Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Dospívání

    Pro mnoho mladých lidí mohou být léta mezi dětstvím a dospělostí dobou velkých emocionálních otřesů spojených s obdobím citového vývoje. Toto období dospívání obvykle nazývané adolescence trvá sedm až osm let.Důležitou součástí citového vývoje je zájem o opačné pohlaví. Dobrá znalost opačného pohlaví pomáhá adolescentovi i později při vytváření vztahů v dospělém životě.Adolescence a problémy ji provázející nám mohou připadat jako nekonečný mor provázející lidskou společnost. Ve skutečnosti bývá období adolescence v různých částech světa různé, ale lišilo se i v různých dobách. V některých kulturách, kde se ještě žije tradičním způsobem života, jako třeba v některých částech Samoy, Nové Guiney nebo v Amazonii, adolescence v našem pojetí vůbec neexistuje. Chlapci procházejí zkouškou rituálního obřadu přijímání za muže, a tím se téměř okamžitě stávají muži. Dívky jsou jeden týden považovány za děti a příští týden už jsou přijaty mezi ženy. Nicméně v moderních západních zemích, může být adolescence dlouhá, únavná a vyčerpávající bitva na cestě k dospělosti a nezávislosti. Co je vlastně adolescence? Je to totéž co puberta? Kdy probíhá, co s sebou přináší a proč většinou přináší tolik problémů a potíží?Puberta a adolescenceJak puberta, tak adolescence znamenají přechod od dětství k dospělosti. Nicméně pubertou se obvykle označují biologické procesy, jako jsou růst a dospívání po stránce fyzické. Tyto fyzické aspekty řídí rychle se měnící hladina hormonů, jakýchsi chemických poslů působících v lidském těle. Změny zahrnují rychlý růst, nárůst svalů, vývoj pohlavních orgánů, zaoblení tělesných tvarů a u dívek růst prsou, u chlapců zase třeba změnu hlasu, nárůst ochlupení a tak dále. Začátek a konec puberty se dají relativně snadno rozeznat, ačkoliv existují velké individuální rozdíly.Snad nejdůležitější, co mohou rodiče pro adolescenta udělat, je stáhnout se poněkud z role ochranitele a toho, kdo hlídá disciplínu a morálku, ale působit pouze jako „záchranná síť“ pro případ, že by mohly nastat problémy. Je nesmírně důležité dát už mladému teenagerovi příležitost, aby se stýkal ve společnosti i s opačným s pohlavím.Nastává intenzivní růst do výšky, což u dívek začíná někdy kolem deseti let a u chlapců mezi dvanáctým a třináctým rokem. Tento růst zase rychle končí, a to u dívek mezi čtrnáctým a patnáctým rokem a u chlapců mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem. V této době už má tělo tvary dospělého a je i sexuálně zralé.Na rozdíl od puberty se adolescence mnohem hůře vymezuje, jak pokud jde o období, tak i o rozsah. Všeobecně můžeme říct, že je to jakési mezidobí, kdy člověk už není považován za dítě, ale taky ještě není plně zralým dospělým člověkem. Adolescence obvykle, i když to nemusí přesně platit, začíná počátkem období tzv. „teenagerů“, to je mezi 12. a 13. rokem, a končí „dospělými“ léty, to je mezi 19. a 20. rokem. Některé události probíhající v období adolescence mohou ovlivnit člověka po mnoho let ještě v dospělosti.Adolescence s sebou přináší změny v chování, myšlení a mentálních pochodech, v pocitech a citech, tedy proměňuje psychiku člověka (způsob, jak funguje lidské vědomí). Změny u adolescenta mohou a také ovlivňují lidé kolem něho, jako jsou rodiče, bratři a sestry a přátelé stejné věkové kategorie. Matka s dcerou společně nakupují oblečení. Svazek rodiče a dítěte se obvykle upevní, jestliže se rodič pokusí sdílet některé nové zájmy mladého člověka s ním.Jednou z cest, jak zkoumat toto období života, je začít s vnitřními myšlenkami a pocity adolescenta samého, s jeho rozvíjející se identitou a sebeuvědomováním. Potom se může hledisko rozšířit a zahrnout i vztahy k přátelům a kamarádům, rodičům a dalším členům rodiny, jeho názor na společnost a sledovat vývoj pohledu na svět všeobecně.Uvědomování si pohlavní příslušnostiTělo adolescenta prochází drastickými změnami pubertálního období, a s tím se mění i vědomí sebe sama a sebeidentifikace. Mnozí adolescenti se cítí jako neohrabaní, nemotorní a nešikovní. Rozlévají pití a vrážejí do nábytku. Jenže to je úplně normální. Je to částečně dáno rychlým růstem, ale je to i důsledek vývoje kostí a svalů, který předstihl vývoj nervový a schopnost mozku řídit tělo. Koordinace a pohybová šikovnost se brzy obnoví.Adolescent hledající svoji vlastní identitu může sklouznout až do extrému na protest proti existujícímu a stereotypnímu image, jako mladá dívka svým „punkovým“ účesem a make-upem. Přestože adolescent může zákony společnosti opovrhovat, je připraven podřídit se zákonům party, které mohou být stejně přísné.Důležitým hlediskem tohoto období života je rostoucí vědomí sexuality. Patří sem jednak vlastní sexuální nutkání a potřeby adolescenta, které jsou pro něho v rychle se vyvíjejícím těle něčím zcela novým. Je to období sexuálního snění, které je taky úplně normální a běžné. Patří sem i fáze homosexuální přitažlivosti – to jest přitažlivosti mezi příslušníky stejného pohlaví – a (masturbace) dráždění vlastních pohlavních orgánů. V některých společnostech je masturbace považována za škodlivou nebo perverzní záležitost a je zakázána. Důsledkem toho potom je, že mnozí mladí lidé vyrůstají s pocitem viny nebo studu, přestože jde o zcela normální a neškodnou věc.PartyVětšina lidí se ráda sbližuje s těmi, kteří mají stejné názory, postoje a zájmy jako oni, a taková přátelství se objevují právě v období adolescence. K tomu se váže řada dalších změn v životě adolescenta, zvláště v jeho chování vůči ostatním, vůči kamarádům a přátelům.Party se skládají z lidí, kteří jsou téměř stejného věku, prožívají stejné období a mají stejné nebo podobné životní postavení.Pro adolescenta jsou rodiče (a dospělí obecně) často úplně nemožní. Zavádějí nelítostná, staromódní a neférová pravidla. Parta přátel nabízí pochopení a smysl pro sounáležitost. V partě se může člověk osvobodit od dětských vzpomínek a nátlaku dospělých, a adolescenti tak mají obrovskou příležitost být sami sebou a objevovat sami sebe. Mladičké dívky touží uzavřít důvěrné přátelství s jinými dívkami a sdílet spolu všechno od módy až po hihňání se vlastním tajemstvím.Nicméně příslušnost k partě staví mladého člověka často před různé problémy, parta vytváří svá vlastní pravidla a vyvíjí své vlastní nátlaky, z nichž některé mohou být ještě přísnější a tvrdší než pravidla stanovená rodiči či dospělými. Například ve skupině blízkých kamarádů je pro adolescenta obtížné rozpoznat, zda má jen tak kamarádit a být členem party, nebo má usilovat o to být důležitý a dominantní a stát se raději vůdcem než tím, kdo je veden.Jiný nátlak na adolescenta může třeba představovat fakt, že někdo v partě bere drogy, je zapleten do drobné kriminální činnosti nebo už žije sexuálním životem. Někteří členové party mohou podobné aktivity považovat za vzrušující a účast na nich zvyšuje jejich respekt a důležitost v partě.Nicméně pravdou může být i opak, protože některé party mohou považovat to, že se člověk dá strhnout k podobné činnosti, za projev slabosti. Ale i když se parta rozpadne nebo když přestane být tak důležitá, jsou tady pořád ještě vnější tlaky ze strany rodičů, příbuzných, školy, zaměstnavatele a spoluzaměstnanců, policie a dalších autorit, které adolescent vnímá jako ty, kteří jsou vždy ochotni zpřísnit pravidla a standardy společnosti.Otázky typu: co dělat, co všechno si můžu dovolit, koho obdivovat, koho ignorovat – jsou v období adolescence velmi časté a objevují se pravidelně. Ve skutečnosti se stejné otázky budou objevovat po celý zbytek života, ale starší lidé už přece jenom mají určité životní zkušenosti, znalosti a své vlastní názory, které jim pomohou vyrovnat se s podobnými situacemi daleko účinněji a relativně bezbolestně.Jenže adolescent je teprve na začátku cesty k dospělosti a především si rychle uvědomuje svoji vlastní identitu. Tyto otázky jsou pro něj nové a znepokojující. Mladý člověk není ještě zdaleka schopen seřadit si své zkušenosti, myšlenky a pocity či city do nějakého pevného vzorce. Zmatek a nezkušenost se projevují v jeho chování, kdy adolescent může být takzvaně náladový a přecházet z jednoho extrému do druhého. Není nic divného, jestliže je mladý člověk v jednu chvíli horlivě nezávislý, samostatný a odbojný, zatímco o chvíli později může být dětinský a bezmocný.Odchod z domovaTakové výrazné změny v chování se silně promítají zejména do jedné specifické oblasti – do vztahů mezi adolescentem a jeho rodiči. Ve většině rodin zabezpečují rodiče svým dětem pohodlí, stabilitu a jistotu. Ale také stanovují rámec pravidel a třeba i časový harmonogram povinností.Mladistvý zápal adolescentů využil Mao při odstraňování a ničení tradičních čínských hodnot během čínské kulturní revoluce.Podobné rodičovské role existují i mezi mnohými dalšími živočichy, jako třeba vlky, delfíny či šimpanzi. V přírodě však bývá mladý jedinec blížící se dospělosti pro rodiče často hrozbou. Například když vyroste lví mládě v dospělého lva, rodiče ho přestávají chránit. Vyženou ho ze své skupiny, čímž ho mimo jiné přinutí, aby se vydal do světa a šel svou vlastní cestou.Když vyroste lidské mládě a dostane se do období adolescence, začne myslet samostatně a vytváří si svoje vlastní názory. Ty jsou částečně ovlivněny rodiči, ale taky partou, reklamou, internetem, televizními programy, časopisy a celou řadou faktorů, které mohou názory mladých lidí spoluutvářet.Problémoví rodičeVývoj vlastních názorů vede adolescenta často k tomu, že si klade otázku po smyslu hodnot, které uznávají jeho rodiče. To se děje nejenom z touhy být vyzývavý a oponovat za každou cenu, ale jednoduše proto, že svět se taky posunul dál. Časy se mění. Protože se zrychluje tempo moderního života a technického vývoje, mění se móda, hudební vkus, nabídka činností pro volný čas, slangový jazyk, dokonce i školní práce a pracovní perspektivy jsou úplně jiné, než tomu bylo před dvaceti či třiceti lety. Rodiče si jednoduše nemusí být vůbec vědomi toho, jak je důležité mít přesně ty „správné“ boty či kalhoty či poslouchat tu „správnou“ hudbu.Rozdíl v názorech a postojích rodičů a adolescentů bývá někdy nazýván generační propastí. To je částečně důsledek přirozeného vývoje světa, ve kterém žijeme. Někteří rodiče nedokážou – nebo taky nechtějí – si vybavit, co oni sami cítili v době, kdy procházeli obdobím adolescence. Ale i přes generační rozdíl většina zodpovědných rodičů sleduje vývoj z dlouhodobé perspektivy a pokouší se vyvést svoje potomky z krátkodobých problémů, které bývají většinou spojeny s nutností mít „správný“ účes či značkové boty.Zápas o světový názorExistuje další důležitý faktor v postojích často vyzývavých a rebelujících adolescentů. Patří sem způsob, jak mladý člověk vnímá svět a jak chápe takové ideje, jako je pravda či realita.Některé společnosti mají rituály, kterými jsou mladí lidé uváděni mezi dospělé. Při tomto židovském obřadu bar micva se třináctiletý chlapec poprvé představuje v roli dospělého.Stejně jako se v pubertě vyvíjí tělo, vyvíjí se v období adolescence myšlení. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že myšlení udělá v téhle době rychlý skok kupředu. Adolescent už se nespokojuje se zúženým a zjednodušeným pohledem na svět, který mu stačil jako dítěti. Adolescent si daleko více uvědomuje, že existuje celá řada alternativ. Názory rodičů týkající se životního stylu a morálky, rodinný způsob života, přístup ke vzdělání a sociálním vymoženostem, politika státu, dokonce i názory na znečišťování a na životní prostředí neexistují v jediné podobě. Adolescent si uvědomuje existenci protichůdných názorů a alternativ i to, že za některé z nich je potřeba i bojovat.Hledání často přivádí mladého člověka k tomu, že si klade zdánlivě nezodpověditelné otázky jako třeba: Co je pravda? Kdo jsem? Co je skutečnost, realita? Filozofové a myslitelé se přou o podobné otázky celá staletí, dokonce i přesto, že na některé neexistuje odpověď. Kladením podobných otázek si mladý člověk vytváří svůj vlastní osobní názor na svět a na to, jak svět funguje. Postupně si vytváří svoje vlastní postoje, vztahy a vytváří si svůj osobní morální kodex a stanoví si svoje pravidla chování, což dělá každého z nás neopakovatelnou individualitou.Čas uvědomováníDalo by se říct, že adolescence je obdobím uvědomování si možností života. Někteří mladí lidé procházejí v této době fází intenzivní činnosti, nadšení, dokonce až horečného zápalu. Tyto pocity mohou být spojeny s politikou, náboženstvím, populární hudbou, oblečením, uměním, módou, vlastně jakýmkoliv aspektem života. V partě poznají, co to je mít společný cíl, a právě v partě vrstevníků zažijí pocit bezpečí, jistoty a sounáležitosti.K období adolescence patří neodmyslitelně škola a smysl chození do školy je zcela zřejmý. Další praktické otázky, jako zda zůstat dál ve škole a pokračovat ve studiu na univerzitě, nebo zda skončit a najít si zaměstnání – pokud vůbec nějaké bude – se stávají naléhavými úkoly, které je třeba vyřešit.Rozhodnutí o vzdělání a kariéře učiněné v téhle době může život mladého člověka silně ovlivnit nejen na prahu dospělosti, ale i v dalším životě. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, když v tomto období najde adolescent staršího člověka, od něhož si nechá poradit a jímž se nechá vést.Přístup ke společnostiUž bylo řečeno, že období adolescence je obdobím zmatků a konfliktů, a tak k němu taky společnost přistupuje. V některých zemích, kde je povinná vojenská služba, jsou mladí muži povinně vycvičováni, aby byli vojáky, a často jsou povoláni k zabíjení lidí ještě dříve, než mají vlastní hlasovací právo. Podobně mnohé země umožňují mladým lidem uzavírat sňatky a mít děti ještě dřív, než jsou podle jiných pravidel dostatečně zodpovědní na to, aby mohli chodit do knihovny či řídit auto. Některé společnosti mají zase silně restriktivní zákony proti mladým homosexuálním mužům, ale už ne proti podobné zaměřeným mladým ženám.Někteří odborníci tvrdí, že jestliže společnost jako celek vytváří zjevně nesmyslná a nesourodá rozhodnutí o tom, kdy je člověk považován za dítě a kdy za dospělého, potom není divu, že jsou adolescenti zmateni. Nejenže se od nich očekává, že se vyrovnají s řadou otázek týkajících se fyzického, hormonálního, mentálního, citového a duchovního vývoje a života, ale jsou také vrženi do společnosti, která nemá stejné a souměrné požadavky a která se neustále mění, testuje sama sebe, opouští staré hodnoty a vytváří nové.Závěrem je třeba říct, že adolescent v západních společnostech stojí před skutečnými problémy. Je to doba, kdy mladý člověk začíná přemýšlet o tom, jakým typem člověka by chtěl být a v jaké společnosti a v jakém světě by chtěl žít. Mnozí lidé tráví život tím, že si postupně plní své cíle. Adolescence je prvním krokem na cestě k jejich stanovení a plnění.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce