Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Cvičení pro udržení zdraví

    Proč cvičit?Cvičení je důležité pro udržení tělesného i duševního zdraví. Cvičit můžeme mnoha způsoby od nenáročného joggingu až po aktivní a energeticky náročný trénink, ale v každém případě bychom měli cvičit pravidelně.Myslíte si, že cvičíte dostatečně? Většina dětí běžně netrpí nedostatkem pohybu, protože si hrají a dělají nejrůznější sporty. Dětské hry, to je často právě běhání, skákání a nejrůznější tělesné aktivity. Problém se tak týká zejména dospělých. Většina z nich nemá dostatek pohybu. Do práce i z práce jezdí auty, autobusy či jinými dopravními prostředky a většinu dne pak prosedí za pracovními stoly. Večer zapadnou do pohodlného křesla a lenoší před televizí. Mnozí si ani neuvědomují, jak je to pro ně nebezpečné, ale bohužel je to tak.Na druhé straně zpravidla vědí, že cvičení je dobrá věc. Pomáhá udržovat tělo v dobré kondici, umožňuje relaxaci a schopnost vyrovnat se s duševním stresem. Rovněž působí proti nadváze (obezitě) a může nejenom prodloužit život, ale může především prodloužit aktivní život. Ten se pak stává radostí a ne protrpěným břemenem.Lidské tělo se od počáteční podoby s lidoopy v předcházejících pěti milionech let pochopitelně vyvíjelo. V prehistorické době žili lidé uprostřed divoké přírody. Museli lovit zvířata, sbírat plody, ovoce, vyhledávat si potravu. Museli se také umět ochránit před lvy a vlky, pro které se mohli stát kořistí. Jako úkryt lidem sloužili pouze jeskyně a primitivní chatrče. Člověk musel být tehdy v dobré kondici, silný a zdravý, protože jen tak mohl přežít.Méně aktivní životV posledních pár tisíciletích, ale zejména v posledních pár stoletích se život v mnohých částech světa stal nesouměřitelně snadnějším a lehčím. Obecně řečeno, lidé dneska žijí v pohodlných domech, mají teplé oblečení a slouží jim řada přístrojů, které za ně vykonávají těžkou práci (například pračky na prádlo).Naše myšlení se s těmito rychlými změnami víceméně vyrovnalo (ostatně jsme si to sami vymysleli). Pravda, někdy trpíme duševními stresy, kdy jsme pod příliš velkým tlakem a cítíme, že jsme jakoby ničeho nedosáhli, že toho ještě musíme hodně udělat a máme tak málo času. Ale právě v takovém duševním stresu nám může hodně pomoci fyzické cvičení. Odvede naši mysl od problému a zaměstná ji něčím jiným, třeba tím, že si uvědomujeme svoje tělo, zlepšujeme své fyzické dovednosti a schopnosti a v neposlední řadě si odpočineme a vneseme si do každodenního života další zážitky a hodnoty.Na rozdíl od mysli se fyzická stránka těla vyvíjí velice pomalu. Naše tělo je pořád ještě uzpůsobeno životu v divoké přírodě, je připraveno běhat, lovit a unikat. Jenže v dnešním světě vyspělé techniky mu neposkytujeme dostatek příležitosti, aby dělalo alespoň podobné aktivity.Stejně jako u jiných živočichů i pro člověka platí, že pokud vede život, k němuž není jeho tělo uzpůsobeno, musí se zákonitě dostavit problémy. K nim patří obezita, ztuhlé a bolavé klouby, ochablé svaly, slabé srdce, nevýkonné plíce, neprůchodné a ucpané cévy a v neposlední řadě kratší a mnohem méně spokojený život. Naštěstí vhodně zvolené cvičení může všechny tyto civilizační neduhy napravit. Někdy se takovému cvičení také říká relaxační.Sedavý způsob životaPřes veškerý spěch a stres si lidé dokázali zařídit život tak, aby měli stále více volného času. Ve společnosti s převahou konzumních televizních diváků a uživatelů počítačů dávají mnozí přednost před fyzickou činností či sportováním tomu posadit se před televizi a sledovat sportovní přenos. To může být jednou z příčin bludného kruhu, ve kterém nedostatek cvičení vede ke snížení výkonnosti, což zpětně způsobuje nedostatek touhy po cvičení či udržování se v kondici. Tato tendence se dá překonat právě některým z mnoha druhů pravidelných cvičení.Cvičební programyPravděpodobně existuje tolik cvičebních programů, kolik je lidí toužících se těmto cvičením věnovat. Typ cvičení se bude zřejmě lišit podle věku účastníků, množství času, zařízení i ceny, ale také podle každého jednotlivého cvičence. Někteří lidé chtějí cvičit sami, zatímco jiným vyhovuje cvičení skupinové. Někteří chtějí i soutěžit, jiní jsou spokojeni, když soutěžit nemusí. Takže při rozhodování a výběru vhodného cvičení pro udržování kondice se zamysleme sami nad sebou, nad svým životním stylem a potřebami.Když provozujeme náročný sport, je třeba zabránit dehydrataci těla. Cyklisté si s sebou vozí vodu, aby doplnili stav tekutin v těle, a pijí i během jízdy.Pro někoho může být uspokojující formou cvičení třeba pravidelný běh do práce, plavání v čase oběda, večerní tenis či víkendová projížďka na kole. I tyto aktivity by se měly stát součástí našeho pravidelného týdenního režimu spíš než příležitostnými aktivitami. Po pravdě řečeno, cvičení nemusí být jenom oficiální událostí jako takovou, při které musíme mít speciální oblečení a vybavení. Rychlá svěží chůze a lehký běh pro začátek zcela postačí.Kondiční a soutěživá cvičeníCvičení dělíme v podstatě na dva základní typy: na sport a hry a na činnosti, kterými se udržujeme v kondici. Každý typ má pro toho, kdo ho provozuje, svoje výhody a nevýhody.Právě pro sporty je charakteristická soutěživost. Ta může vyprovokovat některé lidi k vyššímu úsilí a k dosažení vrcholného výkonu, protože se snaží překonat druhé nebo zvítězit nad časem či jenom zlepšit své předcházející výkony.Sportovní činnostiNěkteré sporty jsou kolektivní, například fotbal, kriket, ragby, basketbal nebo volejbal. Tyto kolektivní sporty vyžadují spolupráci a vzájemné spoléhání se na sebe navzájem, což mnohé lidi uspokojuje. Stávají se tak nedělitelnou součástí aktivit uvnitř jisté společenské skupiny.Přespolní běh nebo jogging vám umožní poznávat krajinu a zároveň si zlepšovat fyzickou kondici. Někteří lidé považují běhání ve skupině za společenskou činnost, která však vyžaduje přizpůsobení se tempu a kroku ostatních, zatímco jiní dávají přednost svému vlastnímu tempu. Komu se nechce ven, může provozovat i běh na místě, který pomáhá udržovat celé tělo v dobrém stavu a je jednoduchým způsobem cvičení, které můžeme dělat kdykoliv a kdekoliv.Individuální sporty dělá každý sám, ale někdy mívá protihráče či soutěží s časem. Sem patří sporty jako tenis, squash, badminton, golf, lehká atletika či plavání. Tyto sporty vyhledávají především lidé, kteří sice chtějí soutěžit, ale raději se spoléhají sami na sebe než na spolupráci s jinými.Samozřejmě všechny druhy sportů se dají pěstovat na různých úrovních. Nicméně některé sporty, pokud chceme získat dobrou úroveň fyzické kondice a pevné zdraví, vyžadují více času a více vynaloženého úsilí.Například soutěžní squash, veslování nebo lední hokej vyžadují velké nasazení trvající od pár minut až třeba do půl hodiny. Tenis a badminton nejsou tak náročné na okamžité zatížení, ale zase trvají hodinu a více. Jogging si můžeme regulovat sami a můžeme ho provozovat kdykoliv a téměř kdekoliv. Sporty jako golf a kriket trvají sice dlouhé hodiny, někdy dokonce i dny, ale úroveň zatížení je přiměřeně rozložená a relativně nízká.Existuje velké množství sportů a záleží jen na člověku, který je chce dělat, kolik času má pro tuto aktivitu k dispozici. Velice zaneprázdněný člověk v dobré fyzické kondici bude asi preferovat squash. Naopak ten, kdo má více času a není práv na vrcholu svých fyzických sil, dá zřejmě přednost golfu nebo kuželkám.Cvičení pro udržení kondiceTypická hodina kondičního cvičení v místní tělocvičně či sportovní hale nebo někde u plaveckého bazénu je dalším způsobem, jak si zacvičit a udržet se v dobré a potřebné fyzické kondici. Někdy nám tyto činnosti mohou připadat poněkud jednotvárné až nudné a zdánlivě nevyžadující ani žádné zvláštní dovednosti. Ale dají se zpestřit třeba sladěním pohybu s hudbou nebo zaváděním nových prvků.Stejného účinku dosáhneme, když budeme střídat nářadí jako třeba míče, činky apod., a jejichž pomocí zlepšíme koordinaci našich pohybů a dovedností. Fitcentra a tělocvičny nabízejí další obměny, jako jsou ribstole, žíněnky statické či dynamické cvičební přístroje apod. Někdy je možné nabídnout účastníkům spolupráci s odborníky v nových oblastech, jako třeba moderní tanec, nebo spinning. Nové formy mohou být přitažlivé a prospěšné.Izotonické a izometrické cvičeníMnozí lidé souhlasí s tím, že cvičení ve skupině má svoje psychologické výhody, protože se k cvičení ještě přidává jistý prvek společenské aktivity. Jestliže cvičíme doma sami, máme tendenci to po čase vzdát. Ale u všech typů cvičení je důležité, aby účastník věděl, jak jím provozovaná aktivita prospívá tělu a jaký mu přináší užitek.Cvičení se také kromě jiného dělí na izotonická a izometrická. Izotonická cvičení (při zachování stejného napětí) jsou ta, při nichž se svaly v plném rozsahu napínají a uvolňují. Tento typ cvičení se využívá pro rozvoj určitých skupin svalů a pro zvýšení pohyblivosti kloubů, k protažení vazů a zlepšení krevního oběhu. Například kliky posilují svaly na pažích a ramenech a procvičují loketní a ramenní klouby. Zvýšená potřeba kyslíku posiluje a zlepšuje kapacitu plic a srdce. Kmitání z lehu na zádech ke skrčeným kolenům je prospěšné pro zádové a břišní svaly a pro pohyblivost páteře.Izometrická cvičení (se zachováním stejné délky) jsou ta, při nichž svaly působí proti nějaké překážce, aniž by se prodlužovaly na délku. Příkladem může být tlak proti zdi nebo držení paží v upažení a ve výdrži. Těmito cviky zvyšujeme sílu paží, ramen, posilujeme prsní svaly a nohy.AerobicAerobic je odborný termín, který znamená „za přítomnosti volného kyslíku“ nebo zjednodušeně řečeno „s kyslíkem“. Tento termín se stal synonymem pro celou řadu cvičení.Sval dokáže udělat jisté množství práce anaerobně, tj. aniž by potřeboval kyslík. Ale pokud pracuje ještě víc a déle, potřebuje další kyslík pro mnohem účinnější aerobní (kyslík vyžadující) biochemické pochody. Zvýšený přísun kyslíku zajišťují plíce a tělo pak může pracovat více a rychleji. Kyslík je krví rozváděn po těle za pomoci srdce, které rovněž musí pracovat intenzivněji.Aerobní cvičení prospívá celému tělu: napíná a posiluje svaly a všechny části těla, které jsou procvičovány. Zvyšuje se výkonnost plic a prsních svalů podílejících se na dýchání. Zvyšuje výkonnost a kapacitu srdce, které je samo o sobě vlastně svalem, takže si samo žádá další dodávky kyslíku.Veškerá tato zvýšená aktivita je užitečná pro celé tělo – za předpokladu, že to nepřeháníme, protože některá cvičení mohou být přece jenom trochu riskantní.Nebezpečí a rizikoSport a cvičení jsou ve své podstatě velmi prospěšné, ale mohou také znamenat zvýšení nebezpečí zranění nebo nehody.Výše rizika je jednou z otázek, kterou musí člověk zvážit, rozhoduje-li se o vhodném typu cvičení. Závěsné létání nebo lezení na skály zřejmě nebude vhodné pro každého. Ale i tady, jako ostatně všude, můžeme riziko snížit třemi životně důležitými faktory: správným vybavením, důkladným výcvikem a kvalifikovanou instruktáží v průběhu cvičení.Ale ať cvičíme na jakékoliv úrovni, všeobecně platí, že téměř všechny druhy cvičení by měly začínat zahřívacími cviky, abychom rozhýbali klouby a zahřáli svaly.Dobrý cvičitel nebo trenér vždycky zahájí trénink tím, že nechá svoje mužstvo řádně rozcvičit a teprve potom začne s plným tréninkovým programem. V opačném případě by vystavoval těla svých svěřenců riziku zranění, jako jsou natažené svaly, výrony, natržené vazy a šlachy nebo mnohem vážnější případy, jako jsou srdeční potíže.Ukazatelé tělesné kondicePro lidi, kteří dlouho necvičili nebo kteří jsou ve špatné fyzické kondici, je nevyhnutelně důležité, aby byli opatrní, zejména když začínají s nějakým novým druhem cvičení. Měli by se například poradit se svým lékařem a požádat ho o radu, možná by si měli nechat udělat základní vyšetření a teprve potom začít pomalu, postupně a nenásilně pěstovat kondici.Dobrým ukazatelem pro stanovení běžné kondice a toho, jak se tělo vyrovnává se zátěží, je tepová frekvence. Když je tělo v klidu, tepová frekvence (srdeční rytmus) je asi 60-80 tepů za minutu. Všeobecně řečeno, čím nižší je tepová frekvence, tím lépe.Při cvičení se může tepová frekvence zvýšit na více než 150 tepů za minutu. Dobrým ukazatelem kondice je doba, za kterou se tepová frekvence po cvičení vrátí do klidového stavu. Této době se říká doba tepového ustálení a obvykle se zjišťuje tak, že se změří puls okamžitě po skončení cvičení a potom znovu po 90 sekundách. Rozdíl se vypočítá v procentech.Jestliže například maximální tepová frekvence je 160 tepů za minutu okamžitě po skončení cvičení a po 90 sekundách klesne na 120 tepů, potom je doba tepového ustálení rozdíl mezi oběma čísly dělení maximální tepovou frekvencí (40 děleno 160), což se rovná jedné čtvrtině čili dvaceti pěti procentům.Člověk s takovýmto indexem je v poměrně dobré kondici a může začít s umírněným cvičebním programem beze strachu, že by mu cvičení způsobilo vážnější problémy. Index v rozpětí 15 – 20 procent a méně nasvědčuje tomu, že jde o člověka, který by měl postupovat při cvičení s maximální obezřetností.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Těhotenství

    Těhotenství není nemocí. Budoucí matka však musí navštěvovat lékaře daleko častěji než žena, která není těhotná. Důvodů je několik.Pravidelné kontroly umožňují za pomoci relativně velmi jednoduchých vyšetřovacích postupů včas odhalit potenciální rizika, a to ještě dříve, než mohou vzniknout závažné škody. Některé nemoci v těhotenství neprovázejí výraznější problémy, jindy naopak budoucí matka trpí nejrůznějšími obtížemi, aniž by bylo těhotenství ohroženo. Míra obtížnosti tedy často neodpovídá závažnosti situace. Jen dobrý kontakt budoucí matky s lékařem a s porodní asistentkou dává možnost vše zkonzultovat, problémy včas řešit a obtíže léčit. Péče v těhotenství se netýká jen matky samotné, sledovat musíme i stav plodu, což je možné jen speciálními vyšetřovacími postupy při návštěvě těhotné ve zdravotnickém zařízení. Jak často chodit na kontroly? Žena by měla, pokud se domnívá, že je těhotná, vyhledat svého gynekologa co nejdříve po vynechání menses. Důvodem je časný průkaz gravidity, jenž umožní vyhnout se vlivům, které by mohly působit negativně na správný vývoj plodu. O termínu dalších kontrol rozhoduje lékař. Platí, že při normálním průběhu je návštěv méně, při problémech se intervaly mezi kontrolami zkracují. Minimálně by se budoucí matka měla vidět se svým lékařem jednou měsíčně, v posledních 3 měsících každých čtrnáct dní, v posledním měsíci jsou pak kontroly nutné každý týden. Vyšetření v průběhu těhotenství Na každou kontrolu těhotná přináší vzorek na rozbor moči. Jednoduchým testem prokazujeme přítomnost cukru nebo bílkoviny, které za normálních okolností nejsou přítomny. Jednorázový nález ještě neznamená nic špatného, při opakované pozitivitě testu je již třeba postupovat aktivně, doporučit podrobnější vyšetření. Kontrola tlaku a hmotnosti patří rovněž k základním testům při každé návštěvě v poradně. Opakovaně zjištěný vyšší tlak je důvodem k léčbě, kombinace vzestupu tlaku a přítomnosti bílkoviny v moči může znamenat vážné nebezpečí. Při posuzování hmotnosti jde především o dynamiku přírůstku, ne o absolutní hodnoty. Potenciální nebezpečí může signalizovat náhlé zrychlení přibývání na váze. Gynekologické vyšetření v zrcadlech může odhalit některé závažné patologické stavy, je nutné alespoň jednou za těhotenství, nejlépe hned na jeho počátku. Vyšetření pohmatem, zevní na lehátku i vnitřní, vaginální, na gynekologickém stole, je v průběhu gravidity nezbytné provádět opakovaně. Jen při něm můžeme odhalit některá nebezpečí, jako například hrozící předčasný porod. Základní krevní testy provádíme 2x za těhotenství, na jeho počátku a kolem 30. týdne. Vyšetřujeme krevní obraz a zjišťujeme krevní skupinu a Rh faktor. U Rh negativních těhotných pak opakovaně pátráme po přítomnosti protilátek, která může signalizovat ohrožení plodu při rozdílném Rh matky. Řada testů je zaměřena na odhalení případného výskytu vážných onemocnění, která by mohla ohrozit normální vývoj plodu. Mezi choroby, po kterých aktivně pátráme, patří například AIDS (HIV test), hepatitida typu B (průkaz HBs antigenu), syfilis (vyšetření BWR) nebo toxoplasmosa (průkaz protilátek). Ultrazvukové vyšetření umožňuje průkaz těhotenství, kdy je při užití sondy zavedené do pochvy vidět plodové vejce již po týdenním vynechání menses. Dokáže brzy odhalit vícečetné těhotenství a v průběhu gravidity sledovat správný vývoj plodu. Kolem poloviny těhotenství lze detekovat některé vážné vývojové vady a u takto postižených těhotenství doporučit jejich přerušení. Před porodem ultrazvuk dovoluje přesné posouzení polohy plodu a odhad jeho velikosti. Velmi důležité je zobrazení uložení placenty, což může zabránit komplikacím při vcestné lokalizaci lůžka. Nejmodernější ultrazvukové přístroje jsou vybaveny zařízením pro měření průtoku krve jednotlivými orgány, což přináší možnost včas odhalit potíže se zásobením plodu kyslíkem a živinami. Kardiotokografie je vyšetření, při kterém speciální přístroj ? současně zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost. Budoucí matka leží asi 20 minut na zádech nebo na boku a na břiše má pružnými pásy připevněné malé snímače. Vyhodnocení grafického záznamu umožňuje včas odhalit strádání nebo ohrožení plodu v a včas zasáhnout. Interní vyšetření a EKG (elektrokardiograf) musí absolvovat každá těhotná. Umožní odhalit případné patologické stavy, které byly dosud skryté. Navíc vždy existuje možnost, že bude při komplikacích těhotenství zapotřebí celkové anestezie (narkózy). V tom případě je EKG a interní nález nezbytností. Pokud se žena léčí s jakýmkoli onemocněním, musí být samozřejmě kontrolována specialistou v daném oboru. Genetické vyšetření nemusí podstoupit každá těhotná. Jednoznačným důvodem pro genetické vyšetření je například předchozí těhotenství zakončené porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vrozenou vadou, opakované potraty, vyšší věk matky, kontakt se škodlivinami nebo užívání léků v počátečních stádiích gravidity, aj. Genetik určí, jak velké je riziko, že plod může být postižen vývojovou vadou. Někdy je nutné vyšetřit chromozomy obou rodičů ze vzorků krve. Pokud je předpokládané riziko zvýšené, genetik obvykle doporučí pečlivé sledování ultrazvukem, případně invazivní vyšetření - odběr malého množství plodové vody nebo placenty. Amniocentéza je odběr plodové vody, který provádíme velmi tenkou jehlou přes stěnu břišní, vždy pod kontrolou ultrazvukem, abychom vyloučili poranění plodu. Bolestivost je srovnatelná s aplikací injekce. Riziko výkonu, kterým je především následný potrat, je menší než 1%. AFP tripple test je screeningovým vyšetřením z krve těhotné. Je zaměřen na vyhledání skupiny žen, u kterých je vyšší riziko, že jejich plod není po genetické stránce v pořádku. Pozitivita testu neznamená, že dítě je poškozené, pouze nás informuje o tom, že zde existuje vyšší riziko odchylky od normy. Stomatologické vyšetření je doporučováno 2x za těhotenství. Důvodem je zvýšená kazivost chrupu budoucích maminek. Normální a rizikové těhotenství. Za normální považujeme těhotenství, které není komplikováno žádnými potížemi a výsledky všech testů a vyšetření jsou normální nebo se od normy alespoň výrazně neodlišují. Do kategorie rizikových pak řadíme gravidity, kdy tyto požadavky nejsou splněny, těhotenství žen trpících některým závažným onemocněním, stavy, kdy na základě statistik víme, že hrozí relativně vysoké riziko komplikací a rovněž ty případy, kde současný průběh je sice normální, vážné problémy se však objevily v minulé graviditě, a stavy po opakovaných potratech. Za rizikové považujeme také těhotenství po úspěšné léčbě neplodnosti. Moderní medicína dosahuje výborných výsledků, tedy narození zdravého dítěte bez jakéhokoli postižení zdravotního stavu matky, i u rizikových těhotenství. V těchto případech je však třeba počítat se zásahy do osobního a rodinného života, s omezením různých aktivit budoucí matky, s nutností podávání léků a v krajních případech i s pobytem v nemocnici. Změna životního stylu. Pokud těhotenství probíhá normálně, není třeba zásadně měnit životní návyky. Není třeba se omezovat v práci, ve společenském životě, ve sportu, cestování, sexu, stravování, ani v dalších činnostech. Nic však není dobré dělat úplně "na doraz". Gravidita ve vyšším věku.Po 35. roce života ženy se stává otěhotnění čím dále méně pravděpodobné. Po 40. roce je šance na graviditu minimální, po 45. roce je již těhotenství vyslovenou raritou. Se stoupajícím věkem matky roste též riziko vrozených vad, pro ženu starší 40 let je několikanásobně vyšší než pro ženu 30letou. Starší ženy též častěji trpí některými chorobami, jejichž výskyt v graviditě komplikuje její průběh, například cukrovkou nebo vysokým tlakem. Při současných znalostech a úrovni mediciny je však zcela reálné, že těhotenství může proběhnout i u straších žen bez vážných komplikací a šance na porod zdravého dítěte je i v těchto případech velmi vysoká. U mužů se vliv věku uplatňuje méně výrazně. Schopnost počít potomka je zachována i ve vysokém věku a ani riziko narození geneticky postiženého dítěte není u muže tak úzce svázáno s věkem jako u ženy. Několik základních rad závěrem. Zvolte si lékaře, kterému důvěřujete, a řiďte se jeho radami. Vyberte si pracoviště, kde Vám vyhovuje organizace péče o těhotné a pracovní doba. Pokud trpíte nějakou chorobou nebo jste sledována pro jakékoli zdravotní problémy, stejně jako v případě, že užíváte pravidelně léky, oznamte co nejdříve těhotenství ošetřujícímu lékaři. Nejlepší však v těchto případech je konzultovat graviditu ještě před otěhotněním. Máte-li potíže, řekněte o nich svému lékaři. Pokud si v něčem nejste jistá, nevíte, co máte přesně dělat, rovněž neváhejte a poraďte se. Nenechávejte si problémy pro sebe - nikdy nemůžete vyloučit, že právě tento vynechaný detail je důležitý. Neprodleně informujte svého gynekologa především o bolestech břicha a o jakémkoli krvácení, včetně hnědého výtoku. Pokud máte potíže a nemůžete konzultovat svého lékaře, obraťte se na nemocnici, kde na gynekologii slouží pohotovostní služba. Nechte si vždy pečlivě vysvětlit význam navrhovaných vyšetření a doporučované léčby, stejně jako možná rizika. Omezte konzumaci alkoholu. Sklenička piva nebo vína nevadí, rozhodně se však neopíjejte. Nekuřte. Pokud nedokážete přestat úplně, omezte tento návyk na minimum. Nepobývejte v zakouřených prostorách. Bez porady z lékařem neužívejte žádné léky s výjimkou vitaminů, sama si můžete ještě naordinovat acylpyrin, případně živočišné uhlí. Nebojte se porodu, ale pečlivě se na něj připravte. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, co Vás v porodnici čeká. Pokud to průběh těhotenství umožňuje, udržujte se v dobré fyzické kondici. Věnujte čas cvičení pro těhotné. S dostatečným časovým předstihem se se svým lékařem poraďte o volbě porodnice, přítomnosti partnera u porodu, o dostupnosti analgezie, případně o možnosti alternativních postupů. i.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Průjem, zácpa a další střevní poruchy - braňte děti probiotiky

    Je léto, prázdniny, doba dovolených a taky zmrzlin, nanuků, mražených krémů a dortů a dalších ledových pochoutek. Ty jsou lékaři často označovány za původce velké části průjmových onemocnění, které se mezi dětmi i dospělými v létě vyskytují. Na druhou stranu ale doporučují dospělým i nejmenším dětem od 1 roku věku jíst mléčné výrobky v hojném množství. Ty „bezpečné". Mezi ně patří např. zakysané mléčné výrobky s vysokým obsahem tzv. probiotik.Statistiky ukazují, že průjem může mít několik původů. Parazitární, bakteriální nebo virový původ. Průběh onemocnění pak závisí na četnosti a konzistenci stolice, v mnoha případech se finále nemoci projevuje dehydratací a následnou hospitalizací na infekčním oddělení. Ve vyspělých státech jen nejčastějším původcem vir, druhým nejčastějším pak bakterie. Nejohroženější skupinou jsou děti z jeslí, dětských domovů, ale i děti navštěvující kroužky a jiné komunity, kde je více dětí naráz v uzavřených prostorách.Ochranu hledejte v probiotikáchPole několika vědeckých studií velice příznivě přispívá nejen v určité fázi léčby, ale významně i k prevenci požívání probiotických bakterií obsažených v některých druzích a značkách mléčných výrobků. Pro organismus jsou velmi cenné i bakterie L. casei v dostatečném množství, které pak vykazují mnohem větší účinnost než klasické jogurty bez probiotických bakterií.Děti mléčné výrobky snědí rády, když budou chutné, v pravý čas a hezky připravené V čem jsou přínosné bakterie pozitivníProbiotika zklidňují mikroflóru a tudíž pomáhají především při zácpě, průjmu, nadýmání, špatném trávení. Jsou významným pomocníkem při léčbě alergie a astmatu, eliminují vznik zánětu močových cest a pohlavního ústrojí a zároveň velmi omezují negativní vliv antibiotik a použití chemoterapie a radioterapie. Tyto vzácné látky navíc snižují hladinu cholesterolu, pomáhají při léčbě osteoporózy a zlepšují fyzickou i psychickou kondici dítěte i dospělých.Probiotika vhodná i pro kojence O způsobu užívání probiotik, tedy nasazení „zakysaných nebo kysaných" mléčných výrobků do jídelníčku miminka se určitě poraďte se svým ošetřujícím lékařem. Nekojené děti by ale podle lékařů mohly zkoušet zakysané mléčné výrobky už od 6 měsíců věku. Kojené děti pak nejlépe až od 10. měsíce.Na českém trhu koupíte také probiotické tabletky, které jsou pro starší děti vhodné např. v období po dlouhodobé léčbě antibiotiky nebo jinými léky zatěžujícími střevní prostředí.

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce