Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Angína

    Málokdo z nás ji nezažil. Ačkoli je angína onemocnění velmi běžné a většinou  je dobře léčitelná antibiotiky, rozhodně bychom jí neměli považovat  za banální problém. Zejména u starších pacientů a malých dětí může být její průběh velmi nepříjemný a zatěžující.Angína a její přenosAngína  (tonsilitida) je onemocnění postihující krční mandle, jeden z orgánů imunitního systému. Mandle obsahují velké množství  obranných imunitních buněk, jejichž úkolem je likvidovat choroboplodné mikroorganismy a bránit jejich vstupu do těla. Je-li ale organismus příliš oslabený, může se stát, že mandle nezvládnou nápor mikroorganismů odvrátit a jsou jimi samy napadeny. V případě angíny dohází k  akutnímu zánětu krčních mandlí, který je většinou způsobený bakteriální infekcí, méně často je virového původu. Přenáší se kapénkovou infekcí, tedy při kýchání, smrkání a kašlání postiženého. Angína  nejčastěji postihuje děti,  protože v dětství jsou krční mandle nejobjemnější. S věkem díky zrání imunitního systému význam a velikost krčních mandlí klesá, proto dospělí trpí angínou méně často.Příznaky angínyPrvní příznaky angíny se většinou rozvinou již za 24-36 hodin po nakažení. Patří mezi ně silné bolesti v krku, potíže s polykáním, zvýšená teplota až horečka, bolesti hlavy a svalů, celková slabost a zvětšené uzliny na krku. Postupně dochází ke zvětšování napadených krčních mandlí, což ztěžuje dýchání ústy a v noci vede ke chrápání. Nemocný má také pocit ucpaného nosu, ačkoli nemusí mít přímo rýmu. Při pohledu na mandle vidíme,  že jsou zarudlé a zvětšené, často také s bílými povlaky (nemusí ale být přítomny vždy).Léčba angínyPotíže většinou nemocného dovedou brzy k návštěvě lékaře. Vyšetření pohledem může být doplněno výtěrem z krku (obzvláště v případě, že nejsou  přítomny povlaky na mandlích) a vyšetřením krve. Hodnotí se sedimentace a takzvaný C-reaktivní protein (CRP), díky kterému je možné odlišit, jestli je angína bakteriální či virová. V případě, že je zánět bakteriálního původu, jsou na místě antibiotika. Je ale důležité si uvědomit, že vzhledem k tomu, že angínu mohou vyvolat i viry, nelze antibiotika očekávat automaticky. Rozhodně se vyplatí lékaři důvěřovat a netrvat na předepsání antibiotik za každou cenu.  Ke zmírnění bolestí a teploty pomohou léky obsahující paracetamol (Paralen apod.). Důležitý je také klid na lůžku, který by měl trvat alespoň týden a důkladný pitný režim. Dále mohou pomoci výplachy krku, či kloktání, k čemuž se hodí šalvějový čaj. Angíny bez komplikací byste se měli celkem snadno zbavit do týdne až dvou. Může se ale stát, že se angína vrátí – a to i několikrát „za sezonu“. V takovémto případě se někdy provádí preventivní odstranění krčních mandlí (tonzilektomie).  Je-li angína léčena a není podceněná rekonvalescence, nehrozí prakticky riziko komplikací. Komplikace ale mohou nastat u oslabených jedinců, starých lidí a malých dětí. Jedna z možných komplikací je vznik abscesu, což je dutina vyplněná hnisem. Vzniká v případě, že zánět z neléčené angíny prostoupí mandlemi do hlubších vrstev krku a tam se opouzdří. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že se může šířit dále prakticky kamkoli do těla, což může vést k dalším vážným komplikacím. Prevencí angíny je posilování obranyschopnosti organismu zdravou a rozmanitou stravou s dostatkem vitamínů a minerálních látek, otužování, dostatek spánku , omezení stresu  a dodržování hygienických zásad. 

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Bouldering - vyšplhejte si krásnou postavu

    Bouldering je druhem lezení, které nevyužívá jištění. Možná si představíte namakané borce, co pokořují nelítostné hory - a představujete si správně. Ale bouldering není jen pro muže, provozuje ho čím dál více žen. A to nejen kvůli okukování sošných mužných těl.Málokterý sport vytvaruje taková krásná záda a pevné paže. Přičemž zapomeňte na postavy kulturistek se spoustou zbytečných a nefunkčních svalů. Lezkyně musí mít svaly pevné a funkční, ne velké a těžké. Bouldering také trénuje koncentraci a rozhodování. Nejde totiž "jen tak ošidit" jako většina jiných sportů. Jak začít?V každém větším měste se již nachází boulderingová stěna. Tyto stěny jsou často stavěné uvnitř budov, tak aby byly celoročně dostupné. Bouldering lze samozřejmě provozovat i ve volné přírodě, to je ostatně původní koncept, ale pro začátky je vhodnější navštívit specializované centrum.Minimálně na pár prvních lekcí je vhodné domluvit si lekci se zkušeným lezcem. Vyhnete se tak zbytečnému trápení, kdy se vám nebude dařit. Přitom většinou stačí osvojit si pár triků, aby člověk zvládl alespoň jednoduchou trasu. Pokud už vyrazíte samy, nezapomeňte na důkladný pre-strečink. Bez pořádného protažení před začátkem lekce si můžete snadnou natáhnout nebo dokonce natrhnout svaly, a to za pár ušetřených minut opravdu nestojí.Co s sebou?Ze začátku není třeba pořizovat žádné speciální vybavení, ve většině center je k zapůjčení. Pokud vás bouldering chytne, budete potřebovat speciální boty, tzv. lezečky. Pokud není poblíž nikdo, kdo by vám při půjčení lezeček pomohl s výběrem velikosti, řiďte se pravidlem, že tyto boty nejsou na chůzi. Ta bude nepohodlná, protože vaše prstíky budou zkroucené v malé obuvi. Taková bota je pro lezení ta správná.Další investicí bude pytlík s magnéziovým práškem, kterým si budete natírat ruce, aby vám úchyty co nejméně klouzaly. A lezci-gentlemani používají také kartáček, kterým po sobě uklízí. Totéž by mělo platit i pro lezkyně-dámy.Je to nebezpečné?Každý sport je nebezpečný, pokud se provozuje špatně. Každý vyžaduje bezpečnostní opatření, a jinak tomu není ani u boulderingu. Obecně však příliš nebezpečný není. Leze se do výšky několika málo metrů a prostor pod vámi je vykryt tlustou žiněnkou, která spolehlivě brzdí pády. Paradoxně nebezpečnější je být dole. Pokud se pohybujete po žiněnce, mějte vždy přehled o tom, kdo kde leze. Pokud spadně ze tří metrů někdo na vás, opravdu to nemusí dopadnout dobře. Ani pro něj, ani pro vás.Kolik mě to bude stát?Vstupné na boulderingové stěny se pohybuje od 50-100,-Kč. Samozřejmě existují různé výhodné permanentky či klubová členství. Lezečky vám půjčí v průměru za dvacet korun. Pořízení vlastního základního vybavení (lezečky, pytlík, magnezium) vás nebude stát více než 2 000,-Kč. Z tohoto pohledu je bouldering jednou z nejlevnějších sportovních aktivit.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Operace břicha - Abdominoplastika

    Po následném zhubnutí (porodu) se kůže nemůže zcela retrahovat a zůstává v nadbytku ve formě převisu kůže a podkoží.Resekcí takto změněné kůže,nebo alespoň její části, můžeme dosáhnout zlepšení a obnovení hladké linie břicha.Nejefektivnější je operace u pacientů s izolovaným nadbytkem kůže a podkožního tuku, zvláště u pacientů s povislým břichem v důsledku stárnutí, proběhlých operací, po větší redukci hmotnosti nebo po proběhlém těhotenství.. Nedoporučuje se také tato operace provádět u pacientů, kteří redukci hmotnosti teprve plánují. O vhodnosti operačního výkonu je vždy nutné se poradit s plastickým chirurgem a následně praktickým lékařem, který zajistí nutné předoperační vyšetření.Před operací je nutno neužívat nebo vysadit léky, které zvyšují krvácivost. Pokud užíváte nějaké takové léky dlouhodobě, je nutné se o bezpečnosti jejich vysazení poradit s lékařem. U žen je také nutné, aby v době operační zákroku neměly menstruaci Doporučuje se také dočasně vysadit hormonální antikoncepci pro možné riziko vzniku hluboké žilní trombózy.Výkon je prováděn v celkové anestezii a nelze jej provést ambulantně. Existuje více různých modifikací, ale princip je podobný. Většinou příčným širokým řezem pod dolním okrajem břicha v horní linii ochlupení se pronikne až na svalově-vazivovou břišní stěnu a poté se v této vrstvě směrem k horní polovině břicha odděluje vrstva kůže a podkoží od vlastní břišní stěny.Břišní dutina se neotevírá. Kůže s podkožím se postupně odděluje od svalově-vazivové části břišní stěny až po dolní okraj žeber, přičemž pupek se obřízne a ponechána místě. Je možno upravit napětí břišní stěny a mírně také ovlivnit šířku pasu. Poté se uvolněná kůže s podkožím stáhne dolů a odstraní se její přebytek. Prořízne se nový otvor pro pupek (výše než býval) kudy se pupek provlékne a všechny rány se zašijí. Upravují se ještě drobné přebytky kůže nebo již přítomné jizvy tak, aby výsledná jizva byla esteticky vyhovující. Výsledná jizva se pak většinou nachází kolem pupku a obloukovitě v horním okraji ochlupení (tzv. bikinový řez), kde je velmi dobře kryta spodním prádlem nebo plavkami.Po operaci je nutno nosit elastické prádlo, které snižuje riziko tvorby krevních podlitin a má vliv na tvarování břicha po operaci. Při bolesti jsou podávána běžná analgetika. Drény, které se při operaci vkládají, jsou odstraněny 1.-3. pooperační den. Délka hospitalizace je dána rozsahem výkonu a nejčastěji bývá 4-7 dnů. Stehy se odstraňují 10.-14. pooperační den. Elastické prádlo je nutné nosit celkově minimálně 6-8 týdnů. Důležitou součásti pooperační péče je péče o jizvy. Průměrná doba rekonvalescence je závislá na rozsahu operace, pooperačním průběhu a také na druhu práce, kterou pacient vykonává. U sedavých zaměstnání je to přibližně 2-4 týdny, u fyzicky náročnějších asi o 2-3 týdny déle.Co se týče komplikací je to obdobné jako u všech zásahů do těla, jež jsou dány jednak v důsledku celkové anestézie a jednak v důsledku vlastního operačního výkonu (např. infekce operační rány, krvácení nebo hromadění tkáňového moku v podkoží .Vždy po této operaci zůstávají jizvy, které se ale velmi dobře skryjí ve spodním prádle. S ohledem na individuální dispozice se však mohou tvořit i jizvy hypertrofické až koloidní. Jejich výskyt ale není příliš častý. Větší procento komplikací (zhoršené hojení rány, větší jizvy apod.) se vyskytuje u kuřáků.Cena se v průměru pohybuje od 20 - 25 tisíc korun výše.

    26.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zácpa – nekonečné hodiny trpění

    Na toaletu si každý chodí ulevit. Jenže pokud Vás trápí zácpa, návštěvu této místnosti nenávidíte. Nikdo si nepřeje útrapy. Zácpa bohužel způsobuje trápení. Ten, kdo trpí línými střevy, ten zná nekonečné hodiny na toaletě.Někdy se zácpu podaří zmírnit, a můžeme se uklidnit. Možná stačí dodržet pár moudrých rad, a příznaky ustoupí, zácpa bude pouze minulostí.Nejprve je třeba upravit stravovací návyky a pitný režim. Je třeba se vyhnout potravinám, které způsobují zácpu. Každý by si měl odsledovat, po kterých potravinách se mu zhorší stav, a tak jejich pomaličku vyloučit.Mimořádně pozitivně působí vláknina, bílé jogurty, zelenina a ovoce a čaje, které jsou jako lehké projímadla. Zkuste zařadit do jídelního lístku i polévky, hlavně ty zeleninové. Pijte hodně tekutin, hlavně neslazených, a vždy, když Vás ponouká na toaletu, ihned jděte a nezadržujte. Nevymlouvejte se na práci nebo něco jiného, ale věnujte se vyprazdňování.Při zácpě je dobré absolvovat detoxikační kúru, která trvá přibližně tři týdny a mimořádně pozitivně působí na lidský organismus.  

    28.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cholesterol, triacylglyceroly, vysoká hladina cholesterolu, lipidy, tuky

    Cholesterol Cholesterol je komplexní lipid (druh tuku). Patří do skupiny sterolů. Nachází se v živočišných potravinách. Naše tělo si cholesterol umí vyrobit v játrech. Cholesterol je důležitý stavební kámen ve stěnách našich buněk a tvoří izolační vrstvu nervových buněk. Kromě toho patří k základním substancím různých hormonů, které zase řídí procesy metabolismu a ovlivňují imunitní systém.Navíc je cholesterol základní substancí vitamínu D a jeho potřeba k produkci žlučových kyselin. Převážnou část cholesterolu si naše tělo produkuje samo, a to především v játrech. Játra syntetizují denně 1,5 g cholesterolu, kdežto v potravě přijímáme denně asi 150 - 300 mg. Aby cholesterol mohl plnit rozmanité a důležité úkoly, musí se krví dostat do všech buněk a orgánů. K tomu jsou nutné lipoproteiny - bílkoviny krevní plazmy určené k přenášení tuků.Význam je přitom přisouzen lipoproteinům nižší hustoty LDL. Transportují cholesterol a starají se o to, aby mohl být z krve absorbován. Stejně důležité jsou i lipoproteiny vyšší hustoty HDL. Přijímají z krve přebytečné LDL a dopravují ho zpět do jater, kde mohou být odbourávány na žlučové kyseliny. Špatný je cholesterol LDL - je-li ho příliš mnoho. Přebytečný LDL je totiž přijímán krevními buňkami, makrofágy. Dojde-li k jejich úplnému nasáknutí, stanou se z nich pěnové buňky, které se ukládají na stěnách tepen, časem zvápenatí, a tím poškozují cévy, zužují je a v nejhorším případě dochází k jejich uzávěru. Dobrý HDL cholesterol v krvi odstraňuje přebytek LDL a tím zabraňuje tvorbě usazenin.Triacylglycerolyjsou estery glycerolu a mastných kyselin, které tvoří až 95 % lipidů v plazmě a v zásobních tkání. Jsou důležité pro různé funkce těla, avšak i těchto tzv. neutrálních tuků jsou příliš vysoké hodnoty riskantní. Krev se stává lepkavá a hustá cévami protéká pomaleji. Tím se mohou rychleji utvářet krevní usazeniny, které jsou často důvodem uzávěru cév, infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Pokud máme vysokou hladinu cholesterolu tak je toto riziko ještě vyššíMastné kyseliny v naší stravě převažuje mnoho tuků a pokud chceme snížit svůj cholesterol musíme tuky zredukovat. Chemicky se tuky člení na nasycené a dále na monoenové a polyenové nenasycené mastné kyseliny. Nasycené mastné kyseliny - jsou mastné kyseliny bez dvojné vazby - z živočišné stravy (uzeniny, mléko, sýry) zvyšují škodlivý HDL cholesterol. Monoenové nenasycené mastné kyseliny - mononenasycené mastné kyseliny s jednou cis vazbou (olivový olej) snižují škodlivý LDL cholesterol a zvyšují dobrý HDL cholesterol. Polyenové nenasycené mastné kyseliny - polynenasycené mastné kyseliny s jednou nebo více dvojnými vazbami, které jsou oddělené cis - trans nebo cis - trans metylovou skupinou (kukuřičný olej) sice celkově snižují hladinu cholesterolu, ale také dobrý HDL cholesterol. V potravě bychom měli zachovat třetinový poměr všech tří druhů mastných kyselin.Fosfolipidyvýznamnou skupinou složených lipidů, tvořících základní složku biologických membrán. Můžeme je rozdělit na fosfatidáty (estery kyseliny fosfatidové), na deriváty glycerolu a mastných kyselin obsahujících fosfát, sfingolipidy (fosforečné estery ceramidu). Zástupcem fosfolipidů je např. lecitin.Co jsou to lipoproteiny ?V plazmě člověka se nachází cholesterol, triacylglyceroly, fosfolipidy a mastné kyseliny. Tyto tuky jsou nerozpustné ve vodném prostředí krve a jejich transport plazmou je umožněn pouze ve formě specifických částic, které nazýváme lipoproteiny. Lipoproteiny jsou tvořeny tukem a bílkovinou, která se jmenuje apolipoprotein nebo apoprotein.Mezi lipoproteiny řadíme již známé výše popsané HDL a LDL. HDL / high density lipoprotein / jedná se o lipoprotein s vysokou hustotou. Přenáší v krvi cholesterol. Podílí se na odstraňovaní cholesterolu z tkání a chrání před vznikem arteriosklerózy cév. LDL / low denzity lipoprotein / jedná se o lipoprotein s nízkou hustotou. Přenáší v těle cholesterol. Jeho vysoká koncentrace je spojena s vysokou koncentrací cholesterolu a výrazným urychlením vniku arteriosklerózy cév a jejích komplikací / ischemická choroba srdce /. Jak zvýšené koncentrace tuků v krvi rozdělujeme :Hypercholesterolémie (vysoké koncentrace cholesterolu v krvi)Smíšené hyperlipidémie (vysoké koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů)Hypertriglyceridémie (vysoké koncentrace triacylglycerolů v krvi)Příčiny vysokých koncentrací lipidů v krevním séru musíme hledat jak v zevním prostředí (nezdravá strava a nedostatek pohybu), ale také v genetických faktorech (tzv. primární familiární příčiny) a na základě onemocnění jiných orgánů - diabetes mellitus, snížená funkce štítné žlázy, vysoké hladiny homocysteinu, ledvinové selhání atd. (tzv. sekundární příčiny). Dokonce i některé léky mohou tyto koncentrace zvyšovat např. diuretika, betablokátory, gestageny nebo kortikoidy.Jaké metody nám mohou pomoci v boji proti tukům ?Základem je vždy úprava výživy a životního stylu. Ve stravě budeme omezovat živočišné tuky. Nasycené tedy živočišné tuky nesmí tvořit více než 1/3 za den přijatého tuku. Preferovat budeme nenasycené tuky, z nich zejména tuky, které obsahují monoenové mastné kyseliny. Chci ještě upozornit na nezdravé transmastné kyseliny. Jeden druh nenasycených mastných kyselin patří do skupiny nezdravých tuků. V těle se pak chovají jako nasycené mastné kyseliny, zvyšují přilnavost krevních destiček, a tím riziko vzniku trombů (krevních sraženin). Zvyšují také škodlivé LDL a snižují příznivý HDL cholesterol. Transmastné kyseliny jsou obsaženy v tucích mléka, hovězím loji, hovězím mase atd. Kromě toho vznikají transmastné kyseliny i při ztužování rostlinných olejů. Tak mohou levné margaríny obsahovat až 20 % transmastných kyselin, dietní nebo značkové margaríny naproti tomu maximálně 5 %. Rovněž rostlinné tuky na pečení a fritování vykazují značný podíl těchto kyselin. Totéž platí, i když v menším měřítku o sladkostech, sušenkách a moučnících. Neztužené rostlinné oleje sice neobsahují žádné transmastné kyseliny, mohou však vznikat při zahřívání, takže i zde je třeba opatrnosti. Obsah cholesterolu ve stravě by neměl přesahovat 300 mg za den. Dále je dobré do stravy zařadit vlákninu. Držte se diety dle vaší krevní skupiny s omezením tuků a pravidelně cvičte.POTRAVINOVÉ DOPLŇKY A JEJICH FUNKCE V BOJI S VYSOKOU HLADINOU CHOLESTEROLU A S TRIACYLGLYCEROLŮPotravinové doplňky umí velmi účinně snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Musí mít vliv na metabolismus tuků, na správnou funkci jater a na zlepšení kvality trávení. Nesmíme zapomenout také na to, že musíme předcházet jejím účinkem před komplikacemi, které mohou nastat z důvodů zvýšené hladiny tuků v krvi (arterioskleróza cév, steatóza jater, ischemická choroba srdce atd.) Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky, které budeme používat :Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky :Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA – tedy nápoje získaného z vnitřku listu rostliny aloe vera ve kterém jsou zachovány všechny biologicky hodnotné látky. NÁPOJ Z ALOE VERA (složení: přírodní gel z vnitřku listu rostliny aloe vera s vysokou biologickou aktivitou a vstřebatelností, bez příchuti, s obsahem dužiny) – komplexně podporuje detoxikaci organismu, podílí se na správném metabolismu a řádném fungování trávicí soustavy. Základní dávkování: Za účelem detoxikace je vhodné aplikovat pro jednu osobu minimálně 4 litry Aloe Vera Gelu. Toto množství při doporučeném dávkování 3 x denně 20 ml vystačí na cca 2 měsíce. (Pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). LKVB6 (složení lecitin, mořská řasa - Kelp, jablečný ocet a vitamín B6) - velmi výrazně zasahuje do metabolismu tuků. Tuky dokáže rozpouštět a brání škodlivému LDL v jeho negativní funkci. Chrání játra, cévní systém, zabraňuje hnilobným procesům ve střevě a podporuje trávení. Je velkou prevencí před komplikacemi, které způsobuje vysoká hladina tuků v krvi. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Kličkový olej s vitamíny ((složení kličkový olej, karoten a vitamíny E a C) - obsahuje nenasycené mastné kyseliny. Napomáhá metabolismu nasycených tuků, snižuje škodlivé LDL, je prevencí proti arterioskleróze, vysokému tlaku a tvorbě krevních sraženin. Základní dávkování 3 x denně jedna kapsle před jídlem. Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Česnek a petržel pomáhá snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Má vliv na tvorbu žluči. Působí proti vysokému tlaku, ucpávání cév a proti plísním. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super Bromelain + Papain (složení proteolytické enzymy z ananasu a papáje) - výrazně bude napomáhat trávení, působí ozdravným efektem na játra, slinivku břišní, žlučník a střeva. Základní dávkování 2 x denně jedna tableta nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super acidophilus plus šest miliard (složení probiotické kultury) - zajišťuje kvalitní osídlení střeva potřebnými bakteriemi, podporuje pravidelnou stolic(odvod zbytků žlučových kyselin), podporuje trávení a odstraňuje plísně. Základní dávkování 2 x denně jedna kapsle nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Betavital (složení extrakt z červené řepy s rutinem, betakarotenem a vitamínem C) - dokonale působí na zdravou funkci jater, odstraňuje z těla přebytečný cholesterol a působí proti vzniku volných radikálů. Základní dávkování 2 x denně jedna čajová lžička nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.VÍCE INFO O NÁPOJI Z ALOE VERA Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA. Za účelem celkového posílení a ozdravění organizmu doporučuji provést vysoce účinnou přírodní DETOXIKACI organizmu s využitím nápoje z aloe vera (pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). Při pití aloe vera gelu však nedochází pouze k čištění organizmu ale probíhají zde současně i další příznivé procesy. Popis hlavních účinků nápoje z aloe vera podrobněji: 1. DETOXIKACE ORGANIZMUotevírají se i velmi jemné kapiláry v různorodých tkáních což umožňuje organizmu vyloučit toxiny, které často po mnoho let ulpívají v organizmu a bývají pravou příčinou mnoha onemocnění

    29.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cvičení pro udržení zdraví

    Proč cvičit?Cvičení je důležité pro udržení tělesného i duševního zdraví. Cvičit můžeme mnoha způsoby od nenáročného joggingu až po aktivní a energeticky náročný trénink, ale v každém případě bychom měli cvičit pravidelně.Myslíte si, že cvičíte dostatečně? Většina dětí běžně netrpí nedostatkem pohybu, protože si hrají a dělají nejrůznější sporty. Dětské hry, to je často právě běhání, skákání a nejrůznější tělesné aktivity. Problém se tak týká zejména dospělých. Většina z nich nemá dostatek pohybu. Do práce i z práce jezdí auty, autobusy či jinými dopravními prostředky a většinu dne pak prosedí za pracovními stoly. Večer zapadnou do pohodlného křesla a lenoší před televizí. Mnozí si ani neuvědomují, jak je to pro ně nebezpečné, ale bohužel je to tak.Na druhé straně zpravidla vědí, že cvičení je dobrá věc. Pomáhá udržovat tělo v dobré kondici, umožňuje relaxaci a schopnost vyrovnat se s duševním stresem. Rovněž působí proti nadváze (obezitě) a může nejenom prodloužit život, ale může především prodloužit aktivní život. Ten se pak stává radostí a ne protrpěným břemenem.Lidské tělo se od počáteční podoby s lidoopy v předcházejících pěti milionech let pochopitelně vyvíjelo. V prehistorické době žili lidé uprostřed divoké přírody. Museli lovit zvířata, sbírat plody, ovoce, vyhledávat si potravu. Museli se také umět ochránit před lvy a vlky, pro které se mohli stát kořistí. Jako úkryt lidem sloužili pouze jeskyně a primitivní chatrče. Člověk musel být tehdy v dobré kondici, silný a zdravý, protože jen tak mohl přežít.Méně aktivní životV posledních pár tisíciletích, ale zejména v posledních pár stoletích se život v mnohých částech světa stal nesouměřitelně snadnějším a lehčím. Obecně řečeno, lidé dneska žijí v pohodlných domech, mají teplé oblečení a slouží jim řada přístrojů, které za ně vykonávají těžkou práci (například pračky na prádlo).Naše myšlení se s těmito rychlými změnami víceméně vyrovnalo (ostatně jsme si to sami vymysleli). Pravda, někdy trpíme duševními stresy, kdy jsme pod příliš velkým tlakem a cítíme, že jsme jakoby ničeho nedosáhli, že toho ještě musíme hodně udělat a máme tak málo času. Ale právě v takovém duševním stresu nám může hodně pomoci fyzické cvičení. Odvede naši mysl od problému a zaměstná ji něčím jiným, třeba tím, že si uvědomujeme svoje tělo, zlepšujeme své fyzické dovednosti a schopnosti a v neposlední řadě si odpočineme a vneseme si do každodenního života další zážitky a hodnoty.Na rozdíl od mysli se fyzická stránka těla vyvíjí velice pomalu. Naše tělo je pořád ještě uzpůsobeno životu v divoké přírodě, je připraveno běhat, lovit a unikat. Jenže v dnešním světě vyspělé techniky mu neposkytujeme dostatek příležitosti, aby dělalo alespoň podobné aktivity.Stejně jako u jiných živočichů i pro člověka platí, že pokud vede život, k němuž není jeho tělo uzpůsobeno, musí se zákonitě dostavit problémy. K nim patří obezita, ztuhlé a bolavé klouby, ochablé svaly, slabé srdce, nevýkonné plíce, neprůchodné a ucpané cévy a v neposlední řadě kratší a mnohem méně spokojený život. Naštěstí vhodně zvolené cvičení může všechny tyto civilizační neduhy napravit. Někdy se takovému cvičení také říká relaxační.Sedavý způsob životaPřes veškerý spěch a stres si lidé dokázali zařídit život tak, aby měli stále více volného času. Ve společnosti s převahou konzumních televizních diváků a uživatelů počítačů dávají mnozí přednost před fyzickou činností či sportováním tomu posadit se před televizi a sledovat sportovní přenos. To může být jednou z příčin bludného kruhu, ve kterém nedostatek cvičení vede ke snížení výkonnosti, což zpětně způsobuje nedostatek touhy po cvičení či udržování se v kondici. Tato tendence se dá překonat právě některým z mnoha druhů pravidelných cvičení.Cvičební programyPravděpodobně existuje tolik cvičebních programů, kolik je lidí toužících se těmto cvičením věnovat. Typ cvičení se bude zřejmě lišit podle věku účastníků, množství času, zařízení i ceny, ale také podle každého jednotlivého cvičence. Někteří lidé chtějí cvičit sami, zatímco jiným vyhovuje cvičení skupinové. Někteří chtějí i soutěžit, jiní jsou spokojeni, když soutěžit nemusí. Takže při rozhodování a výběru vhodného cvičení pro udržování kondice se zamysleme sami nad sebou, nad svým životním stylem a potřebami.Když provozujeme náročný sport, je třeba zabránit dehydrataci těla. Cyklisté si s sebou vozí vodu, aby doplnili stav tekutin v těle, a pijí i během jízdy.Pro někoho může být uspokojující formou cvičení třeba pravidelný běh do práce, plavání v čase oběda, večerní tenis či víkendová projížďka na kole. I tyto aktivity by se měly stát součástí našeho pravidelného týdenního režimu spíš než příležitostnými aktivitami. Po pravdě řečeno, cvičení nemusí být jenom oficiální událostí jako takovou, při které musíme mít speciální oblečení a vybavení. Rychlá svěží chůze a lehký běh pro začátek zcela postačí.Kondiční a soutěživá cvičeníCvičení dělíme v podstatě na dva základní typy: na sport a hry a na činnosti, kterými se udržujeme v kondici. Každý typ má pro toho, kdo ho provozuje, svoje výhody a nevýhody.Právě pro sporty je charakteristická soutěživost. Ta může vyprovokovat některé lidi k vyššímu úsilí a k dosažení vrcholného výkonu, protože se snaží překonat druhé nebo zvítězit nad časem či jenom zlepšit své předcházející výkony.Sportovní činnostiNěkteré sporty jsou kolektivní, například fotbal, kriket, ragby, basketbal nebo volejbal. Tyto kolektivní sporty vyžadují spolupráci a vzájemné spoléhání se na sebe navzájem, což mnohé lidi uspokojuje. Stávají se tak nedělitelnou součástí aktivit uvnitř jisté společenské skupiny.Přespolní běh nebo jogging vám umožní poznávat krajinu a zároveň si zlepšovat fyzickou kondici. Někteří lidé považují běhání ve skupině za společenskou činnost, která však vyžaduje přizpůsobení se tempu a kroku ostatních, zatímco jiní dávají přednost svému vlastnímu tempu. Komu se nechce ven, může provozovat i běh na místě, který pomáhá udržovat celé tělo v dobrém stavu a je jednoduchým způsobem cvičení, které můžeme dělat kdykoliv a kdekoliv.Individuální sporty dělá každý sám, ale někdy mívá protihráče či soutěží s časem. Sem patří sporty jako tenis, squash, badminton, golf, lehká atletika či plavání. Tyto sporty vyhledávají především lidé, kteří sice chtějí soutěžit, ale raději se spoléhají sami na sebe než na spolupráci s jinými.Samozřejmě všechny druhy sportů se dají pěstovat na různých úrovních. Nicméně některé sporty, pokud chceme získat dobrou úroveň fyzické kondice a pevné zdraví, vyžadují více času a více vynaloženého úsilí.Například soutěžní squash, veslování nebo lední hokej vyžadují velké nasazení trvající od pár minut až třeba do půl hodiny. Tenis a badminton nejsou tak náročné na okamžité zatížení, ale zase trvají hodinu a více. Jogging si můžeme regulovat sami a můžeme ho provozovat kdykoliv a téměř kdekoliv. Sporty jako golf a kriket trvají sice dlouhé hodiny, někdy dokonce i dny, ale úroveň zatížení je přiměřeně rozložená a relativně nízká.Existuje velké množství sportů a záleží jen na člověku, který je chce dělat, kolik času má pro tuto aktivitu k dispozici. Velice zaneprázdněný člověk v dobré fyzické kondici bude asi preferovat squash. Naopak ten, kdo má více času a není práv na vrcholu svých fyzických sil, dá zřejmě přednost golfu nebo kuželkám.Cvičení pro udržení kondiceTypická hodina kondičního cvičení v místní tělocvičně či sportovní hale nebo někde u plaveckého bazénu je dalším způsobem, jak si zacvičit a udržet se v dobré a potřebné fyzické kondici. Někdy nám tyto činnosti mohou připadat poněkud jednotvárné až nudné a zdánlivě nevyžadující ani žádné zvláštní dovednosti. Ale dají se zpestřit třeba sladěním pohybu s hudbou nebo zaváděním nových prvků.Stejného účinku dosáhneme, když budeme střídat nářadí jako třeba míče, činky apod., a jejichž pomocí zlepšíme koordinaci našich pohybů a dovedností. Fitcentra a tělocvičny nabízejí další obměny, jako jsou ribstole, žíněnky statické či dynamické cvičební přístroje apod. Někdy je možné nabídnout účastníkům spolupráci s odborníky v nových oblastech, jako třeba moderní tanec, nebo spinning. Nové formy mohou být přitažlivé a prospěšné.Izotonické a izometrické cvičeníMnozí lidé souhlasí s tím, že cvičení ve skupině má svoje psychologické výhody, protože se k cvičení ještě přidává jistý prvek společenské aktivity. Jestliže cvičíme doma sami, máme tendenci to po čase vzdát. Ale u všech typů cvičení je důležité, aby účastník věděl, jak jím provozovaná aktivita prospívá tělu a jaký mu přináší užitek.Cvičení se také kromě jiného dělí na izotonická a izometrická. Izotonická cvičení (při zachování stejného napětí) jsou ta, při nichž se svaly v plném rozsahu napínají a uvolňují. Tento typ cvičení se využívá pro rozvoj určitých skupin svalů a pro zvýšení pohyblivosti kloubů, k protažení vazů a zlepšení krevního oběhu. Například kliky posilují svaly na pažích a ramenech a procvičují loketní a ramenní klouby. Zvýšená potřeba kyslíku posiluje a zlepšuje kapacitu plic a srdce. Kmitání z lehu na zádech ke skrčeným kolenům je prospěšné pro zádové a břišní svaly a pro pohyblivost páteře.Izometrická cvičení (se zachováním stejné délky) jsou ta, při nichž svaly působí proti nějaké překážce, aniž by se prodlužovaly na délku. Příkladem může být tlak proti zdi nebo držení paží v upažení a ve výdrži. Těmito cviky zvyšujeme sílu paží, ramen, posilujeme prsní svaly a nohy.AerobicAerobic je odborný termín, který znamená „za přítomnosti volného kyslíku“ nebo zjednodušeně řečeno „s kyslíkem“. Tento termín se stal synonymem pro celou řadu cvičení.Sval dokáže udělat jisté množství práce anaerobně, tj. aniž by potřeboval kyslík. Ale pokud pracuje ještě víc a déle, potřebuje další kyslík pro mnohem účinnější aerobní (kyslík vyžadující) biochemické pochody. Zvýšený přísun kyslíku zajišťují plíce a tělo pak může pracovat více a rychleji. Kyslík je krví rozváděn po těle za pomoci srdce, které rovněž musí pracovat intenzivněji.Aerobní cvičení prospívá celému tělu: napíná a posiluje svaly a všechny části těla, které jsou procvičovány. Zvyšuje se výkonnost plic a prsních svalů podílejících se na dýchání. Zvyšuje výkonnost a kapacitu srdce, které je samo o sobě vlastně svalem, takže si samo žádá další dodávky kyslíku.Veškerá tato zvýšená aktivita je užitečná pro celé tělo – za předpokladu, že to nepřeháníme, protože některá cvičení mohou být přece jenom trochu riskantní.Nebezpečí a rizikoSport a cvičení jsou ve své podstatě velmi prospěšné, ale mohou také znamenat zvýšení nebezpečí zranění nebo nehody.Výše rizika je jednou z otázek, kterou musí člověk zvážit, rozhoduje-li se o vhodném typu cvičení. Závěsné létání nebo lezení na skály zřejmě nebude vhodné pro každého. Ale i tady, jako ostatně všude, můžeme riziko snížit třemi životně důležitými faktory: správným vybavením, důkladným výcvikem a kvalifikovanou instruktáží v průběhu cvičení.Ale ať cvičíme na jakékoliv úrovni, všeobecně platí, že téměř všechny druhy cvičení by měly začínat zahřívacími cviky, abychom rozhýbali klouby a zahřáli svaly.Dobrý cvičitel nebo trenér vždycky zahájí trénink tím, že nechá svoje mužstvo řádně rozcvičit a teprve potom začne s plným tréninkovým programem. V opačném případě by vystavoval těla svých svěřenců riziku zranění, jako jsou natažené svaly, výrony, natržené vazy a šlachy nebo mnohem vážnější případy, jako jsou srdeční potíže.Ukazatelé tělesné kondicePro lidi, kteří dlouho necvičili nebo kteří jsou ve špatné fyzické kondici, je nevyhnutelně důležité, aby byli opatrní, zejména když začínají s nějakým novým druhem cvičení. Měli by se například poradit se svým lékařem a požádat ho o radu, možná by si měli nechat udělat základní vyšetření a teprve potom začít pomalu, postupně a nenásilně pěstovat kondici.Dobrým ukazatelem pro stanovení běžné kondice a toho, jak se tělo vyrovnává se zátěží, je tepová frekvence. Když je tělo v klidu, tepová frekvence (srdeční rytmus) je asi 60-80 tepů za minutu. Všeobecně řečeno, čím nižší je tepová frekvence, tím lépe.Při cvičení se může tepová frekvence zvýšit na více než 150 tepů za minutu. Dobrým ukazatelem kondice je doba, za kterou se tepová frekvence po cvičení vrátí do klidového stavu. Této době se říká doba tepového ustálení a obvykle se zjišťuje tak, že se změří puls okamžitě po skončení cvičení a potom znovu po 90 sekundách. Rozdíl se vypočítá v procentech.Jestliže například maximální tepová frekvence je 160 tepů za minutu okamžitě po skončení cvičení a po 90 sekundách klesne na 120 tepů, potom je doba tepového ustálení rozdíl mezi oběma čísly dělení maximální tepovou frekvencí (40 děleno 160), což se rovná jedné čtvrtině čili dvaceti pěti procentům.Člověk s takovýmto indexem je v poměrně dobré kondici a může začít s umírněným cvičebním programem beze strachu, že by mu cvičení způsobilo vážnější problémy. Index v rozpětí 15 – 20 procent a méně nasvědčuje tomu, že jde o člověka, který by měl postupovat při cvičení s maximální obezřetností.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Zelený čaj vám může pomoci v době půstu

    Podle moderních výzkumů zelený čaj povzbuzuje prokrvení a regeneraci kůže, podporuje funkci jater, brání tvorbě ledvinových a žlučníkových kamenů, je močo-pudný, zbavuje tělo jedů, mírní žaludeční a střevní problémy, upravuje činnost štítné žlázy, posiluje cévy, je silně alkalickým nápojem, který působí proti překyselení. Pití zeleného čaje můžete bez obav skloubit se všemi stravovacími zvyklostmi.Zelený čaj je vhodným doplňkovým nápojem během jakékoliv diety, to pro svůj obsah stopových prvků a vitaminů. V době skutečného půstu je však dobré přejít na pití speciálního zeleného čaje jménem Ban-cha, neboť ten obsahuje přibližně třikrát méně kofeinu. Tři až pět šálků zeleného čaje v době půstu zamezí vzniku tzv. „postních depresí"

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Osteoporóza - strašák žen po čtyřicítce

    Osteoporóza je metabolická kostní choroba, často nazývaná jako řídnutí kostí. Nejčastěji jí trpí starší ženy. Ztráta kostní tkáně zpravidla začíná po dosažení věku 40 let. Nemoc způsobuje nedostatek vápníku v těle a zvýšené odbourávání kostní tkáně. Příčin je více, kromě vyššího věku, osteoporóze pomáhá podvýživa a nedostetk pohybu. Různými formami osteoporózy trpí přibližně 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku, v Česku asi desetina.Osteoporóza a její diagnostikaSamotná osteoporóza nebolí. Její následky, zlomeniny, však už ano. Už název, který je složený ze dvou řeckých slov osteo - kost a poros - otvor, naznačuje, že jsou kosti dutější, než je zdrávo. Tím, že kosti křehnou, stávají se snadno lámavé. Právě četné zlomeniny jsou prvním signálem, který by měl vést k návštěvě ordinace. Dalšími příznaky jsou bolesti zad, předčasný konec reproduktivního věku žen do 45. roku života a snižující se tělesná výška.Také jste si všimli, že je vaše maminka či babička najednou nějaká menší a navíc se hrbí? Příčinou ztráty výšky o více než tři centimetry a kulatých zad může být kompresní zlomenina páteře způsobené osteoporózou. Osteoporóza není dědičná, ale pokud je „v rodině“, musíte počítat s vyšším rizkem.Rizikové faktoryČas nezastavíme, stárnout budeme všichni. Jestli nás však stihne osteoporóza, do jisté míry ovlivnit můžeme. DVojnásobné riziko onemocnění mohou čekat zejména silní kuřáci (více než 20 cigaret denně), na zvýšený úbytek vápníku má však vliv i pasivní kouření. Zatímco jedna sklenka vína či piva denně zdraví prospívá, nadměrmé a časté pití alkoholu škodí i kostem.Třetím faktorem, který můžeme ovlivnit, je pohyb. Pravidelný pohyb, stačí úplně svižná chůze, plavání či práce na zahrádce posiluje kosti a oddaluje onemocnění.Velkou roli hraje i snížený přísun vitamínů C a K, a nízká hladina vitamínu D.K dalším rizikům patří také příliš nízká váha (BMI pod 20), která může vést ke snížení hladiny estrogenů u dívek a žen, podobně jako po menopauze a nedostatek estrogenů zase přispívá k rozvoji osteoporózy. Neznamená to však, že obézní nemohou osteoporózou onemocnět, jen je u nich statistický výskyt nižší.Vliv mají i předešlé choroby a úrazySe zvýšeným rizikem, že je pravděpodobně osteoporóza nemine, by měli počítat všichni, kteří si měli nějakou zlomeninu s minimální působící silou před padesátinami, případně užívali léky jako jsou antikonvulziva, antiepileptika, kortikoidy (například na astma), trpí revmatoidní artritidou (zejména při léčbě kortikosteroidy - více než tři měsíce užívání 7,5 mg prednisonu nebo jeho ekvivalentu denně), cukrovkou, či dalším závažným onemocněním jako je například střevní zánětlivá onemocnění (ulcerózní kolitida či Crohnova nemoc). K narušení metabolismu kostí a tím i vyššímu riziku vzniku osteoporózy dochází i při onemocnění štítné žlázy. Velkou onemocnění osteoporózou mají i ženy, které měly poruchy menstruačního cyklou a předčasnou menopauzu.Vyšetření osteoporózyKe zjištění, jak hustá je kostní tkáň a kolik minerálů obsahuje, slouží denzitometrické vyšetření. Denzitometrie pacientky nijak nezatěžuje, samotné vyšetření je bezbolestné. Z výsledku vyšetření lékař vyhodnotí jak velký je úbytek kostní hmoty, stanoví diagnózu, doporučí pacientovi, jak se má stravovat a chovat a pokud je třeba, zahájí léčbu.Denzitometrické vyšetření provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti nebo v osteologickém centru, nejčastěji se používá metoda rentgenové absorpční fotometrie, která využívá energie dvou paprsků (DXA). Radilog potom pošle výsledky lékaři, který vám vyšetření předepsal, což bývá nejčastěji gynekolog či praktický lékař. Někdy doporučuje i neurolog či jiný specialista, například pokud pacientka užívá dlouhodobě kortikoidy.O hustotě kostí vypovídají dva údaje:T-skóre se používá k vyjádření rizika zlomeniny. Je to odchylka výsledku vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví.Hodnota vyšší než -1 je považována za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie (první stadium řídnutí kostí) a hodnota nižší než -2,5 odpovídá osteoporóze.Z-skóre - porovnává výsledek vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku.Jestliže jste absolvovala vyšetření a slova lékaře zněla "osteopenie", znamená to, že jste se ocitla v takové mezifázi mezi normálním stavem kostí a osteoporózou. Kosti řídnou, ale ještě ne tolik jako při osteoporóze. Nemocí mohou trpět i mladší ženy. Ke zlepšení stavu postačí dostatečný přísun vápníku (1 000 mg denně), vitaminu D (obvykle 800 j denně) a pravidelný pohyb. U těhotných je dobré zvýšit dávku kalcia na 1 200 mg denně, ideálně v potravinách bohatých na vápník.Osteoporóza - jak se léčíPostupů samotné léčby je více, důležité je docílit toho, aby se kvalita kostní tkáně dále nezhoršovala, její úbytek se zastavil a snížilo se tak riziko zlomenin. Kromě mnoha ukazatelů zdravotního stavu rozhoduje také motivace pacienta aktivně při léčení spolupracovat. Co to znamená? Především dodržovat zdravou životosprávu, přiměřeně se hýbat (základem je pravidelná chůze, plavání), na druhou stranu se však vyhýbat pádům a zajistit si dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, ideálně v přírodní formě.K samotné léčbě osteoporózy se používá několika postupů:hormonální substituční terapie - při této léčbě se ženám podávají malé dávky hormonu estrogenu a progesteronu (jeho syntetická forma se jmenuje progestin). Díky dodaným hormonům dochází ke zpomalení až zastavení úbytku kostní hmoty. Jenže i tyto léky mají vedlejší účinky. Ženy, které je užívají se vystavují zvýšenému riziku onemocnění rakovinou děložní sliznice a prsu, zánětu žil a tvorby žlučníkových kamenů, může se zvýšit krevní tlak a zhoršit průběh cukrovky. Další nepříjemností hormonální léčby je možnost krvácení podobnému menstruaci. Ženy, které patří do rizikové skupiny pak musí chodit pravidelně na prohlídky. Přestože vedlejších účinků je poměrně dost, v některých případech prospěch z léčby převáží i tato rizika.léčba kalcitoninem, hormonem, který produkuje štítná žláza, a který brání odbourávání kostí a podporuje novou tvorbu kostní hmoty. Aby byla léčba účinná, je třeba dlohodobé terapie, další nevýhodou je značná finanční náročnost.bisfosfonáty - jsou uměle připravené léky, které tlumí odbourávání kostí. Jsou zatím nové, teprve čas ukáže, jaký přínos pro léčbu osteoporózy budou mít.Co jíst při osteoporózeDůležitý je zejména přísun vápníku, zdravá mladá žena by ho měla sníst denně 800 až 1 000 mg, po menopauze až 1 500 mg. Nejlepší je samozřejmě, pokud dostanete do těla vápník přírodní cestou, tedy z jídla. Lékaři doporučují především tyto potraviny bohaté na kalcium: mléko a mléčné výrobky, ne však tavené sýry, brokolici, kapustu, čínské zelí, květák, tofu, ale i sardinky, sezamová a slunečnicová semínka či mák. Vápník dostanete do těla i z pažitky, lískových a para ořechů nebo mandlí, ale i mléčné čokolády a kakaa.Naopak vyvarovat byste se měli nadbytku bílkovin, kávě, kolovým nápojům s kofeinem a přesolování.Když není dostatek vápníku z potravy, sáhněte po potravinových doplňcích. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1, které pomáhají ukládání a vstřebávání vápníku. Potřebný dostatek vitamínu D si vytvoří vaše tělo samo při pobytu venku na sluníčku (přesně vystavením kůže UVB paprskům slunce).

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Deprese: Léčba, příznaky a příčiny. Jak ven z deprese?

    Deprese není jen špatná náladaSlovem deprese častokrát označujeme svou špatnou náladu. Toto označení je však chybné, protože zatímco špatná nálada nás po čase přejde, skutečná deprese je závažný a dlouhodobý stav psychiky zasahující do našeho každodenního života. Je také rizikovým faktorem pro vznik závažných onemocnění. Schopnost řešit problémy, relaxace, komunikace s blízkými i optimistický pohled na svět riziko deprese výrazně sníží. Pokud již příznaky deprese pociťujeme, důležité je včas vyhledat pomoc.Co je deprese?Deprese je stav psychiky, který je závažný a dlouhodobý. Tím se zásadně liší od špatné nálady. Objevuje se v různých formách od mírné deprese, která může trvat řadu let, až po těžkou depresi. Ta představuje v našem životě vážný problém, protože ve velké míře ovlivňuje naše každodenní aktivity. Promítá se nejen do naší práce, ale narušuje také kontakt s partnerem, přáteli a rodinou. Těžká forma deprese může být cestou i k sebevraždě, je také významným rizikovým faktorem pro vznik téměř všech závažných onemocnění. Často jde ruku v ruce např. s cukrovkou, onemocněními srdce nebo rakovinou. Projevy těchto nemocí navíc deprese zhoršuje a jsou pak obtížněji zvládnutelné.Deprese – příčiny a projevyDůležité je najít hlavní příčiny deprese a snažit se zaměřit na jejich řešení. Deprese vzniká na základě aktivace určité dispozice, která může být dána např. dědičností. Mezi spouštěcí elementy patří dlouhodobý stres, nahromaděné neřešené problémy, vyčerpání organismu, některé druhy léků nebo nadměrná konzumace alkoholu. Depresi může spustit i tragická událost (ztráta blízké osoby…). Spjata může být i s určitým ročním obdobím (sezonní deprese objevující se na jaře a na podzim vlivem nedostatku sluněčního světla).Charakteristickými projevy deprese jsou dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a vlastní zbytečnosti. Typické jsou změny ve stravovacích návycích, podrážděnost, potíže se soustředěním i ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity.Léčba depresePokud se nejedná o těžkou formu deprese, u které je kvůli vysokému riziku sebevraždy nutná hospitalizace, lze většinu depresivních poruch léčit ambulantně. Hlavními způsoby léčby depresivních stavů jsou antidepresiva a psychoterapie. Některé formy depresivních poruch lze léčit také formou elektrošoků (ECT), k léčení sezonní deprese se používá tzv. fototerapie.Antidepresiva jsou medikamenty, které se používají nejen pro léčbu depresivních stavů, ale také se jimi dá léčit např. panická úzkost a další úzkostné poruchy. Dnes dostupné moderní preparáty nemají téměř žádné vedlejší účinky (v případě vedlejších účinků lze nahradit jiným preparátem) a při správném užívání nejsou ani návykové. Nástup účinku antidepresiv není okamžitý, nejsou tedy určené k nárazovému užití při akutních problémech. Jejich užívání je dlouhodobé a vyžaduje přesný režim.Psychoterapie má ve většině případů charakter rozhovoru, který probíhá při sezení mezi terapeutem a  klientem. Cílem je podpořit duševní zdraví či zlepšit vztah v určité skupině (rodina, kolektiv…). Dle formy deprese může být samostatnou léčbou, úspěšně kombinovat ji lze také s antidepresivy. Psychoterapie pomáhá nejen překonávat a řešit aktuální stav a problémy v jejich souvislostech, ale je také vhodnou prevencí proti návratu deprese.Už jste měli někdy pořádnou „depku“? Jak se s depresí perete Vy?Jakým způsobem depresi z hlavy vyfiltrujete? Jdete se pobavit s přáteli, nebo si uděláte dobré jídlo, začtete se do knihy? Podělte se s ostatními o Vaše zkušenostmi v naší diskusi níže:

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Prevence – samovyšetření, SONO a MAMO

    Samotné vyšetření prsní žlázya)      Svlékněte se před zrcadlem do půli těla a nechte paže volně podél těla. Pečlivě sledujte velikost a tvar prsů. Zkoumejte, zda se na pokožce neobjevují vztažená místa či naopak vyklenutí, zarudnutí pokožky či zvětšená cévní kresba.b)      Zvedněte obě ruce nad hlavu a zkoumejte pečlivě svá prsa z různých úhlů. Nevynechejte bradavky a prsní dvorce – zkontrolujte, zda z nich nevytéká tekutina či nekrvácí.c)       Lehněte si na záda a uvolněte se. Pravé rameno si podložte menším polštářkem a pravou rukou si podložte hlavu. Druhou rukou si lehce prohmatávejte podpažní jamku, poté postupujte po hrudní kosti až k prsu, které si rozdělte na ¼ a jemně, ale pevně zmáčkněte a malými krouživými pohyby prohmatejte celou „čtvrtku“ vždy až k bradavce. Všímejte a vnímejte jakékoliv bulky či zatvrdlá místa.  Stejné cvičení můžete provést i  v sedě.d)      Cvičení je dobré opakovat po každé menstruaci. Nahmatáte-li nebo objevíte si jakoukoliv bulku, nerovnost, jiné zbarvení či dokonce výtok, neváhejte navštívit poradnu. Pomoci vám také může váš gynekolog, který vám může napsat doporučení na sonografické či mamografické vyšetření.Během života se prsa postupně mění a přetvařují, proto se popřípadě po objevení „neobvyklého“ hned nebojte a nepřemýšlejte nad nejhorším. Skutečnost si ale nenechávejte jen pro sebe a nebojte se svěřit svému lékaři – ba naopak! Předejdete tak možnosti „nevědomí“ a popřípadě můžete začít s léčbou včas..SONOGRAFIENa sonografii se doporučuje chodit 1x ročně. Sonografie funguje na odrazu vysokofrekvenčních zvukových vln – tedy nejedná se o rentgenové záření. U sonografie není určená věková hranice, proto je vhodný i pro mladší věkovou skupinu.  Na sonografii můžete přijít s doporučením od vašeho vyšetřovacího lékaře či na vlastní žádost. Mějte na paměti, že u vyšetření na vlastní žádost, si zákrok budete hradit sama.Na sonografické ošetření se nemusíte nikterak speciálně připravovat a výsledek budete znát okamžitě a nehrozí žádné vedlejší účinky.MAMOGRAFIENejstarší z programů určen pro ženy nad 45 let, který dokáže vyšetřit mléčnou žlázu. Mamograf je hrazen 1 x za dva roky. Cílem vyšetření je zavčas vyhledat případné nádorové onemocnění. Pravidelné vyšetření snižuje úmrtnost až o třicet procent. Dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví, může mamograf dělat pouze centra, která mají uzavřenou smlouvu s pojišťovnou. 

    10.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Ovoce a zelenina pro kojence

    OvoceZpočátku by měl kojenec dostávat tepelně zpracovaná pyré z ovoce, jako je jablko či hruška, anebo rozmačkaný banán nebo papáju. Po několika prvních týdnech může vaše děťátko postupně přejít na další syrové ovoce rozmačkané či zpracované na pyré: vhodný je meloun, broskev a švestka, protože tyto druhy ovoce jsou ve zralém stavu velmi chutné. V malém množství můžete zkusit také sušené ovoce. Je velmi výživné, avšak velmi často působí jako laxativum (projímadlo). Pokud se obáváte, že ovoce obsahuje pesticidy, sáhněte raději po ovoci v kvalitě bio.ZeleninaNěkteří lidé začínají své dítě navykat na pevnou stravu nejprve prostřednictvím zeleniny, nikoliv ovoce. Protože vědí, že ovoce děti jedí většinou docela nadšeně, mají pocit, že je důležité u dítěte vypěstovat náklonnost k výraznějším chutím.Když s pevnou stravou u kojence začínáte, nejlepší je začít kořenovou zeleninou, zejména mrkví, neboť ta je přirozeně sladká. Různé druhy zeleniny nám poskytují různé vitaminy, takže v pozdějších fázích budete mít skutečně z čeho vybírat. Mnohé druhy zeleniny mají celkem výraznou chuť, např. brokolice, takže až si miminko na pevnou stravu zvykne, můžete mu je namíchat třeba s brambory nebo s dětskou rýží a mlékem, aby pro ně byly chuťově přijatelnější. Hodně malým dětem chutná jídlo spíše nevýrazné.Všechny druhy zeleniny a ovoce lze také vařit i v mikrovlnné troubě.RýžeDalším vynikajícím prvním jídlem je dětská rýže. Smíchá-li se s vodou anebo s mlékem (odstříkaným mateřským nebo s umělou výživou), je lehce stravitelná a její mléčná chuť napomáhá hladkému přechodu dítěte na pevnou stravu. Vyberte si rýži bez cukru, obohacenou o vitaminy a železo. Dětská rýže se také dobře kombinuje a ovocnými a zeleninovými pyré.

    03.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Pozor na zánětlivá onemocnění hrtanu

    Vrozený inspirační šelestObjevuje se krátce po narození a jeho příčinou je slabost vazivového aparátu hrtanu, který postupně dozrává. Šelest je spojován se zatahováním přední části krku a mezižebří, zmenší se vsedě a vleže zesiluje. Hlas dítěte je normální a 100% diagnostickou metodou je jen přímá laryngoskopie. Léčba neprobíhá, protože šelest vymizí spontánně během několika měsíců až jednoho roku věku.Akutní laryngitidaJde o onemocnění, při němž dochází k otoku a zvýšenému prokrvení sliznice hrtanu, průsvit hrtanu se zúží. Při těžkém zánětu nastává obstrukce a ohrožení života dítěte. Objevuje se dušnost, zatahování přední části krku a mezižebří, štěkavý kašel, chrapot až ztráta hlasu, zapojí se pomocné dýchací svaly. Známe tyto druhy laryngitidy : Akutní virová laryngitidaObjevuje se v chladných měsících roku. Vyvolavatelem bývají respirační viry, viry chřipky a parachřipky. Při tomto onemocnění je středně vysoká teplota. Příznaky (chrapot, štěkavý kašel, mírný hvízdavý dechový šelest slyšitelný i na dálku, zvýšená teplota) se vyvíjejí postupně a pokud nedojde ke komplikacím léčí se klidovým režimem, vlhkým a chladným vzduchem, inhalací, Priessnitzovým nebo olejovým teplým obkladem na krk, eventuálně antipyretiky nebo sedativy (to určí pediatr).Akutní bakteriální laryngitidaObstrukce hrtanu se v tomto případě vyvíjí rychle, dochází k náhlému vzestupu teplot, je výrazná inspirační dušnost, štěkavý kašel, chrapot, neklid, barva kůže je normální až bledá. Neklid přechází rychle ke klidu až apatii. Je zde lokální otok a překrvení sliznice se sekrecí. Při léčbě se užívají antibiotika podle původce a u těžkých stavů podávají lékaři kortikoidy.Subglotická laryngitidaVětšinou probíhá bez kritické dušnosti, ale léčí se za hospitalizace, protože závažnost průběhu nelze předem dobře odhadnout. Příznaky jsou - v noci náhle kašel, dušnost, při pláči drsný hlas.Horečkou většinou nemoc začíná

    03.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování
  • Wellnes pobyty

    Wellness znamená kvalitu Vašeho zdraví, duševní a fyzické harmonie.Cesta ke zdraví a pohodě vede přes harmonii těla s duší.Nevíte jak na to?Wellnes, to je odpověď. Wellness pobyty jsou zaměřeny na relaxaci a odpočinek, obohaceny o beauty programy.Tyto pobyty Vám napomůžou k získání a udržení formy i ve vyšším věku.Nejvyhledávanějšími a s největší nabídkou služeb přicházejí lázeňské pobyty Wellnes.Pobyt by měl být alespoň víkendový.Samozřejmě by byl vhodný,k úplné relaxaci,  tří týdenní pobyt.Pokud se rozhodnete na takový pobyt odjet, věřte, že nebudete litovat.Zažijete ten nejlepší komfort, dokonalý servis.Zkrátka se necháte plně hýčkat a rozmazlovat.Spousta lázní nabízí v rámci Wellnes pobytu i nejmodernější služby, jako je medová masáž, masáž lávovými kameny,uhličitá masáž, ovocná koupel, bahenní zábaly a spoustu dalších. Skvělé je, když svůj volný čas mezi procedurami využijete aktivním odpočinkem.Můžete si jít zahrát tenis nebo si zaplavat, i návštěva sauny vám jistě přinese uvolnění.Samozřejmě při těchto pobytech nesmíte zapomínat i na příjemnou večerní zábavu a hlavně dostatek zdravého spánku.Jednoduše o těchto pobytech musíte dělat jen to, co je příjemné Vám.Wellnes pobyty se snaží, aby si odpočinulo Vaše tělo i mysl, proto je dobré si vypnout mobilní telefon a notebook nechat doma.Příjemný odpočinek

    08.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cesta do Londýna

    Letenky a cestování  letenky na toto letiště jsou ale v porovnání s ostatními výrazně dražší a proto zde létá méně spojů.Cena letenky se pohybuje přibližně kolem 1.000 Kč za jednu cestu. V ceně letenky je ale většinou zahrnuto pouze malé příruční zavazadlo, takže cena letenky i s velkým zavazadlem vyjde přibližně na 1.500 Kč. Záleží především na tom, na který den letenku objednáváte, lety o víkendech a o svátcích jsou dražší. Dále záleží, jak dlouho dopředu si letenku koupíte, nejlevněji se dají sehnat letenky zakoupené s měsíčním předstihem. S přibližujícím se datem odletu pak ceny letenek postupně stoupají.Nejvýhodněji lze letenky zakoupit na internetových stránkách leteckých společností: Wizz Air, Ryan Air a easyJet. Při výběru letecké společnosti je třeba brát především ohled na to, z kterého města cestujete. Letenky z České republiky je možné zakoupit s odletem z Prahy, Brna nebo Ostravy. A dále je třeba také brát ohled na to, do které části Londýna se chystáte, každé letiště je totiž na jiném okraji města.Do ceny za cestu je pak třeba také započítat náklady na dopravu z letiště do centra Londýna. Trasy z Londýna na letiště a zpět jsou naštěstí velmi používané a spoje jezdí na různá nádraží a autobusové zastávky do centra. Nejvýhodnější je zakoupit si předem jízdenku na autobus nebo na vlak přímo z letiště. Ceny jízdenek se pohybují v rozmezí od 2 do 15 liber za jednu cestu. Stejně jako u ceny letenek, záleží především na tom, s jakým předstihem si lístky zakoupíte a na hodině odjezdu, jízdenky bývají nejlevnější odpoledne a nejdražší v noci.Pro dopravu z letiště do Lodnýna je možné zakoupit jízdenky u společností: EasyBus, Terravision, Natinal express, Gatwick express, Stansted express. Je dobré nechat si rezervu přibližně 1 hodinu od příletu na letiště do odjezdu z letiště, protože je potřeba projít celní kontrolou na letišti a počkat na zavazadla. Do celkové ceny je pak potřeba započítat i cenu za městskou hromadnou dopravu, která je v Londýně mnohem dražší než v českých městech.Cesta z České republiky do Londýna je letadlem v porovnání s ostatními možnostmi bezkonkurenčně nejrychlejší. Je však potřeba pamatovat na to, že musíte ve většině případů platit za každé zavazadlo a máte omezenou váhu každého zavazadla, které si s sebou chcete přivézt do Londýna.Cesta autobusem či automobilemNejvětší výhoda při cestování do Londýna autobusem čí automobilem, je možnost cestou navštívit a poznat další města západní Evropy. Jako další výhodu považuji především možnost cestovat s větším množstvím zavazadel nebo s objemnějšími čí těžšími zavazadly.Pokud se rozhodnete cestovat po silnicích, je potřeba si rozmyslet, jak se dostanete přes průplav la Manche. Můžete využít lodní dopravu na trajektu, které jezdí mezi Francií a Velkou Británií přibližně každou hodinu. Anebo lze využít Eurotunnel, uvnitř kterého jezdí speciální vlaky, které převážejí autobusy a osobní automobily.Cesta autobusem trvá približně 18 hodin, včetně povinných přestávek a cesty trajektem nebo eurotunelem. Většina spojů jezdí v noci, když jsou dálnice méně plné.Cena za cestu autobusem se pohybuje přibližně kolem 2.000 Kč, stejně jako u letecké dopravy záleží na tom, s jakým předstihem si jízdenky zakoupíte a na tom, v který den cestujete. Cena je ale konečná a není třeba připlácet za další zavazadla. Jízdenky na autobus do Londýna lze zakoupit například u společnosti student agency.Pokud se rozhodnete cestovat do Londýna autem, je potřeba myslet na to, že ve Velké Británii jezdí vozidla po levé straně vozovky. Proto bych řízení ve Velké Británii doporučil pouze velmi zkušeným řidičům. Výhodou je především možnost uzpůsobit trasu cesty podle vlastní potřeby. Nabízí se tak možnost, prodloužit si cestu na několik dní s prohlídkou zajímavých měst v Německu, Belgii, Lucembursku Nizozemí či Francii.ZávěrZ České republiky lze do Londýna cestovat letecky či po dálnicích. Letecká doprava je především rychlejší a pohodlnější. Naproti tomu autobusová či automobilová doprava umožňuje poznat západoevropská města a navštívit zajímavé památky.Pro cestu a kupování lístků je také potřeba pamatovat na časový posun mezi Českou republikou a Velkou Británií, který je 1 hodina. Před cestou doporučuji sjednat si cestovní pojištění. Dále by se vám mohl hodit seznam užitečných věcí co si s sebou vzít na cestu do Londýna.Až se rozhodnete pro kteroukoliv možnost cestování, nejdůležitější je předcházet možným problémům a přeji, ať se cesta vydaří co nejlépe.

    04.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Přednáška prof. Dowlinga - prenatální vývoj, těhotenství

     To je velmi důležité pro pochopení těchto malých dětí – vidím tu teď v sále mnoho malých dětí – chceme-li pochopit, co potřebují, musíme také vědět, co znamená druhý porod. Zde máme znázorněny ty čtyři fáze, od početí, tam je genetika velmi důležitá. A pak je fáze I., těhotenství. A zde je velmi důležité, jestli je matka zdravá nebo nemocná, jestli žije ve stresu nebo je šťastná, to vše ovlivňuje vývoj dítěte. A pak přichází první porod, včetně odstřižení od placenty. A pak je třetí fáze, kdy má dítě mít úzkou vazbu na matku díky kojení. A nakonec je druhý porod, to je čtvrtá fáze, a ta by normálně měla proběhnout cca do tří let věku dítěte (před mateřskou školou). To je tehdy, kdy zdravé dítě přestává být závislé na matce. Už by nemělo plakat ve dveřích školky, že maminka odchází. Ale ze své praxe vím, že existují i dospělí, kteří ještě neprodělali fázi druhého porodu. Ti jsou i v dospělosti pořád závislí na své matce.  V Itálii existuje vládní výbor, protože mají problém s dospělými muži, kteří jsou stále závislí na své matce, říká se jim „mammonis“. V Německu máme podobný problém, říkáme takovým „maminčini synáčci“. Ze své praxe i z výzkumu vím, že psychicky nemocní lidí, kteří jsou buď hospitalizovaní na psychiatrii nebo jsou ve věznicích, jsou lidé, kteří zažili trauma v jednom z těch čtyř období nebo i ve všech čtyřech. Například matka zneužívala alkohol nebo drogy v těhotenství, potom následoval porod pomocí kleští nebo vakuumextrakce, a pak dítě nemělo dobrý vztah s matkou – nebylo kojeno, protože přišlo do ústavu. A čtvrtá fáze také nebyla dobrá a neproběhla, protože dítě bylo předáváno z jednoho ústavu do druhého, z jedné pěstounské rodiny do druhé, až do puberty, a pak už se nestalo sociálně přizpůsobivým. Lidé, kteří se někdy dostanou na psychiatrii a někdy mají problémy s policií, ale mají základní pracovní schopnosti, u těch se dá prokázat poškození třech fází. Podle mé zkušenosti normální lidé, kteří nejsou vždy šťastni a nejsou zdraví, jsme vlastně my. Ti zažili trauma ve dvou z těchto fází. A pro každého lékaře je velmi důležité vědět, zda byl jeho pacient v některé z těchto fází zraněn – nebo zda byl v této rané fázi zcela šťastný. Já tu nejsem proto, že jsem dělal velký vědecký výzkum. Já jsem sice jsem výzkum dělal, ale musel jsem se sám s těmito skutečnostmi vypořádat. Já sám jsem přežil pokus o provedení potratu ve 12. týdnu těhotenství. Také jsem měl velmi obtížný porod. A v této fázi po porodu se můj otec dostal do nemocnice a matka brzy otěhotněla a čekala mladšího bratra. Matka měla velmi těžké existenční problémy. A pak jsem se dostal do nemocnice, kde jsem byl operován bez narkózy. Takže i tato fáze u mě nebyla dobrá. Proto vám chci ukázat, jak je důležité to všechno u každého člověka znát, abyste mu mohli cílenou terapií pomoci.  Příklad: Mám pacientku po autonehodě. Její manžel a dva synové byli velmi těžce zraněni. Měli zlomené ruce a nohy. Ona sama utrpěla jen velký náraz. Její manžel a oba synové se velmi rychle uzdravili a vrátili se z nemocnice domů. Ale matka zůstala velmi dlouho postižená následkem posttraumatické zátěže, měla poruchy spánku, jídla apod. A pak přišla ke mně na terapii a jako důvod uvedla autonehodu. Mluvili jsme o té nehodě hodně, ale její potíže se velmi zhoršovaly. Potom dostala strašnou migrénu, bolesti zad, potíže s dechem, a její manžel začal o terapii pochybovat. Zavolal mi a stěžoval si: Pane Dowlingu, co s mou ženou děláte, vždyť je na tom stále hůř? Já jsem vycítil, že všechny potíže té ženy měly jinou příčinu, autonehoda byla jen spouštěcím faktorem. Začal jsem s uvolňovacími cviky a hypnózou a ona začala mít sny, že oba její synové zemřeli při porodu. Ale já jsem věděl, že obě děti se narodily zdravě a spontánně. Ale její sny byly hrůzostrašné, o tom, jak její děti zemřely při porodu. Požádal jsem ji, aby se zeptala své matky, jak se narodila ona sama. Paní sebejistě odpověděla, že to jistě nebude s jejími problémy souviset. Ale přesto šla za svou matkou a vyptala se na okolnosti svého porodu. A matka jí vyprávěla, že její porod byl dramatický, velmi těžký, pomocí kleští. Nejsem detektiv, ale toto spojení mezi autonehodou a jejím vlastním porodem bylo příčinou. Když jsem na to zaměřil terapii, byly potíže během šesti týdnů pryč.  Mnoho pacientů v  dnešní Evropě má symptomy jako migrény, poruchy srdeční frekvence, poruchy dýchání a angíny, bolesti zad, a v mnoha zemích se provádějí náročné diagnózy pomocí CT a jiných moderních metod, ale možná po roce marného vyšetřování prohlásí leckterý lékař: Lituji, ale vaše problémy budou psychosomatického původu. Ani s nejlepšími diagnostickými metodami nejsme schopni najít organickou příčinu poruch. Pacienti přicházejí s obrovskými složkami s dokumentací, která jistě stála velké peníze. Ale příčina potíží není ve tkáních, ale v jejich vnitřní psychice. Uvedu příklad z oblasti výzkumu rakoviny. V Heidelbergu v Německu máme Německý ústav pro výzkum rakoviny, kde dělají velkou práci v genetickém výzkumu, hledají příčiny rakoviny a snaží se přijít na to, proč někdo může dostat rakovinu. A přirozeně nacházíme i genetické příčiny, ale ty nejsou schopny dostatečně odůvodnit, proč určití lidé dostanou rakovinu. A teď jsme poznali, že lidé, kteří mají rakovinu, prožili nevyřešený rozchod zhruba rok předtím, než nádor vznikl, asi 80% onkologických pacientů prožilo nějaký bolestný rozchod. Až do doby před třemi lety se nikdo onkologických pacientů neptal, jestli neprožili nějaké těžké trauma v oblasti svých vztahů. A my teď víme, že důležitou příčinou onemocnění rakovinou může být psychické zahořknutí. Víme teď, že mnoho pacientů trpí tzv. posttraumatickým zahořknutím. Je to stav deprese, zahořknutí v důsledku traumatu. V angličtině se to nazývá Post-traumatic embitterment disorder(PTED). Pojem PTED už je užíván jako mezinárodní psychiatrický termín a najdete jej i na internetu. Tento nový výzkum ukazuje, že pacienti trpící tímto syndromem daleko častěji podléhají rakovině. V bývalé NDR máme velmi mnoho případů této diagnózy PTED a pacienti jsou léčeni např. v univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. Mnoho starších lidí z bývalé NDR trpících tímto syndromem pociťovalo revoluci jako podvod. Prováděl jsem vlastní výzkum ve východoněmeckém městě Chemnitz (za komunismu Karl-Marx-Stadt) a v Lipsku a ten ukazuje, že lidi nejvíce trpící tímto syndromem prožili velmi těžké psychické zranění v prvních fázích života od početí do předškolního věku. Dříve než my dojdeme psychické újmy, uděláme si přestávku. Mám otázku: Kolik je tu v sále porodních asistentek? Kolik je tu lékařů – gynekologů, kolik zdravotních sester nebo dětských sester? Chtěl bych teď svůj výklad orientovat na porodní asistentky a sice na to, jak je možno při porodu postupovat, aby činnost asistentky byla skutečnou pomocí. Chtěl bych vám ukázat, jak působí stres na dítě v děloze a jak to souvisí s porodem. Všechny studie ukazují, že je třeba, aby se těhotná cítila uvolněná, jako na dovolené. Když je rodina těhotné v pořádku, všichni jsou šťastni a těší se na dítě, je to nejlepším předpokladem zdravého dítěte. Toto dítě jsem fotografoval, když bylo na světě ani ne 10 minut. Vidíte, jak je šťastné, sebevědomé, byl to krásný porod, který oba, matka i dítě, prožili jako velkou radostnou událost. Takové dítě má velké pozitivní šance pro budoucnost. Zde je jiný porod téhož dne, byl ale těžký, trval velmi dlouho. Ale ani zde jsme neintervenovali, čekali jsme trpělivě. I toto dítě přišlo na svět spontánně. Nešlo to tak dobře, jako u prvního dítěte, ale bylo to pořád lepší, než použít násilné metody pro urychlení porodu. Naučil jsem se od Michela Odenta mít hodně trpělivost při porodu. Před čtyřmi týdny jsme měli během dvou dnů sedm porodů v porodnici v Chemnitz. To mělo souvislost s mistrovstvím světa. V Německu teď přibývá hodně dětí. A z těchto sedmi žen ta, která přišla první, porodila jako poslední ze všech. Neměla to jednoduché. V nemocnici by jistě na ni naléhali a pospíchali by, asi by použili císařský řez. Když je ale dost klidu a trpělivosti, když nejsou žádné komplikace, je i tak možno porodit spontánně a šťastně bez medicínské intervence.  Toto je domácí porod v Anglii, kde to není až tak časté. Dnes je nejvíce domácích porodů v Holandsku. I když se tomu nechce věřit, domácí porody jsou statisticky velmi bezpečné. Když má žena správnou pomoc, správné informace a správnou důvěru, pak je domácí porod to nejlepší. Moje děti se doma narodit nemohly, jsem šťastný, že existují nemocnice. Ale domácí porod je důležitou tradicí, kterou je nutné podporovat. A také kojení. To je moc důležité, ta vazba. Tohle děťátko je staré 12 hodin a vazba je pro něj důležitá. Tohle je to samé dítě v devíti měsících, stále je šťastné a spokojené. A pak nastane druhý porod a to dítě se uvolní. Toto je obrázek šťastného dítěte, které jde do světa s velkou radostí a samo maminku opouští. Jak jsem říkal už předtím, celá doba až do této fáze je velmi důležitá. Toto spojení pomocí placenty a pupeční šňůry ovlivňuje zdraví člověka. Víme, že všechny neuropeptiny a neurotransmitery procházejí placentou od matky k dítěti. Takže dítě prožívá a vnímá vše, co cítí matka. Pokud je matka šťastná, pak je i dítě šťastné. Působí na ně ty stejné hormony. Jaký stres způsobuje problémy v těhotenství? Dost často to způsobuje otec dítěte, nebo partner či přítel, ale také velmi často je to babička, matka budoucí matky, kdo působí stres, pak otec budoucí matky, tedy dědeček, říkám to teď v pořadí, jak se to vyskytuje. Dále zde působí také tchýně a tchán. Hlavní stres je tedy daný vztahy v rodině. A podle studií je tento stres spojen s komplikacemi během porodu, jako vakuumextrakce, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestezií, také s předčasnými porody i s intenzivní péčí. Ukazuji tyhle obrázky, i když jsou smutné, protože i tímto způsobem přicházejí na svět děti. Ne každá vakuumextrakce však dopadá takovým způsobem. Tady je vidět dítě 24 hodin po porodu, porodní nádor. Nikdo mi nevymluví, že toto není těžká životní zkušenost, poranění. Je pravda, že ne každý člověk potom trpí bolestmi hlavy, ale mnoho lidí, kteří mají migrénu a bolesti v oblasti spodiny lebeční, má za sebou porod vakuumextrakcí nebo kleštěmi. Tento způsob porodu může mít dlouhodobé následky. Cílem mé práce je zabránit co možná nejvíce tomuto způsobu vedení porodu.  Tento chlapec má pět let a tady vidíte, jak je jeho lebka poznamenána následky porodu. Můžete se podívat kolem sebe tady v sále a podle obličeje budete schopni přibližně odhadnout, jakým způsobem kdo z vás přišel na svět. Zde přítomní lidé, kteří mají velmi symetrický obličej, přišli na svět rychlým porodem, císařským řezem nebo koncem pánevním. Císařský řez je komplikace pro dítě. Některým dětem, jako třeba i mým, se tak dá zachránit život, ale na úkor něčeho jiného. Mám v péči mnoho dětí, které mají psychické poruchy jako úzkostný strach, noční můry, a lze to odvodit jako následky císařského řezu. Tady vidíte dítě, které se mohlo narodit normálně spontánně, ale použití násilí mu neprospělo. Také narkotika, zde vidíte relativně předčasně narozené dítě plné narkotizačních prostředků. Toto dítě muselo být brzy resuscitováno pomocí kyslíku, a to je úplně jiný zážitek než krásný a radostný porod, který jsme viděli předtím. Mnoho lidí, kteří trpí velkým strachem, zažilo něco podobného. Také se mohou projevit zážitky nedonošených dětí, které strávili nějakou dobu v inkubátoru. Například minulý týden bylo propuštěno do domácí péče děťátko, které se narodilo jako první v historii ve 22. týdnu těhotenství (v USA). To je úplně jiný začátek života, než když se může dítě narodit spontánně po devíti měsících těhotenství.  Teď vám chci ukázat, jak dítě prožívá stres v děloze. Stres v děloze ovlivňuje zásobování dítěte placentou. A zde si musíme říci něco nového o placentě. Teprve teď začínáme v Německu a v Anglii více zkoumat tento orgán, tohle je placenta čtyři měsíce po početí. Každý z nás má takový orgán, strom života. Tento strom života je součástí našeho těla, nepatří matce. Jak už víte, je velmi důležité, že pupeční šňůra má silnou centrální cévu a tato céva přináší okysličenou krev dítěti a pokračuje nahoru k játrům. A tyto dvě artérie, ty modré, odvádějí odkysličenou krev do placenty, aby se znovu okysličila. A velmi důležité přitom je, že ty dvě artérie jsou spojeny s dolními končetinami. Zde vidíme embryo 24 dní staré, tady je pupeční šňůra a tady začínají růst nohy. Asi 40. den začíná pučet nožka (naznačená) a kolem 60. dne se krevní oběh končetiny propojuje s krevním oběhem placenty. To je z anatomického hlediska velmi důležité. Možná to nevidíte moc dobře, ale artérie přicházejí zleva a zprava kolem genitálií dítěte, z oblasti třísel – tady to vidíte trochu lépe, tady je pupeční šňůra – a přesně zde je pupeční šňůra propojena s krevním oběhem dolní končetiny. To je důležitá informace. Tady je větší obrázek. Tady vidíte pupeční artérie, a tady je krevní oběh nohy. Proč je to důležité? Tady máme dítě těsně po porodu. Ještě nemá oddělenou pupeční šňůru. Ale podívejte se na nohy, to děvčátko má velké napětí v bederní oblasti, protože krevní oběh k placentě velmi souvisí s touto oblastí. Tady je další miminko porozené císařským řezem. Mohli byste si myslet, že tohle dítě nemá problém, protože nepláče, ale ono je v hlubokém šoku. Hodně lidí si myslí, že poporodní trauma je záležitostí hlavy, poranění lebky, ale většina lidí, kteří prožili poporodní trauma, zažili pánevní šok. Co je to šok pánve, pánevních svalů? Co si pod tím máme představit? Pokusím se vám to vysvětlit. Krev přichází z placenty, jde do pupečníku, stoupá nahoru k játrům a až k mozku. A krev, která se vrací do placenty, přichází z třísel. Pupečníkové artérie přecházejí do pupečníku a krev jimi proudí zpět do placenty. Tyto dvě části těla jsou velmi úzce spojeny s krevním oběhem placenty. Zde můžeme porozumět tomu, jak vzniká kýla u novorozenců nebo problémy s kyčlemi, např. dysplazie, vidíme, že za to může napětí v pánvi. Tento sval se nazývá musculus psoas a pokud dítě tento sval napne, rozevře pánev. Zkusím to vysvětlit: má-li dítě placentární insuficienci (nedostatečné zásobování prostřednictvím placenty, tj. dítě nedostává dostatek kyslíku z placenty), musí toto dítě zvýšit svou srdeční činnost, až na více než 140 úderů za minutu. A tato zvýšená srdeční činnost (tachykardie) umožní, aby dítě v děloze nedostatečnost placenty přežilo. Dítě tedy své matce začne pomáhat. Mnoho dětí v děloze musí pracovat, aby přežily. Pomocí ultrazvuku můžeme pozorovat, že když dítě zvýší svou srdeční činnost, napíná sval psoas, aby obě tyto části těla rozevřelo. Aby co nejvíce usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Je vám tento mechanismus jasný?  Řeknu vám příklad z doby mých studií medicíny. Tenkrát nebyl ultrazvuk a všechny pacientky jsme museli vyšetřovat pohmatem, rukou prohmatat břicho těhotné. Můj profesor mi řekl: Dowlingu, vyšetřete tuto paní. A já jsem tady dole nahmatal hlavu. Vyšetřoval jsem dál a najednou jsem nahmatal tady nahoře také něco velmi tvrdého. Pomyslil jsem si: dvojčata! Ale profesor řekl: Ne, ne, ještě jednou. Tak jsem vyšetřoval znovu to tvrdé místo nahoře a přišel jsem na to, že je to hodně pevně sevřený zadeček. Tato maminka kouřila. Kouření znamená okamžitý stres pro dítě. Jakmile si matka v těhotenství zakouří, dítě zvýší svou srdeční činnost, aby přežilo. Přitom napíná psoas, aby usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Ukážu vám na svém vlastním těle, co je možné zjistit ultrazvukem. Dítě, jehož matka kouří, neleží v děloze uvolněné, ale leží takto. Napíná psoas, a na ultrazvuku vidíme prohnutý kříž, vidíme, že kolena jsou roztažena od sebe, zadeček je úplně tvrdý, velký sedací sval (m. gluteus maximus) je také úplně stažený, a tento mechanismus slouží tomu, aby dítě rozevřelo tato místa: pánev a třísla, aby se co nejvíce usnadnil průtok krve k placentě. Když miminko napne psoas, nemůže dojít k porodu. Protože aby mohl porod proběhnout, musí mít dítě nohy uvolněné. Kolik zde přítomných porodních asistentek vidělo porod pomocí vakuumextrakce, kdy lékař velikou silou táhne zvonem hlavičku ven? Když jsem viděl první porody pomocí vakuumextrakce, myslel jsem si, že to dítě bude obrovské, aspoň 4 kila. A po půl hodině tahání bylo porozené malé dítě, které mělo sotva dvě kila. Důvod tohoto velmi často pozorovaného jevu je ten, že když má matka stres nebo kouří, dítě zůstává malé, do dvou kilogramů, ale má velmi pevný zadeček, zvýšenou srdeční akci a kvůli napnutým svalům zůstává dítě zaklíněno v matčině těle. To je důvodem, že stres v těhotenství může vést k velmi těžkým porodům i u malých dětí.  Tady vidíme celý musculus psoas, a je vidět, že přesně v místě tříselného kanálu (canalis inguinalis) se dítě pokouší zde rozevírat své kyčle a tím dochází k napětí tohoto svalu. Mnoho lidí přišlo na svět s napnutým a zkráceným bederním svalem - musculus psoas, to vede k bolestem v kříži (prohnutý kříž), k potížím s kyčelními klouby a bohužel i k bolestivým porodům. Tady je vidět, že oblouk pánve je tady dole. Ale kdyby tento člověk – tato žena – byla těhotná, její dítě by jí sedělo tady vpředu. Každé dítě, které se má narodit, musí projít mezi oběma bederními svaly (m. psoas). Tyto bederní svaly jsou branou k pánevnímu dnu. Mnoho lékařů a porodních asistentek obvykle sleduje pánevní dno, aby zjistili, jak je porod daleko, ale to pánevní dno není zase až tak důležité. Daleko důležitější je stav obou těchto psoatických svalů. Uvedu příklad dvou posledních porodů, které jsem vedl: přišla malá žena s malým bříškem, která šla uvolněně: kladla nohy rovně. Měla krásný, téměř bezbolestný porod a dítě mělo porodní váhu 4200 g. Ve stejný den rodila velká žena, která při chůzi kladla nohy od sebe, a měla obrovské břicho. Měla prohnutá záda v kříži, velké bolesti v zádech a zdálo se, že dítě bude velmi velké a těžké. Porod byl velice bolestivý, dítě pořád zůstávalo vysoko. Porod trval 29 hodin a miminko vážilo jen 2100 g. Důvod? Měla napnuté psoasy, bolesti v kříži, prohnutá záda, protože bederní svaly svým stažením táhnou dopředu bederní páteř. Tyto svaly také vytáčejí kyčle směrem ven. Ukážu vám to: když napnu psoasy, nohy se mi rozevřou: ze způsobu chůze jakéhokoliv člověka tak mohu poznat stav jeho psoasů. To je důležitý moment pro porodní asistentky. Stačí si všimnout, jak maminka přichází na porodní sál: pokud klade nohy před sebe rovně bez napětí, lze očekávat jednoduchý porod bez bolestí. Pokud klade nohy rozevřeně, lze očekávat komplikace. Na bederních svalech totiž navíc sedí nervové pleteně bederní (plexus lumbalis). Když dítě prochází mezi bederními svaly, otírá se o tento nervový pletenec. Tím působí tu strašlivou bolest, kterou žena téměř nemůže vydržet. Porodní bolest tedy není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno, ale jak se odírá o nervové pletence. Když chcete utišit bolesti při porodu, musíte co nejvíce uvolnit psoasy. Ve svých kursech učím porodní asistentky, jakým způsobem svaly co nejvíc uvolnit. V kurzech přípravy na porod nebo při zvládání krizových situací na porodním sále. Všechny informace, které zde uvádím, byly vědecky potvrzeny v této studii z Darmstadtu, proto chci, abyste opravdu pochopili, co tam píšeme. V rámci této studie jsme navštěvovali těhotné u nich doma. A u nich doma jsme měřili bazální srdeční frekvenci dítěte, bylo to vždy v 37. týdnu těhotenství. Zjistili jsme zřejmou souvislost: čím vyšší byla bazální srdeční frekvence, tím větší byly komplikace při porodu. Měřili jsme doma u maminek, protože v důsledku stresu z nemocničního prostředí může tlak krve i srdeční frekvence stoupnout maminkám i miminkům. Zdravé děti v děloze mívají frekvenci srdečního tepu kolem 120/min, pokud se měření provádí doma. U některých dětí stresovaných maminek jsme naměřili více než 140/min., u nich pak byly porodní komplikace, následovaly problémy s kojením, a ještě tři měsíce po porodu měly tyto děti zvýšenou srdeční frekvenci, jsou to děti s typickými poruchami spánku a častým pláčem (tzv. ukřičené děti). To vše je v korelaci se zvýšenou srdeční činností v těhotenství.Výzkum kojenců dokazuje, že bazální srdeční frekvence je v korelaci s temperamentem v raném dětství. Problematické děti mívají zvýšenou srdeční činnost. To platí i pro hyperaktivní děti: když dospějí do školního věku, neposedí, vrtí se. V Německu, v Anglii, v Rakousku výzkumem hyperaktivních dětí zjistili, že problémem není inteligence, ale právě  srdeční činnost. Každý člověk, který zažil bušení srdce, ví, že se v takové chvíli nemůže soustředit, zaskočí ho strach. Bušením srdce trpí mnoho dětí.Dalším z důvodů zvýšené srdeční činnosti je tokolýza. Víte, že když má žena předčasné bolesti, dostane léky na snížení děložního tonusu (tokolýza). Tato tokolýza ovlivňuje srdeční činnost matky i dítěte. Podle studií mnoho hyperaktivních dětí dostávalo v těhotenství nebo krátce před porodem tyto léky.Existuje mnoho studií o vlivu nikotinu v těhotenství. Pro dítě je jeho účinek velmi nebezpečný. O nikotinu víme tolik, že centralizuje náš krevní oběh. Když kouříme, dostává se (kromě jiného) více krve do mozku, ale končetiny jsou zásobeny krví méně, a také děloze se krve, a tedy i kyslíku, nedostává. Je již také dokázáno, že kouření vlastně působí jako antikoncepce. Pokud žena kouří, daleko obtížněji otěhotní. Podle studií musí až 30x častěji mít pohlavní styk s manželem, než otěhotní – příčinou je právě nedostatečné prokrvení podbřišku. Podobný mechanismus funguje u trávicího traktu - při kouření není dost prokrvena oblast trávicího traktu, takže neprobíhá správně trávení a člověk zůstává štíhlý. Je to stejný mechanismus jako u dělohy.  V Německu – nevím, jak je to u vás - dnes kouří až 40% žen ve věku 18 – 44 let, v Rakousku a ve Švýcarsku je to ještě horší. Tam kouří 50% žen mladších 20 let. V Německu je počato, nošeno po celé těhotenství, rodí se a vyrůstá 60% dětí v domácnosti, kde alespoň jeden její člen kouří. To je veliký problém. Důsledkem jsou předčasné porody, děti se rodí s nižší porodní váhou, nenarozené děti kouřících matek mají menší orgány (např. ledviny, slezinu, játra). U těhotných kuřaček je až 8x větší riziko náhlého úmrtí novorozenců. U dětí s porodní váhou pod 2500 g je až 16x větší riziko, že dítě do 9 měsíců zemře. Také je velmi důležité, jestli kouří otec dítěte,  protože i pasivní kouření škodí. I když otec kouří jen v práci nebo venku, ale pak si večer lehne vedle své ženy do postele, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin pod stejnou pokrývkou a dostane se tak k těhotné ženě a pak pupeční šňůrou až k dítěti, které pak nutně zvýší svou srdeční frekvenci. Pokud otec dítěte kouří, kde má tedy spát? Třeba v koupelně… Tady mám takový legrační obrázek. Pochází od jednoho lékaře z Anglie, kde v r. 1940 při výzkumu zjistili, že krevní oběh k placentě se odráží v horních i dolních končetinách. To znamená, že když dítě zvýší svou srdeční činnost a pumpuje tak hodně krve do placenty, pumpuje hodně i do rukou a nohou. Podobné je to i s léky: když žena bere Kontergan, cítí dítě toto nebezpečí u pupku a snaží se této krve co nejrychleji se zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin, kde působí negativně). Tady vidíme ručičku asi 10-týdenního plodu, dítě mělo zvýšenou srdeční činnost. Vidíme, že má nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev, dítě je ve stresu. To má vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Pokud je dítě uvolněné, s tepem 120/min., má nakonec otisky ve tvaru volných vln, u dětí s tepem nad 130/min. začínají prsty otékat a rýhy otisku prstu jsou změněné do smyček, smyčka směřuje ven. Pokud má maminka velký stres, musí dítě hodně pracovat a bojovat o přežití, nastává zrychlený srdeční tep nad 140/min a prsty jsou hodně oteklé. Stres má za následek kruhy v otisku. Tyto kruhy v otisku na prstech už zůstanou navždy, to jsou stresové děti. Můžeme se podívat na ruce, Každý může na vlastní ruce vidět, jak moc muselo jeho srdce pracovat v prvních 15 týdnech života. To je objev profesora Nathanielsze: ukazuji to všem svým pacientům. Tyto zážitky v děloze ovlivňují zdravotní stav srdce. Hyperaktivní děti mají kruhové útvary v otiscích prstů – je to dáno jejich zvýšenou srdeční frekvencí.  Teď to vše shrneme: účinky nikotinu i všechny druhy stresu působí i na dítě. Když musí matka moc pracovat, když má psychický stres, je ovlivněno i dítě. Po porodu je dítě přehnaně závislé na matce, nemůže se odpoutat od matky: nejraději by pořád pilo u prsu. Je to příznak, že v děloze prožilo nějaký nedostatek – nazýváme to prenatální nedostatkový syndrom (prenatal deprivationsyndrome). Dítě v děloze muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo potřebné látky k životu, po celé těhotenství bylo dítě koncentrováno na jediný cíl: dostat dost živin. A to zůstává v psychice i po porodu. Proto některé chce pořád pít, pořád chce být kojeno. To jsou ty děti, kdy chce maminka uspat dítě u prsu, pak opatrně přejde k postýlce a dítě položí a zanedlouho se dítě opět rozpláče a vyžaduje maminku znovu. Tyto plačtivé děti mají patologicky napjaté psoasy, mají blokované křížové a kyčelní (iliosakrální) klouby, mají zpomalený vývoj, tj. začínají později chodit. U těchto dětí je nebezpečí pupeční a tříselné kýly. O samotě jsou velmi neklidné a mají pořád zvýšenou srdeční činnost (puls přes 100/min.). Studie také prokázaly zvýšení pravděpodobnosti srdečních nemocí v dospělosti, navíc u mnoha lidí je riziko srdeční nemoci spojeno s podváhou. Muž, který měl porodní váhu menší než 2500 g, má o 50% větší riziko, že příčina jeho smrti bude srdeční nemoc. Tyto studie lze najít i na internetu. U žen je pravděpodobnost nižší, u těch, které se narodily s váhou pod 2500 g, je riziko úmrtí na srdeční nemoc pod 23%. Porodní váha je tedy velice důležitým faktorem pro zdravá vývoj v dospělosti. V Evropě i ve světě se na léčení srdečních nemocí vydává ohromné množství financí, přitom nejjednodušším prostředkem je preventivní péče, která se postará o to, aby ženy prožívaly bezproblémové těhotenství a aby jejich děti nepřicházely na svět předčasně a s nízkou porodní váhou. Toto je anekdota z Lékařských listů v Německu. Porodní asistentky zjistily porodní váhu 2 200 gramů. Jedna z nich říká: napište mu termín na měření krevního tlaku na rok 2035. To ale není vtip. Tato situace jen reflektuje lékařská fakta. Tohle je ještě jednou shrnuté vysvětlení, obrázek s kyčelními svaly (musculus psoas), zde je kyčelní kloub, na jehož vnitřní stranu zezadu navazuje musculus psoas. A právě tento sval způsobuje veliké bolesti zad a kyčelních kloubů. Víme, že dnes mnoho nemocnic nabízí výměnu kyčelního kloubu za titanovou náhradu. Ale pro správnou terapii pro všechny takové problémy stačí jediné: uvolnit psoas. Dnes odpoledne budu říkat informace zvláště pro porodní asistentky: jak lze stanovit diagnózu psoasu a jak jej lze uvolnit. A až budete tuto techniku sami používat v předporodní přípravě, uvidíte, že bude daleko méně porodních komplikací a žen, které volají po utišujících prostředcích. Čím je tento sval uvolněnější, tím je porod jednodušší. Na tomto obrázku vidíte, jak musculus psoas ovlivňuje ostatní svaly po celé své délce a napětí se přenáší nahoru, do míchy a páteře a až do hlavy. Napnutý musculus psoas působí problémy dole v pánevním dnu nebo nahoře v horní části těla. Například děti, které mají astma, mají poruchu dýchání, o níž se odborníci domnívají, že je hormonálního původu. Ale já vím ze zkušenosti, že 70% astmatických dětí má napnutý musculus psoas a jejich bránice je příliš vysoko, protože působí napínáním bránice proti napětí psoasu. Velice jednoduchá terapie spočívá v uvolnění tohoto psoasu. Už jsem vám ukazoval obrázky dětí ve stavu šoku v pánevní oblasti po porodu, zvláště po císařském řezu. Například moje dcera prodělala velmi rychlý císařský řez kvůli diagnóze vcestné placenty. Prožila velmi silný šok pánve. Zvláště napětí levého svalu musculus psoas vede k poruše trávení, protože tlusté střevo vede právě tudy a obsah střeva musí musculus psoas obejít. Mnoho dětí trpí zácpami a plynatostí a maminky se pokoušejí strkat do zadečku všechno možné, ale to je k ničemu. Ale ani změna stravy nepomůže, protože problém spočívá v mechanické blokádě v oblasti třísel. Mnoho dětí trpících zácpou mají napnutý musculus psoas. I moje dcera dodnes trpí zácpami, zvláště v důsledku stresu. To je typické pro děti, které prožily porodní trauma. Výzkumy navíc ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka sama nikdy nekouřila, povede to přesto k porodním komplikacím. Negativní vliv babiččina kouření způsobí nejen to, že její dcera bude mít zkrácený psoas, ale komplikace při porodu se přenášejí i na vnučku.Zde vidíte nervovou pleteň bederní (plexus lumbalis), tyto nervy jsou všechny uloženy na svalu musculus psoas, a zde je nervová pleteň křížová (plexus sacralis). Při porodu tlačí dítě hlavičkou na nervovou pleteň a musculus psoas, který je za předními svaly. Porodní bolest je způsobena tlakem hlavičky, která může nervovou pleteň až poranit. A poslední, velmi důležitý bod projdeme ještě před přestávkou:Tyto informace jsou velmi důležité pro porodní asistentky i lékaře, protože se týkají vedení porodu. Je to velice důležitá studie, která je i na internetu. Autoři jsou profesoři Zlotkin a Lagerkranz. (Zlotkin je prof. pediatrie v Torontu). Měřili hladinu krve u dítěte během porodu, hlavně katecholamin a adrenalin. To jsou ty černé trámečky vpravo. Vidíme situaci 1 den před porodem. Zde jsou údaje o zdravém miminku, které pak bylo porozeno spontánně vaginálně, druhý údaj patří zdravému dítěti, které se narodilo císařským řezem, a třetí dítě je s nedostatečností placenty, takže hypoxické dítě. To má zvýšenou hladinu katecholaminu 40. 10-6 molů na litr. Pro srovnání: u zdravého dospělého muže, který uběhne 5 km, se hladina katecholaminu zvýší na 8. 10-6 molů na litr. A zde vidíme průběh těchto hodnot při porodu, zdravé dítě při spontánním porodu také dosáhne hodnoty 40. 10-6 molů na litr, ale jen na minimální dobu. Tento adrenalin koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a do srdce. Tlak krve v končetinách, v trávicím traktu a v žaludku se tak velmi sníží. Říkáme tomu mechanismus ochrany hlavy, protože se přitom chrání mozek před nedostatkem kyslíku. I během velmi složitého porodu je mozek chráněn před poškozením. A zde vidíme hodnotu u plánovaného císařského řezu. Toto dítě nemá zvýšený adrenalin, takže u něj nepůsobí mechanismus ochrany hlavy. To je možná příčina vzniku traumatu dítěte přivedeného na svět císařským řezem. U mnoha dětí to vypadá, jako kdyby v okamžiku císařského řezu byl krevní oběh mozku najednou bez kapky krve. Dole je pak údaj o dítěti s placentární nedostatečností, při spontánním porodu i při porodu císařským řezem, a toto dítě se může dostat až na hodnotu přes 200 . 10-6 molů na litr. Přestože tyto děti měly velice těžký porod, mají daleko menší sklon k nemocem. To obrovské množství adrenalinu jim ochrání mozek, zapne imunitní systém a pomocí něj dětem dozrají plíce. To vše se můžete dočíst ve studii na internetu. Další měření proběhlo dvě hodiny po porodu. Všechny děti se srovnaly na normální hodnoty. Jediným problémem zůstává zdravé dítě porozené císařským řezem. Když tuto medicínskou skutečnost vysvětlíme maminkám a tatínkům, většina maminek pak raději volí spontánní porod, alespoň to chce zkusit. Ten adrenalin je vlastně první dárek, který matka může dát svému dítěti. A i když pak porod musí přece jen být ukončen císařským řezem, je pro dítě lepší začít porod bolestmi. I lékaři vědí, že když mají provést císařský řez, je lepší pracovat s  břichem napnutým porodními stahy než s uvolněným břichem.  Teď jste vyslechli mnoho vědeckých informací, zkusíme se podívat na vaše dotazy, abychom zjistili, zda jste tomu dobře porozuměli. Mám tu dotaz na depresi. Jedná se o osobu, která je dvojčetem, a po porodu císařským řezem byla v inkubátoru. Je to dobrý příklad. Nelze si myslet, že každý porod dvojčat provedený císařským řezem s následným použitím inkubátoru musí končit depresí. Ale při terapii pro tuto konkrétní osobu je velmi nutné vzít v úvahu tyto prožitky a skutečnosti. Když totiž lékař takovému člověku jednoduše předepíše psychofarmaka, aniž by prováděl psychoterapii, tak se ten problém vůbec neřeší. Pro mne je důležité u člověka, který bere psychofarmaka, provést psychoterapii, musíme jít ke kořenům psychických poruch.  Abych vám vysvětlil svou koncepci, uvedu zde příklad sebevražd. O sebevraždách je mnoho studií, které dokazují určitou souvislost mezi tím, že sebevraždy oběšením často podstoupili lidé, kteří měli při porodu omotanou pupeční šňůru kolem krku. Ale to neznamená, že dítě, které se narodí s pupeční šňůrou okolo krku, se později oběsí. Studie prokazují, že se člověk při plánování sebevraždy vrací k prožitkům z raných fází života. Tyto studie lze rovněž najít na internetu, jsou od prof. Jacobsona, Karolinska Institut, Stockholm. Jiní sebevrazi, kteří skáčou z vysokých budov, mostů nebo z vlaku, mají za sebou často porod vakuovou extrakcí nebo kleštěmi. U lidí, kteří se otrávili tabletami nebo plynem, bylo často při porodu použito narkotizačních prostředků. Ale chci vám správně vysvětlit svou koncepci. Byla zde otázka, má-li amniocentéza (vyšetření plodové vody) negativní účinek. Při ověřování těchto účinků se používají dvě metody. Při první se hodnotí dva tisíce dětí, jejichž matky prodělaly amniocentézu. Po jejich vyšetření se nenajdou žádné statisticky signifikantní projevy. Při vyšetření plodové vody totiž většina dětí spí. Jen některé děti jsou při plném vědomí a prožívají paniku. Některé děti si dokonce hrají s jehlou, protože si z jehly nic nedělají. Ze vzorku 1000 dětí po amniocentéze se nenajdou žádné zvláštní problémy. Druhá metoda je úplně jiná. Z praxe mé ženy jsem si vybral asi 200 dětí přes 10 let, které měly panickou hrůzu z injekce. Každý lékař se setkal s dětmi, které při pohledu na injekci mají smrtelnou hrůzu. Dítě se musí při injekci držet násilím. Při vyšetřování dětí, které mají fobii z injekcí, zjistíme, že tyto děti byly v raném věku často v nemocnici a dostávali hodně injekcí a ty děti, které v nemocnici nebyly, často měly amniocentézu. Když se ptáme jejich maminek, tak ty uvádějí, že to bylo strašné. Amniocentéza jim vyvolala stahy, musely zůstat v nemocnici. Je mnoho rodičů, kteří slyšeli, že jejich dítě mělo šňůru okolo krku, a mají z toho hrůzu a věří, že pro jejich dítě to bylo velké trauma. Je třeba si uvědomit, že pupeční šňůra okolo krku nemusí vůbec nic znamenat, pokud je hodně dlouhá. Jen krátká omotaná pupeční šňůra může být pro dítě hodně, i smrtelně nebezpečná.  Podobně i císařský řez znamená pro sítě trauma a nelze stanovit všeobecně jeho následky. Když ale má dítě nebo dospělý nějakou poruchu, kterou normální školní medicína neumí vysvětlit, pak je důležité se ptát na zážitky z prvních vývojových fází života. Například bolesti břicha: v Německu teď třetina dětí jde alespoň jednou k lékaři z důvodu bolesti břicha. Čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím větší je pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu. Čím dále od pupku, tím více je třeba tento problém zkoumat vážněji. To je velice jednoduchá pomůcka. Mnoho dětí má podivné potíže, které vedou i ke zvracení, ale ty mají původ v porodu a v odstřižení pupečníku. Školní medicína přitom nenachází žádné onemocnění konkrétního orgánu.O přestávce jsem dostal dotaz na diagnózu: kde lze ke studiu tohoto tématu něco najít. Uvedu jméno zakladatele psychoanalýzy. Sigmund Freud popíral, že rané zážitky z porodu nebo z prenatální fáze by mohly mít vliv na psychický vývoj. Jeho pokračovatel Otto Rank v r. 1924 uveřejnil knihu Trauma porodu, a Freud byl otřesen. Tato kniha popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Otto Rank se domnívá, že mnoho lidí má silnou touhu vrátit se zpět do těla matky. Je to příklad metody, kdy někdo dává traumatu zcela konkrétní obsah. Když jsem četl tuto knihu, ještě jsem nic nevěděl o svém vlastním porodu. Ale pro lidi z bohatých rodin, jako Sigmund Freud nebo Otto Rank, kteří se kolem r. 1880 nebo 1890 narodili v oblasti Vídně nebo v Maďarsku, porod skutečně znamenal oddělení od matky, protože jako děti byly odevzdány chůvě a mnoho z nich se vrátilo ke své skutečné matce až ve věku čtyř let.  Hovoříme-li o traumatu porodu, je třeba mít na paměti, že každý člověk může mít z porodu jiné zážitky. Tato fakta jsme si uvědomili až při práci s LSD. Těmito otázkami se zabývali dva vědci, Angličan Frank Lake, druhý je myslím z Prahy, Stanislav Grof. V r. 1956 začal Stanislav Grof pracovat s LSD. Oba psychiatři používali LSD a ještě dost dobře neznali jeho účinky. Byl to do té doby neznámý lék. Frank Lake podával svým pacientům na psychiatrii minimální dávky LSD, Stanislav Grof podával větší dávky. Mnoho z těchto pacientů pak zcela spontánně vyprávělo, že znovu prožili svůj porod nebo život v těle matky. Frank Lake si vše zaznamenával a pokračoval skoro 10 let – do r. 1964, ale pořád svým pacientům nevěřil a považoval to za fantazii. Nejsem si jist, ale tuším, že v r. 1964 si vzal LSD sám. Najednou svým pacientům uvěřil. V r. 1966 uveřejnil rozsáhlou knihu, kde popisuje, že porodní trauma může být souhrnem mnoha rozmanitých zážitků z porodu. Dnes odpoledne budu ještě hodně mluvit o traumatologii. Musíme si uvědomit, že od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit. To, co se člověk od početí naučí, to se ukládá v jeho organismu, v tkáních, v mozku. Všechno, pozitivní i negativní vzpomínky, se ukládají do paměti.  Já jsem Franka Lakea poznal v r. 1974. V té době bylo v Anglii používání LSD zakázané. Vznikla otázka, jak se k těmto raným zážitkům dostat bez LSD. Nabízela se domněnka, že ty vzpomínky z raného vývoje jsou někde uchovány hodně hluboko v podvědomí a že je třeba je „vyhrabat“ jako v archeologii. Ale je to jinak. Tyto zážitky lze pocítit celkem jednoduše a diagnostikovat je i bez LSD, hypnózy i bez jakýchkoliv jiných silných prostředků. Uvedu zajímavý poznatek Franka Lakea: Když člověk požije LSD a pak si vyvolá pozitivní vzpomínky na dělohu, zážitky, které byly pěkné, pak mnoho lidí začne škytat. Sedí v ordinaci a škytají. Víme, že šťastné děti v děloze stráví hodně času škytáním. Frank Lake pak pojal myšlenku, že pro vyvolání vzpomínek z prenatální fáze bude u pacientů vyvolávat škytavku. Proto jsme pak prováděli cvičení pro vyvolání škytavky - přestali jsme používat LSD a hypnózu a vyvolávali jsme škytavku. Přitom se člověk několikrát intenzivně nadechne a pak hodně pomalu vydechuje. (Ale teď to prosím nedělejte.) Je to vlastně také druh násilí a účinek je hodně silný. Tenkrát v Cambridge jsem změřil, že při tomto cvičení pro vyvolání škytavky se v mozku vyvolávají theta vlny. Dnes víme, že tyto theta vlny jsou velmi důležité v terapii. Dnes při terapii toto cvičení škytavky nepoužívám, ale mnoho terapeutů i lidí v pastoraci ví, že když chtějí člověku pomoci po psychické stránce, je důležité pomalé a hluboké dýchání. Když správně zhluboka dýcháte břichem, pomalu a zhluboka se nadechujete bránicí, automaticky se vám navodí kontakt s traumaty, která potřebujete řešit.  Teď si tady namalujeme mapu. Zde je naše dospělé vědomí, zde je podvědomí. Tady je prenatální fáze s placentou. To je taková mapa, která má velký význam pro psychiatra. V hlubinné psychosomatice i v hlubinné psychologii vycházíme z toho, že pokud máme problémy v této oblasti, pak to pravděpodobně souvisí s traumatickým zážitkem z raného období (v okolí placenty). Tato koncepce je všem oblastem hlubinné psychologie společný: zážitky z raných fází života mohu způsobit poruchy v mém současném životě. Otto Rank řekl jako první, že samotný porod může ovlivnit život v celém jeho dalším průběhu. Nando Fordo(?) z Maďarska vyřkl jako první domněnku, že naše prenatální zážitky mohou ovlivnit i naše chování v současnosti. Pro porodní asistentky je důležitý ještě jeden příklad. Existují ženy, které mají enormní strach z porodu. Tento strach se jmenuje tokofobie. Víme, že existuje primární a sekundární tokofobie. Sekundární tokofobie nastává u žen, které zažily velmi problematický porod. Podle studií se i tyto ženy často narodily s komplikacemi. Příznaky tokofobie jsou takové, že žena už nechce nikdy otěhotnět, má obrovský strach. Potíže jsou tak významné, že ženy ztrácejí schopnost pracovat nebo komunikovat a končí na psychiatrii. Když vyšetřujeme tyto ženy, zjišťujeme, že ženy měly komplikované porody, často se prokázalo sexuální zneužití v dětství nebo se často zjistily negativní vzpomínky na pobyt v nemocnici v dětství a také samy přišly na svět komplikovaným porodem. Tyto příznaky jsou o to horší, když je přítomna i primární tokofobie. Primární tokofobie se vyskytuje u mladých dívek. Existují 12leté dívky, které už trpí strachem z porodu. Mám teď v Německu v terapii dvě dívky, 14 a 17 let. Obě jsou panny, obě používají hormonální antikoncepci, mají diafragma (pesar), obě nosí v tašce kondom a obě nechtějí nikdy mít pohlavní styk. Mají poruchu v jídle, ale při hovoru je zřejmé, že jsou fixovány na téma porodu a rození dětí. Sedmnáctiletá dívka byla v dětství sexuálně zneužita, narodila se s pupečníkem dvakrát omotaným kolem krku a byla oživována. Čtrnáctiletá dívka se narodila nouzovým císařským řezem a byla také resuscitována. Vidíme, že reálný strach v dospělém věku může mít různé příčiny sahající do minulosti až k vlastnímu porodu. To je důležité pro porodní asistentky. Mnoho jich dokáže vycítit, že když přichází žena na porodní sál, která má obrovský strach, může to být spojeno se sexuálním zneužitím nebo s negativními zážitky z vlastních porodů. Odpoledne vám řeknu, jak lze s těmito informacemi zacházet v rámci terapie. Teď následuje zasloužená přestávka.  ************************************************************************************************************************ Doufám, že jste se posilnili a můžeme pokračovat. Na tomto obrázku je 14týdenní dítě. Bylo to krásné těhotenství a hladký porod. Dítě si leží úplně pohodlně, má uvolněná záda i zadeček. U dětí, které měly prenatální syndrom nedostatečnosti, je vidět sevřený zadeček a napnutá, prohnutá záda v kříži už ve 12 týdnech. O těch dětech v prenatální fázi ochuzených jsme mluvili dopoledne. Pokud dítě nedostalo v děloze vše, co potřebovalo, stává se často velmi závislým na matce a snaží se o kompenzaci po porodu. Samozřejmě tento syndrom nedostatečnosti (prenatal deprivation disorder) není jediným problémem. Zde jsou obrázky z nejnovějšího 3D-ultrazvuku a je vidět, že už v prenatální fázi se děti tváří velmi rozmanitě, obsáhnou širokou paletu výrazů – je to odraz maminčiných pocitů. Matka tohoto radostného miminka byla tou dobou velmi šťastná, maminka tohoto dítěte byla ustaraná, měla strach. Děti v děloze jsou velmi zaměstnané se sebou samotnými, zabývají se svým tělem, ale také podněty z vnějšího světa. Je-li maminka uvolněná, bezstarostná, je dítě schopné vnímat okolí, už od 18. týdne i naslouchat zvukům zvenku. Je to dobře, když má dítě v prenatálním období co nejvíce podnětů a zkušeností. Projevem traumatu je to, že se dítě zabývá stále stejnými problémy. Na tomto obrázku je zvláštní výraz tváře, dítě se usmívá a koutky má zdvižené jako klaun. To je prenatální úsměv. To dítě sní, že je pořád u maminky v lůně, to ale není zdravé, protože v tomto stavu by mohlo snadno zapomenout dýchat – a náhle zemřít (syndrom náhlého úmrtí).  Teď se ale vrátím k problému prenatální otravy – léky, alkohol, drogy – ty představují pro dítě veliké nebezpečí. Podle studií i jedna sklenička piva, vína nebo tvrdého alkoholu za týden se projeví na zdraví dítěte po porodu. Alkohol je velmi nebezpečný. Žena nemusí být alkoholička, ale stačí konzumace alkoholu jednou týdně a účinek už je závratný. Znamená to otravu a dítě se musí pokusit přežít s minimálním přítokem krve z placenty. Některé děti dokonce sahají po pupeční šňůře a mačkají ji, protože krev z pupečníku je nebezpečná. Následkem je rychlé bušení srdce a krev z těla dítěte je využita mozkem. Je dokázáno, že dítě může bez zásobování placentou přežít 10 minut. Bere-li maminka drogy nebo pije alkohol, snaží se tomu dítě vyhnout. Německé statistiky udávají, že asi 2 200 dětí je postiženo následkem alkoholu v těhotenství. Myslím, že to je sotva půlka reálného stavu. Sám odhaduji tento počet na pět tisíc. Pak je dalších asi osm tisíc dětí s minimálními následky konzumace alkoholu v těhotenství. Je vidět, že když žena pije malé množství alkoholu od početí, tedy v prvním trimestru, následkem jsou vývojové poruchy zvláště v obličeji, alkohol v druhém trimestru znamená poruchy růstu plodu a samovolné potraty a alkohol ve třetím trimestru způsobí poškození mozkových buněk. Následkem alkoholu je také nízká porodní váha, poruchy srdce a ledvin, deformace obličeje, tyto děti špatně sají a polykají a jsou velmi neklidné, později mají i poruchy v učení.  Toto zde jsou typické výrazy obličeje po konzumaci alkoholu v těhotenství. Bohužel musím konstatovat, že i zde v sále vidím lidi, u nichž se projevuje konzumace alkoholu jejich matek na začátku těhotenství. U této holčičky pila maminka alkohol na začátku těhotenství, má typický výraz obličeje. Tohle dítě šilhá, nemá horní ret a obličej má špičatý. Zde pila maminka ve střední části těhotenství (2. trimestr), dítě má malé oči a úzký horní ret. Na internetu je mnoho obrázků takových dětí a v současnosti probíhá celosvětová kampaň na ochranu těchto dětí, protože tyto škody jsou nenapravitelné. Na tomto obrázku je vidět dítě z profilu, uši jsou zešikmené a taky je vidět úzký horní ret a šilhající oči. Příznaky jsou vidět i na rukou. Po konzumaci alkoholu mizí tato čára uprostřed dlaně, ale nemusí to být jen po alkoholu, ale také po lécích jako Valium. Co to znamená? Kdo má čáru uprostřed, je velmi citlivý člověk a pokud v jeho okolí něco nehraje, uzavře se a nekomunikuje. Člověk, který měl syndrom prenatální nedostatečnosti, naopak velmi komunikuje, saje vztahy. Po komunikaci s takovými lidmi jste velmi unavení. Například i na porodním sále jsou některé ženy komunikace velmi chtivé a vyžadují pozornost, doslova vysávají lidi kolem sebe. Jiné ženy jsou uzavřené a ty je lepší nechat v klidu. Problém s alkoholem se projevuje i při kojení: tyto děti odmítají pít z prsu, na rozdíl od dětí, které prs vyžadují pořád. Ty „alkoholové“ děti mají i jiný tvar pánve, takže nohy těchto dětí jsou sevřené, špičky jsou otočené k sobě. Tyto děti se snaží svou pánev uzavírat. V mateřských školkách v Německu je asi třetina dětí, které chodí správně, další třetina chodí se špičkami od sebe, to jsou děti, které vyžadují pozornost, haló, já jsem tady, dívejte se, … a poslední třetina má špičky k sobě, ty děti jsou energeticky uzavřené, drží se zpátky a mají postoj sevřený, do školky přicházejí opatrně. Všechny tyto příznaky jsou následkem zážitků v prenatálním životě. Ty poslední děti často odmítají kontakt nebo dotyk a utíkají, jsou ve vývoji vpředu. To bývají ty rychlé porody, jejich důvodem je, že chybělo napětí svalu psoas, nesnaží se zaklínit se v těle, ale sevřou pánev a protože děloha je nepříjemné prostředí, chtějí prostě rychle ven. Jakmile přijde bolest, natáhnou se a samy se snaží vytlačit se ven. Z toho vychází složení tzv. porodního koktejlu: troška alkoholu, ricinového oleje, koňaku,… dítě to odmítá a proto chce rychle ven… Tady je důležitý obrázek. Pro osteopata nebo psychoterapeuta jsou to komplexní informace a potřebují k nim diferencovanou diagnózu, ale porodní asistentce stačí informace o těchto dvou důležitých svalech psoas. Chci vám ukázat, jak můžeme provést diagnózu, a to, co vím ze zkušenosti: čím víc jsou tyto svaly uvolněné, tím je člověk celkově zdravější. Když je psoas napnutý správně, pak je člověk správně uvolněný a docela zdravý. A pak vám ukážu několik cviků, které může cvičit každý, aby si uvolnil tyto svaly a tuto část těla. A ještě vám ukážu techniku, jak stanovit diagnózu svalů. Potřebuji dobrovolnice, abych vám ukázal uvolňovací techniku.  Paní Jarmila se položila na stůl. Nevypadá, že by byla těhotná. Ukážu Vám stanovení diagnózy. Na začátku prohmatám z boku chodidla. S trochou citu sleduji, jaké napětí je ve spodních končetinách v podélném směru. Chce to jen trochu cviku. Pak musím požádat, aby Jarmila myslela na něco velmi příjemného, na krásný zážitek. Teď si má připomenout nějaký stres, který prožila. Nakonec se má uvolnit. Velmi rychle se naučíte pozorovat, jak reagují bederní svaly: vycházejí z oblasti bederní páteře, procházejí přes hřeben kosti kyčelní (crista iliaca) a řídí rotační pohyb nohou směrem dovnitř nebo ven. Nejsou to jediné významné svaly, ale jsou velmi důležité. A právě když Jarmila pomyslela na něco negativního, tak se tyto svaly napnou a vytočí nohy výrazněji směrem ven. A to je malý signál, že něco z těchto záležitostí ještě není vyřešeno. Tyto svaly, celý jejich komplex, je tak silný, že dokonce ovlivňují napětí nohy v celé její délce až po chodidlo. Pokud je napnutý jen jeden sval psoas, pak se často liší velikost levé a pravé nohy. Jarmila má dost velké napětí svalů a vysokou klenbu nohy. A tento sval vytahuje nohu nahoru, do oblouku, a to víc vpravo než vlevo. Tuším, že máte levou nohu větší než pravou, že ano? Teď vám ukážu jednoduchou techniku, jak vyšetřit napětí v noze. Velmi lehce položíme ruku na nohu, třeba na palec u nohy, dotýkáme se velmi lehce, jinak by nebylo nic cítit. Pak uchopím nohu v kotníku a zkouším s ní pohybovat na obě strany a hledám rozdíly v měkkosti tkání. Tkáně jsou v těhotenství obvykle změkčené díky hormonům. Ale jestliže cítíte, že má těhotná pevná chodidla, znamená to, že by se měla více uvolňovat pro porod. Je vhodné prohmatat tkáně, jak jsou pevné, sama cítíte rozdíl – Vaše pravé lýtko je daleko měkčí než levé. I kolenní čéška je pohyblivá – obě jsou pohyblivé. Často je cítit, pokud zde byla operace. Když teď chci zkusit přímo reakci psoasu, tak uchopím třeba levé chodidlo a natahuji je směrem k pravému ramenu a dívám se na rameno, jak moc tkáň povoluje, když jemně táhnu. Pak zase uchopím pravé chodidlo a natahuji je směrem k levému ramenu a dívám se na rameno. Je to rozdíl. Zkusím znovu – pravé rameno se skoro nepohybuje. Takže snadno poznáme, že levý komplex psoasu je pevnější a nechce se uvolnit. Tyto rozdíly v napětí mohou vést ke skolióze a u těhotné to rozhoduje o poloze plodu, kam naléhá hlavička. Pokud byste byla těhotná, třeba v sedmém měsíci, provedl bych každopádně cvičení pro uvolnění levého psoasu. Ale aspoň to ukážu porodním asistentkám, jak bych s nohou pracoval, abych uvolnil napětí v levém psoasu a tak napomohl usnadnění porodu. Ten sval uvolníme, aby dítě mohlo snadněji procházet. Ještě se podíváme na levou nohu, jak zareaguje. Zatáhnu – a pak stejnou silou tahám za pravou nohu. Vidíte ten r

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Citove vztahy a uceni dětí

    Preskocime ted jeden ci dva mesice a dostaneme se do obdobi, kdy dite uz pozorne sleduje zrakem i sluchem vsechno deni ve svem okoli, kdy je schopno brat veci do rukou a prendavat je z jedne do druhe (a mezi tim treba nekolikrat do pusy) a kdy zretelne zacina rozlisovat lidi zname a nezname - tedy do pateho a sesteho mesice. Je proto dobre, kdyz se mu v teto dobe "jeho lide" nijak moc nemeni a nestridaji, kdyz se moc necestuje, kdyz se nemeni ani vnejsi prostredi. (Jesle do pul roku ditete v drivejsi dobe byl proto uplny nesmysl. Nastesti se u nas vyskytoval jen vyjimecne.)Tady nekde jsou zacatky uceni - a uceni ma ovsem sve podminky a sve zasady. Jednou z nich je, ze se urcite situace museji opakovat a ze ve vecech kolem ditete musi panovat urcity poradek a urcity rad. To znamena, ze urcity rad museji zachovavat i "jeho lide" v zachazeni s nim. Psychologove dokonce soudi (a nasli jsme pro to dost opory i v nasich vlastnich vyzkumnych studiich), ze potreba smysluplneho sveta je jednou ze zakladnich psychickych potreb, ktera ma byt uspokojena v pravy cas a v prave mire, ma-li se dite po dusevni strance vyvijet zdrave. A ten pravy cas zacina prave ted - a bude trvat po cele detstvi.Vsimneme si, prosim, take, jak v teto dobe instinktivne, neuvedomele, nenaucene pomahame diteti s ucenim tim, ze mu sami v sobe nastavujeme jakesi zrcadlo. Ma to dokonce odborny nazev - "biologicke zrcadlo". Vyzkumni badatele i rodice sami zaznamenavaji, ze dite uz v prvnim mesici zivota a nekdy uz brzy po narozeni dokaze napodobit nektere mimicke pohyby v obliceji. (Mimicke nervstvo je totiz u novorozeneho ditete a maleho kojence relativne velmi zrale.) Dovede napodobit otevreni ust, zavreni oci apod. Jenomze nyni kolem pul roku to dela uz velmi vyrazne, takze je z toho docela pekna zabava. My se tvarime udivene - a ono taky! A pak se to deje obracene. Ono se tvari udivene a my to delame po nem. My mu podavame kasicku na lzicce a sami (neuvedomele) otevirame pusu, abychom je primeli k napodobe. Dite vyda nejaky nepravdepodobny zvuk - a my to neuvedomele delame po nem, pricemz ovsem z naseho artikulacniho aparatu to vyjde v provedeni pravdepodobnejsim a lidstejsim. Povzbuzujeme je tedy k nejakemu vykonu nebo k jeho vylepsenemu opakovani tim, ze mu predvadime, jak se to dela.Zatim je to jednoduche, ale takovymto zrcadlem budeme (a mame byt), az dite bude chtit kopat do mice, az bude stavet komin z kostek, az bude strkat auticka po koberci (i dustojny dedecek s nim poleze po kolenou), az bude brat tuzku do ruky nebo az nam bude chtit pomahat s utiranim nadobi.Za pokrokem v citovych vztazich ted pokrocime jeste o dalsi mesic ci dva dal. Psychologicke vyzkumy ukazaly, ze u vetsiny deti se v sedmem mesici objevuje v plne sile tzv. specificky citovy vztah k "materske osobe" a v osmem mesici specificky strach z cizich lidi. Umyslne mluvime o "materske osobe", a ne proste o matce, protoze tento vztah se vytvari k tomu, kdo se k diteti matersky chova, tj. k tomu, kdo je mu predevsim darcem citove jistoty a opory (kdo mu pomaha prekonavat uzkost, k niz nyni vyvojove dospelo). Ve velke vetsine pripadu to je samozrejme vlastni matka, ale nekdy je to i otec ditete, babicka, sousedka, rodinna teta nebo i starsi sestricka, anebo i vice lidi v rodine. Dite totiz dava nyni vyrazne prednost nekomu pred ostatnimi - dozaduje se jeho pritomnosti, aktivne ho vita, pokrikuje na neho, provokuje jeho pozornost a protestuje, kdyz si ho ten onen nevsima, kdyz je opusti, kdyz se mu ztrati z dohledu, kdyz mu neodpovida.U nekterych deti je tato zmena v chovani napadnejsi, u jinych mene, u nekterych se dostavuje drive, u jinych pozdeji, ale v podstate je to znamka urciteho vyvojoveho pokroku, kterym by mely projit vsechny. V teto citove vazanosti k nekomu "svemu" nabyva totiz dite zrejme citovou jistotu a oporu, ktera mu bude zakladnou pro postupne uvolnovani a osamostatnovani. (Kdyby toho nebylo, mohlo by se pozdeji v dospivani stat nikoliv samostatnym, nybrz "nevazanym", coz je velky rozdil.) Znamy americky psycholog E. Erikson usoudil, ze v posledni ctvrtine prvniho roku zivota jde u ditete o vytvoreni zasadni a zakladni duvery v lidi. Z te pak vyplyva i duvera v sebe. Neni-li toto vyvojove obdobi dobre prozito, je nebezpeci, ze misto duvery bude pruvodcem ditete do dalsiho zivota neduvera. A to zajiste je moc spatny (neduveryhodny) pruvodce!Proto jeste jednou pozor! Tak jako pro zaklady v uceni, tak pro zaklady v citovych vztazich je dobre, aby prostredi, ktere rodice diteti vytvori, bylo citove vrele a pokud mozno stale. (Proto napriklad z psychologickeho hlediska nam nemuze byt rozvod rodicu, ani kdyz k nemu dojde uz behem prvniho roku zivota ditete, zcela lhostejny.)Rekli jsme, ze priblizne v osmem mesici se u deti objevuje specificky strach z cizich lidi. Neni to tak docela presne. Tento strach (ostych ci treba jenom nejistota) muze mit dite treba i vuci lidem znamym, ne vsak duverne znamym - tedy vuci tem, kdo nejsou "jeho lidmi". Vyvoj jeho vnitrniho sveta, jeho prozivani, pokrocil nyni v souladu s vyvojem intelektovym tak daleko, ze dite je schopno zname a nezname spolehlive rozlisit (znamena to, ze funguje pamet), pricemz vnitrni hlas uzkosti mu napovida, ze to nezname je nebezpecne. Sousedka, ktera obcas zajde na navstevu, je najednou ditetem prijimana s neduverou. Babicka, ktera dite nevidela tri nedele, je najednou odmitana jako nekdo cizi. A pani postacka budi najednou v diteti des a hruzu.Kde se to v diteti bere? Vzdyt je prece nikdo nijak nestrasi! - Vsak take nejde o zadne vychovne pochybeni, ale o docela prirozeny a vyznamny pokrok na ceste rozumoveho a citoveho vyspivani. A budiz k tomu hned receno, ze nic nenasvedcuje, ze by se z deti, ktere se v tomto obdobi boji cizich lidi, stavali bazlivci na cely zivot. Naopak, mohou z nich byt lide nad jine statecni a pritom i citlivi, s bohatym vnitrnim zivotem. (Proto pozor, abychom ve snaze dite psychicky otuzovat pro "tvrdost zivota" snad nenasadili prilis tvrdy kurs! Bylo by to predcasne a byla by to velka vychovna chyba - ba mozna i tragicka.)Tady take poznavame, ze to, co dela z vychovatele "osobu materskou", bychom nedokazali vyjadrit zadnym diplomem z rodicovskeho kursu, ale ze je to dano jeho schopnosti byt diteti utocistem pred vsim "neznamym-nebezpecnym", byt prostrednikem mezi nim a timto neznamym svetem a cinit vsechno nebezpecne v nem dostatecne bezpecnym svou pritomnosti. Zatim pritomnosti fyzickou - svou naruci, svou podanou rukou, svym uklidnujicim ci povzbudivym slovem. Pozdeji pak i na dalku a zprostredkovane tim, ze jsme s ditetem ve svych myslenkach, ze je provazime na nebezpecnych vypravach lidskym svetem, jenz ma, bohuzel, nekdy i podobu pouste a nekdy dzungle.K tomuto vykladu patri jeste dovetek o detech mazlivych a nemazlivych. Ma nam znovu pripomenout, ze pro dalsi vychovu ditete je mimoradne dulezite porozumet uz v tomto obdobi individualite naseho ditete.Detailni sledovani deti v druhe polovine jejich prvniho roku zivota (provadel je v Anglii predevsim R. H. Schaffer se svymi spolupracovniky) ukazalo, ze vetsina deti se rada mazli, ze je to dokonce jejich zivel. Prituli se, hledaji teplo materske naruce, vyslovene roztaji pod doteky nezne materske ruky, ale i hrubsiho otcovskeho pohlazeni. Ale je asi 20 % deti, ktere takovouto intimitu telesnych dotyku a kontaktu moc nesnaseji a radeji se jim vyhnou. A jsou nektere, ktere je dokonce prijimaji s odporem a rozhodne se brani. (To nemluvime o detech trpicich detskym autismem, jimz je kontakt s druhymi lidmi proste cizi a lhostejny, tak jako jsou jim lhostejni i lide sami, a to i ti nejblizsi.)Tohle je treba vedet, protoze se stava, ze zklamani rodice, kteri mazlivost ditete pokladaji proste za samozrejmou, maji pak tendenci se diteti vnucovat a k mazleni je proste primet. A neco takoveho je opet vychovny prohresek a muze to kazit vztah mezi rodici a ditetem i mezi rodici navzajem. (Vycitaji si, kdo to zavinil a kdo to s ditetem lepe nebo hure umi.) Pritom je psychologickymi vyzkumy prokazano, ze jde o deti docela normalni - jenom nemazlive!Jsou ovsem i maminky a tatinkove a babicky a teticky s vetsi nebo mensi potrebou telesneho kontaktu, neznosti a mazleni. Muze pak nastat cela rada kombinaci: Nemazliva matka - mazlive dite, mazliva matka - nemazlive dite, oba mazlivi a oba nemazlivi. (Kdyz se nam do toho pripletou jeste dalsi clenove rodiny, dostaneme takovych kombinaci mnohem vic.) Ty dve posledni zrejme mnoho problemu nenadelaji - ale na ty dve prvni pozor! Dobra vychova potrebuje souhru v techto tak zakladnich tendencich, a nikoli rozpor! A ponevadz rodice jsou starsi a rozumnejsi, musime zadat od nich, a ne od ditete, aby se prizpusobili.Dite je individualita, a ne ucebnicove schema ani vyvojovy automat! Tuto individualitu by tedy meli rodice poznavat a ovsem take respektovat.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Těhotenství

    Těhotenství je děj, nad kterým stále stojíme v údivu. Zopakujme si proto aspoň stručně, co se v tak úžasně krátké době děje na jeho začátku. Dělení buněk oplozeného vajíčka začíná už v době jeho putování vejcovodem do dělohy. To trvá čtyři až pět dní. Dalších pět nebo šest dní trvá, než se vajíčko pevně "uhnízdí" v děloze. Embryo necelé tři týdny staré je velké jeden a půl milimetru, má tvar kapky a dá se na něm už rozlišit hlava a ostatní tělo. Na konci třetího týdne začíná tlouci srdce - a bude tlouci až do samého konce života. Je to vskutku nejdéle pracující orgán v našem těle. Během druhého měsíce dosáhne embryo velikosti čtvrt centimetru. Utváří se obličej, ústa, oči, uši, končetiny. Začínají se tvořit nervy. Játra vyrábějí červené krvinky. Prsty se protahují a odděluje se palec. Funkci mozku na elektroencefalografu lze zachytit už v devátém týdnu embryonálního vývoje.Tady začíná další fáze vývoje, kdy plod (s vývojovým pokrokem dostává i nové jméno - fetus) je velký dva a půl centimetru a vznáší se v amniotickém vaku, který má v průměru asi 5 cm. Mnohé ženy však si v této době ještě ani neuvědomují, že jsou těhotné.Na začátku třetího měsíce se plod už zřetelně pohybuje. Dokončuje se vývoj orgánů. Jestliže po narození je na dítěti patrna nějaká malformace, čili nesprávně utvářený orgán (např. rozštěpy patra a rtů, srůsty prstů apod.), dá se na týden (někdy i na den) přesně určit, kdy k tomu došlo. Jen lidský mozek, tato nejjemnější a nejsložitější tkáň v našem těle, má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního a fetálního vývoje, tj. od druhého týdne výš. To znamená, že může být poškozen kdykoliv nějakým dosti silně působícím škodlivým činitelem. Od čtvrtého měsíce se dá ultrazvukem zjišťovat i pohlaví dítěte.Pohlavní diferenciace začala ovšem už mnohem dříve vlivem pohlavních chromozomů - XX ženských a XY mužských - a zvláště pak vlivem mužského hormonu testosteronu, který v mohutné míře začnou produkovat varlátka, neboli testes, sotva se ve své miniaturní podobě začnou u mužského plodu vyvíjet. Na těchto hormonálních základech se dále vyvíjí celá řada dalších zajímavých mužsko-ženských diferencí v duševních funkcích, v myšlení a cítění, v postojích a životním zaměření, čímž se vnáší do života lidstva ona specifická zajímavost a dramatičnost, jež poskytuje nepřeberné množství podnětů a inspirací umělcům všech dob. Již na úrovni prenatální se zjišťují rozdíly ve funkci mozkových hemisfér chlapečků a holčiček, takže se dá říci, že náš mozek funguje mužsky nebo žensky dávno dříve, než si to potom na světě sami uvědomíme.Také původ některých specifických poruch učení (např. dyslexií) se podařilo dnes vystopovat hluboko do pátého měsíce těhotenství, kdy jednotlivé vrstvy kůry mozkové mají už svou specifickou skladbu buněk (cytoarchitektoniku). Ukázalo se při zkoumání mozků dyslektiků, že v této architektonice jsou určité zvláštnosti, které mohly vzniknout jen před pátým měsícem nebo během pátého měsíce jejich intrauterinního vývoje.Aktivní "život" mozku, jak lze prokázat elektroencefalografickým sledováním, začíná v době mezi 28. a 32. týdnem vývoje plodu. V té době už také reaguje na smyslové podněty z okolí - sluchové, zrakové, hmatové.V pátém měsíci už dosahuje plod přibližně polovinu své porodní délky a váží asi půl kilogramu. To už také matky zřetelně cítí jeho "kopání", v jehož intenzitě se do jisté míry zračí už i příští temperament dítěte. Od této chvíle bude matka vědomě prožívat své "soužití" s dítětem, které bude mít pro ni už nepochybnou reálnou existenci i určitou osobitost. Říkáme, že matčin vztah k plodu se individualizuje. Není to už jen vztah k dítěti v naději, ale vztah k tomuto určitému jejímu dítěti.V šestém měsíci se už některé nedonošené děti předčasně narodí, takže můžeme jejich životní projevy sledovat přímo a podrobně. Od sedmého měsíce výš pak už nedonošené či nezralé děti dnes celkem dobře přežívají.V posledních desetiletích se mohutně rozvíjí vědecké odvětví, které si říká "prenatální psychologie". Její východiska shrnuje známý kanadský psycholog Thomas Verny (původem z Bratislavy) do těchto čtyř bodů:1. Lidský plod dovede vidět a slyšet, může něco prožívat, dokonce je schopen se učit (na základní, rudimentární úrovni). Co však je nejdůležitější, je schopen i cítit - samozřejmě ne s onou složitou promyšleností dospělého člověka, nicméně cítí.2. Z toho vyplývá, že to, co dítě cítí a vnímá, začíná formovat jeho postoje a očekávání vůči sobě samému. Jestli nakonec bude sebe vnímat jako šťastné, anebo smutné, a jednat jako člověk šťastný, anebo smutný, agresivní, nebo povolný, sebejistý, nebo plný úzkosti, to závisí - z části - na tom, co se o sobě dovídá za pobytu v děloze.3. Hlavním zdrojem těchto "poselství", která dítě formují, je jeho matka. To neznamená, že každá povrchní, přechodná starost nebo úzkost by měla vliv na její dítě. To, na čem záleží, jsou hlubší a trvalé formy cítění. Trvající úzkost nebo tíživá nejistota týkající se vlastního mateřství může zanechat hluboké jizvy na osobnosti nenarozeného dítěte. Na druhé straně takové povznášející emoce jako radostné očekávání mohou významně přispět k jeho zdravému citovému vývoji.4. Nejnovější výzkumy se začínají čím dál více zaměřovat i na otce a jeho city. Donedávna se k nim nepřihlíželo. Nyní víme, že to, co muž cítí k ženě a nenarozenému dítěti, je jedním z nejvýznamnějších činitelů určujících úspěšnost těhotenství.Tolik tedy Thomas Verny a s ním mnozí další prenatalní psychologové. Na podporu jejich závěrů je možné uvést jeden zajímavý pokus.Prováděl jej doktor Reinold v Rakousku. Těhotná žena klidně leží na vyšetřovacím stole a lékař sleduje chování plodu ultrazvukem po dvacet minut. Za těchto okolností se plod v děloze zpravidla uklidní a tiše leží. Když se dosáhlo tohoto klidového stadia, lékař matce sdělil, že "plod se vůbec nehýbá". Toto svým způsobem pravdivé a neškodné sdělení vyvolalo ovšem u žen skoro vesměs úlekovou reakci. Dr. Reinold sledoval, za jak dlouho na matčin prožitek stresu plod odpoví. Dělo se tak pravidelně během několika vteřin. Všechny plody na matčin stres reagovaly mohutným "kopáním" a neklidem. Neuroendokrinní systém matky přenáší tedy plodu nepochybně její silnější citová hnutí.T. Verny k tomu říká, že "emoční radar plodu je tak citlivý, že zachycuje i jemnější záchvěvy mateřských citů".Ať již názory prenatálních psychologů přijmeme se vším všudy nebo s jistou rezervou (sám se přikláním spíše k tomuto druhému postoji), jedno můžeme pokládat za jisté a prokázané: Vztah mezi prožíváním matky a chováním plodu existuje. Pochybnost může vznikat jen v otázce, jak těsný je tento vztah a jak trvalé může být a jak se v životě dítěte dále uplatní to, co eventuelně z citového života své matky během jejího těhotenství přijalo.Z toho pak můžeme již sami odvodit závěr, k němuž ostatně docela jinými, nevědeckými cestami dospěly už kdysi naše prababičky, že totiž doba těhotenství má být pro matku dobou pěknou, šťastnou, kterou by měla prožívat co nejvíce v duševní pohodě a co nejméně v duševním stresu. Za starých dob dokonce v některých krajích mívala těhotná žena právo, aby se jí "vyhovovalo ve všem", takže tento čas byl pro ni časem jakéhosi královského panování v rodině (i vůči tchyni), což ji přirozeně motivovalo k tomu, aby si tento zážitek pokud možno vícekráte v životě zopakovala. A jaké neštěstí to znamenalo pro ženu, která nic takového zažít nemohla! Jaké společenské ponížení! Tohoto výsadního postavení těhotné ženy se dalo ovšem i všelijak sobecky využívat a zneužívat. Proto například J. A. Komenský hraje na jinou notu, tj. mnohem vážnější, když v Informatoriu školy mateřské říká, že by nastávající matky "nad jiné časy pobožněji sobě měly počínat, ...aby něčím plodu svému neškodily". Důrazně říká, že "potřebí matce těhotné hnutí mysli své na pozoru míti", aby se příliš nelekala, nehněvala (možno říci i nevztekala), netrápila starostmi a netruchlila. Dnešní věda všechno tohle shrnuje do jednoho doporučení: Pokud je to jen možné, vyvarujte se všeho stresu!Moderní psychologie nemá mnoho, co by k tomu dodala.Něco však přece. Především to, že dobře prožité těhotenství není věcí jen oněch devíti měsíců, nýbrž rodičovských postojů, které - jak jsme viděli - se tvoří celým předchozím životem, od časného dětství do dospělosti. Je tedy třeba se na těhotenství připravit a udělat všechno, aby si ho matka i otec v pravém slova smyslu užili - a s nimi i ti, kdo jsou jejich blízcí a kdo s nimi tvoří společenství širší rodiny.Z toho pak dále plyne, že mladí lidé se rozhodně nemají nechat zaskočit nechtěným těhotenstvím, a to zvláště pokud jsou sami ještě ve věku mladistvém.Poznatky mluvící proti příliš mladému rodičovství žen i mužů je možné shrnout asi takto:- Mladí rodiče ve věku mezi 15 a 18 léty jsou ještě ve vývojovém stadiu adolescence. Psychické charakteristiky tohoto období jsou těžko slučitelné s nároky rodičovství.- Manželství mladých rodičů se proto velmi často rozpadají.- Těhotenství zpravidla mladistvé milence zaskočí nepřipravené.- Těhotenství mladistvých žen jsou v naprosté většině případů neplánovaná a nechtěná.- Je více komplikací ve vztahu k vlastním rodičům.- Mladiství rodiče mají zpravidla horší společenské a ekonomické postavení.- Bývá u nich i horší zdravotní péče v těhotenství a u jejich dětí je tendence k nižší porodní váze.Několik velice důležitých doporučení pro dobu těhotenství má však i dnešní medicína. (Píše o tom paní primářka Marie Pokorná v naší knížce Radosti a strasti, 1995.)Předně je třeba od útlého dětství dbát na zdraví děvčátek. Jejich pohlavní buňky, tzn. vajíčka, jsou přítomny ve vaječnících v konečném počtu už při narození. Neobnovují se - jen zrají s věkem děvčete a mohou tedy během doby do oplodnění utrpět i různé škody. Proto je důležitá správná výživa, snížení škodlivého záření na nejnižší míru, vyloučení alkoholu, nikotinu a drog, velmi opatrné užívání léků, prevence infekcí hlavně v dutině břišní, prevence infekcí od zvířat (hlavně tzv. toxoplazmózy - říká se jí také "králičí nemoc").A v době těhotenství samotného? Hodně čerstvého vzduchu. Hodně spánku a dobré pohody. Pohybovat se co nejvíce a pracovat na vzduchu, cvičit u otevřeného okna. Jíst pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, maso nejraději kuřecí a rybí (v těhotenství se maso ordinuje i vegetariánkám), mléčné produkty a mléko (hlavně pro obsah vápníku). Nekouřit a nepobývat v zakouřených místnostech. Neužívat žádné léky. (Při vážnějším onemocnění vždy se radit s lékařem!) Pozor i na vitamínové směsi. Vyhýbat se prostředí s rizikem infekcí a působení chemikálií. Nic vědomě neriskovat!S těmito radami tedy opouštíme mladou matku a otce a přejeme jim, aby si svého mateřství a otcovství užili plně a radostně - a nepromarnili ani den svého těhotenství (myslím to vážně - i otcova!), neboť je to nepochybně velice významná etapa výchovy jejich dítěte, byť zatím světlo světa ještě fakticky nespatřilo.  

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zvládnutí přechodu do mateřské školy

    Mnozí z vás povedou své dítě v září do mateřské školy. Možná se trochu obáváte, co vaše dítě čeká a jak bude mateřskou školu snášet. Následující článek vám přiblíží, jak působí mateřská škola na dítě a jeho sebevědomí. Ve školce jsou děti většinou spokojené a po překonání počátečních potíží (dítě i matka pláčou, otec má rozporuplné pocity) probíhá vše dobře. Někdy dokonce rodiče trochu žárlí na učitelku, která podle dětí "ví" to, co rodiče vědět nemohou. Ale děti dokážou poskytnout rodičům podporu - jako tříletý chlapeček, který po prvním dopoledni ve školce řekl mamince: "Víš, mami, paní učitelka je moc hezká, ale ne tak hezká jako ty." Přesto se stává, že do té doby sebejisté děti ve školce sebedůvěru ztratí i přes dobrou vůli všech kolem. Některé zjistí, že nejsou tak obratné a rychlé jako ostatní při plnění úkolů, které je připravují na školu; jiné se mnoho naučily doma díky starším sourozencům nebo rodičům, kteří chtěli, aby "měly náskok", a proto mají pocit, že "ztrácejí čas" a "dělají věci pro mrňata". Jsou také děti, pro něž je příchod do školky prvním odloučením od rodiny, a kolektivu se bojí.V kolektivu se musí děti vyrovnávat s nesnadnými situacemi, například chodit společně na záchod (některým dětem vadí, že se na ně na záchodě ostatní dívají); problémy přináší i společné jídlo - ve školce je personál občas do jídla nutí, některé děti si s jídlem hrají nebo se ho snaží těm menším znechutit. Existuje také celá skupina dětí, které ostatní pošťuchují, napadají nebo se jim posmívají. Už v mateřské školce (a dokonce i v jeslích) si děti "nadávají" - jedna z nejhorších nadávek u těch nejmenších je "nejsi vůbec hezký", což může hluboce ranit dítě, které je ve fázi objevování vlastního těla. V mateřské škole v odděleních nejstarších dětí zaslechneme urážky těžšího kalibru; děti obzvlášť těžce nesou, že některé jiné děti zesměšňují jejich rodiče: "Tvoje máma je tlustá." "Tvoje máma není hezká." Hlavně však, a to je největší problém, začíná od samého začátku docházky do školky soutěživost. Rodiče i děti si dělají starosti, protože se před nimi hovoří o "motorických potížích", "nevyrovnanosti", "stálém neklidu", "roztěkanosti". Někdy se dokonce hlasitě uvažuje o tom, že dítě musí "opakovat", to znamená, že zůstane dva roky ve stejném oddělení. Na druhé straně se vyzdvihuje "vyspělost" jiných dětí. Ve věku mateřské školy se dítě výrazně formuje; vymezuje si svůj prostor a hledá pevné body, což se mnohdy projevuje výkyvy v chování - chce, aby si ho ostatní všímali a svou pozorností ho ujišťovali, že jsou s ním a chrání ho. Chce ve všem napodobovat dospělé, které obdivuje, zejména učitelku (touha po identifikaci). Dítě i jeho okolí leckdy prožívají jako prohru to, co je ve skutečnosti jen jednou z jeho vývojových etap. Někdy se dítě domnívá, že ho učitelka zavrhla, a velmi tím trpí. Mnohé děti se chovají jinak doma a jinak ve školce; doma se nijak nešíří o tom, co se ve školce děje, a to zastírá skutečný stav věcí. Šamil a jeho rodiče patří k nepočetným uprchlíkům z Čečenska. Šamil končí první rok v mateřské škole, do níž začal chodit ve třech letech. Jeho maminka je těhotná a celá rodinná situace ji zmáhá. Otec jen obtížně hledá práci, takže momentálně s rodinou nebydlí. Šamilova maminka nosí podle muslimského obyčeje na hlavě šátek. Jedno z větších dětí se kvůli tomu Šamilovi posmívá: "Tvoje máma si schovává vlasy, protože je má ošklivé." Šamil pláče. Za několik dní se mu zasekne zip na bundě, učitelka se snaží chlapci zip spravit, ale rozbije ho. Šamil se znovu rozpláče. Potom už si nechce bundu svléct, ačkoli se učitelce podaří zip opravit; nechce mluvit s ostatními, protože se posmívají jeho mamince; nechce vystřihovat ani kreslit. Nakonec si ale najde kamaráda Omara z rodiny muslimských uprchlíků z Bosny, jehož maminka také nosí šátek. V té době začne učitelka hovořit o tom, že příští rok by měl Šamil znovu chodit do oddělení nejmenších dětí. Maminka je smutná, Šamil říká, že "všechno zkazil", a pláče, protože si uvědomuje, že už nebude chodit s Omarem do téhož oddělení. Naštěstí si v té době otec najde práci v místě bydliště rodiny, pochopí, že synek je nešťastný, a promluví o tom s učitelkou. Kupodivu Šamil dokáže za několik zbývajících dní dohnat ztracený čas - kreslí, zpívá, hraje si s ostatními. Všechno zvládá a o "opakování" se už neuvažuje.  

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • I. doba porodní – kdy do porodnice a co potom?

    Na začátku porodu, kdy jsou kontrakceopravdu jednou za 15-10 minut, je zapotřebí si stanovit tzv. dlouhodobý plán. Znamená to, že si v této chvíli nebudete klást otázku, zda porodíte do 2 nebo 3 hodin. Je to velice nepravděpodobné a na konci tohoto časového úseku by jste byla zklamaná, což by vám neprospělo. Místo toho si řeknete: „ Začalo to. To znamená, že když budu mít po všem za 10 – 12 hodin, budu ráda.“Jak I.DP postupuje, , tak rychle a intenzivně se otevírají vaše porodní cesty.Na začátku porodu bývá čípek děložní dlouhý 2,5 cm, uzavřený nebo pro špičku prstu otevřený. Pokud je vše v pořádku, je zbytečné odjíždět do porodnice tak brzy. Počkejte si! Když začnou být kontrakcečastější a vy je vnímáte intenzivněji, je většinou jasné, že i nález na porodních cestách se změnil a může být asi takový: čípek je již pouze 1cm a je propustný pro prst. Neboli je otevřený asi 1,5 cm.Stále jste na začátku porodu. Takže jestli se cítíte relativně dobře, nekrvácíte, cítíte alespoň občas pohyby dítěte, kontrakceděložní jsou pravidelné a jejich intenzita se zvyšuje, vyčkejte doma. Užívejte si pohodlí a intimního prostředí vašeho domova. Je jistě lepší zajít si na vlastní záchod, využít své koupelny, napít se dobrého ovocného džusu a nebo si chvilku posedět s manželem ve svém křesle.Čím déle zůstanete v klidu a budete se cítit pohodlně, tím lépe celý váš porod proběhne.Kontrakce po 6 – 5 minutáchKontrakce stále zesilují, jejich intenzita je větší a intervaly mezi nimi jsou kratší. Ve chvíli, kdy budou kontrakceasi po 6 až 5 minutách, počítejte s tím, že váš nález na porodních cestách je branka o velikosti asi 3cm. V těchto chvílích využívejte uvolňovacích poloh na míči. Při kontrakcích zkuste břišní dýchání. Buďte v klidu a věřte, že stav ve kterém se nacházíte je běžný.Máte-li ještě zachovalý čípek děložní, jste na začátku porodu. Pokud čípek vymizel, začínáme hovořit o otevírání branky. Když je branka 1 – 2 cm, je to již dobrý nález. Nechejte si ale dost sil a trpělivosti, máte před sebou stále více než polovinu porodu.Kontrakce se opakují po 3 až 4 minutách po dobu jedné hodiny. Je čas odjet do porodnice.Ve chvíli, kdy je branka asi 5 – 6 cm, mění se výrazně vaše pocity při kontrakcích. Pociťujete tlak na konečník a nucení na tlačení. Zde je důležité netlačit, ale prodýchat kontrakce. Máte před sebou asi 2 – 3 hodiny do rozvinutí branky, kdy budete moci začít tlačit a dítě půjde ven. Když je branka 10cm,je tzv. rozvinutá, otevřená nebo také zašlá. Můžete začít tlačit, začíná II. doba porodní.Proč nesmíte podlehnout tlaku na konečník a při kontrakci si přitlačovat? Pokud byste přitlačovala, zvětšovala byste tlak tvrdé kostěné hlavičky dítěte na 6 cm otevřenou branku. Hrozilo by tak nebezpečí, že tato měkká a masitá tkáň branky oteče. A tím se celý průběh porodu zpomalí, ba někdy i na chvilku zastaví.Další nebezpečí tkví v tom, že můžete protlačit kůži a měkkou část hlavičky děťátka směrem k pochvě a děťátku tak vytvořit tzv. porodní nádor. Nebojte se, miminko si sním poradí a on po několika dnech zmizí. Abyste zabránila výše uvedenému tlaku, použijte techniku psího dýchání. V této chvíli si dělejte krátkodobé cíle. Znamená to, že se při každé kontrakci soustředíte pouze na ni. Nesledujete co se kolem vás děje. Udělejte si plán, že za každých deset kontrakcí něco bude:Za 10 kontrakcí mě asistentka přijde vyšetřit a já se dozvím, jak můj nález postupuje…Za 10 kontrakcí půjdu s manželem do sprchy…..Za 10 kontrakcí se napiji a vyčistím si zuby abych se osvěžila….V intervalu odpočinku a uvolnění před další kontrakcí se snažíte načerpat síly a soustředíte se pouze na další kontrakci, která má přijít.Nebojte se, promyslete si to, a jak přijde nová kontrakce, buďte ráda. Vždyť ona je právě tou hybnou silou, která vás přibližuje ke konci porodu. Stále mějte na paměti to, že se vám neděje nic špatného. Cítíte silné kontrakce, pociťujete tlaky na konečník, máte pocit velikého rozpínání dole v pánci. To je skutečně normální, tak opravdu vypadá porod.Pokud je v průběhu I. doby porodní vše v pořádku, chodí za vámi porodní asistentka dle potřeby a celkového průběhu porodu. Ke konci I. doby porodní vás nejspíše převedou již přímo na porodní sál, kde budete až do vlastního porodu miminka. Lékař nebo asistentkaVás pak budou vyšetřovat mnohem častěji. Nález se totiž na konci I. doby porodní mění velice rychle. V porodnicích v České Republice je již i možnost rodit v místnosti, kde jste byla po celou I. dobu porodní.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nikdy bychom nestrpeli, aby nase deti zarlily!

    Prirozeny pocit"Nikdy bychom nestrpeli, aby nase deti zarlily!" Tyto vety slychavame od rodicu casto. Lze se vsak detske zarlivosti nejak branit? Nebo, lepe receno, do jake miry ji lze potlacit?Zarlivost je prirozeny pocit, ktery se potrebuje nejakym zpusobem projevit. Zarlit tedy neni "nepatricne" ani "zle". Podelim se s vami o sve zkusenosti a ukazu vam na nich, ze pokud dite zarli, je to zcela prirozene a rodicum to prinasi prilezitost sveho potomka ujistit, ze ho opravdu maji radi. Ano, zarlivost existuje Rodice Pavla (5 let) se na me obratili na doporuceni rodinneho lekare. Nedokazal totiz chlapce zbavit ekzemu, ktery ho trapil uz temer tri roky. Samozrejme, ze mu pusobil neprijemnosti. Pavel spatne spal, byl podrazdeny. Jeho rodice mi take rekli, ze je dost bazlivy a v materske skole se neciti dobre, i kdyz si na ni zvykl bez problemu a vsechno tam probihalo normalne. Zarlivosti se nelze vyhnout Matka: "Pavel ma velmi dobrosrdecnou povahu. S jeho dvouletym bratrem Petrem je to mnohem slozitejsi. Jeste ani poradne nemluvi, ale uz je z neho uplny tyran! A Pavlik mu ve vsem vyhovi, takovy dobrak se jen tak nenajde. Obdivuji ho a ostatne mu to take casto rikam."Danielle Dalloz (dale jen D. D.): A to mu take rikate, ze je spravne, aby svemu bratrovi vyhovoval za vsech okolnosti. "Ano. Vite ja jsem tim, jak se ke mne chovali moji sourozenci, velmi trpela. Narodila jsem se jako posledni z peti deti, neplanovane, mezi mnou a nimi je vekovy rozdil deseti let. Ctyri starsi sourozenci odchazeli postupne do internatnich skol, protoze moje matka se potrebovala venovat mne. Nejvice na me zarlil bratr, nejstarsi z nas. Zahynul tragicky, a ja jsem proto po nem na pamatku pojmenovala sveho syna, jmenoval se Pavel.""Mate ze zarlivosti velke obavy?""Pro to, aby Pavel na Petra nezarlil, jsem udelala snad vsechno. Moc dbam na to, aby mel brasku rad. Ostatne vubec zadny naznak zarlivosti jsem u neho nezpozorovala a jsem si jista, ze se nijak nepretvaruje.""Vy sama jste na sourozence zarlila?""Ja nevim.Trpela jsem tim, ze me starsi sourozenci nebrali vazne. Ano, mozna jsem zarlila na to, ze meli volnost, me totiz maminka drzela pri sobe. Nikdy jsem jako ostatni internatni skolu nepoznala, i kdyz bych si to byvala snad prala. A pak, rikali mi ,rozmazlenej smrad'.""Vidite, zarlivosti se vyhnout nelze, je ji vsak mozne prekonat. A vy pane, vy se take zarlivosti tak obavate?"Otec: "Kdyz se zena snazi z nasi rodiny zarlivost vymytit, pocituji jakysi pocit viny. Protoze ja sam jsem ze ctyr deti, byl jsem nejstarsi, a hodne jsem na sourozence zarlil. A zcela bez zabran jsem jim to daval najevo! Choval jsem se k nim strasne! Otec mi rikaval: "Jestli se ti tu nelibi, tak bez do internatni skoly!" Bylo to presne tak, nelibilo se mi tam, neustale jsem se mstil, neco jsem chtel. Trvalo to az do doby, kdy jsem zacal dospivat. Tehdy jsem objevil jezdectvi, stalo se moji vasni a patrilo jen mne. Rodice me v nem podporovali. Moje vztahy s rodinou to zcela zmenilo!""Rikal jste, ze snaha vasi zeny potlacovat v rodine zarlivost u vas vyvolava pocit viny?""Jako dite jsem zarlil a trpel jsem tim. I ja se od toho Pavla snazim uchranit.""A jak to delate?""Kazdy vecer davam obema klukum darek, stejny darek; chci jim tak ukazat, ze je mam oba stejne rad.""Ano? A jak to delate, kdyz Pavel a Petr nejsou stejne stari?""Vyresil jsem to jednoduse - davam jim sladkosti.""A mate k tomu nejaky duvod, ze jim davate prave sladkosti?" "Ano! My jsme je jako deti nikdy nedostavali!" Potrebna zkusenost Po tomto setkani jsem pochopila, ze Pavlovi rodice si kazdy svym zpusobem "osetrovali" rany ze sveho vlastniho detstvi. Kdyz totiz delali vsechno mozne, aby jejich deti nezarlily, probouzela se v nich jejich davna detska souzeni; ta se pak snazili lecit na Pavlovi.Stejne jako my vsichni vytvareli ve sve rodine tytez vztahy, jake meli se svymi rodici a sourozenci. A protoze chteli ochranit Pavla pred pocity, ktere jsou pro ne jeste dnes bolestne, zakazovali mu zarlit. Kdyz promluvi teloPavlovi cinilo potize sve emoce vyjadrit. Mozna si myslel, ze se jich zbavi tim, ze je umlci. Nicmene zarlivost vysla na povrch nezavisle na jeho vuli v podobe ekzemu - symptomu vice mene neocekavaneho, jako kdyby se musela tim nebo onim zpusobem nevyhnutelne projevit. Existuji ruzne druhy ekzemu. Nektere z nich lze pomoci soucasne mediciny nebo dodrzovanim urcitych opatreni velmi snadno vylecit (to je pripad kontaktne alergickych ekzemu). Jinych se jen tak zbavit nelze, jako kdyby telo absolutne trvalo na tom, ze svedivymi a mokvajicimi vyrazkami, ktere obtezuji dite a s nim i celou rodinu, sdeli sve problemy. Pavluv ekzem urcite patril do te druhe kategorie. Chlapcovo telo se snazilo vyslat zpravu, kterou dite samo o sobe nebylo schopno vyjadrit slovy. Ale co tedy chtel Pavel timto zpusobem rici? A proc to nemohl vyjadrit jinak nez prostrednictvim sveho tela?Pavel je bazlivy. Pri nasem setkani se stale tulil k matce. Kdyz jsem se ho na neco zeptala, odpoved ji zaseptal do ucha, aniz by se na me podival. Kdyz jsem ho pak pozadala, aby nakreslil, jak vidi svou rodinu, razne to odmitl.Pry by radsi nakreslil dum. Budiz! Byl to vsak skutecne zvlastni dum - nemel dvere ani okna, ve strese jen takove male okenko. Na obloze na jedne strane byly tri hvezdy, na druhe jen jedna zcela osamocena, tri ptaci leteli spolu a jeden uplne sam.D. D.: "Rekni mi, Pavliku, kdyby ty hvezdicky tvorily rodinu, ktera koho predstavuje?"Pavel to zaseptal matce do ucha, ta to zopakovala: "Tohle by byl mladsi bratr, tatinek, maminka a tamhle starsi bratr." "Rekni mi, Pavliku, kdyby ti ptacci byli rodina, kdo by byl kym?" Pavlik odpovedel opet prostrednictvim matky: "Tenhle ptacek by byl mladsi bratr, tatinek, maminka a starsi bratr by byl tamhle.""Ten starsi bratr ma ale strach promluvit! A treba se take boji, ze by se tatinek s maminkou zlobili, kdyby jim rekl, ze mu vadi mit mladsiho bratricka. Ale zarlit na maleho brachu je prece uplne normalni a ja si myslim, ze by se ten tatinek ani maminka z te tvoji hvezdickove nebo ptaci rodinky kvuli tomu vubec nezlobili." "A ty budes zit jako kazde petilete dite." Pavel se znepokojene dival na matku, ta se usmivala a rikala: "Tady pani psychoanalyticka nam vysvetlila, ze na pocatku zivota je zarlit normalni. Tvuj tatinek take zarlil, kdyz byl maly. A ja, ja jsem mela strach, ze i ty budes zarlit, protoze muj starsi bratr na me zarlil hodne.""Mozna, ze kdyz se ti braska narodil, tak sis myslel, ze zaujme tvoje misto." "Ale my umime mit radi hodne deti!"Pavel to nijak nekomentoval. Vzal si modelinu a vymodeloval z ni jakousi horu. Tu pak hned rozsekal na nekolik malych casti. Z ceho vlastne tu ,,horu vytvoril" ? A co to prave rozbil?Pavel: "Ja Petu rad nemam. Ale chci mamince udelat radost, a tak brachovi vyhovim ve vsem, co chce. Pekne me ale stve."D. D.: "Chapu to. Tobe je pet let a bavi te hrat si tak, jak si hraji deti stare jako ty. Petovi jsou dva roky a asi jako vsechny dvoulete deti vsechno snadno rozbiji. Nastesti mas stejne stare kamarady!" "A to opravdu nemusim mit Petu rad?" "Samozrejme. Mezi sourozenci je dulezite, aby se navzajem respektovali. Petovi jsou dva roky a ty ho musis respektovat, brat ho takoveho, jaky je. A ty, ty zase budes zit jako kazde petilete dite.""Zdalo se mi o zralokovi. Petu sezral, me ne.""A ty bys chtel, aby Peta uz nebyl?""To ne, no trochu.""Mozna bys to chtel, mozne to ale neni. Rodice vam dali zivot obema. Vy ale pujdete zivotem kazdy svou cestou. Tou co mozna nejlepsi. A jestli sveho bratricka nemas tolik rad, neni to nic tak hrozneho - bratri a sestry se navzajem nevdavaji ani nezeni."Za nejakou dobu po tomto setkani mi Pavlovi rodice prisli rici, ze chlapci se vede dobre, je vesely a ekzem ustupuje. Nicmene nasledujici prazdniny se symptomy vratily a Pavel ke mne opet prisel.Zeptal se me, jestli si pamatuji, co mi rekl, jestli jsem pochopila, ze "Peta je strasne otravny! Stale opakuje jedno! Leze mi na nervy! Je hloupy!"Jestlize se ekzem vratil, znamenalo to, ze se Pavel se svymi emocemi jeste nevyporadal. Stale mu delalo trochu potize je pojmenovat. Mel strach, aby maminku a tatinka nerozzlobil a neztratil tak nezbytnou jistotu, kterou rodice diteti poskytuji. Ale jeden rok je prilis kratka doba na to, aby se dite naucilo davat zarlivosti, kterou tak dlouho potlacovalo, zcela volny pruchod. (

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Prevence je základ i u dětských zoubků

    Kazící se mléčné zuby totiž zvyšují pravděpodobnost, že i stálý chrup bude náchylnější na působení činností specifických mikroorganismů v ústech.K prořezávání dětského chrupu dochází okolo 6. měsíce věku dítěte a výměna prvních zubů na chrup trvalý začíná kolem 5. - 6. roku dítěte.Nejlepší je zaujmout děti natolik, aby si zuby čistily pravidelně a byla to pro ně zábava, například prostřednictvím nějakého zábavného příběhu.Co se zubních past týče ne každá s roztomilým názvem postavičky z dětských kreslených seriálů je vhodná pro malé děti. Na trhu je nesčetno druhů a značek past, nicméně bych jako zvláště dobré uvedla : pro děti do tří let : Promise, Parexyl, Paro d’or.pro předškoláky např.: Vandemecum junior, Elmex Kids, Oral with Fluor, Panda, Dental dream,.pro školácky : Thymolin baby, Elmex oranžový, AB denti gel. Potrava versus dětský chrupNejideálnější potravou pro malé dítě je samozřejmě mateřské mléko. V době, kdy začínáme s přikrmováním, neměli bychom potravu příliš přislazovat. A to ani namočený dudlík v medu, sloužící jako zklidňující prostředek, který však podporuje tvorbu zubního kazu.Později je třeba dávat pozor na podávání kojenecké lahvičky se slazenými nápoji (slazené čaje, sirupy a ovocné šťávy), je zde velká pravděpodobnost vyšší kazivosti předních zubů. Jak pečovat o prořezané mléčné zoubky?první prořezané zoubky otíráme vlhčeným čistým kouskem látkyjiž od dvou let učíme dítě správnému používání zubního kartáčkunejmenším dětem při čištění zpočátku pomáháme, kontrolujeme pohyby a vyplachování úst používáme kvalitní zubní pastu určenou přímo pro dětizoubky čistíme minimálně ráno a večer, nejlépe po každém jídlepo kompletním prořezání mléčných zoubků používáme i dentální nit na čištění mezizubních prostor. Volba zubního kartáčkuVybírejte podle velikosti čistící hlavice. Pro ty nejmenší jsou vhodné kartáčky do 2,5 cm, s měkkými štětinami, barvu a typ kartáčku můžete nechat dětem vybrat dle libosti. Výměna je nutná po dvou měsících používání. Elektrické moc nedoporučuji neb nedostatečný cit v dětských ručkách může způsobit recesi dásně a následné vymílání krčků.Ke komplexní údržbě dětského chrupu patří i návštěva stomatologa. Děti odmala musíme naučit, že lékaře se není třeba bát, dejte si na výběru zubaře záležet. Strach ze zákroků vybudovaný v dětství se snadno přenese až do dospělosti. A teď ke správnému čištění zoubkůHlavním prostředkem ke správné technice je vzorný příklad rodičů. Dítě rádo napodobuje dospělé jedince, v péči o chrup platí totéž.

    26.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Kam s ním aneb kroužky s dětma

    Kojíme, kojíme, trochu spíme, přebalíme, kojíme…Už vás nebaví být sama s miminkem doma?Zkuste s dětma začít chodit na nějaký kroužek.A co třeba začít s tím nejjednodušším – plaváním ve vaně, později v teplém menším bazénku.Potkáte stejně vystrašené maminky a třeba si uvědomíte, že na tom stejně jako vy je i spousta jiných maminek. Člověku je pak hned trochu líp, když prohodí pár slov s někým jiným. Dále můžete začít s cvičením, posílíte svaly, naučíte se držet správně miminko, dozvíte se, co by mělo miminko umět. Přijdete na jiné myšlenky. Když dítě trochu povyroste, můžete zajít do nějaké herničky, kde si dítě pohraje s jinýma hračkama, zažije nové podněty, naučí se bránit si hračku, když se mu ji jiné dítě bude pokoušet brát – to doma nezažije, pokud nemáte žádné sourozence… Později můžete plánovat menší výlety do okolí. Les je krásný v každém ročním období. Raději vynechejte hlučná místa „organizované“ zábavy – to je pro starší děti. Většinou je tam hodně hlasitá hudba, hodně lidí a to pro miminka není dobře.Z kroužků se nám dále osvědčila kombinace cvičení, zpívání a tvorby (vyrábění) – takový kombi mix – pro děti od cca 2 let.  Sice to vyrábění je spíše práce maminek, ale stojí to za to, když vám malí tvorečkové patlají prstíky do barev a malují „obrazy“ :-)Můžete chodit do hudebni školy YAMAHA – také velmi povedený kroužek – již od půl roku! Dále je populární cvičení – kde využijete tunely, matrace, lavičky, měkké kostky, houpající koníky, skákající zvířátka, žebřiny a různé pomůcky – míčky apod.Většinou ale dětem stačí na hraní třeba PET lahev naplněná čočkou – dělá pěkný rámus :-) Nebo jako super hračka je obyčejný bublifuk – vždy, když jdeme ven, tak ho berem sebou a všechny děti z okolí pak chytají bublinky (od cca 1 – 8 let :-)Kuličky jsou také oblíbená činnost a je jedno, jak je do ďolíčku dostanete – třeba plastovou lžičkou sloužící jako hokejka, prstem nebo kopem.Odrážedla jsou kapitolou sama o sobě – bez nich se dítě od cca 1,5 / 2  roku neobejde.Dalším zajímavým „kroužkem“ může být jen návštěva jiných stejně starých dětí u nich doma nebo u vás. „Nepořádek“ moc pak neřešte, nebo se zblázníte. Jen odstraňte nejhorší pomůcky z dosahu – fixy, pastelky, barvy, nůžky, vodu, dvd  apod.Vůbec s kroužkama se roztrhl pytel, je to dobrý byznys. Zkuste si třeba kroužky dělat sami doma, když jsou děti malé. Můžete se s maminkama střídat, kdo udělá program. Jednou to bude divadélko, podruhé soutěž ve sbírání předmětů, postavení kostek nebo naopak boření. Děti se pobaví, vy také a nikam se nemusíte vláčet a utrácet peníze.Navíc tím vyřešíte Damoklův meč, který nad vámi visí pokaždé, vždy když jdete na kroužek a to totiž hrozba nemoci. Jelikož je většina kroužků placená dopředu na určité období, maminky nechtějí zameškat hodiny a tak chodí občas s dětma na kroužky, které jsou nachlazené nebo nemocné – rýma je bohužel běžný standart…To je ale asi jediné negativum, to pozitivní převažuje, kontakt maminek i miminek s jiným prostředím, jinýma lidma. A to se počítá. Dítě se nečemu novému naučí a stejně tak i maminka. Třeba tomu, že její dítě na tom není zas tak špatně v porovnání s jinýma. V něčem je lepší, v něčem horší. Hlavně to už nemusí sama doma řešit – co a jak je správně nebo ne. Nejlepší rady také dostane jen od jiných, již „zkušenějších“ maminek.Kroužkům zdar, hlavně ať jich nemáte moc, abyste celý den jen nejezdili sem a tam. To pro dítě není moc dobré, když stráví v autě nebo na cestách více času než doma s mámou… Protože již brzy nastane doba, kdy dá dítě přednost kamarádům… a to pak nedoženete. 

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Nelžete dítěti, že očkování nebude bolet

    Většinu očkování dostane dítě ještě ve věku, kdy není možné s ním diskutovat. Pokud však jde na vakcinaci dítě větší, je dobré je na pro něj nepříjemnou akci připravit. Jinak se může zvrtnout v noční můru. Není možné jen tak dítě přivést do ordinace a spoléhat se, že to nějak dopadne; může ze strachu reagovat nepřiměřeně. V žádném případě potomkovi nelžete, že píchnutí nebude vůbec bolet - riskujete nejen jeho nepříjemné překvapení, ale také fakt, že v budoucnu vám v podobných případech už neuvěří. Naopak je vhodné bolest popsat a přirovnat ji k takové situaci, kterou už dítě zažilo, například k rozbitému kolenu, případně píchnutí od vosy (samozřejmě jen v případě, kdy u dítěte nenastala komplikovaná alergická reakce). Zkuste si doma v předstihu zahrát na doktory a společně „naočkujte“ třeba oblíbenou hračku, nejlépe takovým způsobem (do končetiny nebo zadku), jakým bude probíhat opravdové očkování. Hračku, která proceduru v pořádku „zvládla“, si pak dítě může vzít do ordinace pro povzbuzení. Ještě lépe jako vzor může fungovat starší sourozenec, pokud to lze, naplánujte očkování současně. Dítě se bude chtít staršímu sourozenci vyrovnat a bude se chovat odvážněji. Pokud víte, že se váš potomek očkování hodně děsí, není od věci mu slíbit i nějakou odměnu, nejlépe ve formě drobného dárku.Zkuste dítěti vysvětlit, proč by se lidé měli očkovat - právě díky tomu si může hrát s ostatními dětmi a nemusí se bát, že bude muset často do nemocnice. Napětí u menších dětí nezpůsobuje jen strach z jehly. Může zafungovat syndrom bílého pláště, slzy někdy zbrzdí i jen takový detail, že si lékař na očkování bílý plášť svlékne a dítě naočkuje v civilu. Nejvhodnější pozicí pro očkování je, když si dítě sedne rodiči na klín a do vlastního klína složí ruce. Při očkování rodiče přidržují dítě za lokty. Připravte se, že očkování dítěte se může protáhnout. Jestliže se bude bránit a křičet, není příliš vhodné ho očkovat, neuvolní totiž deltový sval na rameni, kam se většina vakcín podává, a bude ho to ještě více bolet. Po očkování by dítě (ale ani dospělý) nemělo dělat nic extrémně namáhavého, doporučuje se maximálně sledování televize. Stoupá horečka? K lékaři Lékařskou pomoc je nutné vyhledat, pokud horečka po očkování vystoupá nad 40 stupňů. Stejně tak byste měli vzít dítě k odborníkovi, pokud několik hodin pláče a nejde utišit. To se může stát například po očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Nebezpečné jsou rychle se rozvíjející obtíže, například když se během dvou až tří hodin po očkování objeví teplota okolo 39 stupňů a vyšší a nemocnému není lépe, ani když si vezme léky proti horečce.  

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Oční vady u dětí

    Cenu zdravých očí a správného vidění není třeba zdůrazňovat, je evidentní. Některé trvalé poruchy zraku mají původ v dětství a jeho zdravému vývoji musíme věnovat mimořádnou pozornost. Je třeba si také uvědomit, že téměř 90% vjemů z okolního světa získáváme právě pomocí zraku. Jeho poškození je tak pro dítě výrazným handicapem a omezuje jej v řadě činností, škole i v povolání. Při volbě zaměstnání bychom také na prvním místě měli vzít v potaz stupen zrakové ostrosti a také možnou progresi jeho zhoršování. Je doba počítačů, dnes již prakticky všude, a ty znamenají pro oči výraznou zátěž.Vyšetření zrakové ostrosti: Je nejdůležitější oční vyšetření u dítěte. Naprosto nezbytné je do věku 3 let zjistit zrakovou ostrost každého oka z v l á š t ě. Nikdy nezakrýváme oko rukou, ale neprůhlednou destičkou. Nepodaří-li se zjistit pro nespolupráci, je plně na místě dítě odeslat k očnímu lékaři, který má další možnosti, jak eventuelní vadu ověřit. Ostrost vyšetřujeme z 5 nebo 6 metrů dle typu optotypů pomocí tzv. E nebo obrázků. Vynalézavost dětí, jako podkouknout špatně zakryté oko je nesmírná a dávejme na to pozor. Můžeme zanedbat tupozrakost, která se již většinou po šestém roce věku nedá příliš ovlivnit.Dioptrické oční vady:Sem řadíme krátkozrakost, vzniká většinou v časném školním věku a postupně se může horšit. Dítě vidí dobře do blízka, ale špatně na tabuli. Celodenní korekce brýlemi je nezbytná. Další vadou je pak dalekozrakost, která je poměrně často spojena se šilháním a někdy také vznikem tupozrakosti. Po té je třeba cíleně pátrat, je důležitá i  rodinná anamnesa, která bývá často pozitivní. Obě vady se mnohdy kombinují s poruchou zakřivení rohovky. tzv. astigmatismem. Ten může být i samostatný.Šilhání:Nejde v žádném případě o kosmetickou vadu. Dochází při něm k poruše prostorového vidění. Abychom viděli prostorově, musí být obě oči v rovnovážném postavení a přibližně stejně vidět. Jinak dochází k tzv. tupozrakosti a dítě preferuje dívání pouze jedním okem. Léčba šilhání je v každém případě nejdříve pomocí správných brýlí, nedaří-li se oči srovnat, pak teprve operujeme. Vždy je nutno léčit tupozrakost, pokud je přítomna.Tupozrakost:Rozumíme jí snížení zrakové ostrosti útlumem v centrálním mozkovém centru z nečinnosti oka. Centrum ignoruje vjemy přicházející většinou z horšího oka, ať už více šilhajícího nebo s větší dioptrickou vadou a preferuje lepší oko - dítě zpočátku vidí dvojitě, což je velmi nepříjemný stav a na něj mozek reaguje útlumem. O dvojitém vidění se nedozvíme, dochází k tomu již velmi brzy, kdy dítě zdaleka ještě nemluví a nedokázalo by se ani vyjádřit. Proto je tak důležité po šilhání cíleně pátrat jak v anamnéze, tak i pátráním po šilhání. Velkou roli hraje věk, po půl roce věku dítěte by již nemělo docházet k uchylování oka. Není žádnou chybu odeslat k vyšetření dítě, u kterého se šilhání neprokáže, ale hrubou chybou je neodeslat dítě šilhající. A to čím dříve, tím lépe.Tupozrakost léčíme zakrýváním dobrého oka, abychom donutili dítě rozkoukávat špatné oko. Ve 2-3 letech jsou výsledky dobré rychlé, nutná je samozřejmě perfektní spolupráce rodiny. Falešnou lítostí se dětem moc ublíží. Odešle-li se dítě ve věku, kdy jde do školy, je pak léčba již bohužel téměř nulová. Je nutno si stále připomínat, že máme oči jen dvě a musíme je našim dětem chránit. 

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 14 věcí které šťastná matka dělá lépe

    Někdy považujeme život za nádherný, ale jsou i období, kdy nám připadá namáhavý. Jak se rozlišují dobré dny od špatných? Inspirovaly nás matky.1. ŠŤASTNÁ MATKA VÁŽÍ SLOVANapříklad pomoc tchýni, nákupy, vaření, domácí práce, večeře, vyzvednutí dětí ze školy... každodenní vyčerpávající práce. Šťastná matka řekne „prosím", neboť ví, že když je na všechno vždy sama, má plné zuby dětí a kuchyně, cítí se přetížená a špatně naladěné. Kouzelné slovíčko, které se učí děti v první třídě a milý úsměv mohou dělat divy i s tou nejzarputilejší tchýní.2, ŠŤASTNÁ MATKA NEPOTŘEBUJE PĚTIHVĚZDIČKOVÝ HOTELŠťastná matka navrhne rodinnou dovolenou ve všední den nebo na prodloužený víkend. Zabalí miláčky a stan, sežene kánoi nebo pronajme starou chajdu v horách. Pár dnů zapomene na to, že má doma nepořadníky, klidně přihlíží na nepořádek a vůbec ji to nevzrušuje. Důležitější je, že rodina je pohromadě, hraje karty, chodí na procházky a večer se čtou společně knihy u stolu. Celovečerní vyprávění ve špinavých ponožkách má své kouzlo a šťastná matka znovu zjistí, proč má tu svou rodinu tak ráda, i když je potom kupa prádla a třeba ve škole i trojka z matematiky.3. ŠŤASTNÁ MATKA NEZŮSTANE JEN DOMAŠťastná matka jde občas mezi lidi a setká se s kolegy v kanceláři, projedná stav světa s prodavačem novin, poptá se na dvojčata od sousedky. Když lije jako z konve, nezůstanou šťastné matky nikdy doma a nenechají na sebe křičet unuděné děti. Raději jim oblečou pláštěnky a gumáky a dívají se, jak dělají skok do dálky přes kaluže.4. ŠŤASTNÁ MATKA MÁ PŘÍTELKYNIProtože s nikým jiným nemůže tak dobře plkat o protivných puberťácích, odepíračích domácích úkolů a neluxujícím otci. S nikým to lip nejde než s jinou matkou, která má stejně staré děti.5. ŠŤASTNÁ MATKA NEČEKÁ, KDYŽ JSOU DETl JEŠTĚ V POSTELIPolíbí muže svého srdce již při snídani. Když ji drží v náručí, nechá vodu na nudle klidně překypět. Z celého srdce se usmívá, pohladí svého muže a umí dělat komplimenty. To je úspěšné očkování proti každodenním chorobám, jakými jsou rutina, období bez lásky a všednost.6, ŠŤASTNÁ MATKA JE RÁDA O SAMOTĚJen já a já - ve vaně. Bylinková kúra, trochu péče o pleť nikdy neuškodí. Brzo ráno s kávou na zahradě nebo na balkoně. Šťastné matky umí vždy vystoupit z rodinného programu a jsou soběstačné.7. ŠŤASTNÁ MATKA JE MILÁ K SOUSEDŮMKdyž šťastná matka upeče bábovku pro svoji rodinu, tak se ráda rozdělí se svou sousedkou. Pro šťastnou matku není problém přinést nákup pro starou paní Dvořákovou, nebo své kamarádce Evičce nabídne kočárek, který už nepotřebuje. Šťastné matce se to určitě vyplatí. Nikdo jí pak nenadává, když její děti jezdí u domu na kole a když je nemocná, určitě jí někdo pomůže nakoupit.8, ŠŤASTNÁ MATKA MILUJE TO, CO MÁDcera její kamarádky se nemusí vůbec doma učit a navíc hraje fantasticky na housle. Šťastná matka je i přesto zamilovaná do svého nemuzikálního hyperaktívního miláčka. Nezávidí bohaté kamarádce její domeček nebo svému kolegovi mercedes. Těší se, že její dítě je zdravé, že manžel vypadá ve spodkách sexy a pračka funguje.9.ŠŤASNÁ MATKA SE MAZLÍ SE SVÝMI DĚTMI, JAK ČASTO TO JEN JDENikdy neřeknou „nemám čas"!, když jejich malá holčička chce na klín nebo ten starší se chce trochu poprat. Kdo brečí, bude utišen. Večer dostanou děti pusu a ráno povzbuzující poplácání na ramena. Šťastné maminky nevynechají žádné něžnosti, protože ví, že jednoho dne se stanou z těchto dětí samostatní studenti, se kterými už si moc mazleni neužijí.10. ŠŤASHÁ MATKA MÁ OBČAS JEDINÁČKYJediná cesta, jak zabránit hádkám mezi sourozenci, je občas děti rozdělit. S nejmladším do ZOO, návštěva koncertu s puberťákem. Podniknout občas něco jen s jedním „potomkem" učiní matky šťastně, protože i toto si děti nesmírně užívají.11. ŠŤASTNÁ MATKA DĚLÁ VÝJIMKYNa rodinném jídelníčku nejsou hranolky-kečup-kola a kočka Elza má přísný zákaz vlézt do dětské postýlky, Ale po nepříjené návštěvě u zubaře, namáhavé škole a problémech v práci... a když dítě má neodolatelnou chuť na něco nezdravého... pak šťastná matka některá pravidla zdravé výživy poruší. Ona to ale může: přece ta pravidla i stanovila!12. ŠŤASTNÁ MATKA NENÍ DOKONALÁ A PŘÍZNÁ TOVšechny máme velkolepá předsevzetí, chceme být trpělivé, dítěti naslouchat a jeho potřeby brát vážně, ale potom přece jenom někdy „štěkáme". Křičíme, že strhneme kapesné a zakážeme počítač Šťastná matka ví, že takové špatné dny se naskytnou i v těch nejlepších rodinách a netrápí se špatným svědomím, ale je dost férová na to, aby přiznala, že i matky se občas chovají dost hloupě. A naše děti...? Ty si v tomto případě zaslouží omluvu.13. ŠŤASTNÁ MATKA SI NĚCO DOPŘEJETajně jí sladkosti, chodí na břišní tanec o víkendu, nebo si zajde na thajskou masáž. Občas koupí dětem kalhoty v „second nandu", ale pro sebe prádlo z hedvábí. Egoismus v malých porcích udělá matku šťastnou, protože dobře ví, že příští celá výplata půjde opět na její miláčky.14. ŠŤASTNÁ MATKA JE POTŘEBNÁ, KDYŽ JE KRÁSNÁ A ZDRAVÁSnad si každá z nás řekla tolikrát: „Už nemůžu, jsem unavená"... Snad každá z nás snila o „Supermanovi", který nás na chvíli vysvobodí z denních starostí, zajde nakoupit, vyzvedne dítě ze školky a v náručí nás během chvilky odnese na tajemné místo v přírodě, kde si dáme společný piknik. Po probuzení ale šťastná matka ví, že je vděčná životu za každé ráno, probudí své miláčky, pozdraví slunce, jemně se pousměje nad krásným snem a zajde si do lékárny koupit přírodní preparáty Dr. Theisse: Dr. Theiss IMMUN POWER - aby vše zvládala a měla dobrou imunitu. Dr. Theiss BODY POWER - aby měla lepší fyzický výkon a Dr. Theiss MIND POWER aby jí to myslelo 

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Láska přes internet

    Internet je božím požehnáním pro lidstvo. Vedle nesmírného toku informací, alternativního zpravodajství a zábavy, je tu ovšem i hrozba virtuální šikany se sexuálním podtextem. Každý sexuolog jistě zvedne varovný ukazováček se slovy – pozor na přílišnou otevřenost, nevíte, s kým máte na internetu tu čest. I sexuolog Ústí nad Labem musí mít s podobnou hrozbou zkušenosti a vědět jak jí předcházet.Hlavní je skutečně jistá uzavřenost. Neprozrazovat na sebe první poslední, nesdílet na sociálních sítích vše, co se s vámi děje, kam chodíte, koho znáte, míry vašeho těla, fotografie a tak podobně. A pokud se chcete pochlubit se svým novým oblečením přátelům, sdílejte své příspěvky skutečně jen s přáteli, nikoli se všemi. Sdílení profilu nahrává různým slídilům a sexuálním deviantům, kteří se ukájejí za pomoci internetu. Někdy jejich ukájení může skončit velmi špatně, nikoli pro ně.Není vzácností potkat se s virtuální šikanou zaměřenou proti jedné osobě. U osob veřejně činných, u celebrit či politiků, je to téměř pravidlem, jenže tyto osobnosti si z podobného nic nedělají, jsou na to připraveni. Ač nad tím mohou zhnuseně kroutit hlavou, na podobné útoky prostě nereagují nebo je mažou. Jinak na tom je ovšem mladá dívenka, která si piplá svůj osobní profil na sociální síti a je vděčná za každý komentář či lajkování. Ráda zapřede hovor s neznámým člověkem, ráda se mu svěří se vším možným, přidá si ho do přátel a netuší, že její osobní deviant jen sbírá údaje a v pravou chvíli zasadí úder.Dívenka po takovém úderu může skončit v péči psychologů a deviant, je-li ovšem dostižen, v péči kriminalistů a sexuologů. Internet je požehnáním. Lidé jsou obklopeni světem z vlastního domova, komunikace se neskutečným způsobem zrychlila, můžete se přes internet i do někoho zamilovat, internet je skutečným požehnáním. Ovšem vše dobré sebou nese i něco špatného. Pozor tedy na přílišnou otevřenost vůči lidem, které neznáte. To by poradil i sexuolog Ústí nad Labem.

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zvolna se nadechnout

    Katary dýchacích cest jsou nejčastějším onemocněním dospělých i dětí. Někdy probíhají zcela banálně a nevyžadují zvláštní léčbu ani lékařské vyšetření, jindy mohou způsobit závažnou poruchu zdraví. Katar (zánět) horních cest dýchacích je poměrně častá záležitost, příčin jeho vzniku je několik. Mezi vnější faktory patří zejména infekce, jejichž počet a charakter závisí především na míře expozice, tedy v jakém prostředí se člověk pohybuje – město nebo vesnice, zda jezdí veřejnou hromadnou dopravou, jaké má zaměstnání, v jak velké rodině žije… Nemalou roli hrají i další skutečnosti, například zda je kuřák nebo žije v nepříznivých sociálních podmínkách. Z vnitřních faktorů mají vliv genetika, nedostatečnost imunitního systému nebo choroby, které mohou zvyšovat vnímavost na infekce. I běžná rýma může skončit komplikacemi a dlouhým pobytem na lůžku.Ochranné protilátkySlizniční protilátky IgA mají za úkol chránit sliznici. Pokud jsou sníženy, vliv virů či bakterií má větší šanci vyvolat onemocnění horních cest dýchacích. Osídlení sliznic viry či bakteriemi může vést ke vzniku rýmy, zvětšení nosní mandle, angíně, zánětu vedlejších dutin nosních, kašli, laryngitidě, zánětu středního ucha, zánětu průdušnice a neustálému opakování těchto infektů. Nemocnost jak dítěte, tak dospělého se tak může točit v začarovaném kruhu, ze kterého není snadné se vymotat.Nos jako filtrNos očišťuje, zvlhčuje, ohřívá vdechovaný vzduch a zároveň je vstupní branou do dýchacího systému. Denně přefiltruje stovky litrů vzduchu, v takovém velkém objemu je i obsah různých mikroorganismů velmi velký. Proto si lidský organismus vytvořil obranný mechanismus, kterým je nosní mandle. Jsou to buňky imunitního systému zvané adenoidní vegetace. Lymfatická tkáň při silné, ale i zdlouhavé stimulaci mikroorganismy reaguje expanzí, tedy růstem. Zvětšují se v dětském věku, ale potíže s nimi mohou mít i dospělí. Pokud tato situace nastane a nosní mandle se příliš zvětší, začne blokovat dýchání nosem a vdechovaný vzduch může bez jakýchkoli zábran vstupovat přímo do průdušek a plic nebo brání komunikaci se středním uchem a ucpává Eustachovu trubici. Později se v ní začne tvořit výpotek a dítě dobře neslyší. Pokud je nosní mandle zvětšená, může být zdrojem neustálé infekce a je nutné její odstranění. Jestliže se nosní mandle odstraní v útlém věku dítěte a spolu s ní se neodstraní příčina, která vedla ke stimulaci jejího růstu, může se lymfatická tkáň opakovaně zvětšit.Rýma neboli rinitidaRýma je zápalové onemocnění, které se projevuje zduřením sliznice nosu a nosních dutin. Toto onemocnění je spojeno i se zvýšenou tvorbou vodnatých hlenů. Nejčastěji bývá vyvoláno viry (rinoviry, virem parainfluenzy, adenoviry…), ale často se komplikuje rozmnožením bakterií (stafylokokové či streptokokové kmeny, kmeny Hemophilus a Moraxella). Rozpoznáváme dva druhy rýmy: akutní a chronickou. Akutní odezní přibližně do jednoho týdne. Chronická je ta, která trvá víc než čtyři týdny, případně přetrvává po celý rok. Velmi často bývá alergického původu.Akutní rýma je infekčního původu, u nemocného dochází k rychlému rozmnožení virů nebo bakterií. Příznakya projevy jsou stejné u dětí i u dospělých. Onemocnění se projevuje otokem nosní sliznice, ztíženým dýcháním nosem, vodnatou sekrecí, kýcháním. Při výraznějším otoku sliznice nosu, nosohltanu a nosních dutin se může přidružit i tlak, či dokonce bolest v uších s následným dočasným zhoršením sluchu. Příčinou bolesti je podtlak ve středoušní dutině způsobený otokem sliznice sluchové trubice. Často se přidává bolest hlavy, především v oblasti čela, a také slzení očí. Nemoc může být provázena i zvýšenými teplotami. Pokud je imunitní systém oslabený, může se rozvinout i bakteriální superinfekce,která se projevuje zabarvením vodnatého výtoku z nosu na žlutozelenou barvu.Chronická rýma bývá často alergického (ale může být i nealergického)původu, jak již bylo řečeno. Příznaky jsou téměř ty samé jako u rýmy akutní: pocit „ucpaného nosu“, vodový výtok, slzení a svědění očí. Oči bývají někdy i oteklé, sekret z nosu je často zabarvený, ale při výtěrech není zjištěna žádná kolonizace bakteriemi.Při chronické rýmě však nemocní nemívají zvýšenou teplotu, také bolesti hlavy se vyskytují jen zřídka. Na co si však pacienti stěžují, je zatékání hlenů do nosohltanu a kašel – někdy suchý, dráždivý, jindy spojený i s vykašláváním hlenů.Nejdůležitější je prevenceZákladem prevence infekcí dýchacích cest je správná životospráva, stravou počínaje, otužováním a přiměřeným stresem konče. Nezapomínejme ani na význam pohybu, zejména na čerstvém vzduchu, přičemž počasí nehraje rozhodující roli. Všechny aktivity, které venku vykonáváme, přispívají ke zvyšování fyzické zdatnosti. Vynikající jsou i déletrvající pobyty v přírodě a zvláště a u moře. Je zřejmé, že si jen těžko můžeme dopřávat dostatečně dlouhé a časté pobyty v mimořádně příhodném mořském ovzduší, jeho kvality lze ale získat při každodenním používání izotonických sprejů s mořskou vodou. Další možností prevence častého stonání jsou imunomodulační léky, systémová enzymoterapie nebo vhodně volená homeopatická léčba. Imunomodulátory jsou látky, které modelují v organismu situaci, jako by se setkal s bakterií, a vedou k rozvoji jeho obranyschopnosti. Imunitní systém se tak posiluje a lépe se pak umí vypořádat s původci nemocí, s viry i bakteriem

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Těhotenství

    Těhotenství není nemocí. Budoucí matka však musí navštěvovat lékaře daleko častěji než žena, která není těhotná. Důvodů je několik.Pravidelné kontroly umožňují za pomoci relativně velmi jednoduchých vyšetřovacích postupů včas odhalit potenciální rizika, a to ještě dříve, než mohou vzniknout závažné škody. Některé nemoci v těhotenství neprovázejí výraznější problémy, jindy naopak budoucí matka trpí nejrůznějšími obtížemi, aniž by bylo těhotenství ohroženo. Míra obtížnosti tedy často neodpovídá závažnosti situace. Jen dobrý kontakt budoucí matky s lékařem a s porodní asistentkou dává možnost vše zkonzultovat, problémy včas řešit a obtíže léčit. Péče v těhotenství se netýká jen matky samotné, sledovat musíme i stav plodu, což je možné jen speciálními vyšetřovacími postupy při návštěvě těhotné ve zdravotnickém zařízení. Jak často chodit na kontroly? Žena by měla, pokud se domnívá, že je těhotná, vyhledat svého gynekologa co nejdříve po vynechání menses. Důvodem je časný průkaz gravidity, jenž umožní vyhnout se vlivům, které by mohly působit negativně na správný vývoj plodu. O termínu dalších kontrol rozhoduje lékař. Platí, že při normálním průběhu je návštěv méně, při problémech se intervaly mezi kontrolami zkracují. Minimálně by se budoucí matka měla vidět se svým lékařem jednou měsíčně, v posledních 3 měsících každých čtrnáct dní, v posledním měsíci jsou pak kontroly nutné každý týden. Vyšetření v průběhu těhotenství Na každou kontrolu těhotná přináší vzorek na rozbor moči. Jednoduchým testem prokazujeme přítomnost cukru nebo bílkoviny, které za normálních okolností nejsou přítomny. Jednorázový nález ještě neznamená nic špatného, při opakované pozitivitě testu je již třeba postupovat aktivně, doporučit podrobnější vyšetření. Kontrola tlaku a hmotnosti patří rovněž k základním testům při každé návštěvě v poradně. Opakovaně zjištěný vyšší tlak je důvodem k léčbě, kombinace vzestupu tlaku a přítomnosti bílkoviny v moči může znamenat vážné nebezpečí. Při posuzování hmotnosti jde především o dynamiku přírůstku, ne o absolutní hodnoty. Potenciální nebezpečí může signalizovat náhlé zrychlení přibývání na váze. Gynekologické vyšetření v zrcadlech může odhalit některé závažné patologické stavy, je nutné alespoň jednou za těhotenství, nejlépe hned na jeho počátku. Vyšetření pohmatem, zevní na lehátku i vnitřní, vaginální, na gynekologickém stole, je v průběhu gravidity nezbytné provádět opakovaně. Jen při něm můžeme odhalit některá nebezpečí, jako například hrozící předčasný porod. Základní krevní testy provádíme 2x za těhotenství, na jeho počátku a kolem 30. týdne. Vyšetřujeme krevní obraz a zjišťujeme krevní skupinu a Rh faktor. U Rh negativních těhotných pak opakovaně pátráme po přítomnosti protilátek, která může signalizovat ohrožení plodu při rozdílném Rh matky. Řada testů je zaměřena na odhalení případného výskytu vážných onemocnění, která by mohla ohrozit normální vývoj plodu. Mezi choroby, po kterých aktivně pátráme, patří například AIDS (HIV test), hepatitida typu B (průkaz HBs antigenu), syfilis (vyšetření BWR) nebo toxoplasmosa (průkaz protilátek). Ultrazvukové vyšetření umožňuje průkaz těhotenství, kdy je při užití sondy zavedené do pochvy vidět plodové vejce již po týdenním vynechání menses. Dokáže brzy odhalit vícečetné těhotenství a v průběhu gravidity sledovat správný vývoj plodu. Kolem poloviny těhotenství lze detekovat některé vážné vývojové vady a u takto postižených těhotenství doporučit jejich přerušení. Před porodem ultrazvuk dovoluje přesné posouzení polohy plodu a odhad jeho velikosti. Velmi důležité je zobrazení uložení placenty, což může zabránit komplikacím při vcestné lokalizaci lůžka. Nejmodernější ultrazvukové přístroje jsou vybaveny zařízením pro měření průtoku krve jednotlivými orgány, což přináší možnost včas odhalit potíže se zásobením plodu kyslíkem a živinami. Kardiotokografie je vyšetření, při kterém speciální přístroj ? současně zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost. Budoucí matka leží asi 20 minut na zádech nebo na boku a na břiše má pružnými pásy připevněné malé snímače. Vyhodnocení grafického záznamu umožňuje včas odhalit strádání nebo ohrožení plodu v a včas zasáhnout. Interní vyšetření a EKG (elektrokardiograf) musí absolvovat každá těhotná. Umožní odhalit případné patologické stavy, které byly dosud skryté. Navíc vždy existuje možnost, že bude při komplikacích těhotenství zapotřebí celkové anestezie (narkózy). V tom případě je EKG a interní nález nezbytností. Pokud se žena léčí s jakýmkoli onemocněním, musí být samozřejmě kontrolována specialistou v daném oboru. Genetické vyšetření nemusí podstoupit každá těhotná. Jednoznačným důvodem pro genetické vyšetření je například předchozí těhotenství zakončené porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vrozenou vadou, opakované potraty, vyšší věk matky, kontakt se škodlivinami nebo užívání léků v počátečních stádiích gravidity, aj. Genetik určí, jak velké je riziko, že plod může být postižen vývojovou vadou. Někdy je nutné vyšetřit chromozomy obou rodičů ze vzorků krve. Pokud je předpokládané riziko zvýšené, genetik obvykle doporučí pečlivé sledování ultrazvukem, případně invazivní vyšetření - odběr malého množství plodové vody nebo placenty. Amniocentéza je odběr plodové vody, který provádíme velmi tenkou jehlou přes stěnu břišní, vždy pod kontrolou ultrazvukem, abychom vyloučili poranění plodu. Bolestivost je srovnatelná s aplikací injekce. Riziko výkonu, kterým je především následný potrat, je menší než 1%. AFP tripple test je screeningovým vyšetřením z krve těhotné. Je zaměřen na vyhledání skupiny žen, u kterých je vyšší riziko, že jejich plod není po genetické stránce v pořádku. Pozitivita testu neznamená, že dítě je poškozené, pouze nás informuje o tom, že zde existuje vyšší riziko odchylky od normy. Stomatologické vyšetření je doporučováno 2x za těhotenství. Důvodem je zvýšená kazivost chrupu budoucích maminek. Normální a rizikové těhotenství. Za normální považujeme těhotenství, které není komplikováno žádnými potížemi a výsledky všech testů a vyšetření jsou normální nebo se od normy alespoň výrazně neodlišují. Do kategorie rizikových pak řadíme gravidity, kdy tyto požadavky nejsou splněny, těhotenství žen trpících některým závažným onemocněním, stavy, kdy na základě statistik víme, že hrozí relativně vysoké riziko komplikací a rovněž ty případy, kde současný průběh je sice normální, vážné problémy se však objevily v minulé graviditě, a stavy po opakovaných potratech. Za rizikové považujeme také těhotenství po úspěšné léčbě neplodnosti. Moderní medicína dosahuje výborných výsledků, tedy narození zdravého dítěte bez jakéhokoli postižení zdravotního stavu matky, i u rizikových těhotenství. V těchto případech je však třeba počítat se zásahy do osobního a rodinného života, s omezením různých aktivit budoucí matky, s nutností podávání léků a v krajních případech i s pobytem v nemocnici. Změna životního stylu. Pokud těhotenství probíhá normálně, není třeba zásadně měnit životní návyky. Není třeba se omezovat v práci, ve společenském životě, ve sportu, cestování, sexu, stravování, ani v dalších činnostech. Nic však není dobré dělat úplně "na doraz". Gravidita ve vyšším věku.Po 35. roce života ženy se stává otěhotnění čím dále méně pravděpodobné. Po 40. roce je šance na graviditu minimální, po 45. roce je již těhotenství vyslovenou raritou. Se stoupajícím věkem matky roste též riziko vrozených vad, pro ženu starší 40 let je několikanásobně vyšší než pro ženu 30letou. Starší ženy též častěji trpí některými chorobami, jejichž výskyt v graviditě komplikuje její průběh, například cukrovkou nebo vysokým tlakem. Při současných znalostech a úrovni mediciny je však zcela reálné, že těhotenství může proběhnout i u straších žen bez vážných komplikací a šance na porod zdravého dítěte je i v těchto případech velmi vysoká. U mužů se vliv věku uplatňuje méně výrazně. Schopnost počít potomka je zachována i ve vysokém věku a ani riziko narození geneticky postiženého dítěte není u muže tak úzce svázáno s věkem jako u ženy. Několik základních rad závěrem. Zvolte si lékaře, kterému důvěřujete, a řiďte se jeho radami. Vyberte si pracoviště, kde Vám vyhovuje organizace péče o těhotné a pracovní doba. Pokud trpíte nějakou chorobou nebo jste sledována pro jakékoli zdravotní problémy, stejně jako v případě, že užíváte pravidelně léky, oznamte co nejdříve těhotenství ošetřujícímu lékaři. Nejlepší však v těchto případech je konzultovat graviditu ještě před otěhotněním. Máte-li potíže, řekněte o nich svému lékaři. Pokud si v něčem nejste jistá, nevíte, co máte přesně dělat, rovněž neváhejte a poraďte se. Nenechávejte si problémy pro sebe - nikdy nemůžete vyloučit, že právě tento vynechaný detail je důležitý. Neprodleně informujte svého gynekologa především o bolestech břicha a o jakémkoli krvácení, včetně hnědého výtoku. Pokud máte potíže a nemůžete konzultovat svého lékaře, obraťte se na nemocnici, kde na gynekologii slouží pohotovostní služba. Nechte si vždy pečlivě vysvětlit význam navrhovaných vyšetření a doporučované léčby, stejně jako možná rizika. Omezte konzumaci alkoholu. Sklenička piva nebo vína nevadí, rozhodně se však neopíjejte. Nekuřte. Pokud nedokážete přestat úplně, omezte tento návyk na minimum. Nepobývejte v zakouřených prostorách. Bez porady z lékařem neužívejte žádné léky s výjimkou vitaminů, sama si můžete ještě naordinovat acylpyrin, případně živočišné uhlí. Nebojte se porodu, ale pečlivě se na něj připravte. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, co Vás v porodnici čeká. Pokud to průběh těhotenství umožňuje, udržujte se v dobré fyzické kondici. Věnujte čas cvičení pro těhotné. S dostatečným časovým předstihem se se svým lékařem poraďte o volbě porodnice, přítomnosti partnera u porodu, o dostupnosti analgezie, případně o možnosti alternativních postupů. i.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Mláďata sklípkanů a svlékání

                     Pokud je chovatel natolik úspěšný, ze se mu podaří rozmnožit své sklípkany, najednou stojí před rozhodnutím, co s mláďaty. Všeobecně nám literatura radí rozdělit je samostatně do malých krabiček, například od filmu apod. Dno se pokryje vrstvou substrátu, a ten  se pomocí injekční stříkačky pravidelně vlhčí. Další možností, u mnohých chovatelů také osvědčenou je, nechat v prvních měsících mláďata pohromadě. Stačí k tomu těsně uzavíratelné, ale dobře větrané terárium, které je ovšem nutné každý den mírně vlhčit a doplňovat v něm krmivo, nejlépe drobné nymfy cvrčků. Druhý dne je nutné odstranit zbytky cvrčků z terária. Lze využít také octomilky.              Jako všichni členovci se sklípkani svlékají, aby mohli růst, a tuto proceduru podstupují i dospělé samice. Samci po dospělostním svlékání žijí několik měsíců až dva roky a potom umírají, pokud je už dříve neuloví některá ze samic, kterým se dvoří. Mláďata se při vydatném krmení svlékají několikrát za rok, dospělé samice jednou za rok i za delší dobu. Před svlékáním jsou barvy pavouka světlejší a matnější a zadeček bývá silně zaplněn, samotná ekdyse probíhá většinou v poloze na zádech.               Čerstvě vylíhlá mláďata jsou světlá, do prvního svlékání nepřijmají potravu a sdružují se uvnitř i na povrchu kokonu, samicí otevřeného. Po prvním svlékání se jejich zaoblený tvar mění na protáhlý a jejich celkový zjev již začíná nasvědčovat tomu, že se skutečně jedná o sklípkany. Již v této fázi najdeme první náznaky vybarvování, avšak definitivně se kontrastní zbarvení projevuje teprve ve stadiu juvenila, tj. po druhém až třetím svlékání.                S tím v jakém prostředí sklípkana chováte a čím ho krmíte úzce souvisí růst a následný věk, takže při náležité péči se tito sklípkani mohou dožít opravdu vysokého stáří. Doloženy jsou případy, kdy v dospělosti importované samice žily v zajetí ještě více než 20 let. Při normálním krmení dospívají tito sklípkani přibližně ve třech letech, což je i optimální věk pro rozmnožování.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Praktický dřevěný nábytek pro dětské pokoje

    Dřevěný nábytek pro dětské pokoje, zda je to herna nebo ložnice je rozumné a praktické výdaje z hlediska kvality, výrobky jsou velmi trvanlivé, pokud v pevných dřev jako buk a dub. Dub je jedním z nejpopulárnějších dřevin používaných v nábytkářském průmyslu při výrobě vestavěných šatních skříní a jeho pevnost zajistí, že zůstává dobrý vzhled, co je zasazen na povrchu.Děti mohou být drsné, když si hrají, a co si zlomil hodně snadněji, když jsou kolem! Marks a škrábance se objeví na stolech, promáčknutí magicky objeví, a madla se vylomeny otěru a tak dále, tak to dává smysl investovat do stylů, které se bude trvat přes vyrůstajících let.Pokud byste chtěli se podívat na produkty spolu s Vaším dítětem pak den na návštěvu místní obchodní domy a vidět to, co mají. Pokud nemáte čas na nákupy nebo žijí daleko od města je spousta on-line specializovaných obchodech se spoustou možností a exkluzivních vzorů.Jakmile začnete hledat najdete všechny druhy stylů a rozsahy jsou k dispozici v dětském věci, strávit několik hodin surfování na internetu a budete brzy se inspirovat pestrými barvami a zajímavých vzorů tam. Ať už hledáte pro stoly, hračky truhly, stoly s židlemi, knižní regály, nebo celý ložnici pak budete z čeho vybírat.Nábytek Dětský vypadá fantasticky maloval, ale stejně dobrý ve své přirozené barvy, tradiční a moderní design pomáhají vytvořit pocit klidu a míru.Vynikající zpracování a detail, který je uveden do nábytku vzorů tvrdého dřeva daleko předčí jakýkoli jiný druh materiálu, komody a noční stolky v plastu, bude překližky nebo dýhy nevydrží zdaleka tak dlouho, jak dřevo dělá a bude brzy projevit příznaky opotřebení. Ačkoliv dřevo dostane nosit i to jen přidává na jeho přitažlivosti zatímco jiný materiál bude vypadat ošuntělé a unavený po roce nebo tak.On-line obchody, které se specializují na dřevěný dubový nábytek a stoly borových nočními pro děti věří v dobré kvalitě a přijatelné ceny. Získejte své děti při výběru, jak je jejich pokoj a udělá jim, aby více hrdý na to, co si koupit a doufejme, že starat se o to lépe.Mezi hlavní položky budete chtít pro dětský pokoj je postel, noční stolek, zrcadlo, stůl a židle, takže mají své vlastní místo k jídlu, barev, a to řemesla nebo číst, a šatní skříň. Nenakupujte příliš jako děti potřebují prostor k běhat a hrát a ložnici by mělo být místo, které může udělat svobodně, aniž byste křičí na ně. Začněte s lůžkem a práci si cestu kolem odtud, jakmile to bylo vybrala dokončit pokoj s odpovídající prádelníku, boční stůl, a Toy Box.Věnujte pozornost na zpracování a jak jsou spoje dohromady, protože to vám řekne, v případě, že jsou silné a dostatečně pevné, aby se mladí lidé lezení nad nimi. Židle a stoly nebo stoly by měly být navrženy dostatečně malý, aby se malí lidé se dostat dál a mimo ně pohodlné bez vaší pomoci, a postele rámy taky. Volně stojící cheval zrcadla jsou skvělý doplněk do každé místnosti, protože jsou atraktivní a dostatečně velké, aby zjistili, zda se z každého úhlu, a pohodlně se pohyboval kolem domu v případě potřeby.Kvalitní masivní dřevěné položek obvykle zůstat v rodině z generace na generaci a dostat předán k mladším členům, jak se zase nabývat majetek a vdát a mít rodinu. Jak roky plynou, a položka začíná vypadat opotřebované a vybledlé můžete vybrat buď nechat tak jak to je se spoustou charakteru a vzpomínek, nebo se modernizoval nebo re-lakované v závislosti na vaší chuti. Skvělá věc, o dubovým nábytkem, je, že vaše počáteční investice více než vyplatí v průběhu let.Mějte tyto pokyny v paměti při nákupu dětského nábytku a najdete trezor, příjemný nábytek, který bude tolerovat let se vytáhl, hrál dál a praštil!David pracuje na Nábytek Solutions dubu, společnost, která má domácí kancelář kolekci nábytku v masivního dubu, který je opravdu nádherný. Naše Kudos Současné Darkwood a nově zavedené Ash rozsahy kancelářský nábytek se ukazuje nesmírně populární. Máte-li něco konkrétního na mysli své vlastní jedinečné kus nábytku pak můžeme pomoci, nebo prostě vybrat něco z našich úžasných malované možností nábytkem z borového dřeva. Podívejte se na naši úžasnou sortimentu nočním stolku, matrace stejně jako dětské nábytku, které jsou k dispozici za přijatelné ceny. Naše pověst jako důvěryhodná společnost, která prodává pouze nejkvalitnější dub, jasan a borovice nábytek na masivně snížené ceny s vynikající zákaznický servis má za následek velkou část našeho podnikání pochází z stálé zákazníky. Takže ať už budete potřebovat kvalitní stoly borovice noční nebo volně stojící cheval se zrcadlem v libovolného tvaru a velikosti, můžete snadno najít prvotřídní produkt s námi.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Teenageři a piercing jazyka

    Pokud máte dítě, konkrétně, preteen nebo teenager, je pravděpodobné, že vaše dítě zjistí, jak úžasný je takový piercing do jazyka, pokud vaše dítě dělá zalíbí těla šperky, můžete se vsadit, že budete čelit příval žádostí, aby mu / jí, aby si propíchnout.Z rodičů pohledu, chápu počáteční úzkost: Moje dítě .... chce ... piercing!?! Co o získání zaměstnání? Co když on / ona dostane nemoc? Je moje dítě začíná jít dolů "špatnou cestu"? Je to začátek konce? ... Atd.Rodiče, bude tento článek vám pomůže dát svou mysl v klidu. Byl jsem na obou stranách spektra tak chápu obou hledisek. První věc, aby zvážila, že vaše dítě bude prostřednictvím této "vzpurný" fázi (a nelži sobě, do určité míry nebo jiný, jsi šel přes to taky). Ve snaze odlišit se jako jednotlivci, děti vypadají, že má zvláštní schopnost používat věci, které IRK vám nejvíce k dosažení svých cílů "nezávislosti". Vaše dítě je také součástí generace, kde média infiltroval každý aspekt svého života - a konkrétněji, celebrity uctívání součástí naší pop kultury je ve všech dob vysoká. Pokud vaše dítě oblíbené celebrity má břicho piercing, buďte ujištěni, že bude jen přilévat oleje do ohně. Konečně, děti v tomto věku jsou velmi dobře vědomi jejich vzhled, a chtějí používat své tělo jako formy sebevyjádření. Místo malování míru značky na tvářích (jak jste si možná udělal v 60. letech), může dospívající mají nyní nozdra piercing stát na rozdíl od davu.Nezávislost, sebevyjádření, a kulturní vlivy - mají vliv na každou generaci, ale každá generace najde svůj vlastní způsob, jak přidat rotaci s těmito tématy.K dispozici je také ještě jedna věc k dispozici: v této fázi, vaše dítě se také snaží "vzít" určitou moc daleko od vás - to znamená, že jsou vázání k obnovení vládnoucí systém v domě. Je to součást dospívání. Pokud se vaše dítě opravdu chce piercing, a řekneš ne, pravděpodobně bude jít ven a dostat to udělat tak jako tak. Podle jejich názoru, že právě vykonstruovaném vaše pravidlo, a proto jste kousek po kousku méně šéfa z nich, a začnete ztrácet svůj vliv a kontrolu.Nyní, tam jsou výhody umožňující vaše dítě, aby si propíchnout. Přestože jako rodiče chceme, aby přístřeší a chránit naše děti před nespravedlnosti světa, tato mentalita neslouží v dětském nejlepším zájmu. Jakmile vaše dítě má piercing do jazyka, se budou muset naučit o oběti: například, ačkoli oni milují svou piercing ve rtu, v případě, že chcete, aby se letní práci v bance, aby mohl zaplatit za auto, se budou muset vzít ven. Oni jsou pak konfrontováni s volbou: mohou buď ponechat piercing a být chudý, nebo mohou odstranit piercing a být bohatý. Život je plný obtížných rozhodnutích - a piercing jsou docela rozumný způsob, jak ilustruje tento bod.Zde je způsob, jak přijít ke šťastnému médium. Pojďme předstírat, že vaše dospívající dcera chce břicho-tlačítko prsten, protože, "je to roztomilé a každý má jeden". Spíše než dávat přímo "ne", sednout a popovídat. Vy a Vaše dítě mělo řešit tyto otázky a připomínky, vířící kolem vaší hlavy (chcete-li lépe vzdělávat sami na piercing, podívejte se na některý z mých dalších článků - obracím nepřeberné množství otázek a aspektů piercing). Měli byste se také stanovit jasně a žádných nejistých termínech, které bude platit za to. Pokud chcete, aby vaše dítě platit za piercing, on nebo ona bude získat větší porozumění o skutečné hodnotě peněz - tj. budou muset pracovat, aby dostali, co chtějí. Pokud dítě platí pro piercing, budou také více investovat do péče o piercing, který je naučí více o osobní zdravotní odpovědnosti a hygieny.Pokud chcete platit za piercing do jazyka, možná si můžete vytvořit vaše dítě pracovat pro ni. Velmi populární (a vysoce efektivní) způsob je, aby vaše dítě piercing, pokud mají vysokou čest-roll, nebo si jen to na jejich vysvědčení. Je to win-win situace: Vaše dítě získá vynikající známky (které se již dlouho pohybuje účinky) a získají piercing jako odměnu.Jen tak mezi námi dospělými - pokud jde o zaměstnanost jde, piercing neovlivní zaměstnání jako kdysi. Google, a další podnikatelské subjekty podnikání, například, nemají šaty kód politiku - který zahrnuje tetování a piercing. V některých z těchto velkých a velkých podniků, piercing nejsou problém. Ve skutečnosti, více a více podnikání jsou naprosto v pořádku, ne-li přímo povzbudivé, o piercing.Je to stále pravda, že v jiných pracích piercing jsou problém, ale krásná věc o piercing je, že mohou být odstraněny. Pro dočasné odstranění, může "sluha" zakoupit (je to jasné a zapadne do piercing tak, aby otvor nebude zblízka), je to možné vidět a piercing může být stále nosit mimo práci. Na rozdíl od tetování, piercing nejsou trvalé. Pokud piercing je odstraněna, nikdo vidět starou díru. To by mohlo být velmi schůdné řešení pro vaše dítě!Užívání vaše dítě profesionální piercing salonu se výrazně minimalizuje možnost onemocnění a infekce - to takhle, pokud vaše dítě chce mít bradavici nebo kožní značku odstranit, by vám spíše oni sami nebo jejich přítel šel na to s kapesnímu, nebo byste raději, kdyby profesionální lékař udělal ve sterilním prostředí? Ve stejném duchu, pokud vaše dítě opravdu chce piercing, měli byste raději oni sami nebo jejich přítel pokus se špinavým pojistkou, nebo byste raději, kdyby profesionální dělal to s čistými nástroji ve sterilním prostředí? To samo o sobě je velmi pádný důvod, aby na piercingu - pokud se to stane tak, může to také být v bezpečí!Je to problém, když děti začnou prosazovat jejich nezávislost prostřednictvím tělesných změn a dekorace - Já vím. Přesto jsem byl také, že dítě, které opravdu chce piercing a dostal několik bez souhlasu (po ptát, taky) - můžete se vsadit, moji rodiče byli hopping šílený, ale takovým způsobem, jejich reakce nadšená mě. Když moje máma konečně ustoupila a přivedl mne k piercing salonu s ní souhlasem, jsem myslel, že moje máma byla tak chladnější než kterákoliv jiná a mnohem více porozumění. Kromě toho, jakmile mí rodiče viděli proces a pochopil, že opravdu to jedno! Mnoho z jejich omylů bylo objasněno a oni si uvědomili, že to není tak velký problém. Byla to dobrá zkušenost pro každého. Jsem teď starší, ale každý den vidím děti a rodiče ve stejné situaci - je to legrační, jak některé věci zůstávají stále stejné. Povolení vaše dítě piercing je jedinečný a nezapomenutelný způsob, jak postavit most - což je obtížné v těch se snaží dospívající let.Každopádně, pokud chcete informovat se o piercingu do jazyka, rizika, postupy, jak jeho práce, atd., přečtěte si více o mých článků nebo vyhledávání na internetu (i když existuje mnoho mylných představ na internetu, proto si své zdroje moudře). V kostce - piercing je poměrně bezpečná, není trvalé, a ne něco, co lidé si vyloučen pro. To může podpořit dobrý vztah mezi vámi a vaším dítětem, může to naučit oběť, pracovní etika, finanční odpovědnost, osobní zdravotní odpovědnost, a to může být poučná zkušenost pro všechny zúčastněné.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nejdražší položky dětského zboží

    Pokud jste poprvé máma, budete pravděpodobně si uvědomit, že děti jsou velmi drahé (skoro jako zlato), ale je to nejlepší investice! Chceme pouze to, co je pro ně ale současně chceme ušetřit naše peníze stejně. Existuje skutečně mnoho způsobů, jak ušetřit své peníze i bez obětování našeho dítěte potřebám! Zjistěte níže o tom, jak ušetřit na Vašeho dítěte položky.1) Formula -. Formula je opravdu drahé položky pro naše dítě. Tak dlouho, jak jsi to velmi zaneprázdněn máma, měli byste opravdu zvážit kojení své dítě tak dlouho, jak je to možné. Nejen, že je to zdarma, je to také velmi zdravé pro ně. Je-li nákup vzorec je opravdu nutné, měli byste si koupit to ve velkém.2) Plenky -. Plenky jsou velmi nákladné, zejména proto, že vaše dítě dostane pouze jej použít pro několik minut nebo několik hodin! Pokud opravdu chcete uložit haléře, měli byste zvážit použití látkové plenky, ne-li po celou dobu, nejméně jednou za čas. To může být nechutné, ale to může opravdu pomoci ušetřit peníze! Můžete se také pokusit nákupem plenky ve velkém za nižší cenu příliš.3) Potraviny -. Ačkoli se to může zdát jako jediný dolar za jídlo, když přidáte všechny, tak to poznáte, jak nákladné to může být. Jeden skvělý způsob, jak ušetřit na dětskou výživu, je, aby se vaše vlastní. Nejen, že je levnější, to je také zdravější pro ně. Můžete mít své obvyklé jídlo nakrájené a zpracování prostřednictvím potravin procesor. To přispěje k vytvoření kojenecké stravy pro vaše dítě.4) Play položky -. Miminka může dostat opravdu přitahuje na hračky. Nejenom, že tito budou zabaví, ale také může pomoci jim rozvíjet jejich malé mozky. Pokud si chcete koupit levnější hračky, zkuste hledat na internetu nebo navštívit místní spořivosti, a kdo ví, možná zjistíte, položky, které jsou dobré jako nové!5) Oblečení -. Miminka rostou opravdu rychle, takže nákup oblečení je opravdu nutností každých pár měsíců. Jen se ujistěte, že značka není uvedeno v úvahu, zejména pokud je Vaše dítě může nosit pouze na několik týdnů. Zkuste s ohledem na oblečení z šetrnost obchodě. Existuje spousta roztomilých položek v sekáčích a některé z nich dokonce mají ještě značky na nich a nikdy nosit!6) Další potřebné položky -. Zatímco ještě těhotná, pravděpodobně jste připraveni pro své dítě nákupem potřebné věci, jako betlémů, autosedaček a dalších položek. Na rozdíl od ostatních položek uvedených výše, jsou tyto položky zakoupit pouze jednou. Ale musíme uznat, že jsou stále drahé! Pokud máte starý přítel nebo člen rodiny, který má děti starší než vy, a nebude ji používat už, můžete si koupit od nich za nižší cenu, nebo si můžete koupit položek on-line! Tam jsou velké webové stránky, které nabízejí skvělé nabídky. Amazon je jedna síť, která vám může pomoci ušetřit spoustu peněz, zvláště proto, že nabízejí dopravu zdarma u většiny objednávek.Děti jsou drahé, ale tam je vždy způsob, jak ušetřit velké množství peněz! Jen musíš být dost kreativní a vždy porovnávat ceny před nákupem Vaší věci. Zkuste s ohledem na tyto tipy a budete jistě schopni ušetřit peníze!

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Miminko na porodním sále

    Hlavička už kouká ven, poslední zatlačení... a miminko se třepe v rukou lékaře či porodníasistentky, kteří vám ho položí na bříško, případně vloží do náruče. Nelekejte se, čerstvě narozenémiminko není ten čisťounký růžovoučký uzlíček, jaký často bývá ukazován na fotkách. Je normální,když zpočátku vypadá nafialověle, má mírně zdeformovanou hlavu, že je pokryté slizkým mázek čiže po něm stéká krev. V některých porodnicích vám miminko podají před tím, než je přestřiženápupeční šňůra, v jiných ihned po jejím přestřižení a... stále ještě existují takové, kde setak neděje vůbec :o( Proto je dobré se předem informovat, jaká je praxe v porodnici, kteroujste si k svému porodu vybrala vy.Položení miminka na bříško matky není samoúčelné. Jednak je tu hledisko psychologické -časný kontakt povzbuzuje maminku i její dítě, aby se vzájemně seznámili. Novorozenec se musívyrovnat s jiným prostředím, než na jaké byl doteď zvyklý - a právě vlastní maminka mu můževšechno ulehčit. Má dobře vyvinutý hmat a dotyk kůže je mu příjemný (prý :o) ). Má také dobřevyvinutý čich a vůně matky ho uklidňuje. Slyší a má se za to, že dokáže rozeznat hlas své matky,proto na něj mluvte uklidňujícím tónem. Se zrakem je to už horší, vidí asi na dvacet centimetrů,ale pokud ho máte v náručí, tak i to stačí, aby si vás mohl prohlédnout. Navíc se po porodu nadětech začínají usazovat bakterie, takže je výhodnější, když je v kontaktu s kůží vlastní matkya přebírá její bakterie, než kdyby se na něj nalepily bakterie nemocniční.Pupeční šňůra se může přestřihnout ihned po narození (po prvním nádechu) dítěte, nicméněpokud neexistují žádné problémy ze strany matky ani miminka (např. rozdílný RH faktor), je možnés tím vyčkat, než pupečník dotepe (cca 2-4 minuty). Pokud si přejete vyčkat (mimochodem tentopostup je doporučen Světovou zdravotnickou organizací), je dobré se na tomto postupu domluvitjiž před porodem - v mnoha porodnicích se totiž ženě v samém závěru druhé nebo na počátku třetídoby porodní aplikuje oxytocin a poté při porodu placenty lékař vyvíjí jemný tah za pupeční šňůruspojený s protitlakem druhé ruky vzhůru na dělohu. Obojí napomáhá rychlejšímu odchodu placenty,ovšem zároveň je nutné pupečník přerušit ihned po porodu dítěte.CO JE TO PUPEČNÍ ŠŇŮRA ?Pupečník je zhruba půl metru dlouhý provazec z cév, které propojují cévy placenty s cévamiplodu a v průběhu těhotenství tak zajišťují přívod živin k miminku a odvod odpadních látek od něj.Po porodu již ztrácí svůj význam, odstřižený pahýl postupně uschne a odpadne. Neobsahuje nervy,takže přestřižení není bolestivé.JAK SE PUPEČNÍK PŘESTŘIHNE? Směrem k dítěti se pevně převáže nebo zasvorkuje, směrem k placentě se zasvorkuje a v místěmezi oběma body se přestřihne. V některých porodnicích se tohoto úkolu mohou zhostit tatínkové -pokud by si to váš manžel přál, nebojte se na tuto možnost zeptat! V této době je také možnézasvorkování od placenty povolit a nabrat do zkumavek krev na různá vyšetření - například měl-liplod během porodu problémy s kyslíkem, je možné z vyšetření zjistit složení krevních plynů, přiRH imunizaci se zjišťuje krevní skupina dítěte nebo máte-li zájem darovat pupečníkovou krev,provádí se odběr krve k transplantaci...Když už jste se s miminkem trošku pomazlila, následuje tzv. první ošetření novorozence. Tose provádí buď na vyhřívaném novorozeneckém lůžku a vy během porodu placenty či kontroly porodníchcest a ošetření případného poranění můžete sledovat, co se s vaším děťátkem děje, nebo se miminkoodnáší na speciální box - pak na něj sice nevidíte, ale má-li váš manžel zájem, může se ošetřenízúčastnit. A to dokonce nejenom jako divák, ale i aktivně! Nezapomenutelné pro mne je, jak byl manželvyzván, aby si podepsal dcerku na stehýnku - a hrdý otec ji rozmáchlým gestem označil od kotníčkudo podpaží :o)CO JE TO PRVNÍ OŠETŘENÍ NOVOROZENCE A PROČ SE PROVÁDÍ? Otření miminka sterilní nahřátou plenou. Zajištění průchodnosti dýchacích cest - je-li potřeba (tedy ne rutinně) se tenkou hadičkou šetrně odsaje nosohltan. (Pokud jste dostala miminko na bříško, tak tyto dva kroky se provedou ještě dokud je miminko u vás.) Ošetření pupečního pahýlu - zbytek pupečníku se podváže cca 2 cm od úponu, dezinfikuje a sterilně kryje. Předchází se tím případné infekci. Měření a vážení - novorozeně se váží nahé, většinou na digitální váze. Délka se měří v "korýtku", do kterého se miminko položí a pro přesný výsledek se mu natáhnou nožičky. Právě pro to natahování se v některých porodnicích od měření po porodu upustilo a děťátko se měří až při propuštění (případně až u svého obvodního pediatra). Měření tělesné teploty v zadečku. Označení dítěte - se děje různě podle zvyklostí oddělení. Většinou se na stehno miminka Gentianovou violetí (fialová, hůře omyvatelná, vodička) napíše jeho příjmení, někdy se na hrudníčku označí číslem, navíc dostane miminko i maminka náramek se stejným číslem... Moje druhá dcera nebyla označená vůbec, ale od jejího narození do propuštění z porodnice jsme byly stále spolu, doprovázela jsem ji i na vyšetření. Aplikace Kanavitu - vitamín K se podává v injekční formě jako prevence krvácení. Aplikuje se do stehna, někdy se podává i druhá dávka před propuštěním z nemocnice. Kanavit se poté užívá dlouhodobě ve formě kapiček. Doporučené dávkování je 1 kapka týdně do 1 měsíce a dále 1 kapka měsíčně do 1/2 roku. Kredeizace - obě očička miminka se vykapou Opthtalmo-Septonexem, což působí jako prevence hnisavého zánětu spojivek. Nákaza by se mohla do očí zanést při průchodu porodními cestami.A na závěr ošetření se dá miminku plena (často se napoprvé dává plena hadrová, i když se jinak používají pleny papírové - to proto, že v hadrové pleně je lépe vidět, zda se již miminko poprvé vyčůralo), oblékne se, zabalí do vyhřáté peřinky a už se z něj můžete těšit u sebe v náručí :o) Celé ošetření může trvat asi tak deset minut. Současně s tím vším se ještě hodnotí tzv. APGAR SCORE - v první,páté a desáté minutě se sleduje puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarveníkůže miminka. Tímto bychom měli za sebou zhruba první čtvrthodinku života miminka a můžeme přistoupit kpříjemnějším záležitostem - ještě na sále si své miminko poprvé přiložíte k prsu. Teoreticky jeto možné ještě před prvním ošetřením, ale pokud vím, většinou se tak děje až po něm. Porodníasistentka nebo dětská sestra vám pomůže miminko přiložit. I když v tuto chvíli ještě nemátemléko, je to prospěšné - jednak sání bradavky děťátko uklidňuje, jednak se vám spouštíoxytocin, hormon, který napomáhá zavinování dělohy a zmenšuje poporodní krvácení.Pokud jste rodila v malé nemocnici "domáckého" typu a jste už ošetřena, je možné, že prvníkojení zvládnete už na svém pokoji ve své posteli, kam vás bude chodit porodní asistentka kontrolovat.Častější případ však je, že zůstáváte dvě hodiny pod dohledem asistentek na porodním sále,a teprve potom jste přemístěna na oddělení šestinedělí. A jak je to tou dobou s miminkem?Záleží na zvyklostech porodnice. Někde vám miminko nechají celou dobu a vy si ho odvážíte naoddělení, kde ho také máte stále u sebe. Jinde jsou zvyklí ze sálu miminko po nějaké doběodnést "na prohřátí" a vrátit vám ho až po vašem příchodu na oddělení nebo dokonce až zaněkolik hodin poté (abyste si mohla "odpočinout"). U zdravého donošeného dítě to není nutné,a pokud byste ráda měla miminko u sebe, nebojte se ozvat. Ne každá čerstvá maminka si totiždokáže bez miminka odpočinout, často i sebevíc unavená rodička neusne a neusne a jenom myslína jediné: co asi tam někde o samotě dělá její brouček...Na porodním sále se o vaše miminko postará dle zvyklostí oddělení buď porodní asistentka,která s vámi rodila, nebo dětská sestra, která v závěru porodu přijde na sál. Někdy bývá uporodu též pediatr, ale to spíš v případě, že ne všechno je úplně ideální (např. předčasnýporod nebo naopak přenášení, zjištěná vrozená vada miminka, vícečetné těhotenství či abnormálnípolohy plodu, při podání tlumivých látek matce atd.).

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak obléknout miminko do šátku?

    Do šátku můžete obléknout miminko tak, jak jej oblékáte doma. Dupačky, které by měly být maličko větší, ve vertikálu se nohavičky docela vytáhnou, aby netlačily miminko na prstíčkách. Bodýčko (lepší než košilka, protože se nevyhrnuje) , pokud máte pocit, že je u Vás chladněji může být mikinka, ale raději pod dupíky, aby se nevyhrnovala.  V šátku by mezi Vámi a miminkem neměla být velká vrstva látky, která by působila jako tepelný izolant, teplota 37 stupňů C od Vás by nepronikala k miminku. Také se minimalizuje  požitek tělesného kontaktu miminka s maminkou. Vrstvy, které by miminko potřebovalo při pobytu venku s Vámi na těle, si vezmete vy a zahalíte jimi i miminko. V zimě luze miminko překrýt dětskou dečkou a zapnout ji pod Vaší vestu, pak pod budndu. Důležité je v zimě dbát na nožičky a zátylek, hlavyčka byly v teple, protože jsou vystaveny chladu. Na nožky se prodávají capáčky, zateplené návleky na nožičky.  Na hlavičku se prodávají kukličky, které zakryjí krček i hlavičku, nepadají jako čepička, nelezou do očí mimnka.Pamatujte, že miminko přijímá teplotu 37stupňů Vašeho těla zepředu, při vertikálním úvazu, proto je také tento úvaz výhodnější, než-li kolébky, kdy miminko naléhá na tělo rodiče pouze svým bokem. Lépe se také schová pod obločení, nešikovně řečeno.  U vertikálního úvazu, kdy je miminko co nejblíže Vašemu těžišti, přijímá teplotu zepředu, ,,doobléknete" ho vlastně svým oblečením. Teplotu miminka můžete ze začátku, pro svou jistotu,  kontrolovat pohmatem na zátylku a nebo když vyndáte z šátku zádíčka a nožičky.  Je dobré sledovat miminko, aby nezabořilo hlavu do prsou a bundou jste jej  neznehybnila, ve vertikálu by se měla hlavička miminka situovat na stranu, pokud nespolupracuje, vyčkat, až usne a pak s předklonem pootočit.V zimě lze použít tvz. vsadku do bundy pro nošení miminek: zde například http://www.fler.cz/zbozi/vsadka-do-softshellove-bundy-pro-nosenatka-3810683 V létě je nošení hračka, tehdy musíte miminko chránit naopak před sluníčkem kloboučkem, nebo postraním pruhem látky ve vertikálu, plenou. Když jsme se s dětmi hodně potily, dávala jsem jim pod hlavičku plenku, měla jsem pocit, že to je pro oba příjemnější. Zkuste si miminko navázat nahé na nahé tělo, to miminka milují. Vložit pod vestu, překrýt dekou, aby nenastydla z boku a nebo ze strany.Na kolébky se zase šijí na zimu kapsy, které přikryjí miminko ze strany, kde nenaléhá na maminku. V pohodě vyrobíte z dětské dečky.

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Domácnost
  • Rostliny v bytě

    K nezbytným interiérovým doplňků patří bezpochyby zelené nebo kvetoucí rostliny, které přispívají k navození kompatibilního celku. Rostliny dokáží vnést do domova kousek přírody, esteticky ztvární interiér a navíc pozitivně ovlivní klima daného prostředí. K pozitivním účinkům patří také jejich příznivý vliv na lidský organismus, jelikož jejich přítomnost dokáže uvolnit psychické napětí a jejich zelená barva je doslova lékem pro bolavé či unavené oči. Květiny v obývacím pokojiVšeobecně můžeme říci, že právě obývací pokoj, jako reprezentativní místnost každého domu či bytu, je pravým místem pro umístění květin. Správné rozmístění květin dokáže pozvednout prostor a dát mu nový rozměr, a to jak po stránce designové, tak i estetické.K designové stránce samozřejmě přispívá i obalový materiál květin, který by se měl snoubit s ostatními interiérovou barevností a doplňky. Na našem trhu můžeme vybírat z nepřeberné škály obalů, nabídka zahrnuje široký výběr tvarů, velikostí, barev a materiálů. Velmi oblíbené a moderní jsou obalové materiály z kovu, bambusu, kameniny nebo skla, klasikou zůstává keramika, lýko nebo plast. Výběr vhodného obalového materiálu bychom měli přizpůsobit druhu rostliny a interiérového vybavení obývacího pokoje.Jaké rostliny můžeme pěstovat v obývacím pokoji?V obývacím pokoji, tedy  místnosti, kde je zpravidla dostatečné množství denního světla, můžeme pěstovat celou řadu rostlin. Vybírat můžeme z druhů celozelených, kvetoucích, tuzemských či exotických.K nejoblíbenějším rostlinám, které okrašlují většinu obývacích pokojů patří dracena, která je u nás k dostání v několika druzích. Jednotlivé druhy draceny se od sebe liší tvarem listů, vzrůstem nebo celkovým zbarvením. Při jejím umístění vybírejme prostor, který nebude během dne vystaven přímému slunci, jelikož dracena ke svému kvalitnímu růstu potřebuje polostín. Do prostorného obývacího pokoje jsou vhodné draceny většího vzrůstu, které prostor dokonale oživí, naopak v menších obývacích pokojích lépe vyniknou menší druhy umístěné na květinovém stolku.K dalším velmi oblíbeným exotickým rostlinám pěstovaných v našich domácnostech patří fíkus. Do obývacích pokojů je vhodné vybírat druhy, které disponují střední výškou, avšak velikost fíkovníků je velmi rozmanitá. Pokud budeme chtít umístit fíkovníky na květinové stolky můžeme vybírat z druhů, které dosahují maximální výšky jen několik desítek centimetrů. Velmi oblíbeným fíkusem, umisťovaným v obývacích pokojích, je ficus benjamina, který nevyžaduje příliš náročné pěstební podmínky.Do obývacího pokoje jsou z estetického hlediska vhodné i datlovníky, které se díky nenáročným pěstebním podmínkám přizpůsobí téměř každému prostředí. Datlovníky je třeba umístit do prostoru s dostatečným množstvím denního světla.Nejen z hlediska estetického, ale především lékařského vzrostla obliba pěstování rostliny jménem Aloe. Pěstování rostliny zvládne téměř každý, jelikož Aloe nevyžaduje zvýšenou pěstební péči, tudíž není divu, že se objevuje v řadě domácností.K moderním druhům patří masožravé rostliny, které disponují atypickým vzhledem jenž dokáže vnést do prostoru určitou dávku exotiky. K výjimečným parametrům těchto rostlin patří i jejich nenasytná touha po hmyzu, která spočívá v polapení a strávení živé kořisti z níž si odeberou potřebné živiny.Jak se o rostliny starat?Každá rostlina potřebuje ke svému růstu především dostatečný přísun denního světla a pravidelnou zálivku. Do obývacího pokoje si většinou pořizujeme rostliny za účelem dekorace a zkrášlení prostoru, tudíž bychom tomu měli přizpůsobit i jejich výběr. Ne každý se dokáže o rostlinu dobře starat, a tak není divu, že po velmi krátké době rostlina pomalu odumírá. Vybírejme proto takové typy, které nevyžadují specifické pěstební podmínky, pravidelnou zálivku, rosení, přihnojování nebo časté přesazování. 

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Pojištění majetku při povodni

    Každý majetek lze proti povodním pojistit – dům, chatu, interiér domů, vozidlo, celé obce i staveniště. Výhoda takového pojištění je v tom, že v případě nečekané události (katastrofy) budou škody uhrazeny z dané pojistky.Jak postupovat při zasažení povodněmi? Pokud nebudete kontaktování vlastním finančním poradcem, je nutné poradce kontaktovat. Možný kontakt je telefonický nebo podat žádost online. V případě, kdy není k dispozici žádný z těchto způsobů kontaktování je nutné počkat. O událostech a svých klientech poradci vědí a dříve nebo později přijedou.Než poradce přijede, je dobré začít odklízet škody po povodni. Odčerpávat vodu a vymést bahno ze všech prostor. Elektroniku nezapínat a nechat vyschnout, nechat provést revizi elektrických a plynových rozvodů, případně zkontrolovat kvalitu vody. Poté, pokud je to možné, začít sepisovat majetek který je poškozen nebo zasažen vodou a připravit si různé pořizovací doklady, záruční listy a jiné. Žádnou věc, kterou máte pojištěnou nevyhazujte, pokud je to z hygienických důvodů možné.Náklady spojené s odklízením škod mohou být součástí výplaty pojistného plnění, proto si o nich veďte záznamy. Dodržením těchto kroků výrazně uspíšíte řešení pojistných událostí. Pojištění vám pomůže se opět postavit na vlastní nohy.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 5 nápadů pro dekoraci dětského pokoje

    Dětské pokoje jsou nejzábavnější na zdobení. Můžete si opravdu nechat jít a volně běhat s vaší fantazii, když jste zdobení pro dítě. Je vždy zábavné zapojit dítě stejně. Nechte děti, aby své myšlenky a nápady na vyzdobení nábytku, co chtějí, aby jejich pokoj být jako. To může být skvělý zážitek propojení pro rodiče a děti.Pokoj Princezna je ideální pro malou holčičku. Růžové a fialové stěny jsou ideální pro místnosti princezny. Předstírat, že křišťálový lustr visící z svítidla dá místnosti, která zvláštní nádech, aby to vypadalo jako královského paláce. Při vytváření princezna pokoj Royal ložní prádlo jsou v pořádku. Prádlo z saténu a krajky se perfektně hodí do každé místnosti princezny.Pro kluky něco dobrodružného, jako jsou bojové sporty nebo dinosauři. Pro dinosaurů místnosti zkuste malovat stěny v pravěku barvách! Opálení a další země tóny fungují skvěle v dinosauřích ložnic. Můžete být schopni najít nějaké zábavné dinosauří šablony pro malování barevné dinosaurů na stěnách. Pokud nemůžete najít šablony nebojte. Fotografie a plakáty dinosaurů dobře fungovat taky!Možná budete chtít, aby se pokusili vytvořit herní prostor pro vaše dítě. Začněte tím, že malování každou stěnu jinou primární barvy. Další Lepidlo kusy na několika různých stolních her. Oba se stanou umění a můžete pověsit je na dítě zdí. Jen nezapomeňte si koupit nové hry, může vaše dítě být zklamaní, pokud se již hrát svou oblíbenou hru.Teenageři Zdá se, že těšit na pokoje, které jsou stejně pestré jako jsou. Zkuste zdobení jejich pokoj se starými záznamy bojových sportů. Můžete pověsit album kryty na stěnách. Můžete také vytvořit soukromí závěsy ze starých vinylových desek. Můžete přidat nějaké cool světla do místnosti a možná i disco koule dekorací. Získáte uspokojení bytí nejlepší rodič na bloku. Alespoň na jeden den!Pro dítě, které se těší místnost, která je trochu větší klid, zkuste pláž téma místnosti. Světle modré nebo zelené stěny vytvoří klidný efekt. Bílé ložní prádlo bude vaše dítě si myslí, že spí na oblacích! Zkuste neutrální barvy koberec v místnosti, aby to více či útulnou atmosféru. Pokud byste chtěli přidat trochu světlici můžete zkusit visí surf na zdi. Několik velkých hrnkových rostlin se místnost pocit, jako když jste přinesli venku dovnitřNezapomeňte při zdobení dětského pokoje, že je důležité, aby se praktické. Použijte koberce na pokrytí oblasti podlahy, které mají tendenci se zašpiní snadno. Umístěte odpadkový koš na pokoji a nechat dítě bude zodpovědný za vyprázdnění na odpadky den. Regály mohou být užitečné v dětských pokojů, stejně, protože děti mají tendenci sbírat spoustu cetek. Police pomůže udržet své poklady z podlahy a dát dítěti místo pro zobrazení jejich nejcennější majetek.Tyto zelené koberce jsou nejvíce řadit po vlivnými Interiérový design profesionály.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Kolik nožů potřebujeme

    Přestože v kuchyni neustále něco mažeme a krájíme, jen málokdo má doma kompletní sadu nožů ve stylovém dřevěném špalíku. „Ženy zpravidla používají jen dva nože. Na loupání brambor a vykrajování menší nožík, šikovný do ruky, a jeden větší univerzální nůž," říká Jan Růzha, zástupce značky Fiskars. „V každé domácnosti by měl být nůž na krájení chleba, klasický univerzální nůž a škrabka na zeleninu. Koupě ostatních záleží na způsobu vaření, doplňujeDagmar Ondriašová, dovozce značkových nožů.Nůž na pečivo by měl mít delší (asi dvaceticentimetrovou) čepel zkosenou k jedné straně a vybroušenou do větších zoubků nebo do vlnovky. Univerzální nůž bývá rovný, dvanáct až čtrnáct centimetrů dlouhý (čepel). Na hrubé opracování a porcování masa je určen nůž delší a širší (říká se mu i kuchyňský), který má silnější čepel (stabilita při krájení). Na tenké plátky nařežeme sýr, salám, rybu i maso filetovacím nožem (dlouhá úzká a slabá čepel s výrazným hrotem, která se dá prsty jemně prohnout). Krájíš-li často zeleninu či maso na drobné nudličky nebo kostičky (vaření číny), oceníš čepel na konci rozšířenou, která dobře dokrojí i malé kousky masa. Některé firmy vyrábějí také kuchyňské nůžky na střihání čerstvé natě, porcování pizzy a kuřat. Rybími nůžkami od firmy Fiskars kapříka či jiného šupináče nejen naporcujeme, ale tupou stranou čepele, opatřenou zoubky, lehce očistíme od šupin. Prodlouženou zahnutou rukojetí odstraníme vnitřnosti. Speciální kapitolou jsou nože na sýry, u nás dosud málo používané. Při krájení se přitom plátky slepují, lámou a drolí (i když máme ostrý nůž). Na krájení tvrdého sýra existují nože se speciálně prohnutou čepelí. Nože na ementál a poloměkké sýry mají širší čepel (tak trochu připomíná mačetu) s dírkami nebo s vypouklou "linkou" po celé délce čepele (mezi plátky se dostane vzduch a my je lehce oddělíme). Na roztírání měkkých sýrů se vyrábějí nože s krátkou širokou a tupou čepelí. Také šunka se při krájení trhá. Proto má speciální nůž v čepeli vybroušené "dolíky".

    20.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Barvy v interiéru

    Ať už v pokoji nebo v pracovně, vždy se chceme se cítit dobře. Prostor, vnímáme-li ho vůbec, nás má přivést do nálady, jakou si přejeme. A proto je vhodné mít při zařizování interiéru alespoň minimální znalosti o barvách a prostředcích, jimiž lze prostor zvýraznit stejně tak, jako potlačit. Protože na tom, jak bude interiér barevně sladěn, závisí, zda nám v něm bude příjemně a útulně.Barvy mohou uklidňovat i povzbuzovat. Ale i zmenšovat či zvětšovat prostor tím, že zvýrazní, co rozšiřuje perspektivu i potlačí to, co ji zmenšuje. A naopak. Barvy prostě dotvářejí harmonii a estetiku bytu. Ale musí se s nimi zacházet správně...Bezbarvé bydlení není bydlení Vždy je nutné zvažovat obecně platné znalosti barev a osobní vkus, jež vyjadřují barevné kombinace námi upřednostněné. Ale pozor, barevnost interiéru nejsou jen stěny a stropy. Nemáme přece pouze holé stěny, a i zařizovací předměty přispívají k barevné náladě interiéru. S barvou se totiž setkáváme na každém kroku: na nábytku, čalounění, kobercích, záclonách, závěsech, oknech, dveřích, lustrech... I to jsou barevné plochy, které by měly ladit. A nevládne-li mezi nimi barevná harmonie, pak působí celek neuspořádaně. A to ať uklízíme jak chceme. Stále to nebude ono.Je ale třeba mít trpělivost a jistou předvídavost. Krásné prostředí nevzniká hned. Interiér se s časem průběžně mění, zlepšuje, doplňuje až k úplné dokonalosti a harmonii. Teprve pak se budeme uvnitř svých stěn cítit opravdu jako doma.Bílá je nejpoužívanější Už filozofové a léčitelé Orientu tvrdili, že bílá odpuzuje infekce, neštěstí a negativní vlivy. A dodnes je na stropech a stěnách bílá nejběžnější. A je-li malba bílá, pak se zdá prostor větší. Zvětší jej i jednotné vymalování stropu. Pokud se rozhodnete pro účelnou bílou barvu, vytvoří povrchy stěn vhodný a nenápadný podklad pro nábytek i předměty k nim přistavené či na nich zavěšené.Znát účinky barev Barvy se musejí vybírat nejen na základě všeobecných znalostí o jejich účincích, ale i podle vlastních sympatií k té které barvě. Často nás přitahují barvy, v nichž také dobře vypadáme. A nejen to. Určité barevné prostředí našemu oku i duši lahodí, zatímco jiné nás zneklidňuje či dráždí. Existují základní zásady optimálních, vhodných i méně vhodných barevných kombinací, jejichž uplatněním můžeme výrazně přispět k příznivé atmosféře bytu. I když použijeme stejných barev, pokaždé bude místnost vypadat jinak. Záleží totiž na tom, jaké tóny, zda tmavší či světlejší, zvolíme. Variace se dvěma barvami jsou nevyčerpatelné a bytové zařízení lze zvýraznit i tónováním jeho podstatných částí.Škálu spektrálních barev je možné rozdělit na teplé (žlutá, oranžová, červená) a studené (zelená, modrá, fialová).O studených barvách je známo, že mají nejen schopnost vyvolávat zdání chladu, ale také, že toto zdání může mít dokonce až své fyziologické důsledky.Barvy se dají dělit i z hlediska světelnosti - na světlé a tmavé. Světlé prostor opticky zvětšují a předměty vylehčují, tmavé zase zmenšují předměty a ztěsňují prostor. Prostě, každá z barev má charakteristické vlastnosti, které je dobré znát, chceme-li docílit citlivé barevné kompozice.Barevná úprava interiéruVšeobecně lze říci, že každá barva (ve vhodném odstínu) má uplatnění. Ale ne všude a vždy. Odstíny studenějších barev lze klidně použít tam, kde je místnost dostatečně osvětlená a ozářená slunečními paprsky a u tmavé je tomu naopak...Již při kompletování materiálů je možné rozpoznat, zda bude prostor „zateplen" či „zachlazen". Každá barva má totiž svoji účinnost, která se správně uplatní až teprve v souvislosti s ostatními podmínkami daného prostředí. Syté a nápadné barvy jsou například nevýhodné proto, že pohlcují více světla než světlé a ještě ke všemu jsou nápadnější, takže, má-li místnost působit esteticky, musí být velmi pečlivé barevné sladění stropu a stěn s nábytkem, obrazy a bytovými textiliemi. Místnost vypadá menší, je-li malba tmavá nebo jednotlivé stěny vymalovány odlišně. Zrovna tak se místnost zdánlivě zmenší, dělí-li malby stěny. Prostor se pak totiž tříští a vyznívá jako opticky menší.

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • úklidy domácností

    Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. V současné terminologii může být i synony,Za vnější znaky dobré hygieny je obvykle pokládána absence viditelné špíny (včetně prachu a skvrn na šatech) a zápachu. Od doby rozvoje mikrobiální teorie nemocí se termín hygiena používá pro jakoukoli činnost nebo opatření vedoucí k úplnému nebo částečnému omezení škodlivého působení mikrobů (baktérií, hub, virů atd.).,Dobrá hygiena pomáhá zdraví, kráse, pohodlí i sociálnímu styku. Přímo podporuje prevenci a izolování nemocí. (Tedy jste-li zdravý, dobrá hygiena vám pomůže vyhnout se nemoci a jste-li nemocen, dobrá hygiena může redukovat rozšiřování nákazy od vás na druhé.) Na druhou stranu přehnaná hygiena může vést ke snížení odolnosti a ke zhoršení zdravotního stavu.

    09.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová


Výsledky vyhledávání v sekci: Jídlo a pití
  • Čokoládový fondant podle Koko

    Ráda vařím podle kuchařek, protože se tak učím nové recepty a postupy a vůbec – rozšiřuji si tak obzory. A to mám za mnohem lepší rozšiřování, než si třeba rozšiřovat zorničky údivem. Nebo si dokonce rozšiřovat všemožnými způsoby zadek.Před několika dny se mi dostala do spárů první kuchařka food blogerky roku 2013 Veroniky Koko Kokešové nazvaná „Menu podle Koko“. A padla mi nejen do chuti, ale i do noty. A co víc?! Dá se podle ní i vařit! A že to nebývá u mnohých kuchařek možné i při sebelepší vůli. „Menu podle Koko“ je skvělá kuchařka a pokud se rádi u skvělých receptů i pobavíte, tak vám ji doporučuji. A jako ochutnávku pro vás mám něco sladkého. Na nepatrné rozšíření našich zadečků :) Navíc se vsadím, že si na čokoládové pochoutce smlsnou i další členové našich rodin.Ingredience na 4–5 fondantů90 g hořké čokolády (70 % kakaa) / 90 g másla / 60 g hladké mouky / 3 malá vejce / 90 g cukru krupice / máslo a polohrubá mouka na vymazání a vysypání formičekPostupPředehřejte troubu na 190–200 stupňů. Rošt umístěte do střední polohy, dokud je ještě studený. Připravte vodní lázeň: do hrnce nebo rendlíku nalijte pár centimetrů vody a ohřejte na malé plotýnce, dokud se voda nezačne vypařovat. Navažte a odměřte všechny suroviny, nenechávejte nic náhodě. V kovové misce nad párou rozehřejte máslo s čokoládou.Elektrickým šlehačem s metličkou ušlehejte vejce do pěkné táhlé pěny, trvá to minutu. Nepřestávejte šlehat a přisypávejte cukr po vrchovatých lžících. Mezi jednotlivými lžícemi cukru si nechávejte 10–15 vteřin pauzu, přidávejte postupně, dokud tam nebude všechen. Vejce nabydou a pěna bude nadýchanější. Kdybyste vsypali všechen cukr naráz, mohli byste to postupné narůstání udusit.Hnědé vlijte do žlutého. Teplou čokoládu s máslem do vajec s cukrem. Metličkou ručně pomalu spojte v jednobarevnou hnědou hmotu. Pěkně něžně. Prosejte mouku a v něžnostech pokračujte při jejím vmíchávání. Keramické formičky na muffiny dobře vymažte máslem a vysypte polohrubou moukou. Plňte je do tří čtvrtin výšky. Fondant se upeče za 9–10 minut.Vložte formičky na požadovanou dobu do vyhřáté trouby. I po upečení by prostředek těsta měl zůstat níž než kraje. Jakmile uprostřed vyběhne špička, která by chtěla praskat, je konec. Přepečeno. Příště minimálně o 3 minuty méně. Vyjměte formičky z trouby a nechte je pár minut chladnout. Doslova pár. Po 2 minutách by měl fondant snadno opouštět dobře vymazanou a vysypanou formičku. Takže lehce zatřepte s formičkou a hned ucítíte, že fondant půjde v pohodě vyklopit. Hotovo.TipServírujte s něčím tekutým a kyselým. Třeba s jednoduchým malinovým coulis. Recept na něj najdete na mém blogu. Dortík je celkem sladký, takže kyselejší ovoce ho skvěle doplní. Dobře se k němu hodí také zmrzlina – vanilková, kokosová či oříšková. Sváteční variantu můžete přelít ohřátým vaječným koňakem.

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Věděli jste, že borůvky...

    Sušené borůvky se již odedávna používají pro děti jako lék proti průjmu. A to zejména proto, že udržují v těle vodu, působí protizánětlivě a zklidňují zvracení. Nemocné dítě je může klidně během nemoci žvýkat, navíc dobře chutnají. Pokud nejsou po ruce, účinný je i borůvkový čaj.Stejné množství vitaminů jako sušené mají i borůvky čerstvé. Za to, že jsou tak zdravé, vděčí svému modrému barvivu, zvanému myrtilin. Toto barvivo zachycuje volné radikály, čímž snižuje riziko srdečně-cévních chorob. Borůvky pomáhají i na vysoký krevní tlak a šťáva z nich je vhodným doplňkem při dietě.To, co se traduje o mrkvi, platí i o borůvkách. I ty totiž zlepšují zrak. Pravidelně by je měl konzumovat každý, kdo dlouho pracuje na počítači - oči se s borůvkami unaví později. Toto vzácné ovoce by mělo zpomalovat stárnutí mozkových buněk a celkový proces stárnutí organismu a snižovat riziko rakoviny.Borůvky v číslech:110 gramů borůvek působí dvakrát tak efektivně v zachytávání volných radikálů jako jahody a třikrát účinněji než švestky! Proto se i vy předzásobte tímto zdravým ovocem.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zdravé alternativy

    Místo cukru můžeme použít jakékoliv sladidlo. Med, umělé sladidlo, sirup atd.Místo oleje můžeme použít, máslo, heru atd.Místo mléka můžeme použít kefír, jogurt, podmáslí, smetanu, tvaroh atd.Mouku můžeme použít: hladkou, polohrubou, celozrnnou, otruby, ovesné vločky atd.Na ochucení: sušené, čerstvé či konzervované ovoce, ořechy, různé koření, čokoládu, kakao, zeleninu, sýry, šunku atd.K některým přísadám je dobré přidat trochu jedlé sody.Banánové muffinyDva zralé banány rozmačkáme vidličkou. Utřeme tři vejce se 150 g cukru a 150 g másla. Přidáme banány, pak mouku smíchanou s jedním práškem do pečiva a kousky čokolády nebo oříšků. Krátce promícháme a plníme do vymazaných a vysypaných důlků plechu na muffiny. Pečeme asi 20 minut v troubě vyhřáté na 200°C.Celozrnné muffinyV jedné míse smícháme všechny suché suroviny (300 g celozrnné pšeničné mouky jemně mleté, 80 g třtinového cukru, 1 vanilkový cukr, jeden prášek do pečiva, hrstka sekaných ořechů, hrstka rozinek), ve druhé rozšleháme všechny tekuté (2 vejce, 300 ml mléka, 80 g oleje). Pak sypké nasypeme do tekutých, krátce promícháme a rozdělíme do důlků na muffiny. Povrch posypeme drcenými mandlemi (ořechy) a vložíme do trouby vyhřáté na 180-190°C a pečeme cca 15-20 minut.Cuketové muffinyDo šlehací mísy dáme tři celá vejce a 1 hrnek moučkového cukru. V jiné míse smícháme všechny ostatní sypké suroviny (hrnek moučkového cukru, 2,5 hrnku polohrubé mouky, 1 k.l. Skořice, 4 k. l. kakaového prášku, 1 prášek do pečiva). Vejce s cukrem ušleháme do husté světlé pěny. Vmícháme půl hrnku mléka, hrnek oleje a sypkou směs a krátce prošleháme. Nakonec vmícháme cuketu. Naplníme důlky na muffinovém plechu (nebo papírové košíčky) a upečeme ve vyhřáté troubě (200°C, 15-20 minut).4. Čokoládové muffinyV jedné misce smícháme 300 g PH mouky, 100 g rozsekané čokolády, jednu p. l. kakaa, prášek do pečiva. V druhé misce rozkvedláme vejce, 100 g moučkového cukru, 125 g másla a 300 ml podmáslí. Sypkou směs z mouky přidáme k tekuté směsi s podmáslím a mícháme, až se vše spojí. Plníme do vymazaných a vysypaných formiček asi do 2/3. Pečeme při teplotě 180 °C 15-20 minut. Po upečení muffinky po 5 minutách vytáhneme z formiček a necháme vychladnout.Tmavou i světlou polevu rozpustíme každou zvlášť ve vodní lázni. Polevami ozdobíme muffinky.Muffiny s broskvíDo misky dáme změklé 60 g másla, 50 g moučkového cukru, 2 vejce. Vyšleháme do pěny. Smícháme s práškem do pečiva 160 g hladké mouky, 1 vanilkový cukr, 2 lžičky citronové nebo pomerančové kůry, 2 lžíce kakaového prášku. Do ušlehané pěny postupně zamícháme rozpuštěnou 50 g čokoládu, mléko, vanilkový cukr, šťávu a kůru z citronu. Je-li těsto příliš husté, přidáme ještě trochu mléka. Broskve nakrájíme na kostičky. Důlky či formičky na muffiny vymažeme a vysypeme hrubou moukou. Do každého důlku dáme lžíci těsta, posypeme krájenými broskvemi, přikryjeme dalším těstem a posypeme zbytkem broskví. Pečeme asi 30 minut při 180°C. Hotové lehce poprášíme moučkovým cukrem.Jablečné muffiny s nutelouV jedné misce smícháme všechny sypké suroviny, tj. 1 a 1/2 hrnku hladké mouky, 1/2 hrnku krupicového cukru, prášek do pečiva, citronovou kůru a na drobné kousky nakrájená jablka, ve druhé rozmícháme tekuté suroviny – 1 vejce, 100 g mléka, 100 g oleje. Nakonec smícháme všechno rychle zhruba promícháme. Do košíčků nebo důlků na plechu dáme trochu těsta, na ně trochu nutely a přikryjeme těstem. Pečeme asi 20 minut při 200° 

    22.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Pečené kuře s bramborem a zelené chilli dresinkem

    Pečené kuře s bramborem a zelené chilli dresinkemTyp Recept: Hlavní jídla Porce: 4Časová náročnost 20 min Doba pečení 45 min Celková doba 1 hodina 5 minutPokud můžete získat celé kuře již butterflied, můžete ušetřit námahu dělat sami. Pokud začínáte s celé kuře, viz poznámky na konci tohoto receptu, jak ji motýla. Brambory a omáčkou jsou nepovinné, ale hezké doprovod na kuře. Kuře by také krásné vařené na grilování. Použil jsem jalapenos pro oblékání a bylo to velmi pěkné. Budete potřebovat 2 malé nebo 1 velké Jalapeno. Můžete také nahradit petržel pro koriandrem v oblékání a / nebo podskupiny v jogurtu pro majonézy. Obvaz je skvělý zeleninový dip, jakož i, pokud vám ještě zbývá do dalšího období.Složení Motýl  kuře a v případě potřeby (pro snadné otáčení), závit dvě špejle přes ze strany na stranu. Plátek brambory a promícháme ve velké míse s olejem, tymián, sůl a pepř. Připravte si dva plechy na pečení (trasa jeden pro kuře s fólií, chcete-li, pro snadné clean-up). Pro plech pro brambory, sprej lehce vaření sprej a šíří brambory rovnoměrně plech.Kombinovat ingredience marinády piri piri v kuchyňském robotu nebo mixéru. Postup do hladka. Rezerva 1/4 šálku marinády a dejte stranou.Předehřejte troubu na 425 ° C s regálů ve středu a jeden nižší. Rub zbývající marinádu na horní části kuřete. Položte kuře na plech, bok kůží dolů. Umístěte kuře v předem vyhřáté troubě na středním stojanu. Místo plechu na pečení s bramborami jeden rack pozice pod ní a pečené kuře a brambory jak po dobu 15 minut, podlévání jednou vyhrazené marinádou. Otočte kuře přes (skin stranou nahoru) a flip brambory. Cook kuře dalších 20-30 minut, podlévání několikrát s vyhrazené marinádou, dokud vařené (v závislosti na velikosti vašeho slepicích). Zkontrolujte brambory pravidelně a odstranit, když dozlatova.Zatímco kuřecí maso a brambory jsou vaření, aby obvaz tím, že kombinuje všechny ingredience v kuchyňském robotu nebo mixéru a zpracování, dokud dobře kombinovat.Jak motýla kuřete: Místo kuře na prkénko s prsní stranou dolů a paličky čelí směrem k sobě. Pomocí kuchyňské nůžky a ostrý nůž, snížit na jedné straně páteře, z jednoho konce na druhý. Opakuje na druhé straně. Vyjměte a zlikvidujte páteř. Flip kuřecí znovu a pomocí dlaní ruky, stiskněte kuře směrem dolů a lehce vyrovnat.

    04.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Krémová rajská polévka

    Postup práce:Spařte čerstvá rajčata v horké vodě a oloupejte je ze slupky, pak je nakrájejte na plátky.V hrnci rozpustíte máslo ke kterému přidejte na jemno nakrájenou cibuli a osmahněte do zlatova.Potom do hrnce přidejte na jemno nasekaný česnek, důkladně promíchejte a zaprašte hladkou moukou.Vytvořte světlou jíšku do níž přidáte nakrájená rajčata, pyré, cukr a vše zalijete vývarem. Opět pořádně promíchejte a nechte na mírném ohni vařit cca 30 minut.Po půl hodině vaření přidejte do polévky drcený hřebíček, sůl a pepř a stáhněte z ohně. Nechte chvilku chladnout.Ne zcela horkou rajskou polévku nyní propasírujte anebo rozmixujte do hladkého krému.Nakonec do polévky přidejte sladkou smetanu a dobře promíchejte.

    08.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová


Výsledky vyhledávání v sekci: Manželství
  • Neurovědy pravé lásky - a co říkají lásky!

    Každý má představy o lásce; pro lidi, je to celoživotní předpojatost. Milostný vztah je jedinečný v tom, že napříč kulturami, nic se řídí jinak normální lidské bytosti dělat bláznivé věci, než je hledání lásky vazby v páru vztahu.Co je to pravá láska, však?To má mnoho atributů. Jedna zkušenost lásky je jako Mark Twain popisuje, „neodolatelnou touhu být neodolatelně žádoucí.“ Nové poznatky v neurologii bude souhlasit s tvrzením pana Twaina. Romantická přitažlivost Zdá se, že uvolnění stejné úrovně, ne-li vyšší, dopaminu a oxytocinu do krevního oběhu jako léčiva.Pravá láska, ale je všeobjímající. To odráží atributy lidské povahy v celé své kráse.„Láska je jediný rozumný a uspokojivé odpověď na problém lidské existence,“ říká psychologický teoretik Erich Fromm. Je to něco, co „se táhne srdce a dělá vám velký uvnitř,“ říká básník a autor Margaret Walker.Ještě dalekosáhlejší názor říká, že,„Láska nemá povědomí zásluh nebo DeMerit, ale již bez měřítka... Láska miluje, to je jeho povaha“ ~ HOWARD THURMANAtributy skutečné lásky, jsou ty, které odrážejí naši lidskou přirozenost. Jsme vztah bytosti, drátových s vrozenými různic pro empatické spojení.Dávání, založená na znalosti sebe a ostatní?Vrcholoví sportovci vědí, že je to pravda, v ‚žádná bolest, žádný zisk‘ klišé. Podobně partneři u zdravých, silných vztahů rozpoznat láska je denní disciplína, plný cvičení, které udržují své srdce a mysl pružná a silná.Studie ukazují, Romantická láska může trvat celý život a vést k šťastnější, zdravější vztahy. Udržet vášnivou lásku naživu po celý život je víc než je to možné; to také vede k šťastnější, zdravější partnery. Skutečný romantická láska mezi partnery není totéž jako první intenzivní fáze ‚zamilovanost‘ podle výzkumníka Dr. Biance Acevedo na University of California.Dr Acevedo poukazuje na to, že „Romantická láska má intenzitu, zapojení a sexuální chemii, že [‚zamilovanost‘fáze] má po odečtení obsedantně složku.“ Vzhledem k tomu, obsesivně love způsobuje hroty úzkosti a pocity nejistoty a nejistoty, co usnadňuje zdravé dlouhodobé vášnivá přátelství je „pocit, že partner je" tam pro tebe,“uvádí Dr. Acevedo.Pravá láska živí empatické spojení do sebe a jiné, která umožňuje oba partneři v páru vztahu k růstu soucitné pochopení osobního hodnoty každý partner přináší do jejich života.Pocit vlastní hodnoty nemůže být dán jiný, nicméně. Jedná se o vnitřní vlastnost, která je podporována v rámci sebe sama, dovednost, která je třeba se naučit, častěji tvrdě, pokud vůbec, v dalším průběhu vztahu.Tato kvalita je základním předpokladem, aby se stal zralý dárce ve vašem vztahu. Jak jinak může partner dát jeden druhému to, co každý nejvíce touží - bezpečná sdílené připojení s druhým, v němž jsou také vidět a ceněny pro jedinečné osoby jsou. Tato myšlenka se vztahuje následující:„Úspěch manželství nepřichází v nalezení‚správné‘osobu, ale pokud jde o schopnost obou partnerů, aby se přizpůsobily skutečné osoby, které nevyhnutelně realizovat se vzali.“ ~ JOHN FISHERV konečném důsledku lidské bytosti jít do jejich vztahů se získá více než získat lásku. Jsme jsou zapojeny s „nutkání“, aby se děje, a významně přispívají, a to platí i pro partnery ve vztahu k sobě navzájem. V ideálním případě by partneři soutěžit obohatit si navzájem životy takovým způsobem, že vyživují svůj vztah. Nebo, jak Diane Sawyer poznamenává: „Dobré manželství je (ve skutečnosti) soutěži štědrosti.“Nevěra a idealizoval představy o lásce?Až příliš často, partneři jít hledat lásku, klamáni zromantizovaného pojmu najít spřízněnou duši, aby měli velký manželství. Mnoho ztrácet čas hledat ideálního milence, namísto použití své síly k vytvoření milostný vztah Aspire.Když partneři jsou nešťastní, že tento pojem může klamat je začít hledat jinde. V takových chvílích, potřebují budíček. Po pravdě řečeno, „špatné manželství nezpůsobí nevěru, nepřesnost způsobuje špatné manželství,“ říká psychiatr, autor a rodinný terapeut Frank Pittman.Nevěra není schůdné řešení. Je to výzva k chaosu a utrpení, s trvalé následky, a to nejen pro partnera, který byl zrazen, ale i zrady partnera.Dr. Pittman dále dodává:„Nevěra vyplývá z přesvědčení, že ženy [mužů] mají moc, aby se cítíte jako člověk, [a] ženy, pokud jste jen najít ženu [muže], který si myslí, že jste perfektní, pokud si jen najít ženu [ muž], že jste zraněný, nebo ještě zklamaný [nebo že potřeby a váží dávání].“ ~ FRANK PITTMANBezpochyby je tu moudrost čeká na správnou osobu, a chemie faktory v přivést partnery dohromady, a to i důkaz, že jsme podvědomě vybrat partnera, který má kladné a záporné vlastnosti podobné našim rodičům, naší ‚Imago‘ zápas, jako Dr. Harville Hendrix poznamenává ve svých knihách Získání Love You Wanna (pro páry), a Udržování Love You Najít (pro jednotlivce) - a tak můžeme společně pracovat na vyřešení předčasného rány.S odvoláním na partnerovi jako soulmate není problém; posedlá nebo opakovaně ptát, zda jsme si vzal špatnou osobu, v mnoha případech (ne všichni), krade pryč energii, která by byla lépe využita při kopání hluboko, dostat do práce, přístup těchto zdrojů uvnitř, se pomalu začíná léčit, jak pro jednotlivce, tak pár. To může také nechat partnery náchylné k sexu nebo lásky závislost.Zig Ziglar říká, že je nejlepší v následující citaci:„Nemám žádný způsob, jak zjistit, zda jste či nejste si vzal špatnou osobu, ale vím, že mnozí lidé mají spoustu špatných představ o manželství a co to znamená, aby se, že manželství šťastný a úspěšný. Budu první, kdo přiznává, že je možné, že jste si vzít špatnou osobu. Nicméně, pokud se chováte špatnou osobu jako správnou osobu, můžete také skončit, že si vzal tu správnou osobu po tom všem. Na druhou stranu, pokud si vzít si tu správnou osobu, a léčit tuto osobu v pořádku, určitě bude mít skončil brát si špatnou osobu. Také vím, že to je mnohem důležitější, že je tou pravou osobou, než je vzít si tu správnou osobu. Stručně řečeno, ať už jste si vzal právo nebo špatnou osobu je v první řadě záleží na vás.“~ Zig ZiglarPokračovat ve výzkumu a soulmate, jako reakci na nevyhnutelné výzvy při tvorbě zdravého emocionální intimity ve vztahu, je riskantní v nejlepším případě. Pravá láska vytváří spřízněné duše; Je to proces, a ne cíl.Empatie a kvalitní vztah během konfliktu?Není to láska, která udržuje svůj pár vztah, nicméně. Je to kvalita vztahu, který udržuje svou lásku.Usilovat o empatické spojení ve vztahu k druhému, je snažit se rozumět každému slovu druhá neříká. Není snadné feat.Konflikt doslova hází energie v těle a mysli z rovnováhy tím, že aktivuje odezvu přežití našeho těla, nebo sympatický nervový systém.A to je místo, kde gumové splňuje silnici. Jak se dá udržet kvalitu vztah, s ohledem na skutečnost, že jako jedna z nejoblíbenějších a obdivovaných básníků poznamenali:„Manželství je jeden dlouhý rozhovor, kostkovaný spory.“ ~ ROBERT LOUIS STEVENSONSpory s blízkými představují obrovské výzvy, a ano, dokonce i pro ty, kteří se zdát, aby se hádat o zvyk. Lidé jsou zapojeny s vrozenými nutkání na hmotu a smysluplně připojit, tedy, ‚rozdíly‘ mezi milenci spouštět základní obavy, jako je odmítnutí, nedostatečnosti nebo opuštění.Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak vyjádřit lásku, je naslouchat, se srdcem k srdci toho druhého, což se soucitným pochopením. Je to, co je empatická spojení je. A empatie není řešením. Vy a váš partner jsou zapojeny s obvodem do empathically připojit. Jako počítač, aby si toto zařízení a jeho výhody, budete potřebovat instrukce a pravidelný trénink.Regulující hněvu a strachu, transformovat je do kladných aktiv?To nás děsí cítit odpojen od těch, které milujeme; Zatím nám to také děsí, když druhý nevidí, a hodnotu, kdo jsme a jedinečné příspěvky toužíme přivést k životu a klíčových vztahů. Ty se zdají být naše největší obavy, a to jak intimita obavy z: blízkost a odloučení. Zneklidňující emoce, pokud nejsou regulovány, uvolňují vysoké hladiny stresových hormonů v těle.Stejně jako ostatní části nervového systému, sympatický nervový systém pracuje prostřednictvím řady propojených neuronů. Naštěstí to funguje v komplementárním způsobem, jako tým a ne opozice, s parasympatické nervové soustavy.Vzhledem k tomu, sympatický je okamžitá reakce, která vás připraví mít mimořádnou sílu k boji nebo utéct a parasympatické nervové soustavy, v kontrastu, je postupná odezva, která obnovuje relativní rovnováhu energií vašeho těla a mysli. Můžeme se naučit pravidelně hněvu a strachu, způsoby, které jsme uklidnit svou mysl a tělo.Dar poslechu sebe za pochopení, když platil obratně, je jedním z nejsilnějších regulátory strachu. Jako jeden existenciální filosof to popisuje takto:„První povinností lásky je poslouchat.“ ~ PAUL TILLICHJe to ve chvílích, kdy váš pocit bezpečí cítí ohrožen, že vy a váš partner nejvíce potřebují odezvu zajišťující od sebe, ten, který uvolňuje oxytocin, bezpečnosti a lásky hormon, do vašeho krevního oběhu.Pečování reakce partnera, když druhý je spuštěno, může pracovat hojení divy. Je to jeden z nejlepších schopností, podle manželství výzkumník Dr. John Gottman, který předpovídá, zda pár vztah vydrží bouře.Nastavení záměr vytvořit pozitivní výsledky ve vytápěných chvílích je klíčem. Podle jeho slov,„Vztah je smlouva o vzájemné nurturance. Vztahy musí být bohatý klima pozitivity. Pro vztahy se být silný, ideální klima je jedním hemží pozitivní interakci.“~ JOHN GOTTMAN, květen 2009Tak často zapomínáme, že jako lidské bytosti, jsme řídí stejnými zákony, kterými se řídí celý vesmír. Jsme najednou vědců a zaměření vědecké studie.Naše mozky jsou zapojeny nejen pro vztahy, které jsou zapojeny pro zdravé ty, které jsou všechno o rovnováze. Vysoká hladina strachu nebo hněvu způsobit uvolnění vysokých hladin kortizolu, které mohou způsobit nerovnováhu a psychické nebo emocionální rozrušení, jakož i psychosomatické onemocnění.Milostné vztahy, například špičkových škol života?Milostný vztah je jedinečný v tom, že přináší problémy, jako žádný jiný. Tím pádem je to proto, že je to potenciálně prvotřídní škola, vztah, který nás napadá více než kterýkoli jiný, protáhnout způsobem, který nám umožní odvážně milovat celým svým srdcem.Rodič-dítě vztahy mohou být srdcervoucí a náročné v porovnání, nicméně, je to mnohem snazší milovat děti. Je to jednodušší, snad milovat své děti tak, že dětem, na rozdíl dává našim partnerům, je více uspokojující, protože děti mají tendenci být více vnímaví. (Rodiče také mají tendenci upřednostňovat děti, které jsou více vnímaví k jejich dávání.)Je to podstatně jednodušší mít skvělý vztah s našimi dětmi, než je tomu u našeho partnera. Tak, děti nejsou naše ‚nejlepší‘ učitelé ve škole života.Proč to musí být náročné?Vrozené problémy páru vztahu jsou přesně to, co potřebujeme vymanit, uvolnění a přístřešek pouta a rány raného dětství. Ve slovech Josepha Barth,„Manželství je naše poslední, nejlepší šanci vyrůst.“ ~ JOSEPH BARTHGenuine dávání není ani tak o to, co ‚je třeba‘ dát, a to zejména, dávat‘to znamená, že ve skutečnosti, protože partneři často objevovat na základě apriorní představy o tom, co to znamená být hodnoty a miloval, nervové struktury potiskem v buněčné paměti - nebo časné přežití-love mapy.Je to proces zrání, který přináší partnerům uvědomit, že skutečné dávání je založen na poznání, co vyživuje druhý z pohledu toho druhého! Dítě nám nemůže zpochybnit stejně jako životního partnera. To proto, že je to příliš snadné propustit nebo odladit děti, a říct si, že jako rodiče, víme lépe.Děláme v mnoha ohledech, samozřejmě. Jde o to, že jsme měli naše jedinečné vnitřní smysl pro sebe a moudrost od doby, kdy jsme byli děti. Nebylo by to bylo skvělé, kdyby naši rodiče věděli, jak se více naslouchat, a přednášet méně?Milovat, jako duchovní cestu k self-realizovat?V průlomovém, nejprodávanější nátěr na lásku a osobního růstu, The Road Méně cestoval, psychiatr a autor Scott Peck nám dává následující definici lásky jako:„Vůle rozšířit sebe sama za účelem rozvíjení své vlastní nebo někoho jiného duchovní růst.“ ~ SCOTT PECKCo duchovní růst má co do činění s neuroscience mozku a vztahy?Je pozoruhodné, že Dr. Peckovu použití slova ‚duchovní‘ se netýká náboženství samo o sobě, a spíše klinických pozorování lidského chování, jak přirozeně motivované citovými (duchovní) různic pro smysluplné připojení, transcendence a lásky, je vytváření pojmů, které je úzce spojena s konceptem Dr. Abraham Maslow ze ‚seberealizace‘.Co bylo kdysi teorie, když Drs. Peck a Maslow publikoval svá díla, se nyní opírají o desetiletí neuroscience. Studie ukazují, že lidský mozek je zapojen pro vztahy s obvody pro péči, soucit a empatické spojení, mimo jiné úžasné kapacit, jako je představivost, možnost myšlení a vnitřní připojení k podivuhodné zdrojem tvůrčího génia, který se vzpírá logické vysvětlení.V kontroverzní knize publikovaného výzkumu na vědě spirituality, jak Bůh změní váš mozek Neurolog Andrew Newberg a terapeut Mark Waldman, který se používá mozek skeny ke studiu duchovní praxe, jako jsou modlitby a meditace, a dospěl k závěru, že zatímco soucit bázi vnímání Boha a duchovních záležitostech ovlivňovat kvalitativně blahodárné a hojivé změny struktury v mozku, represivní, drsných nebo úsudku vjemy způsobují skutečnou škodu. Tyto nálezy byly přesvědčivé napříč různými náboženstvími, a to i bez účasti v každém náboženství, tedy údajných ateistů.No před nejnovějších poznatků v oblasti neurověd, Albert Einstein intuitivně udělal podobnému závěru,„Nejdůležitější rozhodnutí děláme, je, zda věříme, že žijeme v přátelském nebo nepřátelském vesmíru.“ ~ ALBERT EINSTEINCo je ještě úžasnější je, že skutky lásky, ať už vzhledem k tomu, nebo obdržel, vyživují každou buňku v těle s zdravé hormonů. Proč brát prášky? Take radu lásky lékaři sám, Dr. Buscaglia, místo toho,„Příliš často podceňují sílu dotek, úsměv, vlídné slovo, naslouchající ucho, poctivý kompliment, nebo nejmenší zákona o péči, z nichž všechny mají potenciál proměnit život kolem.“ ~ LEO BUSCAGLIATím pádem, emoční stavy, jako je soucit, výtvarný projev, empatické spojení, a tak dále, jsou více než jen emoce. Mnohem více. Jsou hardwired motivační disky, sdílené univerzální touhy, je hodnotový systém druhů vnitřní.Čtyřiadvacet hodin denně, a to doslova, tato emocionální nebo duchovní ovladače formovat lidské chování, podvědomě zevnitř, snažit se dělat víc, než jen přežít, dát, s cílem přispět k uspět v životě a vztazích souvislostech.Nejjasnější důkaz, možná o síle těchto emocionálních řidičů je stále úspěšné uplatnění vědy o lidské motivace a chování (Maslow, a jiní protože), například prostřednictvím marketingových a politických kampaní, navrženy tak, aby mocně využít spotřebitelské výdaje nebo veřejné mínění sloužit peněžní zisk nebo politické zájmy.V nadpisu Flow Kniha: Psychologie optimální zážitek, Mihaly Csikszentmihalyi diskutuje o jeho výzkumu. Také známý jako ‚v zóně‘ sportovci, průtok je stav vědomí, v němž mysl a tělo jsou absorbovány v činnosti bez pojetí času. Csikszentmihalyi tvrdí lidé nejsou spokojeni, protože dosud zcela zřejmé, že ‚vesmír‘ nebyl vytvořen tak, aby byly šťastné, že naopak, že vesmír má v úmyslu je zmařit v jedinečným způsobem za účelem pomoci jim růst.Zajímavé je, že zjistil, že když jsou lidé požádáni o nejlepší okamžiky ve svém životě, ale v drtivé většině hlásí, že:„Nejlepší momenty v našem životě nejsou pasivní, receptivní, relaxační časy... Ty nejlepší momenty obvykle dochází, když tělo a mysl člověka se protáhne na hranici svých možností v dobrovolné snaze dosáhnout něčeho složitého a užitečného. Optimální zkušenost je tedy něco, uděláme stalo.“ ~ MIHALY CSIKSZENTMIHALYILidská zkušenost snaží najít smysl a jedno ve vztahu k životu a blízkými, je skutečně duchovní hledání. Jako lidské bytosti, partneři v několika vztazích jsou zapojeny do těchto základních připojení, bez ohledu na to, že stejně jako většina vědců, nemusí označovat je jako duchovní.V jistém smyslu je láska seeking duchovní spojení uvnitř sebe, a mezi sebe i druhé. Je to celoživotní proces směrem ke zralé lásky a moudrosti. Cokie Roberts to takhle:„Pamatujte si, že udržet příjemný, dlouhodobý manželství trvá úsilí, záměrnost a záměr se učit jeden o druhém. Jinými slovy, manželství je pro dospělé.“ ~ COKIE ROBERTSBez ohledu na to, že většina vědců se lze vyhnout slovo ‚duchovní‘ a že naše Učebnice vysvětlit lidské chování úzce z hlediska přežití druhu, důkazy říká jinak. Je zřejmé, že lidský mozek je pevně propojeny tíhnou k - a naplnit celoživotní osobní úkol smysluplně spojit, překonat pouhý senzorickou existenci - nebo jednoduše zajištění naší pokračující přežití jako lidské bytosti.Slova jsou omezeny v popisovat duchovní záležitosti, což váhání vědy srozumitelné částečně. Podle Einsteina„Bylo by možné popsat vše vědecky, ale to by nemělo smysl,., Že by bylo bez významu, jako byste popsal Beethovenovy symfonie jako variaci tlaku vlny“ ~ ALBERT EINSTEINV této době v naší evoluce, nicméně se zdá, náš druh je ohrožena silami, které používají slova, pro účely měnové nebo politický zisk, conceptualize lidmi a mužské a ženské vztahy, v mechanických, ponižujících nebo sporného podmínek.Jasně uvedeno, spiritualita je jednoduše celoživotní pátrání po nezáleží, to znamená, že pro smysluplnou připojení k životu. Drsné zacházení, násilí, válečné hry, nebo taktiky strachu, ponížení, stud nebo nenávisti, a podobně, poškodilo zásadní vnitřní spoje, poškození neuronových sítí v mozku a těla.Emoce dávají životu smysl. Žít smysluplně je vždy asi naruby emocionální spojení. Zdravý vztah není buď, anebo tvrzení; to je pokračující čin vyvažovat oba, a procesy. To vyžaduje hodně odvahy a odhodlání realizovat tento celý Přijměte způsob naučit se milovat sebe a jiné, jako nevyhnutelné pocity zranitelnosti mají na území intimních vztahů.Pravá láska dává takovým způsobem, který umožňuje ostatním vědět, že jste je vidět jako jedinečné jednotlivce jsou, a vyjadřuje svou lásku a přijetí s pečující akce a promyšlené odpovědi. Dokonce i moudrý prezident vykonává sílu svých možností, nějakou dobu trvat, aby uznaly hodnotu svého partnera jako jedinečné bytosti:To, co jsem si uvědomil, jak jsem starší, je, že Michelle je méně znepokojeni mi dává jí květiny, než ona je, že „mě dělat věci, které jsou pro mě těžké - vybojovat čas. Že jí je důkazem, důkaz, že jsem přemýšlel o ní. Oceňuje květiny, ale ke svému románku, je, že jsem vlastně dávat pozor na věci, které se stará o, a čas je vždy důležitým faktorem.“~ BARACK OBAMA, Ebony, 200Skutečná láska k sobě a jiným, mezi životními partnery, má dalekosáhlé důsledky na rodinu a potenciálně náš svět. Výsledky ukazují, že kvalita pár vztah má uklidňující účinek na jeho partnerů.„Když je láska v manželství, tam je harmonie v domě, když tam je harmonie v domácnosti, je spokojenost v komunitě, když je spokojenost v komunitě, je prosperita v národě, v případě, že je prosperita v zemi, tam je mír ve světě.“ ~ Čínské příslovíCo je to pravá láska, na závěr? Podle slov Davida a Vera Mace, „vývoj opravdu dobré manželství není přirozený proces.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Ženy by někdy mohly více zapomínat

    „Minule jsi ale udělal něco podobnýho,“ křičí na svého muže žena. „Kdy?“, ptá se nechápavě muž. „Když jsme jeli za tvojí mámou a stavovali se na benzínce za městem, tys mluvil s ní, myslíš, že si to nepamatuju?“ A tak dále a tak dále. Den, kdy jsem neumyl nádobí. Den, kdy jsem nevynesl koš. Den, kdy jsem ti slíbil dárek. Den, jsem ti řekl, že si tě chci vzít. Den, kdy jsem se vrátil domů v osm ráno, aniž bych věděl, kde jsem spal. Samé lepší připomínky, výčitky a náznaky při sebemenší příležitosti. Je nám jasné, že prostě někdy řekneme něco, co se dá proti nám velice dobře a snadno použít, ale vskutku nepochopím, že někdy je partnerka schopna připomenout čtyři roky starou záležitost, kterou muž má daleko daleko zasunutou v podvědomí. Pokud si žena myslí, že připomenutím něčeho, čím se partner provinil stejně jako ona, něčemu pomůže, pak tomu nerozumím. Zkušenost jí již mohla napovědět, že námi zapomenuté zážitky prostě okomentujeme slovy: „To není pravda.“ Ne, že bychom vám chtěli za každou cenu odporovat, jen si ten daný okamžik nepamatujeme. A jestliže si to nepamatujeme, tak to neexistuje.  Rada číslo 1:Nikdy se nám nesnažte vnutit něco, o čem si myslíme, že jsme nikdy neřekli nebo neudělali. Rada číslo 2:Pokud jsme vám někdy udělali něco, co sami nesnášíme, stačí, když to zmíníte jednou, možná dvakrát. Tři a více pokusů nám cokoli takzvaně omlátit o hlavu se míjí účinkem a začínáme být lehce vytočení a při překročení určité míry odcházíme z pokoje, ač to ve vás vyvolá další vlnu vzteku na nás.Rada číslo 3:Pište si vše, o čem víte, že nám budete chtít vyčíst, a vždy nám to předložte. Ne k podpisu, ale k uvědomění. Trochu si v hlavě zafixujeme, že něco je špatně a že jste udělaly jistý krok k tomu, abychom se z toho příště jen tak nevykecali. No, to ovšem neznamená, že si to budeme pamatovat.Rada číslo 4:Nespoléhejte na to, že pokud zapomínáme vlastní špatné činy, si nejsme schopni vzpomenout na ty vaše. Rada číslo 5:Myslete si, co chcete, ale v rámci zachování zdravého rozumu na obou stranách na své výčitky a připomínky vůči nám prostě jen myslete a nevyřkněte. Rada číslo 6:Milujeme vás takové, jaké jste :-) Tak nás taky milujte. Takové, jací jsme. Bez výčitek. Bez nátlaku. Bez připomínek.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Po letech spokojeného vztahu vidíme partnera hezčího, než opravdu je

    Dlouholeté spokojené vztahy mají vliv na to, jak vidíme našeho partnera. Studie ukazují, že mám tendenci ho nadhodnocovat. Vztahy ovlivňují náš pohled na světDlouhodobě spokojené vztahy dokážou ovlivnit náš pohled napartnera i jeho hodnocení. Když má žena nebo muž hezké vztahy, ve kterých secítí dobře, má sklon hodnotit vše mnohem víc pozitivněji. Včetně vzhledupartnera či partnerky. Žena i muž prostě soudí na základě svého dobrého vztahucelé své okolí, všechny lidi, všechny situace, veškeré konflikty a neshody.Proto, pokud má dobré vztahy s partnerem či partnerkou, zvládá celkovělépe svůj život.Jste pozitivní nebo negativní?Člověk ve spokojeném vztahu je schopen vytěžit z každé situace(i nepříjemné) to nejlepší. Hledá v každém konfliktu ponaučení neboinformaci, proč se mu daný konflikt stal. Snaží se neustále zlepšovat kvalitusvého života, vylepšuje si rodinné i pracovní vztahy, snaží se osobnostně růst…Intimní a partnerské vztahy totiž představují největší anejdůležitější oblast v našem životě. Když máme se vztahy problémy, hodněnám klesá sebevědomí, přestaneme si věřit a naše sebehodnocení se zhoršuje.Máme sklon si více stěžovat. Ale když se nám na partnerské úrovni začne dařit,všechno se nám zdá hezčí. A protože za to všechno vděčíme svému protějšku,tíhneme k tomu vidět ho hezčím, než ve skutečnosti je.Vztahy podrobené výzkumuVědci si vzali skupinu párů a dali jim několik fotek jejichpartnera nebo partnerky. Řekli jim, aby vybrali tu fotku, na které je jejichpolovička skutečně tak, jak vypadá. Vědci totiž vzali fotku každéhozúčastněného, udělali několik kopií a jednu půlku fotek vylepšili zatímco natěch ostatních daného člověka nějakým způsobem zošklivili. Výsledek byl takový,že všichni (nezávisle na tom, zda to byl muž či žena), kteří měli spokojenévztahy, vybrali fotku, na které byl jejich protějšek nejhezčí. Tato fotka jimpřipadala nejreálnější. Tímto stylem mohli pak vědci odhadnout míruspokojenosti každého jednotlivce ve vztahu jen na základě toho, jakou fotkuz výběru určili jako tu nejreálnější.Pokud je tedy Váš partner s Vámi spokojený, nemusíte sebát, že byste se mu někdy nelíbila. Stále Vás vidí hezčí a hezčí.

    27.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zlatá pravidla pro rozvod v rodině s dětmi

    Mysleli jste si, že jste našli lásku na celý život – postavili jste si domeček nebo koupili byt, pořídili psa a dítě a najednou jste zjistili, že to není takové, jaké jste si představovali. Názorové rozdíly byli příliš velké, neshody časté a vy i váš partner už nemáte dost energie na to, abyste to neustále řešili dokolečka. Řešení je nasnadě a zní ROZVOD. Jenomže při rozvodu nejde jenom o samotné aktéry, ale také o děti, kteří mohou takovým rozchodem rodičů být poznamenaní na celý život.I když je dítě malé a rodiče si myslí, že tomu nerozumí, tak opak je pravdou. Dítě to vycítí. Mohou pak nastat problémy ve škole nebo školce, sociální problémy, výchovné problémy nebo může dítě začít trpět depresemi či strachem. I když je každý rozvod jiný, jsou v něm jiné osoby, jiné podmínky, jiné aspekty, existují jistá základní pravidla, jak byste se měli chovat, aby vaše dítě zbytečně nezažívalo pocity úzkosti.1.Neobviňujte toho druhéhoVy tu nejste oběť a ten druhý není viník. Takhle před dítětem určitě role nerozdělujte. I v případě, že vás partner podvedl, zřejmě k tomu vedla nějaká neútěšná situace doma nebo jiné problémy, takže vina je vždycky na obou stranách. Nebo pokud s tím nesouhlasíte, si to nechte pro sebe. Dítě bude potřebovat oba svoje rodiče i po rozvodu, takže druhého neočerňujte, protože dítě si k němu vytvoří negativní vztah a bude tím opět jenom trpět. Říkejte to tak, že jste se změnili nebo spolu vzájemně nesouhlasili, ale ne, že za to může maminka/tatínek. Buďte neutrální.2.Buďte fér a buďte předvídatelní„Ne, s kamarády na tábor jet nemůžeš, protože tatínek ti na to nedal peníze.“. Tohle rozhodně není dobrá cesta, jak spolu vycházet. Dítě by nemělo být svědkem toho, jak se jeho rodiče hádají, ať už kvůli tomu, kdo ho bude mít na Vánoce, nebo jestli mu zaplatí školu v přírodě. I po rozvodu by rodiče měli být zajedno v tom, že chtějí, aby se jejich dítě mělo dobře. A toho docílíte jedině tak, že spolu budete vycházet a vzájemně k sobě budete fér i během rozdělování svátků, narozenin, oslav, Vánoc a Velikonoc, kdy u koho dítě bude. Zároveň je vhodné udržovat jistou harmonii i mezi každodenními záležitostmi, protože rozvod je pro dítě tak jako tak velká zátěž a změna, takže potřebuje mít nějakou jistotu a být schopné předvídat, co se bude dít.3.Mluvte a buďte upřímníI malé děti vidí, že se něco děje. Sice nerozumí tomu, jestli se hádáte o pětikorunu nebo o to, kdo snědl poslední kolečko salámu, ale vědí, že se něco děje. Vyrozumí to z vašeho postoje, hlasu i gest. Takže nemá smysl si před ním hrát, že se nic neděje. Naopak. Dítě si potom totiž bude vymýšlet vlastní teorie, bude se bát a bude zmatené. Lepší je si s dítětem v klidu sednout a probrat to s ním. Neznamená to ale, že mu budete vyprávět celý příběh alá „Jak jsem poznal vaši matku“, ale v malých dávkách dítěti budete podávat pravdu. Buďte přitom upřímní, na nic si nehrajte a nelžete. Dítě by to poznalo a potom by to bylo ještě horší.

    19.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Hádka a usmíření ve vztahu

    Vzájemným obviňováním usmíření rozhodně nedosáhnetePři hádkách ve vztahu se často stává, že se partneři v rámci hádky začnou navzájem obviňovat z věcí, které s úvodním problémem vůbec nesouvisí. Začne to obviněním jednoho, druhý se začne bránit, tak vytáhne nějaké starší obvinění, první mu to vrátí…a takto to postupuje v řetězové reakci. Snažte se tomuto bludnému kruhu vyvarovat! Takový způsob hádky určitě nepovede k usmíření. Místo něj se otevřou staré rány, způsobíte si navzájem bolest a o usmíření nebude žádný z Vás chtít ani slyšet. Nebojte se proto připomínat si během hádky, jaký problém vlastně řešíte. Co jsme vlastně vyřešili?Neodcházejte od nedořešených věcí. Je pravda, že někdy je lepší, když si ve vztahu navzájem poskytnete nějaký čas k přemýšlení. Ale vždy, když se rozcházíte, mělo by být jasné, s čím se rozcházíte. Ať už je to nějaké řešení, nebo jen čas k přemýšlení. Během hádky kolikrát stačí, když si společně vyměníte své názory a po nějakém čase se řešení najde samo.Hádky nemusí být Váš nepřítelNevnímejte hádky jako něco negativního a nemějte pocit, že pokud se s partnerem hádáte, máte špatný vztah. Hádky zažívá každý, a to proto, že je potřebujeme! Během hádek se totiž odvážíme říct věci, které se jinak bojíme tomu druhému svěřit. Berte tedy hádku jako něco nápomocného, něco, díky čemu se můžete poučit a osobnostně vyrůst. Když pak dospějete ke společnému řešení a usmíříte se, tak to Váš vztah s partnerem posílí. Po pěkném usmíření se také můžete navzájem pochválit, jak dobře jste vše zvládli.

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nejčastější důvody nevěry

     Každý, kterého se s tímto problém setkal osobně si kladl otázku: „Proč?“Připravili jsme tedy pro Vás pár nejčastějších důvodu, které Vám snad pomohou si na tuto otázku odpovědět.  Nový objekt touhy, poznání něčeho nového, zakázanéhoNejčastějším důvodem nevěry je touha milovat se s někým novým. Vyzkoušet si jaké to je s někým jiným, seznámit se s novými praktikami nebo zažít nové vzrušení. V dlouhodobém vztahu odpadá milostná fascinace, touha a vzrušení, tak se stává, že nás zaujme někdo jiný. Není to tedy úplně důvod, ale jen řešení potřeb.Zvýšení sebevědomíKaždému dělá dobře, když se o něj zajímá někdo jiný. Nový objekt mu dodá pocit, že je žádaný, zajímavý a přitažlivý.Nevěra jako reakce na krizi středního věkuKrize středního věku se projevuje různě – někdo se začne oblékat jako teenager, další začne pracovat na svém těle a někdo také hledá své mládí u milence/milenky. Má pocit, že nic nedokázal a že mu zbývá jen velmi málo času na to, aby si své touhy vyplnil.Nevěra jako řešení problémůŘešení problémů nevěrou patří mezi důvody nejzávažnější. Láska mezi partnery se vytratila, přestali se chápat, hádají se a nerozumí si. Partneři nejsou schopni nebo nechtějí vzniklou situaci řešit ani si o ní promluvit. Začínají si hledat partnera, se kterým mohou sdílet pocity, povídat si a trávit volný čas – zajít na večeři, do kina nebo strávit hezký víkend. Tady už pak nejde o nevěru, ale o změnu dosavadního života.Nevěra jako pomstaPokud je Vám partner nevěrný z důvodu, aby se Vám pomstil za Vaši nevěru nebo za jiné provinění, tak se s tím nemusíte vůbec zabývat. Je nešťastný a nejvíce tím ublíží sobě. Pomsta nevěrou vždy ublíží víc tomu, který se mstí. Možná neskončí rozchodem, ale určitě nahlodá Váš vztah. Existuje samozřejmě více důvodů nevěry, většinou se jedná jen o důvody banální. Nevěra ale stále zůstává neomluvitelnou věcí. 

    07.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Práce a podnikání
  • Práce z domova

    Zamlouvá se vám představa dobré práce z domova? Od přemýšlení nemusí být zase tak daleko k realitě. Současná doba je otevřená pro práci z domu, protože i zaměstnavatelé si uvědomují, jak je to výhodné i pro ně samotné. Získat podobné zaměstnání je ideální pro každého, kdo kolem sebe nepotřebuje mít kolegy a spolupracovníky. Odpadají rovněž náklady na dopravu a včasné vstávání, nebo docházky na určitou hodinu. Práce z domu vám dává jistou dávku svobody. Komunikovat s firmou nebo podnikatelem můžete telefonem nebo emaily a určenou práci vykonáte v čas, který je vám nejmilejší.Domácí práce mohou mít různý charakter a pohybují se od manuálních, přes komunikační až po administrativní druhy. Kdo hledá práce z domova musí se připravit na fakt, že najít solidní job nemusí být vůbec snadné a spíše neočekávejte, že prvních několik míst vyjde. Jestliže ale o práce na doma stojíte a budete usilovně hledat, jednou se podaří.Tištěné i online inzeráty jsou plné skvělých poptávek po zájemcích o práci na doma. Tady musíte být obezřetní, protože se nejedná o prověřené nabídky a můžete snadno naletět podvodníkům. Důležité je zapomenout na placení poplatků předem, pokud nemáte od svého známého potvrzeno, že vše u vybrané firmy probíhá v pořádku a startovní poplatek je skutečně investice, která se vyplatí.Jaká práce je k sehnání? Populární je manuální práce, kdy si maximálně dojedete pro materiál a doma kompletujete hračky, bižuterii, přívěsky, dekorace na Velikonoce, vánoční ozdoby, malujete, šijete a mnoho dalšího. Dalšími oblíbenými pracemi jsou ty, ke kterým se používá počítač a internetové připojení. Velký zájem je o programátory, grafiky, vývojáře online her, editory, externí redaktory, copywritery, textaře a mnoho dalších.Díky práci z domova se budete cítit nezávisle! Určitě neváhejte vyzkoušet svoje štěstí.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Snažíte se hledat ziskový přivýdělek?

    Pokud se podíváte na dnešní trh práce, každopádně budete velmi nemile překvapeni. Je tu mezi námi velice znatelné množství obyvatel, kteří jsou již dlouhodobě bez důležité práce. Ano, nachází se zde sice úřad práce a jeho pracovní místa, těm však spousta lidí buď absolutně vůbec nevyhoví nebo jsou zkrátka minimálně kreativní.Právě kvůli tomu se obyvatelé pouští do vyhledávání znamenitých a skvělých výdělků, které jim zabezpečí alespoň základní finance. Ve zmíněných institucích je možné krom obvyklé pracovní činnosti nalézt i další přínosné zřídla peněz. Jestliže ani v tomto případě nic nenaleznete, je dobré se dát do vyhledávání sám za sebe.Mezi hodně vyhledávané práce v každé případě patří znamenité brigády a obdobné pracovní úkony. Jedná se v každém případě o hodně zajímavé možnosti, které Vás můžou dostat z nepraktické osobní krize. Nemusíte mít strach ani z nízkých příjmů nebo jakýchkoliv nekalých způsobů zacházení. Pakliže si najdete výhodné přivýdělky máte záruku profesionálního jednání a opravdu lákavých zisků.Všechny tyto předpoklady každopádně závisí na zajištěném oboru, samotném aktu a osobních vlastnostech, které jsou v pracovním nasazení velice vyžadovány. Typické vedlejší pracovní činnosti je bezpochyby možné realizovat souběžné s hlavním pracovním úkonem. To lze však praktikovat jenom do přednastavené hranice, kterou stanovuje stát. Práce na doma.V momentě normální zaměstnanecké krize je naprosto vhodné vzít jakákoliv volná pracovní místa , která jsou v současnosti k dostání. Věnujte proto své volbě moderního zaměstnání patřičné kupy vlastního času. Vynikající nabídka práce tu samozřejmě na žádného zákazníka nečeká, je však třeba vyjít zmíněné možnosti vstříc. Zachovejte si po několika nezdařilých pohovorech pořád čistou hlavu a nevzdejte se při vyhledávání vlastní precizní a výdělečné práce. Eventuálně si ve zmíněných neprovedených okamžicích rozmnožte svoje dovednosti, které při vyhledávání bezpochyby využijete. Přivýdělek z domova.

    28.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Návrat do práce

    Když se tak rozhlížím po okolí, myslím, že bych popsala několik zcela odlišných přístupů původních zaměstnavatelů ke svým zaměstnankyním, které se vrací po rodičovské dovolené do práce. S prvním přístupem by mohla být spokojená každá žena (a těch několik mužů), která se k tomuto bodu blíží. Může se stát, že jste doma s druhým dítětem, kterému ještě ani nebyly 3 roky, ale zaměstnavatel se ozve, že by potřeboval, abyste se vrátila do zaměstnání o pár měsíců dříve,pokud by to bylo možné. Úplně možné to asi nebude, nicméně pokud vás zaměstnavatel skutečně potřebuje, abyste nastoupila, následuje nabídka na zvýšení platu. Pak by již následovala pouze dohoda o termínu nástupu do práce.Další způsob už je spíše o ústupcích na obou stranách. Na jedné straně potřeba nastoupit do zaměstnání, ale nikoliv na plný úvazek. Na druhé straně snaha ušetřit na nákladech. Výsledek? Žena nastoupí k původnímu zaměstnavateli, ale na zkrácený úvazek, a tím pádem za méně peněz. Bohužel dost často se nejedná o poměrnou částku vzhledem k původnímu platu, ale o skutečně nižší plat. Samozřejmě existují i čestné výjimky, a těm fandíme.A pak to jde už jen s kopce. Co třeba situace, kdy nastane doba návratu do zaměstnání, ale místo již není k dispozici? A k tomu pak přistoupí snaha ze strany zaměstnavatele vyhnout se placení odstupného… V tu chvíli je nejdůležitější to, kdo má silnější nervy. Doporučuji být informována o svých právech a povinnostech a neudělat chybu, neustoupit a vydržet i případný psychický nátlak. A nakonec to odstupné dostanete. Tedy pokud vydržíte třeba podobné výroky: „Proč bych měl držet místo někomu, kdo tři roky nechodil do práce?“ „Je vidět, že moc dobře víte, jaká jsou vaše práva.“  „Odstupné, no to bude právě bude problém.“ Samozřejmě vše proneseno patřičným tónem.Ale jsou i horší situace, náhodou zjistíte, že firma, ve které jste pracovala, už neexistuje. A co teď? Vlastně nic, nezbývá než jít dál.Nebo jste již na mateřskou odcházela po nepříliš dobře se vyvíjejícím vztahu s nadřízenými. Tady je pak těžko radit – místo vám držet musí, ale stojí pak návrat za to?Zdá se vám to jako pochmurné čtení? Ani ne, jen něco ze života. Každopádně držím palce, ať narazíte nejlépe na první variantu, až budete v této situaci.Na závěr bych chtěla upozornit, že veškerá podobnost s reálnými lidmi a situacemi rozhodně není náhodná. Naopak! A jak jste na tom vy? 

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Tvoření a tipy
  • Zázvor a jeho účinky, zázvorový čaj

    Zázvor. Mnoho lidí by to do něj ani neřeklo, ale tato rostlinka, která vůbec není náročná na pěstování má mnoho blahodárných účinků. Konzumovat se může velice rozmanitými způsoby, z nichž nejznámější je asi zázvorový čaj. Mezi ty méně známé, ale rozhodně ne méně zdravé patří sýrovo-zázvorová omáčka, kuřecí prsa se zázvorem a mnoho dalších. Také můžeme potkat nakládaný zázvor či kandovaný zázvor. Ať už ale konzumujeme zázvor v jakékoli podobě, vždy pozitivně působí na tělo. Mezi jeho schopnosti patří prevence proti rakovině, ale i proti obyčejnému nachlazení. Pak se také zázvor užívá v těhotenství. To je velice diskutované téma, na které proběhlo mnoho debat a studií.Konečný závěr není a asi dlouho nebude, ale z poznatků, které známe lze jasně vyvodit, že malé množství nemůže uškodit, ba naopak může být prospěšné. Pěstování zázvoru je snadné a spočívá v podstatě jen v každodenním zalévání oddenku, který zasadíme pupeny směrem vzhůru a celý zasypeme půdou, která musí být schopna zadržet vodu a neobsahuje kameny, které zázvoru velice škodí. Takto zasazený a ošetřený zázvor bychom měli nechat na sluníčku pouze po dobu, kdy není vidět.Jakmile vyroste natolik, že ho lze vidět pouhým okem je důležité ho přemístit do stínu, neboť zázvor ne moc dobře snáší delší pobyt na slunném místě. Zázvor má výraznou chuť a afrodiziakální účiny, což dovoluje s ním dělat různé pokusy. V České republice zázvor seženeme velice snadno. Dnes ho mají snad již v každém větším obchodě.Horší už je to pak s nakládaným zázvorem, který v obchodech bývá na regálech s exotickým kořením. I přes to se ale sehnat nechá dobře i v našich zeměpisných šířkách, které moc neumožňují jeho pěstování venku. Proto se pěstuje v květináčích nebo ve sklenících. Ať už je ale vypěstován kdekoli, jeho účinky jsou dobře působící na tělo.  

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Co dělat, kam jet…

    Pravděpodobně jste taky již doma mnohokrát řešili, co budete dělat o víkendu, volném dnu, prostě kdykoliv, kdy je příznivé počasí, a říkali jste si, jestli se Vaše plány dají realizovat s dětmi.Když jsem tak nedávno prohlížela fotky v počítači, došlo mi, že podstatnou většinu z nich jsme pořídili na výletech, při návštěvách různých míst a akcí. A napadlo mě, že by třeba mohly naše zážitky fungovat jako doporučení pro ty, kdo si zrovna lámou hlavu nad tím, co vymyslet tentokrát, případně kam vyrazit příští rok.Tak třeba, co by mohlo bavit děti v Praze? Je toho dost, když pominu mnohokrát navštívené ZOO, oblíbená místa jako Aquapark, Dinopark atd., jsou i tradičnější místa, která děti zaujmou. My třeba rádi chodíme na Staroměstké náměstí na Orloj (teda podle mladýho na Smrtku), procházíme se po Karlově mostě a po Pražském hradě a jeho zahradách. A když děti omrzí památky jako takové, dají se vzít na Petřín. Cesta lanovkou je oblíbená napříč generacemi a návštěva Zrcadlového bludiště je velká zábava i pro dospělé. Ale neodpustím si varování, předem si ověřte, jestli se Vaše dítě neděsí pitvorných obličejů, kamarádka totiž musela svoji holčičku odvést pryč.Zajímavé (tedy hlavně pro děti) jsou návštěvy cirkusových představení. Tato zábava mi jako zábava nepřipadala ani v dětství, ale potomek můj názor nesdílí, takže při příjezdu jakékoliv party v maringotkách nezbytně nastává čas vyprazdňování peněženky a nekonečně dlouhé doby odpovídání na otázku, kdy už tam půjdeme.Chcete-li vyrazit někam kousek za Prahu, kde se můžete projít v přírodě, dovědět se něco zajímavého a dobře se najíst, vyražte (třeba vlakem) do Dobřichovic. Můžete se projít po naučné stezce, která vede kolem několika sousoší, přírodou a kterou se dostanete k zámku. Ten sice neslouží jako památka, neprohlédnete si jej jako jiné, ale báječně se zde najíte v zámecké restauraci Zámecký had. Jídlo bylo pokaždé báječné, navíc dětský koutek je téměř dokonalý. V létě se dokonce můžete i vykoupat, nebo aspoň posedět a ráchat si nohy v Berounce, která teče přímo pod okny zámku.Kousek od Prahy je taky zámek Berchtold, o skutečný zámek taky příliš nejde. Ale sem se jezdí za miniaturami hradů, pohádkovými postavami, malým ZOO a hlavně (to je lákadlo pro rodiče) za peklem. Můžete mi věřit, že ještě pěkných pár týdnů po jeho návštěvě zabírala jakákoliv zmínka o něm. Takže je vlastně tohle místo ideální, máte-li trošku divočejšího potomka a zrovna se utápíte v myšlenkách, že potřebujete nějaký odpočinek.Letos jsme si vyzkoušeli Hradozámeckou noc, taky prima akce. Vyrazili jsme do Mníšku pod Brdy a jediná vada na kráse bylo to, že na prohlídku jsme se nedostali (přece jen se nám něchtělo čekat přes dvě hodiny). Ale akcí bylo i tak dost, takže jsme malovali na hrníčky, koukali na pohádky v zámecké kuchyni, sledovali souboje mušketýrů atd. I na dalších místech se nejspíš lidi (a děti) bavili.Ještě bych se vrátila do Prahy. V pražské Stromovce se totiž nachází jedno báječné místo, kam je skoro povinnost dítě vzít. Planetárium. I když pořady pro děti jsou vhodné až od 4 let, i s mladším pravděpodobně uspějete, navíc projekce se dobře poslouchá a sleduje i dospělým. A pro celou rodinu jde o skvělý zážitek. Vřele doporučuji.Naštěstí se akcí během roku koná dost a dost, míst, kam se dá jet, je v republice taky přehršel, tak nezoufejte, ani s dětmi se nemusíte nudit na pískovišti.

    28.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Příběhy vůní

    Vůně by nám mohly vyprávět, jsou zde od počátků světa.  Naši předkové dozajista neznali takové množství vůní, které známe my dnes. Největšího rozkvětu vůně dosáhly během objevování nových kontinentů, dovážení vzácných dřevin z Indie, vůně čokolády od Aztéků....., tím také se začíná vonné řemeslo šířit po celém světě.  Poslední dvě století zaznamenal vonný průmysl obrovský rozvoj, díky chemii a to v izolování nových vonných látek.A jakto, že by nám vůně mohly vyprávět? ;)Kadidlovník proslul tím, že byl jedním z darů, které přinesli mudrcové malému Ježíši při jeho narození. Jeho název pochází ze staré francouzštiny a znamená "pravé kadidlo". V historii se po několik tisíciletí zapalovala kadidlovníková pryskyřice v chrámech, kostelech a na posvátných místech. Dodnes se s touhle vůní můžete setkat v kostelech při různých obřadech, také při meditacích, józe.Heřmánek římský v západním léčitelství se používá přes dva tisíce let.Levandule od té doby co ji přivezli Římané do Velké Británie, je levandule oblíbenou zahradní rostlinou. Sáčky naplněné levandulí k provonění prádla jsou stále využívány.Pačule ve viktoriánských a edwardiánských dobách bylo moderní nosit indické šály provoněné pačulí, olej se používal jako odpuzovač hmyzu a měl chránit oblečení. Má po staletí pověst afrodiziaka, Indové by mohli vyprávět.Papyrus, zelené zlato delty, královská rostlina, symbol radosti, kouzelné žezlo bohyň - byl nedílnou součástí každodenního života. Egypťané z téhle rostliny zhotovovali sandály, pletli suknice a koše. Kořen papyru sloužil jako palivo a jeho dřeň se využívala k výrobě zápalné části pochodní. Hrál také důležitou roli při výrobě lodí. Avšak nejhodnotnější byl papyrus v podobě bílého odolného papiru, na nějž se zapisovaly hieroglyfy. Z papyru vyráběli vonný olej, který používali při svých obřadech.Neroli má nádhernou květinovou vůni. Kvůli velkému počtu květů, které jsou potřeba k výrobě malého množství oleje je také drahý. Citrusové květy se podle tradice přidávaly do svatebních kytic, protože jejich lehká, uklidňující vůně prý mírnila nevěstinu nervozitu. Svůj účinek se používá i v dnešní době, je mimojiné výborný proti stresu, dobrý při panice a šoku.Cypřiš, jeho nádherná zelená silná vůně byla ve starém Řecku branami do podsvětí. Díky své posilující a osvěžující vůni se na Dálném východě dlouho používal jako kadidlo. Nicholas Culpeper, jeden z otců západní rostlinné medicíny, používal cypřiš při zadržování tekutin v těle. Ostrá svěží esence se přidává do mnoha parfémů.Rozmarýn V Shakespearově Hamletovi se o něm Ofélie zmiňuje jako o vzpomínkové rostlině, jeho silná, pronikavá vůně velmi povzbuzuje mysl. Ve starověkém Řecku se větvičky rozmarýnu zapalovaly jako kadidlo, protože jeho kouř vydává silnou vůni. V dnešní době se větvičky rozmarýnu pokládají na opékané maso, aby mu dodaly aroma.Fialka Ve starověkém Řecku se používala nejčasteji s růží, lilií, kosatcem, levandulí, majoránkou a myrtou. Velice oblíbené byly fialky, které se používaly jako ozdoba svatebního lůžka nevěsty. Ve starověkém Řecku se pro každou část těla používal jiný vonný olej. Fiialkovým olejem se natírala hruď.Mošus Starověcí Čínané využívali mošus na parfémování tuší na psaní a malování.Citrónová tráva je velmi vonná indická tráva, v tradiční medicíně se používala i používá při horečce a infekcích. Olej je též výborným repelentem, hodí se všem cestovatelům nebo lidem žijících v tropických oblastech.Jalovec využívali staří Egypťané k potírání nemocných, k pročištění. V dnešním Švýcarsku se proti infekcím dýchacích cest a nachlazení stále používá džem z jaloviček.Vetiver V Indii se z této trávy pletou matrace, na Východě je znám jako "olej klidu a míru".Pomeranč, Limetka, Citron Ani né tak jejich vůně, ale spíše obsah vitamínu C zachránil život námořníkům. V 15. a 16. století námořníci na dlouhých plavbách běžně umírali na kurděje. Bezpočet jich zemřelo navzdory tomu, že netrpěli nedostatkem jídla. Portugalský dobyvatel Vasco de Gama ztratil téměř polovinu ze sta mužů následkem kurdějí na první plavbě kolem mysu Dobré naděje v roce 1490. Až v polovině 17. Století objevil James Lind, britský námořní chirurg, že denní příděl citrusů, jako jsou limetky, citrony nebo pomeranče, udržují námořníky ve zdraví.Benzoin Na Dálném východě se velmi cení jako kadidlo a léčivo. V 16. století, kdy byl znám jako benzoová pryskyřice, si jeho vůni zamilovala královna Alžběta I.Máta peprná V antickém Řecku se při slavnostech používala při zdobení stolů a na hlavách se nosily mátové věnce. V 18. století se máta pšstovala v Anglii na slavných mitchamských lánech v hrabství Surrey. Nyní se přidává do zubních past a žvýkaček.Černý pepř Za starých časů byl černý pepř natolik ceněn, že ho mělo město Řím jako výkupné složit 3000 liber. Říkalo se mu černé zlato.Pelargonie vonná Nejlepší gerániový olej pochází z tichomořského tropického ostrova Reunion. Podle herbáře Nicholase Culpepera ze 17. století dokáže divoce rostoucí pelargoni zbavit ledviny písku a kamenů. Její sladká růžová vůně s citrusovým nádechem je především vůní pro ženy.Šalvěj muškátová Již před mnoha staletími byla využívána v tradičním lékařství ke zmírnění menstruačních potíží a porodních bolestí. Olej je proslulý svými výrazně povzbuzujícími účinky, rozjasňuje mysl a navozuje stav euforie.Růže "Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně", napsal o růži Shakespeare. Díky své sladce opojné vůni proslula růže jako symbol opravdové lásky. Kandované okvětní lístky růže, růžovou marmeládu a růžovou vodu připravovali již staří Římané. Je zaslouženě královnou éterických olejů.Ylang ylang Ve viktoriánských dobách se tento olej přidával do makasarového oleje, který dodával lesk vlasům. Dodnes ho používají domorodí obyvatelé v tropických oblastech. Při svatebních obřadech se květy Ylang-Ylangu posypává manželská postel, bezpochyby kvůli svým afrodiziakálním účinkům.Myrha Její léčivá pověst sahá více než 4000 let nazpět. Vojáci antického Řecka si brali myrhu do boje jako psychickou ochranu a jako první pomoc. Myrha je první volbou při léčbě plísní na nohou, chronických ran, vředů a zánětů dásní. Květinové vůně Za Kateřiny Medicejské vzrostl zájem o parfémy, udělala v Paříži z parfémů módní novinku. Začali se především parfémovat rukavičky. Pomerančový květ Klasická vůně pomerančového květu byla objevena v Číně arabskými obchodníky a byla považována za symbol plodnosti v manželství. Výtěžek z něžných květů se vyznačuje zvláště plnou lahodou notou.Santalové dřevo  Již kolem roku 500 př.n.l. bylo součástí  při náboženských rituálech, a stále je ještě při různých ceremoniálů v Indii a Číně používaným vonným olejem. Skrývá v sobě dřevnatou, balzámovitou notu. V Indii jsou tyto stromy chráněny státem a je zakázáno je kácet, ať již na soukromých pozemcích či pozemcích náležejících círvi - dříve, než strom dosáhne věku 30 let. Vůně nás provázely a stále provází během důležitých i méně důležitých lidských okamžiků od stvoření světa.

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Vše o kojících a relaxačních polštářích

    Polštář na kojení je vhodné si pořídit v druhém trimestru těhotensví, kdy začíná růst bříško. Můžete jej použít jako oporu rostoucímu bříšku při spaní na boku.Kojící polštář pomáhá ulevit od bolesti zad, které vznikají při dlouhém kojení v jedné strnulé pozici. Polštář na kojení je také výbornou pomůckou v těhotenství, kdy může sloužit na podepření bříška a ulevit tak bolavým zádům.Kojící polštář nebo-li polštář na kojení nabízí komfortní pohodlí při kojení pro maminku i miminko. Kojící polštář - polštář na kojení můžete použít jako mantinel kolem miminka, nebo jako oporu při sezení. Kojící polštář - polštář na kojení by měl být dostatečně velký, minimálně 170 cm a více. Vyjímku tvoří tzv. cestovní kojící polštáře.Jaký je rozdíl mezi kojícím a relaxačním polštářem?Kojící polštář - je plněný PES dutým vláknem - duté vlákno ve tvaru kuliček, které i po vyprání neztrácí tvar a vzdušnost. Výplň z dutého vlákna je antialergení a vytváří nevhodné prostěří pro roztoče, je vhodné ji prát v pračce a přizpůsobí se Vám i miminku. NEŠUSTÍ!!!Relaxační polštář - je plněný EPS kuličkami - EPS kuličky jsou lehké, ale šustí. EPS kuličky masírují reflexní body na těle miminka a to není dobré. Miminko má být při kojení v klidu a nemá být ničím rozptylováno. Použití polštáře s výplní EPS kuličkami je spíše pro relaxaci nebo jako bezpečnostní bariéru kolem miminka, pro polohování miminka nebo jako opora při sezení miminka.

    07.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Barva na vlasy - přírodní HENNA

    Přírodní barviva jako je henna či heřmánek, se používala k barvení vlasů od pradávna. Henna byla obzvlášť oblíbená u starověkých Egypťanů. Je to nejrozšířenější přírodní barvivo, ale existují i jiná, která se mohou extrahovat z mnoha rostlin, například z korunních lístků měsíčku, z hřebíčku, stonků rebarbory, a dokonce i z listů čajovníku.Přírodní barvy fungují téměř stejným způsobem jako barvy středně trvalé, protože obarvují vnější část vlasu. Výsledky jsou však různé a na vlasech často zůstanou zbytky barvy, takže se nedoporučuje vlasy dále barvit trvalými barvami nebo je zesvětlovat.Henna zvýrazňuje přírodní světlé vlasy, protože po jejím použití vypadá barva vlasů bohatší. Dnes je dostupná ve formě prášku, který se smíchá s vodou a vytvoří pastu. Barva postupně bledne, ale častými aplikacemi bude mít silnější a déle trvající účinek.Výsledek dosažený při používání henny závisí na přírodní barvě vlasů. Na hnědých a černých vlasech vytvoří narezavělý odstín, zatímco světlejší vlasy budou zlatokaštanové. Henna vlasy nezesvětluje a není vhodné ji používat na blond vlasy. Na vlasech, které jsou z více než 20 procent šedé, bílé, barvené nebo zesvětlené, bude výsledná barva oranžová.Čím déle se nechá henna na vlasech, tím intenzivnější je výsledek. Doba aplikace se různí od jedné do dvou hodin, ale některé indické ženy si nechávají hennu na vlasech 24 hodin a hlavu si potírají olejem, aby pasta nezaschla.Stav vlasů, které se hennou ošetřují, je dalším faktorem ovlivňujícím intenzitu. Konečky dlouhých vlasů jsou vždy o něco světlejší než kořínky, protože jsou více vystaveny slunci a henna tento účinek ještě zvýrazní. Výsledná barva bude tmavší od kořínků až do poloviční délky vlasů a světlejší od poloviční délky ke konečkům.Vždy je dobré vyzkoušet hennu, kterou chcete použít na několika vypadlých vlasech (stačí vlasy z kartáče) a zaznamenat si, jak dlouho trvá, než se dosáhne kýženého výsledku.Přírodní hennu je možno používat i tak, aby vlasům dodala lesk, ale neobarvila je. Smícháme hennu s vodou a vytvoříme tuhou pastu. Pro silnější regenerační účinek vmícháme vaječný žloutek a trochu mléka, které pastu zvláční. Naneseme na vlasy, necháme hodinu působit a pak důkladně opláchneme. Opakujeme každé dva až tři měsíce.Rady na závěr (barvení vlasů):Hennu z vlasů důkladně opláchněte, jinak na vlasech a pokožce zůstane jemný prášek.Mezi jednotlivými barveními používejte šampon z henny k zvýraznění tonu.Pokaždé používejte stejný výrobek z henny.Nepoužívejte složenou hennu(tu, do které jsou přidány kovové soli), může způsobit dlouhotrvající problémy s barvením vlasů.

    10.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Seznamky a rande

    Seznámit se s někým novým, najít si přátele či alespoň známe je těžší a těžší. Proto jsou v dnešní době velmi používané různé typy seznamek, které by vám měli pomoci se seznámit. Spousta lidí tyto seznamky rovnou zatracuje a říká si, že se nebude ztrapňovat před cizími lidmi, ale ti, kterým seznamka pomohla, na ní nedají dopustit.V různých ženských časopisech neustále nacházíme články, jak lze v seznamce například přes internet najít dokonalého partnera a manžela.My se dnes chceme zaměřit na různé typy seznamek, jejich výhody a naopak nevýhody, co na nich můžeme čekat a jaké mají výsledky. Online seznamky:Ty jsou v dnešní době asi nejrozšířenějším typem seznamek vůbec. Na internetu nalezne nepřeberné množství těchto online seznamek, které se liší pouze počtem uživatelů či grafikou stránek. Jejich výhodou je, že si můžete z pohodlí svého domova prohlížet profily, které na seznamce jsou, a nemusíte komunikovat s nikým, s kým nechcete. Naopak ale nemůže vědět, jestli jsou údaje na seznamce pravdivé, protože nic se nevyrovná šoku, který se vám stane na prvním rande, kdy čekáte pětadvacetiletého, vysokého blonďáky a místo něj přijde padesátiletý, lehce otylý chlápek, kterého je vám bude spíš líto. Výsledky z těchto seznamek jsou rozporuplné, protože určitě budete muset zkoušet víckrát, než možná narazíte na někoho, kdo opravdu stojí za to. Nicméně na online seznamce se dá najít i ten pravý či pravá. Pokud si nerada prohlížíte cizí profily, udělejte si svůj a čekejte jenom na reakce okolí, i to se někdy vyplatí. A vy si tady můžete také vybírat, komu odpovíte a komu nikoliv. Můžete je najít i pod názvem fotoseznamka. Seznamka zakládající se na vyplněném dotazníku:V tomto typu seznamka nejprve vyplníte osobností dotazník, který se vám ihned vyhodnotí. Podle tohoto dotazníku se dozvíte svého ideálního partnera. Zároveň vám na seznamce rovnou několik takových partnerů představí. Tato seznamka je v podstatě také online, ale na trochu jiném principu. Nemůžete si zde vybrat kohokoliv a poté ho kontaktovat, ale dostanete jenom omezenou nabídku kontaktů na základě vašeho dotazníku. Navíc zde nastává otázka, jak dobře je daný dotazník vůbec vyhodnocený. SMS seznamka:Tuto seznamku podle mých informací používají spíše lidé, kteří nehledají žádný vážný vztah, ale spíše pobavení. Vy si vyberete jejich inzerát a poté pošlete sms ve stanoveném tvaru na tel. číslo provozovatele seznamky, který vzkaz předá. Což podle mého názoru není úplně jisté. SMS seznamky bych rozhodně nedoporučovala, pokud hledáte něco seriózního. Speed dating:Tato forma seznámení je pro ty, kteří preferují osobní kontakt hned na poprvé. My tento systém známe spíše z amerických filmů, ale začíná se rozmáhat i u nás. Jak to funguje? Seznamky se účastní stejný počet mužů i žen. Ženy každá sedí u jednoho stolu a muži se u těchto stolů střídají. Je zde omezený čas na konverzaci, proto je třeba mít připravených pár otázek, na které byste se rádi zeptali. Každá žena by měla mít kontakt s každým mužem.Pokud vás někdo zaujme, můžete si poté domluvit schůzku. Tato forma seznamování má své klady, ihned víte, jak kdo vypadá či jak se chová, ale i své zápory, protože daný člověk se mlže přetvařovat a koneckonců, vy ho vůbec neznáte. Dnes už existuje opravdu hodně typů seznamky a je jenom na vás, který si vyberete. Někomu více vyhovuje osobní kontakt a někdo dá přednost online seznamce, každopádně dá se říci, že dnes už si každý přijde na své. V seznamkách existuje určité riziko, ale risk je zisk. Zkuste proto získat pravou lásku i přes tento způsob, když se vám to jinak nedaří.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Rodičovské postoje

    Na otázku, od kdy je možné dítě vychovávat, odpovídali nezasvěcení lidé, že od doby, kdy dítě už má aspoň trochu rozum, kdy je možné se s ním domluvit, něco mu vysvětlit, ukázat, dokázat, a ono je schopno to pochopit. Pak Sigmund Freud a jeho následovníci spolehlivě ukázali, že každý z nás mnohé "výchovné" zásahy svého společenského okolí přijímá bez rozumu a bez pochopení, a to navíc tak hluboce, že to v nás zůstává a pracuje třeba po celý život, aniž jsme si toho vědomi.Tak se postoupilo v představách o výchově do věku kojeneckého a pak ještě hlouběji, tj. až do prvních dnů života. Ani to však nestačilo. Už od poloviny tohoto století je jasné, že vyvíjející se plod je v kontaktu a v součinnosti nejen s matčinými tělesnými pochody, ale i s její psychikou. Z toho plyne, že dítě je v jistém smyslu vychováváno už během těhotenství. Ale už dříve přišli psychologové na to, že způsob, jakým se chováme k dítěti a jak je tedy vychováváme, je dalekosáhle ovlivněn našimi tzv. rodičovskými postoji, které se vytvářejí dávno dříve, než k nějakému těhotenství vůbec dojde.Vždy znovu se mi v této spojitosti vrací ve vzpomínkách scéna z vlastní rodiny i z rodin mých přátel.Matka je ještě v porodnici a doma se čeká na její návrat i s miminkem. Všechno je připraveno. Je tu výbavička v několika vydáních, všechny možné hygienické prostředky, vanička, někde už i kočárek a spousta jiných věcí. Vygruntovalo se, provedly se nutné úpravy v domácnosti, provedla se tzv. organizační opatření. A přitom zcela nenápadně, v pozadí a ve skrytu tu čekají na dítě v "jeho lidech" jejich představy a ideály, někdy i úzkosti a obavy, jejich vědomosti a zkušenosti, jejich očekávání, jaké to dítě bude, jak se bude vyvíjet a čeho všeho v životě by mělo dosáhnout a čemu se vyhnout. A to jsou "rodičovské postoje", o nichž bude dále řeč a které pro další život dítěte mají daleko větší význam, než kdyby je tu místo kočárku čekala třeba luxusní Felicie nebo Mazda.Když se ptáme mladých rodičů, odkud se podle jejich mínění rodičovské postoje berou, odpovídají obvykle docela správně, že se vyvíjejí během soužití s dítětem nebo už v poslední fázi těhotenství, když se na dítě těšíme a připravujeme. (Pro matku je plod, který se hýbe a dává najevo svou přítomnost v jejím těle, zpravidla už dítětem zcela určitým a konkrétním, k němuž má také už svůj konkrétní vztah.) Neuvědomují si však zpravidla, že základy těchto postojů si už do vztahu k svému dítěti přinesli sami v sobě dávno dříve.Zkušenost nám říká, že rodičovské postoje bývají u mladých rodičů většinou už docela dobře zformovány. Nicméně jistě najdeme ve své blízkosti případy, kdy tomu tak není a kdy je očividné, že tito určití mladí lidé jsou pro své rodičovství ještě nevyspělí a nezralí. Tak jako třeba některé dítě není v šesti letech ještě zralé pro vstup do školy, tak jsou někteří lidé nezralí pro vstup do manželství a do rodičovské role. Projeví se to většinou tím, že nadále tvrdošijně lpí na svém předchozím předrodičovském způsobu života, že se nedovedou vzdát ničeho ze svých předchozích zálib, dítě je jim životní komplikací a přítěží - nedozráli k tomu, aby přijali odpovědnost za někoho druhého.Je proto možné za příznivé znamení demografického vývoje pokládat skutečnost, že věk mladých lidí uzavírajících manželství se v posledních letech začíná u nás zvyšovat - zatím byl jeden z nejnižších v Evropě. Dá se tedy předpokládat, že se ve výchově dětí brzy projeví i vyšší rodičovská zralost jak matek, tak mladých otců.Musíme ovšem připomenout, že otázka zralosti se týká i generace prarodičů, neboť i oni musejí skutečnost svého babičkovství a dědečkovství přijmout a zpracovat, aby byli mladé rodině a svým vnoučatům k užitku a opoře. I oni musejí přijmout novou odpovědnost a nově zápasit se zaměřením jenom na sebe, jak o tom budeme mluvit dále podrobněji v Eseji o výchově k odpovědnosti.Rodičovské postoje mají dlouhý vývoj. Začátek je ve vlastní rodině a ve zkušenosti dítěte s vlastními rodiči (nebo s náhradními rodičovskými osobami, neboť nezapomínejme, že dítě za "své lidi" přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají a nemusejí mít na to potvrzení z porodnice).Z toho ovšem mezi jiným vyplývá, že lidé, kteří žádnou zkušenost s rodiči a "svými lidmi" z doby svého dětství nemají, jsou v určitém nebezpečí, že jejich vlastní rodičovské postoje se budou vyvíjet chudě a nedokonale. Potvrzují to ostatně i dlouhodobé studie dětí, které vyrostly jen v dětských domovech. Na druhé straně však tyto studie také prokazují, že v řadě případů najdou i tito lidé dost vnitřních sil i dost chápavé a taktní pomoci z okolí, že se stanou rodiči řádnými a úspěšnými.O těchto zkušenostech dítěte s rodiči budeme mluvit v dalších kapitolkách podrobněji. Zde jenom stručně shrneme, že začínají už prvními úsměvy a reakcemi rodičů na ně, pokračují ve spoustě vzájemných kontaktů během kojeneckého věku, specifickým citovým vztahem mezi dítětem a mateřskou osobou někdy kolem sedmého měsíce života dítěte, vytvořením vztahu dítěte k domovu a lidem v něm někdy kolem dvou let, zkušenostmi s druhými dětmi ve věku předškolním, přijetím identity podle pohlavní příslušnosti ve středním školním věku a budováním své identity osobní v době puberty a po ní, mladistvými láskami, sněním o budoucnosti, až konečně mileneckým vztahem, manželstvím a vlastním těhotenstvím (pokud možno spíše v tomto pořadí než obráceném) u ženy a těhotenstvím své manželky u muže.Mají tedy rodičovské postoje dosti dobrodružnou cestu od svých pramenů kdesi hluboko ve vlastním dětství až do doby, kdy budou moci být uplatněny ve výchově vlastního dítěte. Jenomže nic se ze života neztrácí a co tam bylo během tohoto vývoje s láskou vloženo, to má velkou naději, že bude i s láskou předáno další generaci. Jde tu o jakýsi podivuhodný koloběh dobrého i zlého mezi lidskými generacemi - a nám jde přirozeně o to, aby to dobré nabývalo vrchu.Rád bych tuto kapitolku uzavřel poučením, které nám přineslo zkoumání následků nechtěného těhotenství. Je určeno generaci dnešních mladistvých a nastupující generaci rodičovské. Říká, že utváření správného vztahu k těhotenství je významným stupněm psychosexuální výchovy. Souvisí velmi úzce s otázkou antikoncepce. Avšak právě nálezy z našeho výzkumu ukázaly, že zvládnutí techniky antikoncepce není dostatečnou prevencí nechtěných těhotenství (ba ani dostatečnou prevencí AIDS), není-li sexuální chování každého z partnerů podloženo také odpovědností jednoho k druhému.Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat poučení mladých lidí o výhodách a nevýhodách, možnostech a mezích jednotlivých antikoncepčních metod - na druhé straně je však také třeba ukazovat, a to s podstatně větším důrazem než dosud, na pozitivní stránky plánovaného, dobře časovaného těhotenství, které může mladým lidem přinést maximální životní uspokojení a velmi významně přispět k růstu jejich osobnosti. Přispívá však i k tomu, že rodičovské postoje ve své poslední fázi vývoje (před narozením dítěte, protože pak s dítětem se vyvíjejí dál) mohou dostat veskrze pozitivní ráz a projeví se v pozitivním přijímání dítěte už od jeho prvních pohybů ještě v těle mateřském, přes porod, první pláč a první smích, dál k paci-paci a dál do života.Významný francouzský psycholog René Zazzo k tomu říká toto: "Víme dnes, že naše tělo nežije pouze z potravy, ale také z vřelosti někoho druhého. A to není jen básnická metafora nebo filozofická konstrukce, ale skutečný fakt. Biologické děje už se nedají definovat jenom funkcemi, jako je dýchání, krevní oběh, přijímámí potravy apod. Je nutné vzít v úvahu i takové funkce, jako je vzájemný vztah jedinců téhož rodu."

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dobrý spánek, krásný den

    Probouzíte se ráno doslova rozlámaní? Bolí vás záda i hlava a jste bez energie? Pak je na místě otázka, jestli víte, na čem spíte! Zdraví, vitalita a dostatek energie – toho všeho dosáhnete, jen když budete mít kvalitní spánek.Vyspinkali jste se do růžova? Jestli ne, je na čase podívat se na vaše matrace a další postelové vybavení. V posteli strávíme víc než třetinu života, proto bychom neměli výběr matrace zanedbat.Spánek je přirozený způsob, jak si naše tělo může odpočinout, zregenerovat síly a uvolnit se. Postel a matrace sehrávají v dějinách lidstva nesmírně důležitou a záslužnou roli. Jsou místem odpočinku, radosti, útočištěm v těžkých chvilkách.5 kroků k zdraví a kráseUsínejte v temnějším a dobře vyvětraném pokoji.Nenoste si práci do postele.Kvalitní matrace a rošty do postele jsou skvělou investicí pro sladké sny.Dopřejte si teplou sprchu nebo skleničku teplého mléka.Přes den si zasportujte, prospěje to nejen vašemu zdraví ale i spánku.Spánek vám sluší Muži i ženy, starší i mladí, všichni vypadají lépe odpočatí. A proto nezapomeňte, že:Nikotin, cvičení před spaním a alkohol nejsou kamarádi se zdravým spánkem.Do postele hupsněte s mírně naplněným bříškem. Hladani přecpávání vám neudělají dobře.Naslouchejte svému tělu a nesnažte se usnout za každou cenu. Pokud se vám ještě nechce spát, sáhněte po dobré knížce nebo televizním ovladači.Do postele vždy choďte v tu samou hodinu – není nad pravidelný spánek!Anatomie, anatomie… V dnešní době jsou moderní zejména anatomické matrace a polštáře. Zapamatují si tvar vašeho těla a přizpůsobí se mu. Díky těmto přednostem si budete moci vychutnat spánek, jak to jen jde.Usínáte nejraději na břichu nebo na boku, či zádech? Dopřejte svému tělu, co potřebuje, ve formě kvalitního postelního vybavení a ono se vám patřičně odvděčí.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak na obočí? + návod, jak jej správně vytrhat

    Pokud nemáte upravené obočí, nikdy nebudete mít hezky upravený obličej. Tohle bude trochu delší článek, protože vám toho chci říct hodně. První půlka bude o tom, kdy si obočí začít trhat a věci kolem, v druhé polovině článku bude i samotný návod na to, jak si obočí správně vytrhat. Je tam hodně obrázků, tak snad článek pomůže.1. Kdy si obočí začít upravovat?Já sama jsem si začala obočí trhat někdy kolem 6. třídy (tedy docela brzy) a když teď vidím fotky, co jsem to dělala, stydím se. Vůbec jsem nevěděla, jak má obočí vypadat. Kdy tedy začít? Myslím, že nejlepší je začít v době, kdy se na to sama cítíš. Nemá cenu do toho jít jenom proto, že si ho ostatní holky trhají a ty ještě ne. Většina holek asi začíná v 8. třídě základní školy. Není to ani moc pozdě, ani moc brzo. Řekla bych, že je to tak akorát. Záleží ale na každém zvlášť. Znám holky, které mají dost tenké obočí a nikdy si ho netrhaly. Já měla obočí hodně husté, proto jsem si jej začala trhat.2. Jak začít?Ještě než vezmeš do ruky pinzetu a začneš obočí bezhlavě vytrhávat, podívej se na fotky. Mohou to být fotky kohokoliv - třeba si vyber nějakou zpěvačku, modelku. Taky je dobré si o tom něco přečíst a dozvědět se o tom víc. Když budeš mít shromážděné informace, dopadne to lépe a nemusíš se ničeho bát.3. Bolí to?Ano, ze začátku to trošku bolí. Není to ale žádná hrozná bolest, která by se nedala vydržet. Postupem času si zvykneš a už tě to bolet vůbec nebude. Dolů k návodu napíšu ještě pár tipů, jak bolest zmírnit.4. Jak by mělo obočí vypadat?Obočí by mělo držet původní tvar. Nemělo by být příliš tenké, ale ani tlusté. Mělo by jít směrem nahoru a v druhé polovině dolů. Postupně by se mělo trochu zužovat. Teď taky letí spíše tlustší obočí, a proto platí rada, že se nic nemá přehánět. Tady jsou ukázky toho, když se nedodrží správný postup. Takhle je to rozhodně špatně a nikdo vám obočí nepochválí. 

    25.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Kuchařské výtvory

    Vařit jsem se naučila až v době, kdy můj syn přecházel na dospěláckou stravu.V paměti mi ale zůstane pár mých kulinářských výtvorů, na které s úsměvem vzpomíná nejen můj manžel, ale taky mí rodiče, tchán a další oběti.Výtvor první:Když jsme ještě bydleli na kolejích, vyfásla jsem doma kus uzenýho, špenát a bramborový knedlíky si prý zvládnu udělat sama. No jasně, nejsem přeci úplně levá. Udělala jsem pěkné šišky přesně podle návodu, do druhého hrnce dala trošku vody a rozdusila špenátový protlak… a to je konec idylky. Pod špenát jsem dala trochu víc vody než se má, takže z něj spíš byla (dost nedobrá) polévka a o knedlíku nemohla být ani řeč. Ty prostě nebyly. Cedím a cedím, zvednu pokličku a knedlík nikde. Záhada. K večeři jsme měli uzený s chlebem, taky dobrý.Výtvor druhý:Dva roky po nastěhování do domečku jsem neměla kuchyň. Měli jsme jen sporák zn. za odvoz, rozkládací stůl místo linky a ledničku. Nádobí jsme skladovali pod stolem v Ikea krabicích a myli ho v koupelně ve sprše. Trouba pekla dobře, ale plotýnky hřály podle počasí. To na začátek, aby bylo jasné, kdo nebo co za to může… Což takhle dát si buřty na pivě? Při nevhodné konstelaci hvězd se sublimují do skleněné zapékací mísy takovým způsobem, že jsem následně seděla v koupelně na zemi, řvala jak želva a snažila se nožem odstranit černou připečenou hmotu. „Tak to vyhoď!“ nabádala mamka. „Buá buá, když já už jiný nemám, buá buá!“. Vynaložila jsem veškeré úsilí a po čtrnácti dnech bylo sklo zase sklem. A průsvitným.Výtvor třetí:Nerozumím si s listovým těstem. Ani s kupovaným! Zřejmě do něj přidávám beton, protože při jednom z pokusů o upečení štrůdlu jsme z tuhé roury vydlabávali jablka a jedli je lžičkou. Korpus jsme pak prodali nemocnici jako hotovou tvarovanou sádru vonící po jablkách.

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Dětem vstup zakázán?

    Už se vám taky někdy stalo, že si tak sedíte v příjemné restauraci, obklopeni přáteli nebo rodinou, vychutnáváte si dobré jídlo, zažíváte pocit pohody a vtom do téže restaurace, do vaší blízkosti a v tu samou chvíli nakráčí rodinka s několika malými, viditelně i slyšitelně rozjívenými potomky? Můžu vás ujistit, že mně v takové chvíli zkysne i ten nejvybranější výběr z hroznů. Zrovna nedávno…Byli jsme s dětmi oslavit najednou několik významnějších událostí v jedné naší oblíbené restauraci, seděli jsme v poklidu na úžasné zahrádce a těšili se z objednaných dobrot, když se z hloubi interiéru restaurace začalo ozývat nepříjemné ječení, které se silou sirény přibližovalo, až se zastavilo u vedlejšího stolu na NAŠÍ zahrádce! Za onou upištěnou sirénou se navíc skrýval na první pohled roztomilý hošík, zhruba tak 5-6 letý, za nímž se snaživě hnala, a hned o první dlaždici přerazila, jeho mladší sestřička, která vydávala zvuky velmi podobné, jen v o něco vyšší tónině. Posléze v klidu a beze spěchu přikráčeli jejich rodiče. A začalo to: Dítka chtěla jiné židle, než jim byly nabízeny – OK, dáme jiné židle. Předpokládám, že personál byl pro ně nucen běžet do některého ze sousedních konkurenčních podniků, protože přece Náš host = Náš pán. Notabene ten platící. Oba malí andílci však na přinesených židlích dlouho nevydrželi nejen sedět, ale ani hopsat, chopili se příborů a vydali se na výpravu zahrádkou. Rodiče stále v naprosté pohodě. Potomci začali příbory dloubat do kanálku, až to nemohlo skončit jinak, než že tam několik nerezových nožů pochopitelně zapadlo. Nový řev, nové dupání nožičkou. Vzápětí křik na chvíli utichl, protože rodiče dětem nechali přinést požadovanou a vyvztekanou Coca-colu. A nastalo další dějství – výběr jídla. Mohla bych se bývala vsadit, jak to skončí – děti samozřejmě dostanou hranolky, kečup a něco smaženého k tomu, co samozřejmě nesní. Taky že ano. Ač se matka slabým poraženeckým hlasem snažila vnutit jim něco zdravějšího, za moment podlézavě rezignovala a submisivně kývala dětem na vše, co si poručily. A že toho nebylo málo: Ovocný koktejlík („Ten si dám já, ty ne! Ten je jenom pro mě“, „Ne, já chci taky!“, „Ne, ona ne“, „Mami, řekni mu, že můžu taky“); hlavní chod, ony zmiňované hranolky a kuřecí řízek, přičemž pro slečnu zajisté sundáme osmažený trojobal („Fůůůůj, mami, tam je ještě kousek strouhánky, no fuj, to já nechci!!!!“); a zmrzlinový pohár („Hned! Nééé až po jídle! Hnéééd!“).Samo stolování byla podobná tragédie, děti u jídla stály na židlích, jedly rukama, tedy spíše přehazovaly jídlo na talíři, občas po sobě něco hodily, rozbily talíř, vyplazovaly na sebe jazyky a rodiče si jich zdárně nevšímali. Měli plné ruce s kouřením cigaret i během oběda. Až v momentě, kdy děti vylily přinesené koktejly, podíval se na ně jejich otec a pravil cosi v tom duchu, to nevadí, to vyreklamujeme, ten stůl nestojí rovně…Po pravdě řečeno, my jsme na ně většinu doby nevěřícně koukali a nemohli jsme pobrat, že někdo takhle „vychovává“ svoje děti a pokud už ano, že se nestydí vůbec s nimi vyjít z domu, resp. přijít mezi ostatní hosty restaurace. I naše děti byly fascinované chováním těchto dvou mrňavých, nezvedených otrokářů, resp. jejich netečnými příšernými rodiči, a tak jen co jsme dojedli, spěchali jsme s placením. Mezitím mi ještě neuniklo, že číšník byl neoblomný, co se týkalo dětmi rozlitých nápojů a dokonce chvíli statečně trval i na náhradě několika nerezových nožů vhozených do kanálu. Obdivuhodně přitom dokázal ignorovat klubko na něj ječících a plivajících obludek. Zrovna tak jsme si nemohli nevšimnout, že rodina odchází za doprovodu křiku a výhrůžek, že sem tedy už nikdy! A tak té naší oblíbené restauraci ze všech sil přejeme, aby „nikdy“ v případě těchto hostů opravdu znamenalo NIKDY! Neboť v některých případech je velmi poplatné i jiné rčení, a to: Host do domu = Hůl do ruky.P.S.:  Nutno obdivovat, že ač pravidelně chodívám kolem naší hospůdky, tak tam stále ještě nevisí cedule „Dětem vstup zakázán“.  

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • V čem se dokážou matky pohádat na internetu

    Tohle téma jsem zvolila, protože je to téma, který každý den vidím na sociálních sítích. Nikdy jsem se k tomu moc nevyjadřovala, protože mi to bylo jedno. Upřímně stále mi je jedno, co si kdo myslí o mé výchově mého dítěte. Já sama se nepletu do cizí výchovy a myslím si, že by se tímto měl řídit každý. Nicméně tohle téma je pro mě opravdu strašně smutné, protože vždy kolem toho vzniknout strašné hádky. Je prostě jasné, že každá matka či rodina je úplně jiná, a proto jsme každá jiného názoru. Prostě to tak je a vždycky bude! Na svém instagramu sleduji pár maminek, které mě baví. Sleduji je, protože mi jsou blízké ohledně výchovy a vlastně mi jsou i sympatické. Sleduji jich sice jen pár, ale na instagramu jich je hafo, na které se ráda dívám. Ani jednu z nich nebudu jmenovat, protože to není k tématu.Už v těhotenství jsem se setkala s maminama, které uměly jen urážet a nic víc. Já tehdy jako prvorodička jsem se těšila na své první miminko a o těhotenství nebo o výchově dítěte jsem věděla prd. A každý den se to stále učím! A proto jsem se na sociální sítích přidala do různých skupin, kde jsou hlavně maminky. Říkala jsem si, že se něco zajímavého dozvím a třeba najdu i těhotnou kamarádku. Dozvěděla jsem se maximálně, která z nich je špatná matka. Musím se přiznat, že jsem se nikdy nezapojila do žádné diskuze, protože mi to přišlo naprosto zbytečné. Hádat se s cizí matkou, která má svůj názor a umí jen nadávat opravdu není můj styl. Sama jsem se někdy zastavila nad komentáři, které někdo dokáže vypustit. A upřímně? Zasmála jsem a hodně jsem toho člověka politovala. Nemluvím tady o kritice, která má hlavu a patu. Na to má každý právo a sociální sítě jsou tady od toho, aby člověk řekl svůj názor. Ale urážet se? Nadávat si? To už mi přijde trochu přes čáru. Nikomu není příjemná kritika. Všechny chceme být dokonalé matky a chceme pro naše děti to nejlepší. Bohužel co já si myslím, že je dobré pro moje dítě, tak jiná maminka si může myslet, že jsem se naprosto zbláznila. Já osobně jsem se na svém profilu s žádnou hádkou nesetkala. Samozřejmě našel se tam nějaký anonym, který byl chytrý, ale s tím jsem se v životě smířila. Většinou mířil na moji osobu. Mimochodem to je další oblíbená věc na sociálních sítích. Vyjádřit svůj názor anonymně. Když už máte ten anonymní profil, tak je lepší když jen koukáte a vůbec se nevyjadřujete, protože většinou to nedává smysl. Já třeba osobně komentuji jen to co mě zajímá a baví. Ano, přiznávám, občas na instagramu najdu někoho, komu bych napsala i nějaké nehezké komentáře, ale pak si vždycky řeknu, jestli to mám vůbec zapotřebí? Ne, nemám! Ten člověk si z toho stejně nic nevezme a stejně to bude dělat dál. A ještě se do toho zapojí další lidi a je z toho zase mela. Nemluvím teď jen o maminkách, ale o lidech, které sdílí na soc. sítích něco co mě se třeba nelíbí nebo mi přijde trapné. Na tohle mám svoje kamarádky a probereme to spolu. Není potřeba se vyjadřovat veřejně.Toto jsou témata, které jsou nejvíce probírané mezi matkama:Těhotenství – stravaKdyž jsem byla těhotná, tak jsem zjistila na sociálních sítích, že by bylo nejlepší žít ze vzduchu, protože je všechno nezdravé. Jednou jsem se dokonce přistihla, jak hledám na googlu, jestli si vůbec můžu dát třeba pomeranč, protože jiné maminky by mi řekly, že je tam moc vitamínu C. Moje mamka na mě pokaždé koukala, když jsem jí řekla, že tohle jíst bohužel nemohu. Znáte to, naše babičky a maminky jedly všechno a ničím se nestresovaly jako my v dnešní době. Nevím jak vy, ale já jsem tohle slyšela od své mamky během těhotenství několikrát. Měla pravdu, protože jsem zdravá a žiji, ale mě to nedalo. Samozřejmě jsem v těhotenství nejedla sýry nebo sushi, ale rozhodně jsem si dopřávala jiné věci a zdravě jsem moc nejedla. Rozhodně nechci radit žádné nastávající mamince co v těhotenství jíst, ale věřte mi, že to není to tak horké, jak některé maminky píšou.Výbava pro miminkoAno, čtete dobře. I tady se některé maminky dokážou zhádat. Sama jsem nevěřila svým očím, ale je to tak. Některé maminky nadávají maminkách, že například nakupují hodně pro své miminko. Tady se asi ani nebudu vyjadřovat, protože mi to přijde opravdu zbytečné.Nosítko neboli VisítkoTéma, které je nesmrtelné. Pokud se na sociální síti vyfotíte s visítkem, tak očekávejte opravdu nehezké komentáře. Může jich být třeba i tisíc. Tady samozřejmě beru to, že se jedná o vývoj dítěte, takže ani já nejsem pro nějaká visítka. Ale zase jsme u toho. Já když jsem byla těhotná, tak jsem vůbec netušila, že nějaké nosítko může být vůbec špatné. A proto jsem se přidala do skupiny nosíme děti. Opět jsem tam narazila na maminky, které umějí jen urážet a pomlouvat. Maminka se tam pochlubí fotkou, že má miminko v nosítku a místo pochval dostane neskutečný zjeb. Přitom by to stačilo napsat úplně normálně že?Kočárek versus nosítkoJá třeba preferuji kočárek, ale ne protože odsuzuji nosítko. Nosítko doma mám, ale Sofču to moc nebralo. Mě z nosítka strašně bolela záda, a tak jsem zvolila spíš kočárek. Nicméně jsem toho názoru, že nic se nemá přehánět. A proto bych ani nosítko nevolila každý den. Jsou maminky, které svoje děti nosí snad celý den. Já taková nejsem a nikdy nebudu. Je to můj názor a nemám v plánu nadávat na maminky, které nosí celý den, protože je to jejich dítě a jejich věc.Bio matka versus normální matkaTady se docela ztrácím, protože by mě zajímalo, kde vůbec vznikl název bio matka? Kdo takhle tyhle maminky vůbec pojmenoval? Asi všechny maminky víme, jaký je v tom v dnešní době rozdíl. Já sama jsem se hodně setkala s matkama, které preferují jinou výchovu, stravu a celkově péči o dítě. Pro mě jsou to maminky, které by v životě dítěti nedaly hranolku, pribináček nebo kus chleba. Nebo jim dávají hodně volnosti a nechodí například vůbec do školy nebo do školky. Já osobně nevím, kam bych se zařadila. Rozhodně si nemyslím, že bych byla ta bio matka, která svému dítěti dává jen raw stravu nebo nadávala mamince za to, že svému dítěti dala kus párku. Já pro Sofii vařím každý den, protože tady v Americe nejsou podle mě dobré přesnídávky, ale když jsme byli v Praze, tak jsem jí vařila i kupovala skleničky. Přesně ty bio matky by mě za tohle odsoudily, ale já si myslím, že tohle je naše věc. Já se snažím Sofii vařit zdravě, ale občas bych jí i já dala ten pribiňák. Sofie je ještě malá, a tak jí rozhodně nebudu cpát hranolkama, ale ruku na srdce. Opravdu jste nikdy svému dítěti nedaly nic špatného?:-) Sofie třeba zkusila pizzu a víte co? Olizovala se až za ušima.  Když jsem byla těhotná, tak jsem říkala, že moje dítě nikdy nebude jíst sladké nebo zmrzlinu atd. Sladké sice nedávám, ale zmrzlinu už měla. A až bude vetší, tak jí určitě jednou vezmu do mekáče, protože maminka to tam miluje:-) Dokonce si myslím, že coca cola je nápoj bohů, protože nevím jak vám, ale mě v těhotenství hodně pomohla. Rohlíky a cola byla moje strava první 3 měsíce. Samozřejmě jsem se snažila pít i nějaké ty čaje, ale když furt zvracíte a je vám fakt blbě, tak sáhnete i po té cole. A Sofča je zdravá. Někdy si říkám, že je aktivní po té cole!:-)Přirozený porod versus císařský řezSkoro každá chceme přirozený porod, ale prostě někdy to nejde. Ne každá maminka může rodit přirozeně, prostě se může komukoliv z nás stát, že skončí na sále. Já jsem rodila právě císařským řezem, protože to prostě jinak nešlo. Některé matky se navážejí do maminek, které měly právě cř, což opravdu nechápu. Upřímně i kdyby si ta maminka vyžádala cř, tak mě do toho nic moc není a moje dítě to také není, takže v tomhle bere zodpovědnost sama na sebe. Asi by mě nenapadlo nadávat někomu za to, že měl někdo cř. Byla by to pro mě ztráta času. Já si také myslím, že domácí porod je opravdu nebezpečný, ale nebudu to někomu cpát. Já mám třeba kamarádku, která rodila doma a všechno dopadlo dobře. A věřte mi, že mě ani jednou nenapadlo jí za to nějak odsoudit. Důležité bylo, že všechno dopadlo dobře.Zatím mě napadly jen tyto témata, ale vím, že na sociálních sítích jich najdete mnohem víc. Pokud by vás ještě něco napadlo, tak sem s nima.

    28.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Jak se zbavit syndromu vyhoření

    Jak se zbavit syndromu vyhoření?Syndrom vyhoření je velmi vážné onemocnění, které může postihnout téměř každého člověka. Laicky řečeno jde o ztrátu zájmu o práci. Člověk do ní jde vyloženě s nechutí a jen kvůli tomu, že musí. To se začne odrážet nejen na pracovním nasazení, ale také v osobním životě člověka a na jeho zdraví. K rozšíření tohoto onemocnění přispívá i dnešní hektická doba. Na pracovníky je ze strany zaměstnavatelů vyvíjen stále větší tlak, přibývá víc práce, nezaměstnanost stoupá, a lidé jsou tak v permanentním stresu. A tak není divu, že lidé čím dál víc podléhají tomuto syndromu.Jak na syndrom vyhoření?Syndrom vyhoření může postihnout každého člověka, nejvíce se však objevuje u jedinců, jejichž práce je velmi náročná a to hlavně psychicky. Často to jsou lidé, kteří jsou v neustálém kontaktu s lidmi (učitelé, úředníci, operátoři call center, zdravotní sestry, obchodní zástupci a podobně). Máme pro vás pár rad, jak syndrom vyhoření překonat.Hodně odpočívatPokud vás sužuje stres a neustálá nervozita, je velmi důležitý odpočinek, a to ať už aktivní či pasivní. Čtěte, choďte běhat, sportujte. Pro odpočinek od stresu je nejdůležitější právě načerpání nových sil.Neberte si práci domůLidé čím dál více pracují i doma. Neustále o ní přemýšlejí, mluví, a rozhodují se, co udělají následující den. A to opravdu nepřispívá dobrému psychickému stavu, zvláště pokud na sobě člověk pozoruje některé z příznaků syndromu vyhoření.Poraďte se s odborníkemAč si stále lidé myslí, že chodit k psychologovi je něco potupného, za co by se lidé měli stydět, není tomu tak. Psycholog je zde od toho, aby vás nestraně vyslechl a pomohl vám najít ten správný směr, jak z celé situace ven. Můžete se mu bez obav svěřit naprosto s čímkoliv, je vázán slibem mlčenlivosti. Psycholog vám poskytne oporu v těžké situaci, která u vás nastala.Pracovní přeřazeníNefungují výše zmíněné rady? Stále vás obklopuje syndrom vyhoření a cítíte se stále hůř a hůř. Zkuste zažádat o pracovní přeřazení. Možná vás jen vyčerpává práce na momentální pozici a změna by tomu mohla pomoci.Změna pracovního místaI změna pracovního místa je řešením, jak se zbavit syndromu vyhoření. Existují případy, kdy naprostá změna pracovního místa (z úřednice kuchařka, z učitelky švadlena a podobně) vyřešila téměř všechny problémy.Syndrom vyhoření není dobré brát na lehkou váhu. Jde o závažné onemocnění, které může vyvolat další řadu komplikací (zejména problémy zdravotní). Příznaky je nutné co možná nejdříve rozpoznat a snažit se o jejich nápravu. Máte-li pocit, že zažíváte syndrom vyhoření, častěji odpočívejte, dbejte na aktivní relaxaci a práci si nenoste sebou domů.

    04.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nauč se říkat NE

    "Odnauč se říkat ne, mě vůbec bát se nemusíš," zpívá se ve známé písničce, samozřejmě kromě toho, že říkat "Ne" nám prý vůbec nesluší. Zcela jistě jsou situace, kdy říkat "Ne" skutečně slušné není, zkušenost mě však naučila, že někdy je to zkrátka nutné, protože jinak by se člověk nikam pomalu nedostal včas a navíc by mu zbyl jen vítr v peněžence. Zejména obyvatelé měst to jistě dobře znají, pospíchají a na ulici je zastavují tu studenti nebo žáci s kasičkami či anketami, tu starší usměvavé dámy s výhodnými nabídkami, jinde jsou to zas podivná individua, která si s mírnou přidrzlostí říkají o peníze na telefon či na vlak. Možná je to jen mé zdání, ale ten počet stále narůstá, a i kdyby šlo jen o samé prospěšné věci, tak oproti dřívějšku nyní vždy nasadím nepřítomný či lehce podmračený obličej, zakroutím hlavou, aniž bych vyslechla celou nabídku, prosbu či příběh.  Na ulici přispívám jen na pravidelné akce na pomoc dětem a na výzkum rakoviny. A i tak se ve mně rodí pochybnosti, zda se mé peníze opravdu ocitnou ve správných rukou, nebo zda se cestou administrativy nerozdrobí mezi ty, kteří se na podobné původně dobře míněné projekty nabalí. Sama se nestačím divit, ale můj zamračený pohled stejně nikoho neodradí, dokonce jsem vypozorovala, že ač přede mnou nechají projít několik lidí bez po všimnutí, po mně se vrhají skoro s železnou pravidelností jako vosy na med. Pokud se tváří mírumilovně a usmívají se, občas se také na ně s úsměvem podívám, i když vyhnutí se pohledem je také jedna z účinných taktik. Jednou jsem však zůstala stát a dodnes mě mrzí, že mě nenapadla nějaká vhodná odpověď. Prosmykla jsem se klubkem nejmenovaných ekologických aktivistů a jeden z nich za mnou ještě zavolal: "Tak to vám přeju takovou jednu mírnou přírodní katastrofu!" Třebaže s ekology v některých věcech sympatizuji, jejich zatvrzelé odhodlání mě občas i děsí. Tahle slova toho pro mě jsou důkazem, ale mají smůlu, žádná přírodní katastrofa mě naštěstí (pro jistotu přece jen klepu na dřevo) nepostihla, zato tenhle výrok si budu pamatovat zřejmě už navždy a jakoukoli spolupráci s podobným typem hnutí si dobře rozmyslím.

    08.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jsem závislá... Na své matce

    Už během nejranějšího dětství se budují silné vztahy s rodiči, především pak s matkou. Je to zdravý, žádoucí stav, nutný ke správnému vývoji. Dítě ale roste, dospívá a závislost na matce slábne, mění se. Co když ale někdo ještě po třetí dekádě života neudělá bez maminky ani krok? V rodném hnízdě do pětatřicetiDnes viditelně sílí tendence zůstávat v rodném hnízdě co nejdéle, jedná se o celosvětový fenomén. Vždyť život s rodiči není tak špatný přece, proč se stěhovat za každou cenu pryč, když k tomu není pádný důvod. Námitky pochopitelné, do jisté míry i rozumné. Ne každý však zůstává doma proto, že stejně většina času propracuje nebo „prolítá“, tak proč by se měl starat o vlastní byt. Čas od času se setkáme s člověkem, který žije pomalu ještě v pětatřiceti s rodiči, spoustu času tráví doma a když už se z domu odhodlá, nedá telefon z ruky. A na druhé straně drátu není nikdo jiný než matka. Bez neustálého kontaktu a maminkovských rad se prostě neobejde. Kdo že je jeho životní partnerka?V této pozici se často setkáváme s muži, kteří s matkou žijí po mnoho let a s každým dalším rokem se pouto stahuje ještě více.  Nejhorší je, když žena po nějaké době soužití zjistí, že její muž bez maminky opravdu nevydrží. Partner více či méně zatahuje matku do vztahu. Řada žen podobné problémy sice začne poměrně brzy vidět, nechtějí si je ale připouštět a situace se nemění. Stačí pročíst diskusní fóra a zjistit, že žen s podobnými problémy je opravdu mnoho.   Taková závislost na matce může mít spoustu podob. Pokud náš partner „pouze“ potřebuje rady, je to ještě poměrně dobré. Pokud ale začne svoji matku vidět jako tu lepší, jako svoji opravdovou partnerku, vyhlídky na kvalitní vztah jsou možná ty tam. V takových vztazích je matka první žena, manželka až ta druhá v manželově životě. Velmi často muž sice hledá ženu, která by mohla matku nahradit, ale nedokáže ji najít. Hledá ženu, která bude silně rodinným typem, bude zvládat domácí práce a bude psychickou podporou. Většinou ale i díky idealizaci matky žádná z partnerek neodpovídá jeho představám.Kdo za to může?Některé matky jsou v tom docela nevinně. Vzájemný vztah se synem záměrně neposilovaly, nebudovaly silná, nezničitelná pouta. Pouze syna vychovávaly, byly mu oporou v těžkých okamžicích. V jiných případech je to ale celoživotním dílem matky, výsledkem soustavného připoutávání. Dle odborníků vzniká oboustranné pouto poměrně často. Taková matka se bude syna velmi těžko vzdávat, jakákoliv další žena v synově životě nebude žádoucí. Nejtěžší případy bývají u žen ovdovělých nebo opuštěných, pro které představuje syn celý jejich život. Ze strany muže vzniká pouto k matce především v neharmonických či neúplných rodinách a tam, kde byl muž na svoji matku zcela odkázán.A máme to doma!Pokud zjistíme, že s mužem alespoň částečně odpovídajícím popisu žijeme, měly bychom se k tomu nějakým způsobem postavit. Nejlepší je, pokud donutíme naší drahou polovičku uvědomit si svoji psychickou závislost na matce. Přimět ho musíme také k jejímu řešení. Dle některých zdrojů je tento fenomén starý jako lidstvo samo. Poslední dobou se ale zdá, že nabírá na síle. Těžko říci, kdo nebo co přesně za to může. Pro páry s podobnými problémy ale existuje řada partnersky orientovaných psychologů, kteří jsou schopni pomoci. 

    12.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Krásná díky přírodě

    Příprava je zábavná a výsledek příjemně potěší. Krok 1. – mandlový peeling Stýská se vám po létě nebo pozorujete čím dál častější odlupování suché pokožky? Vyzkoušejte tento peeling, který spolehlivě odstraní všechny nežádoucí šupinky na kůži. Potřebujete k tomu šálek teplého zeleného čaje, do nějž přilijete šálek jemně mletých mandlí a lžičku olivového oleje. Všechny ingredience pečlivě zamíchejte a krouživými pohyby masírujte na zvlhčenou pokožku. Krok 2. – Smetanová koupelMáte ráda smetanu? V tom případě si tuto koupel opravdu užijete. Suché pokožce udělá opravdu dobře, když vytvoříte směs lžíce olivového oleje, 50 gramů smetany na šlehání a ještě lžíce koupelového gelu. Ten působí jako emulgátor. Pokud si přejete vůni, není nic lehčího, než přidat několik kapek esenciálního oleje podle vašeho výběru. Kosmetičtí odborníci doporučují pro nejlepší relax levandulové aroma.Jak na lesklé a pružné vlasyTo není sen, ale realita, kterou se můžete chlubit i vy. Stačí, když si dopřejete na dvacet minut avokádový zábal. Zaceluje a zesiluje poškozené vlasy. Směs vytvoříte rozmixováním jednoho avokáda se žloutkem. Ještě ale nejsme u konce. Po době působení masku nejdříve opláchněte trochou piva a teprve poté vlažnou vodou.Jak na hebkou kůži na obličeji?Je to prosté – stačí k tomu salátová okurka. Ano, vnímáte dobře. Okurková maska je to pravé pro osvěžení a vyhlazení pleti. Vhodná je také v případě, že vypadáte unaveně, ale rychle potřebujete být jako ze škatulky. Stačí pouhá čtvrt hodina. Zkrátka nastrouhejte kus této dobroty a smíchejte se lžící tvarohu. Nakonec jemně rozetřete po obličeji a čekejte. Jak na rty k nakousnutí?Máte dnes rande? Nečekaně foukal vítr a váš zlozvyk olizování rtů způsobil prasklinky? Nevadí. Kromě balzámů a jelení lojů nabízíme medový zázrak. Vyléčí i extrémně suché popraskané rty. Aplikace je více než jednoduchá – nanesete med na nemocné rty a zuby nehty se budete snažit co nejdéle se neolizovat. Pokud jste tvořivá, vyrobte si medový balzám. Nechte rozpustit lžíci včelího vosku, 8 kapek jojobového oleje a lžičku medu.

    13.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Proč tolik mladých mužů stále bydlí se svou matkou?

    Jakto že jsou někteří schopní, úspěšní a vpráci nenahraditelní zástupci mužského pohlaví ve věku, kdy se opouští hnízdo, stále závislí na své mamince? Pánové mi hned v úvodu prominou, ale v tomto článku se na některé z nich podíváme z trochu nelichotivého úhlu...Představte si, že nastoupíte do nové práce, poznáváte nové kolegy a mezi nimi „objevíte“ i velmi sympatického, zábavného a milého chlapíka, řekněme kolem třicítky. Zajdete spolu párkrát do kina,postupně zjišťujete, že máte opravdu hodně společného, že je vám spolu velmi dobře a konečně máte pocit, že jste potkali někoho, s kým by vám nebylo proti mysli v důchodu chodit krmit ptáčky do parku. Váš vztah nabývá na intenzitě a jednoho dne vás váš milovaný pozve k sobě domů. I přes minusové teploty si na sebe oblečete lehounké a velmi svůdné oblečení (nemluvě o spodním prádle) a těšíte se na romantický/bouřlivý (záleží na vašem založení) večer. Vše se slibně vyvíjí, sklenka červeného vína v útulné restauraci už dávno rozpustila drobné rozpaky a vy se konečně přesouváte do bytu vašeho vyvoleného. Ve vášnivém objetí se dostáváte do ložnice, blížíte se k posteli, když v tom se v pokoji objeví někdo třetí. Postarší žena s natáčkami na hlavě, ve vybledlé noční košili a s károvanými pantoflemi na nohách (jistě mi odpustíte toto drobné klišé, opravdu je mi jasné, že mnohým padesátnicím by se dalo hádat sotva čtyřicet a že některé ženy, které mají už dávno -sát,hravě strčí do kapsy mnohé, kterým je teprve -cet, ale pro umocnění dojmu jsem si nemohla tento popis odpustit) vás propaluje pohledem. A co víc, váš partner, místo aby tu ženskou vyhodil z pokoje a zabouchl dveře, se ještě začne omlouvat a vysvětlovat, kdo jste, přičemž vám nervózně stahuje sukni dolů. Vám po opadnutí prvotního šoku začne docházet, že byt, v němž se nacházíte, asi nebude až tak úplně patřit vašemu milému a že ta podivná paní opravdu není vetřelec, ale vaše potencionální tchýně. Místo postele se přesouváte do kuchyně. Ačkoli se obě snažíte být milé a vstřícné, je vám po pár minutách jasné, že z vás dvou nejlepší přítelkyně nebudou. Právě v tuto chvíli se může začít příběh odvíjet dvěma způsoby… V prvním, tom horším případě zjistíte, že proti jeho drahé matince nemáte sebemenší šanci.Důvodem, proč váš třicetiletý přítel stále bydlí u své matky, je fakt, že je k ní stále ještě „připoután pupeční šňůrou“. Prostě se od ní dosud nedokázal odpoutat jako dítě a to co řekne maminka je takřka svaté. Je jeho ženou číslo jedna a vy budete muset velmi bojovat, aby jste ji z této pozice sesadila. Zvláště pokud si vás zrovna neoblíbila, pokud jsou vaše názory na cokoli absolutně neslučitelné a pokud shledá, že nejste pro jejího syna dost dobrá, dokáže vám udělat ze života peklo. V lepším případě ji bude partner omlouvat a snažit se vás dvě udobřit (ale nikdy nepřizná její chybu) a v tom horším bude vaše stížnosti ignorovat a každou neshodu bude dávat za vinu vám.Ano, hluboký vztah mezi matkou a synem je přirozený, ale nesmí nabývat až nezdravé podoby. Příčiny závislosti muže na své matce mohou být různé. Mohou se vyskytnout i některé krajní případy, kdy matka svého syna odmalička vychovává a psychicky tvaruje tak, aby se od ní dítě nedokázalo odpoutat. Jindy může jít o pohodlnost muže cokoli měnit či o strach ze ztráty bezpečí a zázemí,který maminka ráda podpoří, protože se může cítit potřebná a milovaná. V lepším případě bude důvod spolužití vašeho přítele a matky poněkud prozaičtější a praktičtější. Bydlení s rodiči je pro něj prostě ekonomicky výhodnější a skutečnost, že má doma neustále uklizeno, že má pořád vyprané a vyžehlené oblečení a po práci teplé večeře, bude hrát zřejmě také svoji roli - může se místo domácích povinností (jasně, občas umyje nádobí nebo utře prach, aby se neřeklo…) věnovat svým zájmům a koníčkům. Jestli váš vztah vydrží, jistě si váš přítel začne uvědomovat i nevýhody společného bydlení, jako je nedostatek soukromí nebo to, že se musí do jisté míry řídit pravidly rodičů jakožto majitelů bytu. Pokud pro něj nebude problém vrhnout se s vámi do kruté reality vlastního bydlení, kdy velká část povinností spadne na něj a naopak se bude těšit na to, až si začnete budovat vlastní hnízdečko, je vše v nejlepším pořádku.

    19.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Školky pro děti nebo naopak

    Mezi státem a rodiči se rozhořela zajímavá filozoficko-sociální bitva. Má stát povinnost umístit děti předškolního věku do školek nebo si je rodiče prostě vyrobili a mají se o ně starat bez podpory státu? Vždyť existují placené odkládací ústavy pro děti. Tak o co jde?Sociální hlediskoNa jednu stranu má stát pravdu. Děti jsou rodičů a školka je výsadou. Tedy službou státu, na kterou není nárok. Stát ovšem dost prostředků vynakládá na různé jiné sociální účely. Podporuje málo vydělávající nebo spíš fluktující občany. Rozhodně se dá říct, že by bylo lepší poslat rodiče do práce než jim platit sociálku. Tak to vidí mnozí rodiče, kteří chtějí nejen materiální jistoty pro svého potomka, ale také profesní růst a uplatnění.Filozofie státuStát se sice nezavázal jako v případě důchodů k umístění dětí do školek. Ale dnes jaksi záhadně tvrdí, že státní školky jsou výběrové a že děti vlastně vyučuje. To je nepochybně pravda. Ale proč jen některé? A jak dokáže rozlišovat a vybírat ty děti, které potřebuje „vzdělávat“ od těch zbytečně vzdělávaných? Je potřeba vzdělávat a učit hloupější děti, aby se vyrovnaly chytrým nebo ty chytré, aby byly ještě chytřejší?Problém s plánovánímStát prostě zaspal. Pracovní sílu, kterou potřebuje má nyní u dětí. Mladí lidé, kteří většinou mají nějakou pracovní zkušenost a kvalifikaci, sedí nyní doma.  Pro mnoho z nich je přímo existenční nutností nyní vydělávat na důchod a na spotřebu rodiny. Že si pořídit děti je jejich zásluhou, dobře vědí. Ale to neznamená, že nemají mít stejné sociální podmínky a jistoty jako ti, kteří si chodí na sociálku pro dávky. Oni totiž vlastně dávky nechtějí, ale vracejí státu jejich sociální službu daněmi. To většina jiných sociálních skupin závislých na státu rozhodně nedělá.  

    26.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Mateřství = prestižní vysoká škola encyklopedického typu

    Mateřství se nelze naučit, lze ho jen prožít a to buď naplno, nebo si zničíte brzdové destičky :-) Dokud se vám nenarodí dítě, nevíte, o co dobrého, ale i špatného přicházíte. Stejně jako se dozvíte o sobě spoustu věcí, tak se dozvíte i o vašem partnerovi a vašem vztahu. Je to zkouška a pořádná.Netrvá jen den, či dva, ale v podstatě celý život od narození prvního miminka… Má to ale i pozitivní dopad. Pokud jste nestihla vystudovat či dokončit vysokou školu, během mateřství to můžete dohnat :-) A naučíte se i věci, které na žádné VŠ neučí a přesto jsou hodně důležité pro život… Zajímá vás, jaké to například jsou? Tak zaprvé se z vás stane člověk, co pracuje cca 20 hodin denně. Zpočátku je to opravdu cca 20 hodin, později se to sníží na únosných 14 hodin. :-) To už k dítěti v noci nevstáváte tak často, jako v prvním roce. V této době si uvědomíte, jak chození do práce byla vlastně pohoda, pracovalo se tak 8-10 hodin denně, pak bylo volno! Mohli jste jít do kina, na večeři, na koncert nebo si zasportovat atp. Kolik hodin a dní jste vlastně promarnili nebo prolenošili! Jak by se vám nějaká ta hodinka z minulosti teď hodila k dobru :-) Nestíháte vařit, prát, uklízet a volný čas trávíte jako rodina spolu – což je sice fajn, ale kde je váš čas jen pro sebe. Nedávno jsem si uvědomila, že jsem si za posledních 6 let mého života jen 1x! stihla napustit vanu a 1x se jela projet po 5 letech na kole.Dále se z vás stane super projektový manager – jinak to ani nejde. Skloubit kroužky dětí s pitným a jídelním režimem, pobytem venku, učením se novým věcem, úklidem, nákupem a přípravou jídla. A vše dokonale vybrat a načasovat tak, aby jídlo nevystydlo, nebo zrovna nepršelo, když už máte čas jít ven. Vymyslet program s ohledem na momentální náladu dětí a pořád být ve střehu! Slovo flexibilní nikdy nebylo více trefné pro popis vaší opravdu špatně placené práce. A to pracujete navíc s takovým nasazením. Kdyby jste teď nastoupila do práce, kolegové by se vás báli – pro vaši produktivnost, neúnavnost a flexibilitu.Dále se při ní zároveň naučíte i něco nového – rozšíříte si obzory a to ZADARMO – není třeba žádných drahých kurzů nebo časově náročného chození na přednášky. Na mateřství nedám opravdu dopustit. Naučila jsem se za dobu na mateřské opravdu hodně užitečným věcem. Nedávno například moje starší dcera vytáhla knížku s dinosaury, že se je chce všechny naučit. Před spaním se tedy učíme druhy dinosaurů, namísto čtení šípkové růženky :-) Inu všechno je k něčemu dobré. Tak například teď dělám chytrou, co druhů dinosaurů znám zpaměti např. Brachiosaurus, Diplodocus, Stegosaurus, Ichtyosaurus, Pteranodon, Velociraptor, Triceraptos, Allosaurus, Archaeopteryx, Tyrranosaurus apod… Co by maminka pro milované dítě neudělala! :-)Když měla necelé 3 roky, zase jsme uměli poznat značky asi 20 aut na parkovišti, když jsme kolem nich chodily na koupaliště. :-) Ještě teď je mám v paměti, dřív jsem poznala jen Škodu, Audi, BMW, Mercedes, Fiat, Ford… a později jsem přidala Citroen, Hyundai, Honda, Mitsubishi, Toyota, Opel, Renault, Saab, Subaru, Chevrolet, Nissan, Peugeot, Daewoo, Mazda, Seat, Volvo. Ať žije mateřská!Dcera má opravdu dobrou pamět – již od malička, je to chodící encyklopedie, zrovna teď si pamatuje, které nálepky z Penny Marketu má již nalepené v albu a to jich tam je skoro 18o druhů! Pamatuje si, v jakých sáčkách dostala vloni k Miluláši dárečky! Nebo kolik jsme vyšli schodů k babičce, kolik jsme ujeli stanic vlakem, jakou barvu kabátu měl pán v obchodě, co před námi platil atp… Už mě trochu děsí představa, co si asi všechno dobře pamatuje, na rozdíl ode mě… Musím víc trénovat :-)

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Mateřství – výchovně vzdělávací podnik

    A je tu pokračování článku o mateřství – jako o výchovně vzdělávacím podniku :-).Mateřství mě kromě výchovně vzdělávací části též naučilo se třeba nebát nahlas zpívat písničky (a to nemám hudební sluch), a říkat denně  „miluji tě“ svým dětem a také ohromné trpělivosti. Něco jsem přeci jenom ztratila a to pamět – selektivně.Pamatuji si opravdu hodně věcí, ale některé hned vypouštím a zapomínám. Nevím proč a nedělám to schválně, ale děje se tak u opravdu důležitých věcí, které mi většinou manžel říká před večeří, kterou vařím a zároveň mi na nohou visejí 2 hladové děti, křičí a dožadují se jídla a trochu té pozornosti! LOL :-)  Teď se učíme souhvězdí. Také dobré téma, k tomu mi už pomáhá knížka o vesmíru. Jindy mi pomůže encyklopedie – škoda jen, že je v nich tak málo obrázků. Knížky jsou vůbec bezva věc, najdete v nich jen to, co opravdu chcete, na rozdíl od internetu :-) A nebolí vás tolik oči… Knížka se zaklapne a je to, kdežto z počítače na vás pořád něco bliká a láká vás zůstat déle a déle, až zapomenete na to hlavní, proč jste ho zapnuli. To se mi stává docela často, jdu jen vyřídit maily a skončím třeba u nakupování oblečení pro moje holky na mimibazaru…Další důležitou vědomost jsem nabyla při nakupování. Hráli jsme si hru na to, co potřebujeme a nepotřebujeme koupit. Velmi zajímavá hra. Dcery potřebovaly (chtěly) koupit třeba tričko s Hello Kitty, pitíčko Waterr nebo loupák. Vůbec často zaměnují slovo chci za potřebuji. Snad už to začínají chápat :-) Já se to také naučila, dřív jsem třeba potřebovala mít každý měsíc něco nového na sebe, co zrovna letí a je v kurzu, potřebovala jsem chodit často ke kadeřníkovi nebo na večeři. Teď už to vidím jinak. Důležitý je čas strávený s dětma aktivně a pak večeře, u které jsme zase celá rodina spolu. A i když není večeře vždy teplá, hlavně že se nám den spolu líbil :-)Snažím se také dětem dávat rady a určuji pravidla. Je to někdy opravdu těžké, zvlášť, když mě bedlivě hlídají. Nedávno mě nachytaly, jak jím potají čokoládu a to jim říkám, jak se nemá moc jíst. Jindy mě přistihly, jak řeknu třeba ošklivé slovo, které se nemá říkat. Což se ovšem stane, jen když řídím a řidič přede mnou udělá nějakou hloupost :-) to se bohužel neovládnu. Aspoň zjistí, že ani dospělí to nemají jednoduché a nejsou bez chyby. Důležitá to vědomost do budoucna.Mám mateřství opravdu ráda, kdy jindy vám někdo upřímně řekne:„Mami, to nevadí, že jíš čokoládu, stejně tě budu mít ráda - i tlustou :-)“nebo„Maminko, neříkej prosím už nikdy to ošklivé slovo, nebo ti Ježíšek nepřinese dárečky :-)“

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Boj o TV

    Asi to všichni znáte, je večer, v TV dávají skvělý film, důležitý sportovní přenos, zajímavý dokument a ještě dvacet minut zbývá do konce dětského filmu… A nastává problém. Kdo vyhraje? Tedy – co pustíme? Dříve jsem byla ráda, že naše domácnost nepatří mezi ty, ve kterých při každém sportovním přenosu začíná neúprosná bitva o ovladač. U nás vždycky bez potíží vyhrává sport. Fotbal, hokej, tenis, atletika, hlavně když hrají naši. I synátor už zná Kvitovou, Jágra, Sáblíkovou, Češi, do toho! A při české hymně vstává (sem tam i chce, abych mu tu písničku „domov můj“ zazpívala). Zatímco jinde to dopadá tak, že jde buď manžel na pivo, nebo manželka na skleničku s kamarádkou (samozřejmě až po bouřlivé hádce), my si ve vzácné shodě zafandíme.Jenže v poslední době řešíme dva problémy. První nastane v okamžiku přepojení z Večerníčku na zprávy. Když dojde jen k debatě, která končí odchodem syna do pokojíčku, kde si nakvašeně rovná mašinky, je to dobré. Sem tam si ale připraví mini scénu, při které mi je držení ovladače na nic, protože ze zpráv nic nemám. Vidím otevírající se ústa moderátorů a k tomu poslouchám řev: „Ale já jsem chtěl pohááádkuuuu.“ Naštěstí tím, že přepojování je na řadě každý den, už se zkracuje doba trvání (a taky neřve denně).S prvním problémem bych si tedy jakž takž poradila. Ale ten druhý… Tím je totiž manželova záliba v cyklistice. Jezdí rád, vlastně každý den. To mu nijak nezazlívám. Jenže poslední roky ho začalo bavit i sledování přímých přenosů cyklistických závodů. A řeknu vám, to je tedy síla. Zejména když jsem třeba nemocná, dítě spí po obědě a já nemám kam utéct. Dívat se třeba na pětihodinovou etapu Gira, při které se nic neděje, dlouho se jede rovně, pak dlouho do kopce, trochu kratší dobu z kopce, pak se zasprintuje do cíle, aby stejně vítěz etapy v celkovém hodnocení skončil třeba padesátý. A k tomu po celou dobu jeden jediný komentátor. Na jednu stranu je to obdivuhodný výkon, udělat z prdu kuličku musí dát fakt zabrat, ale i tak se mi o tom hlasu pak i zdá. Na jednu stranu sice teď můžu mít pochopení pro ženy, které nemají rády fotbal a nechtějí se na něj dívat v TV. Ale na druhou stranu fotbal trvá 90 minut, tak buďte rády, když toho vašeho baví jen fotbal. Z cyklistiky by vám hrozil blázinec.Tak co – kdo u vás vyhrává? Je momentálně v kurzu ME ve fotbale, nebo seriály? Vždycky, když se na MS v hokeji hraje play-off, je poznat,že se dívá skoro celý dům (křičení „gól“ zní tak nějak hlasitěji). Bude to s fotbalisty stejné?Ze své zkušenosti můžu doporučit nahrávání, bez toho bych přišla o spoustu dokumentů a filmů, ale uznejte – nahrávat fotbal a pak na něj koukat, když znám výsledek, jaksi nemá to kouzloJ. 

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Na mateřské se „blbne“

    Je to smutné, ale je to tak. S tím se nedá nic dělat. Když jsem začala psát nový příspěvek pro Zoufalé maminky, říkala jsem si, jestli moje zmatenost, roztěkanost, či (doufejme dočasná) ztráta paměti není znát tak, jak ji pociťuju sama. Proto mě napadlo, že bude lepší, když se svým „problémem“ svěřím. A jestli je na tom někdo z vás podobně, pro mě i pro vás by mohlo být fajn vědět, že v tom nejsme samy.  Vezměte si třeba takovou paměť. Lidský mozek má omezenou kapacitu, která dostává zabrat celý život. A tak mozek vypouští  to nedůležité, a naopak zaznamenává vše nové, s čím se setká. A s dětmi člověk přijde do styku s takovými informacemi, které by jej jinak úplně minuly.Proto jsem přesvědčená, že je potřeba tento fakt brát pozitivně. Já například věřím, že se mi jednou bude hodit, že znám úvodní písničky mnoha dětských seriálů. Nikdo přece nemůže vědět, jestli se jednoho dne nebude živit jako textař takových písniček. Stejně tak užitečné může být, když člověk zná jména, barvu a povahu většiny mašinek z nejmenovaného pořadu. Co kdyby se náhodou účastnil nějaké vědomostní soutěže, ve které by bez této znalosti neuspěl?Ovšem i přes svůj optimismus je mnoho informací nabytých v mateřství, které bych klidně zapomněla. Ale nějak to nejde. Zřejmě je potřeba je opět překrýt novými, které ocením i v jiné roli, než je ta mateřská. Jenže jak to udělat? Zvláštní totiž je, že například četba knih, sledování dokumentárních pořadů, nebo návštěva koncertu Metallicy zatím jako pomoc při přepisování dat v mém mozku nějak dobře neposloužily. Ani práce během rodičovské dovolené mi nedokázala vyzmizíkovat z hlavy některé stupidní texty z dětských veršovánek (s veškerou úctou k těm kvalitním).Zato jsem zcela spolehlivě schopná zapomenout na domluvenou schůzku. Třeba k jedné lékařce jsem se musela dvakrát přeobjednat, protože jsem si nevzpomněla na to, že vlastním diář. A když nevíte o diáři, nevíte ani o termínech schůzek, které si do něj zapíšete.Dříve nabyté vědomosti bych snad raději v zájmu zachování duševního zdraví neměla vůbec zmiňovat, občas je totiž sledování zmíněných vědomostních souteží až sebetrýzněním. Jak to, že zrovna na TOHLE si nemůžu vzpomenout? Dřív bych odpovědi sypala z rukávu. A teď horko těžko lovím z paměti, přetížené písničkami o mašinkách, autíčkách, termíny kroužků a podobnými nesmysly,i odpovědi na synovy otázky. Hlavně otázky o vesmíru, fyzice a biologii mi dávají zabrat. Ale opět pozitivně – třeba právě tyto otázky mi pomůžou zapomenout na „plnou parou vpřed, cíl je náš“, „auto snů – všechny předhoní“, „znáte Bořka“ a jiné jim podobné… Uznejte, že vysvětlit tříletému dítěti fakta o planetách, gravitaci, sopkách a zemětřesení mozek celkem zaměstná.A kdyby ani to nepomohlo, ještě je tu projekt České alzheimerovské společnosti Dny paměti… 

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 3-2-1

    3 těhotenství, 2 děti, 1 porod – aneb Jak se rodí tak i onak. Když jsem už o 8 dní přenášela syna, hospitalizovali mě pro jistotu v porodnici. Porod zkoušeli tři dny vyvolávat, ale jemu se prostě ven nechtělo. Dokonce jsem měla pocit, že si zase vylezl zpátky nahoru a držel se za žebra – nepůjdu a nepůjdu, tady je teploučko a měkoučko, nepohnu se ani za nic ;) Jediný efekt vyvolávacích tablet byly křeče v nohách a těma se asi ven nedostane. Snažila jsem se je rozchodit a dost zoufale jsem se ptala spolubydlící maminky (druhorodičky), jestli to už je „ono“. „Ne, to jsou jenom křeče, porodní bolesti bys poznala!“.Ve středu, 12. den po termínu jsem si opět došla pro svou denní dávku „křečových“ tablet. Ležím si tak na lehátku, kolem pasu kilometr monitoru (ještě že dělají pásy i pro velryby), koukám na křivku a přemýšlím, jaké to asi bude, až budu mámou. Křivka se mi nezdá, nějak divně klesá, tak jsem zavolala na sestru, která zrovna procházela kolem a kontrolovala maminky čekatelky. Pak už jenom slyším „pane doktore a volejte ARO“. Propadám panice, vůbec nevím co se děje a moje tělo ovládá nekontrolovatelný třes. Ostatní už byla otázka několika minut. Chlapeček se mi narodil akutním císařským řezem v částečné anestezii. Je to krásný a zdravý kluk.Pro vás, které jste to nezažily – jaký je porod císařem? Pokud máme na mysli samotnou cestu ven, tak je to celkem dobrý způsob jak porodit dítě. Nebolí, jen trochu tahá kůže a najednou máte miminko (sice ne u sebe, ale máte). Ale není to zadarmo. Je to operace, která je riskantní jak pro matku tak pro dítě, rekonvalescence bývá o dost delší než u klasického porodu, jizva se nemusí dobře hojit a samozřejmě u některých žen může být další těhotenství resp. porod riskantní, pokud je např. příliš brzy po předchozím těhotenství.Prvních 24 hodin jsem ležela na JIP napojená na hadičky, pod vlivem a absolutně bezstarostná. Probuzení nastalo při přemístění na normální pokoj. Vstát z postele a nenamáhat při tom břicho byl pro mě nadlidský výkon. Dokonce jsem chvílema přemýšlela, zda se napít, protože pak budu potřebovat na záchod, takže budu muset vstávat ;) Děkovala jsem za vozíky pro miminka, o která jsem se mohla opírat a bez kterého jsem moc daleko nedošla. Na práci jsem neměla nic kromě miminka a sebe a přesto jsem se cítila jak po maratonu. V tu dobu jsem vážně nechápala, proč některé ženy z porodnice pospíchají. Vždyť tady nemusíme vařit, uklízet, prát ani žehlit ;) Po týdnu jsme byli propuštěni domů a mámo, starej se jak umíš.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Když kocour není doma.

    Určitě to zná každá z nás. Manžel jede na služební cestu na několik dní. Nějak to s dětmi zvládneme. Na každý den si předem připravím nějaký program, aby nám to rychleji uteklo. Manžel odjíždí v pondělí a tak nebudu mít hlídání na úterý, kdy chodím cvičit. No nevadí a domluvím se s kamarádkou na kávičku. Náš Kubík s jejím Tomáškem chodí do školky a jsou nejlepší kamarádi. Kubíček už se nemůže dočkat a každý den před odjezdem manžela se ptá, kdy už konečně pojede, protože se na Toma pořádně těší. Chvilkami to vypadá, jako by chtěl, ať odjede co nejdříve. Je tu pondělí ráno a loučení s tátou, pac a pusu a máváme a frčíme do školky. Je pondělí to má Kubík angličtinu a třídní schůzky, kterých se neúčastním – máme doma návštěvu. Přijel Dája – můj bratr, který mi dá do kupy počítač, tak aby se“ bavil“ s tiskárnou a fungoval jak má. Káva vypitá, dobroty spapané počítač sbalený na cestu a na přeinstalování. Máváme a už je čas jít do postele.Je tu úterý ráno a Kubík skáče z postele nezvykle brzy. Už se nemůže dočkat odpoledne, kdy přijde Tomík s bráškou Míšou a tetou. Mám celé dopoledne trochu to doma uházet, navařit a dokonce jsem se vrhla na pečení tyčinek – nic světoborného – listové těsto potřené vajíčkem s trochou grilovacího. Mám nachystané i bonbonky pro malé mlsouny a všechno promyšlené. Kubík s Tomem půjdou do pokoje v patře a my mámy s mrňaty zůstaneme dole a v klidu splkneme a probereme takové ty holčičí a maminkovské řeči. Je odpoledne a jedeme s Adinkou pro Kubíka k autobusu. A tradá a můžeme jet na dobrůtky. Dobroty byly v mžiku v bříškách malých mlsounů, my mámy jsme si kávičku pěkně vychutnávaly. Chvíli to vypadalo, že plán krásně vyšel, ale to bylo opravdu jen na chvilku, protože kluci seběhli dolů za námi a rozjeli své řádění na plné obrátky. Překřikovali se, naháněli se, stavili bunkry, malovali, mlsali a mezi tím vším se snažila mrňata seč mohla aby je dohnala. Takže ono ječení a pošťuchování se násobilo čtyřmi. S tetou jsme se sice bavily, ale spoustu věcí jsme ani nestihly probrat, protože jsme zkrátka zapomněly, o čem jsme se bavily ve chvíli, kdy jedna nebo druhá zrovna musela zklidnit jedno ze svých ratolestí. Naštěstí všechno to lumpačení a skákání a divočení dopadlo dobře a hlavně nebyl žádný úraz, tak jsme si my mámy mohly oddechnout. Je čas jít pomalu do postýlek. Loučíme se s Tomem, Míšou a tetou a je tu najednou neskutečný klid. Kubík s Adinkou jsou nadšení a nemohou se dočkat další návštěvy. Já mám hlavu jako škopek, ale ve skrytu duše mě blaží, že si to chemeche(rodinný výraz pro večírek či párty) děti tak užily, tak snad zas někdy příště až kocour (táta) nebude domaStředa a čtvrtek už probíhají bez větších zádrhelů a podle plánu. Jen jsem už dost vyčerpaná a nevyspaná a těším se na manžela stejně jako naše děti.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Trpělivější matkou za 24 hodin

    „Děti nejsou šťastné, když nemají co ignorovat. Proto byli stvořeni rodiče.“ Nejsem ideální matka. Občas na své děti zařvu. Mám za sebou i dny, kdy jsem s nimi patrně ani jinak nemluvila. Vždycky, když vypěním, snažím se najít dostatek odvahy, abych se jim omluvila. Totéž čekám od nich, tak mi to přijde fér. Přesto bych byla raději, kdybych tak často neztrácela nervy.Jedna moje kamarádka prohlásila, že jsou dny, kdy ani nemá cenu oblékat si podprsenku. Zvládnout v takové dny ještě dva nabručené předškoláčky a k tomu svou blbou náladu, za to bych rozdělovala zlaté medaile.Tento měsíc jsem se  zaměřila na ovládání svého vzteku. Vyzkoušela jsem hromadu postupů a rad. Ty, které se mi osvědčily, najdete dále.  Můj boj za klidnější den začíná už večer. Jdu spát v rozumnou hodinu, tak abych se druhý den cítila vyspaná. Ten rozdíl mezi nevyspanou a odpočatou matkou je neskutečný.Před usnutím si vizualizuji ideální chování, nejlepší reakce. Do detailů si přehraju situaci, která mě vytočila. Pak se štípnu. (Vysvětlím později.) A vymýšlím jak chci reagovat příště. Co udělám? Co řeknu? Co by udělala moje maminka nebo synova učitelka z mateřinky? Ideální verzi promyslím a prožiju do nejmenších podrobností.Když mě dítě naštve, štípnu se do ruky. Díky fyzické minibolesti si uvědomím, že jsem naštvaná. Je dobré si uvědomit, že nad sebou ztrácím kontrolu. Jakmile to o sobě vím, můžu s tím něco dělat. Štípnu se, abych se probudila k nejvyšší ostražitosti. Abych nastartovala předem vložený ideální scénář.Když mě dítě vytáčí, představím si, že jsme na veřejnosti. Asi všechny se před publikem tak nějak víc krotíme.Počítám do deseti. Počítám nahlas, jinak nejsem schopná udržet myšlenky pohromadě. Díky tomu už syn plynule napočítá do pěti  Dál už to obvykle neslyší, protože zavčasu mizí.Zhluboka dýchám. Soustředím se na výdech a snažím se jej co nejvíc prodloužit. Představuji si, jak ze mně z každým výdechem uniká pára a postupně chladnu. Jednou jsem si v zoufalství pustila na hlavu studenou vodu. Taky to zabírá, jenom je to poněkud nepraktické, obzvláště v zimě.Odejdu. Prostě na chvíli opustím bojiště. Pořád je to lepší, než ve zlosti udělat něco, čeho později lituji.Mám u sebe vytištěný obrázek svých synů, kde vypadají obzvláště roztomile. Používám ho k meditaci nad vyššími výchovnými cíli.Zpívám. Tohle nejlíp působí na mé uvztekané batole. Moje oblíbená písnička je „Šohajíčku můj, koníčka kšíruj…“ Nejsem schopná psychologicky vysvětlit, proč to funguje. Možná změna výbušné atmosféry, nebo odvedení pozornosti. Každopádně to stojí za vyzkoušení, i když máte o svých pěveckých schopnostech pochybnosti. Ostatně když už nic, aspoň se díky konfliktnímu dítěti naučíte zpívat Mluvím o svých pocitech a o tom, co udělám, abych je zvládla. To zase působí na staršího syna. Beru to jako lekci dítěti o zvládání stresu. Stres jsem pro tyto potřeby přejmenovala na strašlivého draka. Školometsky synovi oznámím, že jsem se opravdu rozzlobila. Vletěl do mě zlý drak. Zlobím se tak, že se mi klepou ruce. Taky je mi zle od žaludku. Teď půjdu do ložnice a zavřu dveře. Nechci, aby tam za mnou chodil. To by ten zlý drak ze mě mohl skočit na něj. Za chvíli přijdu.Během dne si najdu aspoň pár chvil, kdy věnuji svou pozornost jenom dítěti. Obzvláště, když jsem nevyspalá, tak se cítím neustále tak nějak na útěku před dětmi. A ony, potvůrky, mě neustále pronásledují. Utéct nelze. Ale jde je ukonejšit laskavou pozorností. Tím, že věnuju pár minut jenom jim.

    10.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Nezařazené
  • Přála bych si tchyni

    Přála bych si tchyni. Vážně. Kvůli našim dětem, kvůli manželovi. Milou, babičkovskou, mne respektující a naše děti zbožňující. Nemám žádnou. Bohužel. První tchyně byla docela prima a opravdu se snažila navázat se mnou, svojí snachou, vstřícný vztah. Na to, že měla pouze jediného syna, byla opravdu tolerantní. A upřímně jsem uznávala, že se hodně snaží. Když se pak naše manželství rozpadlo, neboť manžel po třech letech svazku náhle pocítil potřebu ještě se tolik nevázat, bohužel se logicky ukončil i vztah nás dvou. A přitom to všechno bylo na dobré cestě. No nic, stává se. Přesto mi však na ní ještě pár let docela záleželo a psala jsem jí ke každým narozeninám, které vtipně slavila na den narození ó velkého Vladimíra Iljiče, tudíž jsem ve společnosti, zejména té ovíněné, díky tomu ohromovala nevídanými znalostmi z historie.S druhou tchyní byl vztah o něco komplikovanější. Rovněž měla jediného syna a já navíc měla punc použitého „zboží“, tedy rozvedené bezdětné ženy. K mojí oblíbenosti navíc příliš nepřispívalo ani to, že jsme se s druhým chotěm seznámili prostřednictvím seznamovací kanceláře. Když si dovolím odbočit, tam musím říci, že to byly prima časy… kamenná seznamka měla vychytaný systém párování eventuálních dvojic. Promyšleným dotazníkem se stovkou otázek mi v průběhu dvou měsíců doporučili 15 eventuálních protějšků, se kterými jsem se opravdu sešla. Byly to někdy opravdu kousky: Jeden třeba do telefonu tvrdil a v dotazníku uváděl, že je pohledný 183 cm vysoký gymnasta…. Realita byla taková, že gymnasta, byť s mimořádně silnými dioptrickými skly, nejspíš byl, ale nepochybně také dyskalkulik… protože centimetrů měl tak o 15-20 méně, tudíž jsem na něj shlížela velmi zvysoka. Dalšímu jsem se líbila natolik (bohužel však zcela neopětovaně), že mi na druhé setkání přinesl dárek v podobě tanga kalhotek a na rovinu se mě ptal, jaké auto by mě potěšilo. Potřetí jsme se, přes jeho ublížené nepochopení, už opravdu neviděli. Třetí v pořadí se mě snažil ohromit tím, kolik štěňat piva vypije za týden. Jiný považoval za svoji přednost, že byl odejit z dobře placené práce kvůli tomu, že mu šéf nehodlal tolerovat právo na každodenní poobědovou 20-min. siestu v kanceláři. Bez toho totiž odpoledne hlava nikomu nefunguje, víme? I dalšímu jsem se líbila, jen měl přibližně o 50 kg více, než uváděl v dotazníku, ale snažil se! Každý den chodil běhat po nábřeží zabalený do igelitu, cestou domů pak načerpal tekutiny v podobě tří, čtyř piv a hubnoucí efekt byl tentam. Podobně to pokračovalo ještě pár týdnů, ale zkrátím to: Můj druhý a zcela jistě poslední manžel (víckrát už do toho rozhodně nejdu) byl 15. v pořadí, resp. poslední, koho jsem byla ochotná ještě vidět. A ono to během prvních 2-3 minut opravdu zafungovalo tak, jak mělo. Ta oboustranná chemie byla hmatatelná. A nic na tom nezměnil ani fakt, že mě o půlnoci cestou z vinárny nechal nečekaně stát na peróně v metru, protože potřeboval stihnout přestup na jinou linku a coby čerstvý pražský přistěhovalec si ještě nebyl v pražské MHD ničím jist. Ani zakončení druhé schůzky, kdy mě cestou z kina pro změnu opustil v noci na temné zastávce mezi vinohradskými hřbitovy, jelikož mu jela přímá tramvaj, kterou „potřeboval“ stihnout. V ten večer jsem skutečně reálně zvažovala, jestli to mám takhle zapotřebí a jestli mě to i přes nepopiratelnou vzájemnou přitažlivost hodlá dál bavit. Potřetí už se naštěstí nic takového neopakovalo, po pár týdnech se ke mně přistěhoval – však nač ztrácet čas?, po roce jsme se brali a za další rok byla na světě první dcera. Takže za mě – zprostředkovaná seznámení rozhodně ano! Ale abych se velkou oklikou vrátila k původnímu tématu: Vlastně se své druhé tchyni nemůžu ani moc divit, že měla takový strach o to, koho si její jediný syn najde a že mi zpočátku nedůvěřovala. Teď když máme děti, tak už to chápu dokonale. Po svatbě jsem si s tchyní navíc začaly rozumět a když jsme oznámili očekávaný přírůstek do rodiny, ledy roztály úplně. Žel však nám ji 2 měsíce po narození dcery těžká nemoc, ta nejtěžší z těžkých, vzala. Přesto mám jednou provždy v paměti uložené, jak byla šťastná, když si svou vnučku mohla poprvé pochovat. A absolutně jistě vím, že by byla prvotřídní milující babičkou i tchyní… jen mít od života tu šanci.  

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel