Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Žlučové kameny

    Žlučové kameny jsou spolu se zánětem slepého střeva jednou z nejčastějších příčin chirurgických zákroků v dutině břišní. Jedná se o velmi běžné onemocnění, které podle odhadů postihuje 10-20% populace. Žlučové kameny (jiný název nemoci je cholelithiáza) se mohou nacházet buď přímo ve žlučníku, nebo ve žlučových cestách a mohou postihnout osoby jakéhokoli věku, častěji ženy než muže. Riziko jejich vzniku výrazně roste po 40. roce života. V případě, že jsou kameny zdrojem bolestí nebo dojde-li jejich vinou k ucpání žlučovodu, je na místě operace.Z čeho vznikají žlučové kameny?Žlučové kameny jsou tvořeny složkami běžně se vyskytujícími ve žluči. Začnou se tvořit v případě porušení rovnováhy mezi jednotlivými složkami žluči, většinou vlivem chybných stravovacích návyků (příliš tučná strava). Při vzniku tohoto onemocnění hrají významnou roli i genetické faktory. Začne-li se ve žluči některá z látek hromadit, dojde k jejímu vysrážení a následnému ztvrdnutí do formy malých či větších krystalů. Ty se následně mohou spojovat, čímž vznikají i kameny několik centimetrů veliké. Většina žlučových kamenů je cholesterolového typu. Jsou tvořeny především cholesterolem přijatým z potravy a menším množstvím žlučových barviv. Často se objevují u osob s nadváhou. Dalším běžným typem jsou kameny pigmentové, ve kterých žlučová barviva převažují nad ostatními složkami. Právě tento typ kamenů bývá podmíněn geneticky a může se vyskytovat společně s některými krevními chorobami, při kterých dochází ke zvýšenému rozpadu červených krvinek.Diagnostika a projevy žlučových kamenůMnoho postižených nemusí o svých žlučových kamenech vůbec vědět. Žlučové kameny bývají často diagnostikovány náhodně při rentgenovém vyšetření dutiny břišní kvůli jinému problému. U některých nemocných se bolesti žlučníku vyskytují jen příležitostně a jsou mírného rázu, v horším případě se žlučník ozývá téměř po každém jídle i mezi jídly a bolesti jsou velmi intenzivní. Nemocný žlučník se většinou projevuje bolestmi v pravém podžebří, bolest však může být vnímána i na zádech či kdekoli v nadbřišku. Spouštěčem bolestí často bývá požití těžkého, tučného, či smaženého jídla. Dalšími obvyklými potížemi nemocných se žlučovými kameny bývá nadýmání, pocity plného břicha a další zažívací problémy. Přítomnost kamenů ve žlučníku může způsobovat i další komplikace. Velmi nepříjemným zážitkem je žlučníková kolika, ke které dochází při zaklínění kamenu v ústí žlučníku nebo ve žlučových cestách. Žlučník se snaží těleso odstranit pomocí kontrakcí, které jsou vnímány jako velice nepříjemné křečovité bolesti doprovázené nevolností a někdy i horečkou. Vlivem kontrakcí většinou dojde k samovolnému obnovení průchodnosti žlučových cest a bolest postupně odezní.Léčba žlučových kamenůNedojde-li do pár hodin k vymizení potíží, nebo se podobné stavy často opakují, je indikováno chirurgické odstranění žlučníku. Operace se provádí v celkové anestezii a ve většině případů laparoskopicky, což je mnohem šetrnější než operace klasickou cestou. Zákrok trvá v průměru 90 minut a doba rekonvalescence, po kterou pacient zůstává v nemocnici, většinou 2-7 dní. U malé části nemocných je možno provést tzv. disoluční léčbu, což znamená rozpuštění kamenů vlivem chemických látek. Tuto metodu je však možné provést jen při určitém složení kamenů, které jsou navíc jen malé velikosti. Další možností je litotripse nárazovou vlnou, která spočívá v rozbití kamenů pomocí ultrazvuku, kterou lze ovšem také použít jen u menšího procenta pacientů.Prevence žlučových kamenůRiziko vzniku žlučových kamenů můžeme omezit udržováním normální váhy, vyhýbáním se smaženým a příliš tučným jídlům a snížením hladiny cholesterolu. Na druhou stranu se doporučuje vyhnout se příliš drastickým dietám, které mohou vést k rychlému přechodnému zvýšení hladiny triacylglycerolů (tuků) v plazmě, což také může podpořit vznik kamenů.  

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Akutní zánět slepého střeva

      Každý z nás má jistě ve svém okolí někoho, kdo již byl na operaci se slepým střevem. Jedná se o velmi časté onemocnění, které během života postihne až 7% populace a které je nejčastější příčinou zákroků v dutině břišní. Ačkoli se pro toto onemocnění často používá název zánět slepého střeva, není toto označení zrovna přesné. Výstižnější název je apendicitida, tedy zánět apendixu, což je pouze červovitý přívěsek na tlustém střevě. Bývá individuálně různě dlouhý a různě umístěný, což bohužel někdy komplikuje diagnostiku jeho zánětu. Vysoko položený apendix může být například při bolesti zaměněn s bolestí žlučníku.  O apendixu se často mluví jako o naprosto zbytečné části těla, která nemá žádnou důležitou funkci, pouze působí problémy. Ačkoli se bez apendixu žít dá a člověk změnu ani nevnímá, jedná se o tkáň s velkou koncentrací lymfatické tkáně, která má svůj význam v imunitě střeva.Příčiny a projevy zánětu slepého střevaZánět apendixu může mít mnoho příčin a většinou ani lékaři nezjistí, co u pacienta potíže způsobilo. Na vině může být ucpání červovitého přívěsku tráveninou nebo parazity (např. škrkavkami u dětí), nebo také snížená imunita, kvůli které napadnou apendix bakterie, které jsou jinak pro střevo neškodné. Zánět apendixu se vyskytuje ve dvou formách, chronické a akutní. Chronická forma je poměrně vzácná a od akutní se liší mírnějším průběhem. Bolest bývá většinou mírnějšího rázu, objevuje se přechodně a často také spontánně vymizí. Potíže se mohou jevit jako příznaky jiného onemocnění a často nezpůsobují výraznější potíže a s časem se nehorší, proto není chronický zánět apendixu často ani odhalen a léčen. Může se ale vyvinout ve formu akutní.Akutní zánět ale vzniká častěji velmi rychle, bez jakýchkoli dřívějších příznaků. Prvním projevem bývá tupá neurčitá bolest v okolí pupku, která se během pár hodin přestěhuje do pravého podbřišku. Bolest postupně sílí, zhoršuje se při chůzi, změně polohy, či při kašli a většinou ustupuje v úlevové poloze na boku s pokrčenýma nohama. Nemocný mívá zvýšenou teplotu, je mu špatně od žaludku a může zvracet. Tep bývá zrychlený a dýchání povrchní. Rozšíří-li se zánět apendixu do okolí a zasáhne i pobřišnici, můžeme při pohmatu zjistit, že nemocný má prkenně tvrdé břicho, což je způsobené reflexním stažením svalů břišní stěny.DiagnostikaLékař při vyšetření pohmatem zjistí bolest v pravém podbřišku. Bolest je při plynulém stlačování  břišní stěny spíše mírná, prudce  ale vzroste, když vyšetřující náhle tlak povolí a  odtáhne prsty a břišní stěna se náhle navrátí do původní polohy. Je to dáno tím, že apendix při návratu do původní pozice setrvačností „narazí“ do břišní stěny. Obdobně při stlačení v levém podbřišku nemocný bolest necítí, ale při náhlém odtažení ho prudce zabolí napravo. Břicho je v pravém podbřišku bolestivé i na poklep. Nejsou-li příznaky jednoznačné, následuje vyšetření per rectum (konečníkem), vyšetření ultrazvukem a rozbor krve a moči.LéčbaPotvrdí-li se diagnóza apendicitidy, jsou v zásadě dvě možnosti. V případě, že zánět není ještě příliš vážný se občas přistupuje ke konzervativní léčbě antibiotiky doplněné ledovými obklady na břicho. Tato metoda se ale příliš často nevyužívá, protože chirurgický zákrok je metoda mnohem spolehlivější a nese s sebou minimální rizika. Operace se provádí v celkové anestezii a většinou laparoskopicky. Pouze u závažnějších případů postupují lékaři klasickou cestou přes řez v pravém podbřišku. Nemocný po operaci stráví v nemocnici podle typu operace pár dní až týden, většinou se rychle zotaví a má již od problémů se slepým střevem vystaráno na celý život.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Bouldering - vyšplhejte si krásnou postavu

    Bouldering je druhem lezení, které nevyužívá jištění. Možná si představíte namakané borce, co pokořují nelítostné hory - a představujete si správně. Ale bouldering není jen pro muže, provozuje ho čím dál více žen. A to nejen kvůli okukování sošných mužných těl.Málokterý sport vytvaruje taková krásná záda a pevné paže. Přičemž zapomeňte na postavy kulturistek se spoustou zbytečných a nefunkčních svalů. Lezkyně musí mít svaly pevné a funkční, ne velké a těžké. Bouldering také trénuje koncentraci a rozhodování. Nejde totiž "jen tak ošidit" jako většina jiných sportů. Jak začít?V každém větším měste se již nachází boulderingová stěna. Tyto stěny jsou často stavěné uvnitř budov, tak aby byly celoročně dostupné. Bouldering lze samozřejmě provozovat i ve volné přírodě, to je ostatně původní koncept, ale pro začátky je vhodnější navštívit specializované centrum.Minimálně na pár prvních lekcí je vhodné domluvit si lekci se zkušeným lezcem. Vyhnete se tak zbytečnému trápení, kdy se vám nebude dařit. Přitom většinou stačí osvojit si pár triků, aby člověk zvládl alespoň jednoduchou trasu. Pokud už vyrazíte samy, nezapomeňte na důkladný pre-strečink. Bez pořádného protažení před začátkem lekce si můžete snadnou natáhnout nebo dokonce natrhnout svaly, a to za pár ušetřených minut opravdu nestojí.Co s sebou?Ze začátku není třeba pořizovat žádné speciální vybavení, ve většině center je k zapůjčení. Pokud vás bouldering chytne, budete potřebovat speciální boty, tzv. lezečky. Pokud není poblíž nikdo, kdo by vám při půjčení lezeček pomohl s výběrem velikosti, řiďte se pravidlem, že tyto boty nejsou na chůzi. Ta bude nepohodlná, protože vaše prstíky budou zkroucené v malé obuvi. Taková bota je pro lezení ta správná.Další investicí bude pytlík s magnéziovým práškem, kterým si budete natírat ruce, aby vám úchyty co nejméně klouzaly. A lezci-gentlemani používají také kartáček, kterým po sobě uklízí. Totéž by mělo platit i pro lezkyně-dámy.Je to nebezpečné?Každý sport je nebezpečný, pokud se provozuje špatně. Každý vyžaduje bezpečnostní opatření, a jinak tomu není ani u boulderingu. Obecně však příliš nebezpečný není. Leze se do výšky několika málo metrů a prostor pod vámi je vykryt tlustou žiněnkou, která spolehlivě brzdí pády. Paradoxně nebezpečnější je být dole. Pokud se pohybujete po žiněnce, mějte vždy přehled o tom, kdo kde leze. Pokud spadně ze tří metrů někdo na vás, opravdu to nemusí dopadnout dobře. Ani pro něj, ani pro vás.Kolik mě to bude stát?Vstupné na boulderingové stěny se pohybuje od 50-100,-Kč. Samozřejmě existují různé výhodné permanentky či klubová členství. Lezečky vám půjčí v průměru za dvacet korun. Pořízení vlastního základního vybavení (lezečky, pytlík, magnezium) vás nebude stát více než 2 000,-Kč. Z tohoto pohledu je bouldering jednou z nejlevnějších sportovních aktivit.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Operace břicha - Abdominoplastika

    Po následném zhubnutí (porodu) se kůže nemůže zcela retrahovat a zůstává v nadbytku ve formě převisu kůže a podkoží.Resekcí takto změněné kůže,nebo alespoň její části, můžeme dosáhnout zlepšení a obnovení hladké linie břicha.Nejefektivnější je operace u pacientů s izolovaným nadbytkem kůže a podkožního tuku, zvláště u pacientů s povislým břichem v důsledku stárnutí, proběhlých operací, po větší redukci hmotnosti nebo po proběhlém těhotenství.. Nedoporučuje se také tato operace provádět u pacientů, kteří redukci hmotnosti teprve plánují. O vhodnosti operačního výkonu je vždy nutné se poradit s plastickým chirurgem a následně praktickým lékařem, který zajistí nutné předoperační vyšetření.Před operací je nutno neužívat nebo vysadit léky, které zvyšují krvácivost. Pokud užíváte nějaké takové léky dlouhodobě, je nutné se o bezpečnosti jejich vysazení poradit s lékařem. U žen je také nutné, aby v době operační zákroku neměly menstruaci Doporučuje se také dočasně vysadit hormonální antikoncepci pro možné riziko vzniku hluboké žilní trombózy.Výkon je prováděn v celkové anestezii a nelze jej provést ambulantně. Existuje více různých modifikací, ale princip je podobný. Většinou příčným širokým řezem pod dolním okrajem břicha v horní linii ochlupení se pronikne až na svalově-vazivovou břišní stěnu a poté se v této vrstvě směrem k horní polovině břicha odděluje vrstva kůže a podkoží od vlastní břišní stěny.Břišní dutina se neotevírá. Kůže s podkožím se postupně odděluje od svalově-vazivové části břišní stěny až po dolní okraj žeber, přičemž pupek se obřízne a ponechána místě. Je možno upravit napětí břišní stěny a mírně také ovlivnit šířku pasu. Poté se uvolněná kůže s podkožím stáhne dolů a odstraní se její přebytek. Prořízne se nový otvor pro pupek (výše než býval) kudy se pupek provlékne a všechny rány se zašijí. Upravují se ještě drobné přebytky kůže nebo již přítomné jizvy tak, aby výsledná jizva byla esteticky vyhovující. Výsledná jizva se pak většinou nachází kolem pupku a obloukovitě v horním okraji ochlupení (tzv. bikinový řez), kde je velmi dobře kryta spodním prádlem nebo plavkami.Po operaci je nutno nosit elastické prádlo, které snižuje riziko tvorby krevních podlitin a má vliv na tvarování břicha po operaci. Při bolesti jsou podávána běžná analgetika. Drény, které se při operaci vkládají, jsou odstraněny 1.-3. pooperační den. Délka hospitalizace je dána rozsahem výkonu a nejčastěji bývá 4-7 dnů. Stehy se odstraňují 10.-14. pooperační den. Elastické prádlo je nutné nosit celkově minimálně 6-8 týdnů. Důležitou součásti pooperační péče je péče o jizvy. Průměrná doba rekonvalescence je závislá na rozsahu operace, pooperačním průběhu a také na druhu práce, kterou pacient vykonává. U sedavých zaměstnání je to přibližně 2-4 týdny, u fyzicky náročnějších asi o 2-3 týdny déle.Co se týče komplikací je to obdobné jako u všech zásahů do těla, jež jsou dány jednak v důsledku celkové anestézie a jednak v důsledku vlastního operačního výkonu (např. infekce operační rány, krvácení nebo hromadění tkáňového moku v podkoží .Vždy po této operaci zůstávají jizvy, které se ale velmi dobře skryjí ve spodním prádle. S ohledem na individuální dispozice se však mohou tvořit i jizvy hypertrofické až koloidní. Jejich výskyt ale není příliš častý. Větší procento komplikací (zhoršené hojení rány, větší jizvy apod.) se vyskytuje u kuřáků.Cena se v průměru pohybuje od 20 - 25 tisíc korun výše.

    26.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cholesterol, triacylglyceroly, vysoká hladina cholesterolu, lipidy, tuky

    Cholesterol Cholesterol je komplexní lipid (druh tuku). Patří do skupiny sterolů. Nachází se v živočišných potravinách. Naše tělo si cholesterol umí vyrobit v játrech. Cholesterol je důležitý stavební kámen ve stěnách našich buněk a tvoří izolační vrstvu nervových buněk. Kromě toho patří k základním substancím různých hormonů, které zase řídí procesy metabolismu a ovlivňují imunitní systém.Navíc je cholesterol základní substancí vitamínu D a jeho potřeba k produkci žlučových kyselin. Převážnou část cholesterolu si naše tělo produkuje samo, a to především v játrech. Játra syntetizují denně 1,5 g cholesterolu, kdežto v potravě přijímáme denně asi 150 - 300 mg. Aby cholesterol mohl plnit rozmanité a důležité úkoly, musí se krví dostat do všech buněk a orgánů. K tomu jsou nutné lipoproteiny - bílkoviny krevní plazmy určené k přenášení tuků.Význam je přitom přisouzen lipoproteinům nižší hustoty LDL. Transportují cholesterol a starají se o to, aby mohl být z krve absorbován. Stejně důležité jsou i lipoproteiny vyšší hustoty HDL. Přijímají z krve přebytečné LDL a dopravují ho zpět do jater, kde mohou být odbourávány na žlučové kyseliny. Špatný je cholesterol LDL - je-li ho příliš mnoho. Přebytečný LDL je totiž přijímán krevními buňkami, makrofágy. Dojde-li k jejich úplnému nasáknutí, stanou se z nich pěnové buňky, které se ukládají na stěnách tepen, časem zvápenatí, a tím poškozují cévy, zužují je a v nejhorším případě dochází k jejich uzávěru. Dobrý HDL cholesterol v krvi odstraňuje přebytek LDL a tím zabraňuje tvorbě usazenin.Triacylglycerolyjsou estery glycerolu a mastných kyselin, které tvoří až 95 % lipidů v plazmě a v zásobních tkání. Jsou důležité pro různé funkce těla, avšak i těchto tzv. neutrálních tuků jsou příliš vysoké hodnoty riskantní. Krev se stává lepkavá a hustá cévami protéká pomaleji. Tím se mohou rychleji utvářet krevní usazeniny, které jsou často důvodem uzávěru cév, infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Pokud máme vysokou hladinu cholesterolu tak je toto riziko ještě vyššíMastné kyseliny v naší stravě převažuje mnoho tuků a pokud chceme snížit svůj cholesterol musíme tuky zredukovat. Chemicky se tuky člení na nasycené a dále na monoenové a polyenové nenasycené mastné kyseliny. Nasycené mastné kyseliny - jsou mastné kyseliny bez dvojné vazby - z živočišné stravy (uzeniny, mléko, sýry) zvyšují škodlivý HDL cholesterol. Monoenové nenasycené mastné kyseliny - mononenasycené mastné kyseliny s jednou cis vazbou (olivový olej) snižují škodlivý LDL cholesterol a zvyšují dobrý HDL cholesterol. Polyenové nenasycené mastné kyseliny - polynenasycené mastné kyseliny s jednou nebo více dvojnými vazbami, které jsou oddělené cis - trans nebo cis - trans metylovou skupinou (kukuřičný olej) sice celkově snižují hladinu cholesterolu, ale také dobrý HDL cholesterol. V potravě bychom měli zachovat třetinový poměr všech tří druhů mastných kyselin.Fosfolipidyvýznamnou skupinou složených lipidů, tvořících základní složku biologických membrán. Můžeme je rozdělit na fosfatidáty (estery kyseliny fosfatidové), na deriváty glycerolu a mastných kyselin obsahujících fosfát, sfingolipidy (fosforečné estery ceramidu). Zástupcem fosfolipidů je např. lecitin.Co jsou to lipoproteiny ?V plazmě člověka se nachází cholesterol, triacylglyceroly, fosfolipidy a mastné kyseliny. Tyto tuky jsou nerozpustné ve vodném prostředí krve a jejich transport plazmou je umožněn pouze ve formě specifických částic, které nazýváme lipoproteiny. Lipoproteiny jsou tvořeny tukem a bílkovinou, která se jmenuje apolipoprotein nebo apoprotein.Mezi lipoproteiny řadíme již známé výše popsané HDL a LDL. HDL / high density lipoprotein / jedná se o lipoprotein s vysokou hustotou. Přenáší v krvi cholesterol. Podílí se na odstraňovaní cholesterolu z tkání a chrání před vznikem arteriosklerózy cév. LDL / low denzity lipoprotein / jedná se o lipoprotein s nízkou hustotou. Přenáší v těle cholesterol. Jeho vysoká koncentrace je spojena s vysokou koncentrací cholesterolu a výrazným urychlením vniku arteriosklerózy cév a jejích komplikací / ischemická choroba srdce /. Jak zvýšené koncentrace tuků v krvi rozdělujeme :Hypercholesterolémie (vysoké koncentrace cholesterolu v krvi)Smíšené hyperlipidémie (vysoké koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů)Hypertriglyceridémie (vysoké koncentrace triacylglycerolů v krvi)Příčiny vysokých koncentrací lipidů v krevním séru musíme hledat jak v zevním prostředí (nezdravá strava a nedostatek pohybu), ale také v genetických faktorech (tzv. primární familiární příčiny) a na základě onemocnění jiných orgánů - diabetes mellitus, snížená funkce štítné žlázy, vysoké hladiny homocysteinu, ledvinové selhání atd. (tzv. sekundární příčiny). Dokonce i některé léky mohou tyto koncentrace zvyšovat např. diuretika, betablokátory, gestageny nebo kortikoidy.Jaké metody nám mohou pomoci v boji proti tukům ?Základem je vždy úprava výživy a životního stylu. Ve stravě budeme omezovat živočišné tuky. Nasycené tedy živočišné tuky nesmí tvořit více než 1/3 za den přijatého tuku. Preferovat budeme nenasycené tuky, z nich zejména tuky, které obsahují monoenové mastné kyseliny. Chci ještě upozornit na nezdravé transmastné kyseliny. Jeden druh nenasycených mastných kyselin patří do skupiny nezdravých tuků. V těle se pak chovají jako nasycené mastné kyseliny, zvyšují přilnavost krevních destiček, a tím riziko vzniku trombů (krevních sraženin). Zvyšují také škodlivé LDL a snižují příznivý HDL cholesterol. Transmastné kyseliny jsou obsaženy v tucích mléka, hovězím loji, hovězím mase atd. Kromě toho vznikají transmastné kyseliny i při ztužování rostlinných olejů. Tak mohou levné margaríny obsahovat až 20 % transmastných kyselin, dietní nebo značkové margaríny naproti tomu maximálně 5 %. Rovněž rostlinné tuky na pečení a fritování vykazují značný podíl těchto kyselin. Totéž platí, i když v menším měřítku o sladkostech, sušenkách a moučnících. Neztužené rostlinné oleje sice neobsahují žádné transmastné kyseliny, mohou však vznikat při zahřívání, takže i zde je třeba opatrnosti. Obsah cholesterolu ve stravě by neměl přesahovat 300 mg za den. Dále je dobré do stravy zařadit vlákninu. Držte se diety dle vaší krevní skupiny s omezením tuků a pravidelně cvičte.POTRAVINOVÉ DOPLŇKY A JEJICH FUNKCE V BOJI S VYSOKOU HLADINOU CHOLESTEROLU A S TRIACYLGLYCEROLŮPotravinové doplňky umí velmi účinně snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Musí mít vliv na metabolismus tuků, na správnou funkci jater a na zlepšení kvality trávení. Nesmíme zapomenout také na to, že musíme předcházet jejím účinkem před komplikacemi, které mohou nastat z důvodů zvýšené hladiny tuků v krvi (arterioskleróza cév, steatóza jater, ischemická choroba srdce atd.) Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky, které budeme používat :Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky :Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA – tedy nápoje získaného z vnitřku listu rostliny aloe vera ve kterém jsou zachovány všechny biologicky hodnotné látky. NÁPOJ Z ALOE VERA (složení: přírodní gel z vnitřku listu rostliny aloe vera s vysokou biologickou aktivitou a vstřebatelností, bez příchuti, s obsahem dužiny) – komplexně podporuje detoxikaci organismu, podílí se na správném metabolismu a řádném fungování trávicí soustavy. Základní dávkování: Za účelem detoxikace je vhodné aplikovat pro jednu osobu minimálně 4 litry Aloe Vera Gelu. Toto množství při doporučeném dávkování 3 x denně 20 ml vystačí na cca 2 měsíce. (Pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). LKVB6 (složení lecitin, mořská řasa - Kelp, jablečný ocet a vitamín B6) - velmi výrazně zasahuje do metabolismu tuků. Tuky dokáže rozpouštět a brání škodlivému LDL v jeho negativní funkci. Chrání játra, cévní systém, zabraňuje hnilobným procesům ve střevě a podporuje trávení. Je velkou prevencí před komplikacemi, které způsobuje vysoká hladina tuků v krvi. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Kličkový olej s vitamíny ((složení kličkový olej, karoten a vitamíny E a C) - obsahuje nenasycené mastné kyseliny. Napomáhá metabolismu nasycených tuků, snižuje škodlivé LDL, je prevencí proti arterioskleróze, vysokému tlaku a tvorbě krevních sraženin. Základní dávkování 3 x denně jedna kapsle před jídlem. Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Česnek a petržel pomáhá snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Má vliv na tvorbu žluči. Působí proti vysokému tlaku, ucpávání cév a proti plísním. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super Bromelain + Papain (složení proteolytické enzymy z ananasu a papáje) - výrazně bude napomáhat trávení, působí ozdravným efektem na játra, slinivku břišní, žlučník a střeva. Základní dávkování 2 x denně jedna tableta nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super acidophilus plus šest miliard (složení probiotické kultury) - zajišťuje kvalitní osídlení střeva potřebnými bakteriemi, podporuje pravidelnou stolic(odvod zbytků žlučových kyselin), podporuje trávení a odstraňuje plísně. Základní dávkování 2 x denně jedna kapsle nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Betavital (složení extrakt z červené řepy s rutinem, betakarotenem a vitamínem C) - dokonale působí na zdravou funkci jater, odstraňuje z těla přebytečný cholesterol a působí proti vzniku volných radikálů. Základní dávkování 2 x denně jedna čajová lžička nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.VÍCE INFO O NÁPOJI Z ALOE VERA Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA. Za účelem celkového posílení a ozdravění organizmu doporučuji provést vysoce účinnou přírodní DETOXIKACI organizmu s využitím nápoje z aloe vera (pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). Při pití aloe vera gelu však nedochází pouze k čištění organizmu ale probíhají zde současně i další příznivé procesy. Popis hlavních účinků nápoje z aloe vera podrobněji: 1. DETOXIKACE ORGANIZMUotevírají se i velmi jemné kapiláry v různorodých tkáních což umožňuje organizmu vyloučit toxiny, které často po mnoho let ulpívají v organizmu a bývají pravou příčinou mnoha onemocnění

    29.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cvičení pro udržení zdraví

    Proč cvičit?Cvičení je důležité pro udržení tělesného i duševního zdraví. Cvičit můžeme mnoha způsoby od nenáročného joggingu až po aktivní a energeticky náročný trénink, ale v každém případě bychom měli cvičit pravidelně.Myslíte si, že cvičíte dostatečně? Většina dětí běžně netrpí nedostatkem pohybu, protože si hrají a dělají nejrůznější sporty. Dětské hry, to je často právě běhání, skákání a nejrůznější tělesné aktivity. Problém se tak týká zejména dospělých. Většina z nich nemá dostatek pohybu. Do práce i z práce jezdí auty, autobusy či jinými dopravními prostředky a většinu dne pak prosedí za pracovními stoly. Večer zapadnou do pohodlného křesla a lenoší před televizí. Mnozí si ani neuvědomují, jak je to pro ně nebezpečné, ale bohužel je to tak.Na druhé straně zpravidla vědí, že cvičení je dobrá věc. Pomáhá udržovat tělo v dobré kondici, umožňuje relaxaci a schopnost vyrovnat se s duševním stresem. Rovněž působí proti nadváze (obezitě) a může nejenom prodloužit život, ale může především prodloužit aktivní život. Ten se pak stává radostí a ne protrpěným břemenem.Lidské tělo se od počáteční podoby s lidoopy v předcházejících pěti milionech let pochopitelně vyvíjelo. V prehistorické době žili lidé uprostřed divoké přírody. Museli lovit zvířata, sbírat plody, ovoce, vyhledávat si potravu. Museli se také umět ochránit před lvy a vlky, pro které se mohli stát kořistí. Jako úkryt lidem sloužili pouze jeskyně a primitivní chatrče. Člověk musel být tehdy v dobré kondici, silný a zdravý, protože jen tak mohl přežít.Méně aktivní životV posledních pár tisíciletích, ale zejména v posledních pár stoletích se život v mnohých částech světa stal nesouměřitelně snadnějším a lehčím. Obecně řečeno, lidé dneska žijí v pohodlných domech, mají teplé oblečení a slouží jim řada přístrojů, které za ně vykonávají těžkou práci (například pračky na prádlo).Naše myšlení se s těmito rychlými změnami víceméně vyrovnalo (ostatně jsme si to sami vymysleli). Pravda, někdy trpíme duševními stresy, kdy jsme pod příliš velkým tlakem a cítíme, že jsme jakoby ničeho nedosáhli, že toho ještě musíme hodně udělat a máme tak málo času. Ale právě v takovém duševním stresu nám může hodně pomoci fyzické cvičení. Odvede naši mysl od problému a zaměstná ji něčím jiným, třeba tím, že si uvědomujeme svoje tělo, zlepšujeme své fyzické dovednosti a schopnosti a v neposlední řadě si odpočineme a vneseme si do každodenního života další zážitky a hodnoty.Na rozdíl od mysli se fyzická stránka těla vyvíjí velice pomalu. Naše tělo je pořád ještě uzpůsobeno životu v divoké přírodě, je připraveno běhat, lovit a unikat. Jenže v dnešním světě vyspělé techniky mu neposkytujeme dostatek příležitosti, aby dělalo alespoň podobné aktivity.Stejně jako u jiných živočichů i pro člověka platí, že pokud vede život, k němuž není jeho tělo uzpůsobeno, musí se zákonitě dostavit problémy. K nim patří obezita, ztuhlé a bolavé klouby, ochablé svaly, slabé srdce, nevýkonné plíce, neprůchodné a ucpané cévy a v neposlední řadě kratší a mnohem méně spokojený život. Naštěstí vhodně zvolené cvičení může všechny tyto civilizační neduhy napravit. Někdy se takovému cvičení také říká relaxační.Sedavý způsob životaPřes veškerý spěch a stres si lidé dokázali zařídit život tak, aby měli stále více volného času. Ve společnosti s převahou konzumních televizních diváků a uživatelů počítačů dávají mnozí přednost před fyzickou činností či sportováním tomu posadit se před televizi a sledovat sportovní přenos. To může být jednou z příčin bludného kruhu, ve kterém nedostatek cvičení vede ke snížení výkonnosti, což zpětně způsobuje nedostatek touhy po cvičení či udržování se v kondici. Tato tendence se dá překonat právě některým z mnoha druhů pravidelných cvičení.Cvičební programyPravděpodobně existuje tolik cvičebních programů, kolik je lidí toužících se těmto cvičením věnovat. Typ cvičení se bude zřejmě lišit podle věku účastníků, množství času, zařízení i ceny, ale také podle každého jednotlivého cvičence. Někteří lidé chtějí cvičit sami, zatímco jiným vyhovuje cvičení skupinové. Někteří chtějí i soutěžit, jiní jsou spokojeni, když soutěžit nemusí. Takže při rozhodování a výběru vhodného cvičení pro udržování kondice se zamysleme sami nad sebou, nad svým životním stylem a potřebami.Když provozujeme náročný sport, je třeba zabránit dehydrataci těla. Cyklisté si s sebou vozí vodu, aby doplnili stav tekutin v těle, a pijí i během jízdy.Pro někoho může být uspokojující formou cvičení třeba pravidelný běh do práce, plavání v čase oběda, večerní tenis či víkendová projížďka na kole. I tyto aktivity by se měly stát součástí našeho pravidelného týdenního režimu spíš než příležitostnými aktivitami. Po pravdě řečeno, cvičení nemusí být jenom oficiální událostí jako takovou, při které musíme mít speciální oblečení a vybavení. Rychlá svěží chůze a lehký běh pro začátek zcela postačí.Kondiční a soutěživá cvičeníCvičení dělíme v podstatě na dva základní typy: na sport a hry a na činnosti, kterými se udržujeme v kondici. Každý typ má pro toho, kdo ho provozuje, svoje výhody a nevýhody.Právě pro sporty je charakteristická soutěživost. Ta může vyprovokovat některé lidi k vyššímu úsilí a k dosažení vrcholného výkonu, protože se snaží překonat druhé nebo zvítězit nad časem či jenom zlepšit své předcházející výkony.Sportovní činnostiNěkteré sporty jsou kolektivní, například fotbal, kriket, ragby, basketbal nebo volejbal. Tyto kolektivní sporty vyžadují spolupráci a vzájemné spoléhání se na sebe navzájem, což mnohé lidi uspokojuje. Stávají se tak nedělitelnou součástí aktivit uvnitř jisté společenské skupiny.Přespolní běh nebo jogging vám umožní poznávat krajinu a zároveň si zlepšovat fyzickou kondici. Někteří lidé považují běhání ve skupině za společenskou činnost, která však vyžaduje přizpůsobení se tempu a kroku ostatních, zatímco jiní dávají přednost svému vlastnímu tempu. Komu se nechce ven, může provozovat i běh na místě, který pomáhá udržovat celé tělo v dobrém stavu a je jednoduchým způsobem cvičení, které můžeme dělat kdykoliv a kdekoliv.Individuální sporty dělá každý sám, ale někdy mívá protihráče či soutěží s časem. Sem patří sporty jako tenis, squash, badminton, golf, lehká atletika či plavání. Tyto sporty vyhledávají především lidé, kteří sice chtějí soutěžit, ale raději se spoléhají sami na sebe než na spolupráci s jinými.Samozřejmě všechny druhy sportů se dají pěstovat na různých úrovních. Nicméně některé sporty, pokud chceme získat dobrou úroveň fyzické kondice a pevné zdraví, vyžadují více času a více vynaloženého úsilí.Například soutěžní squash, veslování nebo lední hokej vyžadují velké nasazení trvající od pár minut až třeba do půl hodiny. Tenis a badminton nejsou tak náročné na okamžité zatížení, ale zase trvají hodinu a více. Jogging si můžeme regulovat sami a můžeme ho provozovat kdykoliv a téměř kdekoliv. Sporty jako golf a kriket trvají sice dlouhé hodiny, někdy dokonce i dny, ale úroveň zatížení je přiměřeně rozložená a relativně nízká.Existuje velké množství sportů a záleží jen na člověku, který je chce dělat, kolik času má pro tuto aktivitu k dispozici. Velice zaneprázdněný člověk v dobré fyzické kondici bude asi preferovat squash. Naopak ten, kdo má více času a není práv na vrcholu svých fyzických sil, dá zřejmě přednost golfu nebo kuželkám.Cvičení pro udržení kondiceTypická hodina kondičního cvičení v místní tělocvičně či sportovní hale nebo někde u plaveckého bazénu je dalším způsobem, jak si zacvičit a udržet se v dobré a potřebné fyzické kondici. Někdy nám tyto činnosti mohou připadat poněkud jednotvárné až nudné a zdánlivě nevyžadující ani žádné zvláštní dovednosti. Ale dají se zpestřit třeba sladěním pohybu s hudbou nebo zaváděním nových prvků.Stejného účinku dosáhneme, když budeme střídat nářadí jako třeba míče, činky apod., a jejichž pomocí zlepšíme koordinaci našich pohybů a dovedností. Fitcentra a tělocvičny nabízejí další obměny, jako jsou ribstole, žíněnky statické či dynamické cvičební přístroje apod. Někdy je možné nabídnout účastníkům spolupráci s odborníky v nových oblastech, jako třeba moderní tanec, nebo spinning. Nové formy mohou být přitažlivé a prospěšné.Izotonické a izometrické cvičeníMnozí lidé souhlasí s tím, že cvičení ve skupině má svoje psychologické výhody, protože se k cvičení ještě přidává jistý prvek společenské aktivity. Jestliže cvičíme doma sami, máme tendenci to po čase vzdát. Ale u všech typů cvičení je důležité, aby účastník věděl, jak jím provozovaná aktivita prospívá tělu a jaký mu přináší užitek.Cvičení se také kromě jiného dělí na izotonická a izometrická. Izotonická cvičení (při zachování stejného napětí) jsou ta, při nichž se svaly v plném rozsahu napínají a uvolňují. Tento typ cvičení se využívá pro rozvoj určitých skupin svalů a pro zvýšení pohyblivosti kloubů, k protažení vazů a zlepšení krevního oběhu. Například kliky posilují svaly na pažích a ramenech a procvičují loketní a ramenní klouby. Zvýšená potřeba kyslíku posiluje a zlepšuje kapacitu plic a srdce. Kmitání z lehu na zádech ke skrčeným kolenům je prospěšné pro zádové a břišní svaly a pro pohyblivost páteře.Izometrická cvičení (se zachováním stejné délky) jsou ta, při nichž svaly působí proti nějaké překážce, aniž by se prodlužovaly na délku. Příkladem může být tlak proti zdi nebo držení paží v upažení a ve výdrži. Těmito cviky zvyšujeme sílu paží, ramen, posilujeme prsní svaly a nohy.AerobicAerobic je odborný termín, který znamená „za přítomnosti volného kyslíku“ nebo zjednodušeně řečeno „s kyslíkem“. Tento termín se stal synonymem pro celou řadu cvičení.Sval dokáže udělat jisté množství práce anaerobně, tj. aniž by potřeboval kyslík. Ale pokud pracuje ještě víc a déle, potřebuje další kyslík pro mnohem účinnější aerobní (kyslík vyžadující) biochemické pochody. Zvýšený přísun kyslíku zajišťují plíce a tělo pak může pracovat více a rychleji. Kyslík je krví rozváděn po těle za pomoci srdce, které rovněž musí pracovat intenzivněji.Aerobní cvičení prospívá celému tělu: napíná a posiluje svaly a všechny části těla, které jsou procvičovány. Zvyšuje se výkonnost plic a prsních svalů podílejících se na dýchání. Zvyšuje výkonnost a kapacitu srdce, které je samo o sobě vlastně svalem, takže si samo žádá další dodávky kyslíku.Veškerá tato zvýšená aktivita je užitečná pro celé tělo – za předpokladu, že to nepřeháníme, protože některá cvičení mohou být přece jenom trochu riskantní.Nebezpečí a rizikoSport a cvičení jsou ve své podstatě velmi prospěšné, ale mohou také znamenat zvýšení nebezpečí zranění nebo nehody.Výše rizika je jednou z otázek, kterou musí člověk zvážit, rozhoduje-li se o vhodném typu cvičení. Závěsné létání nebo lezení na skály zřejmě nebude vhodné pro každého. Ale i tady, jako ostatně všude, můžeme riziko snížit třemi životně důležitými faktory: správným vybavením, důkladným výcvikem a kvalifikovanou instruktáží v průběhu cvičení.Ale ať cvičíme na jakékoliv úrovni, všeobecně platí, že téměř všechny druhy cvičení by měly začínat zahřívacími cviky, abychom rozhýbali klouby a zahřáli svaly.Dobrý cvičitel nebo trenér vždycky zahájí trénink tím, že nechá svoje mužstvo řádně rozcvičit a teprve potom začne s plným tréninkovým programem. V opačném případě by vystavoval těla svých svěřenců riziku zranění, jako jsou natažené svaly, výrony, natržené vazy a šlachy nebo mnohem vážnější případy, jako jsou srdeční potíže.Ukazatelé tělesné kondicePro lidi, kteří dlouho necvičili nebo kteří jsou ve špatné fyzické kondici, je nevyhnutelně důležité, aby byli opatrní, zejména když začínají s nějakým novým druhem cvičení. Měli by se například poradit se svým lékařem a požádat ho o radu, možná by si měli nechat udělat základní vyšetření a teprve potom začít pomalu, postupně a nenásilně pěstovat kondici.Dobrým ukazatelem pro stanovení běžné kondice a toho, jak se tělo vyrovnává se zátěží, je tepová frekvence. Když je tělo v klidu, tepová frekvence (srdeční rytmus) je asi 60-80 tepů za minutu. Všeobecně řečeno, čím nižší je tepová frekvence, tím lépe.Při cvičení se může tepová frekvence zvýšit na více než 150 tepů za minutu. Dobrým ukazatelem kondice je doba, za kterou se tepová frekvence po cvičení vrátí do klidového stavu. Této době se říká doba tepového ustálení a obvykle se zjišťuje tak, že se změří puls okamžitě po skončení cvičení a potom znovu po 90 sekundách. Rozdíl se vypočítá v procentech.Jestliže například maximální tepová frekvence je 160 tepů za minutu okamžitě po skončení cvičení a po 90 sekundách klesne na 120 tepů, potom je doba tepového ustálení rozdíl mezi oběma čísly dělení maximální tepovou frekvencí (40 děleno 160), což se rovná jedné čtvrtině čili dvaceti pěti procentům.Člověk s takovýmto indexem je v poměrně dobré kondici a může začít s umírněným cvičebním programem beze strachu, že by mu cvičení způsobilo vážnější problémy. Index v rozpětí 15 – 20 procent a méně nasvědčuje tomu, že jde o člověka, který by měl postupovat při cvičení s maximální obezřetností.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Těhotenství

    Těhotenství je děj, nad kterým stále stojíme v údivu. Zopakujme si proto aspoň stručně, co se v tak úžasně krátké době děje na jeho začátku. Dělení buněk oplozeného vajíčka začíná už v době jeho putování vejcovodem do dělohy. To trvá čtyři až pět dní. Dalších pět nebo šest dní trvá, než se vajíčko pevně "uhnízdí" v děloze. Embryo necelé tři týdny staré je velké jeden a půl milimetru, má tvar kapky a dá se na něm už rozlišit hlava a ostatní tělo. Na konci třetího týdne začíná tlouci srdce - a bude tlouci až do samého konce života. Je to vskutku nejdéle pracující orgán v našem těle. Během druhého měsíce dosáhne embryo velikosti čtvrt centimetru. Utváří se obličej, ústa, oči, uši, končetiny. Začínají se tvořit nervy. Játra vyrábějí červené krvinky. Prsty se protahují a odděluje se palec. Funkci mozku na elektroencefalografu lze zachytit už v devátém týdnu embryonálního vývoje.Tady začíná další fáze vývoje, kdy plod (s vývojovým pokrokem dostává i nové jméno - fetus) je velký dva a půl centimetru a vznáší se v amniotickém vaku, který má v průměru asi 5 cm. Mnohé ženy však si v této době ještě ani neuvědomují, že jsou těhotné.Na začátku třetího měsíce se plod už zřetelně pohybuje. Dokončuje se vývoj orgánů. Jestliže po narození je na dítěti patrna nějaká malformace, čili nesprávně utvářený orgán (např. rozštěpy patra a rtů, srůsty prstů apod.), dá se na týden (někdy i na den) přesně určit, kdy k tomu došlo. Jen lidský mozek, tato nejjemnější a nejsložitější tkáň v našem těle, má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního a fetálního vývoje, tj. od druhého týdne výš. To znamená, že může být poškozen kdykoliv nějakým dosti silně působícím škodlivým činitelem. Od čtvrtého měsíce se dá ultrazvukem zjišťovat i pohlaví dítěte.Pohlavní diferenciace začala ovšem už mnohem dříve vlivem pohlavních chromozomů - XX ženských a XY mužských - a zvláště pak vlivem mužského hormonu testosteronu, který v mohutné míře začnou produkovat varlátka, neboli testes, sotva se ve své miniaturní podobě začnou u mužského plodu vyvíjet. Na těchto hormonálních základech se dále vyvíjí celá řada dalších zajímavých mužsko-ženských diferencí v duševních funkcích, v myšlení a cítění, v postojích a životním zaměření, čímž se vnáší do života lidstva ona specifická zajímavost a dramatičnost, jež poskytuje nepřeberné množství podnětů a inspirací umělcům všech dob. Již na úrovni prenatální se zjišťují rozdíly ve funkci mozkových hemisfér chlapečků a holčiček, takže se dá říci, že náš mozek funguje mužsky nebo žensky dávno dříve, než si to potom na světě sami uvědomíme.Také původ některých specifických poruch učení (např. dyslexií) se podařilo dnes vystopovat hluboko do pátého měsíce těhotenství, kdy jednotlivé vrstvy kůry mozkové mají už svou specifickou skladbu buněk (cytoarchitektoniku). Ukázalo se při zkoumání mozků dyslektiků, že v této architektonice jsou určité zvláštnosti, které mohly vzniknout jen před pátým měsícem nebo během pátého měsíce jejich intrauterinního vývoje.Aktivní "život" mozku, jak lze prokázat elektroencefalografickým sledováním, začíná v době mezi 28. a 32. týdnem vývoje plodu. V té době už také reaguje na smyslové podněty z okolí - sluchové, zrakové, hmatové.V pátém měsíci už dosahuje plod přibližně polovinu své porodní délky a váží asi půl kilogramu. To už také matky zřetelně cítí jeho "kopání", v jehož intenzitě se do jisté míry zračí už i příští temperament dítěte. Od této chvíle bude matka vědomě prožívat své "soužití" s dítětem, které bude mít pro ni už nepochybnou reálnou existenci i určitou osobitost. Říkáme, že matčin vztah k plodu se individualizuje. Není to už jen vztah k dítěti v naději, ale vztah k tomuto určitému jejímu dítěti.V šestém měsíci se už některé nedonošené děti předčasně narodí, takže můžeme jejich životní projevy sledovat přímo a podrobně. Od sedmého měsíce výš pak už nedonošené či nezralé děti dnes celkem dobře přežívají.V posledních desetiletích se mohutně rozvíjí vědecké odvětví, které si říká "prenatální psychologie". Její východiska shrnuje známý kanadský psycholog Thomas Verny (původem z Bratislavy) do těchto čtyř bodů:1. Lidský plod dovede vidět a slyšet, může něco prožívat, dokonce je schopen se učit (na základní, rudimentární úrovni). Co však je nejdůležitější, je schopen i cítit - samozřejmě ne s onou složitou promyšleností dospělého člověka, nicméně cítí.2. Z toho vyplývá, že to, co dítě cítí a vnímá, začíná formovat jeho postoje a očekávání vůči sobě samému. Jestli nakonec bude sebe vnímat jako šťastné, anebo smutné, a jednat jako člověk šťastný, anebo smutný, agresivní, nebo povolný, sebejistý, nebo plný úzkosti, to závisí - z části - na tom, co se o sobě dovídá za pobytu v děloze.3. Hlavním zdrojem těchto "poselství", která dítě formují, je jeho matka. To neznamená, že každá povrchní, přechodná starost nebo úzkost by měla vliv na její dítě. To, na čem záleží, jsou hlubší a trvalé formy cítění. Trvající úzkost nebo tíživá nejistota týkající se vlastního mateřství může zanechat hluboké jizvy na osobnosti nenarozeného dítěte. Na druhé straně takové povznášející emoce jako radostné očekávání mohou významně přispět k jeho zdravému citovému vývoji.4. Nejnovější výzkumy se začínají čím dál více zaměřovat i na otce a jeho city. Donedávna se k nim nepřihlíželo. Nyní víme, že to, co muž cítí k ženě a nenarozenému dítěti, je jedním z nejvýznamnějších činitelů určujících úspěšnost těhotenství.Tolik tedy Thomas Verny a s ním mnozí další prenatalní psychologové. Na podporu jejich závěrů je možné uvést jeden zajímavý pokus.Prováděl jej doktor Reinold v Rakousku. Těhotná žena klidně leží na vyšetřovacím stole a lékař sleduje chování plodu ultrazvukem po dvacet minut. Za těchto okolností se plod v děloze zpravidla uklidní a tiše leží. Když se dosáhlo tohoto klidového stadia, lékař matce sdělil, že "plod se vůbec nehýbá". Toto svým způsobem pravdivé a neškodné sdělení vyvolalo ovšem u žen skoro vesměs úlekovou reakci. Dr. Reinold sledoval, za jak dlouho na matčin prožitek stresu plod odpoví. Dělo se tak pravidelně během několika vteřin. Všechny plody na matčin stres reagovaly mohutným "kopáním" a neklidem. Neuroendokrinní systém matky přenáší tedy plodu nepochybně její silnější citová hnutí.T. Verny k tomu říká, že "emoční radar plodu je tak citlivý, že zachycuje i jemnější záchvěvy mateřských citů".Ať již názory prenatálních psychologů přijmeme se vším všudy nebo s jistou rezervou (sám se přikláním spíše k tomuto druhému postoji), jedno můžeme pokládat za jisté a prokázané: Vztah mezi prožíváním matky a chováním plodu existuje. Pochybnost může vznikat jen v otázce, jak těsný je tento vztah a jak trvalé může být a jak se v životě dítěte dále uplatní to, co eventuelně z citového života své matky během jejího těhotenství přijalo.Z toho pak můžeme již sami odvodit závěr, k němuž ostatně docela jinými, nevědeckými cestami dospěly už kdysi naše prababičky, že totiž doba těhotenství má být pro matku dobou pěknou, šťastnou, kterou by měla prožívat co nejvíce v duševní pohodě a co nejméně v duševním stresu. Za starých dob dokonce v některých krajích mívala těhotná žena právo, aby se jí "vyhovovalo ve všem", takže tento čas byl pro ni časem jakéhosi královského panování v rodině (i vůči tchyni), což ji přirozeně motivovalo k tomu, aby si tento zážitek pokud možno vícekráte v životě zopakovala. A jaké neštěstí to znamenalo pro ženu, která nic takového zažít nemohla! Jaké společenské ponížení! Tohoto výsadního postavení těhotné ženy se dalo ovšem i všelijak sobecky využívat a zneužívat. Proto například J. A. Komenský hraje na jinou notu, tj. mnohem vážnější, když v Informatoriu školy mateřské říká, že by nastávající matky "nad jiné časy pobožněji sobě měly počínat, ...aby něčím plodu svému neškodily". Důrazně říká, že "potřebí matce těhotné hnutí mysli své na pozoru míti", aby se příliš nelekala, nehněvala (možno říci i nevztekala), netrápila starostmi a netruchlila. Dnešní věda všechno tohle shrnuje do jednoho doporučení: Pokud je to jen možné, vyvarujte se všeho stresu!Moderní psychologie nemá mnoho, co by k tomu dodala.Něco však přece. Především to, že dobře prožité těhotenství není věcí jen oněch devíti měsíců, nýbrž rodičovských postojů, které - jak jsme viděli - se tvoří celým předchozím životem, od časného dětství do dospělosti. Je tedy třeba se na těhotenství připravit a udělat všechno, aby si ho matka i otec v pravém slova smyslu užili - a s nimi i ti, kdo jsou jejich blízcí a kdo s nimi tvoří společenství širší rodiny.Z toho pak dále plyne, že mladí lidé se rozhodně nemají nechat zaskočit nechtěným těhotenstvím, a to zvláště pokud jsou sami ještě ve věku mladistvém.Poznatky mluvící proti příliš mladému rodičovství žen i mužů je možné shrnout asi takto:- Mladí rodiče ve věku mezi 15 a 18 léty jsou ještě ve vývojovém stadiu adolescence. Psychické charakteristiky tohoto období jsou těžko slučitelné s nároky rodičovství.- Manželství mladých rodičů se proto velmi často rozpadají.- Těhotenství zpravidla mladistvé milence zaskočí nepřipravené.- Těhotenství mladistvých žen jsou v naprosté většině případů neplánovaná a nechtěná.- Je více komplikací ve vztahu k vlastním rodičům.- Mladiství rodiče mají zpravidla horší společenské a ekonomické postavení.- Bývá u nich i horší zdravotní péče v těhotenství a u jejich dětí je tendence k nižší porodní váze.Několik velice důležitých doporučení pro dobu těhotenství má však i dnešní medicína. (Píše o tom paní primářka Marie Pokorná v naší knížce Radosti a strasti, 1995.)Předně je třeba od útlého dětství dbát na zdraví děvčátek. Jejich pohlavní buňky, tzn. vajíčka, jsou přítomny ve vaječnících v konečném počtu už při narození. Neobnovují se - jen zrají s věkem děvčete a mohou tedy během doby do oplodnění utrpět i různé škody. Proto je důležitá správná výživa, snížení škodlivého záření na nejnižší míru, vyloučení alkoholu, nikotinu a drog, velmi opatrné užívání léků, prevence infekcí hlavně v dutině břišní, prevence infekcí od zvířat (hlavně tzv. toxoplazmózy - říká se jí také "králičí nemoc").A v době těhotenství samotného? Hodně čerstvého vzduchu. Hodně spánku a dobré pohody. Pohybovat se co nejvíce a pracovat na vzduchu, cvičit u otevřeného okna. Jíst pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, maso nejraději kuřecí a rybí (v těhotenství se maso ordinuje i vegetariánkám), mléčné produkty a mléko (hlavně pro obsah vápníku). Nekouřit a nepobývat v zakouřených místnostech. Neužívat žádné léky. (Při vážnějším onemocnění vždy se radit s lékařem!) Pozor i na vitamínové směsi. Vyhýbat se prostředí s rizikem infekcí a působení chemikálií. Nic vědomě neriskovat!S těmito radami tedy opouštíme mladou matku a otce a přejeme jim, aby si svého mateřství a otcovství užili plně a radostně - a nepromarnili ani den svého těhotenství (myslím to vážně - i otcova!), neboť je to nepochybně velice významná etapa výchovy jejich dítěte, byť zatím světlo světa ještě fakticky nespatřilo.  

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • I. doba porodní – kdy do porodnice a co potom?

    Na začátku porodu, kdy jsou kontrakceopravdu jednou za 15-10 minut, je zapotřebí si stanovit tzv. dlouhodobý plán. Znamená to, že si v této chvíli nebudete klást otázku, zda porodíte do 2 nebo 3 hodin. Je to velice nepravděpodobné a na konci tohoto časového úseku by jste byla zklamaná, což by vám neprospělo. Místo toho si řeknete: „ Začalo to. To znamená, že když budu mít po všem za 10 – 12 hodin, budu ráda.“Jak I.DP postupuje, , tak rychle a intenzivně se otevírají vaše porodní cesty.Na začátku porodu bývá čípek děložní dlouhý 2,5 cm, uzavřený nebo pro špičku prstu otevřený. Pokud je vše v pořádku, je zbytečné odjíždět do porodnice tak brzy. Počkejte si! Když začnou být kontrakcečastější a vy je vnímáte intenzivněji, je většinou jasné, že i nález na porodních cestách se změnil a může být asi takový: čípek je již pouze 1cm a je propustný pro prst. Neboli je otevřený asi 1,5 cm.Stále jste na začátku porodu. Takže jestli se cítíte relativně dobře, nekrvácíte, cítíte alespoň občas pohyby dítěte, kontrakceděložní jsou pravidelné a jejich intenzita se zvyšuje, vyčkejte doma. Užívejte si pohodlí a intimního prostředí vašeho domova. Je jistě lepší zajít si na vlastní záchod, využít své koupelny, napít se dobrého ovocného džusu a nebo si chvilku posedět s manželem ve svém křesle.Čím déle zůstanete v klidu a budete se cítit pohodlně, tím lépe celý váš porod proběhne.Kontrakce po 6 – 5 minutáchKontrakce stále zesilují, jejich intenzita je větší a intervaly mezi nimi jsou kratší. Ve chvíli, kdy budou kontrakceasi po 6 až 5 minutách, počítejte s tím, že váš nález na porodních cestách je branka o velikosti asi 3cm. V těchto chvílích využívejte uvolňovacích poloh na míči. Při kontrakcích zkuste břišní dýchání. Buďte v klidu a věřte, že stav ve kterém se nacházíte je běžný.Máte-li ještě zachovalý čípek děložní, jste na začátku porodu. Pokud čípek vymizel, začínáme hovořit o otevírání branky. Když je branka 1 – 2 cm, je to již dobrý nález. Nechejte si ale dost sil a trpělivosti, máte před sebou stále více než polovinu porodu.Kontrakce se opakují po 3 až 4 minutách po dobu jedné hodiny. Je čas odjet do porodnice.Ve chvíli, kdy je branka asi 5 – 6 cm, mění se výrazně vaše pocity při kontrakcích. Pociťujete tlak na konečník a nucení na tlačení. Zde je důležité netlačit, ale prodýchat kontrakce. Máte před sebou asi 2 – 3 hodiny do rozvinutí branky, kdy budete moci začít tlačit a dítě půjde ven. Když je branka 10cm,je tzv. rozvinutá, otevřená nebo také zašlá. Můžete začít tlačit, začíná II. doba porodní.Proč nesmíte podlehnout tlaku na konečník a při kontrakci si přitlačovat? Pokud byste přitlačovala, zvětšovala byste tlak tvrdé kostěné hlavičky dítěte na 6 cm otevřenou branku. Hrozilo by tak nebezpečí, že tato měkká a masitá tkáň branky oteče. A tím se celý průběh porodu zpomalí, ba někdy i na chvilku zastaví.Další nebezpečí tkví v tom, že můžete protlačit kůži a měkkou část hlavičky děťátka směrem k pochvě a děťátku tak vytvořit tzv. porodní nádor. Nebojte se, miminko si sním poradí a on po několika dnech zmizí. Abyste zabránila výše uvedenému tlaku, použijte techniku psího dýchání. V této chvíli si dělejte krátkodobé cíle. Znamená to, že se při každé kontrakci soustředíte pouze na ni. Nesledujete co se kolem vás děje. Udělejte si plán, že za každých deset kontrakcí něco bude:Za 10 kontrakcí mě asistentka přijde vyšetřit a já se dozvím, jak můj nález postupuje…Za 10 kontrakcí půjdu s manželem do sprchy…..Za 10 kontrakcí se napiji a vyčistím si zuby abych se osvěžila….V intervalu odpočinku a uvolnění před další kontrakcí se snažíte načerpat síly a soustředíte se pouze na další kontrakci, která má přijít.Nebojte se, promyslete si to, a jak přijde nová kontrakce, buďte ráda. Vždyť ona je právě tou hybnou silou, která vás přibližuje ke konci porodu. Stále mějte na paměti to, že se vám neděje nic špatného. Cítíte silné kontrakce, pociťujete tlaky na konečník, máte pocit velikého rozpínání dole v pánci. To je skutečně normální, tak opravdu vypadá porod.Pokud je v průběhu I. doby porodní vše v pořádku, chodí za vámi porodní asistentka dle potřeby a celkového průběhu porodu. Ke konci I. doby porodní vás nejspíše převedou již přímo na porodní sál, kde budete až do vlastního porodu miminka. Lékař nebo asistentkaVás pak budou vyšetřovat mnohem častěji. Nález se totiž na konci I. doby porodní mění velice rychle. V porodnicích v České Republice je již i možnost rodit v místnosti, kde jste byla po celou I. dobu porodní.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 14 věcí které šťastná matka dělá lépe

    Někdy považujeme život za nádherný, ale jsou i období, kdy nám připadá namáhavý. Jak se rozlišují dobré dny od špatných? Inspirovaly nás matky.1. ŠŤASTNÁ MATKA VÁŽÍ SLOVANapříklad pomoc tchýni, nákupy, vaření, domácí práce, večeře, vyzvednutí dětí ze školy... každodenní vyčerpávající práce. Šťastná matka řekne „prosím", neboť ví, že když je na všechno vždy sama, má plné zuby dětí a kuchyně, cítí se přetížená a špatně naladěné. Kouzelné slovíčko, které se učí děti v první třídě a milý úsměv mohou dělat divy i s tou nejzarputilejší tchýní.2, ŠŤASTNÁ MATKA NEPOTŘEBUJE PĚTIHVĚZDIČKOVÝ HOTELŠťastná matka navrhne rodinnou dovolenou ve všední den nebo na prodloužený víkend. Zabalí miláčky a stan, sežene kánoi nebo pronajme starou chajdu v horách. Pár dnů zapomene na to, že má doma nepořadníky, klidně přihlíží na nepořádek a vůbec ji to nevzrušuje. Důležitější je, že rodina je pohromadě, hraje karty, chodí na procházky a večer se čtou společně knihy u stolu. Celovečerní vyprávění ve špinavých ponožkách má své kouzlo a šťastná matka znovu zjistí, proč má tu svou rodinu tak ráda, i když je potom kupa prádla a třeba ve škole i trojka z matematiky.3. ŠŤASTNÁ MATKA NEZŮSTANE JEN DOMAŠťastná matka jde občas mezi lidi a setká se s kolegy v kanceláři, projedná stav světa s prodavačem novin, poptá se na dvojčata od sousedky. Když lije jako z konve, nezůstanou šťastné matky nikdy doma a nenechají na sebe křičet unuděné děti. Raději jim oblečou pláštěnky a gumáky a dívají se, jak dělají skok do dálky přes kaluže.4. ŠŤASTNÁ MATKA MÁ PŘÍTELKYNIProtože s nikým jiným nemůže tak dobře plkat o protivných puberťácích, odepíračích domácích úkolů a neluxujícím otci. S nikým to lip nejde než s jinou matkou, která má stejně staré děti.5. ŠŤASTNÁ MATKA NEČEKÁ, KDYŽ JSOU DETl JEŠTĚ V POSTELIPolíbí muže svého srdce již při snídani. Když ji drží v náručí, nechá vodu na nudle klidně překypět. Z celého srdce se usmívá, pohladí svého muže a umí dělat komplimenty. To je úspěšné očkování proti každodenním chorobám, jakými jsou rutina, období bez lásky a všednost.6, ŠŤASTNÁ MATKA JE RÁDA O SAMOTĚJen já a já - ve vaně. Bylinková kúra, trochu péče o pleť nikdy neuškodí. Brzo ráno s kávou na zahradě nebo na balkoně. Šťastné matky umí vždy vystoupit z rodinného programu a jsou soběstačné.7. ŠŤASTNÁ MATKA JE MILÁ K SOUSEDŮMKdyž šťastná matka upeče bábovku pro svoji rodinu, tak se ráda rozdělí se svou sousedkou. Pro šťastnou matku není problém přinést nákup pro starou paní Dvořákovou, nebo své kamarádce Evičce nabídne kočárek, který už nepotřebuje. Šťastné matce se to určitě vyplatí. Nikdo jí pak nenadává, když její děti jezdí u domu na kole a když je nemocná, určitě jí někdo pomůže nakoupit.8, ŠŤASTNÁ MATKA MILUJE TO, CO MÁDcera její kamarádky se nemusí vůbec doma učit a navíc hraje fantasticky na housle. Šťastná matka je i přesto zamilovaná do svého nemuzikálního hyperaktívního miláčka. Nezávidí bohaté kamarádce její domeček nebo svému kolegovi mercedes. Těší se, že její dítě je zdravé, že manžel vypadá ve spodkách sexy a pračka funguje.9.ŠŤASNÁ MATKA SE MAZLÍ SE SVÝMI DĚTMI, JAK ČASTO TO JEN JDENikdy neřeknou „nemám čas"!, když jejich malá holčička chce na klín nebo ten starší se chce trochu poprat. Kdo brečí, bude utišen. Večer dostanou děti pusu a ráno povzbuzující poplácání na ramena. Šťastné maminky nevynechají žádné něžnosti, protože ví, že jednoho dne se stanou z těchto dětí samostatní studenti, se kterými už si moc mazleni neužijí.10. ŠŤASHÁ MATKA MÁ OBČAS JEDINÁČKYJediná cesta, jak zabránit hádkám mezi sourozenci, je občas děti rozdělit. S nejmladším do ZOO, návštěva koncertu s puberťákem. Podniknout občas něco jen s jedním „potomkem" učiní matky šťastně, protože i toto si děti nesmírně užívají.11. ŠŤASTNÁ MATKA DĚLÁ VÝJIMKYNa rodinném jídelníčku nejsou hranolky-kečup-kola a kočka Elza má přísný zákaz vlézt do dětské postýlky, Ale po nepříjené návštěvě u zubaře, namáhavé škole a problémech v práci... a když dítě má neodolatelnou chuť na něco nezdravého... pak šťastná matka některá pravidla zdravé výživy poruší. Ona to ale může: přece ta pravidla i stanovila!12. ŠŤASTNÁ MATKA NENÍ DOKONALÁ A PŘÍZNÁ TOVšechny máme velkolepá předsevzetí, chceme být trpělivé, dítěti naslouchat a jeho potřeby brát vážně, ale potom přece jenom někdy „štěkáme". Křičíme, že strhneme kapesné a zakážeme počítač Šťastná matka ví, že takové špatné dny se naskytnou i v těch nejlepších rodinách a netrápí se špatným svědomím, ale je dost férová na to, aby přiznala, že i matky se občas chovají dost hloupě. A naše děti...? Ty si v tomto případě zaslouží omluvu.13. ŠŤASTNÁ MATKA SI NĚCO DOPŘEJETajně jí sladkosti, chodí na břišní tanec o víkendu, nebo si zajde na thajskou masáž. Občas koupí dětem kalhoty v „second nandu", ale pro sebe prádlo z hedvábí. Egoismus v malých porcích udělá matku šťastnou, protože dobře ví, že příští celá výplata půjde opět na její miláčky.14. ŠŤASTNÁ MATKA JE POTŘEBNÁ, KDYŽ JE KRÁSNÁ A ZDRAVÁSnad si každá z nás řekla tolikrát: „Už nemůžu, jsem unavená"... Snad každá z nás snila o „Supermanovi", který nás na chvíli vysvobodí z denních starostí, zajde nakoupit, vyzvedne dítě ze školky a v náručí nás během chvilky odnese na tajemné místo v přírodě, kde si dáme společný piknik. Po probuzení ale šťastná matka ví, že je vděčná životu za každé ráno, probudí své miláčky, pozdraví slunce, jemně se pousměje nad krásným snem a zajde si do lékárny koupit přírodní preparáty Dr. Theisse: Dr. Theiss IMMUN POWER - aby vše zvládala a měla dobrou imunitu. Dr. Theiss BODY POWER - aby měla lepší fyzický výkon a Dr. Theiss MIND POWER aby jí to myslelo 

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Těhotenství

    Těhotenství není nemocí. Budoucí matka však musí navštěvovat lékaře daleko častěji než žena, která není těhotná. Důvodů je několik.Pravidelné kontroly umožňují za pomoci relativně velmi jednoduchých vyšetřovacích postupů včas odhalit potenciální rizika, a to ještě dříve, než mohou vzniknout závažné škody. Některé nemoci v těhotenství neprovázejí výraznější problémy, jindy naopak budoucí matka trpí nejrůznějšími obtížemi, aniž by bylo těhotenství ohroženo. Míra obtížnosti tedy často neodpovídá závažnosti situace. Jen dobrý kontakt budoucí matky s lékařem a s porodní asistentkou dává možnost vše zkonzultovat, problémy včas řešit a obtíže léčit. Péče v těhotenství se netýká jen matky samotné, sledovat musíme i stav plodu, což je možné jen speciálními vyšetřovacími postupy při návštěvě těhotné ve zdravotnickém zařízení. Jak často chodit na kontroly? Žena by měla, pokud se domnívá, že je těhotná, vyhledat svého gynekologa co nejdříve po vynechání menses. Důvodem je časný průkaz gravidity, jenž umožní vyhnout se vlivům, které by mohly působit negativně na správný vývoj plodu. O termínu dalších kontrol rozhoduje lékař. Platí, že při normálním průběhu je návštěv méně, při problémech se intervaly mezi kontrolami zkracují. Minimálně by se budoucí matka měla vidět se svým lékařem jednou měsíčně, v posledních 3 měsících každých čtrnáct dní, v posledním měsíci jsou pak kontroly nutné každý týden. Vyšetření v průběhu těhotenství Na každou kontrolu těhotná přináší vzorek na rozbor moči. Jednoduchým testem prokazujeme přítomnost cukru nebo bílkoviny, které za normálních okolností nejsou přítomny. Jednorázový nález ještě neznamená nic špatného, při opakované pozitivitě testu je již třeba postupovat aktivně, doporučit podrobnější vyšetření. Kontrola tlaku a hmotnosti patří rovněž k základním testům při každé návštěvě v poradně. Opakovaně zjištěný vyšší tlak je důvodem k léčbě, kombinace vzestupu tlaku a přítomnosti bílkoviny v moči může znamenat vážné nebezpečí. Při posuzování hmotnosti jde především o dynamiku přírůstku, ne o absolutní hodnoty. Potenciální nebezpečí může signalizovat náhlé zrychlení přibývání na váze. Gynekologické vyšetření v zrcadlech může odhalit některé závažné patologické stavy, je nutné alespoň jednou za těhotenství, nejlépe hned na jeho počátku. Vyšetření pohmatem, zevní na lehátku i vnitřní, vaginální, na gynekologickém stole, je v průběhu gravidity nezbytné provádět opakovaně. Jen při něm můžeme odhalit některá nebezpečí, jako například hrozící předčasný porod. Základní krevní testy provádíme 2x za těhotenství, na jeho počátku a kolem 30. týdne. Vyšetřujeme krevní obraz a zjišťujeme krevní skupinu a Rh faktor. U Rh negativních těhotných pak opakovaně pátráme po přítomnosti protilátek, která může signalizovat ohrožení plodu při rozdílném Rh matky. Řada testů je zaměřena na odhalení případného výskytu vážných onemocnění, která by mohla ohrozit normální vývoj plodu. Mezi choroby, po kterých aktivně pátráme, patří například AIDS (HIV test), hepatitida typu B (průkaz HBs antigenu), syfilis (vyšetření BWR) nebo toxoplasmosa (průkaz protilátek). Ultrazvukové vyšetření umožňuje průkaz těhotenství, kdy je při užití sondy zavedené do pochvy vidět plodové vejce již po týdenním vynechání menses. Dokáže brzy odhalit vícečetné těhotenství a v průběhu gravidity sledovat správný vývoj plodu. Kolem poloviny těhotenství lze detekovat některé vážné vývojové vady a u takto postižených těhotenství doporučit jejich přerušení. Před porodem ultrazvuk dovoluje přesné posouzení polohy plodu a odhad jeho velikosti. Velmi důležité je zobrazení uložení placenty, což může zabránit komplikacím při vcestné lokalizaci lůžka. Nejmodernější ultrazvukové přístroje jsou vybaveny zařízením pro měření průtoku krve jednotlivými orgány, což přináší možnost včas odhalit potíže se zásobením plodu kyslíkem a živinami. Kardiotokografie je vyšetření, při kterém speciální přístroj ? současně zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost. Budoucí matka leží asi 20 minut na zádech nebo na boku a na břiše má pružnými pásy připevněné malé snímače. Vyhodnocení grafického záznamu umožňuje včas odhalit strádání nebo ohrožení plodu v a včas zasáhnout. Interní vyšetření a EKG (elektrokardiograf) musí absolvovat každá těhotná. Umožní odhalit případné patologické stavy, které byly dosud skryté. Navíc vždy existuje možnost, že bude při komplikacích těhotenství zapotřebí celkové anestezie (narkózy). V tom případě je EKG a interní nález nezbytností. Pokud se žena léčí s jakýmkoli onemocněním, musí být samozřejmě kontrolována specialistou v daném oboru. Genetické vyšetření nemusí podstoupit každá těhotná. Jednoznačným důvodem pro genetické vyšetření je například předchozí těhotenství zakončené porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vrozenou vadou, opakované potraty, vyšší věk matky, kontakt se škodlivinami nebo užívání léků v počátečních stádiích gravidity, aj. Genetik určí, jak velké je riziko, že plod může být postižen vývojovou vadou. Někdy je nutné vyšetřit chromozomy obou rodičů ze vzorků krve. Pokud je předpokládané riziko zvýšené, genetik obvykle doporučí pečlivé sledování ultrazvukem, případně invazivní vyšetření - odběr malého množství plodové vody nebo placenty. Amniocentéza je odběr plodové vody, který provádíme velmi tenkou jehlou přes stěnu břišní, vždy pod kontrolou ultrazvukem, abychom vyloučili poranění plodu. Bolestivost je srovnatelná s aplikací injekce. Riziko výkonu, kterým je především následný potrat, je menší než 1%. AFP tripple test je screeningovým vyšetřením z krve těhotné. Je zaměřen na vyhledání skupiny žen, u kterých je vyšší riziko, že jejich plod není po genetické stránce v pořádku. Pozitivita testu neznamená, že dítě je poškozené, pouze nás informuje o tom, že zde existuje vyšší riziko odchylky od normy. Stomatologické vyšetření je doporučováno 2x za těhotenství. Důvodem je zvýšená kazivost chrupu budoucích maminek. Normální a rizikové těhotenství. Za normální považujeme těhotenství, které není komplikováno žádnými potížemi a výsledky všech testů a vyšetření jsou normální nebo se od normy alespoň výrazně neodlišují. Do kategorie rizikových pak řadíme gravidity, kdy tyto požadavky nejsou splněny, těhotenství žen trpících některým závažným onemocněním, stavy, kdy na základě statistik víme, že hrozí relativně vysoké riziko komplikací a rovněž ty případy, kde současný průběh je sice normální, vážné problémy se však objevily v minulé graviditě, a stavy po opakovaných potratech. Za rizikové považujeme také těhotenství po úspěšné léčbě neplodnosti. Moderní medicína dosahuje výborných výsledků, tedy narození zdravého dítěte bez jakéhokoli postižení zdravotního stavu matky, i u rizikových těhotenství. V těchto případech je však třeba počítat se zásahy do osobního a rodinného života, s omezením různých aktivit budoucí matky, s nutností podávání léků a v krajních případech i s pobytem v nemocnici. Změna životního stylu. Pokud těhotenství probíhá normálně, není třeba zásadně měnit životní návyky. Není třeba se omezovat v práci, ve společenském životě, ve sportu, cestování, sexu, stravování, ani v dalších činnostech. Nic však není dobré dělat úplně "na doraz". Gravidita ve vyšším věku.Po 35. roce života ženy se stává otěhotnění čím dále méně pravděpodobné. Po 40. roce je šance na graviditu minimální, po 45. roce je již těhotenství vyslovenou raritou. Se stoupajícím věkem matky roste též riziko vrozených vad, pro ženu starší 40 let je několikanásobně vyšší než pro ženu 30letou. Starší ženy též častěji trpí některými chorobami, jejichž výskyt v graviditě komplikuje její průběh, například cukrovkou nebo vysokým tlakem. Při současných znalostech a úrovni mediciny je však zcela reálné, že těhotenství může proběhnout i u straších žen bez vážných komplikací a šance na porod zdravého dítěte je i v těchto případech velmi vysoká. U mužů se vliv věku uplatňuje méně výrazně. Schopnost počít potomka je zachována i ve vysokém věku a ani riziko narození geneticky postiženého dítěte není u muže tak úzce svázáno s věkem jako u ženy. Několik základních rad závěrem. Zvolte si lékaře, kterému důvěřujete, a řiďte se jeho radami. Vyberte si pracoviště, kde Vám vyhovuje organizace péče o těhotné a pracovní doba. Pokud trpíte nějakou chorobou nebo jste sledována pro jakékoli zdravotní problémy, stejně jako v případě, že užíváte pravidelně léky, oznamte co nejdříve těhotenství ošetřujícímu lékaři. Nejlepší však v těchto případech je konzultovat graviditu ještě před otěhotněním. Máte-li potíže, řekněte o nich svému lékaři. Pokud si v něčem nejste jistá, nevíte, co máte přesně dělat, rovněž neváhejte a poraďte se. Nenechávejte si problémy pro sebe - nikdy nemůžete vyloučit, že právě tento vynechaný detail je důležitý. Neprodleně informujte svého gynekologa především o bolestech břicha a o jakémkoli krvácení, včetně hnědého výtoku. Pokud máte potíže a nemůžete konzultovat svého lékaře, obraťte se na nemocnici, kde na gynekologii slouží pohotovostní služba. Nechte si vždy pečlivě vysvětlit význam navrhovaných vyšetření a doporučované léčby, stejně jako možná rizika. Omezte konzumaci alkoholu. Sklenička piva nebo vína nevadí, rozhodně se však neopíjejte. Nekuřte. Pokud nedokážete přestat úplně, omezte tento návyk na minimum. Nepobývejte v zakouřených prostorách. Bez porady z lékařem neužívejte žádné léky s výjimkou vitaminů, sama si můžete ještě naordinovat acylpyrin, případně živočišné uhlí. Nebojte se porodu, ale pečlivě se na něj připravte. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, co Vás v porodnici čeká. Pokud to průběh těhotenství umožňuje, udržujte se v dobré fyzické kondici. Věnujte čas cvičení pro těhotné. S dostatečným časovým předstihem se se svým lékařem poraďte o volbě porodnice, přítomnosti partnera u porodu, o dostupnosti analgezie, případně o možnosti alternativních postupů. i.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • ANIBALL - OTÁZKY A ODPOVĚDI

    Jak často mám s Aniballem cvičit? Kdy začít?Začít s cvičením můžete 3-4 týdny před plánovaným termínem porodu, stačí 15 min. denně. Můžete ale cvičit déle i častěji, omezení je pouze bolestivost při cvičení.Jaký výsledek má být cvičením dosažen?Ideálním výsledkem je obvod 28-30cm a to po 3 – 4 týdnech používání, což se blíží rozměrům velikosti hlavičky novorozence při průchodu porodními cestami. Měření velikosti balonku je spíše orientační. Cílem cvičení není dosažení konkrétního obvodu, proto vždy cvičte jen po své pocitové maximum. Je také v pořádku, když v průběhu několika dní dosahujete stejného výsledku. I přesto ve cvičení pokračujte, s blížícím se termínem porodu se díky zvýšené hormonální aktivitě hráz uvolní.Můžu začít cvičit jen 14 dní před porodem?Určitě. I dva týdny mohou mít velký vliv, zvlášť, když budete cvičit každý den, a to třeba ráno i večer.Při cvičení se objevila krev, mám se cvičením přestat?V době, kdy se začíná s používáním Aniballu, již děložní čípek pomalu dozrává, měkne a připravuje se na porod. V této době je hodně prokrvený, křehký, stačí lehký dotyk a může se objevit slabé zakrvácení či špinění. Pokud se toto objeví po cvičení s Aniballem nebo po lékařském vyšetření, není potřeba se znepokojovat a pokud špinění po cvičení hned ustane, lze dál v používání Aniballu pokračovat.Mohu dál pokračovat ve cvičení s Aniballem, když mi vyšly pozitivní výsledky na streptokoka?V tomto případě není žádné omezení v souvislosti se cvičením. Streptokok ženě nezpůsobuje žádné problémy, může být nebezpečný pouze pro dítě. Asi 1% dětí u GBS pozitivních žen hrozí infekce, proto se v průběhu porodu podává preventivně ATB, ale v těhotenství s balónkem můžete normálně cvičit.Jiná věc je u kvasinek. Pokud je kvasinková infekce v akutním stadiu a žena má výtok a léčí kvasinky globulemi, doporučujeme se cvičením počkat. Pokud je vulva zarudlá, žena má pocity svědění, pálení, často je poševní stěna i velmi křehká, dochází k prasklinkám a krvácení. V tomto případě je určitě vhodné cvičení po dobu zavádění globulí přerušit.Může dojít vliven cvičení s Aniballem k odtoku plodové vody?K odtoku vody může dojít kdykoliv. Důvodů může být mnoho – nejčastěji infekce nebo i např. během úplňku nebo při změně tlaku. Cvičení s balonkem u zdravého těhotenství nemůže způsobit odtok plodové vody. Vak blan je chráněn čípkem, ten dobře vak blan chrání a zkracuje se až těsně před porodem.Existují nějaká negativa spojená s tímto cvičením? Nemůže se kvůli tréninku pochva rozšířit trvale?Ne, je tomu právě naopak. Tato mylná informace bohužel často vede k rezignaci na cvičení. Tato otázka však vyžaduje delší vysvětlení. Svaly pánevního dna jsou složeny z mnoha mikroskopicky malých vláken. Tato vlákna se při svalové kontrakci stahují díky působení dvou látek – aktinu a myozinu. Ke stažení dochází pouze tehdy, jsou-li svaly trénovány opatrně a zůstanou neporušené. Pokud se však během porodu svaly pánevního dna v průběhu zhruba 20 – 30 minut roztáhnou o 300 %, vznikají mikroskopická zranění, která se v krátkém čase zajizví – toto už však znemožňuje pozdější stahování svalových vláken. K maximálnímu roztažení svalů pánevního dna dochází v momentu procházení hlavičky dítěte – svaly se roztáhnou trojnásobně z cca 3 na 10cm. Proto je jasné, že netrénovaná svalová tkáň se může trhat. Cvičení s Aniballem je tedy nejen prevencí mikrotraumat v průběhu porodu, ale i prevencí rutinního přestřižení svalů, což se děje při epiziotomii.Dosáhla jsem obvodu balónku 30 cm a do termínu porodu mi zbývá 1 týden. Mám ještě pokračovat?Určitě byste měla. Nemusíte už se snažit obvod dále zvětšovat, ale udržovat. Další zvyšování obvodu není žádoucí.Již několik dní dosahuji při cvičení stejný výsledek, nedaří se mi průměr balónku zvětšovat. Znamená to, že už se na větší průměr nedostanu?Buďte trpělivá. Jsou dny, kdy lepších výsledků nedosáhnete. I přesto ve cvičení pokračujte, pravidelným cvičením se hráz postupně roztáhne.Co je nástřih hráze a jaké může mít následky?Nástřih hráze (epiziotomie) je chirurgický zákrok v oblasti perinea – hráze (oblast mezi pochvou a konečníkem) prováděný výlučně v druhé době porodní. Jejím smyslem je zvětšení poševního otvoru a ochrana ženy před spontánním natrhnutím v oblasti perinea.Nástřih hráze může být ale velmi nepříjemný – jde často o špatné hojení a pozdější následky týkající se bolesti při vyprazdňování, omezený milostný život, nutnost plastické operace hráze, inkontinence v pozdějším věku a další.Je epiziotomie opravdu potřebná?Jsou případy, kdy je epiziotomie nevyhnutelná nebo prospěšná: urychlení porodu dítěte (problémy s dýcháním), porod nezralého plodu, ulehčení porodu pánevním koncem atd.Při většině porodů s aplikovanou lokální masáží a kontrolou tlačení se však vaginální tkáň bez problémů roztáhne a vrátí do původní polohy sama. A když se náhodou stane, že se přirozeně natrhne, rána je menší a méně bolestivá než chirurgický nástřih a obyčejně vyžaduje méně stehů než epiziotomie. Navíc při přirozeném natrhnutí hrozí menší riziko infekce než při epiziotomii.Aniball díky postupnému roztahování oblasti hráze připraví ženu na porod bez nástřihu hráze nebo s minimálním nástřihem.Nemůže při cvičení s Aniballem dojít k předčasnému porodu?Klinické studie obdobných výrobků prokázaly, že používání těchto pomůcek nemůže vyvolat předčasný porod.Doporučujete cvičení s Aniballem při rizikovém těhotenství?Jestliže Vám lékař indikoval rizikové těhotenství (zkrácený děložní čípek, miminko je velmi nízko atd.), určitě nejdříve doporučujeme konzultaci s lékařem.Můžu Aniball používat, i když je možné, že mám kvasinky? (a předepsanou léčbu)Ve fázi léčení cvičení určitě nedoporučujeme. Stěny pochvy jsou křehké, sliznice u východu zarudlé, bolavé a často praskají. V akutních stavech se nedoporučuje ani masáž hráze.Je vhodné cvičit s Aniballem, pokud mám křečové žíly na rodidlech?Pokud jde o křečové žíly na rodidlech, tak tam je obzvlášť vhodné, aby se u porodu nic nestříhalo.Pokud nemáte kontraindikaci pro vaginální porod, tedy pokud nic vaginálnímu porodu nebrání a hlavička se může rodit i skrz rodidla s varixy, pak cvičit s balonkem můžete – samozřejmě je ale vždy nutné posoudit váš konkrétní stav. Rozhodně doporučujeme opatrnější přístup a dostatek lubrikantu, přidržovat a co nejpomalejší postup balonku ven.Nemůže balónek při cvičení prasknout a způsobit zdravotní komplikace?Nemůže, Aniball byl řádně testován dle evropské směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích. Upozorňujeme však, že pokud dojde k nedodržení pokynů k užívání a to především použití olejů či nevhodných lubrikantů, dojde k degradaci silikonu a prasknutí není vyloučené. Jak je to s používáním této pomůcky a vznikem infekce?Při dodržování všech pokynů k používání zahrnujících sterilizaci před prvním použitím (ponoření na 1 minutu do vodní lázně o teplotě min. 70°C) a pravidelné desinfekce, vznik infekce prakticky nehrozí.Je možné stejný Aniball použít při dalším těhotenství a jaká je jeho životnost?Záruční doba je u Aniballu standardně 24 měsíců. Při dodržení všech podmínek pro používání a skladování výrobku jsou vlastnosti silikonové pryže neměnné po dobu minimálně 5 let. Je však nutné podotknout, že častým používáním může dojít ke zvýšenému opotřebení a tím i zkrácení jeho životnosti. Proto rozhodně nedoporučujeme cvičení s již používaným balónkem (používaným jinou osobou) a nabízíme možnost zakoupit náhradní silikonový balónek samostatně za výrazně nižší cenu. Na kvalitu silikonu má vliv i používání olejů – proto je nutné při cvičení použít lubrikanty založené na vodní bázi, které oleje neobsahují.Upozorňujeme, že tento zdravotnický prostředek není určen k použití více osob. Bohužel se děje to, že se jeden výrobek  přeprodává (ne každá žena ale s výrobkem zachází tak, jak má, např. používá při cvičení olej atd., což znehodnocuje materiál). Jde o nesprávné použití výrobku a na takové se záruka nevztahuje. Můžu se připravovat s Aniballem, i když jsem poprvé rodila císařským řezem?Ano, díky používání Aniballu přirozený porod po císařském řezu možný je. Jste-li zdravá žena a nejsou zde jiné překážky pro přirozený porod, je možné cvičit s Aniballem.Kde se Aniball vyrábí?Silikonový balónek je český výrobek. Materiál balónků, ELASTOSIL LR3003,  německého výrobce Wacker, je silikonový materiál nejvyšší kvality schválený pro použití ve zdravotnictví. Ostatní díly jsou vyráběny mimo EU. Ke kompletaci a kontrole výrobku dochází také v ČR.Jakým způsobem Aniball pomáhá po porodu a může pomoci při inkontinenci moči?Používáním pomůcky k cvičení po porodu dochází k regeneraci svalstva v pánevní oblasti a tím také k omezení úniku moči bezprostředně po porodu i pár měsíců po něm a možnosti vzniku inkontinence v pozdějším období.

    06.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Komunikace s miminkem v těhotenství

    Ty pozornější čtenářky už vědí, že ve druhé polovině těhotenství se u nenarozeného děťátka „probouzejí" smysly. Znamená to, že se stále intenzivněji připravuje na vnější svět. Dnes si o nich něco povíme. Dítě totiž může používat nejen hmat, ale i chuť, sluch nebo čich.Smysly. Co už umím!Čím více dítě roste, tím více svoje smysly používá. Skýtají mu totiž jedinečnou příležitost sbírat a zpracovávat informace a podněty přicházející také zvenčí. Už je tak částečně vytvořeno a také vyzkoušeno vše, co bude po příchodu na svět potřebovat.HmatUcítí-li těhotná žena pohyby svého dítěte, automaticky začíná své břicho hladit. Je to ten správný okamžik, protože přibližně v 18. týdnu těhotenství je u dítěte natolik vyvinutý hmat, že už může tento náš dotyk skrze břišní stěnu cítit. Snaží se plavat naší ruce vstříc a tiskne se k břišní stěně tak, aby mohlo přijímat co nejvíce mateřské lásky. Je to dáno tím, že už ve třetím měsíci se v kůži vytvářejí první volná nervová zakončení. S každým přibývajícím týdnem se tvoří takových hmatových tělísek stále větší množství a jsou ještě jemnější (od hlavy přes paže, ruce, až ke špičkám prstů na nohou). Díky tomu naše děťátko cítí, že je obklopeno příjemně teplou plodovou vodou, kterou je nepřetržitě omýváno. Přestože dítě v této plodové vodě žije, nevnímá ji jako mokrou. Hmat ovšem ještě není plně propojen s mozkem. To znamená, že dítě sice ví, že se je „něco" dotýká, ale neví, kde přesně na svém tělíčku tento pocit vnímá.Čich I když nos dítěte odpovídá ve 20. týdnu sotva velikosti čočky, čichová tkáň je už vyzrálá. Asi se budete chtít zeptat: Co je v břiše matky k čichání? Vůně přece vnímáme v plynné podobě, ale dítě je zatím obklopeno tekutinou. Nenechme se však mýlit. Čichová tkáň je schopna filtrovat vonné látky z plodové vody a dále je vede do mozku. Co tedy dítě cítí? Na základě výzkumů se vědci shodují, že zřejmě nasládlou vůni plodové vody a aromatických látek, které se do ní dostávají z matčiny stravy. Čich hraje po narození dítěte rozhodující roli - miminko svoji matku poznává zejména podle „její vůně".Chuť Chuťové pohárky se v maličkém jazýčku děťátka vytvářejí už od šestého týdne těhotenství. Od čtvrtého měsíce pak pije plodovou vodu, čímž přichází na řadu i chuť. Dítě se tak seznamuje s chutí glukózy - sladká, sodíku - lehce slaný, vlastní moči - hořká. V plodové vodě ale převládá nasládlá chuť. Odtud tedy chuť novorozenců hlavně na sladké. Konečně je to důležitý poznatek, protože také mateřské mléko chutná sladce a jakékoli jiné chutě dítěti zatím nesvědčí. Chutě dítěte může do značné míry ovlivnit i strava jeho matky po dobu těhotenství!Zrak Svět, ve kterém se dítě vyvíjí, je růžově červený, jednobarevný a stejný. Ale i tak se očička miminek otevírají a zavírají se už jen při spánku. Oční bulvy se vytvářejí okolo 6. týdne, zrakové tyčinky až od týdne 16. Když je vývoj očí dokončen, oči se otevírají a dítě se obrací za světlem - např. reaguje, když maminka nechává na své bříško svítit slunce.SluchZhruba ve 20. týdnu se vývoj uší pomalu dokončuje. Ušní boltce jsou sice maličké, ale dokonale vytvarované. Uvnitř uší se vytvořily zvukovody a třmínek. Znamená to, že dítě už umí přiřazovat zvuky. Slyší hlavně zvukovou kulisu, složenou z tlukotu matčina srdce, šumu její krve, trávicích zvuků a dýchání. Ale co slyší dítě ještě víc a raději je matčin hlas! Pozná, jestli matka mluví právě s ním, nebo s někým jiným. Leká se hlasitých a neočekávaných zvuků - bouchnutí dveří, hlasitá hudba... Matčin hlas mají děti nejraději, ale rozeznají i hlasy lidí z nejbližšího okolí. Současně se sluchem se v uchu dítěte vyvíjí i ústrojí pro rovnováhu. Miminko se umí v břiše orientovat a rozeznává, kterým směrem jdou jeho pohyby. Díky tomuto ústrojí přijímá mozek velké množství informací. Tím jsou podporovány také duševní schopnosti. Naše děťátko má i vnitřní rovnováhu, která je chrání před přetížením zvenčí.Mozek - centrála smyslůMozek se vyvíjí od samého počátku těhotenství. Smyslové podněty jsou vnímány a přijímány různými částmi nervového systému a všechny doputují do mozku. Rozvoj jednotlivých smyslů je u očekávaného dítěte komplexní záležitostí. Každý jednotlivý krok jeho vývoje zasahuje do dalšího a jeden bez druhého by nebyl možný. Než naše dítě přivedeme na svět, vytvoří se tímto způsobem biliony nervových spojů v mozku - základy rozumu.

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Domácnost
  • 5 nápadů pro dekoraci dětského pokoje

    Dětské pokoje jsou nejzábavnější na zdobení. Můžete si opravdu nechat jít a volně běhat s vaší fantazii, když jste zdobení pro dítě. Je vždy zábavné zapojit dítě stejně. Nechte děti, aby své myšlenky a nápady na vyzdobení nábytku, co chtějí, aby jejich pokoj být jako. To může být skvělý zážitek propojení pro rodiče a děti.Pokoj Princezna je ideální pro malou holčičku. Růžové a fialové stěny jsou ideální pro místnosti princezny. Předstírat, že křišťálový lustr visící z svítidla dá místnosti, která zvláštní nádech, aby to vypadalo jako královského paláce. Při vytváření princezna pokoj Royal ložní prádlo jsou v pořádku. Prádlo z saténu a krajky se perfektně hodí do každé místnosti princezny.Pro kluky něco dobrodružného, jako jsou bojové sporty nebo dinosauři. Pro dinosaurů místnosti zkuste malovat stěny v pravěku barvách! Opálení a další země tóny fungují skvěle v dinosauřích ložnic. Můžete být schopni najít nějaké zábavné dinosauří šablony pro malování barevné dinosaurů na stěnách. Pokud nemůžete najít šablony nebojte. Fotografie a plakáty dinosaurů dobře fungovat taky!Možná budete chtít, aby se pokusili vytvořit herní prostor pro vaše dítě. Začněte tím, že malování každou stěnu jinou primární barvy. Další Lepidlo kusy na několika různých stolních her. Oba se stanou umění a můžete pověsit je na dítě zdí. Jen nezapomeňte si koupit nové hry, může vaše dítě být zklamaní, pokud se již hrát svou oblíbenou hru.Teenageři Zdá se, že těšit na pokoje, které jsou stejně pestré jako jsou. Zkuste zdobení jejich pokoj se starými záznamy bojových sportů. Můžete pověsit album kryty na stěnách. Můžete také vytvořit soukromí závěsy ze starých vinylových desek. Můžete přidat nějaké cool světla do místnosti a možná i disco koule dekorací. Získáte uspokojení bytí nejlepší rodič na bloku. Alespoň na jeden den!Pro dítě, které se těší místnost, která je trochu větší klid, zkuste pláž téma místnosti. Světle modré nebo zelené stěny vytvoří klidný efekt. Bílé ložní prádlo bude vaše dítě si myslí, že spí na oblacích! Zkuste neutrální barvy koberec v místnosti, aby to více či útulnou atmosféru. Pokud byste chtěli přidat trochu světlici můžete zkusit visí surf na zdi. Několik velkých hrnkových rostlin se místnost pocit, jako když jste přinesli venku dovnitřNezapomeňte při zdobení dětského pokoje, že je důležité, aby se praktické. Použijte koberce na pokrytí oblasti podlahy, které mají tendenci se zašpiní snadno. Umístěte odpadkový koš na pokoji a nechat dítě bude zodpovědný za vyprázdnění na odpadky den. Regály mohou být užitečné v dětských pokojů, stejně, protože děti mají tendenci sbírat spoustu cetek. Police pomůže udržet své poklady z podlahy a dát dítěti místo pro zobrazení jejich nejcennější majetek.Tyto zelené koberce jsou nejvíce řadit po vlivnými Interiérový design profesionály.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Barvy v interiéru

    Ať už v pokoji nebo v pracovně, vždy se chceme se cítit dobře. Prostor, vnímáme-li ho vůbec, nás má přivést do nálady, jakou si přejeme. A proto je vhodné mít při zařizování interiéru alespoň minimální znalosti o barvách a prostředcích, jimiž lze prostor zvýraznit stejně tak, jako potlačit. Protože na tom, jak bude interiér barevně sladěn, závisí, zda nám v něm bude příjemně a útulně.Barvy mohou uklidňovat i povzbuzovat. Ale i zmenšovat či zvětšovat prostor tím, že zvýrazní, co rozšiřuje perspektivu i potlačí to, co ji zmenšuje. A naopak. Barvy prostě dotvářejí harmonii a estetiku bytu. Ale musí se s nimi zacházet správně...Bezbarvé bydlení není bydlení Vždy je nutné zvažovat obecně platné znalosti barev a osobní vkus, jež vyjadřují barevné kombinace námi upřednostněné. Ale pozor, barevnost interiéru nejsou jen stěny a stropy. Nemáme přece pouze holé stěny, a i zařizovací předměty přispívají k barevné náladě interiéru. S barvou se totiž setkáváme na každém kroku: na nábytku, čalounění, kobercích, záclonách, závěsech, oknech, dveřích, lustrech... I to jsou barevné plochy, které by měly ladit. A nevládne-li mezi nimi barevná harmonie, pak působí celek neuspořádaně. A to ať uklízíme jak chceme. Stále to nebude ono.Je ale třeba mít trpělivost a jistou předvídavost. Krásné prostředí nevzniká hned. Interiér se s časem průběžně mění, zlepšuje, doplňuje až k úplné dokonalosti a harmonii. Teprve pak se budeme uvnitř svých stěn cítit opravdu jako doma.Bílá je nejpoužívanější Už filozofové a léčitelé Orientu tvrdili, že bílá odpuzuje infekce, neštěstí a negativní vlivy. A dodnes je na stropech a stěnách bílá nejběžnější. A je-li malba bílá, pak se zdá prostor větší. Zvětší jej i jednotné vymalování stropu. Pokud se rozhodnete pro účelnou bílou barvu, vytvoří povrchy stěn vhodný a nenápadný podklad pro nábytek i předměty k nim přistavené či na nich zavěšené.Znát účinky barev Barvy se musejí vybírat nejen na základě všeobecných znalostí o jejich účincích, ale i podle vlastních sympatií k té které barvě. Často nás přitahují barvy, v nichž také dobře vypadáme. A nejen to. Určité barevné prostředí našemu oku i duši lahodí, zatímco jiné nás zneklidňuje či dráždí. Existují základní zásady optimálních, vhodných i méně vhodných barevných kombinací, jejichž uplatněním můžeme výrazně přispět k příznivé atmosféře bytu. I když použijeme stejných barev, pokaždé bude místnost vypadat jinak. Záleží totiž na tom, jaké tóny, zda tmavší či světlejší, zvolíme. Variace se dvěma barvami jsou nevyčerpatelné a bytové zařízení lze zvýraznit i tónováním jeho podstatných částí.Škálu spektrálních barev je možné rozdělit na teplé (žlutá, oranžová, červená) a studené (zelená, modrá, fialová).O studených barvách je známo, že mají nejen schopnost vyvolávat zdání chladu, ale také, že toto zdání může mít dokonce až své fyziologické důsledky.Barvy se dají dělit i z hlediska světelnosti - na světlé a tmavé. Světlé prostor opticky zvětšují a předměty vylehčují, tmavé zase zmenšují předměty a ztěsňují prostor. Prostě, každá z barev má charakteristické vlastnosti, které je dobré znát, chceme-li docílit citlivé barevné kompozice.Barevná úprava interiéruVšeobecně lze říci, že každá barva (ve vhodném odstínu) má uplatnění. Ale ne všude a vždy. Odstíny studenějších barev lze klidně použít tam, kde je místnost dostatečně osvětlená a ozářená slunečními paprsky a u tmavé je tomu naopak...Již při kompletování materiálů je možné rozpoznat, zda bude prostor „zateplen" či „zachlazen". Každá barva má totiž svoji účinnost, která se správně uplatní až teprve v souvislosti s ostatními podmínkami daného prostředí. Syté a nápadné barvy jsou například nevýhodné proto, že pohlcují více světla než světlé a ještě ke všemu jsou nápadnější, takže, má-li místnost působit esteticky, musí být velmi pečlivé barevné sladění stropu a stěn s nábytkem, obrazy a bytovými textiliemi. Místnost vypadá menší, je-li malba tmavá nebo jednotlivé stěny vymalovány odlišně. Zrovna tak se místnost zdánlivě zmenší, dělí-li malby stěny. Prostor se pak totiž tříští a vyznívá jako opticky menší.

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Práce a podnikání
  • Centrum aktivního mateřství

    Když jsem zakládala Centrum aktivního mateřství, byla jsem šťastná, že můžu naplnit své přání - pomáhat těhotným maminkám. Mé přání souviselo s prožitím vlastních porodů, které daly mému profesnímu životu směr. Osobně chápu porod, jako klíčový okamžik v životě každé ženy a mým přáním je, aby maminky měly možnost poznat trochu jinou filozofii a přístup k porodu, než s jakou se běžně setkávají ve většině porodnic. Já sama jsem téměř před 11 lety porodila své první dítě klasickým, lékařsky vedeným porodem s veškerou rutinou. Druhé dítě jsem měla možnost po 8 letech porodit po svém, vlastní silou, bez zásahů, v dřepu, bez nástřihu a ten úžasný nádherný zážitek mě natolik ovlivnil, že dnes pomáhám maminkám, aby pro ně už ten první porod mohl být nádherný, aby maminky toužící po přirozeném porodu nemusely cestovat 300 km do vzdálené přátelské porodnice ve Vrchlabí. Původní profesí jsem rehabilitační pracovnice, absolvovala jsem úplně první kurz v ČR pro duly a získala jsem i certifikát coby laktační poradce. Jako dula doprovázím maminky k porodům v Ostravě a přilehlých městech. Svou emocionální a fyzickou podporu poskytuji při porodu jak samotným maminkám, tak i párům. Pro těhotné maminky jsem zorganizovala aktivity, které se trochu liší od těch, které nabízejí ostatní prenatální zařízení. Všechno, co děláme má jeden hlavní cíl - aby maminky našly cestu samy k sobě, ke svému děťátku. Co se týká cvičení je zaměřené především na správné sebeužívání, cvičíme i na velkých míčích, snažíme se, aby maminky pochopily k čemu cviky slouží a jak jim to může být užitečné v těhotenství, nebo při porodu. Další aktivitou Centra aktivního mateřství jsou břišní tanečky pro těhotné. Je to nádherné spojení pohybu s odreagováním, posílení víry v sebe sama a vychutnáním si svého miminka. Tanec rodiček, jak se orientálnímu tanci dle původu také říká, je velmi užitečný a prospěšný při porodu, dokáže pomoci miminku lépe dorotovat a dokáže ulevit od porodních bolestí. V těhotenství se tančí v pomalém tempu a miminko je hlazeno tanečními pohyby maminky a ta tancuje nejen pro sebe, ale vlastně i pro své ještě nenarozené děťátko. Tanec přispívá nejen k utužení vazby mezi matkou a dítětem, ale žena se naučí vnímat řeč svého těla, lépe ho zná a dokáže ho i lépe ovládat a to i u samotného porodu. Mám velkou radost, když k nám po porodu přijdou maminky povykládat své čerstvé zkušenosti z porodu a je moc hezké, když se spolu se svými zlatíčky přidají k nám v tanci. Tancují s miminky v náruči, ve vaku či v šátku a užívají si to stejně, tak jako si to užívaly v průběhu těhotenství. Miminka mají rády houpavé pohyby a známou hudbu, kterou poslouchali ještě v bříšku a jsou úžasně spokojená. Ráda bych, aby Centrum aktivního mateřství, bylo i nadále pro všechny maminky oázou klidu a pohody, místem, kde načerpají spousty praktických informací, kde získají zdravé sebevědomí, a kam se budou rády vracet. V současnosti CAM můžou maminky navštívit v Ostravě a v Bohumíně. Chtěla bych poděkovat touto cestou por. as. Zuzce, která se, se stále větším a kulatějším bříškem, podílí spolu se mnou na vedení těhotenských aktivit a hlavně musím poděkovat svému manželovi za podporu v mé práci, za to, že sdílí se mnou mé nadšení, ale i za jeho finanční pomoc, bez které by tyto aktivity nikdy nezačaly fungovat. Všem maminkám přeji krásné prožití těhotenství a zdravá a spokojená miminka.

    07.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková