Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • A l e r g i e

    Alergie je onemocnění, které se stále více rozšiřuje a objevuje se jak u dospělých, tak i u dětí, a to i v nejrannějším věku. Nejdříve trochu teorie. Náš organismus má obranné síly, které jsou schopny rozlišit co je vlastní a co cizí.Co je vlastně alergie. Jednoduchá definice zní – je to přemrštěná reakce na látky zevního prostředí, ke kterým se organismus dostává dotykem, vdechnutím, polknutím tuhé nebo tekuté potravy.Alergická reakce je zánět, který je závislý na T 2 lymfocytech a na jejich cytokinech, adhezních molekulách atd.Speciálním typem kontaktní alergie je aplikace látek injekční jehlou.Jinými slovy alergie je jedna z imunitních odpovědí imunitního systému, ale bohužel jde o škodlivé tkáňové odpovědi. Při alergické reakci dochází k vyplavení některých látek jako histaminů, interleukinů, cytokinů a dalších tzv. mediátorů. Tyto mediátory se pak podílejí na poškozování organismu tím, že přispívají ke vzniku otoků, zúžení průdušek, zvyšují tvorbu hlenu, porušují činnost cév, ničí buňky a mají další pro tělo destrukční činnost.Alergie je složena z řeckého allos – jiný, ergie – činnost.U toho to cizího antigenu musí organismus rozlišit, jak moc ho to ohrožuje, a to vše musí často vyřešit i během několika sekund.Celý systém je velmi složitý, komplikovaný a nejrůznějším způsobem provázaný a hlavně naše vědomosti stále nedostatečné.Dá se říci, že imunitní systém je do určité míry inteligentní.Je-li organismus napaden, produkuje speciální ochranné látky, které vetřelce, ať má jakoukoliv podstatu, eliminují systémem antigen-protilátka.Antigen je cizí látka, tj. útočník, kterou je naše tělo schopno rozeznat na základějejí struktury jako cizí a proti níž je schopno vyrobit protilátky. Antigenem je cizorodá bílkovina, chemická sloučenina, fyzikální podnět a další.Protilátka je odpověď našeho těla na vniknutí antigenu.A tak, má-li člověk dostatek protilátek, nemá antigen – útočník žádnou šanci.Při tvorbě protilátek neplatí, že organismus pokaždé pátrá po správné odpovědi.Odpověď zná často z minulých zkušeností a výroba protilátek je jen první zkouškou. Část své paměti zdědí, část získá při kojení a část si vytváří při boji s antigenem – vetřelcem.Proti některým antigenům získává organismus celoživotní imunitu, některé antigeny nezanechávají imunitu žádnou, často proto, že se útočník vždy změní, jako např. viry.Dalším problémem jsou bakterie obsažené ve střevech, které dělají spoustu užitečné práce pro organizmus, ale pokud proniknou do krve oni sami nebo jejich toxiny, je zle.Dalším problémem je to, že organismus v důsledku přetížení nebo jiné chyby začne své tkáně považovat za cizí a začne je likvidovat – tzv. autoimunní onemocnění.Nebo se alergie začne rozšiřovat na stále více a více podnětů, tzv. panika obraných sil, kdy z jednoduché alergie se stane rozsáhlá mnohopodnětná alergie tak těžká, že organismus pak reaguje negativně skoro na vše. Tělo pak již nereaguje na jednotlivé substance, ale i na jejich příbuzné, případně na celé skupiny látek.Alergická reakce je nejčastěji otázkou několika minut nebo jen několika málo hodin – časný typ alergie.Pozdní typ alergie je, když organismus reaguje za 24 i 48 hodin.Důležitou skutečností je to, že při prvním styku s alergenem nemusí člověk alergicky reagovat.Senzibilizace může trvat i několik let. Například při chovu domácích zvířat jde nejčastěji o ptáky a kočky.Paradoxem zůstává, že alergeny nezpůsobují potíže, potíže způsobuje reakce těla na tyto látky, tj. důsledek chybných odpovědí.Pojmenování alergie použil v roce 1906 jako první pediatr Clemens von Piruet.První ověřený grafický záznam o alergii je z roku 3 100 před n.l., kdy zakladatel 1. dynastie a sjednotitel Horního a Dolního Egypta faraón Meni (Menej) zemřel na bodnutí hmyzem, asi vosy. Stejnou přecitlivělostí trpěli i jeho potomci. Nemoci z přecitlivělosti znal i Hippokrates, který užíval termín eczema. Z toho plyne, že alergie není "vynález" moderní doby. Již před dávnými lety bylo pozorováno, že některá "nachlazení" (pylové alergie) přicházejí v době květu. Bylo také vypozorováno, že migréna souvisí s určitými jídly, že úmrtí na vosí bodnutí není způsobeno vosím jedem, ale chybnou reakcí těla.Důvody alergie:Organismus "zděšeně" reaguje na svět, který se stal novým, protože na nové nemá ještě žádnou vhodnou odpověď.Chráníme se před vlivy počasí a povětrnostními vlivy, a proto nejsme schopni tyto vlivy využít k tréninku své imunity. Tělo reaguje na teplotní výkyvy přecitlivěle nebo naopak necitlivě. Původci nemocí pak snadněji přemůžou organismus zápasící s problémy přizpůsobení.Nepřiměřený stres vyvolaný rozličnými strachy, přehnaná ctižádost, chybné sociální chování a podobné podněty obranné síly nepřetržitě ochromují.Špatné stravovací návyky, nevhodná strava (veliké množství) imunitní systém přetěžují a on není schopen plnit své úkoly rychle a správně.Při onemocnění nedopřejeme svému tělu dostatek klidu a času k vyléčení.Léky potlačí příznaky, někdy důsledky, ale příčinu většinou neodstraní. A tak každá další infekce hromadí zbytky, které nutí obranný systém k chaotické válce na mnoha frontách bez dostatečného zázemí.Celý tento boj nakonec končí prohrou, alergie vzniká, případně se rozšiřuje.Působí zde také vyčerpání thymu – brzlíku, který je často dlouho přetěžován a vyčerpán a pak již není schopen vzniklé chyby napravovat.Také cévy zanesené ve zvýšené míře usazeninami přispívají k chybám a navíc se v nich snadněji rozmnožují patogenní organismy. Vlastní imunitní systém je vyčerpaný a další systémy nemají ani sílu ani potřebné vědomosti, aby se postaraly o zdravý pořádek. A z toho pak plynou potíže od častých rým přes alergii k rakovině.Proto při každé alergii (i malinké) se musí organismus řádně vyléčit.Nepostačí jen se otužovat a snažit se obnovit výkonnost obranných sil! Mnohem důležitější je opětné získání schopnosti rozlišovat. Aby se organismus znovu naučil odlišovat škodlivé od neškodného, zdravé od nemocného a cizí od vlastního, to je pak vyléčení.Alergenem, který je častý a silný, je kravské mléko, které alergizuje nejen svými bílkovinami, ale i mléčným cukrem, zbytky herbicidů, pesticidů, těžkých kovů, zbytky léků a dalšími látkami, tj. vše co se do krávy dostane a včas se nevyloučí.V potravinách je asi 3000 přísad konzervačních látek a barviv a stopy po nejrůznějších hnojivech, jejichž množství je nepřeberné. A tak začátek vzniku alergie u dítěte i dospělého jsou doušky z dětské lahvičky, která je plná upraveného kravského mléka.Ostatně alergie na danou potravinu je také dána tím, zda a jak často se objevuje na našem jídelníčku.Nejznámější a nejrozšířenější jsou pylové alergie. Výskyt se neustále zvyšuje, odhadem asi kolem 20 % populace trpí polinózou. Snižuje se věk, kdy se projeví, nyní jde již o děti předškolního věku. Zajímavé je to, že děti, které se narodily v březnu, jsou na tom nejhůře. Pylová alergie může trvat i 12 měsíců v roce. Jde o zrnka různě velká a různě těžká, čím menší, tím se snadněji dostanou do dýchacích cest. Velikost kolem 20 mikrometrů je pro alergii optimální, zrna velikosti kolem 100 mikrometru jsou těžká a padají k zemi a mají jen lokální význam. Předpokládá se, že zrnka větší než 5 mikrometrů se již hlouběji do plic nedostanou, tj. nedostanou se do drobných průdušinek a dýchacích sklípků. Problém spočívá v tom, že stačí, když se do plic dostane jen alergizující soubor molekul. Ukazuje se, že zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého se zvyšuje i produkce pylu u mnohých rostlin, například ambrosie (Ambrosia...

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Přednáška prof. Dowlinga - prenatální vývoj, těhotenství

     To je velmi důležité pro pochopení těchto malých dětí – vidím tu teď v sále mnoho malých dětí – chceme-li pochopit, co potřebují, musíme také vědět, co znamená druhý porod. Zde máme znázorněny ty čtyři fáze, od početí, tam je genetika velmi důležitá. A pak je fáze I., těhotenství. A zde je velmi důležité, jestli je matka zdravá nebo nemocná, jestli žije ve stresu nebo je šťastná, to vše ovlivňuje vývoj dítěte. A pak přichází první porod, včetně odstřižení od placenty. A pak je třetí fáze, kdy má dítě mít úzkou vazbu na matku díky kojení. A nakonec je druhý porod, to je čtvrtá fáze, a ta by normálně měla proběhnout cca do tří let věku dítěte (před mateřskou školou). To je tehdy, kdy zdravé dítě přestává být závislé na matce. Už by nemělo plakat ve dveřích školky, že maminka odchází. Ale ze své praxe vím, že existují i dospělí, kteří ještě neprodělali fázi druhého porodu. Ti jsou i v dospělosti pořád závislí na své matce.  V Itálii existuje vládní výbor, protože mají problém s dospělými muži, kteří jsou stále závislí na své matce, říká se jim „mammonis“. V Německu máme podobný problém, říkáme takovým „maminčini synáčci“. Ze své praxe i z výzkumu vím, že psychicky nemocní lidí, kteří jsou buď hospitalizovaní na psychiatrii nebo jsou ve věznicích, jsou lidé, kteří zažili trauma v jednom z těch čtyř období nebo i ve všech čtyřech. Například matka zneužívala alkohol nebo drogy v těhotenství, potom následoval porod pomocí kleští nebo vakuumextrakce, a pak dítě nemělo dobrý vztah s matkou – nebylo kojeno, protože přišlo do ústavu. A čtvrtá fáze také nebyla dobrá a neproběhla, protože dítě bylo předáváno z jednoho ústavu do druhého, z jedné pěstounské rodiny do druhé, až do puberty, a pak už se nestalo sociálně přizpůsobivým. Lidé, kteří se někdy dostanou na psychiatrii a někdy mají problémy s policií, ale mají základní pracovní schopnosti, u těch se dá prokázat poškození třech fází. Podle mé zkušenosti normální lidé, kteří nejsou vždy šťastni a nejsou zdraví, jsme vlastně my. Ti zažili trauma ve dvou z těchto fází. A pro každého lékaře je velmi důležité vědět, zda byl jeho pacient v některé z těchto fází zraněn – nebo zda byl v této rané fázi zcela šťastný. Já tu nejsem proto, že jsem dělal velký vědecký výzkum. Já jsem sice jsem výzkum dělal, ale musel jsem se sám s těmito skutečnostmi vypořádat. Já sám jsem přežil pokus o provedení potratu ve 12. týdnu těhotenství. Také jsem měl velmi obtížný porod. A v této fázi po porodu se můj otec dostal do nemocnice a matka brzy otěhotněla a čekala mladšího bratra. Matka měla velmi těžké existenční problémy. A pak jsem se dostal do nemocnice, kde jsem byl operován bez narkózy. Takže i tato fáze u mě nebyla dobrá. Proto vám chci ukázat, jak je důležité to všechno u každého člověka znát, abyste mu mohli cílenou terapií pomoci.  Příklad: Mám pacientku po autonehodě. Její manžel a dva synové byli velmi těžce zraněni. Měli zlomené ruce a nohy. Ona sama utrpěla jen velký náraz. Její manžel a oba synové se velmi rychle uzdravili a vrátili se z nemocnice domů. Ale matka zůstala velmi dlouho postižená následkem posttraumatické zátěže, měla poruchy spánku, jídla apod. A pak přišla ke mně na terapii a jako důvod uvedla autonehodu. Mluvili jsme o té nehodě hodně, ale její potíže se velmi zhoršovaly. Potom dostala strašnou migrénu, bolesti zad, potíže s dechem, a její manžel začal o terapii pochybovat. Zavolal mi a stěžoval si: Pane Dowlingu, co s mou ženou děláte, vždyť je na tom stále hůř? Já jsem vycítil, že všechny potíže té ženy měly jinou příčinu, autonehoda byla jen spouštěcím faktorem. Začal jsem s uvolňovacími cviky a hypnózou a ona začala mít sny, že oba její synové zemřeli při porodu. Ale já jsem věděl, že obě děti se narodily zdravě a spontánně. Ale její sny byly hrůzostrašné, o tom, jak její děti zemřely při porodu. Požádal jsem ji, aby se zeptala své matky, jak se narodila ona sama. Paní sebejistě odpověděla, že to jistě nebude s jejími problémy souviset. Ale přesto šla za svou matkou a vyptala se na okolnosti svého porodu. A matka jí vyprávěla, že její porod byl dramatický, velmi těžký, pomocí kleští. Nejsem detektiv, ale toto spojení mezi autonehodou a jejím vlastním porodem bylo příčinou. Když jsem na to zaměřil terapii, byly potíže během šesti týdnů pryč.  Mnoho pacientů v  dnešní Evropě má symptomy jako migrény, poruchy srdeční frekvence, poruchy dýchání a angíny, bolesti zad, a v mnoha zemích se provádějí náročné diagnózy pomocí CT a jiných moderních metod, ale možná po roce marného vyšetřování prohlásí leckterý lékař: Lituji, ale vaše problémy budou psychosomatického původu. Ani s nejlepšími diagnostickými metodami nejsme schopni najít organickou příčinu poruch. Pacienti přicházejí s obrovskými složkami s dokumentací, která jistě stála velké peníze. Ale příčina potíží není ve tkáních, ale v jejich vnitřní psychice. Uvedu příklad z oblasti výzkumu rakoviny. V Heidelbergu v Německu máme Německý ústav pro výzkum rakoviny, kde dělají velkou práci v genetickém výzkumu, hledají příčiny rakoviny a snaží se přijít na to, proč někdo může dostat rakovinu. A přirozeně nacházíme i genetické příčiny, ale ty nejsou schopny dostatečně odůvodnit, proč určití lidé dostanou rakovinu. A teď jsme poznali, že lidé, kteří mají rakovinu, prožili nevyřešený rozchod zhruba rok předtím, než nádor vznikl, asi 80% onkologických pacientů prožilo nějaký bolestný rozchod. Až do doby před třemi lety se nikdo onkologických pacientů neptal, jestli neprožili nějaké těžké trauma v oblasti svých vztahů. A my teď víme, že důležitou příčinou onemocnění rakovinou může být psychické zahořknutí. Víme teď, že mnoho pacientů trpí tzv. posttraumatickým zahořknutím. Je to stav deprese, zahořknutí v důsledku traumatu. V angličtině se to nazývá Post-traumatic embitterment disorder(PTED). Pojem PTED už je užíván jako mezinárodní psychiatrický termín a najdete jej i na internetu. Tento nový výzkum ukazuje, že pacienti trpící tímto syndromem daleko častěji podléhají rakovině. V bývalé NDR máme velmi mnoho případů této diagnózy PTED a pacienti jsou léčeni např. v univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. Mnoho starších lidí z bývalé NDR trpících tímto syndromem pociťovalo revoluci jako podvod. Prováděl jsem vlastní výzkum ve východoněmeckém městě Chemnitz (za komunismu Karl-Marx-Stadt) a v Lipsku a ten ukazuje, že lidi nejvíce trpící tímto syndromem prožili velmi těžké psychické zranění v prvních fázích života od početí do předškolního věku. Dříve než my dojdeme psychické újmy, uděláme si přestávku. Mám otázku: Kolik je tu v sále porodních asistentek? Kolik je tu lékařů – gynekologů, kolik zdravotních sester nebo dětských sester? Chtěl bych teď svůj výklad orientovat na porodní asistentky a sice na to, jak je možno při porodu postupovat, aby činnost asistentky byla skutečnou pomocí. Chtěl bych vám ukázat, jak působí stres na dítě v děloze a jak to souvisí s porodem. Všechny studie ukazují, že je třeba, aby se těhotná cítila uvolněná, jako na dovolené. Když je rodina těhotné v pořádku, všichni jsou šťastni a těší se na dítě, je to nejlepším předpokladem zdravého dítěte. Toto dítě jsem fotografoval, když bylo na světě ani ne 10 minut. Vidíte, jak je šťastné, sebevědomé, byl to krásný porod, který oba, matka i dítě, prožili jako velkou radostnou událost. Takové dítě má velké pozitivní šance pro budoucnost. Zde je jiný porod téhož dne, byl ale těžký, trval velmi dlouho. Ale ani zde jsme neintervenovali, čekali jsme trpělivě. I toto dítě přišlo na svět spontánně. Nešlo to tak dobře, jako u prvního dítěte, ale bylo to pořád lepší, než použít násilné metody pro urychlení porodu. Naučil jsem se od Michela Odenta mít hodně trpělivost při porodu. Před čtyřmi týdny jsme měli během dvou dnů sedm porodů v porodnici v Chemnitz. To mělo souvislost s mistrovstvím světa. V Německu teď přibývá hodně dětí. A z těchto sedmi žen ta, která přišla první, porodila jako poslední ze všech. Neměla to jednoduché. V nemocnici by jistě na ni naléhali a pospíchali by, asi by použili císařský řez. Když je ale dost klidu a trpělivosti, když nejsou žádné komplikace, je i tak možno porodit spontánně a šťastně bez medicínské intervence.  Toto je domácí porod v Anglii, kde to není až tak časté. Dnes je nejvíce domácích porodů v Holandsku. I když se tomu nechce věřit, domácí porody jsou statisticky velmi bezpečné. Když má žena správnou pomoc, správné informace a správnou důvěru, pak je domácí porod to nejlepší. Moje děti se doma narodit nemohly, jsem šťastný, že existují nemocnice. Ale domácí porod je důležitou tradicí, kterou je nutné podporovat. A také kojení. To je moc důležité, ta vazba. Tohle děťátko je staré 12 hodin a vazba je pro něj důležitá. Tohle je to samé dítě v devíti měsících, stále je šťastné a spokojené. A pak nastane druhý porod a to dítě se uvolní. Toto je obrázek šťastného dítěte, které jde do světa s velkou radostí a samo maminku opouští. Jak jsem říkal už předtím, celá doba až do této fáze je velmi důležitá. Toto spojení pomocí placenty a pupeční šňůry ovlivňuje zdraví člověka. Víme, že všechny neuropeptiny a neurotransmitery procházejí placentou od matky k dítěti. Takže dítě prožívá a vnímá vše, co cítí matka. Pokud je matka šťastná, pak je i dítě šťastné. Působí na ně ty stejné hormony. Jaký stres způsobuje problémy v těhotenství? Dost často to způsobuje otec dítěte, nebo partner či přítel, ale také velmi často je to babička, matka budoucí matky, kdo působí stres, pak otec budoucí matky, tedy dědeček, říkám to teď v pořadí, jak se to vyskytuje. Dále zde působí také tchýně a tchán. Hlavní stres je tedy daný vztahy v rodině. A podle studií je tento stres spojen s komplikacemi během porodu, jako vakuumextrakce, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestezií, také s předčasnými porody i s intenzivní péčí. Ukazuji tyhle obrázky, i když jsou smutné, protože i tímto způsobem přicházejí na svět děti. Ne každá vakuumextrakce však dopadá takovým způsobem. Tady je vidět dítě 24 hodin po porodu, porodní nádor. Nikdo mi nevymluví, že toto není těžká životní zkušenost, poranění. Je pravda, že ne každý člověk potom trpí bolestmi hlavy, ale mnoho lidí, kteří mají migrénu a bolesti v oblasti spodiny lebeční, má za sebou porod vakuumextrakcí nebo kleštěmi. Tento způsob porodu může mít dlouhodobé následky. Cílem mé práce je zabránit co možná nejvíce tomuto způsobu vedení porodu.  Tento chlapec má pět let a tady vidíte, jak je jeho lebka poznamenána následky porodu. Můžete se podívat kolem sebe tady v sále a podle obličeje budete schopni přibližně odhadnout, jakým způsobem kdo z vás přišel na svět. Zde přítomní lidé, kteří mají velmi symetrický obličej, přišli na svět rychlým porodem, císařským řezem nebo koncem pánevním. Císařský řez je komplikace pro dítě. Některým dětem, jako třeba i mým, se tak dá zachránit život, ale na úkor něčeho jiného. Mám v péči mnoho dětí, které mají psychické poruchy jako úzkostný strach, noční můry, a lze to odvodit jako následky císařského řezu. Tady vidíte dítě, které se mohlo narodit normálně spontánně, ale použití násilí mu neprospělo. Také narkotika, zde vidíte relativně předčasně narozené dítě plné narkotizačních prostředků. Toto dítě muselo být brzy resuscitováno pomocí kyslíku, a to je úplně jiný zážitek než krásný a radostný porod, který jsme viděli předtím. Mnoho lidí, kteří trpí velkým strachem, zažilo něco podobného. Také se mohou projevit zážitky nedonošených dětí, které strávili nějakou dobu v inkubátoru. Například minulý týden bylo propuštěno do domácí péče děťátko, které se narodilo jako první v historii ve 22. týdnu těhotenství (v USA). To je úplně jiný začátek života, než když se může dítě narodit spontánně po devíti měsících těhotenství.  Teď vám chci ukázat, jak dítě prožívá stres v děloze. Stres v děloze ovlivňuje zásobování dítěte placentou. A zde si musíme říci něco nového o placentě. Teprve teď začínáme v Německu a v Anglii více zkoumat tento orgán, tohle je placenta čtyři měsíce po početí. Každý z nás má takový orgán, strom života. Tento strom života je součástí našeho těla, nepatří matce. Jak už víte, je velmi důležité, že pupeční šňůra má silnou centrální cévu a tato céva přináší okysličenou krev dítěti a pokračuje nahoru k játrům. A tyto dvě artérie, ty modré, odvádějí odkysličenou krev do placenty, aby se znovu okysličila. A velmi důležité přitom je, že ty dvě artérie jsou spojeny s dolními končetinami. Zde vidíme embryo 24 dní staré, tady je pupeční šňůra a tady začínají růst nohy. Asi 40. den začíná pučet nožka (naznačená) a kolem 60. dne se krevní oběh končetiny propojuje s krevním oběhem placenty. To je z anatomického hlediska velmi důležité. Možná to nevidíte moc dobře, ale artérie přicházejí zleva a zprava kolem genitálií dítěte, z oblasti třísel – tady to vidíte trochu lépe, tady je pupeční šňůra – a přesně zde je pupeční šňůra propojena s krevním oběhem dolní končetiny. To je důležitá informace. Tady je větší obrázek. Tady vidíte pupeční artérie, a tady je krevní oběh nohy. Proč je to důležité? Tady máme dítě těsně po porodu. Ještě nemá oddělenou pupeční šňůru. Ale podívejte se na nohy, to děvčátko má velké napětí v bederní oblasti, protože krevní oběh k placentě velmi souvisí s touto oblastí. Tady je další miminko porozené císařským řezem. Mohli byste si myslet, že tohle dítě nemá problém, protože nepláče, ale ono je v hlubokém šoku. Hodně lidí si myslí, že poporodní trauma je záležitostí hlavy, poranění lebky, ale většina lidí, kteří prožili poporodní trauma, zažili pánevní šok. Co je to šok pánve, pánevních svalů? Co si pod tím máme představit? Pokusím se vám to vysvětlit. Krev přichází z placenty, jde do pupečníku, stoupá nahoru k játrům a až k mozku. A krev, která se vrací do placenty, přichází z třísel. Pupečníkové artérie přecházejí do pupečníku a krev jimi proudí zpět do placenty. Tyto dvě části těla jsou velmi úzce spojeny s krevním oběhem placenty. Zde můžeme porozumět tomu, jak vzniká kýla u novorozenců nebo problémy s kyčlemi, např. dysplazie, vidíme, že za to může napětí v pánvi. Tento sval se nazývá musculus psoas a pokud dítě tento sval napne, rozevře pánev. Zkusím to vysvětlit: má-li dítě placentární insuficienci (nedostatečné zásobování prostřednictvím placenty, tj. dítě nedostává dostatek kyslíku z placenty), musí toto dítě zvýšit svou srdeční činnost, až na více než 140 úderů za minutu. A tato zvýšená srdeční činnost (tachykardie) umožní, aby dítě v děloze nedostatečnost placenty přežilo. Dítě tedy své matce začne pomáhat. Mnoho dětí v děloze musí pracovat, aby přežily. Pomocí ultrazvuku můžeme pozorovat, že když dítě zvýší svou srdeční činnost, napíná sval psoas, aby obě tyto části těla rozevřelo. Aby co nejvíce usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Je vám tento mechanismus jasný?  Řeknu vám příklad z doby mých studií medicíny. Tenkrát nebyl ultrazvuk a všechny pacientky jsme museli vyšetřovat pohmatem, rukou prohmatat břicho těhotné. Můj profesor mi řekl: Dowlingu, vyšetřete tuto paní. A já jsem tady dole nahmatal hlavu. Vyšetřoval jsem dál a najednou jsem nahmatal tady nahoře také něco velmi tvrdého. Pomyslil jsem si: dvojčata! Ale profesor řekl: Ne, ne, ještě jednou. Tak jsem vyšetřoval znovu to tvrdé místo nahoře a přišel jsem na to, že je to hodně pevně sevřený zadeček. Tato maminka kouřila. Kouření znamená okamžitý stres pro dítě. Jakmile si matka v těhotenství zakouří, dítě zvýší svou srdeční činnost, aby přežilo. Přitom napíná psoas, aby usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Ukážu vám na svém vlastním těle, co je možné zjistit ultrazvukem. Dítě, jehož matka kouří, neleží v děloze uvolněné, ale leží takto. Napíná psoas, a na ultrazvuku vidíme prohnutý kříž, vidíme, že kolena jsou roztažena od sebe, zadeček je úplně tvrdý, velký sedací sval (m. gluteus maximus) je také úplně stažený, a tento mechanismus slouží tomu, aby dítě rozevřelo tato místa: pánev a třísla, aby se co nejvíce usnadnil průtok krve k placentě. Když miminko napne psoas, nemůže dojít k porodu. Protože aby mohl porod proběhnout, musí mít dítě nohy uvolněné. Kolik zde přítomných porodních asistentek vidělo porod pomocí vakuumextrakce, kdy lékař velikou silou táhne zvonem hlavičku ven? Když jsem viděl první porody pomocí vakuumextrakce, myslel jsem si, že to dítě bude obrovské, aspoň 4 kila. A po půl hodině tahání bylo porozené malé dítě, které mělo sotva dvě kila. Důvod tohoto velmi často pozorovaného jevu je ten, že když má matka stres nebo kouří, dítě zůstává malé, do dvou kilogramů, ale má velmi pevný zadeček, zvýšenou srdeční akci a kvůli napnutým svalům zůstává dítě zaklíněno v matčině těle. To je důvodem, že stres v těhotenství může vést k velmi těžkým porodům i u malých dětí.  Tady vidíme celý musculus psoas, a je vidět, že přesně v místě tříselného kanálu (canalis inguinalis) se dítě pokouší zde rozevírat své kyčle a tím dochází k napětí tohoto svalu. Mnoho lidí přišlo na svět s napnutým a zkráceným bederním svalem - musculus psoas, to vede k bolestem v kříži (prohnutý kříž), k potížím s kyčelními klouby a bohužel i k bolestivým porodům. Tady je vidět, že oblouk pánve je tady dole. Ale kdyby tento člověk – tato žena – byla těhotná, její dítě by jí sedělo tady vpředu. Každé dítě, které se má narodit, musí projít mezi oběma bederními svaly (m. psoas). Tyto bederní svaly jsou branou k pánevnímu dnu. Mnoho lékařů a porodních asistentek obvykle sleduje pánevní dno, aby zjistili, jak je porod daleko, ale to pánevní dno není zase až tak důležité. Daleko důležitější je stav obou těchto psoatických svalů. Uvedu příklad dvou posledních porodů, které jsem vedl: přišla malá žena s malým bříškem, která šla uvolněně: kladla nohy rovně. Měla krásný, téměř bezbolestný porod a dítě mělo porodní váhu 4200 g. Ve stejný den rodila velká žena, která při chůzi kladla nohy od sebe, a měla obrovské břicho. Měla prohnutá záda v kříži, velké bolesti v zádech a zdálo se, že dítě bude velmi velké a těžké. Porod byl velice bolestivý, dítě pořád zůstávalo vysoko. Porod trval 29 hodin a miminko vážilo jen 2100 g. Důvod? Měla napnuté psoasy, bolesti v kříži, prohnutá záda, protože bederní svaly svým stažením táhnou dopředu bederní páteř. Tyto svaly také vytáčejí kyčle směrem ven. Ukážu vám to: když napnu psoasy, nohy se mi rozevřou: ze způsobu chůze jakéhokoliv člověka tak mohu poznat stav jeho psoasů. To je důležitý moment pro porodní asistentky. Stačí si všimnout, jak maminka přichází na porodní sál: pokud klade nohy před sebe rovně bez napětí, lze očekávat jednoduchý porod bez bolestí. Pokud klade nohy rozevřeně, lze očekávat komplikace. Na bederních svalech totiž navíc sedí nervové pleteně bederní (plexus lumbalis). Když dítě prochází mezi bederními svaly, otírá se o tento nervový pletenec. Tím působí tu strašlivou bolest, kterou žena téměř nemůže vydržet. Porodní bolest tedy není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno, ale jak se odírá o nervové pletence. Když chcete utišit bolesti při porodu, musíte co nejvíce uvolnit psoasy. Ve svých kursech učím porodní asistentky, jakým způsobem svaly co nejvíc uvolnit. V kurzech přípravy na porod nebo při zvládání krizových situací na porodním sále. Všechny informace, které zde uvádím, byly vědecky potvrzeny v této studii z Darmstadtu, proto chci, abyste opravdu pochopili, co tam píšeme. V rámci této studie jsme navštěvovali těhotné u nich doma. A u nich doma jsme měřili bazální srdeční frekvenci dítěte, bylo to vždy v 37. týdnu těhotenství. Zjistili jsme zřejmou souvislost: čím vyšší byla bazální srdeční frekvence, tím větší byly komplikace při porodu. Měřili jsme doma u maminek, protože v důsledku stresu z nemocničního prostředí může tlak krve i srdeční frekvence stoupnout maminkám i miminkům. Zdravé děti v děloze mívají frekvenci srdečního tepu kolem 120/min, pokud se měření provádí doma. U některých dětí stresovaných maminek jsme naměřili více než 140/min., u nich pak byly porodní komplikace, následovaly problémy s kojením, a ještě tři měsíce po porodu měly tyto děti zvýšenou srdeční frekvenci, jsou to děti s typickými poruchami spánku a častým pláčem (tzv. ukřičené děti). To vše je v korelaci se zvýšenou srdeční činností v těhotenství.Výzkum kojenců dokazuje, že bazální srdeční frekvence je v korelaci s temperamentem v raném dětství. Problematické děti mívají zvýšenou srdeční činnost. To platí i pro hyperaktivní děti: když dospějí do školního věku, neposedí, vrtí se. V Německu, v Anglii, v Rakousku výzkumem hyperaktivních dětí zjistili, že problémem není inteligence, ale právě  srdeční činnost. Každý člověk, který zažil bušení srdce, ví, že se v takové chvíli nemůže soustředit, zaskočí ho strach. Bušením srdce trpí mnoho dětí.Dalším z důvodů zvýšené srdeční činnosti je tokolýza. Víte, že když má žena předčasné bolesti, dostane léky na snížení děložního tonusu (tokolýza). Tato tokolýza ovlivňuje srdeční činnost matky i dítěte. Podle studií mnoho hyperaktivních dětí dostávalo v těhotenství nebo krátce před porodem tyto léky.Existuje mnoho studií o vlivu nikotinu v těhotenství. Pro dítě je jeho účinek velmi nebezpečný. O nikotinu víme tolik, že centralizuje náš krevní oběh. Když kouříme, dostává se (kromě jiného) více krve do mozku, ale končetiny jsou zásobeny krví méně, a také děloze se krve, a tedy i kyslíku, nedostává. Je již také dokázáno, že kouření vlastně působí jako antikoncepce. Pokud žena kouří, daleko obtížněji otěhotní. Podle studií musí až 30x častěji mít pohlavní styk s manželem, než otěhotní – příčinou je právě nedostatečné prokrvení podbřišku. Podobný mechanismus funguje u trávicího traktu - při kouření není dost prokrvena oblast trávicího traktu, takže neprobíhá správně trávení a člověk zůstává štíhlý. Je to stejný mechanismus jako u dělohy.  V Německu – nevím, jak je to u vás - dnes kouří až 40% žen ve věku 18 – 44 let, v Rakousku a ve Švýcarsku je to ještě horší. Tam kouří 50% žen mladších 20 let. V Německu je počato, nošeno po celé těhotenství, rodí se a vyrůstá 60% dětí v domácnosti, kde alespoň jeden její člen kouří. To je veliký problém. Důsledkem jsou předčasné porody, děti se rodí s nižší porodní váhou, nenarozené děti kouřících matek mají menší orgány (např. ledviny, slezinu, játra). U těhotných kuřaček je až 8x větší riziko náhlého úmrtí novorozenců. U dětí s porodní váhou pod 2500 g je až 16x větší riziko, že dítě do 9 měsíců zemře. Také je velmi důležité, jestli kouří otec dítěte,  protože i pasivní kouření škodí. I když otec kouří jen v práci nebo venku, ale pak si večer lehne vedle své ženy do postele, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin pod stejnou pokrývkou a dostane se tak k těhotné ženě a pak pupeční šňůrou až k dítěti, které pak nutně zvýší svou srdeční frekvenci. Pokud otec dítěte kouří, kde má tedy spát? Třeba v koupelně… Tady mám takový legrační obrázek. Pochází od jednoho lékaře z Anglie, kde v r. 1940 při výzkumu zjistili, že krevní oběh k placentě se odráží v horních i dolních končetinách. To znamená, že když dítě zvýší svou srdeční činnost a pumpuje tak hodně krve do placenty, pumpuje hodně i do rukou a nohou. Podobné je to i s léky: když žena bere Kontergan, cítí dítě toto nebezpečí u pupku a snaží se této krve co nejrychleji se zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin, kde působí negativně). Tady vidíme ručičku asi 10-týdenního plodu, dítě mělo zvýšenou srdeční činnost. Vidíme, že má nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev, dítě je ve stresu. To má vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Pokud je dítě uvolněné, s tepem 120/min., má nakonec otisky ve tvaru volných vln, u dětí s tepem nad 130/min. začínají prsty otékat a rýhy otisku prstu jsou změněné do smyček, smyčka směřuje ven. Pokud má maminka velký stres, musí dítě hodně pracovat a bojovat o přežití, nastává zrychlený srdeční tep nad 140/min a prsty jsou hodně oteklé. Stres má za následek kruhy v otisku. Tyto kruhy v otisku na prstech už zůstanou navždy, to jsou stresové děti. Můžeme se podívat na ruce, Každý může na vlastní ruce vidět, jak moc muselo jeho srdce pracovat v prvních 15 týdnech života. To je objev profesora Nathanielsze: ukazuji to všem svým pacientům. Tyto zážitky v děloze ovlivňují zdravotní stav srdce. Hyperaktivní děti mají kruhové útvary v otiscích prstů – je to dáno jejich zvýšenou srdeční frekvencí.  Teď to vše shrneme: účinky nikotinu i všechny druhy stresu působí i na dítě. Když musí matka moc pracovat, když má psychický stres, je ovlivněno i dítě. Po porodu je dítě přehnaně závislé na matce, nemůže se odpoutat od matky: nejraději by pořád pilo u prsu. Je to příznak, že v děloze prožilo nějaký nedostatek – nazýváme to prenatální nedostatkový syndrom (prenatal deprivationsyndrome). Dítě v děloze muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo potřebné látky k životu, po celé těhotenství bylo dítě koncentrováno na jediný cíl: dostat dost živin. A to zůstává v psychice i po porodu. Proto některé chce pořád pít, pořád chce být kojeno. To jsou ty děti, kdy chce maminka uspat dítě u prsu, pak opatrně přejde k postýlce a dítě položí a zanedlouho se dítě opět rozpláče a vyžaduje maminku znovu. Tyto plačtivé děti mají patologicky napjaté psoasy, mají blokované křížové a kyčelní (iliosakrální) klouby, mají zpomalený vývoj, tj. začínají později chodit. U těchto dětí je nebezpečí pupeční a tříselné kýly. O samotě jsou velmi neklidné a mají pořád zvýšenou srdeční činnost (puls přes 100/min.). Studie také prokázaly zvýšení pravděpodobnosti srdečních nemocí v dospělosti, navíc u mnoha lidí je riziko srdeční nemoci spojeno s podváhou. Muž, který měl porodní váhu menší než 2500 g, má o 50% větší riziko, že příčina jeho smrti bude srdeční nemoc. Tyto studie lze najít i na internetu. U žen je pravděpodobnost nižší, u těch, které se narodily s váhou pod 2500 g, je riziko úmrtí na srdeční nemoc pod 23%. Porodní váha je tedy velice důležitým faktorem pro zdravá vývoj v dospělosti. V Evropě i ve světě se na léčení srdečních nemocí vydává ohromné množství financí, přitom nejjednodušším prostředkem je preventivní péče, která se postará o to, aby ženy prožívaly bezproblémové těhotenství a aby jejich děti nepřicházely na svět předčasně a s nízkou porodní váhou. Toto je anekdota z Lékařských listů v Německu. Porodní asistentky zjistily porodní váhu 2 200 gramů. Jedna z nich říká: napište mu termín na měření krevního tlaku na rok 2035. To ale není vtip. Tato situace jen reflektuje lékařská fakta. Tohle je ještě jednou shrnuté vysvětlení, obrázek s kyčelními svaly (musculus psoas), zde je kyčelní kloub, na jehož vnitřní stranu zezadu navazuje musculus psoas. A právě tento sval způsobuje veliké bolesti zad a kyčelních kloubů. Víme, že dnes mnoho nemocnic nabízí výměnu kyčelního kloubu za titanovou náhradu. Ale pro správnou terapii pro všechny takové problémy stačí jediné: uvolnit psoas. Dnes odpoledne budu říkat informace zvláště pro porodní asistentky: jak lze stanovit diagnózu psoasu a jak jej lze uvolnit. A až budete tuto techniku sami používat v předporodní přípravě, uvidíte, že bude daleko méně porodních komplikací a žen, které volají po utišujících prostředcích. Čím je tento sval uvolněnější, tím je porod jednodušší. Na tomto obrázku vidíte, jak musculus psoas ovlivňuje ostatní svaly po celé své délce a napětí se přenáší nahoru, do míchy a páteře a až do hlavy. Napnutý musculus psoas působí problémy dole v pánevním dnu nebo nahoře v horní části těla. Například děti, které mají astma, mají poruchu dýchání, o níž se odborníci domnívají, že je hormonálního původu. Ale já vím ze zkušenosti, že 70% astmatických dětí má napnutý musculus psoas a jejich bránice je příliš vysoko, protože působí napínáním bránice proti napětí psoasu. Velice jednoduchá terapie spočívá v uvolnění tohoto psoasu. Už jsem vám ukazoval obrázky dětí ve stavu šoku v pánevní oblasti po porodu, zvláště po císařském řezu. Například moje dcera prodělala velmi rychlý císařský řez kvůli diagnóze vcestné placenty. Prožila velmi silný šok pánve. Zvláště napětí levého svalu musculus psoas vede k poruše trávení, protože tlusté střevo vede právě tudy a obsah střeva musí musculus psoas obejít. Mnoho dětí trpí zácpami a plynatostí a maminky se pokoušejí strkat do zadečku všechno možné, ale to je k ničemu. Ale ani změna stravy nepomůže, protože problém spočívá v mechanické blokádě v oblasti třísel. Mnoho dětí trpících zácpou mají napnutý musculus psoas. I moje dcera dodnes trpí zácpami, zvláště v důsledku stresu. To je typické pro děti, které prožily porodní trauma. Výzkumy navíc ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka sama nikdy nekouřila, povede to přesto k porodním komplikacím. Negativní vliv babiččina kouření způsobí nejen to, že její dcera bude mít zkrácený psoas, ale komplikace při porodu se přenášejí i na vnučku.Zde vidíte nervovou pleteň bederní (plexus lumbalis), tyto nervy jsou všechny uloženy na svalu musculus psoas, a zde je nervová pleteň křížová (plexus sacralis). Při porodu tlačí dítě hlavičkou na nervovou pleteň a musculus psoas, který je za předními svaly. Porodní bolest je způsobena tlakem hlavičky, která může nervovou pleteň až poranit. A poslední, velmi důležitý bod projdeme ještě před přestávkou:Tyto informace jsou velmi důležité pro porodní asistentky i lékaře, protože se týkají vedení porodu. Je to velice důležitá studie, která je i na internetu. Autoři jsou profesoři Zlotkin a Lagerkranz. (Zlotkin je prof. pediatrie v Torontu). Měřili hladinu krve u dítěte během porodu, hlavně katecholamin a adrenalin. To jsou ty černé trámečky vpravo. Vidíme situaci 1 den před porodem. Zde jsou údaje o zdravém miminku, které pak bylo porozeno spontánně vaginálně, druhý údaj patří zdravému dítěti, které se narodilo císařským řezem, a třetí dítě je s nedostatečností placenty, takže hypoxické dítě. To má zvýšenou hladinu katecholaminu 40. 10-6 molů na litr. Pro srovnání: u zdravého dospělého muže, který uběhne 5 km, se hladina katecholaminu zvýší na 8. 10-6 molů na litr. A zde vidíme průběh těchto hodnot při porodu, zdravé dítě při spontánním porodu také dosáhne hodnoty 40. 10-6 molů na litr, ale jen na minimální dobu. Tento adrenalin koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a do srdce. Tlak krve v končetinách, v trávicím traktu a v žaludku se tak velmi sníží. Říkáme tomu mechanismus ochrany hlavy, protože se přitom chrání mozek před nedostatkem kyslíku. I během velmi složitého porodu je mozek chráněn před poškozením. A zde vidíme hodnotu u plánovaného císařského řezu. Toto dítě nemá zvýšený adrenalin, takže u něj nepůsobí mechanismus ochrany hlavy. To je možná příčina vzniku traumatu dítěte přivedeného na svět císařským řezem. U mnoha dětí to vypadá, jako kdyby v okamžiku císařského řezu byl krevní oběh mozku najednou bez kapky krve. Dole je pak údaj o dítěti s placentární nedostatečností, při spontánním porodu i při porodu císařským řezem, a toto dítě se může dostat až na hodnotu přes 200 . 10-6 molů na litr. Přestože tyto děti měly velice těžký porod, mají daleko menší sklon k nemocem. To obrovské množství adrenalinu jim ochrání mozek, zapne imunitní systém a pomocí něj dětem dozrají plíce. To vše se můžete dočíst ve studii na internetu. Další měření proběhlo dvě hodiny po porodu. Všechny děti se srovnaly na normální hodnoty. Jediným problémem zůstává zdravé dítě porozené císařským řezem. Když tuto medicínskou skutečnost vysvětlíme maminkám a tatínkům, většina maminek pak raději volí spontánní porod, alespoň to chce zkusit. Ten adrenalin je vlastně první dárek, který matka může dát svému dítěti. A i když pak porod musí přece jen být ukončen císařským řezem, je pro dítě lepší začít porod bolestmi. I lékaři vědí, že když mají provést císařský řez, je lepší pracovat s  břichem napnutým porodními stahy než s uvolněným břichem.  Teď jste vyslechli mnoho vědeckých informací, zkusíme se podívat na vaše dotazy, abychom zjistili, zda jste tomu dobře porozuměli. Mám tu dotaz na depresi. Jedná se o osobu, která je dvojčetem, a po porodu císařským řezem byla v inkubátoru. Je to dobrý příklad. Nelze si myslet, že každý porod dvojčat provedený císařským řezem s následným použitím inkubátoru musí končit depresí. Ale při terapii pro tuto konkrétní osobu je velmi nutné vzít v úvahu tyto prožitky a skutečnosti. Když totiž lékař takovému člověku jednoduše předepíše psychofarmaka, aniž by prováděl psychoterapii, tak se ten problém vůbec neřeší. Pro mne je důležité u člověka, který bere psychofarmaka, provést psychoterapii, musíme jít ke kořenům psychických poruch.  Abych vám vysvětlil svou koncepci, uvedu zde příklad sebevražd. O sebevraždách je mnoho studií, které dokazují určitou souvislost mezi tím, že sebevraždy oběšením často podstoupili lidé, kteří měli při porodu omotanou pupeční šňůru kolem krku. Ale to neznamená, že dítě, které se narodí s pupeční šňůrou okolo krku, se později oběsí. Studie prokazují, že se člověk při plánování sebevraždy vrací k prožitkům z raných fází života. Tyto studie lze rovněž najít na internetu, jsou od prof. Jacobsona, Karolinska Institut, Stockholm. Jiní sebevrazi, kteří skáčou z vysokých budov, mostů nebo z vlaku, mají za sebou často porod vakuovou extrakcí nebo kleštěmi. U lidí, kteří se otrávili tabletami nebo plynem, bylo často při porodu použito narkotizačních prostředků. Ale chci vám správně vysvětlit svou koncepci. Byla zde otázka, má-li amniocentéza (vyšetření plodové vody) negativní účinek. Při ověřování těchto účinků se používají dvě metody. Při první se hodnotí dva tisíce dětí, jejichž matky prodělaly amniocentézu. Po jejich vyšetření se nenajdou žádné statisticky signifikantní projevy. Při vyšetření plodové vody totiž většina dětí spí. Jen některé děti jsou při plném vědomí a prožívají paniku. Některé děti si dokonce hrají s jehlou, protože si z jehly nic nedělají. Ze vzorku 1000 dětí po amniocentéze se nenajdou žádné zvláštní problémy. Druhá metoda je úplně jiná. Z praxe mé ženy jsem si vybral asi 200 dětí přes 10 let, které měly panickou hrůzu z injekce. Každý lékař se setkal s dětmi, které při pohledu na injekci mají smrtelnou hrůzu. Dítě se musí při injekci držet násilím. Při vyšetřování dětí, které mají fobii z injekcí, zjistíme, že tyto děti byly v raném věku často v nemocnici a dostávali hodně injekcí a ty děti, které v nemocnici nebyly, často měly amniocentézu. Když se ptáme jejich maminek, tak ty uvádějí, že to bylo strašné. Amniocentéza jim vyvolala stahy, musely zůstat v nemocnici. Je mnoho rodičů, kteří slyšeli, že jejich dítě mělo šňůru okolo krku, a mají z toho hrůzu a věří, že pro jejich dítě to bylo velké trauma. Je třeba si uvědomit, že pupeční šňůra okolo krku nemusí vůbec nic znamenat, pokud je hodně dlouhá. Jen krátká omotaná pupeční šňůra může být pro dítě hodně, i smrtelně nebezpečná.  Podobně i císařský řez znamená pro sítě trauma a nelze stanovit všeobecně jeho následky. Když ale má dítě nebo dospělý nějakou poruchu, kterou normální školní medicína neumí vysvětlit, pak je důležité se ptát na zážitky z prvních vývojových fází života. Například bolesti břicha: v Německu teď třetina dětí jde alespoň jednou k lékaři z důvodu bolesti břicha. Čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím větší je pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu. Čím dále od pupku, tím více je třeba tento problém zkoumat vážněji. To je velice jednoduchá pomůcka. Mnoho dětí má podivné potíže, které vedou i ke zvracení, ale ty mají původ v porodu a v odstřižení pupečníku. Školní medicína přitom nenachází žádné onemocnění konkrétního orgánu.O přestávce jsem dostal dotaz na diagnózu: kde lze ke studiu tohoto tématu něco najít. Uvedu jméno zakladatele psychoanalýzy. Sigmund Freud popíral, že rané zážitky z porodu nebo z prenatální fáze by mohly mít vliv na psychický vývoj. Jeho pokračovatel Otto Rank v r. 1924 uveřejnil knihu Trauma porodu, a Freud byl otřesen. Tato kniha popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Otto Rank se domnívá, že mnoho lidí má silnou touhu vrátit se zpět do těla matky. Je to příklad metody, kdy někdo dává traumatu zcela konkrétní obsah. Když jsem četl tuto knihu, ještě jsem nic nevěděl o svém vlastním porodu. Ale pro lidi z bohatých rodin, jako Sigmund Freud nebo Otto Rank, kteří se kolem r. 1880 nebo 1890 narodili v oblasti Vídně nebo v Maďarsku, porod skutečně znamenal oddělení od matky, protože jako děti byly odevzdány chůvě a mnoho z nich se vrátilo ke své skutečné matce až ve věku čtyř let.  Hovoříme-li o traumatu porodu, je třeba mít na paměti, že každý člověk může mít z porodu jiné zážitky. Tato fakta jsme si uvědomili až při práci s LSD. Těmito otázkami se zabývali dva vědci, Angličan Frank Lake, druhý je myslím z Prahy, Stanislav Grof. V r. 1956 začal Stanislav Grof pracovat s LSD. Oba psychiatři používali LSD a ještě dost dobře neznali jeho účinky. Byl to do té doby neznámý lék. Frank Lake podával svým pacientům na psychiatrii minimální dávky LSD, Stanislav Grof podával větší dávky. Mnoho z těchto pacientů pak zcela spontánně vyprávělo, že znovu prožili svůj porod nebo život v těle matky. Frank Lake si vše zaznamenával a pokračoval skoro 10 let – do r. 1964, ale pořád svým pacientům nevěřil a považoval to za fantazii. Nejsem si jist, ale tuším, že v r. 1964 si vzal LSD sám. Najednou svým pacientům uvěřil. V r. 1966 uveřejnil rozsáhlou knihu, kde popisuje, že porodní trauma může být souhrnem mnoha rozmanitých zážitků z porodu. Dnes odpoledne budu ještě hodně mluvit o traumatologii. Musíme si uvědomit, že od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit. To, co se člověk od početí naučí, to se ukládá v jeho organismu, v tkáních, v mozku. Všechno, pozitivní i negativní vzpomínky, se ukládají do paměti.  Já jsem Franka Lakea poznal v r. 1974. V té době bylo v Anglii používání LSD zakázané. Vznikla otázka, jak se k těmto raným zážitkům dostat bez LSD. Nabízela se domněnka, že ty vzpomínky z raného vývoje jsou někde uchovány hodně hluboko v podvědomí a že je třeba je „vyhrabat“ jako v archeologii. Ale je to jinak. Tyto zážitky lze pocítit celkem jednoduše a diagnostikovat je i bez LSD, hypnózy i bez jakýchkoliv jiných silných prostředků. Uvedu zajímavý poznatek Franka Lakea: Když člověk požije LSD a pak si vyvolá pozitivní vzpomínky na dělohu, zážitky, které byly pěkné, pak mnoho lidí začne škytat. Sedí v ordinaci a škytají. Víme, že šťastné děti v děloze stráví hodně času škytáním. Frank Lake pak pojal myšlenku, že pro vyvolání vzpomínek z prenatální fáze bude u pacientů vyvolávat škytavku. Proto jsme pak prováděli cvičení pro vyvolání škytavky - přestali jsme používat LSD a hypnózu a vyvolávali jsme škytavku. Přitom se člověk několikrát intenzivně nadechne a pak hodně pomalu vydechuje. (Ale teď to prosím nedělejte.) Je to vlastně také druh násilí a účinek je hodně silný. Tenkrát v Cambridge jsem změřil, že při tomto cvičení pro vyvolání škytavky se v mozku vyvolávají theta vlny. Dnes víme, že tyto theta vlny jsou velmi důležité v terapii. Dnes při terapii toto cvičení škytavky nepoužívám, ale mnoho terapeutů i lidí v pastoraci ví, že když chtějí člověku pomoci po psychické stránce, je důležité pomalé a hluboké dýchání. Když správně zhluboka dýcháte břichem, pomalu a zhluboka se nadechujete bránicí, automaticky se vám navodí kontakt s traumaty, která potřebujete řešit.  Teď si tady namalujeme mapu. Zde je naše dospělé vědomí, zde je podvědomí. Tady je prenatální fáze s placentou. To je taková mapa, která má velký význam pro psychiatra. V hlubinné psychosomatice i v hlubinné psychologii vycházíme z toho, že pokud máme problémy v této oblasti, pak to pravděpodobně souvisí s traumatickým zážitkem z raného období (v okolí placenty). Tato koncepce je všem oblastem hlubinné psychologie společný: zážitky z raných fází života mohu způsobit poruchy v mém současném životě. Otto Rank řekl jako první, že samotný porod může ovlivnit život v celém jeho dalším průběhu. Nando Fordo(?) z Maďarska vyřkl jako první domněnku, že naše prenatální zážitky mohou ovlivnit i naše chování v současnosti. Pro porodní asistentky je důležitý ještě jeden příklad. Existují ženy, které mají enormní strach z porodu. Tento strach se jmenuje tokofobie. Víme, že existuje primární a sekundární tokofobie. Sekundární tokofobie nastává u žen, které zažily velmi problematický porod. Podle studií se i tyto ženy často narodily s komplikacemi. Příznaky tokofobie jsou takové, že žena už nechce nikdy otěhotnět, má obrovský strach. Potíže jsou tak významné, že ženy ztrácejí schopnost pracovat nebo komunikovat a končí na psychiatrii. Když vyšetřujeme tyto ženy, zjišťujeme, že ženy měly komplikované porody, často se prokázalo sexuální zneužití v dětství nebo se často zjistily negativní vzpomínky na pobyt v nemocnici v dětství a také samy přišly na svět komplikovaným porodem. Tyto příznaky jsou o to horší, když je přítomna i primární tokofobie. Primární tokofobie se vyskytuje u mladých dívek. Existují 12leté dívky, které už trpí strachem z porodu. Mám teď v Německu v terapii dvě dívky, 14 a 17 let. Obě jsou panny, obě používají hormonální antikoncepci, mají diafragma (pesar), obě nosí v tašce kondom a obě nechtějí nikdy mít pohlavní styk. Mají poruchu v jídle, ale při hovoru je zřejmé, že jsou fixovány na téma porodu a rození dětí. Sedmnáctiletá dívka byla v dětství sexuálně zneužita, narodila se s pupečníkem dvakrát omotaným kolem krku a byla oživována. Čtrnáctiletá dívka se narodila nouzovým císařským řezem a byla také resuscitována. Vidíme, že reálný strach v dospělém věku může mít různé příčiny sahající do minulosti až k vlastnímu porodu. To je důležité pro porodní asistentky. Mnoho jich dokáže vycítit, že když přichází žena na porodní sál, která má obrovský strach, může to být spojeno se sexuálním zneužitím nebo s negativními zážitky z vlastních porodů. Odpoledne vám řeknu, jak lze s těmito informacemi zacházet v rámci terapie. Teď následuje zasloužená přestávka.  ************************************************************************************************************************ Doufám, že jste se posilnili a můžeme pokračovat. Na tomto obrázku je 14týdenní dítě. Bylo to krásné těhotenství a hladký porod. Dítě si leží úplně pohodlně, má uvolněná záda i zadeček. U dětí, které měly prenatální syndrom nedostatečnosti, je vidět sevřený zadeček a napnutá, prohnutá záda v kříži už ve 12 týdnech. O těch dětech v prenatální fázi ochuzených jsme mluvili dopoledne. Pokud dítě nedostalo v děloze vše, co potřebovalo, stává se často velmi závislým na matce a snaží se o kompenzaci po porodu. Samozřejmě tento syndrom nedostatečnosti (prenatal deprivation disorder) není jediným problémem. Zde jsou obrázky z nejnovějšího 3D-ultrazvuku a je vidět, že už v prenatální fázi se děti tváří velmi rozmanitě, obsáhnou širokou paletu výrazů – je to odraz maminčiných pocitů. Matka tohoto radostného miminka byla tou dobou velmi šťastná, maminka tohoto dítěte byla ustaraná, měla strach. Děti v děloze jsou velmi zaměstnané se sebou samotnými, zabývají se svým tělem, ale také podněty z vnějšího světa. Je-li maminka uvolněná, bezstarostná, je dítě schopné vnímat okolí, už od 18. týdne i naslouchat zvukům zvenku. Je to dobře, když má dítě v prenatálním období co nejvíce podnětů a zkušeností. Projevem traumatu je to, že se dítě zabývá stále stejnými problémy. Na tomto obrázku je zvláštní výraz tváře, dítě se usmívá a koutky má zdvižené jako klaun. To je prenatální úsměv. To dítě sní, že je pořád u maminky v lůně, to ale není zdravé, protože v tomto stavu by mohlo snadno zapomenout dýchat – a náhle zemřít (syndrom náhlého úmrtí).  Teď se ale vrátím k problému prenatální otravy – léky, alkohol, drogy – ty představují pro dítě veliké nebezpečí. Podle studií i jedna sklenička piva, vína nebo tvrdého alkoholu za týden se projeví na zdraví dítěte po porodu. Alkohol je velmi nebezpečný. Žena nemusí být alkoholička, ale stačí konzumace alkoholu jednou týdně a účinek už je závratný. Znamená to otravu a dítě se musí pokusit přežít s minimálním přítokem krve z placenty. Některé děti dokonce sahají po pupeční šňůře a mačkají ji, protože krev z pupečníku je nebezpečná. Následkem je rychlé bušení srdce a krev z těla dítěte je využita mozkem. Je dokázáno, že dítě může bez zásobování placentou přežít 10 minut. Bere-li maminka drogy nebo pije alkohol, snaží se tomu dítě vyhnout. Německé statistiky udávají, že asi 2 200 dětí je postiženo následkem alkoholu v těhotenství. Myslím, že to je sotva půlka reálného stavu. Sám odhaduji tento počet na pět tisíc. Pak je dalších asi osm tisíc dětí s minimálními následky konzumace alkoholu v těhotenství. Je vidět, že když žena pije malé množství alkoholu od početí, tedy v prvním trimestru, následkem jsou vývojové poruchy zvláště v obličeji, alkohol v druhém trimestru znamená poruchy růstu plodu a samovolné potraty a alkohol ve třetím trimestru způsobí poškození mozkových buněk. Následkem alkoholu je také nízká porodní váha, poruchy srdce a ledvin, deformace obličeje, tyto děti špatně sají a polykají a jsou velmi neklidné, později mají i poruchy v učení.  Toto zde jsou typické výrazy obličeje po konzumaci alkoholu v těhotenství. Bohužel musím konstatovat, že i zde v sále vidím lidi, u nichž se projevuje konzumace alkoholu jejich matek na začátku těhotenství. U této holčičky pila maminka alkohol na začátku těhotenství, má typický výraz obličeje. Tohle dítě šilhá, nemá horní ret a obličej má špičatý. Zde pila maminka ve střední části těhotenství (2. trimestr), dítě má malé oči a úzký horní ret. Na internetu je mnoho obrázků takových dětí a v současnosti probíhá celosvětová kampaň na ochranu těchto dětí, protože tyto škody jsou nenapravitelné. Na tomto obrázku je vidět dítě z profilu, uši jsou zešikmené a taky je vidět úzký horní ret a šilhající oči. Příznaky jsou vidět i na rukou. Po konzumaci alkoholu mizí tato čára uprostřed dlaně, ale nemusí to být jen po alkoholu, ale také po lécích jako Valium. Co to znamená? Kdo má čáru uprostřed, je velmi citlivý člověk a pokud v jeho okolí něco nehraje, uzavře se a nekomunikuje. Člověk, který měl syndrom prenatální nedostatečnosti, naopak velmi komunikuje, saje vztahy. Po komunikaci s takovými lidmi jste velmi unavení. Například i na porodním sále jsou některé ženy komunikace velmi chtivé a vyžadují pozornost, doslova vysávají lidi kolem sebe. Jiné ženy jsou uzavřené a ty je lepší nechat v klidu. Problém s alkoholem se projevuje i při kojení: tyto děti odmítají pít z prsu, na rozdíl od dětí, které prs vyžadují pořád. Ty „alkoholové“ děti mají i jiný tvar pánve, takže nohy těchto dětí jsou sevřené, špičky jsou otočené k sobě. Tyto děti se snaží svou pánev uzavírat. V mateřských školkách v Německu je asi třetina dětí, které chodí správně, další třetina chodí se špičkami od sebe, to jsou děti, které vyžadují pozornost, haló, já jsem tady, dívejte se, … a poslední třetina má špičky k sobě, ty děti jsou energeticky uzavřené, drží se zpátky a mají postoj sevřený, do školky přicházejí opatrně. Všechny tyto příznaky jsou následkem zážitků v prenatálním životě. Ty poslední děti často odmítají kontakt nebo dotyk a utíkají, jsou ve vývoji vpředu. To bývají ty rychlé porody, jejich důvodem je, že chybělo napětí svalu psoas, nesnaží se zaklínit se v těle, ale sevřou pánev a protože děloha je nepříjemné prostředí, chtějí prostě rychle ven. Jakmile přijde bolest, natáhnou se a samy se snaží vytlačit se ven. Z toho vychází složení tzv. porodního koktejlu: troška alkoholu, ricinového oleje, koňaku,… dítě to odmítá a proto chce rychle ven… Tady je důležitý obrázek. Pro osteopata nebo psychoterapeuta jsou to komplexní informace a potřebují k nim diferencovanou diagnózu, ale porodní asistentce stačí informace o těchto dvou důležitých svalech psoas. Chci vám ukázat, jak můžeme provést diagnózu, a to, co vím ze zkušenosti: čím víc jsou tyto svaly uvolněné, tím je člověk celkově zdravější. Když je psoas napnutý správně, pak je člověk správně uvolněný a docela zdravý. A pak vám ukážu několik cviků, které může cvičit každý, aby si uvolnil tyto svaly a tuto část těla. A ještě vám ukážu techniku, jak stanovit diagnózu svalů. Potřebuji dobrovolnice, abych vám ukázal uvolňovací techniku.  Paní Jarmila se položila na stůl. Nevypadá, že by byla těhotná. Ukážu Vám stanovení diagnózy. Na začátku prohmatám z boku chodidla. S trochou citu sleduji, jaké napětí je ve spodních končetinách v podélném směru. Chce to jen trochu cviku. Pak musím požádat, aby Jarmila myslela na něco velmi příjemného, na krásný zážitek. Teď si má připomenout nějaký stres, který prožila. Nakonec se má uvolnit. Velmi rychle se naučíte pozorovat, jak reagují bederní svaly: vycházejí z oblasti bederní páteře, procházejí přes hřeben kosti kyčelní (crista iliaca) a řídí rotační pohyb nohou směrem dovnitř nebo ven. Nejsou to jediné významné svaly, ale jsou velmi důležité. A právě když Jarmila pomyslela na něco negativního, tak se tyto svaly napnou a vytočí nohy výrazněji směrem ven. A to je malý signál, že něco z těchto záležitostí ještě není vyřešeno. Tyto svaly, celý jejich komplex, je tak silný, že dokonce ovlivňují napětí nohy v celé její délce až po chodidlo. Pokud je napnutý jen jeden sval psoas, pak se často liší velikost levé a pravé nohy. Jarmila má dost velké napětí svalů a vysokou klenbu nohy. A tento sval vytahuje nohu nahoru, do oblouku, a to víc vpravo než vlevo. Tuším, že máte levou nohu větší než pravou, že ano? Teď vám ukážu jednoduchou techniku, jak vyšetřit napětí v noze. Velmi lehce položíme ruku na nohu, třeba na palec u nohy, dotýkáme se velmi lehce, jinak by nebylo nic cítit. Pak uchopím nohu v kotníku a zkouším s ní pohybovat na obě strany a hledám rozdíly v měkkosti tkání. Tkáně jsou v těhotenství obvykle změkčené díky hormonům. Ale jestliže cítíte, že má těhotná pevná chodidla, znamená to, že by se měla více uvolňovat pro porod. Je vhodné prohmatat tkáně, jak jsou pevné, sama cítíte rozdíl – Vaše pravé lýtko je daleko měkčí než levé. I kolenní čéška je pohyblivá – obě jsou pohyblivé. Často je cítit, pokud zde byla operace. Když teď chci zkusit přímo reakci psoasu, tak uchopím třeba levé chodidlo a natahuji je směrem k pravému ramenu a dívám se na rameno, jak moc tkáň povoluje, když jemně táhnu. Pak zase uchopím pravé chodidlo a natahuji je směrem k levému ramenu a dívám se na rameno. Je to rozdíl. Zkusím znovu – pravé rameno se skoro nepohybuje. Takže snadno poznáme, že levý komplex psoasu je pevnější a nechce se uvolnit. Tyto rozdíly v napětí mohou vést ke skolióze a u těhotné to rozhoduje o poloze plodu, kam naléhá hlavička. Pokud byste byla těhotná, třeba v sedmém měsíci, provedl bych každopádně cvičení pro uvolnění levého psoasu. Ale aspoň to ukážu porodním asistentkám, jak bych s nohou pracoval, abych uvolnil napětí v levém psoasu a tak napomohl usnadnění porodu. Ten sval uvolníme, aby dítě mohlo snadněji procházet. Ještě se podíváme na levou nohu, jak zareaguje. Zatáhnu – a pak stejnou silou tahám za pravou nohu. Vidíte ten r

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Za nespavost dětí mohou většinou rodiče

    Nespavost dětí a časté vstávání k nim během noci je noční můrou mnohých rodičů. Pro to, aby byla alespoň jedna noc klidná, se především maminky snaží udělat cokoli. A právě to je podle lékařů špatně. K tomu, aby dítě spalo, je ve velké většině případů zapotřebí především pevný režim a důslednost. Mnozí rodiče se domnívají, že volnost dítěte a plné respektování jeho nálad a přání je to nejlepší, co pro něj mohou udělat. Často tak tomu ale není. „Do spánkových ordinací chodí rodiče, kteří jsou nešťastní, vyčerpaní, unavení, často i neurotičtí a vše má jednu příčinu – nespavé dítě. Když blíže rozebereme situaci zjistíme, že ve velké většině případů nespavost a špatné usínání u dítěte nevědomky vypěstovali rodiče sami.V podstatě u dítěte vytvořili nějaký návyk, dítě ho neustále vyžaduje a rodič stále ustupuje, čímž se uzavírá kolečko, ve kterém je nespokojené ukřičené dítě a vyčerpaný rodič, který si neví rady,“ vysvětluje neuroložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Iva Příhodová. Nejčastější chybou rodičů je podle odborníků přehnaná péče a nezdravá úzkost. „To, že se rodič touží o dítě co nejlépe starat, je v pořádku, je i logické, že se rodiče o své dítě bojí, co ale není v pořádku, je, když se rodič k novorozenci začne chovat nad rámec běžných citových projevů. Pokud matka dítě uspává tak, že ho houpe na míči a fénuje mu bříško nebo dítě vozí v kočárku a následně jej přenáší do postýlky, nedá se mluvit o běžném projevu lásky. Špatný návyk je i to, když matka dítě uspává při kojení nebo když dítě spí výhradně v posteli rodičů,“ vysvětluje lékařka. Usínání rozhodujeZákladem toho, aby rodiče pochopili, kde se stala chyba, je znalost dětského spánku. „Každý spánek začíná fází usínání. K tomu, aby usínání proběhlo bez potíží, je zapotřebí, aby dítě poznalo, že právě nyní přišla doba, kdy se bude spát. Správné tedy je, aby dítě bylo ukládáno do postýlky v přibližně stejnou dobu. Znamená to tedy vytvořit pravidelný režim. Například koupání, krmení a postýlka. Když rodiče začnou usínání dítěte doprovázet nějakými rituály, například kolébáním a zpíváním nebo tím, že dítě do usnutí drží za ruku při světle lampičky, dojde u dítěte k vytvoření podmíněného reflexu. To znamená, že dítě nebude chtít usínat jinak, než za kolébání doprovázeného zpěvem nebo držením za ruku při světle lampičky,“ vysvětluje neuroložka. Podmíněný reflex je pak samotnou příčinou častého nočního pláče. „Rodiče, kteří u dítěte vypěstují takový návyk, pak zoufale hledají, proč dítě usne klidně večer, a v noci je pak neklidné. Příčinou je právě onen vypěstovaný reflex při usínání. Každý člověk se během noci několikrát lehce probudí ze spánku. Této fázi spánku se říká krátká probuzení a člověk je ani nevnímá a neví o nich. Krátká noční probuzení Tato probuzení přicházejí mezi jednotlivými spánkovými cykly, kterých dospělý člověk mívá až pět z noc. U dítěte se vyskytují ještě častěji. Během tohoto krátkého probuzení mozek rychle zmapuje okolí a vyhodnotí získané signály. Specifikum dětského spánku je to, že se dítě probere o něco více než dospělý člověk. V praxi to v podstatě znamená, že se lehce probudí, mozek vyhodnotí signály a zjistí, že něco není tak, jak by mělo být – tím něčím je ono zpívání a kolébání, světlo, držení za ruku či houpání na míči. Toto narušení podmíněného reflexu dítě probere plně do vědomí a dítě se pak pochopitelně snaží dosáhnout toho, aby nastala situace, při které je zvyklé usínat – tedy začne křičet za účelem toho, aby si vynutilo zpěv, kolébání, světlo a podobně,“ vysvětluje lékařka Iva Příhodová. Pokud si rodiče chybu uvědomí a zjistí, čeho se dítě dožaduje, jsou na nejlepší cestě k tomu, vše napravit. Jde ale o cestu, která je dlouhá a obtížná. „V okamžiku, kdy se přijde na chybu, je třeba začít pracovat na jejím odstranění. Znamená to tedy odbourat naučený rituál. Výsledkem snažení by mělo být uložení dítěte do postýlky, rozloučení se ním na dobrou noc a odchod rodiče od spokojeného neplačícího dítěte. Začátky tohoto snažení bývají těžké, je však možné je postupně nacvičovat. Například postupným vzdalováním se od postýlky, občasným ohlášením se dítěti apod. Když dítě získá jistotu, že se nic neděje, přestane propadat panice a pláči. Pokud má dítě zajištěno pohodlí a nic mu neschází je možné ho nechat i chvíli plakat. Intervaly mezi tím, kdy je dítě matkou utěšeno, je ale třeba postupně prodlužovat. Je však třeba důslednost. Ve velké většině případů je toto způsob, který rodině od nočního vstávání pomůže,“ radí lékařka. Odborníci ve vážných případech doporučují i konzultace s dětským psychologem. Ten by měl objasnit, kde je chyba, proč je dítě neklidné a jak situaci řešit v rámci celé rodiny. Když rodiče začnou usínání dítěte doprovázet nějakými rituály, dojde k vytvoření podmíněného reflexu.  

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nejdražší položky dětského zboží

    Pokud jste poprvé máma, budete pravděpodobně si uvědomit, že děti jsou velmi drahé (skoro jako zlato), ale je to nejlepší investice! Chceme pouze to, co je pro ně ale současně chceme ušetřit naše peníze stejně. Existuje skutečně mnoho způsobů, jak ušetřit své peníze i bez obětování našeho dítěte potřebám! Zjistěte níže o tom, jak ušetřit na Vašeho dítěte položky.1) Formula -. Formula je opravdu drahé položky pro naše dítě. Tak dlouho, jak jsi to velmi zaneprázdněn máma, měli byste opravdu zvážit kojení své dítě tak dlouho, jak je to možné. Nejen, že je to zdarma, je to také velmi zdravé pro ně. Je-li nákup vzorec je opravdu nutné, měli byste si koupit to ve velkém.2) Plenky -. Plenky jsou velmi nákladné, zejména proto, že vaše dítě dostane pouze jej použít pro několik minut nebo několik hodin! Pokud opravdu chcete uložit haléře, měli byste zvážit použití látkové plenky, ne-li po celou dobu, nejméně jednou za čas. To může být nechutné, ale to může opravdu pomoci ušetřit peníze! Můžete se také pokusit nákupem plenky ve velkém za nižší cenu příliš.3) Potraviny -. Ačkoli se to může zdát jako jediný dolar za jídlo, když přidáte všechny, tak to poznáte, jak nákladné to může být. Jeden skvělý způsob, jak ušetřit na dětskou výživu, je, aby se vaše vlastní. Nejen, že je levnější, to je také zdravější pro ně. Můžete mít své obvyklé jídlo nakrájené a zpracování prostřednictvím potravin procesor. To přispěje k vytvoření kojenecké stravy pro vaše dítě.4) Play položky -. Miminka může dostat opravdu přitahuje na hračky. Nejenom, že tito budou zabaví, ale také může pomoci jim rozvíjet jejich malé mozky. Pokud si chcete koupit levnější hračky, zkuste hledat na internetu nebo navštívit místní spořivosti, a kdo ví, možná zjistíte, položky, které jsou dobré jako nové!5) Oblečení -. Miminka rostou opravdu rychle, takže nákup oblečení je opravdu nutností každých pár měsíců. Jen se ujistěte, že značka není uvedeno v úvahu, zejména pokud je Vaše dítě může nosit pouze na několik týdnů. Zkuste s ohledem na oblečení z šetrnost obchodě. Existuje spousta roztomilých položek v sekáčích a některé z nich dokonce mají ještě značky na nich a nikdy nosit!6) Další potřebné položky -. Zatímco ještě těhotná, pravděpodobně jste připraveni pro své dítě nákupem potřebné věci, jako betlémů, autosedaček a dalších položek. Na rozdíl od ostatních položek uvedených výše, jsou tyto položky zakoupit pouze jednou. Ale musíme uznat, že jsou stále drahé! Pokud máte starý přítel nebo člen rodiny, který má děti starší než vy, a nebude ji používat už, můžete si koupit od nich za nižší cenu, nebo si můžete koupit položek on-line! Tam jsou velké webové stránky, které nabízejí skvělé nabídky. Amazon je jedna síť, která vám může pomoci ušetřit spoustu peněz, zvláště proto, že nabízejí dopravu zdarma u většiny objednávek.Děti jsou drahé, ale tam je vždy způsob, jak ušetřit velké množství peněz! Jen musíš být dost kreativní a vždy porovnávat ceny před nákupem Vaší věci. Zkuste s ohledem na tyto tipy a budete jistě schopni ušetřit peníze!

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Výživa kojenců

    Na toto téma již byly napsány desítky článků a všechny se shodují v tom, že  kojení je tou nejlepší  a  nenahraditelnou potravou. A  nejen  to, mateřské  mléko  je  zároveň  zdrojem protilátek,  které  Vaše  miminko  chrání  před  většinou  infekcí  a snižuje  riziko  alergií.První přiložení k prsu by se mělo odehrávat ještě  na porodním sále, nejlépe  bezprostředně po porodu. Pro maminku to bývá zároveň první intimní kontakt s miminkem.V prvních dnech po narození se v mléčné žláze tvoří kolostrum (mlezivo). Mlezivo  je  hustá, nažloutlá  tekutina, bohatá na  vitamíny, bílkoviny a  obranné  látky. V  dalších  dnech  se  pak  postupně mění v mateřské  mléko, které  je bílé  a řidší, což si  maminka může  mylně vysvětlovat  jako  mléko  “slabé“ . Navíc  je možné, že  se  tvorba  mléka  dočasně  utlumí (tzv.“laktační krize“). Těchto útlumů však může nastat za období kojení několik. Sama jsem zažila dvě “laktační krize“ (první nastala ve 3 měsících – trvala několik dnů - a druhá kolem 6 měsíce), nejsou to jednoduché chvíle, ale můžu Vás ujistit, že se dají překonat. Nakonec jsem svého synka kojila 11 měsíců. Opravdový nedostatek mléka vzniká ojediněle. Vodítkem k tomu, že  má dítě dostatečný  přísun  mléka, jsou mokré  plínky ( 6-8  počůraných plínek denně). Takže : pokuste si věřit a přikládejte miminko  častěji, platí zde  zákon “nabídky a poptávky“. Zkrátka nezoufat a vytrvat!!Někdy se  stává, že  kojení se  nedaří, miminko pláče, pouští  se prsu. Důvodem  může být špatná  poloha. Takže něco málo o technice kojení. Kojit  můžeme vleže, vsedě, můžeme si vypomoci polštářem, ale vždy je důležité najít vhodnou polohu pro sebe a té pak přizpůsobit polohu miminka. Kojení nesmí bolet! Miminko přiložíme “bříško na bříško“ tak, aby  bradavka byla pohodlně přímo proti středu jeho úst. Pak už jen přiblížíme prs k ústům (prs by se měl dotýkat brady, tváře a nosu současně) a necháme miminko, aby si pohodlnou  polohu zvolilo samo. Je to  Vaše chvilka, kdy  jste s miminkem  spojeni, tak si ji  vychutnejte s láskou a pohodlím. Dobu kojení neměřte časem, ale zase to nepřehánějte. Myslím, že každá maminka pozná, kdy miminko již nepije a jen si s prsem “hraje“, což je sice příjemné, ale může dojít k tvorbě trhlinek  na bradavce, které bolí a  mohou se  stát místem  infekce. Co  se  týká střídání prsů během kojení, názory se různí a já osobně jsem kojila, jak mě napadlo ( nikdy jsem si totiž nepamatovala, ze kterého prsu jsem kojila naposled).Další věc, kterou si maminky způsobují  problémy, je zlozvyk  jménem čajíček. Většinou  to bývá situace, kdy  miminko v noci  pláče a nejjednodušší  způsob utišení  je láhev  s čajem. Nebo  to může být pouze  záležitost  pocitu – nemůže  mít v  horkém  létě miminko  žízeň? Odpověď  je, ne. Mateřské  mléko se  skládá ze  dvou složek, tzv.“přední  a zadní“ mléko. Přední mléko  je méně tučné, průhledné  a slouží k utišení  žízně. Zadní mléko je vydatné a nasytí miminko. Takže miminko, které je plně  kojené nepotřebuje žádné další tekutiny, ani čaj nebo ovocné šťávy. Věřte, že  pokud v prvních měsících místo čajíčků budete pravidelně kojit, jak si miminko řekne, ušetříte si v budoucnu spousty nocí přerušovaného spánku.Důležitou složkou pro správné kojení je vhodná výživa maminky. Tady bych se pousmála nad výrokem mojí maminky, která mi už od doby těhotenství  nakládala obrovské porce se slovy: musíš jíst za dva. Po porodu v tom samozřejmě pokračovala, jen  zaměnila “jsi těhotná“  za “kojíš“. Strava kojící maminky by měla být pestrá, bohatá na jód, rozhodující je kvalita, ne kvantita. Nejedná se o  žádnou  speciální  dietu, jezte, na  co máte  chuť, jen je rozumné vyloučit jídla ostře kořeněná a jídla, která  u miminka způsobují  bolavé  bříško. Co se týká tekutin, řiďte  se svou  potřebou ( já ji měla obrovskou – vypila jsem  kolem 5-ti litrů vody denně). Pokud  máte chuť  na šálek  kávy, dopřejte  si jej. To, co by  ale neměla maminka dítěti rozhodně dopřávat, je kouření. Nikotin přechází do mléka, snižuje jeho tvorbu a může mít i vliv na vývoj dítěte. Milé maminky,jestli jste  se textem  prokousaly až sem, máte  můj obdiv. A závěr? Ať už  jste budoucí maminky nebo maminky  čerstvé a kojící, snažte se důvěřovat svým  schopnostem a  hlavně instinktu, miminko vždy dá  najevo své  potřeby. A hlavně odpočívejte , abyste  si chvíle, které spolu strávíte, dokázaly užít.

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Výživa mateřským mlékem

    Vaše děťátko se Vám narodilo dříve, než jste očekávala, a Vy jste se možná na jeho příchod nestačila ještě připravit. Jste plná obav o jeho život a zdraví. Zdá se Vám, že musíte s poléhat jen na péči lékařů a sester a sama nemůžete pro své dítě nic udělat. V tomto letáčku Vám chceme povědět, že jste nezastupitelná v péči o Vaše dítě zejména tím, že mu poskytujete mateřské mléko. Přestože se miminko narodilo dříve, Vaše tělo už je většinou schopno tvořit mléko. Chceme Vám vysvětlit, proč je výživa mateřským mlékem obzvlášť důležitá pro nedonošené dítě, jaké jsou způsoby jeho krmení i co můžete udělat pro to, abyste měla dostatek mléka a mohla v budoucnu své dítě kojit.Význam mateřského mléka pro nezralé dítěMateřské mléko, které se tvoří pro Vaše nezralé miminko, se liší od mléka pro donošené dítě. Obsahuje větší množství některých živin, které potřebuje právě nedonošené dítě. Trávicí enzymy přítomné v mateřském mléce doplňují ještě nedostatečně funkční enzymy dítěte a napomáhají tak trávení. Živiny z mateřského mléka se lépe vstřebávají nezralou střevní sliznicí.Mateřské mléko obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů, které pomáhají dítěti v obraně proti infekci. Některé složky mateřského mléka se účastní ničení škodlivých mikroorganizmů, jiné zabraňují jejich uchycení a pomnožení. Umožňují také, aby v dolní části trávicího ústrojí vzniklo příznivé prostředí pro “správné” bakterie. Na osídlení střeva po porodu závisí další vývoj obranyschopnosti dítěte. V mléce dítě také dostává hotové protilátky proti bakteriím a virům, kterými jste osídlena Vy. Dotýkáte-li se svého miminka nebo chováte-li ho v náručí “kůží na kůži” (”klokánkujete”), jsou na Vás přeneseny jeho kmeny mikroorganizmů, Vy proti nim “vyrobíte” protilátky a v mléku je svému dítěti předáte. Nezralé děti živené mateřským mlékem méně často onemocní obávaným střevním zánětem. Růstové faktory obsažené v mateřském mléce urychlují růst a dozrávání trávicího systému. V mateřském mléce je zastoupena většina důležitých hormonů, které ovlivňují organizmus dítěte. Dokonce malé množství mateřského mléka v časných dnech nebo týdnech po porodu pozitivně ovlivňuje zdraví dítěte v kojeneckém i dětském období.Výživa mateřským mlékem je nejpřirozenějším a nejlevnějším způsobem výživy dítěte.Výživa nedonošených dětíCo nejdříve po narození podáváme dítěti malá množství mleziva (kolostra), abychom připravili trávicí systém na jeho příští funkci, dodali potřebné obranné i růstové faktory a zabránili poškození buněk z hladovění. Čím je dítě nezralejší, tím menšími dávkami začínáme a tím opatrněji je zvyšujeme. Mlezivo je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitaminů a obranných látek. Od 5. dne se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko, maminky nezralých dětí tvoří kolostrum pravděpodobně ještě do 10. –14. dne. Zralé mateřské mléko je méně vydatné, proto v době, kdy dítě dostává jen malé dávky mléka, přednostně podáváme takzvané “zadní” mléko, které vytéká z prsu asi po 5 minutách odsávání, obsahuje více tuku a tím více kalorií. Plné mateřské mléko podáváme dítěti obvykle až v období, kdy je schopné přijmout dávku z celého prsu. Rostoucím nezralým dětem obohacujeme (fortifikujeme) mateřské mléko dalšími bílkovinami, cukry, minerály, vitaminy a stopovými prvky. Není to proto, že byste svým mlékem nezajistila správnou výživu dítěti, ale proto, že dítě ještě netráví takové množství mléka, jaké potřebuje k růstu.Způsoby krmení nedonošených dětí mateřským mlékemPrvní kapky kolostra je možné odsát u inkubátoru na sterilní lžičku a pokud stav dítěte dovolí, podat několik kapek mléka na jazyk.-Krmení sondouZpočátku je většina nezralých dětí krmena sondou. Sonda je tenká umělohmotná cévka, která se zavede ústy nebo nosem do žaludku dítěte, a mateřské mléko se do ní velmi pomalu (většinou asi 20 – 30 minut) vstřikuje injekční stříkačkou. Zpočátku dítě pravidelně krmí odstříkaným mateřským mlékem sestra, později to naučí i Vás.-Krmení injekční stříkačkouKrmení injekční stříkačkou je doporučováno jako přechod mezi sondováním a plným kojením. Jeho výhodou proti sondování je, že mléko se dostává do úst, takže dítě poznává jeho chuť a trávicí proces může začínat už v ústech, ne až v žaludku. Krmení stříkačkou lze zkoušet asi od 30. pomenstruačního týdne u dětí, které dobře dýchají. Dítěti se jemně opře konus stříkačky s mlékem o dolní dáseň a velmi pomalu se vstřikuje mléko tak, aby dítě stačilo polykat. Dítě vykonává sací pohyby, ale nemělo by stříkačku uchopit rty a táhnout píst, protože by se učilo sát jinak než při kojení.Je možné zkusit i jiné přechodné způsoby krmení, například lžičkou nebo sondou přilepenou na prstu, který zasunete dítěti do úst. Nejvhodnější “alternativní” způsob krmení Vašeho dítěte najdete s pomocí ošetřující sestry.-Přikládání k prsuPřichycení a pevného uchopení prsu rty je dítě schopné asi ve 28. pomenstruačním týdnu. Dítě musí být v celkově dobrém stavu, ale podpora dýchání nosním pozitivním tlakem (nCPAP) s malým množstvím kyslíku nebývá překážkou. Pokud lékař dovolí, můžete za pomoci sestry zkusit přiložit miminko k téměř odsátému prsu a po chvilce i nakapat pár kapek mléka na jazyk, aby dítě pocítilo vůni a chuť Vašeho mléka. Poté ponecháte dítě ve Vašem náručí s ústy na prsu a pomalu sondujete příslušnou dávku mléka. Dítě se tak učí spojovat prs s chutí a vůní mléka a pocitem sytosti.Ve 29. – 30. pomenstruačním týdnu je většinou dítě schopné z prsu sát. Neumí ale koordinovat sání, polykání a dýchání, proto nemůže být ještě kojeno. Sání z odstříkaného prsu se nazývá nonnutritivní sání, protože nezajišťuje výživu. Nonnutritivní sání významně podporuje tvorbu mateřského mléka, umožňuje dřívější plné kojení a tím zkracuje dobu pobytu dítěte v nemocnici. Během nonnutrivního sání se dýchání dítěte a hladina kyslíku stabilizují a dítě se ukonejší a uvolní. Miminko necháte sát z téměř odstříkaného prsu a po chvilce podáte mléko sondou (opět můžete přitom dítě nechat při prsu) nebo nakrmíte stříkačkou.Nutritivní sání bývá možné od 31. – 32. pomenstruačního týdne. Odsajete přední mléko, dítě zvážíte, přiložíte k prsu a necháte přiložené po krátkou dobu, dokud vykonává sací pohyby a není unavené. Po napití dítě opět zvážíte, vypije obvykle asi 5 ml mléka. Poté můžete dítě opět přiložit k prsu a dokrmit do předepsané dávky sondou.Plné kojení bývá možné mezi 33. – 40. pomenstruačním týdnem. Je prokázáno, že klinicky stabilní nezralé dítě při kojení koordinuje sání a dýchání lépe a o několik týdnů dříve než při pití savičkou, má proto stabilnější hodnoty kyslíku v krvi. Pro přikládání nezralých dětí k prsu jsou vhodnější většinou jiné polohy než pro donošené děti, pohodlnou polohu pro Vás i dítě určitě najdete s pomocí zkušené sestry.Ošetřující lékař a sestra Vám vysvětlí a ukážou, jaký způsob krmení je v daném období nejvhodnější pro Vaše miminko. -Odsávání mateřského mlékaAbyste měla dostatek mateřského mléka, je třeba začít odsávat mléko co nejdříve po porodu. Zpočátku se doporučuje odsávat mléko z obou prsů 8 – 12x za 24 hodin, to znamená i v noci. Ošetřující lékař nebo sestra Vám poradí, čím a jak odsávat. Na tvorbu mléka pozitivně působí pohled na dítě, časté odsávání, přikládání k prsu a dobrá mysl (stresové hormony tlumí produkci mléka). V době laktace je velmi důležitá správná výživa, dostatek tekutin a odpočinku. Je nutné, abyste čas mezi návštěvami dítěte a odsáváním mléka využívala k odpočinku a spánku. Vaše rodina by Vám měla umožnit tento režim dodržovat jak po dobu Vašeho pobytu v nemocnici omezením a vhodným časováním návštěv, tak doma po propuštění pomocí v domácnosti. V lékárnách jsou k dostání bylinkové čaje na podporu tvorby mléka. Příznivě působí i masáže, které provádí tatínek dítěte, můžete se příjemně uvolnit i aromaterapií. Nechte se rodinou „hýčkat“ a prožívejte s hrdostí svoji výjimečnost v tom, co důležitého dáváte svému miminku.Někdy se stane, že přes veškerou snahu nebudete mít dostatek mléka pro Vaše dítě. Můžete být ujištěna, že každé byť malé množství Vašeho mléka dítěti pomáhá v jeho nelehkém životním startu.-Klokánkování (kangaroo péče, péče “kůží na kůži”)Klokánkovat znamená chovat své nahaté miminko na kůži mezi prsy. Z tohoto způsobu péče má prospěch dítě i rodiče. Ve srovnání s pobytem v inkubátoru děti při klokánkování dýchají mnohem pravidelněji, mají vyšší a stabilnější úroveň kyslíku v krvi i tělesné teploty a zažívají delší období hlubokého spánku. Jsou-li děti relaxované a stabilní, mohou využívat energii přijatou v mléce pro růst.Péče “kůže na kůži” je důležitá pro všechny děti, nejen pro ty, které jsou právě kojeny. Klokánkovat své dítě může samozřejmě i tatínek.Tip: Klokánkování podporuje tvorbu mateřského mléka.Jak bylo zmíněno v úvodu letáčku, po osídlení Vašeho těla bakteriálními kmeny a viry z prostředí dítěte dojde k vytvoření protilátek (obranných látek proti infekci), které pak v mléku předáváte svému dítěti.ZávěrSkoro všechny maminky nezralých dětí mají chvíle, kdy se jim zdá, že toto těžké období nemohou zvládnout. Nebojte se přijít se všemi problémy za námi. Vytrvejte v odsávání mateřského mléka a v přikládání dítěte k prsu, i když to ne vždy půjde lehce. Pocit, že aktivně pomáháte svému dítěti, Vás bude posilovat a dodávat naději. Až překonáte počáteční obtíže, budete se Vy i Vaše miminko těšit z tělesné blízkosti při kojení.Příprava odsávačky Sterilizovat odsávačku 1x denně 20 minut varemVymýt odsávačku horkou vodou po každém použitíVypláchnout odsávačku horkou vodou před novým použitímOsobní hygiena

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dětská kolika aneb když miminko bolí bříško

    Jak tedy uklidnit bolavé bříško?Z generace na generaci se předává řada babských rad, které by miminku měly ulevit od bolavého bříška. A které to jsou? Maminkám se doporučuje popíjet fenyklové a kmínové čaje, které působí proti nadýmání. K miminku se tak dostanou prospěšné látky prostřednictvím kojení. Dále můžete vyzkoušet přikládání nahřáté pleny na bolavé bříško, různé olejíčky a jemné masírování bříška. Může se však stát, že žádná z těchto babských rad vašemu miminku příliš nepomůže a vy se budete muset i nadále potýkat s bolestmi. Lékaři vám s velkou pravděpodobností doporučí různé probiotické preparáty určené těm nejmenším. Probiotické preparáty totiž mají za úkol srovnat složení střevní mikroflóry, která je nepostradatelná pro správné zažívání. Dalším preventivním krokem, který se osvědčil maminkám, je pravidelné užívání Infacolu. Tento malý pomocník má za úkol uvolnit plynatost u dětí a zamezit tak nepříjemné dětské kolice, která vzniká polykáním vzduchu při kojení. Infacol je vhodný i pro novorozence a jeho užívání je velmi snadné a rychlé. 

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dětská postýlka

    Postýlka Milé maminky, připravili jsme vám speciál, ve kterém se budeme věnovat výchově dětiček, ale trochu jinak. To znamená netradičními, alternativními formami jako je bezplienková metoda, či způsobu, když dítě nemá k dispozici ani svůj kočárek. Jak to ovlivňuje samotné miminko, co mu škodí a co naopak pomáhá při vývoji? Před narozením miminka byste měli mít spíše než cokoliv jiného vyřešen zejména jeho spánek. Postýlka není jedinou možností. Novorozenci prospí až 20 hodin denně. Již po druhém měsíci se to začíná měnit a miminka pomaličku rozlišují denní a noční spánek. Noční se po třetím měsíci prodlužuje až na osm hodin, ale denní se neustále zkracuje. Roční dítě spí 12-17 hodin, do tří let se to omezí na 10-16 hodin denně.Dětská postýlka musí splňovat přísná bezpečnostní kritéria. Tyčky v dřevěné postýlce musí být od sebe vzdáleny asi 2,8 cm, pokud je větší, zvyšuje se riziko zaseknutí hlavičky. Když jste ji zdědili po svých známých, nebo se vašim rodičům podařilo uschovat postýlku, ve které odchováno vás, udělejte na ní minimálně povrchové úpravy. Některé laky v minulosti totiž obsahovaly olovo.   První měsíce bez dětské postýlky je z psychologického hlediska je pro novorozence i matku lepší, když spolu tráví co nejvíce času v bezprostřední blízkosti. Pokud vám během kojení usne na hrudi, nemusíte ho překládat do postýlky. Lehněte si spolu s ním do vyvýšené polohy a až do nejbližšího „hodování“ si můžete zdřímnout oba. Během prvních dvou měsíců, když miminko prospí nejvíce času, jej můžete nechávat spát ve své posteli. Bojíte se přitom, že ho udusíte? Přirozený reflex, kterým jsou matky obdařeny vám to nedovolí! Podle vědeckých výzkumů se tak dokonce snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí novorozenců.Dětská postýlkaDbejte však na to, aby spalo na zádech. Novorozencům spícím na břiše hrozí, že se jim nesprávně vyvine hrudník, klouby a záda. Vždy jej ukládejte do mírně vyvýšené polohy, protože mnohé děti trpí návratem potravy do žaludku a jícnu. Alternativy postýlky. Jednou z možnosti je uspávání dítěte v kolébce. Pokud mu do ní dáte vhodný matraci, dostatečně pevný, aby se do něj miminko neponáralo, houpáním jej snadno uspíte a ušetříte si tak dlouhé minuty jeho natřásání na vlastních rukách. Pokud patříte do skupiny úzkostlivé mám a ratolest byste měli pro jistotu raději stále u sebe , vsaďte na proutěný košík na kolečkách.   Celý den v kočárku? A proč ne? Není nic lepšího, než když je dítě na čerstvém vzduchu. Nejen že je takový spánek zdravější, než snění ve vydýchané místnosti se suchým vzduchem, miminko vám venku usne mnohem dříve. Po půlroce ho však už nenechávejte spát v kočárku bez dozoru. Větší dítě se z něj po probuzení může vystrčit a spadnout. Určitě ho však v kočárku neuspávajte v noci. Zvykne si na to a v postýlce už pak usne jen velmi těžko. Speciální šátky Dítě spí nejklidnější tehdy, když cítí vaši přítomnost a tlukot mámina srdce. Z toho důvodu jsou šátky ideálním pomocníkem na utišení uplakaná miminka, které má s usínáním problém například kvůli bolesti bříška. Ale nezapomínejte, že nejsou určeny prioritně na to. Pokud si na to zvykne, budete mít co dělat, abyste ho uspali jiným způsobem. Autosedačka není postýlka Na krátkodobý převoz dítěte je výborná a dítě v ní častokrát usne. Poloha, kterou v ní zaujme však zatěžuje páteř a brání správnému vývoji páteře a dýchání.Tehotenstvo je pre každú ženu veľmi dôležitým obdobím života. Preto je dobré o seba v tehotenstve dbať a nosiť pohodlné tehotenské oblečenie. Na internetových stránkach Tehotenska-moda.sk si môžete aj vy nakúpiť krásne a pohodlné oblečenie. Táto tehotenská móda je veľmi praktická a pristanú každej budúcej mamičke. Nepodlehněte módním trendům a nekoupejte hned první kočárek, který se vám zlíbí. Vyplatí se dobře se seznámit s celou nabídkou na trhu. Vaše dítě bude totiž potřebovat kočárek minimálně dva roky, a tak by měl něco vydržet. Vyzkoušejte např. pohodlné těhotenské šaty s nabíranými rukávy ve stylu "kimono", sexy těhotenské šaty s nabíraným materiálem po celé délce, letní šaty ve stylu "balón", nebo šaty s výstřihem ve stylu "voda". Nové sánky budú hitom tohtoročných Vianoc. Nielen do klasických kočíkov, ale aj do športových prevedení sa používa fusak pre pohodlie dieťaťa. Nie je to tak dávno kedy som mal tú krásnu povinnosť vyberať kočíky pre bábiky ich cena ma dosť zaskočila, ale kočíky Tako pre mňa boli výborným kompromisom kvality a ceny. Až budem dcére kupovať kočíky pre bábiky cena určite bude nižšia. Ste tehotná a potrebujete si kúpiť nové tehotenské oblečenie? Potom sa pozrite na internetové stránky Tehotenska-moda.sk, kde si môžete kúpiť krásne oblečenie ako sú blúzky, sukne, nohavice, šaty, spodnú bielizeň, mikiny a mnoho ďalšieho. Príďte a vyberte si tu aj vy, táto tehotenská móda ponúka naozaj kvalitné a pohodlné oblečenie.

    04.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Jak přirozeně otěhotnět II. Určení plodných dnů | naše miminko

    Ve druhém díle seriálu, který má za cíl pomoci vám najít snadnější cestu k přirozenému otěhotnění najdete informace nejen o technických pomůckách k určení plodných dnů. Přiblížíme také možnosti početí ve zvláštních situacích jako jsou nemoci, kojení apod.Použití znaků plodnosti k početíUž víte hodně o tom, jak poznat „své dny“nejvhodnější k početí. Tedy alespoň z biologického hlediska. Z toho psychologického záleží podle psychologa Jiřího Brančíka všechno hlavně na vás. Pokud chcete nechat věcem volný průběh a nezkoušíte už delší dobu než se vám zdá normální, nemusíte studovat nic a na nic nemyslet. To je pro vaši psychiku lepší, ostatně i v určitých fázích striktně cílených snah o otěhotnění. Pokud se ale snažíte už nějakou dobu a výsledky se nedostavují, máte teď větší možnost uspět. Nejdůležitější věcí je tedy kluzký, čistý hlen. Pokud jste měkla styk některý den, kdy jste vylučovala tento hlen, můžete otěhotnět. Vzrůst bazální tělesné teploty už jen potvrdí, že jste měla plodný den. Abyste zvýšila svou šanci na otěhotnění, měla byste se navíc milovat, když budete mít pocit vlhka. Možná ještě nemáte ovulaci, ale plodný hlen je způsoben tak, že spermie vyživuje až 5 dní, dokud není uvolněno vajíčko. Protože hlen pomáhá transportovat a vyživovat spermie, nemusíte mít styk každý den. Ve skutečnosti je dostačující mít pohlavní styk v dny, kdy se objeví děložní hlen. Pomáhá to také zajistit větší koncentraci spermií v semenu než při častějších stycích. Pokud hned neotěhotníte, neztrácejte optimismus. Podle výzkumů v průměru jen jeden pár ze čtyř plodných párů počne dítě v daný měsíc, i když měli styk v „pravou“ chvíli. 

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Příprava na kojení

    Předem si zajistěte kvalitní poradenství o kojení a poroduČlověk by očekával, že tam, kde děti denně přicházejí na svět, je všechno zařízené k optimální podpoře kojení už od samého začátku. V porodnicích však tomu ještě příliš často stojí v cestě provozní podmínky. Porodnice jsou totiž pod ekonomickým tlakem. Péče vyžadující mnoho času je nehospodárná, proto má personál často svázané ruce. Rychlejší je dát novorozenci lahvičku, než matku trpělivě vést při kojení. K tomu se druží rutinní lékařská opatření, která dobrému začátku kojení často kladou překážky. Přestože je prokázáno, že nejčastější příčiny předčasného odstavení - bolestivé bradavky a nedostatek mléka, mnohdy tkví v porodnicích, mylné tradice se tam stále tvrdošíjně udržují. Ale i kdyby se vám nepodařilo kvůli určitým pochybením v porodnici postarat se o nestresovaný začátek kojení, nic není ztraceno - vše se dá spravit, jakmile se vrátíte domů.Najděte si „svoji" laktační skupinuZjistěte si, kde se ve vašem nejbližším okolí taková skupina schází a navštivte ji ještě před porodem. Mnoho laktačních poradkyň z Laktační ligy (www.laktacniliga.cz a www.kojeni.cz) zve do laktačních skupin v měsíčních intervalech, má smysl se tam jednou už během těhotenství podívat. Při té příležitosti se domluvte s laktační poradkyní, že jí po porodu budete moci zavolat, pokud byste s kojením potřebovala poradit. Pokud v dosažitelné blízkosti vašeho bydliště žádná laktační skupina není, bude pro vás laktační kontakt důležitý.Iniciativa „Porodnice podporující kojení" (Baby Friendly Hospital)Protože porodnice hraje klíčovou úlohu v úsilí, aby období kojení bylo úspěšné a dostatečně dlouhé, stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF výše zmíněných „Deset kroků k úspěšnému kojení", které mají sloužit jako směrnice pro porodnice. Každá porodnice, která je splní a nepropaguje umělou kojeneckou výživu, obdrží plaketu WHO a UNICEF „Porodnice podporující kojení" (Baby Friendly Hospital, BFH). V roce 2004 mělo toto osvědčení zhruba 15 000 porodnic na celém světě. V České republice bylo klasifikováno jako Porodnice podporující kojení celkem 56 porodnic. 

    04.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Tvoření a tipy
  • Vše o kojících a relaxačních polštářích

    Polštář na kojení je vhodné si pořídit v druhém trimestru těhotensví, kdy začíná růst bříško. Můžete jej použít jako oporu rostoucímu bříšku při spaní na boku.Kojící polštář pomáhá ulevit od bolesti zad, které vznikají při dlouhém kojení v jedné strnulé pozici. Polštář na kojení je také výbornou pomůckou v těhotenství, kdy může sloužit na podepření bříška a ulevit tak bolavým zádům.Kojící polštář nebo-li polštář na kojení nabízí komfortní pohodlí při kojení pro maminku i miminko. Kojící polštář - polštář na kojení můžete použít jako mantinel kolem miminka, nebo jako oporu při sezení. Kojící polštář - polštář na kojení by měl být dostatečně velký, minimálně 170 cm a více. Vyjímku tvoří tzv. cestovní kojící polštáře.Jaký je rozdíl mezi kojícím a relaxačním polštářem?Kojící polštář - je plněný PES dutým vláknem - duté vlákno ve tvaru kuliček, které i po vyprání neztrácí tvar a vzdušnost. Výplň z dutého vlákna je antialergení a vytváří nevhodné prostěří pro roztoče, je vhodné ji prát v pračce a přizpůsobí se Vám i miminku. NEŠUSTÍ!!!Relaxační polštář - je plněný EPS kuličkami - EPS kuličky jsou lehké, ale šustí. EPS kuličky masírují reflexní body na těle miminka a to není dobré. Miminko má být při kojení v klidu a nemá být ničím rozptylováno. Použití polštáře s výplní EPS kuličkami je spíše pro relaxaci nebo jako bezpečnostní bariéru kolem miminka, pro polohování miminka nebo jako opora při sezení miminka.

    07.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Otestovali jsme: Menší prsa?! Velké možnosti!

    Nedávno jsme tu měli článek, v němž jsme se zmínili o touze po fyzické dokonalosti, k níž si v dnešní době zejména ženy velmi rády dopomáhají ne zrovna šetrnými způsoby. Častým terčem zlepšování bývá malé poprsí. Ale dámy, uvědomujete si vůbec, jak vzletné možnosti vám malá prsa otevírají?!Že můžete na tramvaj spěchat, na rozdíl od „obdařenějších“ žen, bezbolestně, to už nejspíš víte. Asi jste si také všimly, že holt ne každá z nás si může pohodlně lehnout na břicho a číst si :-). Víte to, a přitom si nedokážete odpustit píchnutí u srdce a závistivý pohled do výstřihu sebevědomých, silikonem naducaných blondýn sedících na baru.Kecy o tom, že přirozená krása je stejně nej, tady asi těžko zaberou, jakkoli jsou pravdivé. Tak tedy alespoň vězte, že menší prsa jsou všeobecně pevnější, příjemnější na omak (Prověřeno. :-) ), a hlavně: na rozdíl od těch větších po porodu a kojení „neovisnou“, nýbrž se vrátí do své původní podoby – pevné a mladistvé! Nemluvě už ani o tom, jak by asi ženy s implantáty vypadaly v pokročilejším věku… ;) No a upřímně – není super pohodlný moct doma (a proč ne i ven?) chodit krásně svobodně bez podprsenky?!Takže si, milé dámy, přestaňte stěžovat na malé poprsí – má víc výhod, než si myslíte! Tak si je užívejte :)

    19.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jedno dítě – žádné dítě

    Poprvé jsem tuhle hlášku zaslechla, když jsem byla čerstvá prvomatka. Nevěřila jsem jí a nechápala: Vždyť mít a nemít dítě je tak obrovský rozdíl!U první dcery jsem měla vysoké nároky: Chtěla jsem mít a měla jsem doma pořádek a čisto, a proto jsem např. vytírala každý den. Aby se dítě rozvíjelo, tak jsme od dvou měsíců chodily na cvičení a později i na plavání. Když nespala (což bylo hodně často), tak jsem ji chovala, hrála jsem si s ní a nechápala jsem, jak někdo může nechat miminko brečet v postýlce! Při kojení jsem se vždycky soustředila jen na sebe a dítě a nikdy jsem, tak jako teď, nečetla u toho noviny a nevyřizovala telefonáty.Já sama jsem chodila cvičit, sledovala jsem zprávy a dbala na to, abych chodila nejen venku, ale i doma pěkně oblečená, upravená, namalovaná a učesaná. O pěkné sladěné oblečení jsem se snažila i u miminka. A stálo mě to hodně sil…Ale byla jsem na sebe pyšná, jak mi to pěkně jde a trochu s pohrdáním jsem pozorovala ty unavené a neupravené maminky s více dětmi, které byly neposlušné rozjívené děti (dnes bych se nad tím nepozastavila), chodily v domácím oblečením do obchodu a do poradny k doktorce.Letos v létě se mi narodila druhá dcera, a vlastně už v průběhu těhotenství jsem si na hlášku „Jedno dítě, žádné dítě“ vzpomněla. V obou těhotenstvích jsem chodila do práce, ale v tom prvním to bylo nesrovnatelně jednodušší: Starala jsem se jen sama o sebe, po návratu z práce jsem si mohla dělat, co jsem s ohledem na jiný stav, chtěla. A moc jsem si to užívala. V druhém těhotenství jsem už po ranní přípravě do školky a práce byla občas zralá na rakev. A po návratu z práce mě čekala školka-nákup-domácnost-uložení dítěte a následné padnutí do postele.Nedávno jsem byla s oběma dětma u dětské doktorky: Starší nechtěli ve školce pro zlomenou ruku a dělala mně a miminku nedobrovolný doprovod na pravidelné prohlídce. V čekárně s námi byla jedna moc hezky oblečená, upravená maminka s načančanou malinkou holčičkou a pozorovala nás se špatně skrývaným opovržením: Já jsem sice měla džíny,ale k tomu vytahané domácí triko s fleky od mléka a na hlavě koupelnový drdol. Starší dcera měla v té době sádru už třetí týden a podle toho ta sádra i vypadala. Bláto se ze sádry prostě nedostane. Měla na sobě oblečení podle svého výběru – kytičkované legíny, žluté tričko, modré ponožky, pruhovaný svetr a v rozcuchaných (ale prý se česala a mami, česat mě fakt nemusíš!) vlasech čelenku.  A hrála si s hlasitě zpívajícím medvídkem Pů. Miminko bylo v pyžamu (oblečení jí měním, až když je špinavé). A já jsem si při pohledu na trochu zhnusenou maminku vzpomněla sama na sebe před pěti lety a zastyděla jsem se. Ne, že by se mi nelíbilo mít skoro všechno dokonalé, ale prostě na to s více dětma opravdu není čas a je potřeba dělat věci, které jsou opravdu důležité. A třeba každý den čerstvě vytřená podlaha není to, co děti ocení…Když byly miminku dva měsíce, tak jsem s ní byla o víkendu sama doma a báječně jsem si odpočinula. Nechápala jsem, z čeho jsem byla tak unavená, když jsem měla jen to jedno dítě – vždyť je to taková pohoda! A najednou mi to došlo, když jsem si porovnala, co jsem všechno dělala s jedním dítětem a co už teď nedělám. A miminku tenhle přístup moc prospívá – je samostatnější: Samo umí usnout, samo si dokáže hrát. Ale mně se občas, jako např.teď, když mám na sobě sedm let staré, už vyrudlé tepláky, vytahané tričko a jsem nenamalovaná s kruhy pod očima, zasteskne a chci vypadat zase hezky! Ale až někdy jindy, až bude na to ta pravá příležitost…Už se na ní moc těším.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Kojení - má dítě dost?

    Zcela jistě dostává dost, pokud máod třetího nebo čtvrtého dne života alespoň pět až šest mokrých jednorázových plen nebo šest až osm mokrých látkových plen av prvních šesti týdnech dvakrát až pětkrát denně stolici, po prvních šesti týdnech už méně často.U jednorázových plen možná nepoznáte, že jsou mokré. Řiďte se tedy tím, jak jsou těžké. Na plenu jednou na zkoušku nalijte dvě až čtyři lžíce tekutiny a porovnejte její váhu se suchou plenou.Jsou-li pleny méně často mokré, moč je velmi žlutá a je silně cítit, pak musí vaše děťátko nutně víc pít. V takovém případě kojte dítě co nejčastěji a nechte je i v noci pít, jak dlouho chce. Dítě, které pilo příliš málo, nemusí mít dost síly, aby plakalo, a nápadně hodně spí.Může se dítě u prsu přejíst?Pokud dítě dostává výlučně mateřské mléko, není možné, aby pilo příliš mnoho a přejedlo se. Má-li skutečně plné bříško, přebytečné mléko po krmení opět vyjde ven a vyteče mu z úst. I když děťátko vypadá dost baculatě, můžete si být jistá, že mu to neškodí. Přejedení u prsu neexistuje.Potřebuje dítě čaj nebo vodu?Mateřské mléko dodává zdravému dítěti v prvních šesti měsících všechno, co potřebuje: dost živin na zahnání hladu i dost tekutiny na utišení žízně - ať už v suchém vzduchu vytopeného pokoje v zimě, nebo největším letním horku. Může se však stát, že dítě kvůli zvýšené potřebě tekutin krmení poněkud zkrátí a stejně tak intervaly mezi jednotlivými krmeními. Pokaždé tak pije trochu kratší dobu, ale o to častěji. Dohromady tak dostane víc předního mléka bohatého na laktózu a tišícího žízeň a méně tučného sytícího zadního mléka - tedy přesně to, co potřebuje. Takovéto tišení žízně je tím nejlepším nápojem, jaký mu svět nabízí.Tuto skutečnost potvrzuje průzkum provedený v tropech v Indii. Jedna skupinka kojenců dostávala k mléku občas trochu převařené vody. Druhá skupinka kojenců dostávala pouze mateřské mléko. Ukázalo se, že děti, které dostávaly ještě vodu, sály o to méně mateřského mléka. Tím méně měly také energie. Na konci průzkumu zaznamenaly výlučně kojené děti vyšší váhový přírůstek a jejich stav byl celkově lepší. Což nám ukazuje, že kojené děti měly dostatečný příjem tekutin. To, že dítě vyžaduje kojit téměř každou hodinu, neznamená, že je nedokážete nasytit, ale že právě potřebuje vydatnou výživu.První růstové skokyPokud máte dojem, že najednou není možné dítě dostatečně nasytit, kojíte-li ho každou hodinu, a ono pije, jako by předtím nedostalo dost, jedná se o růstový skok. V takovém případě nezbývá nic jiného, než velmi často kojit. Kojit tak často a tak dlouho, jak bude chtít. Tvorba mléka se během několika dnů této nové spotřebě přizpůsobí.S růstovým skokem můžete počítat mezi šestým a dvanáctým dnem, mezi šestým a osmým týdnem, ve třetím měsíci, zhruba v polovině čtvrtého a také kolem šestého měsíce.Proto je důležité, abyste dobře jedla, pila a co nejvíce spala. Kojení je v takových dnech skutečně práce na plný úvazek, ale vyplatí se! 

    03.květen 2020 - Napsal: Redakce