Porod v okresní nemocnici – důvod k obavám?

31 10
2012

Druhá dcera se mi narodila letos v srpnu v kolínské nemocnici. Důvodů, proč jsem si ji vybrala bylo několik: Dobrá dostupnost z místa bydliště, reference od známých, systém registrace v pražských porodnicích a chuť zkusit něco jiného, než jsem zažila s první dcerou u Apolináře.

Můj záměr porodit své druhé dítě v kolínské porodnici, nikoli v některé z pražských, vyvolal u některých mých známých a členů rodiny nevoli.  Setkala jsem se s názory, že je to hazard se zdravím nejen mým, ale hlavně dítěte.  Jako skoro marná se ukázala moje snaha přesvědčit je, že menší nemocnice má své výhody a okresní nerovná se špatná.

A právě tyto postoje mě přiměly k sepsání výhod menší nemocnice a srovnání se zkušeností s porodnicí u Apolináře:

1)      Mile mě překvapil systém objednávání na určitý čas, který byl až na jednu výjimku dodržen s přesností na minuty. Samozřejmostí byl i kontrolní krátký ultrazvuk při každém vyšetření  a dvakrát dokonce i podrobnější ultrazvuk s přeměřením miminka.  Žádné několikahodinové čekání a následné rychlé vyšetření jako u Apolináře

2)      Porod jsem prožila z větší části s tatínkem v samostatné místnosti, kde byla k dispozici vana a dokonce mi bylo nabídnuto, pro nepostupující porod, že namísto oxytocinu v kombinaci s epidurální analgezií mohu vyzkoušet novinku – inhalační plyn Entonox. Na kontrole po šestinedělí u svého gynekologa jsem se dozvěděla, že kolínská porodnice je jedna z mála, která to nabízí. U Apolináře mi byl v podobné situaci podán oxytocin, tatínek se mohl dostavit až na porodní sál a nejdelší část porodu jsem strávila sama na předporodním čtyřlůžáku.

3)      Po porodu jsme zůstali dvě hodiny všichni tři na porodním boxu , poté jsem byla převezena na šestinedělí, tatínek mohl a šel s námi. Na pokoji jsem byla sama, přinesli nám miminko a my jsme ještě mohli být společně, jak dlouho jsme chtěli. Byl to moc hezký a intimní zážitek. U Apolináře jsem se po porodu kvůli nedostatku lůžek na šestinedělí musela sama vrátit zpět na předporodní pokoj.

4)      Přístup lékařů, porodních asistentek i dětských sestřiček byl skvělý. V malém počtu maminek a miminek byl čas a prostor na osobní přístup, setkala jsem se s milým a vstřícným chováním.  Vše probíhalo v klidu, denní režim šestinedělí se snažil maminkám maximálně umožnit odpočinek, takže ranní vizity a kontroly proběhly nejp.do devíti hodin a poté byl klid. U Apolináře, vzhledem k množství pacientů, je obdobný přístup a klid skoro nemožný.

5)      Standardní pokoje jsou dvoulůžkové, s vlastním sociálním zařízením. Sestřičky se snaží při umisťování na pokoje umožnit každé mamince být alespoň chvilku o samotě se svým miminkem. Já jsem byla na pokoji sama dvě noci. V rámci možností jsem si odpočinula a vyspala se. U Apolináře jsou standardem třílůžkové pokoje bez příslušenství a jsou skoro vždy plně obsazené.

6)      Vybavení je moderní, většinou pořízené v nedávné době z nejrůznějších dotací (krajských i evropských). Součástí porodního sálu je JIP nejen pro rodičky, ale i pro děti.

********************************************************


1) Kolínská nemocnice není klasickou okresní nemocnicí: Je jednou z několika krajských nemocnic, kde zřizovatelem je středočeský kraj, ale sídlí v okresním městě, nikoli krajském městě. Střední Čechy nemají, na rozdíl od ostatních krajů, svoje krajské město.

2)      Porod jsem prožila z větší části s tatínkem v samostatné místnosti, kde byla k dispozici vana a dokonce mi bylo nabídnuto, pro nepostupující porod, že namísto oxytocinu v kombinaci s epidurální analgezií mohu vyzkoušet novinku – inhalační plyn Entonox. Na kontrole po šestinedělí u svého gynekologa jsem se dozvěděla, že kolínská porodnice je jedna z mála, která to nabízí. U Apolináře mi byl v podobné situaci podán oxytocin, tatínek se mohl dostavit až na porodní sál a nejdelší část porodu jsem strávila sama na předporodním čtyřlůžáku.

   
Autorka:


Komentáře

top