2 dospělí a 4 děti, aneb Jak jsem odjížděla na diskotéku

16 5
2012

Navazuji na již dříve uveřejněný článek: “ Náhradní plenka aneb Jak jsem se chystala na diskotéku… :-)“ .

V předchozím článku jsem popisovala přípravy na diskotéku, teď už jdeme do akce! :-)

Příběh pokračuje v momentě, kdy jsme se sešly před domem a vyrazily na nádraží na vlak.

Na nádraží jsem nakonec vyrazily 2 auty. Obě najednou zastavily a vystoupilo z nich 6 modelek (maminek :-) Kolemjdoucí se nestačily divit. Co tu dělají?… mysleli si určitě :-)

Hned jsme vyrazily k pokladně. Milý prodavač lístků středního (neurčitého) věku byl zaskočen, když uviděl tolik krásy najednou :-) Chopila jsem se tedy slova a iniciativy.

„Je nás celkem 6, za kolik nám prodáte lístek do Prahy?“

„Mnoooo, tak se na to podíváme….“ a začal zuřivě něco počítat a ťukat do klávesnice.

„137,- Kč milé dámy“ – řekl sladce.

Jak na toto číslo přišel nevím, nemohly jsme se dopočítat. Nevadí, uplatnil svůj šarm a systém přemluvil, aby nám dal nemožnou slevu. Uvidíme, co na to pan průvodčí při kontrole! :-) Ihned jsme zaplatily, co kdyby si to rozmyslel :-)

Vyklouzly jsem z místnosti a došly na perón vyhlížet vlak. Vypadaly jsme tam trochu nepatřičně – to víte,  6 modelek na malém nádraží nepotkáte každý den :-) Vlak zanedlouho přijel a my nastoupily. Zabraly jsme si 2 4-místné sedačky vedle sebe. Trochu nám to připomnělo naše mládí, jak jsme jezdívaly za zábavou a do vlaku pašovaly drinky na posilnění. V duchu této tradice jsme se tentokrát alespoň častovaly historkami z mládí, co kdo zažil cestou vlakem…

A pak přišel ON! Pan „božský“… korpuletní postava, zdravě načervenalé, trochu odulé tváře, věk 45+ a bože ten úsměv! Kdybych nebyla vdaná, tak nevím… asi bych ho pozvala na kafe :-)

„Krásné dámy nebo pardon slečny, dobrý večer!“ – zahlaholil vesele :-)

„Ukažte mi své podprsenky, pardon jízdenky! “ zaškobrtl a opravil se.

 

Napadlo mě, že zkusíme předstírat, že jízdenku nemáme, tak jsem odvětila:

„Bohužel jízdenky nemáme, tak nám to spočítejte!“

To byla výzva i pro něj! :-) Zamyslel se a pak s klidem promluvil:

„Tak to máme 2 dospělí + 4 děti… dále hromadná sleva…“

Tak to jsme vybuchly smíchem. Musela jsem toho milého průvodčího hned zarazit.

„My už máme jízdenku, tady je“ – podala jsem mu lísteček, na který se smutně podíval a poznamenal:

„137,- Kč – to už vám dal někdo dobrou cenu!“ – a přitom kýval hlavou…

„Je to tak v pořádku?“ – zeptala jsem se.

„Ale ano… ale jak vám to napočítal, to fakt nevím“… :-)

„Nevadí, děkujeme za milou společnost“ – poděkovala jsem za nás všechny.

„Musím se již s váma rozloučit, milé dámy“ – s tím odešel kontrolovat další pasažéry, kterých ve vlaku nebylo tou dobou moc.

A my jsme pokračovali ve veselém rozhovoru. Někdo jedl, někdo pil, někdo mlčel, někdo povídal, někdo se smál a jiný se maloval (já, jelikož jsem to nestihla), jiný telefonoval (udílel poslední rady, jak uložit děti)… prostě uvolněná fajn nálada. To jsme ještě netušily, co nás ten večer ještě všechno čeká…

Pokračování příště…

 

   
Autorka:


Komentářů: 4 k článku 2 dospělí a 4 děti, aneb Jak jsem odjížděla na diskotéku

Avatar

Romana

18.5.2012 at 16:30

Chtělo by to opravdovou fotku maminek v akci! :-)
Nebyla by?

Avatar

Monika

19.5.2012 at 17:26

Snad z pristi akce – diskoteky! :-)

Avatar

Milada

28.5.2012 at 13:59

Take se tesim na akcicku – jedem na vikend na chatu a vyrazime na mistni zabavu :-))))

Avatar

Evička

28.9.2012 at 08:49

Babské jízdy jsou velmi oblíbené, ale bohužel jsou málo často :-(

Komentáře

top