Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Bouldering - vyšplhejte si krásnou postavu

    Bouldering je druhem lezení, které nevyužívá jištění. Možná si představíte namakané borce, co pokořují nelítostné hory - a představujete si správně. Ale bouldering není jen pro muže, provozuje ho čím dál více žen. A to nejen kvůli okukování sošných mužných těl.Málokterý sport vytvaruje taková krásná záda a pevné paže. Přičemž zapomeňte na postavy kulturistek se spoustou zbytečných a nefunkčních svalů. Lezkyně musí mít svaly pevné a funkční, ne velké a těžké. Bouldering také trénuje koncentraci a rozhodování. Nejde totiž "jen tak ošidit" jako většina jiných sportů. Jak začít?V každém větším měste se již nachází boulderingová stěna. Tyto stěny jsou často stavěné uvnitř budov, tak aby byly celoročně dostupné. Bouldering lze samozřejmě provozovat i ve volné přírodě, to je ostatně původní koncept, ale pro začátky je vhodnější navštívit specializované centrum.Minimálně na pár prvních lekcí je vhodné domluvit si lekci se zkušeným lezcem. Vyhnete se tak zbytečnému trápení, kdy se vám nebude dařit. Přitom většinou stačí osvojit si pár triků, aby člověk zvládl alespoň jednoduchou trasu. Pokud už vyrazíte samy, nezapomeňte na důkladný pre-strečink. Bez pořádného protažení před začátkem lekce si můžete snadnou natáhnout nebo dokonce natrhnout svaly, a to za pár ušetřených minut opravdu nestojí.Co s sebou?Ze začátku není třeba pořizovat žádné speciální vybavení, ve většině center je k zapůjčení. Pokud vás bouldering chytne, budete potřebovat speciální boty, tzv. lezečky. Pokud není poblíž nikdo, kdo by vám při půjčení lezeček pomohl s výběrem velikosti, řiďte se pravidlem, že tyto boty nejsou na chůzi. Ta bude nepohodlná, protože vaše prstíky budou zkroucené v malé obuvi. Taková bota je pro lezení ta správná.Další investicí bude pytlík s magnéziovým práškem, kterým si budete natírat ruce, aby vám úchyty co nejméně klouzaly. A lezci-gentlemani používají také kartáček, kterým po sobě uklízí. Totéž by mělo platit i pro lezkyně-dámy.Je to nebezpečné?Každý sport je nebezpečný, pokud se provozuje špatně. Každý vyžaduje bezpečnostní opatření, a jinak tomu není ani u boulderingu. Obecně však příliš nebezpečný není. Leze se do výšky několika málo metrů a prostor pod vámi je vykryt tlustou žiněnkou, která spolehlivě brzdí pády. Paradoxně nebezpečnější je být dole. Pokud se pohybujete po žiněnce, mějte vždy přehled o tom, kdo kde leze. Pokud spadně ze tří metrů někdo na vás, opravdu to nemusí dopadnout dobře. Ani pro něj, ani pro vás.Kolik mě to bude stát?Vstupné na boulderingové stěny se pohybuje od 50-100,-Kč. Samozřejmě existují různé výhodné permanentky či klubová členství. Lezečky vám půjčí v průměru za dvacet korun. Pořízení vlastního základního vybavení (lezečky, pytlík, magnezium) vás nebude stát více než 2 000,-Kč. Z tohoto pohledu je bouldering jednou z nejlevnějších sportovních aktivit.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Čím zahřát studené končetiny?

    Také Vás trápí studené ruce a nohy? Přemýšleli jste někdy nad tím, co tento nepříjemný pocit způsobuje? Tento problém se u některých osob neobjevuje jen v zimně ve spojitosti s chladnějším počasím, ale může se vyskytovat v průběhu celého roku a projevovat se více či méně intenzivně. Pokud Vám zimou brní prsty i za letního dne a vaše kůže reaguje změnou barvy i na malé teplotní výkyvy, měli byste se zamyslet nad tím, jestli netrpíte poruchu krevního oběhu, odborně nazývanou Raynaudova choroba.Projevy chorobyTato choroba se projevuje přechodným zbarvením kůže (nejprve bílá, pak zarudlá až namodralá) na postižených místech jako reakce na chlad, cévy se dostávají do jakési křeče, zúží se a krev tak nemůže proudit do okrajových částí těla. Není třeba se hned znepokojovat, Raynaudova choroba obvykle není spojena se závažnějšími oběhovými problémy. Avšak objeví-li se drobné trhlinky nebo je kůže vyhlazená a napjatá a přidají-li se projevy mající vliv na hmat nebo koordinaci rukou, je nezbytné lékaře vyhledat a poradit se s ním.Rizikové skupinyTento jev postihuje častěji ženy, rizikovou skupinou jsou kuřačky, ženy užívající hormonální antikoncepci, anorektičky, či ženy trpící poruchou štítné žlázy. Nesprávné dokrvování končetin může způsobit také stres, nedostatek pohybu nebo zablokovaná páteř. V ojedinělých případech se může jednat o vedlejší účinek léčiv.Co Raynaudovu chorobu způsobuje není doposud zcela jasné, nemoc však bývá mnohdy chronická. Je tedy nutné přizpůsobit- zlepšit svůj životní styl a pomoci může i pravidelné užívání potravinových doplňků. Důležitý je přísun vitaminu E, který upravuje průtok krve artériemi. Na kardiovaskulární systém má blahodárné účinky hořčík. Alternativou je jinan, léčivka zvláště účinná při rozšiřování malých krevních cévek. Někteří odborníci doporučují pupalkový olej, který zmírňuje příznaky Raynaudovy choroby. Vtírá-li se do konečků prstů a roztahuje jemné cévky. Dále lze doporučit rybí tuk nebo ginkgo bilobu, jejíchž blahodárných účinků výtažku z listů využívá tradiční čínská medicína již pět tisíc let.Afrodiziakální chilliA co dělat, když náš studené končetiny přepadnou ve chvíli, kdy nemůžeme nebo jednoduše nechceme běžet do lékárny? Výbornou alternativou je česnek, ale také chilli papričky! Ty obsahují látku kapsaicin, která stojí jak za jejich výraznou pálivostí, tak za mnohými blahodárnými a léčivými účinky. Onu účinnou látku si rostlina vytvořila nejspíš na ochranu před konzumací býložravými savci. V lidském těle působí dezinfekčně a také jako vítečný prostředek k stimulaci krevního oběhu a prokrvení celého těla. Pálivé papriky jsou proto také považovány za afrodiziakum, zlepšením prokrvení se zvyšuje citlivost pohlavních orgánů. Chilli je tak i přírodním podpůrným prostředkem pro zlepšení potence. Takže nejenže Vám to bude skvěle pálit a ruce a nohy budou zase v teple, ale počkejte, co chilli udělá s vaším libidem….

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Osteoporóza - strašák žen po čtyřicítce

    Osteoporóza je metabolická kostní choroba, často nazývaná jako řídnutí kostí. Nejčastěji jí trpí starší ženy. Ztráta kostní tkáně zpravidla začíná po dosažení věku 40 let. Nemoc způsobuje nedostatek vápníku v těle a zvýšené odbourávání kostní tkáně. Příčin je více, kromě vyššího věku, osteoporóze pomáhá podvýživa a nedostetk pohybu. Různými formami osteoporózy trpí přibližně 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku, v Česku asi desetina.Osteoporóza a její diagnostikaSamotná osteoporóza nebolí. Její následky, zlomeniny, však už ano. Už název, který je složený ze dvou řeckých slov osteo - kost a poros - otvor, naznačuje, že jsou kosti dutější, než je zdrávo. Tím, že kosti křehnou, stávají se snadno lámavé. Právě četné zlomeniny jsou prvním signálem, který by měl vést k návštěvě ordinace. Dalšími příznaky jsou bolesti zad, předčasný konec reproduktivního věku žen do 45. roku života a snižující se tělesná výška.Také jste si všimli, že je vaše maminka či babička najednou nějaká menší a navíc se hrbí? Příčinou ztráty výšky o více než tři centimetry a kulatých zad může být kompresní zlomenina páteře způsobené osteoporózou. Osteoporóza není dědičná, ale pokud je „v rodině“, musíte počítat s vyšším rizkem.Rizikové faktoryČas nezastavíme, stárnout budeme všichni. Jestli nás však stihne osteoporóza, do jisté míry ovlivnit můžeme. DVojnásobné riziko onemocnění mohou čekat zejména silní kuřáci (více než 20 cigaret denně), na zvýšený úbytek vápníku má však vliv i pasivní kouření. Zatímco jedna sklenka vína či piva denně zdraví prospívá, nadměrmé a časté pití alkoholu škodí i kostem.Třetím faktorem, který můžeme ovlivnit, je pohyb. Pravidelný pohyb, stačí úplně svižná chůze, plavání či práce na zahrádce posiluje kosti a oddaluje onemocnění.Velkou roli hraje i snížený přísun vitamínů C a K, a nízká hladina vitamínu D.K dalším rizikům patří také příliš nízká váha (BMI pod 20), která může vést ke snížení hladiny estrogenů u dívek a žen, podobně jako po menopauze a nedostatek estrogenů zase přispívá k rozvoji osteoporózy. Neznamená to však, že obézní nemohou osteoporózou onemocnět, jen je u nich statistický výskyt nižší.Vliv mají i předešlé choroby a úrazySe zvýšeným rizikem, že je pravděpodobně osteoporóza nemine, by měli počítat všichni, kteří si měli nějakou zlomeninu s minimální působící silou před padesátinami, případně užívali léky jako jsou antikonvulziva, antiepileptika, kortikoidy (například na astma), trpí revmatoidní artritidou (zejména při léčbě kortikosteroidy - více než tři měsíce užívání 7,5 mg prednisonu nebo jeho ekvivalentu denně), cukrovkou, či dalším závažným onemocněním jako je například střevní zánětlivá onemocnění (ulcerózní kolitida či Crohnova nemoc). K narušení metabolismu kostí a tím i vyššímu riziku vzniku osteoporózy dochází i při onemocnění štítné žlázy. Velkou onemocnění osteoporózou mají i ženy, které měly poruchy menstruačního cyklou a předčasnou menopauzu.Vyšetření osteoporózyKe zjištění, jak hustá je kostní tkáň a kolik minerálů obsahuje, slouží denzitometrické vyšetření. Denzitometrie pacientky nijak nezatěžuje, samotné vyšetření je bezbolestné. Z výsledku vyšetření lékař vyhodnotí jak velký je úbytek kostní hmoty, stanoví diagnózu, doporučí pacientovi, jak se má stravovat a chovat a pokud je třeba, zahájí léčbu.Denzitometrické vyšetření provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti nebo v osteologickém centru, nejčastěji se používá metoda rentgenové absorpční fotometrie, která využívá energie dvou paprsků (DXA). Radilog potom pošle výsledky lékaři, který vám vyšetření předepsal, což bývá nejčastěji gynekolog či praktický lékař. Někdy doporučuje i neurolog či jiný specialista, například pokud pacientka užívá dlouhodobě kortikoidy.O hustotě kostí vypovídají dva údaje:T-skóre se používá k vyjádření rizika zlomeniny. Je to odchylka výsledku vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví.Hodnota vyšší než -1 je považována za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie (první stadium řídnutí kostí) a hodnota nižší než -2,5 odpovídá osteoporóze.Z-skóre - porovnává výsledek vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku.Jestliže jste absolvovala vyšetření a slova lékaře zněla "osteopenie", znamená to, že jste se ocitla v takové mezifázi mezi normálním stavem kostí a osteoporózou. Kosti řídnou, ale ještě ne tolik jako při osteoporóze. Nemocí mohou trpět i mladší ženy. Ke zlepšení stavu postačí dostatečný přísun vápníku (1 000 mg denně), vitaminu D (obvykle 800 j denně) a pravidelný pohyb. U těhotných je dobré zvýšit dávku kalcia na 1 200 mg denně, ideálně v potravinách bohatých na vápník.Osteoporóza - jak se léčíPostupů samotné léčby je více, důležité je docílit toho, aby se kvalita kostní tkáně dále nezhoršovala, její úbytek se zastavil a snížilo se tak riziko zlomenin. Kromě mnoha ukazatelů zdravotního stavu rozhoduje také motivace pacienta aktivně při léčení spolupracovat. Co to znamená? Především dodržovat zdravou životosprávu, přiměřeně se hýbat (základem je pravidelná chůze, plavání), na druhou stranu se však vyhýbat pádům a zajistit si dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, ideálně v přírodní formě.K samotné léčbě osteoporózy se používá několika postupů:hormonální substituční terapie - při této léčbě se ženám podávají malé dávky hormonu estrogenu a progesteronu (jeho syntetická forma se jmenuje progestin). Díky dodaným hormonům dochází ke zpomalení až zastavení úbytku kostní hmoty. Jenže i tyto léky mají vedlejší účinky. Ženy, které je užívají se vystavují zvýšenému riziku onemocnění rakovinou děložní sliznice a prsu, zánětu žil a tvorby žlučníkových kamenů, může se zvýšit krevní tlak a zhoršit průběh cukrovky. Další nepříjemností hormonální léčby je možnost krvácení podobnému menstruaci. Ženy, které patří do rizikové skupiny pak musí chodit pravidelně na prohlídky. Přestože vedlejších účinků je poměrně dost, v některých případech prospěch z léčby převáží i tato rizika.léčba kalcitoninem, hormonem, který produkuje štítná žláza, a který brání odbourávání kostí a podporuje novou tvorbu kostní hmoty. Aby byla léčba účinná, je třeba dlohodobé terapie, další nevýhodou je značná finanční náročnost.bisfosfonáty - jsou uměle připravené léky, které tlumí odbourávání kostí. Jsou zatím nové, teprve čas ukáže, jaký přínos pro léčbu osteoporózy budou mít.Co jíst při osteoporózeDůležitý je zejména přísun vápníku, zdravá mladá žena by ho měla sníst denně 800 až 1 000 mg, po menopauze až 1 500 mg. Nejlepší je samozřejmě, pokud dostanete do těla vápník přírodní cestou, tedy z jídla. Lékaři doporučují především tyto potraviny bohaté na kalcium: mléko a mléčné výrobky, ne však tavené sýry, brokolici, kapustu, čínské zelí, květák, tofu, ale i sardinky, sezamová a slunečnicová semínka či mák. Vápník dostanete do těla i z pažitky, lískových a para ořechů nebo mandlí, ale i mléčné čokolády a kakaa.Naopak vyvarovat byste se měli nadbytku bílkovin, kávě, kolovým nápojům s kofeinem a přesolování.Když není dostatek vápníku z potravy, sáhněte po potravinových doplňcích. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1, které pomáhají ukládání a vstřebávání vápníku. Potřebný dostatek vitamínu D si vytvoří vaše tělo samo při pobytu venku na sluníčku (přesně vystavením kůže UVB paprskům slunce).

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Objevujte svou nejhlubší pravdu

     Svou pravdu však nemusíte prosazovat tak, že odsoudíte názor druhého. Říkejte ji s láskou k sobě i k ostatním. Pokud to, co říkáte, zraňuje nebo ničí, pak nevycházíte ze své nejhlubší pravdy, protože ta je vždycky láskyplná. Jedna žena například chodila s mužem, který ji za čas opustil a našel si jinou přítelkyni. Cítila se velice zraněná, na povrchu se na něj zlobila a měla chuť mu říct věci, z nichž by neměl dobrý pocit ze sebe sama. Její první reakce byla odsou­dit ho, protože se cítila dotčená a odmítnutá. Když se ale napojila na svou hlubší pravdu, uvědomila si, že ho opravdu miluje a přeje si, aby zůstali přáteli. Pochopila, že její předešlá řešení - uzavřít své srdce a odejít - vlastně nejsou její pravdou. I když se stále cítila zraněná, byla schopna rozpoznat lásku skrývající se pod bolestí a vyjádřit ji v jejich vzájemné komuni­kaci. Za několik měsíců se k ní muž vrátil, přičemž si jí ve svém srdci daleko více vážil a miloval ji. Mnozí z vás máte vizi své pravdy, a přesto klamete sebe sama v tom, kdo opravdu jste. To děláte, když se vidíte jako oběť, protože žádná oběť nejste. Jste velká, mocná bytost. Snižujete sebe sama, když nevidíte svou krásu, moudrost a sílu. Kdykoliv budete mít sklon poddat se pocitům sebelí­tosti nebo deprese, podléháte sebeklamu a nevycházíte ze své pravdy. Když se podceňujete, nesete v sobě tuto energii, která se vám pak projeví ve vašem vnějším světě. Říkáte-li si, že jste slabí, rozezníváte své energetické pole, a to vám přitáhne lidi a události odrážející tuto myšlenku. Když pročistíte svou energii a budete pravdiví v tom, kdo jste, pak vám tuto pravdu bude odrážet i okolní vesmír. Vezměte si nějakou situaci ve svém vztahu, kterou chcete zlepšit. Představte si, že ji řešíte jako své nejmoudřejší já - nejvyšší bytost, sebevědomá, silná, milující část vás samých. Představte si ve výrazu toho druhého otevřenost a mluvte k němu nebo k ní ve své mysli. V okamžicích, kdy se neproje­vujete zrovna sebevědomě a na vyšší úrovni, si nejdříve ze všeho řekněte, že v této chvíli děláte to nejlepší, co umíte. Oceňte všechny své části. Budete-li dávat za pravdu jen těm vyšším a odsuzovat svá emocionální já, tak se nevyléčíte. Soustřeďte se na svá vyšší já a milujte i své nejistoty a ony se postupně vyléčí.Sledujte se, jaké si v mysli zkoušíte scény. Pozorujte se, jaké hrajete role, a uvědomujte si, jaké reakce očekáváte od druhých. Všimněte si, že téměř vždycky dostanete to, co čekáte. Udržujte si v mysli sebe obraz, jak se otevíráte a říkáte svou pravdu tím nejláskyplnějším a nejsoucitnějším způso­bem, vědomi si situace druhých. To je to nejlepší, co můžete pro své vztahy udělat. Představujte si, že druhý může reagovat s vřelým pochopením. Očekávejte příliv energie a radosti, protože zadržovat, popírat nebo nevidět pravdu je mnohem náročnější, než ji uvidět, vyslovit a jednat podle ní. Zpočátku budete možná muset vynaložit určitou energii, abyste se otevřeli, ale nezapomínejte na celkové výsledky vašeho snažení: bolest zmizí a získáte spoustu času, který byste jinak trávili neustálým přemýšlením o dané situaci. Budete mít hodiny a hodiny navíc. Co s tímto svým volným časem uděláte? Když se osvobodíte od jakékoliv klamné situace, uvolníte si tvořivou energii. Trénujte si přesnost a pravdivost svého vy­jadřování. Pečlivě sledujte svá slova i názory, které zaujímáte, abyste se vyhnuli tendenci emocionálně věci zkreslovat. Nezvýrazňujte přespříliš detaily a nedělejte z běžných, všedních zá­ležitostí něco neobvyklého. Rozvíjejte si schopnost vidět věci takové, jaké opravdu jsou, a tvořte si o nich pravdivé obrazy. Tak budete moci snadněji vytvořit to, co chcete mít, také na hmotné úrovni. Budete-li mluvit pravdivě, vaše energie bude stoupat. Budete mít více fyzické energie, vnitřního míru i lepší spojení s lidmi. Přátelé, kteří nebudou chtít vycházet ze své hlubší pravdy jako vy, odejdou, a přijdou jiní. Staré, nepří­jemné situace, které jste si v minulosti svými přístupy vytváře­li, nevydrží novou úroveň vašeho světla a postupně vymizí. 

    04.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Bolení prsou v těhotenství je pro ženy velmi nepříjemné

    Bolení prsou v těhotenství je jedním z velmi častých projevů, které vás mohou v tomto stavu napadnout. Nejčastější příčinou, proč trpí zrovna vaše prsa je neustále se měnící hladina hormonů, která má negativní vliv na celé tělo. Negativním vlivem v tomto případě máme na mysli bolesti a zvětšenou citlivost, což může být velmi nepříjemné pro mnoho žen. Nemusíte se ovšem bát, bolení prsou v těhotenství nebudete mít po celou dobu. Stejně jako například u vyšší únavy se jedná především o první tři měsíce. Následně si na změnu hormonů v těle zvyknete.Bolení prsou v těhotenstvíKromě změny hladiny hormonů stojí za těmito problémy i růst prsou. Přesně tak, čtete velmi správně, je přirozené, že se vaše prsa během těhotenství zvětšuji. Jestliže tedy máte velikost momentálně stanovenou na písmenku A, mohu se bez problému zvětšit až na B nebo C. Jedná se o normální projev, který nelze zastavit a příčinou jsou zde mléčné žlázy. Proti zvětšování se můžete bránit jedině pořízením větší podprsenky, pro příjemnější nošení. Jistě budete souhlasit, že při růstu prsou nebude příjemné nosit původní velikost podprsenky. Bolení prsou v těhotenství je, jak již vidíte z mnoha důvodů. Ničemu tedy nepomůžete, když se vaše prsa budou tlačit v podprsence, která už vám dávno velikostně nesedí. Ulevte jim a pořiďte si pohodlnou, a především větší podprsenku. Jak se bránit?Tento bod navazuje částečně na předchozí odstavec, protože zůstaneme u podprsenky. Pro klidné a bezpečné nošení byste si měla pořídit těhotenskou podprsenku, která je pro tyto účely stavěná. Při výběru dbejte na to, aby měla širší ramínka pro maximální komfort. Kromě toho by neměla být vůbec těsná, o čemž jsme taktéž psali v předchozím odstavci. Rozhodně sáhněte po variantě bez kostic. Jak se bránit dále proti bolení prsou v těhotenství? Blahodárným lékem pro ošetření prsou je bezpochyby opláchnutí čistou vodou a jemňoučkým mýdlem. Poté, co tento krok učiníte, nezapomeňte prsa a oblast kolem nich pořádně usušit. Následně můžete použít různé dětské olejíčky, které mají stejný účinek, jako voda. Opatrně by s vámi měli zacházet nejenom děti, ale převážně manžel nebo přítel. U děti se vyvarujte nečekaným skokům na vás a u partnera intimním dotykům.

    09.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Laserová operace očí - vše, co potřebujete vědět

    Některé z nás mají brýle coby zajímavý módní doplněk, jiné je moc neřeší a berou je jako svou součást. Co ale dělat, pokud se chcete tohoto “problému” zbavit? Odpovědí by mohla být laserová operace očí, která dává možnost, jak vrátit zrak i silně krátkozrakým jedincům. Zní to jako takový malý zázrak a šance pro mnohé, ale je to opravdu bezpečné? Hrozí nějaká rizika? Pojďme si povědět víc.Jak probíhá laserová operace očíPřed samotnou laserovou operací očí je nutné pečlivé předoperační vyšetření. Očař vám nejprve kapkami rozšíří zornice a poté provede rohovkovou topografii, vyšetření očního pozadí, vyšetření subjektivní i objektivní refrakce, změří nitrooční tlak, změří tloušťku rohovky a vyšetří přední segment oka.Laserová operace očí se dnes nejčastěji provádí pomocí metody Lasik s využitím femtosekundového laseru. Ten vytvoří tenkou lamelu. Pod ní se laserem upravuje vada. Řez je vedený počítačem. Tato metoda je bezpečná a během ní vůbec nedochází k mechanického pohybu na oku. Je možné provést operaci na jednom a později na druhém oku, ale můžete absolvovat laserovou operaci obou očí najednou. V tomto případě počítejte, že 2 – 3 dny budete odkázáni na pomoc svého okolí.Kolik stojí laserová operace očí?Laserovou operaci očí si budete muset zaplatit sami. Vyjde vás cca na 20 000 Kč za jedno oko. Pozor: Chcete-li podstoupit laserovou operaci očí, je nutné, aby se vám v posledních dvou letech nezměnil počet dioptrií. V opačném případě se oko stále ještě vyvíjí a je větší pravděpodobnost, že se vaše oči budou i po operaci zhoršovat.Dáte své ano laserové operací očí?Otázkou zůstává, zda je laserová operace očí zcela bezpečná. Jistě i ve vašem okolí je mnoho lidí, kteří ji už podstoupili a jsou spokojení. Výsledky operací jsou příznivé. Těsně po operace se může objevit proděravění rohovky, nepravidelná lamela, zánět rohovky atd. Tyto reakce oka jsou nepříjemné, ale brzy se jich zbavíte. Sem tam se ale objeví někdo, kdo není po operaci a i dlouho po ní nadšený. Někteří uvádějí stále slzení očí, problémy s rozmlženým viděním atd.

    13.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Thajská masáž není erotická

    Pod pojmem "Thajská masáž" si jistě mnoho lidí vybaví obrázek pochybné čtvrti v Bangkoku nebo masážní salon, jehož nabídka má s léčebnou masáží jen málo společného. Thajská masáž přitom neskrývá tajemstvím thajských žen, ale zatím u nás nedoceněnou starověkou masáž Nuad Phaen Boran.Thajská masáž se zásadně liší od švédské masáže, která je nejrozšířenější masážní technikou v západních zemích. „Naše známá masáž“ se soustřeďuje na práci se svaly a měkkou tkání. Thajská masáž naopak pracuje hlavně s tělem energetickým, používá akupresuru či jiné tlakové techniky a množství protahovacích manévrů a cviků, které lze nejlépe popsat pojmem aplikovaná hatha jóga.Sestava dostačující pro masáž celého těla trvá zhruba 2 hodiny. V thajské masáži nejsou žádná neměnná pravidla omezující výběr a skladbu cvičení. Nejlepší maséři se vždy řídí potřebami klienta a provádění masáže chápou jako fyzickou formu Metta, což je slovo vyjadřující láskyplnou dobrotu. Zvláštností je, že se masíruje v oděvu, ne na nahém těle, jak je to obvyklé u jiných typů masáží. Klient by měl mít na sobě lehký a volný oděv. Také oděv maséra by měl být lehký, aby umožňoval dostatečnou volnost pohybu.Každá masáž začíná meditativní modlitbou přibližně v délce jedné minuty a slouží k soustředění mysli na masáž a k udržení bdělého meditačního stavu během práce. (Kde a jak vznikla thajská masáž?) Tradiční thajská masáž začíná v uvolněné poloze na zádech, postupně přechází masér od čelních partií k práci na nohou, břiše, hrudníku, rukou, přes natahovací a protahovací cviky v poloze na boku se dostává k zádovým partiím těla, následují cviky vsedě, uvolnění ramen, lopatek, krčních obratlů a na závěr provádí masáž obličeje.Jak ti zní názvy cviků kobra, kobylka, pluh či španělská inkvizice? Zjistit to můžeš například ve studiu THAI FIT Praha (www.thaifit.cz), kde se ti budou věnovat diplomovaní thajští maséři a masérky. Například pozice kobry výborně odstraňuje napětí v bedrech, krku a v oblasti ramen. Cvičení začíná v poloze na břiše, masér si klekne na klientova stehna, uchopí se navzájem za zápěstí a masér v této pozici klienta pomalu zvedá. Účinek na páteř lze ovlivnit posunutím kolen výše či níže po stehnech klienta. Také ostatní cviky jsou neméně zajímavé a účinné.Pokud jsi zklamaná, že thajská masáže skutečně nemá erotický podtext, vyzkoušej Thajský likér s velice zajímavými účinky. V jednom litru alkoholu necháme 1 měsíc macerovat 40g skořice, 40g zázvoru, 10 hřebíčků, 10g muškátového oříšku, 10g pepře. Poté nálev přefiltrujeme a užíváme v malých dávkách. Thajské ženy říkají, že afrodisiaka jsou součástí nespočetných darů přírody, které můžeme používat jak chceme a kdy chceme. Objevme tedy jejich magické schopnosti.

    20.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování
  • Létání s dětmi. Bojíte se?

    Pravda, zpravidla se musíte dopravit letadlem, ale netřeba se vzdávat cestování jen proto, že máte malé děti. I s nimi se dá létat v oblacích, ne? Tak se na to pojďme společně podívat.Letecká doprava je pro dítě sice také náročná, ale i pro vás bude mnohem jednodušší, když se nebudete muset plahočit dlouhé hodiny autobusem. Alespoň nás s naším drobkem by při cestě dálkovým autobusem do Anglie vysadili ještě na našich hranicích.Asi první problém, který budete řešit, je strach. Co si budeme nalhávat, každý má před letem strach, natož děti. Ale jen v extrémních případech děti propláčí celou cestu. Zpravidla je nakonec zaujme výhled z okýnka, krásná letuška nebo hučící motory.Ve chvíli, kdy zamlouváte letenky, byste měli upozornit, že s vámi bude cestovat malé dítě. Vyberte si takové sedačky, abyste měli dostatek místa pro sebe i malého neposedu. Nezapomeňte se rovnou pojistit pro případ, že z jakéhokoli důvodu nebudete moci odletět. Dětské nemoci jsou nevyzpytatelné.Zabalte dostatek plen i kojenecké stravy, protože nikdy nevíte, jaké mohou nastat problémy či zda nepřijdete o svá zavazadla. I když třeba jen na čas, myslet na zadní vrátka byste měli.Při startu nabídněte staršímu dítěti cucavý bonbon, menšímu mléko nebo jej klidně kojte. Je totiž potřeba vyrovnat tlak v uchu. Nezapomeňte vzít hračku, která jej zaujme a baví, nejlépe je pořídit před odletem zcela novou, neokoukanou. Od věci také není naplánovat let na dobu, kdy dítě pravidelně spí.V letadle vám nabídnou stravu, ale dětem vezměte raději osvědčenou a oblíbenou.Létání s dětmi je náročné, ale nikoli nemožné, takže pokud se chystáte na dalekou cestu, proč nezkusit poznat svět také z ptačí perspektivy? Jestli máte několikaměsíční miminko, poraďte se raději s pediatrem, ale jinak se létání nemusíte bát. Nebo se snad bojíte? No, já musím přiznat, že hrozně... Co vy?

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Přednáška prof. Dowlinga - prenatální vývoj, těhotenství

     To je velmi důležité pro pochopení těchto malých dětí – vidím tu teď v sále mnoho malých dětí – chceme-li pochopit, co potřebují, musíme také vědět, co znamená druhý porod. Zde máme znázorněny ty čtyři fáze, od početí, tam je genetika velmi důležitá. A pak je fáze I., těhotenství. A zde je velmi důležité, jestli je matka zdravá nebo nemocná, jestli žije ve stresu nebo je šťastná, to vše ovlivňuje vývoj dítěte. A pak přichází první porod, včetně odstřižení od placenty. A pak je třetí fáze, kdy má dítě mít úzkou vazbu na matku díky kojení. A nakonec je druhý porod, to je čtvrtá fáze, a ta by normálně měla proběhnout cca do tří let věku dítěte (před mateřskou školou). To je tehdy, kdy zdravé dítě přestává být závislé na matce. Už by nemělo plakat ve dveřích školky, že maminka odchází. Ale ze své praxe vím, že existují i dospělí, kteří ještě neprodělali fázi druhého porodu. Ti jsou i v dospělosti pořád závislí na své matce.  V Itálii existuje vládní výbor, protože mají problém s dospělými muži, kteří jsou stále závislí na své matce, říká se jim „mammonis“. V Německu máme podobný problém, říkáme takovým „maminčini synáčci“. Ze své praxe i z výzkumu vím, že psychicky nemocní lidí, kteří jsou buď hospitalizovaní na psychiatrii nebo jsou ve věznicích, jsou lidé, kteří zažili trauma v jednom z těch čtyř období nebo i ve všech čtyřech. Například matka zneužívala alkohol nebo drogy v těhotenství, potom následoval porod pomocí kleští nebo vakuumextrakce, a pak dítě nemělo dobrý vztah s matkou – nebylo kojeno, protože přišlo do ústavu. A čtvrtá fáze také nebyla dobrá a neproběhla, protože dítě bylo předáváno z jednoho ústavu do druhého, z jedné pěstounské rodiny do druhé, až do puberty, a pak už se nestalo sociálně přizpůsobivým. Lidé, kteří se někdy dostanou na psychiatrii a někdy mají problémy s policií, ale mají základní pracovní schopnosti, u těch se dá prokázat poškození třech fází. Podle mé zkušenosti normální lidé, kteří nejsou vždy šťastni a nejsou zdraví, jsme vlastně my. Ti zažili trauma ve dvou z těchto fází. A pro každého lékaře je velmi důležité vědět, zda byl jeho pacient v některé z těchto fází zraněn – nebo zda byl v této rané fázi zcela šťastný. Já tu nejsem proto, že jsem dělal velký vědecký výzkum. Já jsem sice jsem výzkum dělal, ale musel jsem se sám s těmito skutečnostmi vypořádat. Já sám jsem přežil pokus o provedení potratu ve 12. týdnu těhotenství. Také jsem měl velmi obtížný porod. A v této fázi po porodu se můj otec dostal do nemocnice a matka brzy otěhotněla a čekala mladšího bratra. Matka měla velmi těžké existenční problémy. A pak jsem se dostal do nemocnice, kde jsem byl operován bez narkózy. Takže i tato fáze u mě nebyla dobrá. Proto vám chci ukázat, jak je důležité to všechno u každého člověka znát, abyste mu mohli cílenou terapií pomoci.  Příklad: Mám pacientku po autonehodě. Její manžel a dva synové byli velmi těžce zraněni. Měli zlomené ruce a nohy. Ona sama utrpěla jen velký náraz. Její manžel a oba synové se velmi rychle uzdravili a vrátili se z nemocnice domů. Ale matka zůstala velmi dlouho postižená následkem posttraumatické zátěže, měla poruchy spánku, jídla apod. A pak přišla ke mně na terapii a jako důvod uvedla autonehodu. Mluvili jsme o té nehodě hodně, ale její potíže se velmi zhoršovaly. Potom dostala strašnou migrénu, bolesti zad, potíže s dechem, a její manžel začal o terapii pochybovat. Zavolal mi a stěžoval si: Pane Dowlingu, co s mou ženou děláte, vždyť je na tom stále hůř? Já jsem vycítil, že všechny potíže té ženy měly jinou příčinu, autonehoda byla jen spouštěcím faktorem. Začal jsem s uvolňovacími cviky a hypnózou a ona začala mít sny, že oba její synové zemřeli při porodu. Ale já jsem věděl, že obě děti se narodily zdravě a spontánně. Ale její sny byly hrůzostrašné, o tom, jak její děti zemřely při porodu. Požádal jsem ji, aby se zeptala své matky, jak se narodila ona sama. Paní sebejistě odpověděla, že to jistě nebude s jejími problémy souviset. Ale přesto šla za svou matkou a vyptala se na okolnosti svého porodu. A matka jí vyprávěla, že její porod byl dramatický, velmi těžký, pomocí kleští. Nejsem detektiv, ale toto spojení mezi autonehodou a jejím vlastním porodem bylo příčinou. Když jsem na to zaměřil terapii, byly potíže během šesti týdnů pryč.  Mnoho pacientů v  dnešní Evropě má symptomy jako migrény, poruchy srdeční frekvence, poruchy dýchání a angíny, bolesti zad, a v mnoha zemích se provádějí náročné diagnózy pomocí CT a jiných moderních metod, ale možná po roce marného vyšetřování prohlásí leckterý lékař: Lituji, ale vaše problémy budou psychosomatického původu. Ani s nejlepšími diagnostickými metodami nejsme schopni najít organickou příčinu poruch. Pacienti přicházejí s obrovskými složkami s dokumentací, která jistě stála velké peníze. Ale příčina potíží není ve tkáních, ale v jejich vnitřní psychice. Uvedu příklad z oblasti výzkumu rakoviny. V Heidelbergu v Německu máme Německý ústav pro výzkum rakoviny, kde dělají velkou práci v genetickém výzkumu, hledají příčiny rakoviny a snaží se přijít na to, proč někdo může dostat rakovinu. A přirozeně nacházíme i genetické příčiny, ale ty nejsou schopny dostatečně odůvodnit, proč určití lidé dostanou rakovinu. A teď jsme poznali, že lidé, kteří mají rakovinu, prožili nevyřešený rozchod zhruba rok předtím, než nádor vznikl, asi 80% onkologických pacientů prožilo nějaký bolestný rozchod. Až do doby před třemi lety se nikdo onkologických pacientů neptal, jestli neprožili nějaké těžké trauma v oblasti svých vztahů. A my teď víme, že důležitou příčinou onemocnění rakovinou může být psychické zahořknutí. Víme teď, že mnoho pacientů trpí tzv. posttraumatickým zahořknutím. Je to stav deprese, zahořknutí v důsledku traumatu. V angličtině se to nazývá Post-traumatic embitterment disorder(PTED). Pojem PTED už je užíván jako mezinárodní psychiatrický termín a najdete jej i na internetu. Tento nový výzkum ukazuje, že pacienti trpící tímto syndromem daleko častěji podléhají rakovině. V bývalé NDR máme velmi mnoho případů této diagnózy PTED a pacienti jsou léčeni např. v univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. Mnoho starších lidí z bývalé NDR trpících tímto syndromem pociťovalo revoluci jako podvod. Prováděl jsem vlastní výzkum ve východoněmeckém městě Chemnitz (za komunismu Karl-Marx-Stadt) a v Lipsku a ten ukazuje, že lidi nejvíce trpící tímto syndromem prožili velmi těžké psychické zranění v prvních fázích života od početí do předškolního věku. Dříve než my dojdeme psychické újmy, uděláme si přestávku. Mám otázku: Kolik je tu v sále porodních asistentek? Kolik je tu lékařů – gynekologů, kolik zdravotních sester nebo dětských sester? Chtěl bych teď svůj výklad orientovat na porodní asistentky a sice na to, jak je možno při porodu postupovat, aby činnost asistentky byla skutečnou pomocí. Chtěl bych vám ukázat, jak působí stres na dítě v děloze a jak to souvisí s porodem. Všechny studie ukazují, že je třeba, aby se těhotná cítila uvolněná, jako na dovolené. Když je rodina těhotné v pořádku, všichni jsou šťastni a těší se na dítě, je to nejlepším předpokladem zdravého dítěte. Toto dítě jsem fotografoval, když bylo na světě ani ne 10 minut. Vidíte, jak je šťastné, sebevědomé, byl to krásný porod, který oba, matka i dítě, prožili jako velkou radostnou událost. Takové dítě má velké pozitivní šance pro budoucnost. Zde je jiný porod téhož dne, byl ale těžký, trval velmi dlouho. Ale ani zde jsme neintervenovali, čekali jsme trpělivě. I toto dítě přišlo na svět spontánně. Nešlo to tak dobře, jako u prvního dítěte, ale bylo to pořád lepší, než použít násilné metody pro urychlení porodu. Naučil jsem se od Michela Odenta mít hodně trpělivost při porodu. Před čtyřmi týdny jsme měli během dvou dnů sedm porodů v porodnici v Chemnitz. To mělo souvislost s mistrovstvím světa. V Německu teď přibývá hodně dětí. A z těchto sedmi žen ta, která přišla první, porodila jako poslední ze všech. Neměla to jednoduché. V nemocnici by jistě na ni naléhali a pospíchali by, asi by použili císařský řez. Když je ale dost klidu a trpělivosti, když nejsou žádné komplikace, je i tak možno porodit spontánně a šťastně bez medicínské intervence.  Toto je domácí porod v Anglii, kde to není až tak časté. Dnes je nejvíce domácích porodů v Holandsku. I když se tomu nechce věřit, domácí porody jsou statisticky velmi bezpečné. Když má žena správnou pomoc, správné informace a správnou důvěru, pak je domácí porod to nejlepší. Moje děti se doma narodit nemohly, jsem šťastný, že existují nemocnice. Ale domácí porod je důležitou tradicí, kterou je nutné podporovat. A také kojení. To je moc důležité, ta vazba. Tohle děťátko je staré 12 hodin a vazba je pro něj důležitá. Tohle je to samé dítě v devíti měsících, stále je šťastné a spokojené. A pak nastane druhý porod a to dítě se uvolní. Toto je obrázek šťastného dítěte, které jde do světa s velkou radostí a samo maminku opouští. Jak jsem říkal už předtím, celá doba až do této fáze je velmi důležitá. Toto spojení pomocí placenty a pupeční šňůry ovlivňuje zdraví člověka. Víme, že všechny neuropeptiny a neurotransmitery procházejí placentou od matky k dítěti. Takže dítě prožívá a vnímá vše, co cítí matka. Pokud je matka šťastná, pak je i dítě šťastné. Působí na ně ty stejné hormony. Jaký stres způsobuje problémy v těhotenství? Dost často to způsobuje otec dítěte, nebo partner či přítel, ale také velmi často je to babička, matka budoucí matky, kdo působí stres, pak otec budoucí matky, tedy dědeček, říkám to teď v pořadí, jak se to vyskytuje. Dále zde působí také tchýně a tchán. Hlavní stres je tedy daný vztahy v rodině. A podle studií je tento stres spojen s komplikacemi během porodu, jako vakuumextrakce, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestezií, také s předčasnými porody i s intenzivní péčí. Ukazuji tyhle obrázky, i když jsou smutné, protože i tímto způsobem přicházejí na svět děti. Ne každá vakuumextrakce však dopadá takovým způsobem. Tady je vidět dítě 24 hodin po porodu, porodní nádor. Nikdo mi nevymluví, že toto není těžká životní zkušenost, poranění. Je pravda, že ne každý člověk potom trpí bolestmi hlavy, ale mnoho lidí, kteří mají migrénu a bolesti v oblasti spodiny lebeční, má za sebou porod vakuumextrakcí nebo kleštěmi. Tento způsob porodu může mít dlouhodobé následky. Cílem mé práce je zabránit co možná nejvíce tomuto způsobu vedení porodu.  Tento chlapec má pět let a tady vidíte, jak je jeho lebka poznamenána následky porodu. Můžete se podívat kolem sebe tady v sále a podle obličeje budete schopni přibližně odhadnout, jakým způsobem kdo z vás přišel na svět. Zde přítomní lidé, kteří mají velmi symetrický obličej, přišli na svět rychlým porodem, císařským řezem nebo koncem pánevním. Císařský řez je komplikace pro dítě. Některým dětem, jako třeba i mým, se tak dá zachránit život, ale na úkor něčeho jiného. Mám v péči mnoho dětí, které mají psychické poruchy jako úzkostný strach, noční můry, a lze to odvodit jako následky císařského řezu. Tady vidíte dítě, které se mohlo narodit normálně spontánně, ale použití násilí mu neprospělo. Také narkotika, zde vidíte relativně předčasně narozené dítě plné narkotizačních prostředků. Toto dítě muselo být brzy resuscitováno pomocí kyslíku, a to je úplně jiný zážitek než krásný a radostný porod, který jsme viděli předtím. Mnoho lidí, kteří trpí velkým strachem, zažilo něco podobného. Také se mohou projevit zážitky nedonošených dětí, které strávili nějakou dobu v inkubátoru. Například minulý týden bylo propuštěno do domácí péče děťátko, které se narodilo jako první v historii ve 22. týdnu těhotenství (v USA). To je úplně jiný začátek života, než když se může dítě narodit spontánně po devíti měsících těhotenství.  Teď vám chci ukázat, jak dítě prožívá stres v děloze. Stres v děloze ovlivňuje zásobování dítěte placentou. A zde si musíme říci něco nového o placentě. Teprve teď začínáme v Německu a v Anglii více zkoumat tento orgán, tohle je placenta čtyři měsíce po početí. Každý z nás má takový orgán, strom života. Tento strom života je součástí našeho těla, nepatří matce. Jak už víte, je velmi důležité, že pupeční šňůra má silnou centrální cévu a tato céva přináší okysličenou krev dítěti a pokračuje nahoru k játrům. A tyto dvě artérie, ty modré, odvádějí odkysličenou krev do placenty, aby se znovu okysličila. A velmi důležité přitom je, že ty dvě artérie jsou spojeny s dolními končetinami. Zde vidíme embryo 24 dní staré, tady je pupeční šňůra a tady začínají růst nohy. Asi 40. den začíná pučet nožka (naznačená) a kolem 60. dne se krevní oběh končetiny propojuje s krevním oběhem placenty. To je z anatomického hlediska velmi důležité. Možná to nevidíte moc dobře, ale artérie přicházejí zleva a zprava kolem genitálií dítěte, z oblasti třísel – tady to vidíte trochu lépe, tady je pupeční šňůra – a přesně zde je pupeční šňůra propojena s krevním oběhem dolní končetiny. To je důležitá informace. Tady je větší obrázek. Tady vidíte pupeční artérie, a tady je krevní oběh nohy. Proč je to důležité? Tady máme dítě těsně po porodu. Ještě nemá oddělenou pupeční šňůru. Ale podívejte se na nohy, to děvčátko má velké napětí v bederní oblasti, protože krevní oběh k placentě velmi souvisí s touto oblastí. Tady je další miminko porozené císařským řezem. Mohli byste si myslet, že tohle dítě nemá problém, protože nepláče, ale ono je v hlubokém šoku. Hodně lidí si myslí, že poporodní trauma je záležitostí hlavy, poranění lebky, ale většina lidí, kteří prožili poporodní trauma, zažili pánevní šok. Co je to šok pánve, pánevních svalů? Co si pod tím máme představit? Pokusím se vám to vysvětlit. Krev přichází z placenty, jde do pupečníku, stoupá nahoru k játrům a až k mozku. A krev, která se vrací do placenty, přichází z třísel. Pupečníkové artérie přecházejí do pupečníku a krev jimi proudí zpět do placenty. Tyto dvě části těla jsou velmi úzce spojeny s krevním oběhem placenty. Zde můžeme porozumět tomu, jak vzniká kýla u novorozenců nebo problémy s kyčlemi, např. dysplazie, vidíme, že za to může napětí v pánvi. Tento sval se nazývá musculus psoas a pokud dítě tento sval napne, rozevře pánev. Zkusím to vysvětlit: má-li dítě placentární insuficienci (nedostatečné zásobování prostřednictvím placenty, tj. dítě nedostává dostatek kyslíku z placenty), musí toto dítě zvýšit svou srdeční činnost, až na více než 140 úderů za minutu. A tato zvýšená srdeční činnost (tachykardie) umožní, aby dítě v děloze nedostatečnost placenty přežilo. Dítě tedy své matce začne pomáhat. Mnoho dětí v děloze musí pracovat, aby přežily. Pomocí ultrazvuku můžeme pozorovat, že když dítě zvýší svou srdeční činnost, napíná sval psoas, aby obě tyto části těla rozevřelo. Aby co nejvíce usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Je vám tento mechanismus jasný?  Řeknu vám příklad z doby mých studií medicíny. Tenkrát nebyl ultrazvuk a všechny pacientky jsme museli vyšetřovat pohmatem, rukou prohmatat břicho těhotné. Můj profesor mi řekl: Dowlingu, vyšetřete tuto paní. A já jsem tady dole nahmatal hlavu. Vyšetřoval jsem dál a najednou jsem nahmatal tady nahoře také něco velmi tvrdého. Pomyslil jsem si: dvojčata! Ale profesor řekl: Ne, ne, ještě jednou. Tak jsem vyšetřoval znovu to tvrdé místo nahoře a přišel jsem na to, že je to hodně pevně sevřený zadeček. Tato maminka kouřila. Kouření znamená okamžitý stres pro dítě. Jakmile si matka v těhotenství zakouří, dítě zvýší svou srdeční činnost, aby přežilo. Přitom napíná psoas, aby usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Ukážu vám na svém vlastním těle, co je možné zjistit ultrazvukem. Dítě, jehož matka kouří, neleží v děloze uvolněné, ale leží takto. Napíná psoas, a na ultrazvuku vidíme prohnutý kříž, vidíme, že kolena jsou roztažena od sebe, zadeček je úplně tvrdý, velký sedací sval (m. gluteus maximus) je také úplně stažený, a tento mechanismus slouží tomu, aby dítě rozevřelo tato místa: pánev a třísla, aby se co nejvíce usnadnil průtok krve k placentě. Když miminko napne psoas, nemůže dojít k porodu. Protože aby mohl porod proběhnout, musí mít dítě nohy uvolněné. Kolik zde přítomných porodních asistentek vidělo porod pomocí vakuumextrakce, kdy lékař velikou silou táhne zvonem hlavičku ven? Když jsem viděl první porody pomocí vakuumextrakce, myslel jsem si, že to dítě bude obrovské, aspoň 4 kila. A po půl hodině tahání bylo porozené malé dítě, které mělo sotva dvě kila. Důvod tohoto velmi často pozorovaného jevu je ten, že když má matka stres nebo kouří, dítě zůstává malé, do dvou kilogramů, ale má velmi pevný zadeček, zvýšenou srdeční akci a kvůli napnutým svalům zůstává dítě zaklíněno v matčině těle. To je důvodem, že stres v těhotenství může vést k velmi těžkým porodům i u malých dětí.  Tady vidíme celý musculus psoas, a je vidět, že přesně v místě tříselného kanálu (canalis inguinalis) se dítě pokouší zde rozevírat své kyčle a tím dochází k napětí tohoto svalu. Mnoho lidí přišlo na svět s napnutým a zkráceným bederním svalem - musculus psoas, to vede k bolestem v kříži (prohnutý kříž), k potížím s kyčelními klouby a bohužel i k bolestivým porodům. Tady je vidět, že oblouk pánve je tady dole. Ale kdyby tento člověk – tato žena – byla těhotná, její dítě by jí sedělo tady vpředu. Každé dítě, které se má narodit, musí projít mezi oběma bederními svaly (m. psoas). Tyto bederní svaly jsou branou k pánevnímu dnu. Mnoho lékařů a porodních asistentek obvykle sleduje pánevní dno, aby zjistili, jak je porod daleko, ale to pánevní dno není zase až tak důležité. Daleko důležitější je stav obou těchto psoatických svalů. Uvedu příklad dvou posledních porodů, které jsem vedl: přišla malá žena s malým bříškem, která šla uvolněně: kladla nohy rovně. Měla krásný, téměř bezbolestný porod a dítě mělo porodní váhu 4200 g. Ve stejný den rodila velká žena, která při chůzi kladla nohy od sebe, a měla obrovské břicho. Měla prohnutá záda v kříži, velké bolesti v zádech a zdálo se, že dítě bude velmi velké a těžké. Porod byl velice bolestivý, dítě pořád zůstávalo vysoko. Porod trval 29 hodin a miminko vážilo jen 2100 g. Důvod? Měla napnuté psoasy, bolesti v kříži, prohnutá záda, protože bederní svaly svým stažením táhnou dopředu bederní páteř. Tyto svaly také vytáčejí kyčle směrem ven. Ukážu vám to: když napnu psoasy, nohy se mi rozevřou: ze způsobu chůze jakéhokoliv člověka tak mohu poznat stav jeho psoasů. To je důležitý moment pro porodní asistentky. Stačí si všimnout, jak maminka přichází na porodní sál: pokud klade nohy před sebe rovně bez napětí, lze očekávat jednoduchý porod bez bolestí. Pokud klade nohy rozevřeně, lze očekávat komplikace. Na bederních svalech totiž navíc sedí nervové pleteně bederní (plexus lumbalis). Když dítě prochází mezi bederními svaly, otírá se o tento nervový pletenec. Tím působí tu strašlivou bolest, kterou žena téměř nemůže vydržet. Porodní bolest tedy není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno, ale jak se odírá o nervové pletence. Když chcete utišit bolesti při porodu, musíte co nejvíce uvolnit psoasy. Ve svých kursech učím porodní asistentky, jakým způsobem svaly co nejvíc uvolnit. V kurzech přípravy na porod nebo při zvládání krizových situací na porodním sále. Všechny informace, které zde uvádím, byly vědecky potvrzeny v této studii z Darmstadtu, proto chci, abyste opravdu pochopili, co tam píšeme. V rámci této studie jsme navštěvovali těhotné u nich doma. A u nich doma jsme měřili bazální srdeční frekvenci dítěte, bylo to vždy v 37. týdnu těhotenství. Zjistili jsme zřejmou souvislost: čím vyšší byla bazální srdeční frekvence, tím větší byly komplikace při porodu. Měřili jsme doma u maminek, protože v důsledku stresu z nemocničního prostředí může tlak krve i srdeční frekvence stoupnout maminkám i miminkům. Zdravé děti v děloze mívají frekvenci srdečního tepu kolem 120/min, pokud se měření provádí doma. U některých dětí stresovaných maminek jsme naměřili více než 140/min., u nich pak byly porodní komplikace, následovaly problémy s kojením, a ještě tři měsíce po porodu měly tyto děti zvýšenou srdeční frekvenci, jsou to děti s typickými poruchami spánku a častým pláčem (tzv. ukřičené děti). To vše je v korelaci se zvýšenou srdeční činností v těhotenství.Výzkum kojenců dokazuje, že bazální srdeční frekvence je v korelaci s temperamentem v raném dětství. Problematické děti mívají zvýšenou srdeční činnost. To platí i pro hyperaktivní děti: když dospějí do školního věku, neposedí, vrtí se. V Německu, v Anglii, v Rakousku výzkumem hyperaktivních dětí zjistili, že problémem není inteligence, ale právě  srdeční činnost. Každý člověk, který zažil bušení srdce, ví, že se v takové chvíli nemůže soustředit, zaskočí ho strach. Bušením srdce trpí mnoho dětí.Dalším z důvodů zvýšené srdeční činnosti je tokolýza. Víte, že když má žena předčasné bolesti, dostane léky na snížení děložního tonusu (tokolýza). Tato tokolýza ovlivňuje srdeční činnost matky i dítěte. Podle studií mnoho hyperaktivních dětí dostávalo v těhotenství nebo krátce před porodem tyto léky.Existuje mnoho studií o vlivu nikotinu v těhotenství. Pro dítě je jeho účinek velmi nebezpečný. O nikotinu víme tolik, že centralizuje náš krevní oběh. Když kouříme, dostává se (kromě jiného) více krve do mozku, ale končetiny jsou zásobeny krví méně, a také děloze se krve, a tedy i kyslíku, nedostává. Je již také dokázáno, že kouření vlastně působí jako antikoncepce. Pokud žena kouří, daleko obtížněji otěhotní. Podle studií musí až 30x častěji mít pohlavní styk s manželem, než otěhotní – příčinou je právě nedostatečné prokrvení podbřišku. Podobný mechanismus funguje u trávicího traktu - při kouření není dost prokrvena oblast trávicího traktu, takže neprobíhá správně trávení a člověk zůstává štíhlý. Je to stejný mechanismus jako u dělohy.  V Německu – nevím, jak je to u vás - dnes kouří až 40% žen ve věku 18 – 44 let, v Rakousku a ve Švýcarsku je to ještě horší. Tam kouří 50% žen mladších 20 let. V Německu je počato, nošeno po celé těhotenství, rodí se a vyrůstá 60% dětí v domácnosti, kde alespoň jeden její člen kouří. To je veliký problém. Důsledkem jsou předčasné porody, děti se rodí s nižší porodní váhou, nenarozené děti kouřících matek mají menší orgány (např. ledviny, slezinu, játra). U těhotných kuřaček je až 8x větší riziko náhlého úmrtí novorozenců. U dětí s porodní váhou pod 2500 g je až 16x větší riziko, že dítě do 9 měsíců zemře. Také je velmi důležité, jestli kouří otec dítěte,  protože i pasivní kouření škodí. I když otec kouří jen v práci nebo venku, ale pak si večer lehne vedle své ženy do postele, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin pod stejnou pokrývkou a dostane se tak k těhotné ženě a pak pupeční šňůrou až k dítěti, které pak nutně zvýší svou srdeční frekvenci. Pokud otec dítěte kouří, kde má tedy spát? Třeba v koupelně… Tady mám takový legrační obrázek. Pochází od jednoho lékaře z Anglie, kde v r. 1940 při výzkumu zjistili, že krevní oběh k placentě se odráží v horních i dolních končetinách. To znamená, že když dítě zvýší svou srdeční činnost a pumpuje tak hodně krve do placenty, pumpuje hodně i do rukou a nohou. Podobné je to i s léky: když žena bere Kontergan, cítí dítě toto nebezpečí u pupku a snaží se této krve co nejrychleji se zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin, kde působí negativně). Tady vidíme ručičku asi 10-týdenního plodu, dítě mělo zvýšenou srdeční činnost. Vidíme, že má nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev, dítě je ve stresu. To má vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Pokud je dítě uvolněné, s tepem 120/min., má nakonec otisky ve tvaru volných vln, u dětí s tepem nad 130/min. začínají prsty otékat a rýhy otisku prstu jsou změněné do smyček, smyčka směřuje ven. Pokud má maminka velký stres, musí dítě hodně pracovat a bojovat o přežití, nastává zrychlený srdeční tep nad 140/min a prsty jsou hodně oteklé. Stres má za následek kruhy v otisku. Tyto kruhy v otisku na prstech už zůstanou navždy, to jsou stresové děti. Můžeme se podívat na ruce, Každý může na vlastní ruce vidět, jak moc muselo jeho srdce pracovat v prvních 15 týdnech života. To je objev profesora Nathanielsze: ukazuji to všem svým pacientům. Tyto zážitky v děloze ovlivňují zdravotní stav srdce. Hyperaktivní děti mají kruhové útvary v otiscích prstů – je to dáno jejich zvýšenou srdeční frekvencí.  Teď to vše shrneme: účinky nikotinu i všechny druhy stresu působí i na dítě. Když musí matka moc pracovat, když má psychický stres, je ovlivněno i dítě. Po porodu je dítě přehnaně závislé na matce, nemůže se odpoutat od matky: nejraději by pořád pilo u prsu. Je to příznak, že v děloze prožilo nějaký nedostatek – nazýváme to prenatální nedostatkový syndrom (prenatal deprivationsyndrome). Dítě v děloze muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo potřebné látky k životu, po celé těhotenství bylo dítě koncentrováno na jediný cíl: dostat dost živin. A to zůstává v psychice i po porodu. Proto některé chce pořád pít, pořád chce být kojeno. To jsou ty děti, kdy chce maminka uspat dítě u prsu, pak opatrně přejde k postýlce a dítě položí a zanedlouho se dítě opět rozpláče a vyžaduje maminku znovu. Tyto plačtivé děti mají patologicky napjaté psoasy, mají blokované křížové a kyčelní (iliosakrální) klouby, mají zpomalený vývoj, tj. začínají později chodit. U těchto dětí je nebezpečí pupeční a tříselné kýly. O samotě jsou velmi neklidné a mají pořád zvýšenou srdeční činnost (puls přes 100/min.). Studie také prokázaly zvýšení pravděpodobnosti srdečních nemocí v dospělosti, navíc u mnoha lidí je riziko srdeční nemoci spojeno s podváhou. Muž, který měl porodní váhu menší než 2500 g, má o 50% větší riziko, že příčina jeho smrti bude srdeční nemoc. Tyto studie lze najít i na internetu. U žen je pravděpodobnost nižší, u těch, které se narodily s váhou pod 2500 g, je riziko úmrtí na srdeční nemoc pod 23%. Porodní váha je tedy velice důležitým faktorem pro zdravá vývoj v dospělosti. V Evropě i ve světě se na léčení srdečních nemocí vydává ohromné množství financí, přitom nejjednodušším prostředkem je preventivní péče, která se postará o to, aby ženy prožívaly bezproblémové těhotenství a aby jejich děti nepřicházely na svět předčasně a s nízkou porodní váhou. Toto je anekdota z Lékařských listů v Německu. Porodní asistentky zjistily porodní váhu 2 200 gramů. Jedna z nich říká: napište mu termín na měření krevního tlaku na rok 2035. To ale není vtip. Tato situace jen reflektuje lékařská fakta. Tohle je ještě jednou shrnuté vysvětlení, obrázek s kyčelními svaly (musculus psoas), zde je kyčelní kloub, na jehož vnitřní stranu zezadu navazuje musculus psoas. A právě tento sval způsobuje veliké bolesti zad a kyčelních kloubů. Víme, že dnes mnoho nemocnic nabízí výměnu kyčelního kloubu za titanovou náhradu. Ale pro správnou terapii pro všechny takové problémy stačí jediné: uvolnit psoas. Dnes odpoledne budu říkat informace zvláště pro porodní asistentky: jak lze stanovit diagnózu psoasu a jak jej lze uvolnit. A až budete tuto techniku sami používat v předporodní přípravě, uvidíte, že bude daleko méně porodních komplikací a žen, které volají po utišujících prostředcích. Čím je tento sval uvolněnější, tím je porod jednodušší. Na tomto obrázku vidíte, jak musculus psoas ovlivňuje ostatní svaly po celé své délce a napětí se přenáší nahoru, do míchy a páteře a až do hlavy. Napnutý musculus psoas působí problémy dole v pánevním dnu nebo nahoře v horní části těla. Například děti, které mají astma, mají poruchu dýchání, o níž se odborníci domnívají, že je hormonálního původu. Ale já vím ze zkušenosti, že 70% astmatických dětí má napnutý musculus psoas a jejich bránice je příliš vysoko, protože působí napínáním bránice proti napětí psoasu. Velice jednoduchá terapie spočívá v uvolnění tohoto psoasu. Už jsem vám ukazoval obrázky dětí ve stavu šoku v pánevní oblasti po porodu, zvláště po císařském řezu. Například moje dcera prodělala velmi rychlý císařský řez kvůli diagnóze vcestné placenty. Prožila velmi silný šok pánve. Zvláště napětí levého svalu musculus psoas vede k poruše trávení, protože tlusté střevo vede právě tudy a obsah střeva musí musculus psoas obejít. Mnoho dětí trpí zácpami a plynatostí a maminky se pokoušejí strkat do zadečku všechno možné, ale to je k ničemu. Ale ani změna stravy nepomůže, protože problém spočívá v mechanické blokádě v oblasti třísel. Mnoho dětí trpících zácpou mají napnutý musculus psoas. I moje dcera dodnes trpí zácpami, zvláště v důsledku stresu. To je typické pro děti, které prožily porodní trauma. Výzkumy navíc ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka sama nikdy nekouřila, povede to přesto k porodním komplikacím. Negativní vliv babiččina kouření způsobí nejen to, že její dcera bude mít zkrácený psoas, ale komplikace při porodu se přenášejí i na vnučku.Zde vidíte nervovou pleteň bederní (plexus lumbalis), tyto nervy jsou všechny uloženy na svalu musculus psoas, a zde je nervová pleteň křížová (plexus sacralis). Při porodu tlačí dítě hlavičkou na nervovou pleteň a musculus psoas, který je za předními svaly. Porodní bolest je způsobena tlakem hlavičky, která může nervovou pleteň až poranit. A poslední, velmi důležitý bod projdeme ještě před přestávkou:Tyto informace jsou velmi důležité pro porodní asistentky i lékaře, protože se týkají vedení porodu. Je to velice důležitá studie, která je i na internetu. Autoři jsou profesoři Zlotkin a Lagerkranz. (Zlotkin je prof. pediatrie v Torontu). Měřili hladinu krve u dítěte během porodu, hlavně katecholamin a adrenalin. To jsou ty černé trámečky vpravo. Vidíme situaci 1 den před porodem. Zde jsou údaje o zdravém miminku, které pak bylo porozeno spontánně vaginálně, druhý údaj patří zdravému dítěti, které se narodilo císařským řezem, a třetí dítě je s nedostatečností placenty, takže hypoxické dítě. To má zvýšenou hladinu katecholaminu 40. 10-6 molů na litr. Pro srovnání: u zdravého dospělého muže, který uběhne 5 km, se hladina katecholaminu zvýší na 8. 10-6 molů na litr. A zde vidíme průběh těchto hodnot při porodu, zdravé dítě při spontánním porodu také dosáhne hodnoty 40. 10-6 molů na litr, ale jen na minimální dobu. Tento adrenalin koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a do srdce. Tlak krve v končetinách, v trávicím traktu a v žaludku se tak velmi sníží. Říkáme tomu mechanismus ochrany hlavy, protože se přitom chrání mozek před nedostatkem kyslíku. I během velmi složitého porodu je mozek chráněn před poškozením. A zde vidíme hodnotu u plánovaného císařského řezu. Toto dítě nemá zvýšený adrenalin, takže u něj nepůsobí mechanismus ochrany hlavy. To je možná příčina vzniku traumatu dítěte přivedeného na svět císařským řezem. U mnoha dětí to vypadá, jako kdyby v okamžiku císařského řezu byl krevní oběh mozku najednou bez kapky krve. Dole je pak údaj o dítěti s placentární nedostatečností, při spontánním porodu i při porodu císařským řezem, a toto dítě se může dostat až na hodnotu přes 200 . 10-6 molů na litr. Přestože tyto děti měly velice těžký porod, mají daleko menší sklon k nemocem. To obrovské množství adrenalinu jim ochrání mozek, zapne imunitní systém a pomocí něj dětem dozrají plíce. To vše se můžete dočíst ve studii na internetu. Další měření proběhlo dvě hodiny po porodu. Všechny děti se srovnaly na normální hodnoty. Jediným problémem zůstává zdravé dítě porozené císařským řezem. Když tuto medicínskou skutečnost vysvětlíme maminkám a tatínkům, většina maminek pak raději volí spontánní porod, alespoň to chce zkusit. Ten adrenalin je vlastně první dárek, který matka může dát svému dítěti. A i když pak porod musí přece jen být ukončen císařským řezem, je pro dítě lepší začít porod bolestmi. I lékaři vědí, že když mají provést císařský řez, je lepší pracovat s  břichem napnutým porodními stahy než s uvolněným břichem.  Teď jste vyslechli mnoho vědeckých informací, zkusíme se podívat na vaše dotazy, abychom zjistili, zda jste tomu dobře porozuměli. Mám tu dotaz na depresi. Jedná se o osobu, která je dvojčetem, a po porodu císařským řezem byla v inkubátoru. Je to dobrý příklad. Nelze si myslet, že každý porod dvojčat provedený císařským řezem s následným použitím inkubátoru musí končit depresí. Ale při terapii pro tuto konkrétní osobu je velmi nutné vzít v úvahu tyto prožitky a skutečnosti. Když totiž lékař takovému člověku jednoduše předepíše psychofarmaka, aniž by prováděl psychoterapii, tak se ten problém vůbec neřeší. Pro mne je důležité u člověka, který bere psychofarmaka, provést psychoterapii, musíme jít ke kořenům psychických poruch.  Abych vám vysvětlil svou koncepci, uvedu zde příklad sebevražd. O sebevraždách je mnoho studií, které dokazují určitou souvislost mezi tím, že sebevraždy oběšením často podstoupili lidé, kteří měli při porodu omotanou pupeční šňůru kolem krku. Ale to neznamená, že dítě, které se narodí s pupeční šňůrou okolo krku, se později oběsí. Studie prokazují, že se člověk při plánování sebevraždy vrací k prožitkům z raných fází života. Tyto studie lze rovněž najít na internetu, jsou od prof. Jacobsona, Karolinska Institut, Stockholm. Jiní sebevrazi, kteří skáčou z vysokých budov, mostů nebo z vlaku, mají za sebou často porod vakuovou extrakcí nebo kleštěmi. U lidí, kteří se otrávili tabletami nebo plynem, bylo často při porodu použito narkotizačních prostředků. Ale chci vám správně vysvětlit svou koncepci. Byla zde otázka, má-li amniocentéza (vyšetření plodové vody) negativní účinek. Při ověřování těchto účinků se používají dvě metody. Při první se hodnotí dva tisíce dětí, jejichž matky prodělaly amniocentézu. Po jejich vyšetření se nenajdou žádné statisticky signifikantní projevy. Při vyšetření plodové vody totiž většina dětí spí. Jen některé děti jsou při plném vědomí a prožívají paniku. Některé děti si dokonce hrají s jehlou, protože si z jehly nic nedělají. Ze vzorku 1000 dětí po amniocentéze se nenajdou žádné zvláštní problémy. Druhá metoda je úplně jiná. Z praxe mé ženy jsem si vybral asi 200 dětí přes 10 let, které měly panickou hrůzu z injekce. Každý lékař se setkal s dětmi, které při pohledu na injekci mají smrtelnou hrůzu. Dítě se musí při injekci držet násilím. Při vyšetřování dětí, které mají fobii z injekcí, zjistíme, že tyto děti byly v raném věku často v nemocnici a dostávali hodně injekcí a ty děti, které v nemocnici nebyly, často měly amniocentézu. Když se ptáme jejich maminek, tak ty uvádějí, že to bylo strašné. Amniocentéza jim vyvolala stahy, musely zůstat v nemocnici. Je mnoho rodičů, kteří slyšeli, že jejich dítě mělo šňůru okolo krku, a mají z toho hrůzu a věří, že pro jejich dítě to bylo velké trauma. Je třeba si uvědomit, že pupeční šňůra okolo krku nemusí vůbec nic znamenat, pokud je hodně dlouhá. Jen krátká omotaná pupeční šňůra může být pro dítě hodně, i smrtelně nebezpečná.  Podobně i císařský řez znamená pro sítě trauma a nelze stanovit všeobecně jeho následky. Když ale má dítě nebo dospělý nějakou poruchu, kterou normální školní medicína neumí vysvětlit, pak je důležité se ptát na zážitky z prvních vývojových fází života. Například bolesti břicha: v Německu teď třetina dětí jde alespoň jednou k lékaři z důvodu bolesti břicha. Čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím větší je pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu. Čím dále od pupku, tím více je třeba tento problém zkoumat vážněji. To je velice jednoduchá pomůcka. Mnoho dětí má podivné potíže, které vedou i ke zvracení, ale ty mají původ v porodu a v odstřižení pupečníku. Školní medicína přitom nenachází žádné onemocnění konkrétního orgánu.O přestávce jsem dostal dotaz na diagnózu: kde lze ke studiu tohoto tématu něco najít. Uvedu jméno zakladatele psychoanalýzy. Sigmund Freud popíral, že rané zážitky z porodu nebo z prenatální fáze by mohly mít vliv na psychický vývoj. Jeho pokračovatel Otto Rank v r. 1924 uveřejnil knihu Trauma porodu, a Freud byl otřesen. Tato kniha popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Otto Rank se domnívá, že mnoho lidí má silnou touhu vrátit se zpět do těla matky. Je to příklad metody, kdy někdo dává traumatu zcela konkrétní obsah. Když jsem četl tuto knihu, ještě jsem nic nevěděl o svém vlastním porodu. Ale pro lidi z bohatých rodin, jako Sigmund Freud nebo Otto Rank, kteří se kolem r. 1880 nebo 1890 narodili v oblasti Vídně nebo v Maďarsku, porod skutečně znamenal oddělení od matky, protože jako děti byly odevzdány chůvě a mnoho z nich se vrátilo ke své skutečné matce až ve věku čtyř let.  Hovoříme-li o traumatu porodu, je třeba mít na paměti, že každý člověk může mít z porodu jiné zážitky. Tato fakta jsme si uvědomili až při práci s LSD. Těmito otázkami se zabývali dva vědci, Angličan Frank Lake, druhý je myslím z Prahy, Stanislav Grof. V r. 1956 začal Stanislav Grof pracovat s LSD. Oba psychiatři používali LSD a ještě dost dobře neznali jeho účinky. Byl to do té doby neznámý lék. Frank Lake podával svým pacientům na psychiatrii minimální dávky LSD, Stanislav Grof podával větší dávky. Mnoho z těchto pacientů pak zcela spontánně vyprávělo, že znovu prožili svůj porod nebo život v těle matky. Frank Lake si vše zaznamenával a pokračoval skoro 10 let – do r. 1964, ale pořád svým pacientům nevěřil a považoval to za fantazii. Nejsem si jist, ale tuším, že v r. 1964 si vzal LSD sám. Najednou svým pacientům uvěřil. V r. 1966 uveřejnil rozsáhlou knihu, kde popisuje, že porodní trauma může být souhrnem mnoha rozmanitých zážitků z porodu. Dnes odpoledne budu ještě hodně mluvit o traumatologii. Musíme si uvědomit, že od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit. To, co se člověk od početí naučí, to se ukládá v jeho organismu, v tkáních, v mozku. Všechno, pozitivní i negativní vzpomínky, se ukládají do paměti.  Já jsem Franka Lakea poznal v r. 1974. V té době bylo v Anglii používání LSD zakázané. Vznikla otázka, jak se k těmto raným zážitkům dostat bez LSD. Nabízela se domněnka, že ty vzpomínky z raného vývoje jsou někde uchovány hodně hluboko v podvědomí a že je třeba je „vyhrabat“ jako v archeologii. Ale je to jinak. Tyto zážitky lze pocítit celkem jednoduše a diagnostikovat je i bez LSD, hypnózy i bez jakýchkoliv jiných silných prostředků. Uvedu zajímavý poznatek Franka Lakea: Když člověk požije LSD a pak si vyvolá pozitivní vzpomínky na dělohu, zážitky, které byly pěkné, pak mnoho lidí začne škytat. Sedí v ordinaci a škytají. Víme, že šťastné děti v děloze stráví hodně času škytáním. Frank Lake pak pojal myšlenku, že pro vyvolání vzpomínek z prenatální fáze bude u pacientů vyvolávat škytavku. Proto jsme pak prováděli cvičení pro vyvolání škytavky - přestali jsme používat LSD a hypnózu a vyvolávali jsme škytavku. Přitom se člověk několikrát intenzivně nadechne a pak hodně pomalu vydechuje. (Ale teď to prosím nedělejte.) Je to vlastně také druh násilí a účinek je hodně silný. Tenkrát v Cambridge jsem změřil, že při tomto cvičení pro vyvolání škytavky se v mozku vyvolávají theta vlny. Dnes víme, že tyto theta vlny jsou velmi důležité v terapii. Dnes při terapii toto cvičení škytavky nepoužívám, ale mnoho terapeutů i lidí v pastoraci ví, že když chtějí člověku pomoci po psychické stránce, je důležité pomalé a hluboké dýchání. Když správně zhluboka dýcháte břichem, pomalu a zhluboka se nadechujete bránicí, automaticky se vám navodí kontakt s traumaty, která potřebujete řešit.  Teď si tady namalujeme mapu. Zde je naše dospělé vědomí, zde je podvědomí. Tady je prenatální fáze s placentou. To je taková mapa, která má velký význam pro psychiatra. V hlubinné psychosomatice i v hlubinné psychologii vycházíme z toho, že pokud máme problémy v této oblasti, pak to pravděpodobně souvisí s traumatickým zážitkem z raného období (v okolí placenty). Tato koncepce je všem oblastem hlubinné psychologie společný: zážitky z raných fází života mohu způsobit poruchy v mém současném životě. Otto Rank řekl jako první, že samotný porod může ovlivnit život v celém jeho dalším průběhu. Nando Fordo(?) z Maďarska vyřkl jako první domněnku, že naše prenatální zážitky mohou ovlivnit i naše chování v současnosti. Pro porodní asistentky je důležitý ještě jeden příklad. Existují ženy, které mají enormní strach z porodu. Tento strach se jmenuje tokofobie. Víme, že existuje primární a sekundární tokofobie. Sekundární tokofobie nastává u žen, které zažily velmi problematický porod. Podle studií se i tyto ženy často narodily s komplikacemi. Příznaky tokofobie jsou takové, že žena už nechce nikdy otěhotnět, má obrovský strach. Potíže jsou tak významné, že ženy ztrácejí schopnost pracovat nebo komunikovat a končí na psychiatrii. Když vyšetřujeme tyto ženy, zjišťujeme, že ženy měly komplikované porody, často se prokázalo sexuální zneužití v dětství nebo se často zjistily negativní vzpomínky na pobyt v nemocnici v dětství a také samy přišly na svět komplikovaným porodem. Tyto příznaky jsou o to horší, když je přítomna i primární tokofobie. Primární tokofobie se vyskytuje u mladých dívek. Existují 12leté dívky, které už trpí strachem z porodu. Mám teď v Německu v terapii dvě dívky, 14 a 17 let. Obě jsou panny, obě používají hormonální antikoncepci, mají diafragma (pesar), obě nosí v tašce kondom a obě nechtějí nikdy mít pohlavní styk. Mají poruchu v jídle, ale při hovoru je zřejmé, že jsou fixovány na téma porodu a rození dětí. Sedmnáctiletá dívka byla v dětství sexuálně zneužita, narodila se s pupečníkem dvakrát omotaným kolem krku a byla oživována. Čtrnáctiletá dívka se narodila nouzovým císařským řezem a byla také resuscitována. Vidíme, že reálný strach v dospělém věku může mít různé příčiny sahající do minulosti až k vlastnímu porodu. To je důležité pro porodní asistentky. Mnoho jich dokáže vycítit, že když přichází žena na porodní sál, která má obrovský strach, může to být spojeno se sexuálním zneužitím nebo s negativními zážitky z vlastních porodů. Odpoledne vám řeknu, jak lze s těmito informacemi zacházet v rámci terapie. Teď následuje zasloužená přestávka.  ************************************************************************************************************************ Doufám, že jste se posilnili a můžeme pokračovat. Na tomto obrázku je 14týdenní dítě. Bylo to krásné těhotenství a hladký porod. Dítě si leží úplně pohodlně, má uvolněná záda i zadeček. U dětí, které měly prenatální syndrom nedostatečnosti, je vidět sevřený zadeček a napnutá, prohnutá záda v kříži už ve 12 týdnech. O těch dětech v prenatální fázi ochuzených jsme mluvili dopoledne. Pokud dítě nedostalo v děloze vše, co potřebovalo, stává se často velmi závislým na matce a snaží se o kompenzaci po porodu. Samozřejmě tento syndrom nedostatečnosti (prenatal deprivation disorder) není jediným problémem. Zde jsou obrázky z nejnovějšího 3D-ultrazvuku a je vidět, že už v prenatální fázi se děti tváří velmi rozmanitě, obsáhnou širokou paletu výrazů – je to odraz maminčiných pocitů. Matka tohoto radostného miminka byla tou dobou velmi šťastná, maminka tohoto dítěte byla ustaraná, měla strach. Děti v děloze jsou velmi zaměstnané se sebou samotnými, zabývají se svým tělem, ale také podněty z vnějšího světa. Je-li maminka uvolněná, bezstarostná, je dítě schopné vnímat okolí, už od 18. týdne i naslouchat zvukům zvenku. Je to dobře, když má dítě v prenatálním období co nejvíce podnětů a zkušeností. Projevem traumatu je to, že se dítě zabývá stále stejnými problémy. Na tomto obrázku je zvláštní výraz tváře, dítě se usmívá a koutky má zdvižené jako klaun. To je prenatální úsměv. To dítě sní, že je pořád u maminky v lůně, to ale není zdravé, protože v tomto stavu by mohlo snadno zapomenout dýchat – a náhle zemřít (syndrom náhlého úmrtí).  Teď se ale vrátím k problému prenatální otravy – léky, alkohol, drogy – ty představují pro dítě veliké nebezpečí. Podle studií i jedna sklenička piva, vína nebo tvrdého alkoholu za týden se projeví na zdraví dítěte po porodu. Alkohol je velmi nebezpečný. Žena nemusí být alkoholička, ale stačí konzumace alkoholu jednou týdně a účinek už je závratný. Znamená to otravu a dítě se musí pokusit přežít s minimálním přítokem krve z placenty. Některé děti dokonce sahají po pupeční šňůře a mačkají ji, protože krev z pupečníku je nebezpečná. Následkem je rychlé bušení srdce a krev z těla dítěte je využita mozkem. Je dokázáno, že dítě může bez zásobování placentou přežít 10 minut. Bere-li maminka drogy nebo pije alkohol, snaží se tomu dítě vyhnout. Německé statistiky udávají, že asi 2 200 dětí je postiženo následkem alkoholu v těhotenství. Myslím, že to je sotva půlka reálného stavu. Sám odhaduji tento počet na pět tisíc. Pak je dalších asi osm tisíc dětí s minimálními následky konzumace alkoholu v těhotenství. Je vidět, že když žena pije malé množství alkoholu od početí, tedy v prvním trimestru, následkem jsou vývojové poruchy zvláště v obličeji, alkohol v druhém trimestru znamená poruchy růstu plodu a samovolné potraty a alkohol ve třetím trimestru způsobí poškození mozkových buněk. Následkem alkoholu je také nízká porodní váha, poruchy srdce a ledvin, deformace obličeje, tyto děti špatně sají a polykají a jsou velmi neklidné, později mají i poruchy v učení.  Toto zde jsou typické výrazy obličeje po konzumaci alkoholu v těhotenství. Bohužel musím konstatovat, že i zde v sále vidím lidi, u nichž se projevuje konzumace alkoholu jejich matek na začátku těhotenství. U této holčičky pila maminka alkohol na začátku těhotenství, má typický výraz obličeje. Tohle dítě šilhá, nemá horní ret a obličej má špičatý. Zde pila maminka ve střední části těhotenství (2. trimestr), dítě má malé oči a úzký horní ret. Na internetu je mnoho obrázků takových dětí a v současnosti probíhá celosvětová kampaň na ochranu těchto dětí, protože tyto škody jsou nenapravitelné. Na tomto obrázku je vidět dítě z profilu, uši jsou zešikmené a taky je vidět úzký horní ret a šilhající oči. Příznaky jsou vidět i na rukou. Po konzumaci alkoholu mizí tato čára uprostřed dlaně, ale nemusí to být jen po alkoholu, ale také po lécích jako Valium. Co to znamená? Kdo má čáru uprostřed, je velmi citlivý člověk a pokud v jeho okolí něco nehraje, uzavře se a nekomunikuje. Člověk, který měl syndrom prenatální nedostatečnosti, naopak velmi komunikuje, saje vztahy. Po komunikaci s takovými lidmi jste velmi unavení. Například i na porodním sále jsou některé ženy komunikace velmi chtivé a vyžadují pozornost, doslova vysávají lidi kolem sebe. Jiné ženy jsou uzavřené a ty je lepší nechat v klidu. Problém s alkoholem se projevuje i při kojení: tyto děti odmítají pít z prsu, na rozdíl od dětí, které prs vyžadují pořád. Ty „alkoholové“ děti mají i jiný tvar pánve, takže nohy těchto dětí jsou sevřené, špičky jsou otočené k sobě. Tyto děti se snaží svou pánev uzavírat. V mateřských školkách v Německu je asi třetina dětí, které chodí správně, další třetina chodí se špičkami od sebe, to jsou děti, které vyžadují pozornost, haló, já jsem tady, dívejte se, … a poslední třetina má špičky k sobě, ty děti jsou energeticky uzavřené, drží se zpátky a mají postoj sevřený, do školky přicházejí opatrně. Všechny tyto příznaky jsou následkem zážitků v prenatálním životě. Ty poslední děti často odmítají kontakt nebo dotyk a utíkají, jsou ve vývoji vpředu. To bývají ty rychlé porody, jejich důvodem je, že chybělo napětí svalu psoas, nesnaží se zaklínit se v těle, ale sevřou pánev a protože děloha je nepříjemné prostředí, chtějí prostě rychle ven. Jakmile přijde bolest, natáhnou se a samy se snaží vytlačit se ven. Z toho vychází složení tzv. porodního koktejlu: troška alkoholu, ricinového oleje, koňaku,… dítě to odmítá a proto chce rychle ven… Tady je důležitý obrázek. Pro osteopata nebo psychoterapeuta jsou to komplexní informace a potřebují k nim diferencovanou diagnózu, ale porodní asistentce stačí informace o těchto dvou důležitých svalech psoas. Chci vám ukázat, jak můžeme provést diagnózu, a to, co vím ze zkušenosti: čím víc jsou tyto svaly uvolněné, tím je člověk celkově zdravější. Když je psoas napnutý správně, pak je člověk správně uvolněný a docela zdravý. A pak vám ukážu několik cviků, které může cvičit každý, aby si uvolnil tyto svaly a tuto část těla. A ještě vám ukážu techniku, jak stanovit diagnózu svalů. Potřebuji dobrovolnice, abych vám ukázal uvolňovací techniku.  Paní Jarmila se položila na stůl. Nevypadá, že by byla těhotná. Ukážu Vám stanovení diagnózy. Na začátku prohmatám z boku chodidla. S trochou citu sleduji, jaké napětí je ve spodních končetinách v podélném směru. Chce to jen trochu cviku. Pak musím požádat, aby Jarmila myslela na něco velmi příjemného, na krásný zážitek. Teď si má připomenout nějaký stres, který prožila. Nakonec se má uvolnit. Velmi rychle se naučíte pozorovat, jak reagují bederní svaly: vycházejí z oblasti bederní páteře, procházejí přes hřeben kosti kyčelní (crista iliaca) a řídí rotační pohyb nohou směrem dovnitř nebo ven. Nejsou to jediné významné svaly, ale jsou velmi důležité. A právě když Jarmila pomyslela na něco negativního, tak se tyto svaly napnou a vytočí nohy výrazněji směrem ven. A to je malý signál, že něco z těchto záležitostí ještě není vyřešeno. Tyto svaly, celý jejich komplex, je tak silný, že dokonce ovlivňují napětí nohy v celé její délce až po chodidlo. Pokud je napnutý jen jeden sval psoas, pak se často liší velikost levé a pravé nohy. Jarmila má dost velké napětí svalů a vysokou klenbu nohy. A tento sval vytahuje nohu nahoru, do oblouku, a to víc vpravo než vlevo. Tuším, že máte levou nohu větší než pravou, že ano? Teď vám ukážu jednoduchou techniku, jak vyšetřit napětí v noze. Velmi lehce položíme ruku na nohu, třeba na palec u nohy, dotýkáme se velmi lehce, jinak by nebylo nic cítit. Pak uchopím nohu v kotníku a zkouším s ní pohybovat na obě strany a hledám rozdíly v měkkosti tkání. Tkáně jsou v těhotenství obvykle změkčené díky hormonům. Ale jestliže cítíte, že má těhotná pevná chodidla, znamená to, že by se měla více uvolňovat pro porod. Je vhodné prohmatat tkáně, jak jsou pevné, sama cítíte rozdíl – Vaše pravé lýtko je daleko měkčí než levé. I kolenní čéška je pohyblivá – obě jsou pohyblivé. Často je cítit, pokud zde byla operace. Když teď chci zkusit přímo reakci psoasu, tak uchopím třeba levé chodidlo a natahuji je směrem k pravému ramenu a dívám se na rameno, jak moc tkáň povoluje, když jemně táhnu. Pak zase uchopím pravé chodidlo a natahuji je směrem k levému ramenu a dívám se na rameno. Je to rozdíl. Zkusím znovu – pravé rameno se skoro nepohybuje. Takže snadno poznáme, že levý komplex psoasu je pevnější a nechce se uvolnit. Tyto rozdíly v napětí mohou vést ke skolióze a u těhotné to rozhoduje o poloze plodu, kam naléhá hlavička. Pokud byste byla těhotná, třeba v sedmém měsíci, provedl bych každopádně cvičení pro uvolnění levého psoasu. Ale aspoň to ukážu porodním asistentkám, jak bych s nohou pracoval, abych uvolnil napětí v levém psoasu a tak napomohl usnadnění porodu. Ten sval uvolníme, aby dítě mohlo snadněji procházet. Ještě se podíváme na levou nohu, jak zareaguje. Zatáhnu – a pak stejnou silou tahám za pravou nohu. Vidíte ten r

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • I. doba porodní – kdy do porodnice a co potom?

    Na začátku porodu, kdy jsou kontrakceopravdu jednou za 15-10 minut, je zapotřebí si stanovit tzv. dlouhodobý plán. Znamená to, že si v této chvíli nebudete klást otázku, zda porodíte do 2 nebo 3 hodin. Je to velice nepravděpodobné a na konci tohoto časového úseku by jste byla zklamaná, což by vám neprospělo. Místo toho si řeknete: „ Začalo to. To znamená, že když budu mít po všem za 10 – 12 hodin, budu ráda.“Jak I.DP postupuje, , tak rychle a intenzivně se otevírají vaše porodní cesty.Na začátku porodu bývá čípek děložní dlouhý 2,5 cm, uzavřený nebo pro špičku prstu otevřený. Pokud je vše v pořádku, je zbytečné odjíždět do porodnice tak brzy. Počkejte si! Když začnou být kontrakcečastější a vy je vnímáte intenzivněji, je většinou jasné, že i nález na porodních cestách se změnil a může být asi takový: čípek je již pouze 1cm a je propustný pro prst. Neboli je otevřený asi 1,5 cm.Stále jste na začátku porodu. Takže jestli se cítíte relativně dobře, nekrvácíte, cítíte alespoň občas pohyby dítěte, kontrakceděložní jsou pravidelné a jejich intenzita se zvyšuje, vyčkejte doma. Užívejte si pohodlí a intimního prostředí vašeho domova. Je jistě lepší zajít si na vlastní záchod, využít své koupelny, napít se dobrého ovocného džusu a nebo si chvilku posedět s manželem ve svém křesle.Čím déle zůstanete v klidu a budete se cítit pohodlně, tím lépe celý váš porod proběhne.Kontrakce po 6 – 5 minutáchKontrakce stále zesilují, jejich intenzita je větší a intervaly mezi nimi jsou kratší. Ve chvíli, kdy budou kontrakceasi po 6 až 5 minutách, počítejte s tím, že váš nález na porodních cestách je branka o velikosti asi 3cm. V těchto chvílích využívejte uvolňovacích poloh na míči. Při kontrakcích zkuste břišní dýchání. Buďte v klidu a věřte, že stav ve kterém se nacházíte je běžný.Máte-li ještě zachovalý čípek děložní, jste na začátku porodu. Pokud čípek vymizel, začínáme hovořit o otevírání branky. Když je branka 1 – 2 cm, je to již dobrý nález. Nechejte si ale dost sil a trpělivosti, máte před sebou stále více než polovinu porodu.Kontrakce se opakují po 3 až 4 minutách po dobu jedné hodiny. Je čas odjet do porodnice.Ve chvíli, kdy je branka asi 5 – 6 cm, mění se výrazně vaše pocity při kontrakcích. Pociťujete tlak na konečník a nucení na tlačení. Zde je důležité netlačit, ale prodýchat kontrakce. Máte před sebou asi 2 – 3 hodiny do rozvinutí branky, kdy budete moci začít tlačit a dítě půjde ven. Když je branka 10cm,je tzv. rozvinutá, otevřená nebo také zašlá. Můžete začít tlačit, začíná II. doba porodní.Proč nesmíte podlehnout tlaku na konečník a při kontrakci si přitlačovat? Pokud byste přitlačovala, zvětšovala byste tlak tvrdé kostěné hlavičky dítěte na 6 cm otevřenou branku. Hrozilo by tak nebezpečí, že tato měkká a masitá tkáň branky oteče. A tím se celý průběh porodu zpomalí, ba někdy i na chvilku zastaví.Další nebezpečí tkví v tom, že můžete protlačit kůži a měkkou část hlavičky děťátka směrem k pochvě a děťátku tak vytvořit tzv. porodní nádor. Nebojte se, miminko si sním poradí a on po několika dnech zmizí. Abyste zabránila výše uvedenému tlaku, použijte techniku psího dýchání. V této chvíli si dělejte krátkodobé cíle. Znamená to, že se při každé kontrakci soustředíte pouze na ni. Nesledujete co se kolem vás děje. Udělejte si plán, že za každých deset kontrakcí něco bude:Za 10 kontrakcí mě asistentka přijde vyšetřit a já se dozvím, jak můj nález postupuje…Za 10 kontrakcí půjdu s manželem do sprchy…..Za 10 kontrakcí se napiji a vyčistím si zuby abych se osvěžila….V intervalu odpočinku a uvolnění před další kontrakcí se snažíte načerpat síly a soustředíte se pouze na další kontrakci, která má přijít.Nebojte se, promyslete si to, a jak přijde nová kontrakce, buďte ráda. Vždyť ona je právě tou hybnou silou, která vás přibližuje ke konci porodu. Stále mějte na paměti to, že se vám neděje nic špatného. Cítíte silné kontrakce, pociťujete tlaky na konečník, máte pocit velikého rozpínání dole v pánci. To je skutečně normální, tak opravdu vypadá porod.Pokud je v průběhu I. doby porodní vše v pořádku, chodí za vámi porodní asistentka dle potřeby a celkového průběhu porodu. Ke konci I. doby porodní vás nejspíše převedou již přímo na porodní sál, kde budete až do vlastního porodu miminka. Lékař nebo asistentkaVás pak budou vyšetřovat mnohem častěji. Nález se totiž na konci I. doby porodní mění velice rychle. V porodnicích v České Republice je již i možnost rodit v místnosti, kde jste byla po celou I. dobu porodní.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Chci zvířátko!

    Určitě to znáte. A jestli vás to minulo v dětském věku, jistě vás to spravedlivě čeká s vašimi vlastním i dětmi. Jednou ta věta prostě přijde. „Mami, tati, já bych chtěl zvířátko!“, prohlásí váš potomek nebývale pevným hláskem.Ti odhodlanější rovnou přednášejí požadavek na konkrétní druh zvířete.Následuje velmi sugestivní popis vybraného zvířecího kamaráda. Ať už se jedná o psa, křečka, králíka či akvarijní rybku, vždy a bez výjimky jde o jedince mimořádných kvalit charakteru i exteriéru.Dítě v tu chvíli začíná mistrně vládnout uměním přesvědčování, asertivního chování i manipulace a snaží se i vás dostat do bodu, kdy uznáte, že existence vaší rodiny bez zvířecího přítele už není možná. V ideálním případě dosáhne potomek kvalit špičkového výkonného manažera a přiměje vás k okamžité akci. Nebojte, bude to rychlé, objekt zájmu bývá již předem vybrán, váš souhlas se předpokládá, takže zbývá jen vyrazit a obohatit rodinu o dalšího člena.I po vyloučení rodičů imunních vůči prosbám, vydírání, slibům a dětským slzám, pořád ještě zbývá početná skupina těch, kteří dítěti mazlíčka prostě povolit nemohou, nebo budou muset představu o velikosti, chlupatosti a temperamentu zvoleného zvířátka značně zkorigovat. Zásadní je pochopitelně zdravotní stav dítěte i členů rodiny.Dalším předpokladem pro pořízení zvířátka je schopnost dítěte se o něj postarat, případně naše ochota vzít si tuto péči na svá bedra. Domácí mazlíček sice výborně naučí dítě povinnostem k živému tvorovi, ne každé dítě je ovšem v daném okamžiku na takovou zkoušku zralé.Důležitý je tedy především správný výběr zvířátka. Posuzujeme nejen věk našeho dítěte – domnívat se, že se předškolák sám postará o vzrostlého bernardýna, je pochopitelně zcestné – ale také situaci v rodině. Tam, kde se sejdete vyčerpáni po náročném dni až večer, nebude šťastné žádné ze zvířat, která milují lidskou přítomnost a kontakt, nemluvě o zajištění jejich pravidelných potřeb. Je třeba dítěti vysvětlit, že zvířátko má také cit a bez naší lásky a péče se většina mazlíčků prostě neobejde.Nemalým problémem může být nedostatek financí, což musíme brát v potaz, chceme-li se starat o domácího kamaráda opravdu zodpovědně. I kdyby se nám povedlo získat zvířátko zdarma, veterinář, strava i další potřeby se již zaplatit musí. Nechcete snad rozšířit řady těch, kteří poté, co péči nezvládnou, odloží zvíře do útulku.Pokud však zvládneme výběr zvířecího přítele správně, můžeme mít jistotu krásných a obohacujících let společně s ním prožitých. Je-li mazlíček zvolen úměrně věku a schopnostem dítěte, které je díky tomu schopno zvládat péči, zcela jistě bude soužití s ním prospívat dítěti po psychické a citové stránce. Nezamítejte přání dítěte mít zvířátko hned a z malicherných důvodů. Pokud jste přesvědčeni, že zvolený mazlíček opravdu nepatří do vaší rodiny, promluvte s potomkem a najděte si čas na vysvětlení.Je-li to možné, nabídněte alternativu. Zejména v případě malých dětí nutně berte v potaz i to, že mu s péčí pravděpodobně budete muset aspoň pomáhat. Nekývněte proto na zvíře, které je vám osobně odporné a opět volte spíše kompromis.

    28.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Budete mít miminko? Neopomeňte na…

    Během těhotenství je nutné zařídit několik věcí okolo miminka, ať už se to týká vybavení postýlky a celého dětského pokojíčku, kočárku, ale i oblečení a dalších x maličkostí. My si přiblížíme alespoň dvě věci z potřebného vybavení. Jsou jimi dupačky a mantinel do postýlky.Mantinel do postýlkyMantinel do postýlky vám dá jistotu, že vašemu miminku se nic nestane. Jde o měkkou ohrádku, kterou položíte do postýlky a zamezíte tak, aby se miminko bouchlo o tvrdý rám postýlky. Vašemu malému potomkovi se bude klidně spát a lepší spánek budete mít i vy. Budete mít totiž jistotu, že je váš malý andílek v bezpečí.A který z mantinelů do postýlky koupit ? Když ho udete ho kupovat od seriózního prodejce, je jedno, jaký vyberete. Je k dostání v různých rozměrech. Výplní je často stoprocentní polyuretan a vnější materiál je tvořený stoprocentní bavlnou. Mantinel můžete v pračce. Na cedulce u výrobku uvidíte na kolik stupňů.Mantinel do postýlky je velkou pomůckou, ale navíc i velmi pěkně vypadá. Můžete si ho vybrat v různých barvách a motivech, takže si snadno vyberte takový, který vám umožní sladit ho s dalším vybavením postýlky i celého pokoje.DupačkyOd mantinelů se přesuneme k oblečení pro miminka. Prodávají se různé kousky, ale snad nejoblíbenějším oblečením pro miminka jsou dupačky. Je to komplet, který je tvořený propojením horního dílu s kalhotovou částí. A proč zrovna toto oblečení? Pro miminko je pohodlné a zajišťuje mu ochranu proti chladu. Není šance , že by měl v dupačkách holá zádíčka.Budete-li kupovat dupačky u seriózního prodejce, budete mít jistotu kvalitního materiálu, ze kterého budou vyrobené. Materiály jsou rozmanité. U dupaček určených na spaní či pro letní období je klasicky volená bavlna. Pokud je právě zimní období, určitě oceníte zimní dupačky z hřejivého materiálu.A barvy a vzory dupaček? Jejich rozmanitost nezná mezí. Výběr je šílený .

    28.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dospívání

    Pro mnoho mladých lidí mohou být léta mezi dětstvím a dospělostí dobou velkých emocionálních otřesů spojených s obdobím citového vývoje. Toto období dospívání obvykle nazývané adolescence trvá sedm až osm let.Důležitou součástí citového vývoje je zájem o opačné pohlaví. Dobrá znalost opačného pohlaví pomáhá adolescentovi i později při vytváření vztahů v dospělém životě.Adolescence a problémy ji provázející nám mohou připadat jako nekonečný mor provázející lidskou společnost. Ve skutečnosti bývá období adolescence v různých částech světa různé, ale lišilo se i v různých dobách. V některých kulturách, kde se ještě žije tradičním způsobem života, jako třeba v některých částech Samoy, Nové Guiney nebo v Amazonii, adolescence v našem pojetí vůbec neexistuje. Chlapci procházejí zkouškou rituálního obřadu přijímání za muže, a tím se téměř okamžitě stávají muži. Dívky jsou jeden týden považovány za děti a příští týden už jsou přijaty mezi ženy. Nicméně v moderních západních zemích, může být adolescence dlouhá, únavná a vyčerpávající bitva na cestě k dospělosti a nezávislosti. Co je vlastně adolescence? Je to totéž co puberta? Kdy probíhá, co s sebou přináší a proč většinou přináší tolik problémů a potíží?Puberta a adolescenceJak puberta, tak adolescence znamenají přechod od dětství k dospělosti. Nicméně pubertou se obvykle označují biologické procesy, jako jsou růst a dospívání po stránce fyzické. Tyto fyzické aspekty řídí rychle se měnící hladina hormonů, jakýchsi chemických poslů působících v lidském těle. Změny zahrnují rychlý růst, nárůst svalů, vývoj pohlavních orgánů, zaoblení tělesných tvarů a u dívek růst prsou, u chlapců zase třeba změnu hlasu, nárůst ochlupení a tak dále. Začátek a konec puberty se dají relativně snadno rozeznat, ačkoliv existují velké individuální rozdíly.Snad nejdůležitější, co mohou rodiče pro adolescenta udělat, je stáhnout se poněkud z role ochranitele a toho, kdo hlídá disciplínu a morálku, ale působit pouze jako „záchranná síť“ pro případ, že by mohly nastat problémy. Je nesmírně důležité dát už mladému teenagerovi příležitost, aby se stýkal ve společnosti i s opačným s pohlavím.Nastává intenzivní růst do výšky, což u dívek začíná někdy kolem deseti let a u chlapců mezi dvanáctým a třináctým rokem. Tento růst zase rychle končí, a to u dívek mezi čtrnáctým a patnáctým rokem a u chlapců mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem. V této době už má tělo tvary dospělého a je i sexuálně zralé.Na rozdíl od puberty se adolescence mnohem hůře vymezuje, jak pokud jde o období, tak i o rozsah. Všeobecně můžeme říct, že je to jakési mezidobí, kdy člověk už není považován za dítě, ale taky ještě není plně zralým dospělým člověkem. Adolescence obvykle, i když to nemusí přesně platit, začíná počátkem období tzv. „teenagerů“, to je mezi 12. a 13. rokem, a končí „dospělými“ léty, to je mezi 19. a 20. rokem. Některé události probíhající v období adolescence mohou ovlivnit člověka po mnoho let ještě v dospělosti.Adolescence s sebou přináší změny v chování, myšlení a mentálních pochodech, v pocitech a citech, tedy proměňuje psychiku člověka (způsob, jak funguje lidské vědomí). Změny u adolescenta mohou a také ovlivňují lidé kolem něho, jako jsou rodiče, bratři a sestry a přátelé stejné věkové kategorie. Matka s dcerou společně nakupují oblečení. Svazek rodiče a dítěte se obvykle upevní, jestliže se rodič pokusí sdílet některé nové zájmy mladého člověka s ním.Jednou z cest, jak zkoumat toto období života, je začít s vnitřními myšlenkami a pocity adolescenta samého, s jeho rozvíjející se identitou a sebeuvědomováním. Potom se může hledisko rozšířit a zahrnout i vztahy k přátelům a kamarádům, rodičům a dalším členům rodiny, jeho názor na společnost a sledovat vývoj pohledu na svět všeobecně.Uvědomování si pohlavní příslušnostiTělo adolescenta prochází drastickými změnami pubertálního období, a s tím se mění i vědomí sebe sama a sebeidentifikace. Mnozí adolescenti se cítí jako neohrabaní, nemotorní a nešikovní. Rozlévají pití a vrážejí do nábytku. Jenže to je úplně normální. Je to částečně dáno rychlým růstem, ale je to i důsledek vývoje kostí a svalů, který předstihl vývoj nervový a schopnost mozku řídit tělo. Koordinace a pohybová šikovnost se brzy obnoví.Adolescent hledající svoji vlastní identitu může sklouznout až do extrému na protest proti existujícímu a stereotypnímu image, jako mladá dívka svým „punkovým“ účesem a make-upem. Přestože adolescent může zákony společnosti opovrhovat, je připraven podřídit se zákonům party, které mohou být stejně přísné.Důležitým hlediskem tohoto období života je rostoucí vědomí sexuality. Patří sem jednak vlastní sexuální nutkání a potřeby adolescenta, které jsou pro něho v rychle se vyvíjejícím těle něčím zcela novým. Je to období sexuálního snění, které je taky úplně normální a běžné. Patří sem i fáze homosexuální přitažlivosti – to jest přitažlivosti mezi příslušníky stejného pohlaví – a (masturbace) dráždění vlastních pohlavních orgánů. V některých společnostech je masturbace považována za škodlivou nebo perverzní záležitost a je zakázána. Důsledkem toho potom je, že mnozí mladí lidé vyrůstají s pocitem viny nebo studu, přestože jde o zcela normální a neškodnou věc.PartyVětšina lidí se ráda sbližuje s těmi, kteří mají stejné názory, postoje a zájmy jako oni, a taková přátelství se objevují právě v období adolescence. K tomu se váže řada dalších změn v životě adolescenta, zvláště v jeho chování vůči ostatním, vůči kamarádům a přátelům.Party se skládají z lidí, kteří jsou téměř stejného věku, prožívají stejné období a mají stejné nebo podobné životní postavení.Pro adolescenta jsou rodiče (a dospělí obecně) často úplně nemožní. Zavádějí nelítostná, staromódní a neférová pravidla. Parta přátel nabízí pochopení a smysl pro sounáležitost. V partě se může člověk osvobodit od dětských vzpomínek a nátlaku dospělých, a adolescenti tak mají obrovskou příležitost být sami sebou a objevovat sami sebe. Mladičké dívky touží uzavřít důvěrné přátelství s jinými dívkami a sdílet spolu všechno od módy až po hihňání se vlastním tajemstvím.Nicméně příslušnost k partě staví mladého člověka často před různé problémy, parta vytváří svá vlastní pravidla a vyvíjí své vlastní nátlaky, z nichž některé mohou být ještě přísnější a tvrdší než pravidla stanovená rodiči či dospělými. Například ve skupině blízkých kamarádů je pro adolescenta obtížné rozpoznat, zda má jen tak kamarádit a být členem party, nebo má usilovat o to být důležitý a dominantní a stát se raději vůdcem než tím, kdo je veden.Jiný nátlak na adolescenta může třeba představovat fakt, že někdo v partě bere drogy, je zapleten do drobné kriminální činnosti nebo už žije sexuálním životem. Někteří členové party mohou podobné aktivity považovat za vzrušující a účast na nich zvyšuje jejich respekt a důležitost v partě.Nicméně pravdou může být i opak, protože některé party mohou považovat to, že se člověk dá strhnout k podobné činnosti, za projev slabosti. Ale i když se parta rozpadne nebo když přestane být tak důležitá, jsou tady pořád ještě vnější tlaky ze strany rodičů, příbuzných, školy, zaměstnavatele a spoluzaměstnanců, policie a dalších autorit, které adolescent vnímá jako ty, kteří jsou vždy ochotni zpřísnit pravidla a standardy společnosti.Otázky typu: co dělat, co všechno si můžu dovolit, koho obdivovat, koho ignorovat – jsou v období adolescence velmi časté a objevují se pravidelně. Ve skutečnosti se stejné otázky budou objevovat po celý zbytek života, ale starší lidé už přece jenom mají určité životní zkušenosti, znalosti a své vlastní názory, které jim pomohou vyrovnat se s podobnými situacemi daleko účinněji a relativně bezbolestně.Jenže adolescent je teprve na začátku cesty k dospělosti a především si rychle uvědomuje svoji vlastní identitu. Tyto otázky jsou pro něj nové a znepokojující. Mladý člověk není ještě zdaleka schopen seřadit si své zkušenosti, myšlenky a pocity či city do nějakého pevného vzorce. Zmatek a nezkušenost se projevují v jeho chování, kdy adolescent může být takzvaně náladový a přecházet z jednoho extrému do druhého. Není nic divného, jestliže je mladý člověk v jednu chvíli horlivě nezávislý, samostatný a odbojný, zatímco o chvíli později může být dětinský a bezmocný.Odchod z domovaTakové výrazné změny v chování se silně promítají zejména do jedné specifické oblasti – do vztahů mezi adolescentem a jeho rodiči. Ve většině rodin zabezpečují rodiče svým dětem pohodlí, stabilitu a jistotu. Ale také stanovují rámec pravidel a třeba i časový harmonogram povinností.Mladistvý zápal adolescentů využil Mao při odstraňování a ničení tradičních čínských hodnot během čínské kulturní revoluce.Podobné rodičovské role existují i mezi mnohými dalšími živočichy, jako třeba vlky, delfíny či šimpanzi. V přírodě však bývá mladý jedinec blížící se dospělosti pro rodiče často hrozbou. Například když vyroste lví mládě v dospělého lva, rodiče ho přestávají chránit. Vyženou ho ze své skupiny, čímž ho mimo jiné přinutí, aby se vydal do světa a šel svou vlastní cestou.Když vyroste lidské mládě a dostane se do období adolescence, začne myslet samostatně a vytváří si svoje vlastní názory. Ty jsou částečně ovlivněny rodiči, ale taky partou, reklamou, internetem, televizními programy, časopisy a celou řadou faktorů, které mohou názory mladých lidí spoluutvářet.Problémoví rodičeVývoj vlastních názorů vede adolescenta často k tomu, že si klade otázku po smyslu hodnot, které uznávají jeho rodiče. To se děje nejenom z touhy být vyzývavý a oponovat za každou cenu, ale jednoduše proto, že svět se taky posunul dál. Časy se mění. Protože se zrychluje tempo moderního života a technického vývoje, mění se móda, hudební vkus, nabídka činností pro volný čas, slangový jazyk, dokonce i školní práce a pracovní perspektivy jsou úplně jiné, než tomu bylo před dvaceti či třiceti lety. Rodiče si jednoduše nemusí být vůbec vědomi toho, jak je důležité mít přesně ty „správné“ boty či kalhoty či poslouchat tu „správnou“ hudbu.Rozdíl v názorech a postojích rodičů a adolescentů bývá někdy nazýván generační propastí. To je částečně důsledek přirozeného vývoje světa, ve kterém žijeme. Někteří rodiče nedokážou – nebo taky nechtějí – si vybavit, co oni sami cítili v době, kdy procházeli obdobím adolescence. Ale i přes generační rozdíl většina zodpovědných rodičů sleduje vývoj z dlouhodobé perspektivy a pokouší se vyvést svoje potomky z krátkodobých problémů, které bývají většinou spojeny s nutností mít „správný“ účes či značkové boty.Zápas o světový názorExistuje další důležitý faktor v postojích často vyzývavých a rebelujících adolescentů. Patří sem způsob, jak mladý člověk vnímá svět a jak chápe takové ideje, jako je pravda či realita.Některé společnosti mají rituály, kterými jsou mladí lidé uváděni mezi dospělé. Při tomto židovském obřadu bar micva se třináctiletý chlapec poprvé představuje v roli dospělého.Stejně jako se v pubertě vyvíjí tělo, vyvíjí se v období adolescence myšlení. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že myšlení udělá v téhle době rychlý skok kupředu. Adolescent už se nespokojuje se zúženým a zjednodušeným pohledem na svět, který mu stačil jako dítěti. Adolescent si daleko více uvědomuje, že existuje celá řada alternativ. Názory rodičů týkající se životního stylu a morálky, rodinný způsob života, přístup ke vzdělání a sociálním vymoženostem, politika státu, dokonce i názory na znečišťování a na životní prostředí neexistují v jediné podobě. Adolescent si uvědomuje existenci protichůdných názorů a alternativ i to, že za některé z nich je potřeba i bojovat.Hledání často přivádí mladého člověka k tomu, že si klade zdánlivě nezodpověditelné otázky jako třeba: Co je pravda? Kdo jsem? Co je skutečnost, realita? Filozofové a myslitelé se přou o podobné otázky celá staletí, dokonce i přesto, že na některé neexistuje odpověď. Kladením podobných otázek si mladý člověk vytváří svůj vlastní osobní názor na svět a na to, jak svět funguje. Postupně si vytváří svoje vlastní postoje, vztahy a vytváří si svůj osobní morální kodex a stanoví si svoje pravidla chování, což dělá každého z nás neopakovatelnou individualitou.Čas uvědomováníDalo by se říct, že adolescence je obdobím uvědomování si možností života. Někteří mladí lidé procházejí v této době fází intenzivní činnosti, nadšení, dokonce až horečného zápalu. Tyto pocity mohou být spojeny s politikou, náboženstvím, populární hudbou, oblečením, uměním, módou, vlastně jakýmkoliv aspektem života. V partě poznají, co to je mít společný cíl, a právě v partě vrstevníků zažijí pocit bezpečí, jistoty a sounáležitosti.K období adolescence patří neodmyslitelně škola a smysl chození do školy je zcela zřejmý. Další praktické otázky, jako zda zůstat dál ve škole a pokračovat ve studiu na univerzitě, nebo zda skončit a najít si zaměstnání – pokud vůbec nějaké bude – se stávají naléhavými úkoly, které je třeba vyřešit.Rozhodnutí o vzdělání a kariéře učiněné v téhle době může život mladého člověka silně ovlivnit nejen na prahu dospělosti, ale i v dalším životě. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, když v tomto období najde adolescent staršího člověka, od něhož si nechá poradit a jímž se nechá vést.Přístup ke společnostiUž bylo řečeno, že období adolescence je obdobím zmatků a konfliktů, a tak k němu taky společnost přistupuje. V některých zemích, kde je povinná vojenská služba, jsou mladí muži povinně vycvičováni, aby byli vojáky, a často jsou povoláni k zabíjení lidí ještě dříve, než mají vlastní hlasovací právo. Podobně mnohé země umožňují mladým lidem uzavírat sňatky a mít děti ještě dřív, než jsou podle jiných pravidel dostatečně zodpovědní na to, aby mohli chodit do knihovny či řídit auto. Některé společnosti mají zase silně restriktivní zákony proti mladým homosexuálním mužům, ale už ne proti podobné zaměřeným mladým ženám.Někteří odborníci tvrdí, že jestliže společnost jako celek vytváří zjevně nesmyslná a nesourodá rozhodnutí o tom, kdy je člověk považován za dítě a kdy za dospělého, potom není divu, že jsou adolescenti zmateni. Nejenže se od nich očekává, že se vyrovnají s řadou otázek týkajících se fyzického, hormonálního, mentálního, citového a duchovního vývoje a života, ale jsou také vrženi do společnosti, která nemá stejné a souměrné požadavky a která se neustále mění, testuje sama sebe, opouští staré hodnoty a vytváří nové.Závěrem je třeba říct, že adolescent v západních společnostech stojí před skutečnými problémy. Je to doba, kdy mladý člověk začíná přemýšlet o tom, jakým typem člověka by chtěl být a v jaké společnosti a v jakém světě by chtěl žít. Mnozí lidé tráví život tím, že si postupně plní své cíle. Adolescence je prvním krokem na cestě k jejich stanovení a plnění.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Nelžete dítěti, že očkování nebude bolet

    Většinu očkování dostane dítě ještě ve věku, kdy není možné s ním diskutovat. Pokud však jde na vakcinaci dítě větší, je dobré je na pro něj nepříjemnou akci připravit. Jinak se může zvrtnout v noční můru. Není možné jen tak dítě přivést do ordinace a spoléhat se, že to nějak dopadne; může ze strachu reagovat nepřiměřeně. V žádném případě potomkovi nelžete, že píchnutí nebude vůbec bolet - riskujete nejen jeho nepříjemné překvapení, ale také fakt, že v budoucnu vám v podobných případech už neuvěří. Naopak je vhodné bolest popsat a přirovnat ji k takové situaci, kterou už dítě zažilo, například k rozbitému kolenu, případně píchnutí od vosy (samozřejmě jen v případě, kdy u dítěte nenastala komplikovaná alergická reakce). Zkuste si doma v předstihu zahrát na doktory a společně „naočkujte“ třeba oblíbenou hračku, nejlépe takovým způsobem (do končetiny nebo zadku), jakým bude probíhat opravdové očkování. Hračku, která proceduru v pořádku „zvládla“, si pak dítě může vzít do ordinace pro povzbuzení. Ještě lépe jako vzor může fungovat starší sourozenec, pokud to lze, naplánujte očkování současně. Dítě se bude chtít staršímu sourozenci vyrovnat a bude se chovat odvážněji. Pokud víte, že se váš potomek očkování hodně děsí, není od věci mu slíbit i nějakou odměnu, nejlépe ve formě drobného dárku.Zkuste dítěti vysvětlit, proč by se lidé měli očkovat - právě díky tomu si může hrát s ostatními dětmi a nemusí se bát, že bude muset často do nemocnice. Napětí u menších dětí nezpůsobuje jen strach z jehly. Může zafungovat syndrom bílého pláště, slzy někdy zbrzdí i jen takový detail, že si lékař na očkování bílý plášť svlékne a dítě naočkuje v civilu. Nejvhodnější pozicí pro očkování je, když si dítě sedne rodiči na klín a do vlastního klína složí ruce. Při očkování rodiče přidržují dítě za lokty. Připravte se, že očkování dítěte se může protáhnout. Jestliže se bude bránit a křičet, není příliš vhodné ho očkovat, neuvolní totiž deltový sval na rameni, kam se většina vakcín podává, a bude ho to ještě více bolet. Po očkování by dítě (ale ani dospělý) nemělo dělat nic extrémně namáhavého, doporučuje se maximálně sledování televize. Stoupá horečka? K lékaři Lékařskou pomoc je nutné vyhledat, pokud horečka po očkování vystoupá nad 40 stupňů. Stejně tak byste měli vzít dítě k odborníkovi, pokud několik hodin pláče a nejde utišit. To se může stát například po očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Nebezpečné jsou rychle se rozvíjející obtíže, například když se během dvou až tří hodin po očkování objeví teplota okolo 39 stupňů a vyšší a nemocnému není lépe, ani když si vezme léky proti horečce.  

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Teenageři a piercing jazyka

    Pokud máte dítě, konkrétně, preteen nebo teenager, je pravděpodobné, že vaše dítě zjistí, jak úžasný je takový piercing do jazyka, pokud vaše dítě dělá zalíbí těla šperky, můžete se vsadit, že budete čelit příval žádostí, aby mu / jí, aby si propíchnout.Z rodičů pohledu, chápu počáteční úzkost: Moje dítě .... chce ... piercing!?! Co o získání zaměstnání? Co když on / ona dostane nemoc? Je moje dítě začíná jít dolů "špatnou cestu"? Je to začátek konce? ... Atd.Rodiče, bude tento článek vám pomůže dát svou mysl v klidu. Byl jsem na obou stranách spektra tak chápu obou hledisek. První věc, aby zvážila, že vaše dítě bude prostřednictvím této "vzpurný" fázi (a nelži sobě, do určité míry nebo jiný, jsi šel přes to taky). Ve snaze odlišit se jako jednotlivci, děti vypadají, že má zvláštní schopnost používat věci, které IRK vám nejvíce k dosažení svých cílů "nezávislosti". Vaše dítě je také součástí generace, kde média infiltroval každý aspekt svého života - a konkrétněji, celebrity uctívání součástí naší pop kultury je ve všech dob vysoká. Pokud vaše dítě oblíbené celebrity má břicho piercing, buďte ujištěni, že bude jen přilévat oleje do ohně. Konečně, děti v tomto věku jsou velmi dobře vědomi jejich vzhled, a chtějí používat své tělo jako formy sebevyjádření. Místo malování míru značky na tvářích (jak jste si možná udělal v 60. letech), může dospívající mají nyní nozdra piercing stát na rozdíl od davu.Nezávislost, sebevyjádření, a kulturní vlivy - mají vliv na každou generaci, ale každá generace najde svůj vlastní způsob, jak přidat rotaci s těmito tématy.K dispozici je také ještě jedna věc k dispozici: v této fázi, vaše dítě se také snaží "vzít" určitou moc daleko od vás - to znamená, že jsou vázání k obnovení vládnoucí systém v domě. Je to součást dospívání. Pokud se vaše dítě opravdu chce piercing, a řekneš ne, pravděpodobně bude jít ven a dostat to udělat tak jako tak. Podle jejich názoru, že právě vykonstruovaném vaše pravidlo, a proto jste kousek po kousku méně šéfa z nich, a začnete ztrácet svůj vliv a kontrolu.Nyní, tam jsou výhody umožňující vaše dítě, aby si propíchnout. Přestože jako rodiče chceme, aby přístřeší a chránit naše děti před nespravedlnosti světa, tato mentalita neslouží v dětském nejlepším zájmu. Jakmile vaše dítě má piercing do jazyka, se budou muset naučit o oběti: například, ačkoli oni milují svou piercing ve rtu, v případě, že chcete, aby se letní práci v bance, aby mohl zaplatit za auto, se budou muset vzít ven. Oni jsou pak konfrontováni s volbou: mohou buď ponechat piercing a být chudý, nebo mohou odstranit piercing a být bohatý. Život je plný obtížných rozhodnutích - a piercing jsou docela rozumný způsob, jak ilustruje tento bod.Zde je způsob, jak přijít ke šťastnému médium. Pojďme předstírat, že vaše dospívající dcera chce břicho-tlačítko prsten, protože, "je to roztomilé a každý má jeden". Spíše než dávat přímo "ne", sednout a popovídat. Vy a Vaše dítě mělo řešit tyto otázky a připomínky, vířící kolem vaší hlavy (chcete-li lépe vzdělávat sami na piercing, podívejte se na některý z mých dalších článků - obracím nepřeberné množství otázek a aspektů piercing). Měli byste se také stanovit jasně a žádných nejistých termínech, které bude platit za to. Pokud chcete, aby vaše dítě platit za piercing, on nebo ona bude získat větší porozumění o skutečné hodnotě peněz - tj. budou muset pracovat, aby dostali, co chtějí. Pokud dítě platí pro piercing, budou také více investovat do péče o piercing, který je naučí více o osobní zdravotní odpovědnosti a hygieny.Pokud chcete platit za piercing do jazyka, možná si můžete vytvořit vaše dítě pracovat pro ni. Velmi populární (a vysoce efektivní) způsob je, aby vaše dítě piercing, pokud mají vysokou čest-roll, nebo si jen to na jejich vysvědčení. Je to win-win situace: Vaše dítě získá vynikající známky (které se již dlouho pohybuje účinky) a získají piercing jako odměnu.Jen tak mezi námi dospělými - pokud jde o zaměstnanost jde, piercing neovlivní zaměstnání jako kdysi. Google, a další podnikatelské subjekty podnikání, například, nemají šaty kód politiku - který zahrnuje tetování a piercing. V některých z těchto velkých a velkých podniků, piercing nejsou problém. Ve skutečnosti, více a více podnikání jsou naprosto v pořádku, ne-li přímo povzbudivé, o piercing.Je to stále pravda, že v jiných pracích piercing jsou problém, ale krásná věc o piercing je, že mohou být odstraněny. Pro dočasné odstranění, může "sluha" zakoupit (je to jasné a zapadne do piercing tak, aby otvor nebude zblízka), je to možné vidět a piercing může být stále nosit mimo práci. Na rozdíl od tetování, piercing nejsou trvalé. Pokud piercing je odstraněna, nikdo vidět starou díru. To by mohlo být velmi schůdné řešení pro vaše dítě!Užívání vaše dítě profesionální piercing salonu se výrazně minimalizuje možnost onemocnění a infekce - to takhle, pokud vaše dítě chce mít bradavici nebo kožní značku odstranit, by vám spíše oni sami nebo jejich přítel šel na to s kapesnímu, nebo byste raději, kdyby profesionální lékař udělal ve sterilním prostředí? Ve stejném duchu, pokud vaše dítě opravdu chce piercing, měli byste raději oni sami nebo jejich přítel pokus se špinavým pojistkou, nebo byste raději, kdyby profesionální dělal to s čistými nástroji ve sterilním prostředí? To samo o sobě je velmi pádný důvod, aby na piercingu - pokud se to stane tak, může to také být v bezpečí!Je to problém, když děti začnou prosazovat jejich nezávislost prostřednictvím tělesných změn a dekorace - Já vím. Přesto jsem byl také, že dítě, které opravdu chce piercing a dostal několik bez souhlasu (po ptát, taky) - můžete se vsadit, moji rodiče byli hopping šílený, ale takovým způsobem, jejich reakce nadšená mě. Když moje máma konečně ustoupila a přivedl mne k piercing salonu s ní souhlasem, jsem myslel, že moje máma byla tak chladnější než kterákoliv jiná a mnohem více porozumění. Kromě toho, jakmile mí rodiče viděli proces a pochopil, že opravdu to jedno! Mnoho z jejich omylů bylo objasněno a oni si uvědomili, že to není tak velký problém. Byla to dobrá zkušenost pro každého. Jsem teď starší, ale každý den vidím děti a rodiče ve stejné situaci - je to legrační, jak některé věci zůstávají stále stejné. Povolení vaše dítě piercing je jedinečný a nezapomenutelný způsob, jak postavit most - což je obtížné v těch se snaží dospívající let.Každopádně, pokud chcete informovat se o piercingu do jazyka, rizika, postupy, jak jeho práce, atd., přečtěte si více o mých článků nebo vyhledávání na internetu (i když existuje mnoho mylných představ na internetu, proto si své zdroje moudře). V kostce - piercing je poměrně bezpečná, není trvalé, a ne něco, co lidé si vyloučen pro. To může podpořit dobrý vztah mezi vámi a vaším dítětem, může to naučit oběť, pracovní etika, finanční odpovědnost, osobní zdravotní odpovědnost, a to může být poučná zkušenost pro všechny zúčastněné.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nejdražší položky dětského zboží

    Pokud jste poprvé máma, budete pravděpodobně si uvědomit, že děti jsou velmi drahé (skoro jako zlato), ale je to nejlepší investice! Chceme pouze to, co je pro ně ale současně chceme ušetřit naše peníze stejně. Existuje skutečně mnoho způsobů, jak ušetřit své peníze i bez obětování našeho dítěte potřebám! Zjistěte níže o tom, jak ušetřit na Vašeho dítěte položky.1) Formula -. Formula je opravdu drahé položky pro naše dítě. Tak dlouho, jak jsi to velmi zaneprázdněn máma, měli byste opravdu zvážit kojení své dítě tak dlouho, jak je to možné. Nejen, že je to zdarma, je to také velmi zdravé pro ně. Je-li nákup vzorec je opravdu nutné, měli byste si koupit to ve velkém.2) Plenky -. Plenky jsou velmi nákladné, zejména proto, že vaše dítě dostane pouze jej použít pro několik minut nebo několik hodin! Pokud opravdu chcete uložit haléře, měli byste zvážit použití látkové plenky, ne-li po celou dobu, nejméně jednou za čas. To může být nechutné, ale to může opravdu pomoci ušetřit peníze! Můžete se také pokusit nákupem plenky ve velkém za nižší cenu příliš.3) Potraviny -. Ačkoli se to může zdát jako jediný dolar za jídlo, když přidáte všechny, tak to poznáte, jak nákladné to může být. Jeden skvělý způsob, jak ušetřit na dětskou výživu, je, aby se vaše vlastní. Nejen, že je levnější, to je také zdravější pro ně. Můžete mít své obvyklé jídlo nakrájené a zpracování prostřednictvím potravin procesor. To přispěje k vytvoření kojenecké stravy pro vaše dítě.4) Play položky -. Miminka může dostat opravdu přitahuje na hračky. Nejenom, že tito budou zabaví, ale také může pomoci jim rozvíjet jejich malé mozky. Pokud si chcete koupit levnější hračky, zkuste hledat na internetu nebo navštívit místní spořivosti, a kdo ví, možná zjistíte, položky, které jsou dobré jako nové!5) Oblečení -. Miminka rostou opravdu rychle, takže nákup oblečení je opravdu nutností každých pár měsíců. Jen se ujistěte, že značka není uvedeno v úvahu, zejména pokud je Vaše dítě může nosit pouze na několik týdnů. Zkuste s ohledem na oblečení z šetrnost obchodě. Existuje spousta roztomilých položek v sekáčích a některé z nich dokonce mají ještě značky na nich a nikdy nosit!6) Další potřebné položky -. Zatímco ještě těhotná, pravděpodobně jste připraveni pro své dítě nákupem potřebné věci, jako betlémů, autosedaček a dalších položek. Na rozdíl od ostatních položek uvedených výše, jsou tyto položky zakoupit pouze jednou. Ale musíme uznat, že jsou stále drahé! Pokud máte starý přítel nebo člen rodiny, který má děti starší než vy, a nebude ji používat už, můžete si koupit od nich za nižší cenu, nebo si můžete koupit položek on-line! Tam jsou velké webové stránky, které nabízejí skvělé nabídky. Amazon je jedna síť, která vám může pomoci ušetřit spoustu peněz, zvláště proto, že nabízejí dopravu zdarma u většiny objednávek.Děti jsou drahé, ale tam je vždy způsob, jak ušetřit velké množství peněz! Jen musíš být dost kreativní a vždy porovnávat ceny před nákupem Vaší věci. Zkuste s ohledem na tyto tipy a budete jistě schopni ušetřit peníze!

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Focení novorozenců - Newborn fotografie

    Neopakovatelné, kouzelné a k zulíbání - to jsou fotky novorozených miminek. Nepropásněte první dny života Vašeho miminka a zachyťte ty nádherné spící kulíšky na neopakovatelných Newborn fotografiích pro Vás a jednou i pro miminko.CO TO JE FOCENÍ NOVOROZENCŮ?Focení novorozenců, tedy tzv. newborn focení je fotografování těch nejmenších miminek, tedy novorozenců od okamžiku, kdy se s maminkami vrátí z porodnice až přibližně do dvou týdnů věku. Čím je miminko při fotografování mladší, tím lépe, proto je i fotografování novorozenců doporučováno jen do 14 dní věku a po třech týdnech již nemá ani vlastně smysl. Není to samozřejmě náš výmysl, či diskriminace starších miminek, je to dáno tím, jak focení novorozených miminek probíhá a jaké jsou na něj kladené nároky. Takto malá novorozená miminka při focení totiž nádherně spinkají a to je právě to, co je pro focení novorozenců naprosto rozhodující. Spinkající novorozeňátka lze dobře polohovat a manipulovat s nimi a právě tak vznikají tyhle nádherné fotky, které všichni tak obdivujeme a chceme. Novorozená miminka při focení ještě dokážou dlouho a klidně spinkat a to, i když jsou nahá a v cizím prostředí. Jakmile jsou miminka již jen ždibíček větší, již si uvědomují, že se děje něco neobvyklého a při nejmenším vzruchu se vzbudí, začnou plakat a je po focení…Pokud tedy ani Vy nechcete propást tyto neopakovatelné okamžiky a zachovat si je na krásných newborn fotkách, nebojte se a neodkládejte focení Vašeho andílka. Pokud přijdete do cca 14 dnů od narození, není důvod, proč by se vše nemělo povést a Vy mít doma nádherné fotky novorozeného miminka.NENÍ FOCENÍ NOVOROZENCŮ NEBEZPEČNÉ?Focení novorozených miminek, samozřejmě nijak nebezpečné není. Jinak bychom to i nedělali. Bezpečnost je pro nás v ateliéru mimořádně důležitá a to nejen při newborn focení, ale i při focení miminek, dětí a samozřejmě i při všech ostatních foceních. Pro takto malá miminka máme vyhrazený speciálně vybavený ateliér, který je zvlášť navržený a postavený tak, aby to vyhovovalo především potřebám focení novorozenců a malých miminek. Tento ateliér vždy vytápíme na velmi vysokou teplotu, miminka se cítí při focení velice dobře, nijak nestrádají a jsou v naprostém bezpečí. Ateliér je samozřejmě i velice čistý. Z tohoto důvodu je to jediný z našich ateliérů, kde je povinnost se před focením přezouvat, aby se zbytečně nenanášely nečistoty a miminkům při focení nic nehrozilo. Do ateliéru proto ani není možné jezdit s kočárkem, brát pejsky nebo jiná zvířátka. Když jsou novorozenci opravdu maličcí, vůbec nic jim během focení nehrozí. Jen tak si vlastně leží a spinkají hezky v teple a veškerá manipulace s nimi je velice opatrná a nijak jim tedy focením neublížíte. JAK SE NA FOCENÍ NOVOROZENÉHO MIMINKA PŘIPRAVITPři focení novorozeňátek je ze všeho nejdůležitější udělat maximum pro to, aby novorozené miminko během focení spinkalo. Je tedy důležité dbát na to, aby miminko příliš nespalo před focením a spalo až při samotném fotografování. Dá se toho samozřejmě dosáhnout jen velice těžko, ale můžete se alespoň pokusit. Ono se samozřejmě zdá, že novorozená miminka spinkají v podstatě stále, ale není to zase až tak pravda. Miminka spinkají v prostředí, které je jim známé, doma, u mámy v náručí v autě apod. jakmile jsou ale miminka vyspinkaná a jsou v cizím prostředí, usnout trvá trošinku déle… Nemusíte tedy před focením s miminek třást, aby neusnulo, stačí, když spánek nebude zbytečně podporovat. Jakmile dorazíte do ateliéru a miminko nakrmíte, bude již jen otázkou okamžiku, kdy miminko usne a bude možné fotit. Druhá rada, a to ta ze všeho nejdůležitější, zní ještě mnohem krutěji – ale nemusíte se bát, jen tak zní a vůbec krutá není. Nechte novorozené miminko trochu vyhladovět! Samozřejmě ho nesmíte nechat hladovět příliš dlouho! Bohatě stačí, když prodloužíte mezeru mezi kojením tak, aby až dorazíte do ateliéru, bylo opravdu hladové. Miminko potom nakrmíte o trošku víc než obvykle. Novorozeňátko potom bude mít plné bříško, bude u nás hezky v teple a bude se moct konečně vyspat a samozřejmě rychle a tvrdě usne… a je to…CO VZÍT NA FOCENÍ NOVOROZENCŮ S SEBOUNa focení novorozenců toho samozřejmě nepotřebujete příliš mnoho. Rozhodně si s sebou nezapomeňte vzít všechno, co potřebujete na přebalení – tomu se určitě nevyhnete. V ateliéru sice naprostou většinu věcí máme, takže nouzově se o vše postaráme, přeci jen je ale dobré, aby miminko mělo vždy to, na co je zvyklé a cítilo se dobře. I když asi ještě příliš nepoužíváte dudlík, v žádném případě jej nezapomeňte doma! Při focení moc pomáhá a bylo by škoda, kdyby chyběl. Pokud máte nějakou hrací hračku, na jejíž zvuk novorozeňátko již nyní bezpečně „zabírá“ samozřejmě vezměte i jí.Nezapomeňte ale ani na sebe, či na partnera. Je krásné, když máte i nádherné společné fotografie s novorozeňátkem, které tak úžasně vyjadřují lásku a něhu. Bude tedy třeba, abyste se na focení připravili i Vy. Vezmete si tedy oblečení vhodné na focení i pro sebe a alespoň základní pudr, hřebínek apod. abyste se mohli upravit. Ve většině případů by byly služby vizážistky pro newborn focení zbytečné a proto budou tyto úpravy jen a jen na Vás.JAK FOCENÍ NOVOROZENCŮ PROBÍHÁFocení novorozenců je pro Vás tím nejjednodušším, které zažijete. Když totiž dorazíte do ateliéru, nejprve samozřejmě s fotografkou proberete, co všechno se Vám líbí a jak si Vaše newborn fotky představujete, nebo to jednoduše necháte na nás.Poté musíte Vaše miminko dobře nakrmit, aby mělo v bříšku jako v pokojíčku, nechat trošičku vydechnout a možná i přebalit a pak už stačí jen chvilička klidu a miminko začne dřímat. To už se všeho ujme fotografka a svými takřka kouzelnickými triky ho uspí. Vám pak už jen stačí trochu asistovat a dobře se dívat, zda jsou všechny scény a rekvizity podle Vašich představ. Focení novorozených miminek je tedy úplně jinou zkušeností hlavně pro ty maminky, které se u nás fotily v těhotenství. Během focení s bříškem jsou těhulky naprostým středem pozornosti, při focení novorozených miminek ale maminka hraje druhé housle a nemůže tak moc dělat. Totéž platí i pro tatínky, ale jak jsme se dozvěděli, ti jsou tomu jen rádi, protože když novorozené miminko v ateliéru při focení spinká, ani se konečně mohou alespoň na chvíli vyspat… NOVÉ REKVIZITY NA FOCENÍ NOVOROZENCŮVždy se snažíme, aby Vaše newborn fotografie něčím jedinečné, jako jsou Vaše novorozená miminka. Proto pro Vás neustále hledáme a nakupujeme nové rekvizity a doplňky do našeho ateliéru. V našem speciálním ateliéru pro focení novorozenců a miminek máme takřka každý týden nové sety pozadí i velké množství speciálních pozadí, čepiček, čelenek a dalších doplňků pro focení novorozenců Nemusíte tak při focení novorozených miminek mít strach, ateliéry jsou pro newborn focení kompletně vybavené, jsou plné rekvizit, košíků, doplňků, šatiček, klobouků a dalších drobností, které tak nádherně odliší fotky Vašich miminek od všech ostatních. Máme dnes již více než 3.000 nejrůznějších rekvizit a doplňků na focení, takže se určitě vždy něco najde a Vaše fotografie budou mít svůj krásný „šmrnc“. Zároveň se snažíme rekvizity i pravidelně obměňovat a vyřazovat, aby stále bylo v nabídce něco nového a přitom se fotky příliš neopakovaly. NOVÝ FOTOATELIÉR NA FOCENÍ MIMINEKV loňském roce jsme ve Fotoprome.cz pro Vaše novorozená miminka i větší batolátka zrekonstruovali úplně nový ateliér. Toto studio je připravené především pro fotografování novorozenců, je vybavené obrovským množstvím rekvizit a pozadí, aby fotky miminek byly opravdu krásné. Je možné zde za příznivých podmínek novorozeňátka fotografovat na denním světle i se speciálními změkčenými blesky, aby vše bylo šetrné tak, že nijak neškodí ani očím novorozených miminek. Celý ateliér je navíc postavený v příjemném domáckém a přitom hravém stylu a s takovou atmosférou, že se u nás bude skvěle cítit nejen Vaše miminko, ale samozřejmě i Vy LEVNÉ FOCENÍ NOVOROZENCŮ (NEWBORN) Dlouho jsme si lámali hlavu s tím, jak zařídit, abyste mohli mít nádherné fotky novorozenců od nás a přitom Vás to nestálo zbytečně moc peněz. S malým miminkem mají hluboko do kapsy všichni a často by tak na profesionální focení novorozenců v Praze nebylo ani pomyšlení. Nakonec jsme zjistili, že to nemá jiné řešení, než že budeme focení novorozených miminek dotovat. Proto jsme se rozhodli snížit cenu balíčku focení NEWBORN STANDARD na minimální sazbu běžnou u balíčků MINI. Můžete tak mít krásné a dlouhé focení s hezkou sadou fotek Vašeho novorozeného miminka s velikou slevou. Měla by to být cena dostupná pro naprostou většinu rodičů a nic by tak již nemělo bránit tomu, abyste si krásné fotky novorozeného miminka mohli pořídit i Vy.Věříme, že Vám tím uděláme radost a že si tak každý bude moci dopřát tyto nádherné fotky novorozených miminek a nebude muset litovat, že penízky potřeboval právě na něco jiného, nebo by mu tyto neopakovatelné okamžiky snad měly zcela uniknout…

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Porod koncem pánevním, císařský řez a lekce prenatální komunikace

    Máte plánovaný císařský řez a po přečtení celého internetu nejste ani trochu klidnější? Naše články o císařském řezu (dále CsŘ) a porodu koncem pánevním (PKP) vás taky nezbavily napětí? Tento článek je psaný přesně pro vás.Císařský řez je v některých případech nejlepší řešení . V ČR cca 20% porodů je vedeno císařským řezem. V Turecku je to 60%. Jak k tomu přistupovat?Miminko má od počátku svoji osobnost, a pokud se rozhodne, že tato poloha je nejlepší, tak mu věřte (mnohokrát jsme u porodu zjistili, že byla krátká pupeční šňůra nebo nějaký další problém, který jsme nezdiagnostikovali hned zpočátku). Příroda i v dnešní době ví všechno líp – tak ji důvěřujme. Vy můžete udělat maximum za sebe, ale hlavní krok je na vašem miminku.Co můžete udělat vy? Pokud vás nenapadá, co mu máte říct, zkuste mu to vysvětlit třeba takto:„Zlatíčko, blíží se nám konec těhotenství a budeš muset na svět. Neboj se, budu celou dobu s tebou. Jestli máš nějaký důvod být prdelkou napřed, tak tak zůstaň, věřím ti. Jestli ale můžeš, bude pro nás pro oba lepší, aby ses narodil hlavičkou napřed. Já mám obavy, abychom mohli být po porodu hned spolu (podle Patrıka Balınta je vhodné dítěti říct, že jste to vy, kdo má strach – neboť bere vaše pocity za svoje a ztotožňuje se s nimi. Není vhodné si před nenarozeným miminkem hrát na hrdinku – on nevnímá vaše slova, on vnímá, co cítíte). I když budeme fyzicky od sebe v první chvíli odděleni, neměj strach, budu s tebou v duchu a neopustím tě.“Co když se neotočí?Nestrachujte se, on ví opravdu líp než vy, proč nechce hlavičkou napřed. Vy jste udělala maximum a v této fázi jen respektujete jeho přání (není to hezké – vážit si svého děťátka jako osobnosti hned od začátku?). Jak se připravit na CsŘ?Představte si ideální prázdniny – vy a vaše miminko jste spolu a všichni kolem zajišťují ostatní. Operace je jen jiný způsob narození, který po vás vyžaduje trochu větší připravenost a větší pouto s miminkem (osobně se domnívám, že pouto s novorozencem je umocněno přirozeným porodem, ale dá se taky dobře upevnit větším psychickým spojení již během těhotenství – jen to stojí trochu víc úsilí.)Zkuste v klidu sdělit lékaři, co si přejete. Najděte porodnici, kde přijmou tatínka také na operační sál (některé porodnice přijmou tatínka jen za „neoficiální“ poplatek a některé vůbec). Požádejte o spinální anestezii, abyste mohla být s miminkem hned od začátku.Co když to nejde?Tatínka na sál nepustí – Zrození je intimní chvilka mezi vámi a dítětem, to nejdůležitější pouto je mezi vámi dvěma. Domluvte se s partnerem, že v době porodu bude sedět někde v klidu a myslet na vás (tak jako jste vy myslela na miminko během těhotenství) – bude tak moci být aspoň v duchu s vámi. Musíte podstoupit celkovou anestezii (to v našich končinách není běžné) – buďte s miminkem celou dobu před porodem, vysvětlete mu, že jste s ním, jen budete chvíli odloučeni, že ho neopouštíte. Případně udělejte růžové vajíčko kolem vás (viz níže).Šťastné maminky mívají zdravé děti. Klidné maminky mívají klidné děti. Jak být v klidu?Lidé na celém světě používají různé „techniky“ k uklidnění mysli – a dosažení většího klidu. (Pokud jste od přírody spíše úzkostný typ, toto pro vás bude užitečné i v běžném životě.) Meditace nemusí být několikahodinové broukání mnichů. Jde o soustředění pozornosti na něco – ve vašem případě na vaše miminko. (Výše uvedená komunikace je svým způsobem meditace s miminkem.) Pokud chcete dosáhnout většího klidu, měla bych pro vás několik možností:Představte si svůj porod – projděte si ho ve všech detailech. Jak jsou na vás sestřičky milé, jak dostanete spinální anestezii (dolní polovina těla), takže můžete po porodu své miminko podržet a uvítat na tomto světě. Hned po porodu začnete kojit (pokud chcete), rána se dobře hojí, manžel vám chápavě se vším pomůže (je mi jasné, že se některé začínáte smát). Je to jako kdybyste psala scénář nebo vyprávěla kamarádce pohádku o ideálním porodu. Nechte myšlenky typu „mně tohle stejně nevyjde“ stranou a prožívejte si krásný porod. (některé filozofické směry tvrdí, že na co nejvíc myslíte a čemu ve svých myšlenkách dáváte největší emocionální náboj, to si k sobě přitahujete. V Čechách se přeci také říká, že když se něčeho bojíte, tak si to přitahujete…). Tohle „cvičení“ si můžete opakovat denně nebo kdykoli chcete. Klidně v tramvaji, když pojedete ráno na kontrolu.Spojte se svým miminkem. Pokud mají někteří psychologové pravdu a miminko automaticky přebírá vaše názory za vlastní, tak je hodně vyděšené a na rozdíl od vás si to neumí racionálně vysvětlit. Komunikujte s ním všude, kde to jde – v hromadné dopravě, doma, při vaření… kdekoliv. Spojení s ním vám dodá jistotu. (Možná jste již samy zažily – pokud někomu dáváte jistotu, samy se cítíte více jisté. Pokud někomu dáte lásku, cítíte se skvěle, jako kdybyste ji dávaly samy sobě. Vaše miminko potřebuje obojí.) Porod je zkouška, na kterou jste dva. Využijte této přesily, kterou vám příroda dala.Omezte sbírání informací od maminek, které mají špatné zkušenosti s CsŘ. Přeruště své kamarádky, které vám říkají hororové zážitky z porodnice – váš porod bude JINÝ. Jakmile vyberete porodnici, tak už nečtěte, co zlého tam dělají. Vám to neprospěje, maximálně vás to vyvede z rovnováhy. Veškeré informace velice dobře filtrujte!!! To všechno jsou jen informace… život je někde jinde. Rozhodně nepřijímejte vše. (Obecně se dá říct, že ženy, které moc nepřemýšlí při porodu, rodí lépe. Více zde)Vyhledávejte pozitivní informace, pozitivní maminky a neřešte, kdo kde kdy špatně porodil. Vy jste jiná, vaše miminko taky. I kdyby všichni rodily CsŘ s problémy, vy svým přístupem můžete odrodit pohádkově.Můžete vytvořit kolem sebe růžový obal (takové vajíčko), v něm jste vy a vaše miminko. I když vaše miminko vyndají, budete neustále spojeni tímto obalem. Zároveň vám v tomto obalu nikdo neublíží. (Toto cvičeníčko je velice vhodné pro lidi, kteří mají neustále strach, pro děti, když jsou malé a mají obavy ze školy nebo z čehokoli jiného – v jejich vajíčku jim nikdo neublíží.)Pokud jste věřící, popřemýšlejte nad danou situací i z tohoto úhlu pohledu. Pokud ve svých prosbách k vyšší síle (ať už je to Bůh nebo příroda) můžete požádat o ochranu, pomoc a sílu, určitě vám to jen pomůže. Všechna náboženství chrání život – tudíž i vaše miminko a vás.Lékaři vám říkají věci, které se naučili na fakultě, které zažili a které slyšeli. Ne vždy od nich uslyšíte pozitivní informace. Záleží na vás, jak se s tím poperete. Složíte zbraně, protože lékař má vždy pravdu – nebo si řeknete: „Příroda to nějak zařídí. Uvidíme.“?

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Etika reprezentování dětství v západní kultuře

    Škola, Učení a SebevědomíKdyž jsou děti reprezentovány jako prázdné nevědomé nádoby, dospělí se sami připravují na to z dětí udělat dospělé. To znamená, že musí jít proti dětské nátuře a přinutit je být cokoliv, co chce dospělý, a to skrze výcvik a vyučování, které je vnucováno a ovládáno dospělým.Když je dítě do sebe zakořeněno, cítí se silné, protože ví, co chce. Naopak, dítě, které je naučeno hledat uznání zvenčí, má co dělat, aby žilo život osoby, kterou ve skutečnosti není a aby vyhovovalo externím očekáváním. Může se stát závislým, nejistým a bude potřebovat uznání od ostatních, protože vůbec neví, jak být sám sebou a jaké to je nebýt poměřován ostatními, nepotěšovat je a nehledat souhlas. Hledání uznání je jádrem nejistoty a deprese.Někteří lidé se natolik ztratí v této hře, že je považujeme za šťastné. Tito lidé „uspěli“. Stali se předepsanou osobou. A o mnoho let později se divíme, proč slavné osobnosti a další lidé, kteří jsou symboly úspěchu, spáchají sebevraždu nebo mají deprese. Abychom děti přizpůsobili obrazu dospělých, naše společnost vytvořila instituce, kam musí děti docházet proti své vůli a skrze nátlak. Děti, které chtějí chodit do školy, totálně ztratily své vnitřní spojení, že věří, že to, co chtějí, vychází zevnitř. Ne, nevychází. Co jim dělá dobře, je potěšení ostatních a zapadnutí, protože byli vycvičeni, aby se hledali zvenčí, ne zevnitř.Aby společnost mohla děti vytrénovat k tomu, že budou přijímat konstantní instrukce a ztratí svobodu, začíná to od porodu tím, že vezmeme dítě od matky, potom používáním postýlek, kočárků, chůviček namísto konstantního tělesného kontaktu s matkou a otcem. Oddělení pokračuje, když vezmeme dítě matce a pryč z domova co nejdříve je to možné do jeslí a školky. Oddělením dítěte  od jeho primárního spojení mu odejme jeho sílu.Když je dítě pryč mimo svůj zdroj síly, matku, tak je bezmocné a odpojené; udělá cokoliv, co je mu řečeno, aby získalo uznání a lásku. Bude strádat a hledat uznání, aby vykompenzovalo hlubokou bolest a touhu po primárním spojení. Tímto způsobem se síly, které vidí dítě jako materiál k formování, ukazují jako správné, ne proto, že je to pravda, ale kvůli našim způsobům vnímání dítěte. Dítě se stane poddajným a svolným a vyžadujícím autoritu nebo je zmatené, agresivní a v depresi. Když je nuceno k učení proti vlastní vůli, tak zmizí dokonce i motivace.Navrch toho všeho, kdy je dítě zmatené a strádající, je ještě dáno dohromady s dětmi stejného věku, které jsou všechny závislé na uznání a přijetí a které bojují o pozornost učitele a o přežití ve stádu. Tato zkušenost vzdaluje dítě od jeho přirozenosti. Teď soutěží s ostatními členy stáda a přeje si, aby ostatní selhali, aby ono mohlo zazářit. Potom říkáme, že je to lidská přirozenost, přitom se tak děje kvůli tomu systému, který přivedl děti do takových potíží na základě nejistoty a stádové dynamiky.Rodina je vždy věkově různorodá, takže děti se navazují na ty, kteří jsou kompetentnější, až povyrostou, stanou se také těmi, kteří nabídnou pomoc mladším. Ve skupině vrstevníků jsou zbaveny děti i této síly. Nemohou si opravdu v ničem pomoci, protože jsou všichni „slepí“ na stejném místě.  Nemohou přežít v tomto bezradném a neschopném uspořádání aniž by se nestaly absolutně závislými na nějaké postavě autoritě. Zpráva, že jsou neschopní a že jsou závislí je vryta. Když učitel odchází, nastává chaos a agrese. Nemohou existovat bez autority.  Když na děti nahlížíme jako na ty, kteří potřebují opravit, škola plní svou práci a snaží se je zformovat do kontejnerů informací diktovaných náhodnými dospělými, kteří mají moc. Dítě, které inklinuje k akademickým znalostem a má milující zdravé rodiče, může zapadnout a vypadá, že prospívá, ale ztrácí sebe, kdo skutečně je. Bude tuto hru hrát úspěšně, aniž by si bylo vědomo, že ztrácí samo sebe. Dítě, které inklinuje k fyzickým aktivitám, pohybu a živosti, je zdrogováno nebo přinejmenším potlačeno. Řeknou mu, že jeho způsoby jsou „špatné“ a že musí být „opraveno“.To mi připomíná známý citát Alberta Einsteina: „Je zázrak, že zvídavost dokáže přežít formální vzdělávání.“ A vskutku, někteří lidé se postaví na své nohy a zotaví se z dětství během pěti až dvaceti let. NA druhou stranu, většinou se lidé spíš nezotaví a kultura úspěšných hráčů této hry, ne jejich, plodí deprese, agrese, nespokojenost, závislosti, poruchy příjmu potravy a utrpení.Když reprezentujeme děti jako materiál, který má být formován, plýtváme jejich drahocenné dětství ve škole, skoro jako by byly ve vězení. Uvěří té lži, že by v životě nic nedokázaly.(Vzpomeňte si, že byly vycvičeny, aby braly autority jako ty, co mají pravdu).  Škola je vycvičí skrze pochvaly a tresty, známky, zostuzení, tlak skupiny a uznání toho, koho poslouchají. Dítě se vzdaluje samo sobě, skáče, jako mu programátoři pískají a dělá to nejlepší, co může, aby potěšilo ostatní a naplnilo jejich očekávání.Špičkoví studenti ve mně vzbuzují často větší obavy, protože zaprodali sami sebe. Někteří z nich se zotaví, ale právě mezi těmito hodnými spolupracujícími dětmi je více sebevražd, poruch příjmu potravy a depresí. Žijí život někoho jiného a později je v jejich životě myšlenka, že budou žít život dál tímto způsobem znepokojuje, děsí a skličuje. Největší radost pro člověka totiž je, když může být sám sebou a tito lidé nic takového nevidí.Nebojím se o ty, kteří v systému „selhávají“. Slýchám od ustaraných rodičů, kteří mi volají, že jejich dítě propadá ve škole, rebeluje proti systému, vzdoruje a věnuje se kamarádům a neškolním aktivitám. Jsem za takové rodiče a děti ráda. Toto jsou děti, které mají uvnitř ještě nějakou sílu a nezaprodaly se. Přežijí. Projevují se v různé míře. Jsou opravdovými zázraky. Nicméně někteří z nich, protože postrádají nástroje, jak být sami sebou (po tolika letech otupování), skončí se sebepoškozováním a ztratí se. Z těch, kteří přežijí, jsou často silní lidé, inovátoři a vůdci.Nejextrémnější aspekt tohoto nahlížení na děti je podávání léků, které je často doporučováno, ba dokonce vynuceno školou. Když dítě nepasuje do jejích představ, dostane speciální program nebo léky nebo obojí.Je štěstí, že jsme neměli tyto toxické léky dříve ve 20. Století; Einstein byl vyhozen ze školy v Německu a Edisonově matce řekli, že je její syn tupec a moudře ho vyhodili ze školy. Mnoho vůdců uniklo tyranii školy. Dnes se již nedozvíme, kolik úžasných myslí je otupováno od své moudrosti nebo zdrogováno.Marketing léků pro děti, který je ošidně nazýván jako psychiatrie, způsobil už spoustu smrtí, sebevražd, zabíjení a doživotní mentální nemoci. Ti, kteří přežili, jsou slepě vděčni za obojí, za vězení i za otupující drogy, které je udržovali od jejich touhy utéct. To mi připomíná citát, který pronesl Johann Wolfgang Goethe: „Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ti, kteří mylně věří, že jsou svobodní.“I tady se najdou rodiče, kteří vidí své děti jako schopné a svobodné a neposílají je do školy. Tyto děti jsou svobodné od začátku svých mladých životů, nemají podobné handicapy a jsou schopné si tvořit svůj vlastní život. Jsou sebevědomé, úspěšné a sociálně kompetentní a schopné mít s dospělými vztahy jako se sobě rovnými. Znají samy sebe a znají společnost, protože v ní žijí jako rovnocenná součást od počátku. 

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dětská kolika aneb když miminko bolí bříško

    Jak tedy uklidnit bolavé bříško?Z generace na generaci se předává řada babských rad, které by miminku měly ulevit od bolavého bříška. A které to jsou? Maminkám se doporučuje popíjet fenyklové a kmínové čaje, které působí proti nadýmání. K miminku se tak dostanou prospěšné látky prostřednictvím kojení. Dále můžete vyzkoušet přikládání nahřáté pleny na bolavé bříško, různé olejíčky a jemné masírování bříška. Může se však stát, že žádná z těchto babských rad vašemu miminku příliš nepomůže a vy se budete muset i nadále potýkat s bolestmi. Lékaři vám s velkou pravděpodobností doporučí různé probiotické preparáty určené těm nejmenším. Probiotické preparáty totiž mají za úkol srovnat složení střevní mikroflóry, která je nepostradatelná pro správné zažívání. Dalším preventivním krokem, který se osvědčil maminkám, je pravidelné užívání Infacolu. Tento malý pomocník má za úkol uvolnit plynatost u dětí a zamezit tak nepříjemné dětské kolice, která vzniká polykáním vzduchu při kojení. Infacol je vhodný i pro novorozence a jeho užívání je velmi snadné a rychlé. 

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Strava dětí - jak správně přejít z kojenecké na batolecí stravu

    Milé maminky, jistě všechny chcete, aby vaše dítě překypovalo zdravím. V dnešní době již není žádným tajemstvím, že správná a vyvážená strava se velmi významně podílí na lidském zdraví. Proto bychom neměly udělat chybu již v samotném počátku krmení našeho potomka. Jak tedy správně stravovat naše děti?Začínáme mateřským mlékemMateřské mléko je nedílnou součásti výživy novorozence. Obsahuje mnoho cenných látek, které nastartují jeho imunitní systém. Mateřské mléko obsahuje také protizánětlivé látky a růstové faktorů, které budou vaše dítě chránit před onemocněním. Současně se v mateřském mléce objevují příznivé bakterie, které chrání kojencův střevní trakt. Pokud je to tedy možné, je vhodné dítě kojit do šesti měsíců bez jakékoliv jiné umělé výživy. Pravdou však zůstává, že čím je dítě starší, tím více je aktivní a o to více spotřebuje jeho tělo energie. Mateřské mléko tak v tomto věku nepokryje množství zinku a železa pro jeho správný vývoj. Své dítě se však nesnažte přikrmovat dříve než v 6. měsíci. Jednak mu můžete zvýšit riziko potravinových alergií a také mu tím nijak neprospějete. Přikrmovat dítě je vhodné pouze v případě, kdy dítě nepřibírá na váze a to vždy na základě doporučení pediatra. A čím krmit dítě v 6. měsíci?Mnoho maminek si klade otázku, čím by měly začít krmit své dítě právě v šestém měsíci. Je lepší zvolit ovoce či zeleninu? Čeští dětští lékaři doporučují na začátek spíše zeleninové pokrmy. V první řadě je zelenina snáz stravitelná a neobsahuje tolik alergenů, jako například některé druhy ovoce. Dalším důvodem, proč se doporučuje začínat právě zeleninou je fakt, že ovoce je chutnější a sladší, což může mít za následek pozdější nechuť na zeleninové pokrmy. Maminky by měly mít vždy na paměti, že strava by měla být zpočátku velmi jednoduchá a vždy tepelně upravená. Vyvarujte se použití soli, cukru a jiného koření, které jsou pro děti zcela nevhodné. První měsíc by vaše dítě mělo dostávat jídlo vždy tepelně upravené. Na syrovou stravu můžete přejít tehdy, pokud si jste jistá, že tepelně upravené jídlo nedělá vašemu dítěti žádný problém. Příkrmy by se měly skládat zpočátku z mrkve, brambor, brokolice či hrášku. Jakmile přidáte do pokrmu jiný druh zeleniny, sledujte své dítě, zda se u něj neprojeví alergická reakce na nový pokrm. Ta se může objevit až 3 dny po požití nového druhu zeleniny. Když zjistíte, že vaše dítě zeleninový příkrm snáší dobře, můžete mu do něj přidat 20 g libového masa. Díky masu tak dodáte dětskému tělíčku potřebné železo. Když i 20 g masa vaše dítě bude snášet dobře, neváhejte mu dopřát klidně 35 g masíčka.Přechod z kojenecké na batolecí stravu může mnoho maminek děsit. Není však důvod se ničeho obávat. Zpočátku je nutné dítěti vše pečlivě rozmixovat, později rozmačkat vidličkou a nakonec přejdeme na drobné krájené kousky. Vždy se však vyhýbejte soli, která příliš zatěžuje dětské ledviny, které se stále vyvíjí.Uzeniny do dětského jídelníčku taky nepatří. Snažte se jim tedy vyhýbat. Děti starší 1 roku již mohou ovšem občas dostat libovou drůbeží šunku.Bílé jogurty můžete podávat dítěti již od 6. měsíce věku, stejně jako málo slané sýry. Slanější sýry zařaďte do dětského jídelníčku nejdříve po prvním roce života a co se týče plísňových a zrajících sýrů, na ty by si mělo dítě počkat minimálně do 3. roku. Tavené sýry sice budou vašemu dítěti jistě chutnat, ale zvažte sami, zda chcete do jeho malého organismu přidávat tavící soli, které jsou v tavených sýrech obsaženy a které nejsou příliš vhodné ani pro organismus dospělého jedince.

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Volba školky v Praze

    Školka Čiperka Soukromá školka Čiperka má stále dostatečné kapacity pro nové děti. Pedagogický, zdravotnický a logopedický personál, který má k dispozici Soukromá školka Praha Modřany, nabízí dětem kvalitní výukové a zábavné programy a vůbec plnohodnotně strávený čas v dětském kolektivu.Školka Modřany nabízí mnoho aktivitVšechny děti, pro které se školka Modřany stane jejich druhým domovem, si mohou volit mezi mnoha kroužky, ať už se jedná o výuku angličtiny, tenisu, plavání nebo třeba hry na flétnu. Prstíky si děti procvičují při kurzech keramiky, při józe dýchání a bezvadnému držení těla. Kladné vztahy ke zvířatům u dětí se posilují aktivitami, jako jsou hipoterapie i canisterpie, metody za využití koní a psů.Ideální volba pro vaše dětiSoukromá školka Čiperka nemyslí jen na děti, ale rovněž na rodiče. Rodiče dětí mají dveře ve školce dokořán. Pokud si pro své děti vyberete výletu u moře, můžete se k této aktivitě přidat. Přátelská rodinná atmosféra a spolupráce s profesionálním pedagogickým sborem představují kréda této pražské školky. Vaše děti však během školního roku budou navštěvovat památky po celé České republice, uvidí divadelní představení, podívají se také do zoo, mohou jet i na hory.Čiperka není obyčejnou školkouSoukromá školka Modřany pečlivě, a přesto výjimečně připravuje budoucí prvňáky na nástup do 1. třídy. Na předškoláky zde čeká výukový program, Poznej své tělo a měj ho rád, kde se učí zdravověda, děti se tu také učí o péči o vlastní zdraví a o vlastnostech těla. Budoucí prvňáci jsou rovněž každoročně šerpováni na jednom z vltavských parníků.

    04.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Jak mít i v dospělosti dobré vztahy s rodiči

     Jste už dospělí, zakládáte si svou vlastní rodinu, ale při odchodu z Vašeho rodného domu to ve vztazích najednou začne skřípat. Nemusí to tak být – vztahy s rodiči můžete mít dobré i v dospělosti.Jako děti máme nejsilnější vztahy s našimi rodičiProtože v rodině trávíme jako děti a dospívající většinu našeho času, je to pro nás prostředí, kde máme nejsilnější vztahy, kde prožíváme nejbouřlivější emoce a kde se i nejčastěji hádáme. To ale platí jen do doby, než přijde náš životní partner. Nikdo sice nedokáže s určitostí říct, zda s tímto partnerem zůstaneme opravdu po celý zbytek našeho života. Minimálně ze začátku si to ale myslíme, proto jdou najednou naši rodiče do pozadí. Čas trávíme převážně s naším partnerem, s ním se cítíme nejlépe, budujeme postupně vzájemný vztah a jednou si s ním i zařídíme společné bydlení.Rodiče nejsou smíření s odchodem „dítěte“Při odchodu z rodného domu se někdy můžeme dostat do nepříjemných situací. Hodně z nich je způsobeno tím, že rodiče (většinou spíše matky) nemají vyřešený fakt, že jejich dítě se vydává na svou vlastní životní cestu. Mají pocit, že o něco přichází a neuvědomují si, že jejich dítě je už dospělé a chce si o svém životě rozhodovat samo.Pokud jste se ocitli v podobné situaci, pomůže o všem si otevřeně promluvit. Také pomáhá, když si rodiče najdou nějakou zálibu nebo něco, čemu by se mohli věnovat. Když se už nemusí starat o dítě, mohou se věnovat vztahům se svými přáteli, mohou cestovat, mohou se více věnovat práci…Vztahy upevní i Vaše převzetí zodpovědnostiVztahy s rodiči Vám v dospělosti také posílí to, když za sebe dokážete převzít plnou zodpovědnost. Uvědomte si, že když odcházíte do svého nového bydlení, rodiče Vám určitě velmi rádi pomůžou, ale nemůžete se spoléhat na to, že s Vámi budou každý den. Začněte naplno žít sami za sebe a Vaše vztahy s rodiči budou i nadále pěkné. 

    07.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Hračky, které nenudí!

    Pokud uvažujete o dárku pro nějaké malé či velké dítko, tak dárkem, který vždycky potěší, jsou hračky pro děti. Ovšem musí to být hračky, které nenudí! Taková hračka přinese radost a potěšení nejen na malou chvilku, ale je to dárek, se kterým si budou hrát děti i roky. Moderní hračky pro děti jsou totiž nejenom zdrojem zábavy, ale jsou také zdrojem poučení. Je to skvělá příležitost, jak se dítě učí spoustě dovedností, jak se učí poznávat svět nás dospělých. Náš internetový obchod je tu se svoji nabídkou stále při ruce. Nabízí hračky pro děti renomovaných výrobců. Tady najdete vhodný dárek pro všechny věkové kategorie. Hračky plastové, dřevěné, látkové i nejrůznější stavebnice. Nechybí nic, co je oblíbené, s čím si děti rády hrají. Zábava a učení současně! Moderní hračky! Moderní hračky pro děti jsou zdrojem zábavy i učení. Jsou to hračky, které děti dokážou získat, nadchnout, vtáhnout je do hry. Děti se s nimi zabaví a nenásilně, zábavně a moc příjemně se učí.  jsou přesně takové, jaké děti milují.které rozvíjejí představivost, podporují fantazii, kreativitu i motoriku. Mnohé napodobují svět dospělých a specializují se na hry, které imitují reálné prostředí. Hračky pro děti jsou z kvalitního plastu, ze dřeva, nebo ušité z příjemné látky. Všechny jsou zdravotně nezávadné a naprosto bezpečné.

    08.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Dítě a kniha

    Jak vést děti k lásce k literatuře?Nejlépe od malinka. Je to náročná rodičovská disciplína, ale vyplatí se. Musíte se naučit číst jiným tempem, samozřejmě jinou literaturu, než jste zvyklí, a hlavně: vyhradit si na čtení čas. Nebrat čtení jako povinnost –  to dítě vycítí, ale těšit se společně s ním na příběh, otevřít jej v debatě i mimo knihu. Co se s hrdiny stalo a bude dít dál atd. Obávám se totiž, že co nedostane dítě v tomto ohledu doma, málokdy dožene pak ve škole či v družině. U nás doma se také osvědčilo vybírat si dětské knihy, které baví i dospělé – troufám si říct, že s Pavlem Šrutem snažíme.Lze děti nalákat, pokud číst nechtějí?Nemám konkrétní zkušenost, dcerka je ve věku, kdy jí ještě předčítám, ale už hodně mluvíme o tom, že se naučí číst, právě aby si mohla sama odejít do světa, který ji zajímá. Takže u nás to hrajeme na samostatnost a s tím spojené dobrodružství. A obecně? Jezdím často na besedy, snažím se nepoučovat, spíš zábavnou formou dětem nabízet, co by třeba neměli minout… Nedávno jsem kupříkladu udělala klip pro Svět knihy na podporu čtenářství, viz:Které knihy doporučit?Pokud si rodič neví rady, není od věci sáhnout po zavedených a osvědčených titulech. Nedávno jsme dceři kupříkladu četli Pipi Dlouhou punčochu a měla jsem pocit, že zrovna tahle kniha (mimochodem moje nejoblíbenější kniha z dětství) vůbec nezestárla. Ale ne všechny tituly měly to štěstí, některé už opravdu s dětmi číst nelze.Jakým způsobem děti ve světě literatury orientovat?Není špatné sledovat oceněné knihy, ale i to může být určitým způsobem zavádějící, a tak vždycky doporučuji kvalitní weby, které se věnují světu dětské literatury. Ale je to opravdu těžké, titulů vychází mnoho a i mí přátelé, pohybující se mimo obor, se mě často ptají na nějaké doporučení.Markéta Pilátová, spisovatelka, autorka knih pro dětiKdyž dospělí sami čtou knihy, mají knihy doma, pravidelně knihy kupují nebo chodí do knihovny, je velká pravděpodobnost, že děti to budou dělat také. Když budou doma pozorovat rodiče, jak se dívají na televizi, nebo vysedávají u počítače, číst samy nezačnou. Nalákat děti lze jen vlastním příkladem. Ve světě literatury pro děti se dá orientovat pomocí zájmu, dobrého vkusu a lásky ke knížkám. Doporučit je možné všechno, co nemá obludné, kýčovité ilustrace a přeslazený, ušišlaný obsah. Všechno, co vydávají menší nakladatelství, která nevsází na mainstream, ale na to, co je opravdu zajímavé.Arnošt Goldflam, spisovatel, autor knih pro děti, dramatik a herecJak vést děti k četbě, k lásce k literatuře?Dokud jsou malé, tak jim večer číst. A pak už jen příkladem a trvalou, nevtíravou nabídkou. Je dobré, když jsou knihy v domácnosti, třeba je to naláká…Lze je nějak nalákat, pokud číst nechtějí?Na čas možná ano, ale trvale asi ne. Když si čtení neoblíbí, pak je vše marno.Které knihy doporučit? Když známe vkus dítěte, můžeme doporučovat. Hlavně dát na výběr! A netrvat na vysoké náročnosti, děti mají jiné potřeby a jiný vkus. Neopovrhovat lehčí literaturou, časopisy, komiksy, fantasy atd. Já jsem třeba v dětství miloval „červenou knihovnu“ a rodokapsy a nijak mi to asi neuškodilo!Arnoštu Goldflamovi právě vyšla nová kniha pro děti s názvem Sny na dobrou noc. Povedenými ilustracemi ji doprovodila jeho žena Petra Goldflamová Štětinová.Anotace knihy: Knížka 15 pohádek pro mladší školáky. Že mají děti sny daleko barevnější než dospělí a že se skoro každý podobá spíše pohádce, to jim lze jen závidět. A co víc – děti si své sny pamatují a dokáží je nádherně převyprávět. A právě dětské sny byly velkou inspirací pro oblíbeného autora pohádek o tatínkovi a jeho hrdinských skutcích (Tatínek není k zahození, Tatínek 002).Alžběta Skálová, ilustrátorkaMyslím si, že vychovat k četbě a obecně ke vztahu k pěkným knížkám děti v rodině, kde četba není nijak zakořeněna, je těžké. Stejně jako u všeho ostatního jsou podstatní rodiče a jejich přístup ke knihám. Za hlavní lákadlo považuji třeba hromadné čtení před spaním. Pomoci dítěti zorientovat se nemusí jen rodiče, ale například knihovnice, učitelé. Možná ale chybí i pro samotné knihovníky a učitele přehledný katalog/soupis nové kvalitní literatury, který by jim pomáhal vytřídit to dobré. Existují ale i autorská čtení, besedy s autory a k nim třeba přidružené výtvarné dílny. Mám dojem, že takových aktivit přibývá a že mohou snad děti více zaujmout.Dana Kalinová, ředitelka společnosti a festivalu Svět knihy (Svět knihy je mimo jiné realizátorem kampaně Rosteme s knihou)Problematice vytváření celoživotního vztahu k četbě knih a literatury je věnována celá řada studií, je posláním mnoha projektů a aktivit, začíná být jedním z prioritních úkolů profesních organizací působících v rámci mezinárodního knižního oboru. Domnívám se, že určujícím momentem pro motivaci dětí je rodinný život a tradice. Pokud se dítě od narození setkává doma s knihami, s tím, že rodiče i prarodiče, popřípadě sourozenci zcela samozřejmě čtou, představuje pro ně četba knih přirozenou součást života. Dalším důležitým mezníkem v prohlubujícím se vztahu k četbě je škola a přístup daného pedagoga, ale také vstup do kolektivu, s nímž dítě tráví většinu denního času.Četla jsem od malička dětem doma knížky nahlas i v době, kdy už uměly samy číst. Přesto synovi trvalo trochu déle, než vzal sám aktivně a se zájmem knihu do ruky a začal ji z vlastní vůle číst. Nebyla jsem netrpělivá, nenutila jsem jej. U dcerky jsem často pozorovala, že se čtenářsky věnuje delší dobu jednomu tématu, které vyhledává v knihách. Zde ji často inspirovalo zhlédnutí filmu či vyslechnutí diskuze k nějakému tématu i mezi kamarádkami (např. téma anorexie či drog, dokonce holocaust).Knihy bych dětem doporučovala zcela svobodně tak, aby měly pocit, že si knihu vybírají vlastně samy. Pokud je domácí knihovna zajímavá a kvalitní, lze je zapojit do jejího uspořádání, mluvit s nimi o knihách, které se nám líbily, ale zachovat jim prostor pro vlastní výběr. Velkou roli hraje i jejich členství ve veřejných knihovnách. Existuje celá řada zajímavých soutěží, kde pak děti mohou prokazovat své literární znalosti a svými úspěchy motivují i další spolužáky.Podle mého názoru je proto důležité v rámci literární osvěty spolupracovat s rodiči, školami i s knihovnami.Ivana Kočí, šéfredaktorka redakce dětské a sportovní literatury nakladatelství GradaJak vést děti k četbě, k lásce k literatuře?Myslím, že jedna z nejčastějších a nejefektivnějších cest je osobní příklad a zájem rodičů nebo prarodičů. Od malička je třeba si s dětmi prohlížet knížky, povídat si o nich nebo číst jim básničky a pohádky a postupně jim „podstrkovat“ literaturu vhodnou jejich věku a jejich schopnostem. Určitě je zapotřebí děti do výběru knížek zapojit, nechat jim prostor vybrat si to, co je zajímá a co se jim i vizuálně líbí, občas nás překvapí… Pro poznávání krásné literatury můžeme využít i audionahrávky čtených knih, a to nejen tak časté pohádky pro malé děti, ale i klasické romány pro mládež.Lze děti nějak nalákat, pokud číst nechtějí?I dětem, které nerady samy čtou nebo mají se čtením problémy, můžeme nabízet vhodnou literaturu, a to takovou, která je více postavena na obrázkovém nebo interaktivním provedení a je pro ně záživnější. V nakladatelství Grada jsme například pro tyto děti připravili sérii již více než 30 komiksových zpracování klasických děl dětské světové literatury, jako např. Robinson Crusoe, Ostrov pokladů, Kniha džunglí, 2000 mil pod mořem apod., ve kterých se děti seznámí formou obrázkového románu doplněného jednoduchými texty s kompletním příběhem dané knihy, a věříme, že část dětí příběh zaujme natolik, že sáhnou i po klasickém knižním zpracování.Které knihy doporučit? Záleží na věku, mentálních schopnostech dítěte a jeho zájmech. Máme obrovskou tradici v české dětské literatuře a tam by asi děti měly začít. Ať už to jsou naše klasické pohádky, pověsti, dobrodružné romány. Pokud dětem nedokážou poradit rodiče, určitě jim poradí v knihovnách, které si drží vysokou úroveň a stále doplňují svou nabídku i o současnou tvorbu. A to nejen českou. U školních dětí je častým impulsem pro výběr konkrétního titulu učitel(ka) českého jazyka, který(/á) v návaznosti na probíranou látku v literatuře dětem knihy doporučuje. To je jistě ohromná možnost, jak přitáhnout děti ke knihám a literatuře, samozřejmě pokud je dělána kvalifikovaně a s dostatečným ohledem k věku.Jakým způsobem děti ve světě literatury orientovat? Pokud rádi čtou rodiče, pak svým příkladem a doporučením vhodných knih mohou dětem pomoci oni. Občas je to i o tom, jak dítě přesvědčit, že tuto konkrétní knihu je číst opravdu zbytečné… Jinak je obecná orientace hodně již na učitelích literatury a následném vlastním hledání a rozvíjení toho, co v daném věku dítě zají

    09.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Karneval – zábava pro děti, nebo přehlídka ne-vkusu rodičů?

    Právě vrcholí plesová sezóna pro dospělé, a co děti, mají si kde hrát? Ale ano, děti v houfech proudí v maskách na karnevaly a maškarní taškařice. Maminky pyšně kráčí vedle svých růžových princezen nebo roztomilých zvířátek. Tatínků abys pohledal. A co na to psycholog? Jistě, převlékání je důležité umění, do budoucna se jim bude určitě hodit, až budou zastávat významné manažerské funkce :-) Pojďme se na tuto „zábavu“ podívat zblízka… Co nám vypovídá maska o dítěti? Nebo ještě lépe, co nám maska vypovídá o jejich matkách? Maminky si kompenzují nenaplněné romantické představy z dětství, tatínci se vidí v pirátských snech? Nebo je to úplně o nečem jiném?Udělala jsem si menší průzkum v terénu (navštívíla jsem v minulých letech několik různých karnevalů) a zeptala se pár lidí ve svém okolí. Nejprve se podívejme zblízka na nejčastější kostýmy. Vedou s přehledem různé princezny / víly / pohádkové postavičky u holčiček – víceméně bez rozdílu věku. U kluků (do cca 3 let) se nejčastěji objevují  různá roztomilá zvířátka (tygřík, lvíček, kocourek, medvídek apod.), v předškolním období dominují piráti, příšery, kostlivci, pohádkové postavičky apod. A co školní děti? Ty už většinou na karnevaly nechodí, a když už přijdou, tak s originální maskou, kterou jim pomohla maminka či tatínek vyrobit.  Konečně bylo na co se koukat!Zajímalo mě proto, jaké kostýmy se nejčastěji nosí v zahraničí. Poptala jsem své známé v cizině a byla jsem překvapena, že je to na západ od nás trochu jiné… Za prvé se maškarní bere HLAVNĚ jako zábava pro dítě a ne jako přehlídka umu nebo ne-vkusu rodiče. Bere se to tam s humorem a nadhledem. Děti si většinou sami vybírají kostýmy a jsou na ně pyšní. Příkladem může být třeba maska modrých lidí z Avataru, maska – figurka panáčka z Lega apod.Při pohledu u nás vidím pro změnu pyšné maminky s načančanýma holčičkama, kterak se chlubí krásnými šaty a šperky. Holčičky jsou většinou trochu zoufalé, že si nemohou v šatičkách sednout třeba na zem – co kdyby se ušpinily! Když jim spadne korunka, je to hrozný problém! A oni by se přitom chtěly jen tak honit s kamarádkami na parketu v sále… což bohužel v šatech moc nejde a navíc by se zapotily! Na promenádu většinou nejsou moc zvědavé – to přijde až s pubertou :-), zajímá je jen možná výhra nějaké sladkosti, jako odměna za hezkou masku, nebo úspěch v případné soutěžní disciplíně. Čest vyjímkám! Výhru jako sladkost nemám v oblibě, ale to by bylo na samostatný článek. O tom třeba jindy…Dále vidím úplně malá, půlroční nebo roční miminka navlečená v roztomilých kostýmech, jímá mě hrůza – miminka vůbec nevědí, která bije, hluk z karnevalu jim vadí, jsou často podrážděná a brečí. To nemluvím o přeplněných a přetopených sálech, kde se karnevaly většinou konají. Co musejí všechno vytrpět, aby se maminka předvedla! O nic jiného vlastně nejde, jen o to se předvést, jak je které dítě krásné v nějaké hloupé alias roztomilé masce zvířátka.Pomyslnou korunou všeho je focení! Nejdůležitější věc! Ne zábava a radost z převlečení, ale úžasné fotky! Musí se přeci také  sousedům a známým pochlubit, jak to jejich dětem na karnevalu slušelo! A jsou proto ochotni obětovat hodně… často proto bývají profesionální fotografové už přítomni na karnevalu, aby děti mohli vyfotit rovnou na místě konání. Nemám nic proti fotkám, ale takto účelové focení se mi moc nelíbí – hlavně u dětí, které se nechtějí fotit. Mám raději momentky. Viděla jsem totiž některé děti „nucené“ se usmívat před fotografem, když na to zrovna evidentně neměli náladu. Musím zde podotknout, že ne všichni se takto samozřejmě chovají, a často to bývají také i babičky, co se chtějí pochlubit vnoučátkem – což  sice chápu, ale ne na úkor dětí…Inu zdá se mi, že na tom našem českém maškarním bále máme co zlepšovat. Rodiče by se měli zamyslet, co je lepší pro dítě a ne pro ně. Dneska se dají koupit nebo půjčit opravdu krásné kostýmy nebo šaty, ale automaticky to neznamená radost. Proto jsem letos namísto návštěvy maškarních v okolí, uspořádala u nás doma malý karneval jen pro pár kamarádů a to bylo radosti z převlékání. Holky si navzájem půjčovaly své maškarní šaty a převleky, kluci je pak honili a chytali. To bylo radosti a spokojenosti. Když k tomu připočtu radost z vlastnoruční výroby pozvánek na karneval + vlastnoruční přípravy karnevalové výzdoby u nás doma, nemůže mě karneval nikde jinde více uspokojit. Má to jen jednu vadu na kráse – při tom všem veselí a zábavě jsem úplně zapomněla fotit  :-)Nevadí, aspoň máme na co vzpomínat. A vzpomínky bez obrázků, jsou přece ty nejhezčí a nejbarevnější!P.S.:  Když mě moje dcera přemlouvala, ať uspořádám karneval u nás doma, použila tento argument:„Mami, prosím, můžeme pozvat kamarády k nám domů na karneval, budu ti pomáhat s výzdobou a přípravou občerstvení! Budu organizátorka. A až si budeme hrát, můžete si s ostatníma maminkama u stolu v obýváku hezky v KLIDU POPOVÍDAT!“

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Co dělat na mateřské…

      Jsou 2 druhy žen.Jedna má ráda svojí práci nadevše a vrací se mnohdy již po 3-6 měsích po porodu  zpět na plný úvazek do práce.Druhá zůstává s dítětem co nejdéle to jde doma a věnuje se mu naplno.Já nejsem ani jedna z nich. Existuje totiž ještě další typ žen, které se chtějí věnovat oběma – jak práci, tak i dítěti.  Co se tedy nabízí? Buď si můžete domluvit v práci, že budete dělat na částečný úvazek, nebo si najděte nějakou práci, kterou můžete dělat z domova. Například se jedná o účetnictví, překladatelství, online marketing, e-shop, poradenství, psaní článků jako redaktorka, nebo třeba hlídání dětí… Stačí si jen pořídit živnostenský list a je to….Já jsem si vybrala nejdřív e-shop s parfémy. Myslela jsem si, že to bude jednoduché a budu mít dobrý přivýdělek k mateřské. Jenže realita je trochu jiná. V momentě, když si založíte e-shop, vše teprve začíná.  Vše se totiž točí kolem marketingu.Jde o to, že vás na internetu v záplavě e-shopů těžko jen tak někdo najde. Nelze jen čekat, až přijde 1. objednávka a pak se to SAMO NĚJAK ROZJEDE. To je velký omyl. Nic nepadá z nebe zadarmo. Musíte pro to něco udělat. A to hodně. A pořád.Je třeba začít u sebe, své rodiny, svých kamarádů a známých. Sama jsem to, že mám e-shop, skoro nikomu neřekla a to byla jedna z chyb. Musíte umět dělat marketing sami sobě. Dát o sobě vědět. Třeba se váš soused někomu zmíní, že máte e-shop se zbožím, které jeho kamarád zrovna shání… Prostě potřebujte neustále kolem sebe šířit povědomí o vaší značce, vašem e-shopu (účetnictví, poradenství…). Hlavně se zbytečně nestydět za to, co děláte.Druhá důležitá věc je „NETWORKING„. Choďte na různá setkání, poznávejte nové lidi a navazujte nová přátelství a cenné kontakty, budou se vám hodit. Třeba na oboustranně výhodné „bartery“. Oni se zmíní o vás a vy zase o nich. Nejjednodušší cesta je skrze komunity na sociálních sítích, na specializovaných webech a fórech.Pokračování příště… 

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Brýlatí a ti druzí

    Linda nosí odjakživa brýle. Ona se s nimi snad už narodila. Ve školce nosila šedobéžovonijaké, ve kterých podle mě vypadala krásně roztomile, trochu jako Abigail Breslin v Malé Miss Sunshine (fotky prostě nelžou). Ona sama o sobě ale tvrdila, že si z ní rodiče vychovávaly malou zrůdičku :))) Náš společný kamarád vždycky škodolibě hlásil: „Včera jsem viděl Lindu. Teda nejdřív brýle, potom Lindu!“. V pubertě si to pak jen upravil na „nejdřív prsa, potom Lindu“. Vtipné to bylo i na střední škole s Martinou. Vymetali jsme spolu diskotéky (opravdu jsme chodili na diskotéky „až“ když nám bylo 16 a víc) a na ona si na tancování a jiné skopičiny brýle nebrala. Gardedámy (= my holky co spolu paříme) tedy nejčastěji hledali odpověď na otázku „Kdo to je? Nevidím!“ Můj syn začal mít s očima problémy když mu byly necelé tři roky. Oční lékařku jsem si aktivně našla sama podle hodnocení pacientů na internetu. Velmi milá, příjemné prostředí, pečlivá. Synovi udělala bezpočet vyšetření a pak nás poslala ke specialistce, paní primářce XY. Tak to byl zážitek pro otrlé. Během deseti minut (a z toho ještě polovinu soukromě protelefonovala) přišla na to, že můj syn je neuvěřitelně nevychovaný, že očička mu dělají neplechu protože čekám druhé dítě (přesně tak, a on z toho má stres) a až se miminko narodí, tak to bude všechno ještě horší. Já v pátém měsíci rizikového těhotenství jsem musela syna pořád zvedat a do všech těch přístrojů štelovat sama, sestřička seděla u stolu a pila kafíčko. Samozřejmě jsem každou chvíli slyšela, jak ho držím špatně, že má mít hlavičku tak či onak, ať se dívá, ať se nedívá… Taky mě upozornila že jsem strašně tlustá, na to že jsem teprve v půlce těhotenství a že určitě čekám dvojčata. A když jsme se loučili, přesněji řečeno když jsme byli na útěku, mi ještě ve dveřích stihla říct, že syn má asi jedničky dioptrie a že budou nutné brýle. Možná šlo jen o nevhodnou volbu slov, ale diagnoza typu „asi jedničky“ mě vyděsila a na další návštěvu jsem pro jistotu schválně zapomněla a začala se poohlížet jinde.Nakonec jsme zakotvili v jedné z fakultních nemocnic. Jediné nač si můžu stěžovat je občasná delší čekací doba, takže když nepřijdete hned za svítání, máte na celé dopoledne o zábavu postaráno. Ale co, jsem (aktuálně) na mateřské, mají tam hračky, televizi, jsou tam jiné maminky na pokec… a hlavně, nechodíme tam každý týden, že.Brýličky jsme přeci jenom vyfásli, ale dioptrií je o malinko víc než „asi jedna“. Velmi mě překvapilo, že si na ně syn okamžitě zvykl. Zažili vlastně takový malý křest ohněm – první den s brýličkami byl současně prvním dnem v nové školce. Po návratu domů jsem ho nechala hrát si samotného v herně a když byl dlouho klid (a klid je vždycky podezřelý), šla jsem se podívat copak asi dělá a on, miláček, spinkal na zemi na koberci, ručičky předpažené a v nich způsobně složené nové brýle. Má je tak zautomatizované, že první věc, kterou udělá, pokud se ho zeptám, zda mu něco nechybí, je že si sáhne na nos :) A navíc – děsně mu sluší, fakt.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Domácnost
  • Pojištění majetku při povodni

    Každý majetek lze proti povodním pojistit – dům, chatu, interiér domů, vozidlo, celé obce i staveniště. Výhoda takového pojištění je v tom, že v případě nečekané události (katastrofy) budou škody uhrazeny z dané pojistky.Jak postupovat při zasažení povodněmi? Pokud nebudete kontaktování vlastním finančním poradcem, je nutné poradce kontaktovat. Možný kontakt je telefonický nebo podat žádost online. V případě, kdy není k dispozici žádný z těchto způsobů kontaktování je nutné počkat. O událostech a svých klientech poradci vědí a dříve nebo později přijedou.Než poradce přijede, je dobré začít odklízet škody po povodni. Odčerpávat vodu a vymést bahno ze všech prostor. Elektroniku nezapínat a nechat vyschnout, nechat provést revizi elektrických a plynových rozvodů, případně zkontrolovat kvalitu vody. Poté, pokud je to možné, začít sepisovat majetek který je poškozen nebo zasažen vodou a připravit si různé pořizovací doklady, záruční listy a jiné. Žádnou věc, kterou máte pojištěnou nevyhazujte, pokud je to z hygienických důvodů možné.Náklady spojené s odklízením škod mohou být součástí výplaty pojistného plnění, proto si o nich veďte záznamy. Dodržením těchto kroků výrazně uspíšíte řešení pojistných událostí. Pojištění vám pomůže se opět postavit na vlastní nohy.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Textil a barvy pro váš stůl

    Prostě pusťte uzdu své individualitě a fantazii. Zároveň ale buďte přístupní novým názorům bez ohledu na rozdílnost kultur, radí odborníci. A jaké jsou vlastně ty nové trendy? Tady je pár ukázek z oblasti stolování a zároveň i tři barevné módní tendence, jak je navrhl Gunnar Frank, holandský expert na textilní design. Stolní prádlo rozhodně nepatřilo k těm druhům bytového textilu, který měl na letošním lednovém veletrhu Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem zastoupení odpovídající plně jeho významu. Vysvětlení je možné hledat v životním stylu současné střední věkové kategorie obyvatel, a to ne jen ve střední Evropě. Převážná většina lidí totiž usedá k prostřenému stolu v průběhu pracovního týdne pouze k rychlé ranní snídani a poté až pozdě večer po návratu ze zaměstnání. Kulturu stolování proto řeší ponejvíce prostřednictvím neutrálního textilního prostírání, které často ani nezakrývá celou plochu jídelního stolu. Oblíbeným materiálem pro tyto příležitosti jsou zejména hrubší lněné nebo směsové tkaniny rustikálního charakteru, dále nejrůznější traviny zatkávané nebo proplétané do tvaru prostírek, často ještě obšité textilním lemem. Všechny tyto druhy malého prostírání mají jednu nespornou výhodu: bývají často velice nenáročné na údržbu.V mnohem větší šíři již bylo zastoupeno stolní prádlo určené hlavně pro nevšední příležitosti - rodinné, společenské, sváteční a slavnostní obědy či večeře. Nejzajímavější ukázky z několika zcela odlišných skupin tohoto textilu si nyní můžete na těchto čtyřech stranách pěkně v klidu prohlédnout.Nové materiály a designTextilní tvůrci diktují materiálům především fantazii v návaznosti na technické možnosti, ovlivněnou snahou po individualitě a exkluzivitě. V oblasti designu a vzorů sice můžete klidně sáhnout k osvědčené geometrii kostek a pruhů či stále oblíbeným květům, zelenou má však i tzv. nostalgie východní Evropy, tapetové vzory z 50. a 60 let, případně vliv kybernetiky. S ohledem na tyto trendy budou v módě látky vynikající transparentností, uzavřeností, sendvičovým efektem, oboustranností (tzv. dubl) a lesklými až lakovými povrchy. K tomuto směru významně přispívá i uplatnění nových technologií v praxi, což se dotýká prakticky veškeré produkce bytových textilií - tkaných, pletených i netkaných. Jejich kvalita neustále roste, přibývá nových struktur a vzorů i nejrůznějších ornamentálních aplikací. Při výběru vhodných textilních dekorací pro váš dům či byt se proto přestaňťe bát a klidně pusťte uzdu své fantazii. Individualita a osobitý styl mají zelenou!

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Manželství
  • Když rodina a přátelé nesouhlasí s našimi vztahy

    Ne každý je stejný jako myKdyž si najdeme podle nás ideální vztah, ve kterém jsme šťastní a cítíme se naplnění, čekáme stejné reakce od našeho okolí. Jenže ne každý je stejný jako my, na to nesmíme zapomínat. I naši nejbližší přátelé a rodina mohou mít velmi odlišné hodnoty, názory a pohled na svět. Proto nedokážou vidět našeho partnera stejnýma očima jako my, neocení ty vlastnosti, kterých si na něm vážíme, nerozumí jeho způsobu projevu, nemají stejný smysl pro humor apod. Proto nebuďte smutní, když Vaše rodina nebo přátelé nedokážou vidět Váš vztah stejně jako Vy. To se totiž nepodaří nikdy, ať už budou Vaše vztahy jakékoliv.Rodina a přátelé pro Vás chtějí to nejlepšíI když Vám to tak někdy nepřijde, Vaši nejbližší, to znamená rodina i nejlepší přátelé, pro Vás chtějí jen to nejlepší. Záleží jim na Vás a chtějí se o Vás postarat. Obzvlášť rodiče mají stále tendenci své dítě poučovat a ochraňovat, ať už je jakkoliv staré. Stále jsou totiž jeho rodiči a ti mají povinnost poučit své dítě o všem, co nezná, a poradit mu v důležitých rozhodnutích. Jenže jsou rozhodnutí, která si už každý musí udělat sám za sebe. Například volba partnera.Jak prezentujete sami sebe a svého partnera?Pokud Vaše rodina a přátelé kritizují a nechápou Vaše vztahy, je to buď kvůli dvěma zmíněným důvodům, tj. kvůli rozdílnosti lidí nebo proto, že pro Vás chtějí to nejlepší, nebo je to proto, že před nimi prezentujete své vztahy špatným způsobem. Zkuste pozorovat, jací jste, když mluvíte o svém partnerovi a když představujete své vztahy. Možná, že před ostatními řešíte spíš jen vztahové problémy.Ale dokud nepředstavíte svého partnera tak, jak si ho ceníte, nesdělíte ostatním, čím je pro Vás tak důležitý a proč ho vlastně milujete, nikdy nebudou mít šanci to plně pochopit. Možná tedy není chyba jen v nich, ale i ve Vás samých. Pokud s Vaším partnerem nežijete přímo u své rodiny, stále ho znají především z Vašeho vyprávění… 

    25.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 7 slov žít v manželství

    Instituci manželství je stanovena v mnoha společnostech. Přestože manželství pokyny se liší od kultury ke kultuře, skládá se ze společných základních funkcí, které pomáhají podporovat zdravý, šťastný vztah. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, manželství vyžaduje značné množství práce a péče od obou manželů. Lidé zamilovat, chodit uličkou, a očekávají, že žít šťastně až do smrti na autopilota. I když láska, kompatibilitu a paralelní cíle hrají obrovskou roli v manželství, to je také důležité, že jste učinit vědomé úsilí ke splnění svého konce se zabývají tzv. "svatební slib". Zde jsou slova, žít podle které vám pomohou udržet vaše manželství na správné cestě a dostanete přes těžké časy se váš manžel nebo manželka: 1. Láska s celým svým srdcem. Měli byste dát do toho všechno - svou bezpodmínečnou lásku - na svého manžela, spřízněnou duši, milenec, důvěrník, a nejlepší přítel. Vaše manželství by měla být vaše nejvyšší prioritou. 2. Nebojte malé věci. Je to tak snadné uvíznou ve světě hnidopišství. Pokud jste worrywart nebo mají dramatický talent s tendencí k ránu nejvíce triviální záležitost v poměru, si potřebujete odpočinout. To nestojí za zhoršení začít argument s vaším partnerem nad něčím nepatrné. Pokud nemáte, bude on nebo ona nakonec začnou stáhnout a rozvíjet pocity nelibosti, které mohou potenciálně narušit váš vztah. Takže, pokud máte nutkání prosadit se přes něco menší, zhluboka se nadechněte a kousnout do jazyka.3. Trpělivost je ctnost. Bez ohledu na to, jak úžasné je váš vztah, jste povinni zkušenosti protivenství společně. Trik je v práci přes své problémy a zůstat spolu pro lepší nebo horší. Kdo kdy řekl, že by bylo snadné? Rozvíjet trpělivost vydržet "manželství test" času. 4. Praxe náhodné činy laskavosti. Je důležité říct, slova "miluji tě" a další sladké výrazy, aby váš partner. Nicméně, je to silnější vykonávat činy laskavosti. Koneckonců, činy mluví hlasitěji než slova. Připravte si manžel jídlo, vyzvednout děti ze školy, sprchový kout, mu hodně chválí a náklonnosti, nebo jednoduše zapojit do smysluplného dialogu, kde si většina z poslechu. 5. Mýlit se je lidské, odpouštět je božské. Nikdo není dokonalý. Budete procházet životem společně dělat chyby podél cesty. V procesu, budete nakonec bolí každého jiný. Bolest způsobená na vás může někdy způsobit úzkosti a hořkosti. Nech to být. Musíte odpustit, takže se můžete pohybovat v minulosti ublížil, aby se znovu začít s vaším partnerem. V opačném případě budou tyto potlačené negativní emoce mít nepříznivé účinky na vaše zdraví a manželství. 6. Poctivost je nejlepší taktika. Manželé a manželky by se neměla držet tajemství od sebe navzájem. To je "no kdyby, ANDS, nebo" ale "pravidlo. Je to tak jednoduché. 7. Cvičení dělá mistra. Komunikace, kompromis, a další klíčové komponenty manželství může být náročné zavést do praxe. Nicméně, pokud si uvědomit, že jejich hodnota a začlenit je do vašeho denního afirmace, budete brzy sklízet plody své práce. Manželství je partnerství a měla by být věnována dostatečná pozornost a výživu je třeba přežít a prosperovat. Manželství se v práci a tím, že přijmeme tyto "slova žít", jste na vaší cestě k šťastnější, zdravější vztah.

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Právní aspekty spekulativních sňatků s cizinci

    Zdá se, že sňatky „na oko“ nejsou pouze vděčným tématem amerických filmů, ale i českou realitou. S postupným otvíráním hranic, s nárůstem životní úrovně a s možnostmi solidního pracovního i společenského uplatnění a také s vidinou blízkého vstupu České republiky do Evropské unie roste počet cizinců, kteří zde uzavírají manželství. Ne vždy však v duchu ustanovení § 1 ZOR, tj. s úmyslem založit manželství jako trvalé společenství muže a ženy.S pojmem[1] manželství na oko, fingovaný sňatek nebo spekulativní manželství se v odborné literatuře ani v učebnicích nesetkáme. Do nedávné doby tomu tak bylo i v našem právním řádu. V každém případě je však nutné fingovaná manželství považovat za manželství vzniklá a platná, pokud splňují požadavky stanovené zákonem o rodině; tato manželství tedy nelze automaticky spojovat s pojmy neplatného a zdánlivého manželství[2] podle zákona o rodině.Důvodem pro uzavření manželství cizince s občanem České republiky mnohdy bylo, je a zřejmě i bude získání povolení k pobytu, získání povolení k zaměstnání, nabytí nemovitosti, získání právního důvodu bydlení a (v nedávné době)[3] také možnost studia bez nutnosti placení úhrady za studium. Samozřejmě, oficiální statistika dokazující tyto skutečnosti neexistuje. Ze Statistické ročenky České republiky[4] lze pouze zjistit přirozený pohyb obyvatel, kolik cizinců imigrovalo[5] do České republiky, avšak nikoli údaje o počtu sňatků[6] a rozvodů s cizinci.Z uzavření manželství za účelem získání pobytu vyplývají nepochybně zřejmé výhody (jak ve sféře veřejného, tak i soukromého práva), které mohou vyvažovat „povinnosti a rizika“ spojená s institutem manželství.Zjevné nevýhody uzavření manželství však lze spatřovat především v právu soukromém, a to v majetkové sféře (ve vzniku společného jmění manželů, vzájemné vyživovací povinnosti mezi manželi v rozsahu stejné životní úrovně), a ve statusových věcech (v automatickém uplatnění domněnky otcovství manžela matky a z toho vyplývající vyživovací povinnosti k dítěti, ve vzniku dalších příbuzenských vazeb a z nich pak dědické posloupnosti apod. a v neposlední řadě v možnosti „obstrukcí a průtahů“ u rozvodu, např. v uplatňování tzv. tvrdostní klauzule podle § 24b ZOR[7] a práva na výživné manžela, event. rozvedeného manžela).II. Nová právní úprava o pobytu cizinců na území České republikyDnem 1.1. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „PobCiz“).Rodinněprávní vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi a jinými příbuznými jsou mnohdy předpokladem pro vstup cizince na území České republiky, pro získání přechodného pobytu bez víza nebo na základě krátkodobého nebo dlouhodobého víza. Rodinněprávní vztahy jsou však zpravidla vždy základem pro udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky.Ve smyslu § 65 odst. 1 písm. a) PobCiz je cizinec oprávněn požádat o povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území České republiky tehdy, jestliže se jedná o cizince, který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území České republiky hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je:- manželem státního občana České republiky,- osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,- nezletilým dítětem státního občana České republiky a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče,- zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý (tj. pro účely zákona o pobytu cizinců na území ČR rozvedený, svobodný nebo ovdovělý) a starší 70 let,- osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče (§ 45 a § 46 odst. 1 ZOR), popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území České republiky, nebo- nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky.III. Některé veřejnoprávní aspekty uzavření manželstvíV právu veřejném lze spatřovat zejména výhody pramenící z uzavření manželství na oko.Základním veřejnoprávním aspektem uzavření manželství cizince a státního občana České republiky je možnost získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Se získáním tohoto povolení je pak spojena celá řada práv vyplývajících z dalších právních předpisů. Některé právní předpisy s cizinci se zákonným pobytem výslovně počítají, některé oslovují všechny fyzické osoby.Všech fyzických osob se dotýká v prvé řadě Listina základních práv a svobod, vyhlášená pod č. 2/1993 Sb., která vychází z přirozenoprávní teorie a užívá termínů „lidé, každý, všem, nikomu ...“. Dále je vhodné v této souvislosti zmínit zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 2 NEP a § 3 NEP[8], a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 2 zdp.[9]Jiné právní předpisy, ačkoli používají termíny „občan, občané“, vážou práva také na fyzické osoby.[10] Jedná se např. o zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 1 slovy „občan“, „občané“, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných také v § 1 slovy „občan“, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 1 slovy „všem občanům“.Další kategorie zákonů váže práva na fyzické osoby, jestliže mají na území České republiky pobyt. Je to např. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 3.[11]IV. Některé veřejnoprávní aspekty zániku manželstvíFingovaného sňatku se dotýká ustanovení § 80 odst. 1 písm. a) a b) PobCiz. Podle těchto ustanovení policie zruší platnost k povolení k pobytu, jestliže- zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,- manželství zanikne na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě nebo nebylo nezrušitelně osvojeno.Zákon tedy jednoznačně chrání rodinu, ve které se narodilo dítě nebo bylo osvojeno. V těchto případech zákon nezakládá právo policie povolení k pobytu cizince zrušit.Prokazování skutečnosti, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu, bude v praxi zřejmě velmi složité. Snad pouze v případě, kdy manželé nikdy nezaloží společnou domácnost, bude možné se domnívat, že šlo o fingovaný sňatek.Pokud by manželství zaniklo nebo bylo zrušeno do 5 let od vydání povolení k pobytu, doslovný výklad svádí k závěru, že jsou dány bez nutnosti dalšího dokazování předpoklady pro zrušení povolení k pobytu. Na druhou stranu je však nutné zvážit, zda paušální posuzování manželství v době trvání kratší než 5 let za manželství fingovaná by nebylo zřejmým zjednodušením a neodůvodněnou tvrdostí.[12]V této souvislosti se také nabízí otázka, jak se policie dozví, že velmi brzy k rozvodu nebo k prohlášení manželství za neplatné došlo. Za stituace, kdy se průkaz o povolení k pobytu vydává s dobou platnosti na 10 let (§ 74 odst. 1 PobCiz) je nasnadě, že cizinec vyhledá[13] „dobrovolně“ policii za účelem prodloužení doby platnosti zmíněného průkazu až těsně před uplynutím této doby. Pak bude zřejmě problematické dokazovat, zda alespoň určité období po uzavření manželství vedli manželé společnou domácnost apod. Pokud by došlo k rozvodu podle § 24 ZOR (tzv. sporný rozvod), za důkaz existence a popisu kvalifikovaného rozvratu mezi manželi by mohl sloužit rozvodový spis a vlastní odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství. Jestliže by se však manželé na rozvodu dohodli ve smyslu § 24a ZOR (tzv. nesporný rozvod), ze spisu ani z odůvodnění rozsudku o rozvodu se popis kvalifikovaného rozvratu zpravidla nepodává, neboť jej manželé nemusí prokazovat[14] (srov. domněnku rozvratu „... má se za to, že ...“ podle § 24a odst. 1 ZOR).Zrušení povolení k pobytu v případě, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu, nemá vliv na samotnou existenci a trvání manželství, na práva a povinnosti manželů, tedy na soukromoprávní vztahy mezi manželi.V. Soukromoprávní aspekty uzavření manželství a jeho zánikuS uzavřením manželství spojuje určité závažné důsledky nejen zákon o rodině, ale i občanský zákoník.Pro úplnost je třeba zmínit také zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. V § 32 tohoto zákona je upraveno postavení cizinců tak, že podle odstavce prvého cizinci mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo zvláštními předpisy není stanoveno jinak, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky.Je tedy možné konstatovat, že soukromé právo vychází ze zásady rovnosti subjektů, tak jak vyplývá z Listiny základních práv a svobod a z občanského zákoníku (§ 2 odst. 2).Zákaz diskriminace manžela - cizince se pak projevuje v konkrétních institutech.1) V prvé řadě se jedná o povinnost, ale i právo manželů žít spolu (§ 18 ZOR). Právo a povinnost manželů žít spolu ovšem nelze ztotožňovat se společným bydlením (viz např. studentská manželství). Avšak pokud spolu manželé chtějí bydlet, může se tato skutečnost realizovat na základě jakéhokoli právního důvodu bydlení. Žádný právní předpis nebrání tomu, aby vznikl např. společný nájem bytu manželi mezi občanem České republiky a cizincem (§ 700, § 703 ObčZ, a to i např. k bytu obecnímu), aby manželé společně bydleli na základě společného podnájmu[15] (§ 719 ObčZ), na základě společného práva odpovídajícího věcnému břemenu (§ 151n a násl. ObčZ) nebo jiného pojmenovaného právního důvodu bydlení, event. na základě inominátního kontraktu (§ 51 ObčZ). Manželu - cizinci vznikne uzavřením manželství také tzv. odvozený[16] právní důvod bydlení, tj. právo bydlet v nemovitosti nebo v bytě svého manžela. Manželé mohou bydlet i na základě vlastnického, resp. spoluvlastnického práva k nemovitosti - bytu (k tomu níže).I kdyby manžel - cizinec pozbyl povolení k pobytu, nic se nemění na skutečnosti, že manželství trvá, a že trvá např. i společný nájem bytu manželi, spoluvlastnictví apod.Důsledkem případného rozvodu může být pak skutečnost, že výlučným nájemcem např. obecního bytu bude cizinec. Pronajímateli zřejmě nezbude, než tuto skutečnost respektovat.[17]2) Ze zákona o rodině vyplývá manželům celá řada dalších práv a povinností,[18] např. povinnost pomáhat si (§ 18 ZOR), uspokojovat potřeby rodiny a hradit náklady společné domácnosti (§ 19 ZOR). Vzájemné zástupčí právo manželů v běžných věcech a vznik solidárních závazků manželů při obstarávání běžných záležitostí rodiny (§ 21 ZOR) se také týká manželství uzavřených mezi občanem České republiky a cizincem.3) Podobně také ustanovení upravující vzájemnou vyživovací povinnost mezi manželi[19] (§ 91 ZOR) a vzájemnou vyživovací povinnost mezi rozvedenými manželi[20] (§ 92 a násl. ZOR) se vztahují i na smíšená manželství občanů České republiky s cizinci. Pokud zákon o rodině hovoří o zásadně stejné životní úrovni mezi manželi, je nutné mít za to, že ani v těchto případech není na místě stanovovat výši výživného v rozsahu reálné „spotřeby“, ale naopak tak, aby se ekonomicky slabší manžel podílel na vysoké životní úrovni druhého. Tato skutečnost může být považována za určité „riziko“.Co se týká výživného mezi rozvedenými manželi, zejm. tzv. sankčního ve smyslu § 93 ZOR, je zde situace podobná, tj. riskantní. Avšak pokud by manželé byli ochotni a schopni se dohodnout, např. v rámci tzv. nesporného rozvodu ve smyslu § 24a ZOR, výše a splatnost výživného je ponechána zcela na jejich dohodě (renta i tzv. odstupné ve výši dohodnuté, tj. jakékoliv). Jako problematická se může jevit nemožnost zahrnutí otázky výživného do předmanželské smlouvy.4) Zákonným důsledkem uzavření manželství upraveným v občanském zákoníku je vznik společného jmění manželů[21] (§ 143 ObčZ - dále jen „SJM“).Zde je opět nutné zdůraznit, že skutečnost, že jeden z manželů je cizinec, nehraje významnou roli.Právní úprava SJM je po řadách novel ovládána zásadou smluvní volnosti,[22] avšak manželé (ani snoubenci) nemohou smluvně zrušit ani úplně vyloučit až ke dni zániku manželství vznik SJM - věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti budou vždy tvořit předmět SJM.Pokud uzavřou smlouvu o zúžení, event. vyloučení SJM až ke dni zániku manželství ve smyslu § 143a ObčZ, na tuto smlouvu se mohou vůči jiné osobě odvolat jen tehdy, jestliže jí je obsah této smlouvy znám.Tyto skutečnosti mohou být samotnými manželi považovány za značné úskalí uzavření manželství na oko.Modifikace zákonného rozsahu SJM, event. vyloučení jeho vzniku až ke dni zániku manželství, mohou být pojaty do předmanželské smlouvy.V této souvislosti je však třeba zmínit několik obecných problémů. Jedním z nich je možné obcházení devizového zákona uzavřením manželství na oko.Nabývání nemovitostí cizinci je upraveno v devizovém zákoně (zákon č. 219/1995 Sb., dále jen „DevZ“). Podle § 17 DevZ může cizinec (cizozemec), který není občanem České republiky, nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon[23] nestanoví jinak, pouze z taxativně uvedených důvodů.[24] S ohledem na téma tohoto příspěvku se jedná o:a) dědění nemovitosti,b) nabývání nemovitosti do společného jmění manželů, pokud druhý manžel není cizinec (cizozemec),c) nabývání nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů.ad a) Vzhledem k tomu, že zákon nespecifikuje dědický titul, je možné mít za to, že cizinec může dědit jak na základě zákona, tak na základě závěti, a to od kohokoli.ad b) Právě v této kategorii může docházet k obcházení zákona, tj. manželství může být uzavíráno nejen za účelem získání pobytu, ale i za účelem nabytí nemovitosti, nebo z obou důvodů.Co se týká vypořádání zaniklého, event. zrušeného SJM, žádné ustanovení pak manželům nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec.K vypořádání SJM však nedochází pouze v případě zániku, event. zrušení SJM jako komplexu vztahů, jako institutu, ale i v případě jeho smluvního zúžení (§ 143a odst. 1 ObčZ). Toto zúžení může být komplexní (generální, obecné), tj. až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, nebo i individuální, tj. pouze o jednotlivé majetkové hodnoty, třeba konkrétní nemovitost.Co se týká vypořádání zúženého SJM, žádné ustanovení pak manželům také nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec.ad c) Pokud jde o nabývání nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů, zákon opět nestanoví žádné omezení týkající se nabývacích titulů; je tedy možné mít za to, že může jít o darovací smlouvu, kupní smlouvu apod. Manžel, rodiče nebo prarodiče mohou být také cizinci.Dalším problémem je možné nazvat obcházení zákona o tzv. trojdani (zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů). K této situaci může dojít tehdy, je-li uzavřeno manželství na oko, SJM je rozšířeno o nemovitost manželky, následně pak o tuto nemovitost zúženo a vypořádáno tak, že se výlučným vlastníkem stává manžel. Žádné ustanovení pak manželům nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec. Tento „převod“ nepodléhá dani z převodu nemovitostí.5) Významným důsledkem uzavření manželství je rovněž uplatnění zákonné domněnky otcovství. Pokud se v manželství narodí dítě (přesněji v době od jeho uzavření do 300 dne po jeho zániku), za otce se považuje manžel matky. Není rozhodné, zda spolu manželé žijí či nikoli, rozhodný je právní stav, tedy otcovství matrikové. V důsledku uplatnění zákonné domněnky otcovství nastoupí dlouhodobý právní vztah rodič - dítě, který má důsledky v rodině v širším smyslu (dědění, vyživovací povinnost prarodičů k vnukovi apod.). Také je třeba zdůraznit, že rodiče mají k dítěti rovná práva a povinnosti, ať jsou občany České republiky či nikoli, ať zde mají pobyt či nikoli. Tato skutečnost má vliv na svěření dítěte do výchovy v případě odděleného soužití rodičů, event. v případě rozvodu jejich manželství.6) S uzavřením manželství na oko mohou být spojeny i další soukromoprávní aspekty v oblasti podnikání.Co se týká podnikání[25] v České republice, cizinec může na území České republiky zásadně podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby (§ 21 odst. 2 ObchZ).Za účelem podnikání může cizinec:a) podílet se na založení české právnické osoby,b) účastnit se jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené,c) sám českou právnickou osobu založit,d) stát se jedním společníkem české právnické osoby,e) provozovat samostatnou výdělečnou činnost na základě živnostenského oprávnění a registrace v obchodním rejstříku.Značnou výhodou sňatku cizince s občanem České republiky a následného udělení povolení k pobytu je v této souvislosti skutečnost, že cizinec zásadně nemusí ustanovovat odpovědného zástupce (§ 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,ve znění pozdějších předpisů) a může být i statutárním orgánem obchodní společnosti.7) Pokud jde o pracovní uplatnění,[26] problematika zaměstnávání občanů České republiky a cizinců je upravena zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“).Tento zákon stanoví, že do zaměstnání v České republice mohou být přijati cizinci nebo osoby bez státní příslušnosti zásadně jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno (§ 2 odst. 2 ZamZ):a) povolení k zaměstnání[27] ab) povolení k pobytu na území České republiky.Ašak povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky [§ 2d písm. b) ZamZ]. Znění citovaného ustanovení tedy může svádět k uzavírání manželství na oko. Ve shora uvedených případech totiž mají cizinci v pracovněprávních vztazích stejné postavení jako občané České republiky.VI. ZávěrCílem tohoto příspěvku nebylo vyčerpávajícím způsobem postihnout problematiku postavení cizinců na našem území, ale upozornit na dílčí aspekty nové právní úpravy udělování a rušení pobytu cizincům z „rodinných“ důvodů.[28] Postavení cizinců se však dotýká celá řada dalších právních norem. Je třeba říci, že cizincům zaručují právní předpisy České republiky zásadně stejný standard jako občanům České republiky, tj. že právní řád není diskriminační.Vzhledem k tomu, že manželství a rodině poskytuje náš právní řád ochranu, lze mít za to, že vázání možnosti získání pobytu na území České republiky (bez předchozího nepřetržitého pobytu na jejím území) na vznik a existenci manželství, je v obecném i zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Avšak s ohledem na skutečnost, že dochází ke zneužívání pobytu k získávání různých výhod, má ustanovení, umožňující policii zrušit povolení k pobytu, dospěje-li k závěru, že manželství bylo uzavřeno pouze s cílem toto povolení získat, své místo.

    30.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Jak budovat důvěru ve vztahu v kostce

    Jak budovat důvěru ve vztahu? Pokud chcete budovat kvalitní vztah, jistě se to neobejde bez důvěry. Důvěra je jedna z nejdůležitějších věcí pro fungující vztah. Bez důvěry by to ve vztahu nemohlo fungovat a navíc by vás to ani nebavilo. Určitě byste nechtěli být ve vztahu, kde vás partner neustále podezřívá z nevěry nebo z jiných věcí. V novém vztahu si dokáži partneři lhát až 3x více než v tom zaběhlém a fungujícím.Jak budovat důvěru ve vztahu se svým partnerem?Partneři k sobě nejsou ve vztahu upřímní a v některých případech si neustále lžou. V čem je problém? Jde o to, že jeden z partneru od vztahu očekává něco jiného než ten druhý. Ať už to jsou povinnosti, kdy jeden z partneru je ve vztahu pouze kvůli jedné věci nebo ještě sám pořádně neví, co očekávat. Začněte tím, že si dáte dohromady priority vašeho vztahu. Vztah je o komunikaci, nemusíte se stydět zeptat druhé strany, co od toho očekává. Pokud sám neví, je rozhodně na místě mu pomoct, aby našel ten hlavní bod ve vztahu.Jestliže jste s partnerem ve vztahu déle, mohou některé slova působit až otravně nebo jako by vycházela z robota. Slova, která jste si například říkali na začátku vztahu budou po několika letech znít jako z automatu. Zkuste partnerku překvapit milým dárkem nebo kytici růží. Uvidíte, že z toho bude více nadšená, než ze slov, která slýchá často. Kritika jakou součást vztahuNikdo z nás nemá rád kritiku z druhé strany. Bohužel v partnerském vztahu se vám bude stávat, že váš partner narazí na chybu, která se mu nebude líbit. Jednoduše za vámi přijde a řekne vám to od srdce, bez toho, aniž by vás chtěl urazit. Problém nastává v okamžiku, kdy partner domluví, protože je nastává hádka. Jak budovat důvěru ve vztahu v takové situaci? Není nic jednoduššího než ji příjmout. Partner ocení, že jste dokázali uznat svou chybu.

    09.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Práce a podnikání
  • Nezaměstnanost handicapovaných

    Pouze necelých 17% z postižených lidí v ČR má práci. Přitom právě tito lidé mohou být velmi dobrými a vděčnými zaměstnanci. I tak mají problém najít práci. Zaměstnavatelé se bojí, že budou mít s handicapovanými zaměstnanci více práce. Pracovní pozice pro takto znevýhodněné lidi by měla být určitým způsobem klidnější případně trochu upravená. Ale není zde problém pouze na straně zaměstnavatelů.Zdravotně postižení lidé často ani nevědí, že pracovat mohou, bez toho aniž by přišli o invalidní důchod. Hledání práce je v dnešní době složité i pro lidi bez zdravotního postižení. Mnoho lidí tak proto volí cestu nejmenšího odporu, zůstat doma a pobírat dávky.Hlavní barierou je nedostatek informací, jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance. Často se totiž jedná o první zkušenost obou stran, kdy ani jedna neví, co má od nového pracovního poměru očekávat.Mnoho zaměstnanců totiž ani netuší, že při zaměstnání handicapovaného člověka má nárok na slevu na dani z příjmů. Zde záleží na vážnosti postižení, jedná-li se o těžší, může se ročně jednat až o 60 tisíc. Žádat mohou také o příspěvek na zřizování nových pracovních míst, tedy na nákup vybavení a zařízení.I když jsou handicapovaní pomalejší, patří mezi ty nejloajálnější zaměstnance, jsou pečliví a váží si toho, že mohou pracovat.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • V nové práci | Zoufalé maminky

    Tak jsem nastoupila po mateřské do práce, do nové práce.Překvapilo mě něco?Hned první den mi došlo, že si budu muset opětovně zvykat na mnoho věcí, kterým jsem odvykla. Například ranní vstávání. Na brzký budíček jsem na dlouhou dobu zapomněla. Sice mě mlaďoch někdy budil i před sedmou, ale ne moc často. A povinnost být někde včas je prostě něco, na co jsem dlouho myslet nemusela. Takže když zvládnu všechny úkony tak, aby chom do školky vyrazili včas a po odevzdání ve školce mi neujel autobus, je tu cesta do práce.Opět něco nového. Ne že bych až dosud nejezdila MHD, ale na zážitky při jízdě MHD v tuhle ranní hodinu a snahu nezbláznit se ve věčných zácpách při představě, že přijdu pozdě, jsem nějak pozapomněla.Pak dorazím do kanceláře a uvědomím si, že si nemůžu povídat sama se sebou. Tedy ne že bych byla blázen, ale občas si sama pro sebe řeknu „a jo“, „no jo, vlastně“, „to snad není možný“. Předpokládám, že to tak má každý. A jak jsem si odvykla, že by moje průpovídky mohly někoho rušit, občas mi to ujede. Naštěstí po provizoriu ve společné kanceláři jsem nyní alespoň načas v kanceláři sama, tak mám dost času si zvyknout.Taky si musím zvykat na to, že po obědě nenásleduje odpočinek, ale pokračuje se normálně v práci. V prvních týdnech na mě po jídle začala padat únava, musela jsem se fakt hodně přemáhat, abych neusnula nad klávesnicí. Ani se snad nemusím zmiňovat o tom, jak náročné je se naučit obsahu nové práce. A jak těžké bude opět začít používat angličtinu – tentokrát i hodně odbornou.V neposlední řadě mě čeká to, co čeká každého v nové práci, seznamování s novými kolegy. A to je tedy celkem fuška. Zatímco dřív jsem pracovala v malé firmě, ve které jsme se všichni poznali během prvních dnů, nyní pracuji v jednom kolosu, ve kterém mám stále koho poznávat. Přiznávám se, že mám v lidech zmatek.A ještě větší zmatek mám v orientaci v areálu zaměstnavatele. Bloudění se stalo mým dennodenním chlebem. Jen ostych mi občas brání se zeptat. A když už se zeptám, zjistím, že se ptám někoho, kdo cestu, či hledaný objekt nezná. Hlavně jsem si za první měsíc navykla na určitou cestu do práce a pohyb po areálu. A přestěhování do nově rekonstruované kanceláře s sebou přineslo nutnost naučit se novou cestu do práce (dá se totiž vystoupit na několika zastávkách autobusu, do různých částí se člověk lépe dostane z různých stanic) a také se jinak orientovat v areálu.Taky „miluju“ zaběhané zkratky, které používají moji kolegové. Stejně jako já mám problémy jim porozumět, tak mají moji kolegové problém si uvědomit, že mi jejich zkratky nic neříkají. A to ani nemluvím o odborných termínech, kterým nerozumím, jakkoliv se o zkratky nejedná. Něco se učit je dřina.V neposlední řadě musím zmínit dítě. Na jednu stranu jsem ráda, že po určitou část týdne už není syn středobodem mého světa. Na druhou stranu je ale těžké nemyslet na jeho těžké začátky ve školce, na to, zda proběhlo hladce vyzvedávání, které se svou pracovní dobou nestíhám. Tedy častěji myslím na to, zda dostal včas léky, kapky, jídlo atd. Protože od začátku září už je podruhé nemocný, takže klasický nástup do školky proběhl i u nás. Jen se mi nechtělo si hned na začátku od práce zase odpočinout, tak to lepíme hlídáním. Naštěstí jsou v práci velmi vstřícní, home office, možnost dohody téměř o čemkoliv, fakt paráda. Co říct na závěr? Mám svou novou práci ráda. A na vše nové i náročné, či oprašování starého se těším. Mějte to také tak!

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Centrum aktivního mateřství

    Když jsem zakládala Centrum aktivního mateřství, byla jsem šťastná, že můžu naplnit své přání - pomáhat těhotným maminkám. Mé přání souviselo s prožitím vlastních porodů, které daly mému profesnímu životu směr. Osobně chápu porod, jako klíčový okamžik v životě každé ženy a mým přáním je, aby maminky měly možnost poznat trochu jinou filozofii a přístup k porodu, než s jakou se běžně setkávají ve většině porodnic. Já sama jsem téměř před 11 lety porodila své první dítě klasickým, lékařsky vedeným porodem s veškerou rutinou. Druhé dítě jsem měla možnost po 8 letech porodit po svém, vlastní silou, bez zásahů, v dřepu, bez nástřihu a ten úžasný nádherný zážitek mě natolik ovlivnil, že dnes pomáhám maminkám, aby pro ně už ten první porod mohl být nádherný, aby maminky toužící po přirozeném porodu nemusely cestovat 300 km do vzdálené přátelské porodnice ve Vrchlabí. Původní profesí jsem rehabilitační pracovnice, absolvovala jsem úplně první kurz v ČR pro duly a získala jsem i certifikát coby laktační poradce. Jako dula doprovázím maminky k porodům v Ostravě a přilehlých městech. Svou emocionální a fyzickou podporu poskytuji při porodu jak samotným maminkám, tak i párům. Pro těhotné maminky jsem zorganizovala aktivity, které se trochu liší od těch, které nabízejí ostatní prenatální zařízení. Všechno, co děláme má jeden hlavní cíl - aby maminky našly cestu samy k sobě, ke svému děťátku. Co se týká cvičení je zaměřené především na správné sebeužívání, cvičíme i na velkých míčích, snažíme se, aby maminky pochopily k čemu cviky slouží a jak jim to může být užitečné v těhotenství, nebo při porodu. Další aktivitou Centra aktivního mateřství jsou břišní tanečky pro těhotné. Je to nádherné spojení pohybu s odreagováním, posílení víry v sebe sama a vychutnáním si svého miminka. Tanec rodiček, jak se orientálnímu tanci dle původu také říká, je velmi užitečný a prospěšný při porodu, dokáže pomoci miminku lépe dorotovat a dokáže ulevit od porodních bolestí. V těhotenství se tančí v pomalém tempu a miminko je hlazeno tanečními pohyby maminky a ta tancuje nejen pro sebe, ale vlastně i pro své ještě nenarozené děťátko. Tanec přispívá nejen k utužení vazby mezi matkou a dítětem, ale žena se naučí vnímat řeč svého těla, lépe ho zná a dokáže ho i lépe ovládat a to i u samotného porodu. Mám velkou radost, když k nám po porodu přijdou maminky povykládat své čerstvé zkušenosti z porodu a je moc hezké, když se spolu se svými zlatíčky přidají k nám v tanci. Tancují s miminky v náruči, ve vaku či v šátku a užívají si to stejně, tak jako si to užívaly v průběhu těhotenství. Miminka mají rády houpavé pohyby a známou hudbu, kterou poslouchali ještě v bříšku a jsou úžasně spokojená. Ráda bych, aby Centrum aktivního mateřství, bylo i nadále pro všechny maminky oázou klidu a pohody, místem, kde načerpají spousty praktických informací, kde získají zdravé sebevědomí, a kam se budou rády vracet. V současnosti CAM můžou maminky navštívit v Ostravě a v Bohumíně. Chtěla bych poděkovat touto cestou por. as. Zuzce, která se, se stále větším a kulatějším bříškem, podílí spolu se mnou na vedení těhotenských aktivit a hlavně musím poděkovat svému manželovi za podporu v mé práci, za to, že sdílí se mnou mé nadšení, ale i za jeho finanční pomoc, bez které by tyto aktivity nikdy nezačaly fungovat. Všem maminkám přeji krásné prožití těhotenství a zdravá a spokojená miminka.

    07.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak vytvořit příjmové konto

    Jde o to, aby to moc nebolelo. O nápadu na příjmové konto jsem se dočetla v knize Peníze jsou moji přátelé (někdy sem možná dám výpisky z četby). Ale nikdy jsem to neměla možnost praktikovat, protože existuje několik překážek.První překážkou byl můj drahoušek a obecný zvyk utratit, co se vydělá. Znáte to: „Máme tak akorát, sotva nám to stačí, tak z čeho bys chtěla šetřit? Jó, kdyby se zadařilo a vyhráli bychom onu jednu měsíční výplatu (rozuměj všechny příjmy všech členů rodiny), pak by se o tom dalo uvažovat!“Princip příjmového konta spočívá v tom, že máte jednoměsíční (nebo třeba tříměsíční, jak kdo chce) příjem uložený a v určitý den, nazvěme ho výplatní den (třeba prvního v měsíci) se ona částka potřebná k přežití jednoho měsíce vybere a používá. ALE všechny příjmy v tom měsíci, tedy napřílad výplata, příjem z nějakého prodeje nebo kladné úroky (hi, hi, hi) či co já vím co ještě, se prostě bez dotknutí (a bez oplakávání) vloží na ono příjmové konto. Vybere se to až zase ve výplatní den na příští měsíc. Peníze se na něj tedy jenom neukládají, ale točí se. A v případě nějaké katastrofy to může být poslední záchrana, když je opravdu nejhůř.Pokud jsou vaše příjmy vyrovnané (tedy pokud příjmy pokrývají výdaje a jsou každý měsíc přibližně stejně vysoké), pohyb na účtu vypadá tak, že prvního je vynulováno a posledního je tam celá měsíční výplata, která pokryje všechna vydání následujícího měsíce. Zkrátka nečekáte až co vám tento měsíc zaměstnavatel přidělí a co zbude po odpočtu všech daní a marodění a srážek, ale víte celou sumu hned na začátku měsíce. Můžete si udělat rozpočet, odečíst splátky a pravidelné platby a víte, kolik vám zbude na jídlo a nebo třeba pro radost. Ale taky víte, že nic víc ten měsíc už nebude.Pokud jsou vaše příjmy nevyrovnané, oceníte příjmové konto ještě více. Jen potřebujete vědět, jak se u vás průměrně peníze točí v rámci roku. Jako kolotočáři – když vím, že v zimě vydělávám méně a v létě více, musím si to zprůměrovat a v létě prostě neutrácet všechno, ale nechat si na zimu, až budou příjmy slabší.Další překážkou byl argument, kde vzít onu první měsíční dávku?Samozřejmě, spořit, odkládat, každý měsíc kousek ukrojit z momentálního příjmu. Ale kdy to bude dost? Až naspořená částka dosáhne alespoň 100% výdajů. Ano, každopádně to bude chtít utáhnout opasek.Jenomže po dvou, třech měsících se vždy ztratila motivace, proč dělat takové šachy s penězi? Co vyděláme, to utratíme a je přeci jedno, jestli hned a nebo o měsíc později.NENÍ TO JEDNO!U nás doma patříme do té skupiny, co nemá příjmy pravidelné. Můj podnikatel někdy kšefty má a jindy méně, příjem není každého třináctého, ale podle toho, kdy se zadaří. Což je příšerné ve vztahu ke splátkám, které se musí platit každého desátého nebo dvacátého, bez ohledu na to, jestli byla zakázka včas předána a zaplacena. V průběhu měsíce se to všechno stejně nějak poplatí, ale často se zpožděním, které s sebou nese pokuty z prodlení a sankční úroky.A tak jsem přemýšlela (v rámci novoročního předsevzetí), jak tomu zabránit, aby nám peníze takto pitomě utíkaly na sankce. Jediným řešením je právě vytvoření onoho příjmového konta. Ale protože vím, že prosté odkládání řekněme třeba únosných 10% (po dobu deseti měsíců) stranou by opět dlouho nevydrželo a vzduchem by létala otázka „Proč na to nemůžu sáhnout, proč mám zase platit pokutu z prodlení, když tamhle leží X peněz?“. Proti tomu není argument. Vysloužila bych si akorát přídomek škrta, co sedí na penězích a nechce je vydat kvůli nějakému hloupému principu.Přemýšlela jsem dál, aby byl užitek patrný pokud možno co nejdříve. A vymyslela jsem desetiprocentní systém.První měsíc (leden) odkládám z každičkého příjmu 10%.Druhý měsíc (únor) mohu naspořenou lednovou částku vybrat, ale s tím, že z každého příjmu odkládám už 20%.Třetí měsíc (březen) vybírám únorové spoření a z výplat odkládám 30%.A tak dále, až se dostanu na 100% – názorně je to v tabulce. 

    24.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Rozhovory
  • Alergie

    Stop alergiiŽádná odpověď, co to je alergie a jak s ní naložit nebude stoprocentní, ani stručná. Přesto jsme pozvali na krátký rozhovor pana doktora Dlouhého, který nám zkusí zodpovědět pár otázek týkajících se toho, co to je alergie, jak na ní a proč bychom ji měli léčit.Na začátek zahřívací otázka – co to je alergie? Jak se dá laicky popsat?Jednoduše jde o to, že náš imunitní systém reaguje na některé běžné podněty z okolí přehnaně. Například alergie na pyl může vyvolávat pálení očí anebo nás zasáhne alergická rýma.Můžeme se alergie definitivně nějak zbavit? A jak?Jedinou možnou odpovědí dneška jsou prášky, ale ani ty nezaručí úplné vyléčení. Ve skutečnosti všechny medikamenty jen tlumí příznaky těchto reakcí, nedokážou vyřešit příčiny. Kromě prášků si můžete pomoct zdravým životním stylem – zdravá strava a dostatek pohybu, ale v přírodě! Což už bývá někdy docela oříšek, když se alergie na pyl rozjede naplno…Co když se alergie vůbec neléčí?Určitě bych doporučoval zahájit léčbu co nejdřív. Pokud se nic proti pálení očí a podobným příznakům nepodnikne, tak se stav alergika bude zhoršovat. Například alergická rýma se může rozvinout v astma. Trpíte-li minimálně dvěma alergickým příznaky, s návštěvou doktora neváhejte.Jak se dá poznat alergie na pyl od normálního nachlazení?Když máte alergickou reakci, většinou je alergická rýma doprovázena ještě značným štípáním nosu. K tomu se někdy přidává pálení očí, s čímž se u opravdového nachlazení nesetkáte.Co byste závěrem vzkázal mladým alergikům?Vzkázal bych jim, aby si zaskočili do lékárny. Skoro všechny léky na alergie jsou volně prodejné a ani nebudete muset sahat hluboko do kapsy. Je lepší dopovat se práškama teď,než  za pár let litovat, že s sebou musíte všude nosit inhalátor.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Tvoření a tipy
  • Kamínky

    Kameny a kamínky Některý kámen je hezký sám o sobě...takový se jenom vezme a položí někam jako těžítko...nebo bych ho mohl přelakovat, pokud si jsem jistý, že lesklý vypadá líp. Ale tenhle by tím moc nezískal...Jiné se dají naaranžovat se skleněnými kamínky k aranžování...stačí skleněná miska a troška odvahy.Tyhle malé, s těmi už si poradit dokážeme - buď je uchytíme drátkem, nebo je zamotáme do ouška z moduritu nebo do úchytky z kůže - všechno jsme už zkoušeli dřív, takže si jenom připomenem obrázky kamínků s drátkem.No a zbývají takové ty placaté. Protože jsme řekli, že tyhle stránky budou s dostupnými materiály, využijeme toho, co máme doma. Kamínek odmastíme, protože to je základem úspěchu, a pak jej pomalujeme. Děti na táboře by na to vzaly pastelky, ale protože teď už jsem doma, tak jsem vytáhl tempery. Mám je sice do školy, ale spotřebuju jich docela maloučko. Takže potřebuji: kamínek, temperové barvy, štětec, paletu, hadřík, misku s vodou a něco, na čem si budu patlat. A začnu tím, že na kamínek udělám pozadí - v mém případě bylo modré. Natírám hustou barvou a pečlivě - i po stranách! Nehleděl jsem na to, že nebe nebude po celém kamínku - temperové barvy jsou dostatečně husté na to, aby se vzájemně překryly, jen musí dostatečně zaschnout. Pak jsem udělal trávu, obláček, no a kytky - protože kamínek je malinký, jsou to jen otisky konečku štětce...Když kamínek dokonale zaschl, tak jsem ho přelakoval - stačil mi lak na dřevo ve spreji.Kdybych chtěl namalovat něco opravdu moc a moc pěkného, koupil bych si buď speciální barvy, nebo bych to zkusil tuší...

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Barva na vlasy - přírodní HENNA

    Přírodní barviva jako je henna či heřmánek, se používala k barvení vlasů od pradávna. Henna byla obzvlášť oblíbená u starověkých Egypťanů. Je to nejrozšířenější přírodní barvivo, ale existují i jiná, která se mohou extrahovat z mnoha rostlin, například z korunních lístků měsíčku, z hřebíčku, stonků rebarbory, a dokonce i z listů čajovníku.Přírodní barvy fungují téměř stejným způsobem jako barvy středně trvalé, protože obarvují vnější část vlasu. Výsledky jsou však různé a na vlasech často zůstanou zbytky barvy, takže se nedoporučuje vlasy dále barvit trvalými barvami nebo je zesvětlovat.Henna zvýrazňuje přírodní světlé vlasy, protože po jejím použití vypadá barva vlasů bohatší. Dnes je dostupná ve formě prášku, který se smíchá s vodou a vytvoří pastu. Barva postupně bledne, ale častými aplikacemi bude mít silnější a déle trvající účinek.Výsledek dosažený při používání henny závisí na přírodní barvě vlasů. Na hnědých a černých vlasech vytvoří narezavělý odstín, zatímco světlejší vlasy budou zlatokaštanové. Henna vlasy nezesvětluje a není vhodné ji používat na blond vlasy. Na vlasech, které jsou z více než 20 procent šedé, bílé, barvené nebo zesvětlené, bude výsledná barva oranžová.Čím déle se nechá henna na vlasech, tím intenzivnější je výsledek. Doba aplikace se různí od jedné do dvou hodin, ale některé indické ženy si nechávají hennu na vlasech 24 hodin a hlavu si potírají olejem, aby pasta nezaschla.Stav vlasů, které se hennou ošetřují, je dalším faktorem ovlivňujícím intenzitu. Konečky dlouhých vlasů jsou vždy o něco světlejší než kořínky, protože jsou více vystaveny slunci a henna tento účinek ještě zvýrazní. Výsledná barva bude tmavší od kořínků až do poloviční délky vlasů a světlejší od poloviční délky ke konečkům.Vždy je dobré vyzkoušet hennu, kterou chcete použít na několika vypadlých vlasech (stačí vlasy z kartáče) a zaznamenat si, jak dlouho trvá, než se dosáhne kýženého výsledku.Přírodní hennu je možno používat i tak, aby vlasům dodala lesk, ale neobarvila je. Smícháme hennu s vodou a vytvoříme tuhou pastu. Pro silnější regenerační účinek vmícháme vaječný žloutek a trochu mléka, které pastu zvláční. Naneseme na vlasy, necháme hodinu působit a pak důkladně opláchneme. Opakujeme každé dva až tři měsíce.Rady na závěr (barvení vlasů):Hennu z vlasů důkladně opláchněte, jinak na vlasech a pokožce zůstane jemný prášek.Mezi jednotlivými barveními používejte šampon z henny k zvýraznění tonu.Pokaždé používejte stejný výrobek z henny.Nepoužívejte složenou hennu(tu, do které jsou přidány kovové soli), může způsobit dlouhotrvající problémy s barvením vlasů.

    10.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Seznamky a rande

    Seznámit se s někým novým, najít si přátele či alespoň známe je těžší a těžší. Proto jsou v dnešní době velmi používané různé typy seznamek, které by vám měli pomoci se seznámit. Spousta lidí tyto seznamky rovnou zatracuje a říká si, že se nebude ztrapňovat před cizími lidmi, ale ti, kterým seznamka pomohla, na ní nedají dopustit.V různých ženských časopisech neustále nacházíme články, jak lze v seznamce například přes internet najít dokonalého partnera a manžela.My se dnes chceme zaměřit na různé typy seznamek, jejich výhody a naopak nevýhody, co na nich můžeme čekat a jaké mají výsledky. Online seznamky:Ty jsou v dnešní době asi nejrozšířenějším typem seznamek vůbec. Na internetu nalezne nepřeberné množství těchto online seznamek, které se liší pouze počtem uživatelů či grafikou stránek. Jejich výhodou je, že si můžete z pohodlí svého domova prohlížet profily, které na seznamce jsou, a nemusíte komunikovat s nikým, s kým nechcete. Naopak ale nemůže vědět, jestli jsou údaje na seznamce pravdivé, protože nic se nevyrovná šoku, který se vám stane na prvním rande, kdy čekáte pětadvacetiletého, vysokého blonďáky a místo něj přijde padesátiletý, lehce otylý chlápek, kterého je vám bude spíš líto. Výsledky z těchto seznamek jsou rozporuplné, protože určitě budete muset zkoušet víckrát, než možná narazíte na někoho, kdo opravdu stojí za to. Nicméně na online seznamce se dá najít i ten pravý či pravá. Pokud si nerada prohlížíte cizí profily, udělejte si svůj a čekejte jenom na reakce okolí, i to se někdy vyplatí. A vy si tady můžete také vybírat, komu odpovíte a komu nikoliv. Můžete je najít i pod názvem fotoseznamka. Seznamka zakládající se na vyplněném dotazníku:V tomto typu seznamka nejprve vyplníte osobností dotazník, který se vám ihned vyhodnotí. Podle tohoto dotazníku se dozvíte svého ideálního partnera. Zároveň vám na seznamce rovnou několik takových partnerů představí. Tato seznamka je v podstatě také online, ale na trochu jiném principu. Nemůžete si zde vybrat kohokoliv a poté ho kontaktovat, ale dostanete jenom omezenou nabídku kontaktů na základě vašeho dotazníku. Navíc zde nastává otázka, jak dobře je daný dotazník vůbec vyhodnocený. SMS seznamka:Tuto seznamku podle mých informací používají spíše lidé, kteří nehledají žádný vážný vztah, ale spíše pobavení. Vy si vyberete jejich inzerát a poté pošlete sms ve stanoveném tvaru na tel. číslo provozovatele seznamky, který vzkaz předá. Což podle mého názoru není úplně jisté. SMS seznamky bych rozhodně nedoporučovala, pokud hledáte něco seriózního. Speed dating:Tato forma seznámení je pro ty, kteří preferují osobní kontakt hned na poprvé. My tento systém známe spíše z amerických filmů, ale začíná se rozmáhat i u nás. Jak to funguje? Seznamky se účastní stejný počet mužů i žen. Ženy každá sedí u jednoho stolu a muži se u těchto stolů střídají. Je zde omezený čas na konverzaci, proto je třeba mít připravených pár otázek, na které byste se rádi zeptali. Každá žena by měla mít kontakt s každým mužem.Pokud vás někdo zaujme, můžete si poté domluvit schůzku. Tato forma seznamování má své klady, ihned víte, jak kdo vypadá či jak se chová, ale i své zápory, protože daný člověk se mlže přetvařovat a koneckonců, vy ho vůbec neznáte. Dnes už existuje opravdu hodně typů seznamky a je jenom na vás, který si vyberete. Někomu více vyhovuje osobní kontakt a někdo dá přednost online seznamce, každopádně dá se říci, že dnes už si každý přijde na své. V seznamkách existuje určité riziko, ale risk je zisk. Zkuste proto získat pravou lásku i přes tento způsob, když se vám to jinak nedaří.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Rodičovské postoje

    Na otázku, od kdy je možné dítě vychovávat, odpovídali nezasvěcení lidé, že od doby, kdy dítě už má aspoň trochu rozum, kdy je možné se s ním domluvit, něco mu vysvětlit, ukázat, dokázat, a ono je schopno to pochopit. Pak Sigmund Freud a jeho následovníci spolehlivě ukázali, že každý z nás mnohé "výchovné" zásahy svého společenského okolí přijímá bez rozumu a bez pochopení, a to navíc tak hluboce, že to v nás zůstává a pracuje třeba po celý život, aniž jsme si toho vědomi.Tak se postoupilo v představách o výchově do věku kojeneckého a pak ještě hlouběji, tj. až do prvních dnů života. Ani to však nestačilo. Už od poloviny tohoto století je jasné, že vyvíjející se plod je v kontaktu a v součinnosti nejen s matčinými tělesnými pochody, ale i s její psychikou. Z toho plyne, že dítě je v jistém smyslu vychováváno už během těhotenství. Ale už dříve přišli psychologové na to, že způsob, jakým se chováme k dítěti a jak je tedy vychováváme, je dalekosáhle ovlivněn našimi tzv. rodičovskými postoji, které se vytvářejí dávno dříve, než k nějakému těhotenství vůbec dojde.Vždy znovu se mi v této spojitosti vrací ve vzpomínkách scéna z vlastní rodiny i z rodin mých přátel.Matka je ještě v porodnici a doma se čeká na její návrat i s miminkem. Všechno je připraveno. Je tu výbavička v několika vydáních, všechny možné hygienické prostředky, vanička, někde už i kočárek a spousta jiných věcí. Vygruntovalo se, provedly se nutné úpravy v domácnosti, provedla se tzv. organizační opatření. A přitom zcela nenápadně, v pozadí a ve skrytu tu čekají na dítě v "jeho lidech" jejich představy a ideály, někdy i úzkosti a obavy, jejich vědomosti a zkušenosti, jejich očekávání, jaké to dítě bude, jak se bude vyvíjet a čeho všeho v životě by mělo dosáhnout a čemu se vyhnout. A to jsou "rodičovské postoje", o nichž bude dále řeč a které pro další život dítěte mají daleko větší význam, než kdyby je tu místo kočárku čekala třeba luxusní Felicie nebo Mazda.Když se ptáme mladých rodičů, odkud se podle jejich mínění rodičovské postoje berou, odpovídají obvykle docela správně, že se vyvíjejí během soužití s dítětem nebo už v poslední fázi těhotenství, když se na dítě těšíme a připravujeme. (Pro matku je plod, který se hýbe a dává najevo svou přítomnost v jejím těle, zpravidla už dítětem zcela určitým a konkrétním, k němuž má také už svůj konkrétní vztah.) Neuvědomují si však zpravidla, že základy těchto postojů si už do vztahu k svému dítěti přinesli sami v sobě dávno dříve.Zkušenost nám říká, že rodičovské postoje bývají u mladých rodičů většinou už docela dobře zformovány. Nicméně jistě najdeme ve své blízkosti případy, kdy tomu tak není a kdy je očividné, že tito určití mladí lidé jsou pro své rodičovství ještě nevyspělí a nezralí. Tak jako třeba některé dítě není v šesti letech ještě zralé pro vstup do školy, tak jsou někteří lidé nezralí pro vstup do manželství a do rodičovské role. Projeví se to většinou tím, že nadále tvrdošijně lpí na svém předchozím předrodičovském způsobu života, že se nedovedou vzdát ničeho ze svých předchozích zálib, dítě je jim životní komplikací a přítěží - nedozráli k tomu, aby přijali odpovědnost za někoho druhého.Je proto možné za příznivé znamení demografického vývoje pokládat skutečnost, že věk mladých lidí uzavírajících manželství se v posledních letech začíná u nás zvyšovat - zatím byl jeden z nejnižších v Evropě. Dá se tedy předpokládat, že se ve výchově dětí brzy projeví i vyšší rodičovská zralost jak matek, tak mladých otců.Musíme ovšem připomenout, že otázka zralosti se týká i generace prarodičů, neboť i oni musejí skutečnost svého babičkovství a dědečkovství přijmout a zpracovat, aby byli mladé rodině a svým vnoučatům k užitku a opoře. I oni musejí přijmout novou odpovědnost a nově zápasit se zaměřením jenom na sebe, jak o tom budeme mluvit dále podrobněji v Eseji o výchově k odpovědnosti.Rodičovské postoje mají dlouhý vývoj. Začátek je ve vlastní rodině a ve zkušenosti dítěte s vlastními rodiči (nebo s náhradními rodičovskými osobami, neboť nezapomínejme, že dítě za "své lidi" přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají a nemusejí mít na to potvrzení z porodnice).Z toho ovšem mezi jiným vyplývá, že lidé, kteří žádnou zkušenost s rodiči a "svými lidmi" z doby svého dětství nemají, jsou v určitém nebezpečí, že jejich vlastní rodičovské postoje se budou vyvíjet chudě a nedokonale. Potvrzují to ostatně i dlouhodobé studie dětí, které vyrostly jen v dětských domovech. Na druhé straně však tyto studie také prokazují, že v řadě případů najdou i tito lidé dost vnitřních sil i dost chápavé a taktní pomoci z okolí, že se stanou rodiči řádnými a úspěšnými.O těchto zkušenostech dítěte s rodiči budeme mluvit v dalších kapitolkách podrobněji. Zde jenom stručně shrneme, že začínají už prvními úsměvy a reakcemi rodičů na ně, pokračují ve spoustě vzájemných kontaktů během kojeneckého věku, specifickým citovým vztahem mezi dítětem a mateřskou osobou někdy kolem sedmého měsíce života dítěte, vytvořením vztahu dítěte k domovu a lidem v něm někdy kolem dvou let, zkušenostmi s druhými dětmi ve věku předškolním, přijetím identity podle pohlavní příslušnosti ve středním školním věku a budováním své identity osobní v době puberty a po ní, mladistvými láskami, sněním o budoucnosti, až konečně mileneckým vztahem, manželstvím a vlastním těhotenstvím (pokud možno spíše v tomto pořadí než obráceném) u ženy a těhotenstvím své manželky u muže.Mají tedy rodičovské postoje dosti dobrodružnou cestu od svých pramenů kdesi hluboko ve vlastním dětství až do doby, kdy budou moci být uplatněny ve výchově vlastního dítěte. Jenomže nic se ze života neztrácí a co tam bylo během tohoto vývoje s láskou vloženo, to má velkou naději, že bude i s láskou předáno další generaci. Jde tu o jakýsi podivuhodný koloběh dobrého i zlého mezi lidskými generacemi - a nám jde přirozeně o to, aby to dobré nabývalo vrchu.Rád bych tuto kapitolku uzavřel poučením, které nám přineslo zkoumání následků nechtěného těhotenství. Je určeno generaci dnešních mladistvých a nastupující generaci rodičovské. Říká, že utváření správného vztahu k těhotenství je významným stupněm psychosexuální výchovy. Souvisí velmi úzce s otázkou antikoncepce. Avšak právě nálezy z našeho výzkumu ukázaly, že zvládnutí techniky antikoncepce není dostatečnou prevencí nechtěných těhotenství (ba ani dostatečnou prevencí AIDS), není-li sexuální chování každého z partnerů podloženo také odpovědností jednoho k druhému.Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat poučení mladých lidí o výhodách a nevýhodách, možnostech a mezích jednotlivých antikoncepčních metod - na druhé straně je však také třeba ukazovat, a to s podstatně větším důrazem než dosud, na pozitivní stránky plánovaného, dobře časovaného těhotenství, které může mladým lidem přinést maximální životní uspokojení a velmi významně přispět k růstu jejich osobnosti. Přispívá však i k tomu, že rodičovské postoje ve své poslední fázi vývoje (před narozením dítěte, protože pak s dítětem se vyvíjejí dál) mohou dostat veskrze pozitivní ráz a projeví se v pozitivním přijímání dítěte už od jeho prvních pohybů ještě v těle mateřském, přes porod, první pláč a první smích, dál k paci-paci a dál do života.Významný francouzský psycholog René Zazzo k tomu říká toto: "Víme dnes, že naše tělo nežije pouze z potravy, ale také z vřelosti někoho druhého. A to není jen básnická metafora nebo filozofická konstrukce, ale skutečný fakt. Biologické děje už se nedají definovat jenom funkcemi, jako je dýchání, krevní oběh, přijímámí potravy apod. Je nutné vzít v úvahu i takové funkce, jako je vzájemný vztah jedinců téhož rodu."

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Taky máte pocit, že den by musel mít osmačtyřicet hodin, abyste zvládli vše, co chcete?

    Časový pres je jeden z hlavních důvodů, proč mnozí lidé, kteří se s velkým nadšením a vysokou motivací dají na pravidelné sportování postupně odpadají. Rada kterou si můžete často přečíst, že stačí si jen lépe organizovat pracovní den, je sice správná, ale zachovat se podle ní, není snadné. Zvlášť, když pracujete dejme tomu na postu, jenž spadá do kategorie označované za "střední a vyšší úroveň vedení". Jinými slovy - nevelíte si tak úplně sami. V takovém případě budete muset zkoušet různé triky, jak na dotírající čas a vlastní sklon k pohodlí vyzrát. Nebojte se, některý nakonec zabere. Ranní ptáče je to od přírody prostě tak - někdo je skřivánek, jiný sova. Pokud patříte k těm druhým, a přitom z různých důvodů nemůžete pravidelně cvičit po práci (třeba kvůli tomu, že domů často přijíždíte až pozdě večer), máme pro vás tip, jak si zvyknout na ranní vstávání kvůli tréninku ještě před prací. 1. Během prvního "zkušebního" měsíce zkuste vstát o takových patnáct dvacet minut dřív. Získaný čas využijte k jakémukoliv fyzickému cvičení (pokud máte doma bazén, zaplavte si; stačit může i obyčejná procházka). 2. Pokud bude vaše "přeučení" úspěšné a ranní pohyb se pro vás stane návykem, věnujte ony minuty běhu. Nejspíš pak nebudete vlastně ani vědět, jak se to stalo, ale budík již skoro nebudete potřebovat a lehce zvládnete dokonce i čtyřicetiminutový ranní trénink - svůj běžecký "pozdrav slunci". Pokus, co nic nestojí "Nemám na cvičení čas." jasně. Trochu času ale přeci jen jistě máte. Neuškudlíte ani pět deset minut? Otestujte si to při následujícím pokusu. 1. Jeden den v průběhu pracovního dne si hned příští měsíc vyznačte jako "tréninkový". Stačí pro to málo: vyčleňte si na to v diáři třeba deset minut Podmínka úspěchu: těch deset minut musíte cvičit stůj co stůj. 2. Vyhodnocení: Nesplnili jste kvůli těm deseti minutám pracovní úkol, zanedbali rodinu? 3. Pokud bude vaše odpověď  záporná (a věřte tomu, že bude) zkuste si následující měsíc zvýšit "dávku" na patnáct minut. 4. Výsledek: Pokud nepatříte k beznadějným případům kvůli slabé vůli, pak zjistíte, že pravidelná běžecká půlhodinka (včetně rozcvičení a vydýchání během ní stačíte zvládnout tři i čtyři kilometry) vrostla do vašeho programu, aniž byste vlastně věděli jak. Pokud se to nepodařilo, pak byste se vážně měli zamyslet nad tím, zda nenastal čas změnit povolání nebo zaměstnavatele.  

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Pomocníci pro vaši krásu a vlasy

    Žehlička na vlasy, fén, kulma, epilátor, čistič pórů…. Na trhu existuje řada kosmetických přístrojů, pomocí kterých docílíte během chvilky dokonalého vzhledu. Ale jak se máte zorientovat v široké nabídce těchto výrobků? Poradíme vám, na co si dát při koupi těchto přístrojů pozor, na které funkce se zaměřit a které jsou úplně zbytečné. V prvním díle se budeme zabývat vlasovými pomocníky.Žehlička na vlasyPokud se vám lehce vlní vlasy, jistě oceníte žehličku na vlasy. Navíc po jejím použití budou vaše vlasy lesklé a hladké.  -Mokré nebo suché vlasy?Žehličky se vyrábí ve dvou variantách – pro suché a mokré vlasy. Výhodou žehliček na mokré vlasy je, že jí můžete použít okamžitě po umytí hlavy, zatímco u druhého typu musíte nejprve vysušit vlasy fénem (úplně do sucha, nesmí být ani vlhké!) a až poté žehlit. Tudíž musíte zvážit, zda si budete žehlit vlasy ráno před prácí nebo večer po umytí hlavy a který typ by byl pro vás vhodnější. -Úzká nebo široká?Většinou můžete koupit žehličku užší a širší. Která je lepší? Osobně si myslím, že ta úzká. A to proto, že se s ní lépe pracuje, protože se s ní dostanete blízko ke kořínkům vlasů.  Nebojte se, že s ní žehlení déle trvá. I když máte velmi husté a dlouhé vlasy, vyžehlíte je s úzkou žehličkou během 10 minutek. Široké žehličky jsou podle mého názoru neobratné a špatně se s nimi manipuluje, a proto bych vám je nedoporučovala. -Rovné nebo vlnité?Ač žehlička slouží k vyrovnání vlasů, existují typy, které umí i natáčet vlasy a dělat vlny. Poznáte jí tak, že má zaoblené hrany. Co dále by měla žehlička umět?Dobrá žehlička by měla mít možnost regulovat teplotu. Pokud máte suché a poškozené vlasy, vyberte si žehličku s párou. Nalijete do ní vodu a při žehlení se bude vytvářet pára, díky které získají vaše vlasy ztracenou vlhkost. Novinkou jsou i ionizační žehličky, které zajistí větší lesk vlasů. -KosmetikaI když budete mít sebelepší žehličku, pořád bude vaše vlasy poškozovat. Proto si kupte přípravek, který nanesete na vlasy před žehlením a který je ochrání před vysokou teplotou. Seženete je např. od značky Wella.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Vytvořte si dojem větších očí pomocí líčení

    Natočte si řasyJedním z největších tajemství při využívání očního make-upu pro optické zvětšení očí je natočit si řasy. Je důležité natočit řasy předtím, než aplikujete řasenku. Pokud si zapomene řasy natočit před aplikováním tmavé řasenky, nejprve se ujistěte, že je řasenka úplně zaschlá a teprve potom začněte s točením. Pokud si během dne všimnete, že řasy už nejsou tak natočené, jako byly ráno, kdy jste si nanesla první ranní make-up, můžete je vždy znovu natočit kdykoliv během dne, protože řasenka už bude dostatečně zaschlá.Nezapomínejte na spodní řasySpousta žen si myslí, že není potřeba řasenky na spodní řasy. Ale naopak spousta profesionálních vizážistů věří v to, že přidáním dodatečné vrstvy řasenky na dolní řadu řas získáte výraznější vzhled a tudíž i větší oči. Trik je v tom, že musíte vědět, jaké množství řasenky použít. Začnete s aplikací na horní řadě řas. Poté pokračujte na spodní stranu oka s tím, co na řasence zbylo, nedoplňujte množství namáčením do tubičky. Držte kartáček vertikálně a jezděte po řasách tam a zpět, dokud nedosáhnete kýženého vzhledu.Falešné řasy na večerPokud chcete dosáhnout dramatického efektu zdůrazněného party světlem, můžete vyzkoušet nalepení umělých řas. Většina celebrit používá falešné řasy, minimálně na velké události. Pokud umíte řasy nalepit správně, budou vypadat krásně a přirozeně. Ve větších obchodních domech se to můžete naučit zdarma – v parfumeriích nebo lepších drogeriích, kde najdete pracovníka znalého správných postupů líčení. Před jakoukoliv událostí si to nejprve vyzkoušejte, klidně raději několikrát. Pokud jsou řasy příliš dlouhé nebo široké, zastřihněte je, ale pozor – dříve než si je nalepíte na oči.Bílá linka na oči nanesená na správná místaDalší technikou zvětšení očí je aplikace krémově bílé tužky na oči. To vám pomůže získat vzhled laňky, rozzáří to celý váš obličej a opticky rozšíří oči. Dosáhnete toho pomocí kajakové bílé vnitřní linky na spodní m víčku. Ujistěte se, že nanášíte dostatečně měkkou tužku, aby nebyla příliš výrazně bílá. Sežeňte si kvalitní tužku (Sephota, Loreal, Estee Lauder). Pro další rozzáření očí naneste tuto světlou barvu také do vnitřního koutku očí.Aplikujte zvýrazňovačPokud se příliš bojíte bílých stínů, zkuste jiný odstín. Také můžete vyzkoušet tzv. „zvýrazňovač“ v podobě platinově zlatého stínu na oči. Jednoduše aplikujte stíny jako obvykle a poté naneste platinovým odstínem tečkováním čáru na oboční kosti, přesně pod vaším obočím. Smíchejte jemně tento i váš původní stín. Pokračujte s aplikací zvýrazňovače do vnitřního koutku očí a užívejte si nový vzhled.Udržujte si obočí vytrhané a tvarovanéKupodivu pro velké oči je potřeba věnovat pozornost i obočí. Jste-li líná, navštivte jednou za čas svoji kosmetičku. Můžete si jej nechat upravit například voskem. Navíc vám obočí vytvaruje stejně a správně. Mírným obloukem zajistíte větší oči.

    16.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Proč tolik mladých mužů stále bydlí se svou matkou?

    Jakto že jsou někteří schopní, úspěšní a vpráci nenahraditelní zástupci mužského pohlaví ve věku, kdy se opouští hnízdo, stále závislí na své mamince? Pánové mi hned v úvodu prominou, ale v tomto článku se na některé z nich podíváme z trochu nelichotivého úhlu...Představte si, že nastoupíte do nové práce, poznáváte nové kolegy a mezi nimi „objevíte“ i velmi sympatického, zábavného a milého chlapíka, řekněme kolem třicítky. Zajdete spolu párkrát do kina,postupně zjišťujete, že máte opravdu hodně společného, že je vám spolu velmi dobře a konečně máte pocit, že jste potkali někoho, s kým by vám nebylo proti mysli v důchodu chodit krmit ptáčky do parku. Váš vztah nabývá na intenzitě a jednoho dne vás váš milovaný pozve k sobě domů. I přes minusové teploty si na sebe oblečete lehounké a velmi svůdné oblečení (nemluvě o spodním prádle) a těšíte se na romantický/bouřlivý (záleží na vašem založení) večer. Vše se slibně vyvíjí, sklenka červeného vína v útulné restauraci už dávno rozpustila drobné rozpaky a vy se konečně přesouváte do bytu vašeho vyvoleného. Ve vášnivém objetí se dostáváte do ložnice, blížíte se k posteli, když v tom se v pokoji objeví někdo třetí. Postarší žena s natáčkami na hlavě, ve vybledlé noční košili a s károvanými pantoflemi na nohách (jistě mi odpustíte toto drobné klišé, opravdu je mi jasné, že mnohým padesátnicím by se dalo hádat sotva čtyřicet a že některé ženy, které mají už dávno -sát,hravě strčí do kapsy mnohé, kterým je teprve -cet, ale pro umocnění dojmu jsem si nemohla tento popis odpustit) vás propaluje pohledem. A co víc, váš partner, místo aby tu ženskou vyhodil z pokoje a zabouchl dveře, se ještě začne omlouvat a vysvětlovat, kdo jste, přičemž vám nervózně stahuje sukni dolů. Vám po opadnutí prvotního šoku začne docházet, že byt, v němž se nacházíte, asi nebude až tak úplně patřit vašemu milému a že ta podivná paní opravdu není vetřelec, ale vaše potencionální tchýně. Místo postele se přesouváte do kuchyně. Ačkoli se obě snažíte být milé a vstřícné, je vám po pár minutách jasné, že z vás dvou nejlepší přítelkyně nebudou. Právě v tuto chvíli se může začít příběh odvíjet dvěma způsoby… V prvním, tom horším případě zjistíte, že proti jeho drahé matince nemáte sebemenší šanci.Důvodem, proč váš třicetiletý přítel stále bydlí u své matky, je fakt, že je k ní stále ještě „připoután pupeční šňůrou“. Prostě se od ní dosud nedokázal odpoutat jako dítě a to co řekne maminka je takřka svaté. Je jeho ženou číslo jedna a vy budete muset velmi bojovat, aby jste ji z této pozice sesadila. Zvláště pokud si vás zrovna neoblíbila, pokud jsou vaše názory na cokoli absolutně neslučitelné a pokud shledá, že nejste pro jejího syna dost dobrá, dokáže vám udělat ze života peklo. V lepším případě ji bude partner omlouvat a snažit se vás dvě udobřit (ale nikdy nepřizná její chybu) a v tom horším bude vaše stížnosti ignorovat a každou neshodu bude dávat za vinu vám.Ano, hluboký vztah mezi matkou a synem je přirozený, ale nesmí nabývat až nezdravé podoby. Příčiny závislosti muže na své matce mohou být různé. Mohou se vyskytnout i některé krajní případy, kdy matka svého syna odmalička vychovává a psychicky tvaruje tak, aby se od ní dítě nedokázalo odpoutat. Jindy může jít o pohodlnost muže cokoli měnit či o strach ze ztráty bezpečí a zázemí,který maminka ráda podpoří, protože se může cítit potřebná a milovaná. V lepším případě bude důvod spolužití vašeho přítele a matky poněkud prozaičtější a praktičtější. Bydlení s rodiči je pro něj prostě ekonomicky výhodnější a skutečnost, že má doma neustále uklizeno, že má pořád vyprané a vyžehlené oblečení a po práci teplé večeře, bude hrát zřejmě také svoji roli - může se místo domácích povinností (jasně, občas umyje nádobí nebo utře prach, aby se neřeklo…) věnovat svým zájmům a koníčkům. Jestli váš vztah vydrží, jistě si váš přítel začne uvědomovat i nevýhody společného bydlení, jako je nedostatek soukromí nebo to, že se musí do jisté míry řídit pravidly rodičů jakožto majitelů bytu. Pokud pro něj nebude problém vrhnout se s vámi do kruté reality vlastního bydlení, kdy velká část povinností spadne na něj a naopak se bude těšit na to, až si začnete budovat vlastní hnízdečko, je vše v nejlepším pořádku.

    19.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 3-2-1

    3 těhotenství, 2 děti, 1 porod – aneb Jak se rodí tak i onak. Když jsem už o 8 dní přenášela syna, hospitalizovali mě pro jistotu v porodnici. Porod zkoušeli tři dny vyvolávat, ale jemu se prostě ven nechtělo. Dokonce jsem měla pocit, že si zase vylezl zpátky nahoru a držel se za žebra – nepůjdu a nepůjdu, tady je teploučko a měkoučko, nepohnu se ani za nic ;) Jediný efekt vyvolávacích tablet byly křeče v nohách a těma se asi ven nedostane. Snažila jsem se je rozchodit a dost zoufale jsem se ptala spolubydlící maminky (druhorodičky), jestli to už je „ono“. „Ne, to jsou jenom křeče, porodní bolesti bys poznala!“.Ve středu, 12. den po termínu jsem si opět došla pro svou denní dávku „křečových“ tablet. Ležím si tak na lehátku, kolem pasu kilometr monitoru (ještě že dělají pásy i pro velryby), koukám na křivku a přemýšlím, jaké to asi bude, až budu mámou. Křivka se mi nezdá, nějak divně klesá, tak jsem zavolala na sestru, která zrovna procházela kolem a kontrolovala maminky čekatelky. Pak už jenom slyším „pane doktore a volejte ARO“. Propadám panice, vůbec nevím co se děje a moje tělo ovládá nekontrolovatelný třes. Ostatní už byla otázka několika minut. Chlapeček se mi narodil akutním císařským řezem v částečné anestezii. Je to krásný a zdravý kluk.Pro vás, které jste to nezažily – jaký je porod císařem? Pokud máme na mysli samotnou cestu ven, tak je to celkem dobrý způsob jak porodit dítě. Nebolí, jen trochu tahá kůže a najednou máte miminko (sice ne u sebe, ale máte). Ale není to zadarmo. Je to operace, která je riskantní jak pro matku tak pro dítě, rekonvalescence bývá o dost delší než u klasického porodu, jizva se nemusí dobře hojit a samozřejmě u některých žen může být další těhotenství resp. porod riskantní, pokud je např. příliš brzy po předchozím těhotenství.Prvních 24 hodin jsem ležela na JIP napojená na hadičky, pod vlivem a absolutně bezstarostná. Probuzení nastalo při přemístění na normální pokoj. Vstát z postele a nenamáhat při tom břicho byl pro mě nadlidský výkon. Dokonce jsem chvílema přemýšlela, zda se napít, protože pak budu potřebovat na záchod, takže budu muset vstávat ;) Děkovala jsem za vozíky pro miminka, o která jsem se mohla opírat a bez kterého jsem moc daleko nedošla. Na práci jsem neměla nic kromě miminka a sebe a přesto jsem se cítila jak po maratonu. V tu dobu jsem vážně nechápala, proč některé ženy z porodnice pospíchají. Vždyť tady nemusíme vařit, uklízet, prát ani žehlit ;) Po týdnu jsme byli propuštěni domů a mámo, starej se jak umíš.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dětská vzteklina

    Je úterý ráno a s Kubíčkem (2 roky ) se chystáme na batolecí plavání. Celou dobu, co byl malý nemocný nemluvil o ničem jiném než o vodě, plavání a kamarádce Nelince, takže když dnes viděl tu velkou tašku plnou plavek, osušek a dalších nezbytností k plavání, byl v sedmém nebi. Já už jsem se samozřejmě taky moc těšila, je to příjemné povyražení a zpestření každodenního stereotypu.Venku hromady sněhu a já jsem neměla odvahu řídit, tak jsme byli domluvení s manželem, že nás do plavání doveze a zase si pro nás přijede. Všechno probíhalo v pohodě a jako po másle, naplánováno všechnona minuty. Manžel přijel akorát, nacpali jsme se s taškou do auta, připoutali jsme se a dobrodružnou jízdou po nerozhrnuté silnici jsme se klouzali do města na bazén. Přijeli jsme zrovna ve chvíli, kdy kolem nás šla Nelinka, takže radost byla ohromná a z auta Kubík vyskočil pomalu se sedačkou na zádech. V šatnách se děti přivítaly a svým žvatláním si povykládaly všechny zážitky z Vánoc a Silvestra a mezitím jsme si i my maminky řekly, co se dělo a nedělo, co kdo dostal a nedostal – zkrátka všechny ty věci, které maminky probírají. Pak už jenom rychlá sprcha a horempádem k bazénu. Kubíčka jako vždy nezajímalo vítání s tetou cvičitelkou ani rozcvička a hnal se hned do bazénu a k hračkám do vody. No prostě normálka, v poklusu ale v pohodě. Konečně jsme ve vodě a děláme Kolo, kolo – to se Kubčovi a ostatním dětem moc líbí, je to takové bezva rozehřátí ve vodě. Pak aby si děti nemyslely, že se bude jenom čabrat a lenošit, začíná teta cvičitelka vymýšlet různé cviky, které mají děti provádět – Kubík za každou větou a skoro za každým slovem říká:“ NE, NE, NE!“ ale nakonec aspoň pár věcí zkusí – není to taková hrůza. A je tu konečně loučení – Kubík už se zase žene z vody, chce jít domů a je mu už asi zima. Takže Pásla ovečky, šroubeček, potom rychlé ČAU na tetu cvičitelku a už jsme u břehu a hrabeme se ven. Ještě si bereme za plavání malou šupinku jako odměnu, že jsme to tak zvládli a jde se. Ťapkáme kolem bazénu a náš malý plavec si vzpomněl, že chce jít ještě do vody, do bazénu – a tady nastal problém. Než se totiž ten malý blázínek rozmyslel, začala další lekce a nemohli jsme už do bazénu skočit. Kubča začal natahovat a schylovalo se k záchvatu vzteku. Vzpomínala jsem na všechny ty vyčtené rady v časopisech. Rada 1. Předcházet záchvatu vzteku – tak to je sice dobrá rada, ale pokud to nejde… Rada 2. V klidu vysvětlit a promluvit si – tak to taky na našeho ukrutníka moc nezabralo a nezabrala ani rada 3. Terapie pevným objetím. Takže jsem ho řvoucího a vztekajícího dovedla do sprch – ty už mezitím zaplnily maminky s půlročními dětmi, které na mě koukaly jako na matku, která absolutně nezvládá svoje mrně a není schopná ho uklidnit. No jen počkejte maminky, až Vám ty miminka dorostou a budou řádit úplně stejně. Vzpomněla jsem si ještě na jednu radu lidovou, dám ho pod sprchu – samozřejmě teplou – a kluk se zklidní, ale ani to nezabralo. Mluvila na něj i teta cvičitelka, ale bez úspěchu. Když už jsem byla v koncích, hlavou mi proběhlo nechat dítě na bezpečném místě vyvztekat. Tak a teď všechny hlavy učené raďte. Napsali jste o tom tolik příruček, článků a na internetu je tolik diskusí, co dělat v mé situaci, když ani jedna vaše učená rada nepomohla, dítě nemám, kde nechat vyvztekat. To by mne opravdu zajímalo, co byste vy vědci a učenci dělali. No já jsem ho uřvaného, vzteklého umyla, nacpala do osušky a s vypětím všech sil psychických i fyzických jsem ho dotáhla pod fukar. Tam se tedy na chvíli zklidnil, ale při prvním náznaku, že bychom měli jít do šaten zase začínal.Co nakonec zabralo? Slíbila jsem mu, že když přestane plakat dá mu Nelinka ochutnat keksík ze své svačinky a udělají si takový malý piknik po plavání. Když se rozbalily svačinky a děti papaly až měly boule za ušima nastal klid a Kubík byl jak vyměněný.S Nelinkou se rozloučil objetím a pusinkou a dokonce mu ani nevadilo, že musíme na taťku ještě chvíli počkat. Naopak říkal:“ Kávičku!“ usmíval se a ukazoval mi automat na kávu. Tak jsem si jednu dala. A upřímně, potřebovala jsem ji jako sůl. Po tom výstupu jsem měla tlak asi jako mrtvola.Náš Kubíček totiž není jenom tak nějaká malá vzteklinka, ten když začne, tak to stojí zato. Kubčův děda říká, že by mohl učit ostatní děti se vztekat ten náš tasmánský čert. A jak jsem tak pila tu kávičku, tak jsem si říkala, jestli by ty hlavy učené nemohly místo polemiky kolem pyramid, řešit nějaké užitečné věci. Například vymyslet vakcínu proti „dětské vzteklině“ popřípadě aspoň nějaké kapky s okamžitým účinkem. Myslím, že ty kapky by potřebovaly občas všechny maminky.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Nezařazené
  • Proč i online seznamky fungují

    Nedávno jsem si přečetla článek o tom, jak online seznamky nefungují a dovolím si mít tak trochu opačný názor na věc. Online seznamky, aspoň podle mých zkušeností, fungují. A proč si to myslím?Samozřejmě, jsou za tím i nějaké ty mé zkušenosti.S výše zmíněným článkem souhlasím v tom, že seznamování se online má svá specifika. Koncentrace nadržených samečků na online seznamkách asi nemá ve světě mimo internet obdoby. A nechci teď spekulovat nad místy, kde by tomu tak mohlo být.Když se žena zaregistruje na online seznamku a zveřejní tam svůj profil a k tomu i fotografii, tak musí počítat s tím, že 99% příchozích vzkazů půjde rovnou do koše. Ať už to budou přímé vzkazy jdoucí mnohdy i velmi vulgární cestou k věci a nebo vzkazy od nápadníků, které při bližším ohledání posoudí jako nevyhovující. Tedy zadaní, ženatí, kuřáci, tlouštíci, z daleka… tady se již kritéria budou lišit podle požadavků každé z nás.Na druhou stranu – na online seznamkách potkáme i prima muže, kteří uvažují tím, co mají na krku. Pravda, někdy to je jako hledání jehly v kupce sena. Pokud na to tedy máte čas a žaludek, tak je možné potkat prima kamaráda. A nebo i „něco“ víc – to už však většinou nezávisí na cestě, kterou jste se seznámili.V každém případě, seznamování se v reálném světě je tak nějak bezpečnější. To hned víte, jestli se vám ten chlap líbí, jak mluví, jestli se pořád nedrbe v místech, kterými si trhal Michael Jackson a taky se můžete poměrně rychle dozvědět, jestli vám muž voní. Kdo to zažil, tak ví, že není odpudivější záležitosti než smradlavá kolínská.A seznamování se v reálném světě je i větší zábava! Nesmí se to totiž brát moc vážně, ale spíš jen jako hru. Ostatně – chlapi mají nějaký šestý smysl, kdy vycítí, že žena moc tlačí a to je varuje. Tedy aspoň pokud to myslí vážně.Pokud nevíte, jak to správně udělat a jak se nenásilně do seznamovacích her pustit, tak vám vřele doporučuji ebook, který zde v těchto propagujeme – Seznámit se je snadné aneb Udělejte si z lidí přátele. Věřím, že jeho přečtení vám bude inspirací.  

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Depilace

    Taky občas míváte obavy o to, že se muži svému vzhledu věnují natolik, že nás nejen v časové náročnosti překonávají? U někoho to začalo důkladnou úpravou vlasů, u dalších se přidala úprava ochlupení na hrudi a dále to pokračuje.Poslední dobou jsem na několika zpravodajských serverech narazila na několik podobně zaměřených článků – týkaly se nového „fenoménu“ (jak to nazývali autoři těch článků), kterým je depilace u mužů.Já tedy nevím, s čím se setkáváte vy doma. Zdá se, že je moderní, když se muži depilují na hrudníku, v podpaží, případně na tříslech (o zádech nemluvím). Ale co si o tom mám myslet já? Můj muž totiž vyznává poněkud jinou část těla jako vhodnou pro depilaci. Před lety se mě ptal, jaký mám názor na depilaci v intimních partiích, že to prý kluci z fotbalu praktikují dost často. K této variantě nikdy nedošlo, ale pak přišlo letošní jaro. Když se mě poprvé zeptal na můj názor, ťukala jsem si na čelo. Jenže to už nic nezměnilo. Můj manžel si poprvé oholil NOHY.Říkala jsem si, že chápu jeho vášeň pro cyklistiku, ale rozhodně jsem nečekala, že se kvůli ní dočkám chvíle, kdy bude holením trávit v koupelně víc času než já. Varovala jsem ho, že oholení dlouho nevydrží a že z vlastní zkušenosti vím, že dorůstání chloupků na nohou může být nepříjemné a rychlé. Tvář si manžel holí jednou za čas, nikdy nechodí hladce oholen, takže mi zvuk holicího strojku nijak zvlášť nepřekážel. Teď kvůli dokonalému oholení nohou slýchám strojek dost často, a hlavně vždycky dost dlouho na to, aby mi začal lézt na nervy.Zapomněla jsem zmínit důvod, proč mám najednou doma na několik desítek minut týdně „ženskou“.  Manželovi totiž začalo vadit, že mu z cyklistických kraťasů koukají chlupy… Nějak to nemůžu pochopit, což se mi bez problémů daří pouze u představy chlupů v podpaží (na rovinu, na zapáchajících chlapských podpažích nic vábného nevidím, tedy necítím). Ale že by mě trápily chlupaté nohy u muže? To tedy ani náhodou.Nejspíš si ale budu muset zvyknout na to, že to, co nám dříve na mužích připadalo mužné (a běžné), přestává být normou. Naopak, teď se už prý holí i puberťáci. A ti, kteří to nedělají, jsou často v kolektivu pro smích – tedy to jsem se dočetla v článku o depilacích (je to vyjádření učitele tělocviku, se kterým souhlasí nějaký trenér mladých sportovců). Musím říct, že mi to vyrazilo dech. Ještě nedávno se mi příčilo potkávat při nákupech v obchodních centrech puberťáky s tak dokonale upravenými účesy (= nagelovanými), v oblečení s dokonalým stylingem, že jsem měla problém nesplést si je s holkama.A teď abych už předem akceptovala to, že můj syn si pravděpodobně za deset let začne vyholovat s největší pravděpodobností celé tělo, aby nebyl u kamarádů za vyvrhele, a ode mne bude vyžadovat, abych mu obstarávala strojky, žiletky, gely a co já vím ještě… Jako bych najednou byla o dvacet let starší :).P.S. Včera jsme měli návštěvu a první, čeho si jeden z kamarádů všiml, byly manželovy nohy. Pochválil ho, jak má na pohled krásně hladké nohy a rovnou nás, holky, obvinil, že my je určitě tak hladce oholené nemáme… Mimochodem taky vášnivý cyklista.  

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel