Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Porucha glukózové tolerance či diabetes

    Obezita typu jablko (mužský typ obezity)Metabolický syndrom není nemoc, která by postihovala pouze jeden systém či jeden. Je to komplexní onemocnění, kde jedna složka zvyšuje pravděpodobnost výskytu jiné složky. Sám nemocný si na sobě nevšimne protože metabolický syndrom sám o sobě nebolí. Často se poprvé po jednotlivých diagnózách tvořících metabolický syndrom začne pátrat až v momentě výskytu komplikací – infarktu, anginy pectoris, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin (nedokrevnosti). Jediné, co je vlastně vidět, je nadváha nebo obezita. Ale ani ta se nemusí vždycky vyskytovatZásadní roli při poznávání lidí ohrožených touto chorobou mohou sehrát praktičtí lékaři, kteří sledují pacientovy potíže v celé šíři a koordinují jejich léčbu. Vyžaduje to však mimo jiné, aby k nim lidé skutečně přišli - což bývá někdy u těch ohrožených metabolickým syndromem problém.Vědí sice, že mají nadváhu či vysoký tlak, ale protože je jinak nic netrápí, nic nedělají ani k lékaři nejdou. Infarkt pak dostanou jako překvapení, ale ve skutečnosti se na něj mohlo přijít dříve, což by lékař býval odhalil.Metabolický syndrom ukazuje několik faktů a dobrý praktický lékař by je měl umět spojit dohromady:ohroženi jsou muži, kteří mají v pase více než 102 centimetrůženy, s více než 88 centimetrů. Nová doporučení limit ještě zpřísňují na 94 centimetrech u mužů a 80 u ženhodnota tuků trigylceridů, které se dají naměřit z krve, by neměla přesáhnout 1,7 mmol/litrtaké HDL (\"hodný\" cholesterol), je nebezpečné, pokud je ho méně než 1,0 mmol/litr,u mužů a u žen méně než 1,3 mmol/litrkrevní tlak, pokud přesáhne 130/85vysoká hladina cukru v krvi, pokud přesahuje 6 mmol/litrPokud má člověk tři a více výše zmíněných potíží, je diagnóza metabolického syndromu jasná - i když dotyčný člověk vůbec nemusí být na první pohled výrazně obézní.Žádná „rychlá pilulka“ nepomůže a i ty používané jen zmírňují akutní nebezpečí. Ale postižený to zvládne - musí se snažit sám - více pohybu, zdravěji jíst a zahodit cigarety.

    27.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Cholesterol, triacylglyceroly, vysoká hladina cholesterolu, lipidy, tuky

    Cholesterol Cholesterol je komplexní lipid (druh tuku). Patří do skupiny sterolů. Nachází se v živočišných potravinách. Naše tělo si cholesterol umí vyrobit v játrech. Cholesterol je důležitý stavební kámen ve stěnách našich buněk a tvoří izolační vrstvu nervových buněk. Kromě toho patří k základním substancím různých hormonů, které zase řídí procesy metabolismu a ovlivňují imunitní systém.Navíc je cholesterol základní substancí vitamínu D a jeho potřeba k produkci žlučových kyselin. Převážnou část cholesterolu si naše tělo produkuje samo, a to především v játrech. Játra syntetizují denně 1,5 g cholesterolu, kdežto v potravě přijímáme denně asi 150 - 300 mg. Aby cholesterol mohl plnit rozmanité a důležité úkoly, musí se krví dostat do všech buněk a orgánů. K tomu jsou nutné lipoproteiny - bílkoviny krevní plazmy určené k přenášení tuků.Význam je přitom přisouzen lipoproteinům nižší hustoty LDL. Transportují cholesterol a starají se o to, aby mohl být z krve absorbován. Stejně důležité jsou i lipoproteiny vyšší hustoty HDL. Přijímají z krve přebytečné LDL a dopravují ho zpět do jater, kde mohou být odbourávány na žlučové kyseliny. Špatný je cholesterol LDL - je-li ho příliš mnoho. Přebytečný LDL je totiž přijímán krevními buňkami, makrofágy. Dojde-li k jejich úplnému nasáknutí, stanou se z nich pěnové buňky, které se ukládají na stěnách tepen, časem zvápenatí, a tím poškozují cévy, zužují je a v nejhorším případě dochází k jejich uzávěru. Dobrý HDL cholesterol v krvi odstraňuje přebytek LDL a tím zabraňuje tvorbě usazenin.Triacylglycerolyjsou estery glycerolu a mastných kyselin, které tvoří až 95 % lipidů v plazmě a v zásobních tkání. Jsou důležité pro různé funkce těla, avšak i těchto tzv. neutrálních tuků jsou příliš vysoké hodnoty riskantní. Krev se stává lepkavá a hustá cévami protéká pomaleji. Tím se mohou rychleji utvářet krevní usazeniny, které jsou často důvodem uzávěru cév, infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Pokud máme vysokou hladinu cholesterolu tak je toto riziko ještě vyššíMastné kyseliny v naší stravě převažuje mnoho tuků a pokud chceme snížit svůj cholesterol musíme tuky zredukovat. Chemicky se tuky člení na nasycené a dále na monoenové a polyenové nenasycené mastné kyseliny. Nasycené mastné kyseliny - jsou mastné kyseliny bez dvojné vazby - z živočišné stravy (uzeniny, mléko, sýry) zvyšují škodlivý HDL cholesterol. Monoenové nenasycené mastné kyseliny - mononenasycené mastné kyseliny s jednou cis vazbou (olivový olej) snižují škodlivý LDL cholesterol a zvyšují dobrý HDL cholesterol. Polyenové nenasycené mastné kyseliny - polynenasycené mastné kyseliny s jednou nebo více dvojnými vazbami, které jsou oddělené cis - trans nebo cis - trans metylovou skupinou (kukuřičný olej) sice celkově snižují hladinu cholesterolu, ale také dobrý HDL cholesterol. V potravě bychom měli zachovat třetinový poměr všech tří druhů mastných kyselin.Fosfolipidyvýznamnou skupinou složených lipidů, tvořících základní složku biologických membrán. Můžeme je rozdělit na fosfatidáty (estery kyseliny fosfatidové), na deriváty glycerolu a mastných kyselin obsahujících fosfát, sfingolipidy (fosforečné estery ceramidu). Zástupcem fosfolipidů je např. lecitin.Co jsou to lipoproteiny ?V plazmě člověka se nachází cholesterol, triacylglyceroly, fosfolipidy a mastné kyseliny. Tyto tuky jsou nerozpustné ve vodném prostředí krve a jejich transport plazmou je umožněn pouze ve formě specifických částic, které nazýváme lipoproteiny. Lipoproteiny jsou tvořeny tukem a bílkovinou, která se jmenuje apolipoprotein nebo apoprotein.Mezi lipoproteiny řadíme již známé výše popsané HDL a LDL. HDL / high density lipoprotein / jedná se o lipoprotein s vysokou hustotou. Přenáší v krvi cholesterol. Podílí se na odstraňovaní cholesterolu z tkání a chrání před vznikem arteriosklerózy cév. LDL / low denzity lipoprotein / jedná se o lipoprotein s nízkou hustotou. Přenáší v těle cholesterol. Jeho vysoká koncentrace je spojena s vysokou koncentrací cholesterolu a výrazným urychlením vniku arteriosklerózy cév a jejích komplikací / ischemická choroba srdce /. Jak zvýšené koncentrace tuků v krvi rozdělujeme :Hypercholesterolémie (vysoké koncentrace cholesterolu v krvi)Smíšené hyperlipidémie (vysoké koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů)Hypertriglyceridémie (vysoké koncentrace triacylglycerolů v krvi)Příčiny vysokých koncentrací lipidů v krevním séru musíme hledat jak v zevním prostředí (nezdravá strava a nedostatek pohybu), ale také v genetických faktorech (tzv. primární familiární příčiny) a na základě onemocnění jiných orgánů - diabetes mellitus, snížená funkce štítné žlázy, vysoké hladiny homocysteinu, ledvinové selhání atd. (tzv. sekundární příčiny). Dokonce i některé léky mohou tyto koncentrace zvyšovat např. diuretika, betablokátory, gestageny nebo kortikoidy.Jaké metody nám mohou pomoci v boji proti tukům ?Základem je vždy úprava výživy a životního stylu. Ve stravě budeme omezovat živočišné tuky. Nasycené tedy živočišné tuky nesmí tvořit více než 1/3 za den přijatého tuku. Preferovat budeme nenasycené tuky, z nich zejména tuky, které obsahují monoenové mastné kyseliny. Chci ještě upozornit na nezdravé transmastné kyseliny. Jeden druh nenasycených mastných kyselin patří do skupiny nezdravých tuků. V těle se pak chovají jako nasycené mastné kyseliny, zvyšují přilnavost krevních destiček, a tím riziko vzniku trombů (krevních sraženin). Zvyšují také škodlivé LDL a snižují příznivý HDL cholesterol. Transmastné kyseliny jsou obsaženy v tucích mléka, hovězím loji, hovězím mase atd. Kromě toho vznikají transmastné kyseliny i při ztužování rostlinných olejů. Tak mohou levné margaríny obsahovat až 20 % transmastných kyselin, dietní nebo značkové margaríny naproti tomu maximálně 5 %. Rovněž rostlinné tuky na pečení a fritování vykazují značný podíl těchto kyselin. Totéž platí, i když v menším měřítku o sladkostech, sušenkách a moučnících. Neztužené rostlinné oleje sice neobsahují žádné transmastné kyseliny, mohou však vznikat při zahřívání, takže i zde je třeba opatrnosti. Obsah cholesterolu ve stravě by neměl přesahovat 300 mg za den. Dále je dobré do stravy zařadit vlákninu. Držte se diety dle vaší krevní skupiny s omezením tuků a pravidelně cvičte.POTRAVINOVÉ DOPLŇKY A JEJICH FUNKCE V BOJI S VYSOKOU HLADINOU CHOLESTEROLU A S TRIACYLGLYCEROLŮPotravinové doplňky umí velmi účinně snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Musí mít vliv na metabolismus tuků, na správnou funkci jater a na zlepšení kvality trávení. Nesmíme zapomenout také na to, že musíme předcházet jejím účinkem před komplikacemi, které mohou nastat z důvodů zvýšené hladiny tuků v krvi (arterioskleróza cév, steatóza jater, ischemická choroba srdce atd.) Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky, které budeme používat :Nyní si představíme jednotlivé potravinové doplňky :Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA – tedy nápoje získaného z vnitřku listu rostliny aloe vera ve kterém jsou zachovány všechny biologicky hodnotné látky. NÁPOJ Z ALOE VERA (složení: přírodní gel z vnitřku listu rostliny aloe vera s vysokou biologickou aktivitou a vstřebatelností, bez příchuti, s obsahem dužiny) – komplexně podporuje detoxikaci organismu, podílí se na správném metabolismu a řádném fungování trávicí soustavy. Základní dávkování: Za účelem detoxikace je vhodné aplikovat pro jednu osobu minimálně 4 litry Aloe Vera Gelu. Toto množství při doporučeném dávkování 3 x denně 20 ml vystačí na cca 2 měsíce. (Pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). LKVB6 (složení lecitin, mořská řasa - Kelp, jablečný ocet a vitamín B6) - velmi výrazně zasahuje do metabolismu tuků. Tuky dokáže rozpouštět a brání škodlivému LDL v jeho negativní funkci. Chrání játra, cévní systém, zabraňuje hnilobným procesům ve střevě a podporuje trávení. Je velkou prevencí před komplikacemi, které způsobuje vysoká hladina tuků v krvi. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Kličkový olej s vitamíny ((složení kličkový olej, karoten a vitamíny E a C) - obsahuje nenasycené mastné kyseliny. Napomáhá metabolismu nasycených tuků, snižuje škodlivé LDL, je prevencí proti arterioskleróze, vysokému tlaku a tvorbě krevních sraženin. Základní dávkování 3 x denně jedna kapsle před jídlem. Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Česnek a petržel pomáhá snižovat vysoké hladiny tuků v krvi. Má vliv na tvorbu žluči. Působí proti vysokému tlaku, ucpávání cév a proti plísním. Základní dávkování 3 x denně jedna tableta před jídlem.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super Bromelain + Papain (složení proteolytické enzymy z ananasu a papáje) - výrazně bude napomáhat trávení, působí ozdravným efektem na játra, slinivku břišní, žlučník a střeva. Základní dávkování 2 x denně jedna tableta nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Super acidophilus plus šest miliard (složení probiotické kultury) - zajišťuje kvalitní osídlení střeva potřebnými bakteriemi, podporuje pravidelnou stolic(odvod zbytků žlučových kyselin), podporuje trávení a odstraňuje plísně. Základní dávkování 2 x denně jedna kapsle nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.Betavital (složení extrakt z červené řepy s rutinem, betakarotenem a vitamínem C) - dokonale působí na zdravou funkci jater, odstraňuje z těla přebytečný cholesterol a působí proti vzniku volných radikálů. Základní dávkování 2 x denně jedna čajová lžička nalačno.Doporučené dávkování ve vhodných kombinacích s dalšími přípravky viz níže.VÍCE INFO O NÁPOJI Z ALOE VERA Terapii s využitím přírodních přípravků je velmi vhodné začít podáváním certifikovaného NÁPOJE Z ALOE VERA. Za účelem celkového posílení a ozdravění organizmu doporučuji provést vysoce účinnou přírodní DETOXIKACI organizmu s využitím nápoje z aloe vera (pro přepojení na speciální stránku o nápoji z aloe vera, která mimo jiné umožňuje získat na tento nápoj velké SLEVY – klikněte ZDE). Při pití aloe vera gelu však nedochází pouze k čištění organizmu ale probíhají zde současně i další příznivé procesy. Popis hlavních účinků nápoje z aloe vera podrobněji: 1. DETOXIKACE ORGANIZMUotevírají se i velmi jemné kapiláry v různorodých tkáních což umožňuje organizmu vyloučit toxiny, které často po mnoho let ulpívají v organizmu a bývají pravou příčinou mnoha onemocnění

    29.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zelené potraviny

    ZELENÉ POTRAVINYMladé výhonky pšenice konzumovali již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii, sladkovodní řasy užívali dávní Aztékové a jejich odkaz potvrzují i moderní vědecké výzkumy, které doporučují tzv. Green Foods neboli konzumaci rostlinných potravin v syrovém stavu i nápojů z mladých rostlinných výhonků a řas.Mladý ječmen- obsahuje vitamín A, B1, B2, B6, E, kyselinu listovou, křemík, železo, draslík, vápník, hořčík, zinek, chlorofyl, enzymy, aminokyseliny, vlákninu- je zásadotvorný, proto upravuje potíže způsobené překyselením organismu jako např. kazivost zubů, zápach z úst, paradontózu, záněty močového měchýře- léčí chudokrevnost, urychluje hojení ran- prevence proti rakovině, cukrovce- zpomaluje stárnutí, regeneruje organismus, posiluje imunitu- zlepšuje činnost trávící soustavy, odstraňuje zácpuMladá pšenice- pomáhá redukovat váhu, projevy celulitidy- léčí akutní gastritidu, zánět žaludku a střev, žaludeční vředy, odstraňuje pálení žáhy a zácpu- zvyšuje imunitu, působí proti chronické únavě, léčí rýmu, bronchitidu- léčí chudokrevnost, snižuje krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu- vysoký obsah chlorofylu zlepšuje činnost endokrinního systému, odstraňuje z organismu odpadní látky, předchází vzniku karcinogenůAlfalfa - Vojtěška- obsahuje 40% bílkovin, proto podporuje výstavbu svaloviny, najdeme v ní vysoký obsah železa, draslíku, hořčíku, vitamínu A, C, E, chlorofylu a enzymů- snižuje riziko vzniku kloubních onemocnění a svalových zranění, zlepšuje činnost pohybového aparátu, snižuje únavu- zlepšuje činnost srdečního svalu- zpomaluje stárnutí, detoxikuje organismus- chrání před vznikem žaludečních vředů- příznivě působí na zdravotní stav u diabetiků- zlepšuje kvalitu spánku- doporučujeme zejména pro sportovce, těžce pracující a osoby v rekonvalescenciChlorella- zcela unikátní složkou chlorelly, mikroskopické sladkovodní řasy, je tzv. růstový faktor CGF - jedná se o směs aminokyselin, vitamínů a dalších látek, které podporují regeneraci a růst buněk- přírodní antibiotikum, potlačuje řadu infekcí, včetně boreliózy- díky vysokému obsahu železa a chlorofylu léčí chudokrevnost, působí proti únavě- zvyšuje imunitu, léčí záněty dásní, afty, opary- regeneruje jaterní buňky- přispívá k růstu prospěšné střevní a vaginální mikroflóry- preventivně působí proti rakovině- zlepšuje zdravotní stav u diabetiků- chrání srdce a cévy, snižuje LDL cholesterol- zlepšuje spánek, paměť, myšlení- díky vysokému obsahu bílkovin a vitamínu B12 doporučujeme pro vegetariánySpirulina- modrozelená sladkovodní řasa podporuje snižování nadváhy, oddaluje pocit hladu, snižuje chuť k jídlu (zejména na sladké)- čistí krev, játra, ledviny- zlepšuje stav při onemocnění srdce, slinivky, u diabetiků snižuje spotřebu inzulinu- snižuje LDL cholesterol- působí proti osteoporóze- zlepšuje kvalitu vlasů a pleti, urychluje hojení ran a jizev- působí proti depresím, zlepšuje mentální funkce- díky obsahu modrého barviva fytocyaninu je účinnou prevencí rakoviny, u osob, které již onemocněly, snižuje riziko návratu choroby a zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie a ozařování

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Osteoporóza - strašák žen po čtyřicítce

    Osteoporóza je metabolická kostní choroba, často nazývaná jako řídnutí kostí. Nejčastěji jí trpí starší ženy. Ztráta kostní tkáně zpravidla začíná po dosažení věku 40 let. Nemoc způsobuje nedostatek vápníku v těle a zvýšené odbourávání kostní tkáně. Příčin je více, kromě vyššího věku, osteoporóze pomáhá podvýživa a nedostetk pohybu. Různými formami osteoporózy trpí přibližně 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku, v Česku asi desetina.Osteoporóza a její diagnostikaSamotná osteoporóza nebolí. Její následky, zlomeniny, však už ano. Už název, který je složený ze dvou řeckých slov osteo - kost a poros - otvor, naznačuje, že jsou kosti dutější, než je zdrávo. Tím, že kosti křehnou, stávají se snadno lámavé. Právě četné zlomeniny jsou prvním signálem, který by měl vést k návštěvě ordinace. Dalšími příznaky jsou bolesti zad, předčasný konec reproduktivního věku žen do 45. roku života a snižující se tělesná výška.Také jste si všimli, že je vaše maminka či babička najednou nějaká menší a navíc se hrbí? Příčinou ztráty výšky o více než tři centimetry a kulatých zad může být kompresní zlomenina páteře způsobené osteoporózou. Osteoporóza není dědičná, ale pokud je „v rodině“, musíte počítat s vyšším rizkem.Rizikové faktoryČas nezastavíme, stárnout budeme všichni. Jestli nás však stihne osteoporóza, do jisté míry ovlivnit můžeme. DVojnásobné riziko onemocnění mohou čekat zejména silní kuřáci (více než 20 cigaret denně), na zvýšený úbytek vápníku má však vliv i pasivní kouření. Zatímco jedna sklenka vína či piva denně zdraví prospívá, nadměrmé a časté pití alkoholu škodí i kostem.Třetím faktorem, který můžeme ovlivnit, je pohyb. Pravidelný pohyb, stačí úplně svižná chůze, plavání či práce na zahrádce posiluje kosti a oddaluje onemocnění.Velkou roli hraje i snížený přísun vitamínů C a K, a nízká hladina vitamínu D.K dalším rizikům patří také příliš nízká váha (BMI pod 20), která může vést ke snížení hladiny estrogenů u dívek a žen, podobně jako po menopauze a nedostatek estrogenů zase přispívá k rozvoji osteoporózy. Neznamená to však, že obézní nemohou osteoporózou onemocnět, jen je u nich statistický výskyt nižší.Vliv mají i předešlé choroby a úrazySe zvýšeným rizikem, že je pravděpodobně osteoporóza nemine, by měli počítat všichni, kteří si měli nějakou zlomeninu s minimální působící silou před padesátinami, případně užívali léky jako jsou antikonvulziva, antiepileptika, kortikoidy (například na astma), trpí revmatoidní artritidou (zejména při léčbě kortikosteroidy - více než tři měsíce užívání 7,5 mg prednisonu nebo jeho ekvivalentu denně), cukrovkou, či dalším závažným onemocněním jako je například střevní zánětlivá onemocnění (ulcerózní kolitida či Crohnova nemoc). K narušení metabolismu kostí a tím i vyššímu riziku vzniku osteoporózy dochází i při onemocnění štítné žlázy. Velkou onemocnění osteoporózou mají i ženy, které měly poruchy menstruačního cyklou a předčasnou menopauzu.Vyšetření osteoporózyKe zjištění, jak hustá je kostní tkáň a kolik minerálů obsahuje, slouží denzitometrické vyšetření. Denzitometrie pacientky nijak nezatěžuje, samotné vyšetření je bezbolestné. Z výsledku vyšetření lékař vyhodnotí jak velký je úbytek kostní hmoty, stanoví diagnózu, doporučí pacientovi, jak se má stravovat a chovat a pokud je třeba, zahájí léčbu.Denzitometrické vyšetření provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti nebo v osteologickém centru, nejčastěji se používá metoda rentgenové absorpční fotometrie, která využívá energie dvou paprsků (DXA). Radilog potom pošle výsledky lékaři, který vám vyšetření předepsal, což bývá nejčastěji gynekolog či praktický lékař. Někdy doporučuje i neurolog či jiný specialista, například pokud pacientka užívá dlouhodobě kortikoidy.O hustotě kostí vypovídají dva údaje:T-skóre se používá k vyjádření rizika zlomeniny. Je to odchylka výsledku vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví.Hodnota vyšší než -1 je považována za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie (první stadium řídnutí kostí) a hodnota nižší než -2,5 odpovídá osteoporóze.Z-skóre - porovnává výsledek vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku.Jestliže jste absolvovala vyšetření a slova lékaře zněla "osteopenie", znamená to, že jste se ocitla v takové mezifázi mezi normálním stavem kostí a osteoporózou. Kosti řídnou, ale ještě ne tolik jako při osteoporóze. Nemocí mohou trpět i mladší ženy. Ke zlepšení stavu postačí dostatečný přísun vápníku (1 000 mg denně), vitaminu D (obvykle 800 j denně) a pravidelný pohyb. U těhotných je dobré zvýšit dávku kalcia na 1 200 mg denně, ideálně v potravinách bohatých na vápník.Osteoporóza - jak se léčíPostupů samotné léčby je více, důležité je docílit toho, aby se kvalita kostní tkáně dále nezhoršovala, její úbytek se zastavil a snížilo se tak riziko zlomenin. Kromě mnoha ukazatelů zdravotního stavu rozhoduje také motivace pacienta aktivně při léčení spolupracovat. Co to znamená? Především dodržovat zdravou životosprávu, přiměřeně se hýbat (základem je pravidelná chůze, plavání), na druhou stranu se však vyhýbat pádům a zajistit si dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, ideálně v přírodní formě.K samotné léčbě osteoporózy se používá několika postupů:hormonální substituční terapie - při této léčbě se ženám podávají malé dávky hormonu estrogenu a progesteronu (jeho syntetická forma se jmenuje progestin). Díky dodaným hormonům dochází ke zpomalení až zastavení úbytku kostní hmoty. Jenže i tyto léky mají vedlejší účinky. Ženy, které je užívají se vystavují zvýšenému riziku onemocnění rakovinou děložní sliznice a prsu, zánětu žil a tvorby žlučníkových kamenů, může se zvýšit krevní tlak a zhoršit průběh cukrovky. Další nepříjemností hormonální léčby je možnost krvácení podobnému menstruaci. Ženy, které patří do rizikové skupiny pak musí chodit pravidelně na prohlídky. Přestože vedlejších účinků je poměrně dost, v některých případech prospěch z léčby převáží i tato rizika.léčba kalcitoninem, hormonem, který produkuje štítná žláza, a který brání odbourávání kostí a podporuje novou tvorbu kostní hmoty. Aby byla léčba účinná, je třeba dlohodobé terapie, další nevýhodou je značná finanční náročnost.bisfosfonáty - jsou uměle připravené léky, které tlumí odbourávání kostí. Jsou zatím nové, teprve čas ukáže, jaký přínos pro léčbu osteoporózy budou mít.Co jíst při osteoporózeDůležitý je zejména přísun vápníku, zdravá mladá žena by ho měla sníst denně 800 až 1 000 mg, po menopauze až 1 500 mg. Nejlepší je samozřejmě, pokud dostanete do těla vápník přírodní cestou, tedy z jídla. Lékaři doporučují především tyto potraviny bohaté na kalcium: mléko a mléčné výrobky, ne však tavené sýry, brokolici, kapustu, čínské zelí, květák, tofu, ale i sardinky, sezamová a slunečnicová semínka či mák. Vápník dostanete do těla i z pažitky, lískových a para ořechů nebo mandlí, ale i mléčné čokolády a kakaa.Naopak vyvarovat byste se měli nadbytku bílkovin, kávě, kolovým nápojům s kofeinem a přesolování.Když není dostatek vápníku z potravy, sáhněte po potravinových doplňcích. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1, které pomáhají ukládání a vstřebávání vápníku. Potřebný dostatek vitamínu D si vytvoří vaše tělo samo při pobytu venku na sluníčku (přesně vystavením kůže UVB paprskům slunce).

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Přednáška prof. Dowlinga - prenatální vývoj, těhotenství

     To je velmi důležité pro pochopení těchto malých dětí – vidím tu teď v sále mnoho malých dětí – chceme-li pochopit, co potřebují, musíme také vědět, co znamená druhý porod. Zde máme znázorněny ty čtyři fáze, od početí, tam je genetika velmi důležitá. A pak je fáze I., těhotenství. A zde je velmi důležité, jestli je matka zdravá nebo nemocná, jestli žije ve stresu nebo je šťastná, to vše ovlivňuje vývoj dítěte. A pak přichází první porod, včetně odstřižení od placenty. A pak je třetí fáze, kdy má dítě mít úzkou vazbu na matku díky kojení. A nakonec je druhý porod, to je čtvrtá fáze, a ta by normálně měla proběhnout cca do tří let věku dítěte (před mateřskou školou). To je tehdy, kdy zdravé dítě přestává být závislé na matce. Už by nemělo plakat ve dveřích školky, že maminka odchází. Ale ze své praxe vím, že existují i dospělí, kteří ještě neprodělali fázi druhého porodu. Ti jsou i v dospělosti pořád závislí na své matce.  V Itálii existuje vládní výbor, protože mají problém s dospělými muži, kteří jsou stále závislí na své matce, říká se jim „mammonis“. V Německu máme podobný problém, říkáme takovým „maminčini synáčci“. Ze své praxe i z výzkumu vím, že psychicky nemocní lidí, kteří jsou buď hospitalizovaní na psychiatrii nebo jsou ve věznicích, jsou lidé, kteří zažili trauma v jednom z těch čtyř období nebo i ve všech čtyřech. Například matka zneužívala alkohol nebo drogy v těhotenství, potom následoval porod pomocí kleští nebo vakuumextrakce, a pak dítě nemělo dobrý vztah s matkou – nebylo kojeno, protože přišlo do ústavu. A čtvrtá fáze také nebyla dobrá a neproběhla, protože dítě bylo předáváno z jednoho ústavu do druhého, z jedné pěstounské rodiny do druhé, až do puberty, a pak už se nestalo sociálně přizpůsobivým. Lidé, kteří se někdy dostanou na psychiatrii a někdy mají problémy s policií, ale mají základní pracovní schopnosti, u těch se dá prokázat poškození třech fází. Podle mé zkušenosti normální lidé, kteří nejsou vždy šťastni a nejsou zdraví, jsme vlastně my. Ti zažili trauma ve dvou z těchto fází. A pro každého lékaře je velmi důležité vědět, zda byl jeho pacient v některé z těchto fází zraněn – nebo zda byl v této rané fázi zcela šťastný. Já tu nejsem proto, že jsem dělal velký vědecký výzkum. Já jsem sice jsem výzkum dělal, ale musel jsem se sám s těmito skutečnostmi vypořádat. Já sám jsem přežil pokus o provedení potratu ve 12. týdnu těhotenství. Také jsem měl velmi obtížný porod. A v této fázi po porodu se můj otec dostal do nemocnice a matka brzy otěhotněla a čekala mladšího bratra. Matka měla velmi těžké existenční problémy. A pak jsem se dostal do nemocnice, kde jsem byl operován bez narkózy. Takže i tato fáze u mě nebyla dobrá. Proto vám chci ukázat, jak je důležité to všechno u každého člověka znát, abyste mu mohli cílenou terapií pomoci.  Příklad: Mám pacientku po autonehodě. Její manžel a dva synové byli velmi těžce zraněni. Měli zlomené ruce a nohy. Ona sama utrpěla jen velký náraz. Její manžel a oba synové se velmi rychle uzdravili a vrátili se z nemocnice domů. Ale matka zůstala velmi dlouho postižená následkem posttraumatické zátěže, měla poruchy spánku, jídla apod. A pak přišla ke mně na terapii a jako důvod uvedla autonehodu. Mluvili jsme o té nehodě hodně, ale její potíže se velmi zhoršovaly. Potom dostala strašnou migrénu, bolesti zad, potíže s dechem, a její manžel začal o terapii pochybovat. Zavolal mi a stěžoval si: Pane Dowlingu, co s mou ženou děláte, vždyť je na tom stále hůř? Já jsem vycítil, že všechny potíže té ženy měly jinou příčinu, autonehoda byla jen spouštěcím faktorem. Začal jsem s uvolňovacími cviky a hypnózou a ona začala mít sny, že oba její synové zemřeli při porodu. Ale já jsem věděl, že obě děti se narodily zdravě a spontánně. Ale její sny byly hrůzostrašné, o tom, jak její děti zemřely při porodu. Požádal jsem ji, aby se zeptala své matky, jak se narodila ona sama. Paní sebejistě odpověděla, že to jistě nebude s jejími problémy souviset. Ale přesto šla za svou matkou a vyptala se na okolnosti svého porodu. A matka jí vyprávěla, že její porod byl dramatický, velmi těžký, pomocí kleští. Nejsem detektiv, ale toto spojení mezi autonehodou a jejím vlastním porodem bylo příčinou. Když jsem na to zaměřil terapii, byly potíže během šesti týdnů pryč.  Mnoho pacientů v  dnešní Evropě má symptomy jako migrény, poruchy srdeční frekvence, poruchy dýchání a angíny, bolesti zad, a v mnoha zemích se provádějí náročné diagnózy pomocí CT a jiných moderních metod, ale možná po roce marného vyšetřování prohlásí leckterý lékař: Lituji, ale vaše problémy budou psychosomatického původu. Ani s nejlepšími diagnostickými metodami nejsme schopni najít organickou příčinu poruch. Pacienti přicházejí s obrovskými složkami s dokumentací, která jistě stála velké peníze. Ale příčina potíží není ve tkáních, ale v jejich vnitřní psychice. Uvedu příklad z oblasti výzkumu rakoviny. V Heidelbergu v Německu máme Německý ústav pro výzkum rakoviny, kde dělají velkou práci v genetickém výzkumu, hledají příčiny rakoviny a snaží se přijít na to, proč někdo může dostat rakovinu. A přirozeně nacházíme i genetické příčiny, ale ty nejsou schopny dostatečně odůvodnit, proč určití lidé dostanou rakovinu. A teď jsme poznali, že lidé, kteří mají rakovinu, prožili nevyřešený rozchod zhruba rok předtím, než nádor vznikl, asi 80% onkologických pacientů prožilo nějaký bolestný rozchod. Až do doby před třemi lety se nikdo onkologických pacientů neptal, jestli neprožili nějaké těžké trauma v oblasti svých vztahů. A my teď víme, že důležitou příčinou onemocnění rakovinou může být psychické zahořknutí. Víme teď, že mnoho pacientů trpí tzv. posttraumatickým zahořknutím. Je to stav deprese, zahořknutí v důsledku traumatu. V angličtině se to nazývá Post-traumatic embitterment disorder(PTED). Pojem PTED už je užíván jako mezinárodní psychiatrický termín a najdete jej i na internetu. Tento nový výzkum ukazuje, že pacienti trpící tímto syndromem daleko častěji podléhají rakovině. V bývalé NDR máme velmi mnoho případů této diagnózy PTED a pacienti jsou léčeni např. v univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. Mnoho starších lidí z bývalé NDR trpících tímto syndromem pociťovalo revoluci jako podvod. Prováděl jsem vlastní výzkum ve východoněmeckém městě Chemnitz (za komunismu Karl-Marx-Stadt) a v Lipsku a ten ukazuje, že lidi nejvíce trpící tímto syndromem prožili velmi těžké psychické zranění v prvních fázích života od početí do předškolního věku. Dříve než my dojdeme psychické újmy, uděláme si přestávku. Mám otázku: Kolik je tu v sále porodních asistentek? Kolik je tu lékařů – gynekologů, kolik zdravotních sester nebo dětských sester? Chtěl bych teď svůj výklad orientovat na porodní asistentky a sice na to, jak je možno při porodu postupovat, aby činnost asistentky byla skutečnou pomocí. Chtěl bych vám ukázat, jak působí stres na dítě v děloze a jak to souvisí s porodem. Všechny studie ukazují, že je třeba, aby se těhotná cítila uvolněná, jako na dovolené. Když je rodina těhotné v pořádku, všichni jsou šťastni a těší se na dítě, je to nejlepším předpokladem zdravého dítěte. Toto dítě jsem fotografoval, když bylo na světě ani ne 10 minut. Vidíte, jak je šťastné, sebevědomé, byl to krásný porod, který oba, matka i dítě, prožili jako velkou radostnou událost. Takové dítě má velké pozitivní šance pro budoucnost. Zde je jiný porod téhož dne, byl ale těžký, trval velmi dlouho. Ale ani zde jsme neintervenovali, čekali jsme trpělivě. I toto dítě přišlo na svět spontánně. Nešlo to tak dobře, jako u prvního dítěte, ale bylo to pořád lepší, než použít násilné metody pro urychlení porodu. Naučil jsem se od Michela Odenta mít hodně trpělivost při porodu. Před čtyřmi týdny jsme měli během dvou dnů sedm porodů v porodnici v Chemnitz. To mělo souvislost s mistrovstvím světa. V Německu teď přibývá hodně dětí. A z těchto sedmi žen ta, která přišla první, porodila jako poslední ze všech. Neměla to jednoduché. V nemocnici by jistě na ni naléhali a pospíchali by, asi by použili císařský řez. Když je ale dost klidu a trpělivosti, když nejsou žádné komplikace, je i tak možno porodit spontánně a šťastně bez medicínské intervence.  Toto je domácí porod v Anglii, kde to není až tak časté. Dnes je nejvíce domácích porodů v Holandsku. I když se tomu nechce věřit, domácí porody jsou statisticky velmi bezpečné. Když má žena správnou pomoc, správné informace a správnou důvěru, pak je domácí porod to nejlepší. Moje děti se doma narodit nemohly, jsem šťastný, že existují nemocnice. Ale domácí porod je důležitou tradicí, kterou je nutné podporovat. A také kojení. To je moc důležité, ta vazba. Tohle děťátko je staré 12 hodin a vazba je pro něj důležitá. Tohle je to samé dítě v devíti měsících, stále je šťastné a spokojené. A pak nastane druhý porod a to dítě se uvolní. Toto je obrázek šťastného dítěte, které jde do světa s velkou radostí a samo maminku opouští. Jak jsem říkal už předtím, celá doba až do této fáze je velmi důležitá. Toto spojení pomocí placenty a pupeční šňůry ovlivňuje zdraví člověka. Víme, že všechny neuropeptiny a neurotransmitery procházejí placentou od matky k dítěti. Takže dítě prožívá a vnímá vše, co cítí matka. Pokud je matka šťastná, pak je i dítě šťastné. Působí na ně ty stejné hormony. Jaký stres způsobuje problémy v těhotenství? Dost často to způsobuje otec dítěte, nebo partner či přítel, ale také velmi často je to babička, matka budoucí matky, kdo působí stres, pak otec budoucí matky, tedy dědeček, říkám to teď v pořadí, jak se to vyskytuje. Dále zde působí také tchýně a tchán. Hlavní stres je tedy daný vztahy v rodině. A podle studií je tento stres spojen s komplikacemi během porodu, jako vakuumextrakce, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestezií, také s předčasnými porody i s intenzivní péčí. Ukazuji tyhle obrázky, i když jsou smutné, protože i tímto způsobem přicházejí na svět děti. Ne každá vakuumextrakce však dopadá takovým způsobem. Tady je vidět dítě 24 hodin po porodu, porodní nádor. Nikdo mi nevymluví, že toto není těžká životní zkušenost, poranění. Je pravda, že ne každý člověk potom trpí bolestmi hlavy, ale mnoho lidí, kteří mají migrénu a bolesti v oblasti spodiny lebeční, má za sebou porod vakuumextrakcí nebo kleštěmi. Tento způsob porodu může mít dlouhodobé následky. Cílem mé práce je zabránit co možná nejvíce tomuto způsobu vedení porodu.  Tento chlapec má pět let a tady vidíte, jak je jeho lebka poznamenána následky porodu. Můžete se podívat kolem sebe tady v sále a podle obličeje budete schopni přibližně odhadnout, jakým způsobem kdo z vás přišel na svět. Zde přítomní lidé, kteří mají velmi symetrický obličej, přišli na svět rychlým porodem, císařským řezem nebo koncem pánevním. Císařský řez je komplikace pro dítě. Některým dětem, jako třeba i mým, se tak dá zachránit život, ale na úkor něčeho jiného. Mám v péči mnoho dětí, které mají psychické poruchy jako úzkostný strach, noční můry, a lze to odvodit jako následky císařského řezu. Tady vidíte dítě, které se mohlo narodit normálně spontánně, ale použití násilí mu neprospělo. Také narkotika, zde vidíte relativně předčasně narozené dítě plné narkotizačních prostředků. Toto dítě muselo být brzy resuscitováno pomocí kyslíku, a to je úplně jiný zážitek než krásný a radostný porod, který jsme viděli předtím. Mnoho lidí, kteří trpí velkým strachem, zažilo něco podobného. Také se mohou projevit zážitky nedonošených dětí, které strávili nějakou dobu v inkubátoru. Například minulý týden bylo propuštěno do domácí péče děťátko, které se narodilo jako první v historii ve 22. týdnu těhotenství (v USA). To je úplně jiný začátek života, než když se může dítě narodit spontánně po devíti měsících těhotenství.  Teď vám chci ukázat, jak dítě prožívá stres v děloze. Stres v děloze ovlivňuje zásobování dítěte placentou. A zde si musíme říci něco nového o placentě. Teprve teď začínáme v Německu a v Anglii více zkoumat tento orgán, tohle je placenta čtyři měsíce po početí. Každý z nás má takový orgán, strom života. Tento strom života je součástí našeho těla, nepatří matce. Jak už víte, je velmi důležité, že pupeční šňůra má silnou centrální cévu a tato céva přináší okysličenou krev dítěti a pokračuje nahoru k játrům. A tyto dvě artérie, ty modré, odvádějí odkysličenou krev do placenty, aby se znovu okysličila. A velmi důležité přitom je, že ty dvě artérie jsou spojeny s dolními končetinami. Zde vidíme embryo 24 dní staré, tady je pupeční šňůra a tady začínají růst nohy. Asi 40. den začíná pučet nožka (naznačená) a kolem 60. dne se krevní oběh končetiny propojuje s krevním oběhem placenty. To je z anatomického hlediska velmi důležité. Možná to nevidíte moc dobře, ale artérie přicházejí zleva a zprava kolem genitálií dítěte, z oblasti třísel – tady to vidíte trochu lépe, tady je pupeční šňůra – a přesně zde je pupeční šňůra propojena s krevním oběhem dolní končetiny. To je důležitá informace. Tady je větší obrázek. Tady vidíte pupeční artérie, a tady je krevní oběh nohy. Proč je to důležité? Tady máme dítě těsně po porodu. Ještě nemá oddělenou pupeční šňůru. Ale podívejte se na nohy, to děvčátko má velké napětí v bederní oblasti, protože krevní oběh k placentě velmi souvisí s touto oblastí. Tady je další miminko porozené císařským řezem. Mohli byste si myslet, že tohle dítě nemá problém, protože nepláče, ale ono je v hlubokém šoku. Hodně lidí si myslí, že poporodní trauma je záležitostí hlavy, poranění lebky, ale většina lidí, kteří prožili poporodní trauma, zažili pánevní šok. Co je to šok pánve, pánevních svalů? Co si pod tím máme představit? Pokusím se vám to vysvětlit. Krev přichází z placenty, jde do pupečníku, stoupá nahoru k játrům a až k mozku. A krev, která se vrací do placenty, přichází z třísel. Pupečníkové artérie přecházejí do pupečníku a krev jimi proudí zpět do placenty. Tyto dvě části těla jsou velmi úzce spojeny s krevním oběhem placenty. Zde můžeme porozumět tomu, jak vzniká kýla u novorozenců nebo problémy s kyčlemi, např. dysplazie, vidíme, že za to může napětí v pánvi. Tento sval se nazývá musculus psoas a pokud dítě tento sval napne, rozevře pánev. Zkusím to vysvětlit: má-li dítě placentární insuficienci (nedostatečné zásobování prostřednictvím placenty, tj. dítě nedostává dostatek kyslíku z placenty), musí toto dítě zvýšit svou srdeční činnost, až na více než 140 úderů za minutu. A tato zvýšená srdeční činnost (tachykardie) umožní, aby dítě v děloze nedostatečnost placenty přežilo. Dítě tedy své matce začne pomáhat. Mnoho dětí v děloze musí pracovat, aby přežily. Pomocí ultrazvuku můžeme pozorovat, že když dítě zvýší svou srdeční činnost, napíná sval psoas, aby obě tyto části těla rozevřelo. Aby co nejvíce usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Je vám tento mechanismus jasný?  Řeknu vám příklad z doby mých studií medicíny. Tenkrát nebyl ultrazvuk a všechny pacientky jsme museli vyšetřovat pohmatem, rukou prohmatat břicho těhotné. Můj profesor mi řekl: Dowlingu, vyšetřete tuto paní. A já jsem tady dole nahmatal hlavu. Vyšetřoval jsem dál a najednou jsem nahmatal tady nahoře také něco velmi tvrdého. Pomyslil jsem si: dvojčata! Ale profesor řekl: Ne, ne, ještě jednou. Tak jsem vyšetřoval znovu to tvrdé místo nahoře a přišel jsem na to, že je to hodně pevně sevřený zadeček. Tato maminka kouřila. Kouření znamená okamžitý stres pro dítě. Jakmile si matka v těhotenství zakouří, dítě zvýší svou srdeční činnost, aby přežilo. Přitom napíná psoas, aby usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Ukážu vám na svém vlastním těle, co je možné zjistit ultrazvukem. Dítě, jehož matka kouří, neleží v děloze uvolněné, ale leží takto. Napíná psoas, a na ultrazvuku vidíme prohnutý kříž, vidíme, že kolena jsou roztažena od sebe, zadeček je úplně tvrdý, velký sedací sval (m. gluteus maximus) je také úplně stažený, a tento mechanismus slouží tomu, aby dítě rozevřelo tato místa: pánev a třísla, aby se co nejvíce usnadnil průtok krve k placentě. Když miminko napne psoas, nemůže dojít k porodu. Protože aby mohl porod proběhnout, musí mít dítě nohy uvolněné. Kolik zde přítomných porodních asistentek vidělo porod pomocí vakuumextrakce, kdy lékař velikou silou táhne zvonem hlavičku ven? Když jsem viděl první porody pomocí vakuumextrakce, myslel jsem si, že to dítě bude obrovské, aspoň 4 kila. A po půl hodině tahání bylo porozené malé dítě, které mělo sotva dvě kila. Důvod tohoto velmi často pozorovaného jevu je ten, že když má matka stres nebo kouří, dítě zůstává malé, do dvou kilogramů, ale má velmi pevný zadeček, zvýšenou srdeční akci a kvůli napnutým svalům zůstává dítě zaklíněno v matčině těle. To je důvodem, že stres v těhotenství může vést k velmi těžkým porodům i u malých dětí.  Tady vidíme celý musculus psoas, a je vidět, že přesně v místě tříselného kanálu (canalis inguinalis) se dítě pokouší zde rozevírat své kyčle a tím dochází k napětí tohoto svalu. Mnoho lidí přišlo na svět s napnutým a zkráceným bederním svalem - musculus psoas, to vede k bolestem v kříži (prohnutý kříž), k potížím s kyčelními klouby a bohužel i k bolestivým porodům. Tady je vidět, že oblouk pánve je tady dole. Ale kdyby tento člověk – tato žena – byla těhotná, její dítě by jí sedělo tady vpředu. Každé dítě, které se má narodit, musí projít mezi oběma bederními svaly (m. psoas). Tyto bederní svaly jsou branou k pánevnímu dnu. Mnoho lékařů a porodních asistentek obvykle sleduje pánevní dno, aby zjistili, jak je porod daleko, ale to pánevní dno není zase až tak důležité. Daleko důležitější je stav obou těchto psoatických svalů. Uvedu příklad dvou posledních porodů, které jsem vedl: přišla malá žena s malým bříškem, která šla uvolněně: kladla nohy rovně. Měla krásný, téměř bezbolestný porod a dítě mělo porodní váhu 4200 g. Ve stejný den rodila velká žena, která při chůzi kladla nohy od sebe, a měla obrovské břicho. Měla prohnutá záda v kříži, velké bolesti v zádech a zdálo se, že dítě bude velmi velké a těžké. Porod byl velice bolestivý, dítě pořád zůstávalo vysoko. Porod trval 29 hodin a miminko vážilo jen 2100 g. Důvod? Měla napnuté psoasy, bolesti v kříži, prohnutá záda, protože bederní svaly svým stažením táhnou dopředu bederní páteř. Tyto svaly také vytáčejí kyčle směrem ven. Ukážu vám to: když napnu psoasy, nohy se mi rozevřou: ze způsobu chůze jakéhokoliv člověka tak mohu poznat stav jeho psoasů. To je důležitý moment pro porodní asistentky. Stačí si všimnout, jak maminka přichází na porodní sál: pokud klade nohy před sebe rovně bez napětí, lze očekávat jednoduchý porod bez bolestí. Pokud klade nohy rozevřeně, lze očekávat komplikace. Na bederních svalech totiž navíc sedí nervové pleteně bederní (plexus lumbalis). Když dítě prochází mezi bederními svaly, otírá se o tento nervový pletenec. Tím působí tu strašlivou bolest, kterou žena téměř nemůže vydržet. Porodní bolest tedy není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno, ale jak se odírá o nervové pletence. Když chcete utišit bolesti při porodu, musíte co nejvíce uvolnit psoasy. Ve svých kursech učím porodní asistentky, jakým způsobem svaly co nejvíc uvolnit. V kurzech přípravy na porod nebo při zvládání krizových situací na porodním sále. Všechny informace, které zde uvádím, byly vědecky potvrzeny v této studii z Darmstadtu, proto chci, abyste opravdu pochopili, co tam píšeme. V rámci této studie jsme navštěvovali těhotné u nich doma. A u nich doma jsme měřili bazální srdeční frekvenci dítěte, bylo to vždy v 37. týdnu těhotenství. Zjistili jsme zřejmou souvislost: čím vyšší byla bazální srdeční frekvence, tím větší byly komplikace při porodu. Měřili jsme doma u maminek, protože v důsledku stresu z nemocničního prostředí může tlak krve i srdeční frekvence stoupnout maminkám i miminkům. Zdravé děti v děloze mívají frekvenci srdečního tepu kolem 120/min, pokud se měření provádí doma. U některých dětí stresovaných maminek jsme naměřili více než 140/min., u nich pak byly porodní komplikace, následovaly problémy s kojením, a ještě tři měsíce po porodu měly tyto děti zvýšenou srdeční frekvenci, jsou to děti s typickými poruchami spánku a častým pláčem (tzv. ukřičené děti). To vše je v korelaci se zvýšenou srdeční činností v těhotenství.Výzkum kojenců dokazuje, že bazální srdeční frekvence je v korelaci s temperamentem v raném dětství. Problematické děti mívají zvýšenou srdeční činnost. To platí i pro hyperaktivní děti: když dospějí do školního věku, neposedí, vrtí se. V Německu, v Anglii, v Rakousku výzkumem hyperaktivních dětí zjistili, že problémem není inteligence, ale právě  srdeční činnost. Každý člověk, který zažil bušení srdce, ví, že se v takové chvíli nemůže soustředit, zaskočí ho strach. Bušením srdce trpí mnoho dětí.Dalším z důvodů zvýšené srdeční činnosti je tokolýza. Víte, že když má žena předčasné bolesti, dostane léky na snížení děložního tonusu (tokolýza). Tato tokolýza ovlivňuje srdeční činnost matky i dítěte. Podle studií mnoho hyperaktivních dětí dostávalo v těhotenství nebo krátce před porodem tyto léky.Existuje mnoho studií o vlivu nikotinu v těhotenství. Pro dítě je jeho účinek velmi nebezpečný. O nikotinu víme tolik, že centralizuje náš krevní oběh. Když kouříme, dostává se (kromě jiného) více krve do mozku, ale končetiny jsou zásobeny krví méně, a také děloze se krve, a tedy i kyslíku, nedostává. Je již také dokázáno, že kouření vlastně působí jako antikoncepce. Pokud žena kouří, daleko obtížněji otěhotní. Podle studií musí až 30x častěji mít pohlavní styk s manželem, než otěhotní – příčinou je právě nedostatečné prokrvení podbřišku. Podobný mechanismus funguje u trávicího traktu - při kouření není dost prokrvena oblast trávicího traktu, takže neprobíhá správně trávení a člověk zůstává štíhlý. Je to stejný mechanismus jako u dělohy.  V Německu – nevím, jak je to u vás - dnes kouří až 40% žen ve věku 18 – 44 let, v Rakousku a ve Švýcarsku je to ještě horší. Tam kouří 50% žen mladších 20 let. V Německu je počato, nošeno po celé těhotenství, rodí se a vyrůstá 60% dětí v domácnosti, kde alespoň jeden její člen kouří. To je veliký problém. Důsledkem jsou předčasné porody, děti se rodí s nižší porodní váhou, nenarozené děti kouřících matek mají menší orgány (např. ledviny, slezinu, játra). U těhotných kuřaček je až 8x větší riziko náhlého úmrtí novorozenců. U dětí s porodní váhou pod 2500 g je až 16x větší riziko, že dítě do 9 měsíců zemře. Také je velmi důležité, jestli kouří otec dítěte,  protože i pasivní kouření škodí. I když otec kouří jen v práci nebo venku, ale pak si večer lehne vedle své ženy do postele, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin pod stejnou pokrývkou a dostane se tak k těhotné ženě a pak pupeční šňůrou až k dítěti, které pak nutně zvýší svou srdeční frekvenci. Pokud otec dítěte kouří, kde má tedy spát? Třeba v koupelně… Tady mám takový legrační obrázek. Pochází od jednoho lékaře z Anglie, kde v r. 1940 při výzkumu zjistili, že krevní oběh k placentě se odráží v horních i dolních končetinách. To znamená, že když dítě zvýší svou srdeční činnost a pumpuje tak hodně krve do placenty, pumpuje hodně i do rukou a nohou. Podobné je to i s léky: když žena bere Kontergan, cítí dítě toto nebezpečí u pupku a snaží se této krve co nejrychleji se zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin, kde působí negativně). Tady vidíme ručičku asi 10-týdenního plodu, dítě mělo zvýšenou srdeční činnost. Vidíme, že má nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev, dítě je ve stresu. To má vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Pokud je dítě uvolněné, s tepem 120/min., má nakonec otisky ve tvaru volných vln, u dětí s tepem nad 130/min. začínají prsty otékat a rýhy otisku prstu jsou změněné do smyček, smyčka směřuje ven. Pokud má maminka velký stres, musí dítě hodně pracovat a bojovat o přežití, nastává zrychlený srdeční tep nad 140/min a prsty jsou hodně oteklé. Stres má za následek kruhy v otisku. Tyto kruhy v otisku na prstech už zůstanou navždy, to jsou stresové děti. Můžeme se podívat na ruce, Každý může na vlastní ruce vidět, jak moc muselo jeho srdce pracovat v prvních 15 týdnech života. To je objev profesora Nathanielsze: ukazuji to všem svým pacientům. Tyto zážitky v děloze ovlivňují zdravotní stav srdce. Hyperaktivní děti mají kruhové útvary v otiscích prstů – je to dáno jejich zvýšenou srdeční frekvencí.  Teď to vše shrneme: účinky nikotinu i všechny druhy stresu působí i na dítě. Když musí matka moc pracovat, když má psychický stres, je ovlivněno i dítě. Po porodu je dítě přehnaně závislé na matce, nemůže se odpoutat od matky: nejraději by pořád pilo u prsu. Je to příznak, že v děloze prožilo nějaký nedostatek – nazýváme to prenatální nedostatkový syndrom (prenatal deprivationsyndrome). Dítě v děloze muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo potřebné látky k životu, po celé těhotenství bylo dítě koncentrováno na jediný cíl: dostat dost živin. A to zůstává v psychice i po porodu. Proto některé chce pořád pít, pořád chce být kojeno. To jsou ty děti, kdy chce maminka uspat dítě u prsu, pak opatrně přejde k postýlce a dítě položí a zanedlouho se dítě opět rozpláče a vyžaduje maminku znovu. Tyto plačtivé děti mají patologicky napjaté psoasy, mají blokované křížové a kyčelní (iliosakrální) klouby, mají zpomalený vývoj, tj. začínají později chodit. U těchto dětí je nebezpečí pupeční a tříselné kýly. O samotě jsou velmi neklidné a mají pořád zvýšenou srdeční činnost (puls přes 100/min.). Studie také prokázaly zvýšení pravděpodobnosti srdečních nemocí v dospělosti, navíc u mnoha lidí je riziko srdeční nemoci spojeno s podváhou. Muž, který měl porodní váhu menší než 2500 g, má o 50% větší riziko, že příčina jeho smrti bude srdeční nemoc. Tyto studie lze najít i na internetu. U žen je pravděpodobnost nižší, u těch, které se narodily s váhou pod 2500 g, je riziko úmrtí na srdeční nemoc pod 23%. Porodní váha je tedy velice důležitým faktorem pro zdravá vývoj v dospělosti. V Evropě i ve světě se na léčení srdečních nemocí vydává ohromné množství financí, přitom nejjednodušším prostředkem je preventivní péče, která se postará o to, aby ženy prožívaly bezproblémové těhotenství a aby jejich děti nepřicházely na svět předčasně a s nízkou porodní váhou. Toto je anekdota z Lékařských listů v Německu. Porodní asistentky zjistily porodní váhu 2 200 gramů. Jedna z nich říká: napište mu termín na měření krevního tlaku na rok 2035. To ale není vtip. Tato situace jen reflektuje lékařská fakta. Tohle je ještě jednou shrnuté vysvětlení, obrázek s kyčelními svaly (musculus psoas), zde je kyčelní kloub, na jehož vnitřní stranu zezadu navazuje musculus psoas. A právě tento sval způsobuje veliké bolesti zad a kyčelních kloubů. Víme, že dnes mnoho nemocnic nabízí výměnu kyčelního kloubu za titanovou náhradu. Ale pro správnou terapii pro všechny takové problémy stačí jediné: uvolnit psoas. Dnes odpoledne budu říkat informace zvláště pro porodní asistentky: jak lze stanovit diagnózu psoasu a jak jej lze uvolnit. A až budete tuto techniku sami používat v předporodní přípravě, uvidíte, že bude daleko méně porodních komplikací a žen, které volají po utišujících prostředcích. Čím je tento sval uvolněnější, tím je porod jednodušší. Na tomto obrázku vidíte, jak musculus psoas ovlivňuje ostatní svaly po celé své délce a napětí se přenáší nahoru, do míchy a páteře a až do hlavy. Napnutý musculus psoas působí problémy dole v pánevním dnu nebo nahoře v horní části těla. Například děti, které mají astma, mají poruchu dýchání, o níž se odborníci domnívají, že je hormonálního původu. Ale já vím ze zkušenosti, že 70% astmatických dětí má napnutý musculus psoas a jejich bránice je příliš vysoko, protože působí napínáním bránice proti napětí psoasu. Velice jednoduchá terapie spočívá v uvolnění tohoto psoasu. Už jsem vám ukazoval obrázky dětí ve stavu šoku v pánevní oblasti po porodu, zvláště po císařském řezu. Například moje dcera prodělala velmi rychlý císařský řez kvůli diagnóze vcestné placenty. Prožila velmi silný šok pánve. Zvláště napětí levého svalu musculus psoas vede k poruše trávení, protože tlusté střevo vede právě tudy a obsah střeva musí musculus psoas obejít. Mnoho dětí trpí zácpami a plynatostí a maminky se pokoušejí strkat do zadečku všechno možné, ale to je k ničemu. Ale ani změna stravy nepomůže, protože problém spočívá v mechanické blokádě v oblasti třísel. Mnoho dětí trpících zácpou mají napnutý musculus psoas. I moje dcera dodnes trpí zácpami, zvláště v důsledku stresu. To je typické pro děti, které prožily porodní trauma. Výzkumy navíc ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka sama nikdy nekouřila, povede to přesto k porodním komplikacím. Negativní vliv babiččina kouření způsobí nejen to, že její dcera bude mít zkrácený psoas, ale komplikace při porodu se přenášejí i na vnučku.Zde vidíte nervovou pleteň bederní (plexus lumbalis), tyto nervy jsou všechny uloženy na svalu musculus psoas, a zde je nervová pleteň křížová (plexus sacralis). Při porodu tlačí dítě hlavičkou na nervovou pleteň a musculus psoas, který je za předními svaly. Porodní bolest je způsobena tlakem hlavičky, která může nervovou pleteň až poranit. A poslední, velmi důležitý bod projdeme ještě před přestávkou:Tyto informace jsou velmi důležité pro porodní asistentky i lékaře, protože se týkají vedení porodu. Je to velice důležitá studie, která je i na internetu. Autoři jsou profesoři Zlotkin a Lagerkranz. (Zlotkin je prof. pediatrie v Torontu). Měřili hladinu krve u dítěte během porodu, hlavně katecholamin a adrenalin. To jsou ty černé trámečky vpravo. Vidíme situaci 1 den před porodem. Zde jsou údaje o zdravém miminku, které pak bylo porozeno spontánně vaginálně, druhý údaj patří zdravému dítěti, které se narodilo císařským řezem, a třetí dítě je s nedostatečností placenty, takže hypoxické dítě. To má zvýšenou hladinu katecholaminu 40. 10-6 molů na litr. Pro srovnání: u zdravého dospělého muže, který uběhne 5 km, se hladina katecholaminu zvýší na 8. 10-6 molů na litr. A zde vidíme průběh těchto hodnot při porodu, zdravé dítě při spontánním porodu také dosáhne hodnoty 40. 10-6 molů na litr, ale jen na minimální dobu. Tento adrenalin koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a do srdce. Tlak krve v končetinách, v trávicím traktu a v žaludku se tak velmi sníží. Říkáme tomu mechanismus ochrany hlavy, protože se přitom chrání mozek před nedostatkem kyslíku. I během velmi složitého porodu je mozek chráněn před poškozením. A zde vidíme hodnotu u plánovaného císařského řezu. Toto dítě nemá zvýšený adrenalin, takže u něj nepůsobí mechanismus ochrany hlavy. To je možná příčina vzniku traumatu dítěte přivedeného na svět císařským řezem. U mnoha dětí to vypadá, jako kdyby v okamžiku císařského řezu byl krevní oběh mozku najednou bez kapky krve. Dole je pak údaj o dítěti s placentární nedostatečností, při spontánním porodu i při porodu císařským řezem, a toto dítě se může dostat až na hodnotu přes 200 . 10-6 molů na litr. Přestože tyto děti měly velice těžký porod, mají daleko menší sklon k nemocem. To obrovské množství adrenalinu jim ochrání mozek, zapne imunitní systém a pomocí něj dětem dozrají plíce. To vše se můžete dočíst ve studii na internetu. Další měření proběhlo dvě hodiny po porodu. Všechny děti se srovnaly na normální hodnoty. Jediným problémem zůstává zdravé dítě porozené císařským řezem. Když tuto medicínskou skutečnost vysvětlíme maminkám a tatínkům, většina maminek pak raději volí spontánní porod, alespoň to chce zkusit. Ten adrenalin je vlastně první dárek, který matka může dát svému dítěti. A i když pak porod musí přece jen být ukončen císařským řezem, je pro dítě lepší začít porod bolestmi. I lékaři vědí, že když mají provést císařský řez, je lepší pracovat s  břichem napnutým porodními stahy než s uvolněným břichem.  Teď jste vyslechli mnoho vědeckých informací, zkusíme se podívat na vaše dotazy, abychom zjistili, zda jste tomu dobře porozuměli. Mám tu dotaz na depresi. Jedná se o osobu, která je dvojčetem, a po porodu císařským řezem byla v inkubátoru. Je to dobrý příklad. Nelze si myslet, že každý porod dvojčat provedený císařským řezem s následným použitím inkubátoru musí končit depresí. Ale při terapii pro tuto konkrétní osobu je velmi nutné vzít v úvahu tyto prožitky a skutečnosti. Když totiž lékař takovému člověku jednoduše předepíše psychofarmaka, aniž by prováděl psychoterapii, tak se ten problém vůbec neřeší. Pro mne je důležité u člověka, který bere psychofarmaka, provést psychoterapii, musíme jít ke kořenům psychických poruch.  Abych vám vysvětlil svou koncepci, uvedu zde příklad sebevražd. O sebevraždách je mnoho studií, které dokazují určitou souvislost mezi tím, že sebevraždy oběšením často podstoupili lidé, kteří měli při porodu omotanou pupeční šňůru kolem krku. Ale to neznamená, že dítě, které se narodí s pupeční šňůrou okolo krku, se později oběsí. Studie prokazují, že se člověk při plánování sebevraždy vrací k prožitkům z raných fází života. Tyto studie lze rovněž najít na internetu, jsou od prof. Jacobsona, Karolinska Institut, Stockholm. Jiní sebevrazi, kteří skáčou z vysokých budov, mostů nebo z vlaku, mají za sebou často porod vakuovou extrakcí nebo kleštěmi. U lidí, kteří se otrávili tabletami nebo plynem, bylo často při porodu použito narkotizačních prostředků. Ale chci vám správně vysvětlit svou koncepci. Byla zde otázka, má-li amniocentéza (vyšetření plodové vody) negativní účinek. Při ověřování těchto účinků se používají dvě metody. Při první se hodnotí dva tisíce dětí, jejichž matky prodělaly amniocentézu. Po jejich vyšetření se nenajdou žádné statisticky signifikantní projevy. Při vyšetření plodové vody totiž většina dětí spí. Jen některé děti jsou při plném vědomí a prožívají paniku. Některé děti si dokonce hrají s jehlou, protože si z jehly nic nedělají. Ze vzorku 1000 dětí po amniocentéze se nenajdou žádné zvláštní problémy. Druhá metoda je úplně jiná. Z praxe mé ženy jsem si vybral asi 200 dětí přes 10 let, které měly panickou hrůzu z injekce. Každý lékař se setkal s dětmi, které při pohledu na injekci mají smrtelnou hrůzu. Dítě se musí při injekci držet násilím. Při vyšetřování dětí, které mají fobii z injekcí, zjistíme, že tyto děti byly v raném věku často v nemocnici a dostávali hodně injekcí a ty děti, které v nemocnici nebyly, často měly amniocentézu. Když se ptáme jejich maminek, tak ty uvádějí, že to bylo strašné. Amniocentéza jim vyvolala stahy, musely zůstat v nemocnici. Je mnoho rodičů, kteří slyšeli, že jejich dítě mělo šňůru okolo krku, a mají z toho hrůzu a věří, že pro jejich dítě to bylo velké trauma. Je třeba si uvědomit, že pupeční šňůra okolo krku nemusí vůbec nic znamenat, pokud je hodně dlouhá. Jen krátká omotaná pupeční šňůra může být pro dítě hodně, i smrtelně nebezpečná.  Podobně i císařský řez znamená pro sítě trauma a nelze stanovit všeobecně jeho následky. Když ale má dítě nebo dospělý nějakou poruchu, kterou normální školní medicína neumí vysvětlit, pak je důležité se ptát na zážitky z prvních vývojových fází života. Například bolesti břicha: v Německu teď třetina dětí jde alespoň jednou k lékaři z důvodu bolesti břicha. Čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím větší je pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu. Čím dále od pupku, tím více je třeba tento problém zkoumat vážněji. To je velice jednoduchá pomůcka. Mnoho dětí má podivné potíže, které vedou i ke zvracení, ale ty mají původ v porodu a v odstřižení pupečníku. Školní medicína přitom nenachází žádné onemocnění konkrétního orgánu.O přestávce jsem dostal dotaz na diagnózu: kde lze ke studiu tohoto tématu něco najít. Uvedu jméno zakladatele psychoanalýzy. Sigmund Freud popíral, že rané zážitky z porodu nebo z prenatální fáze by mohly mít vliv na psychický vývoj. Jeho pokračovatel Otto Rank v r. 1924 uveřejnil knihu Trauma porodu, a Freud byl otřesen. Tato kniha popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Otto Rank se domnívá, že mnoho lidí má silnou touhu vrátit se zpět do těla matky. Je to příklad metody, kdy někdo dává traumatu zcela konkrétní obsah. Když jsem četl tuto knihu, ještě jsem nic nevěděl o svém vlastním porodu. Ale pro lidi z bohatých rodin, jako Sigmund Freud nebo Otto Rank, kteří se kolem r. 1880 nebo 1890 narodili v oblasti Vídně nebo v Maďarsku, porod skutečně znamenal oddělení od matky, protože jako děti byly odevzdány chůvě a mnoho z nich se vrátilo ke své skutečné matce až ve věku čtyř let.  Hovoříme-li o traumatu porodu, je třeba mít na paměti, že každý člověk může mít z porodu jiné zážitky. Tato fakta jsme si uvědomili až při práci s LSD. Těmito otázkami se zabývali dva vědci, Angličan Frank Lake, druhý je myslím z Prahy, Stanislav Grof. V r. 1956 začal Stanislav Grof pracovat s LSD. Oba psychiatři používali LSD a ještě dost dobře neznali jeho účinky. Byl to do té doby neznámý lék. Frank Lake podával svým pacientům na psychiatrii minimální dávky LSD, Stanislav Grof podával větší dávky. Mnoho z těchto pacientů pak zcela spontánně vyprávělo, že znovu prožili svůj porod nebo život v těle matky. Frank Lake si vše zaznamenával a pokračoval skoro 10 let – do r. 1964, ale pořád svým pacientům nevěřil a považoval to za fantazii. Nejsem si jist, ale tuším, že v r. 1964 si vzal LSD sám. Najednou svým pacientům uvěřil. V r. 1966 uveřejnil rozsáhlou knihu, kde popisuje, že porodní trauma může být souhrnem mnoha rozmanitých zážitků z porodu. Dnes odpoledne budu ještě hodně mluvit o traumatologii. Musíme si uvědomit, že od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit. To, co se člověk od početí naučí, to se ukládá v jeho organismu, v tkáních, v mozku. Všechno, pozitivní i negativní vzpomínky, se ukládají do paměti.  Já jsem Franka Lakea poznal v r. 1974. V té době bylo v Anglii používání LSD zakázané. Vznikla otázka, jak se k těmto raným zážitkům dostat bez LSD. Nabízela se domněnka, že ty vzpomínky z raného vývoje jsou někde uchovány hodně hluboko v podvědomí a že je třeba je „vyhrabat“ jako v archeologii. Ale je to jinak. Tyto zážitky lze pocítit celkem jednoduše a diagnostikovat je i bez LSD, hypnózy i bez jakýchkoliv jiných silných prostředků. Uvedu zajímavý poznatek Franka Lakea: Když člověk požije LSD a pak si vyvolá pozitivní vzpomínky na dělohu, zážitky, které byly pěkné, pak mnoho lidí začne škytat. Sedí v ordinaci a škytají. Víme, že šťastné děti v děloze stráví hodně času škytáním. Frank Lake pak pojal myšlenku, že pro vyvolání vzpomínek z prenatální fáze bude u pacientů vyvolávat škytavku. Proto jsme pak prováděli cvičení pro vyvolání škytavky - přestali jsme používat LSD a hypnózu a vyvolávali jsme škytavku. Přitom se člověk několikrát intenzivně nadechne a pak hodně pomalu vydechuje. (Ale teď to prosím nedělejte.) Je to vlastně také druh násilí a účinek je hodně silný. Tenkrát v Cambridge jsem změřil, že při tomto cvičení pro vyvolání škytavky se v mozku vyvolávají theta vlny. Dnes víme, že tyto theta vlny jsou velmi důležité v terapii. Dnes při terapii toto cvičení škytavky nepoužívám, ale mnoho terapeutů i lidí v pastoraci ví, že když chtějí člověku pomoci po psychické stránce, je důležité pomalé a hluboké dýchání. Když správně zhluboka dýcháte břichem, pomalu a zhluboka se nadechujete bránicí, automaticky se vám navodí kontakt s traumaty, která potřebujete řešit.  Teď si tady namalujeme mapu. Zde je naše dospělé vědomí, zde je podvědomí. Tady je prenatální fáze s placentou. To je taková mapa, která má velký význam pro psychiatra. V hlubinné psychosomatice i v hlubinné psychologii vycházíme z toho, že pokud máme problémy v této oblasti, pak to pravděpodobně souvisí s traumatickým zážitkem z raného období (v okolí placenty). Tato koncepce je všem oblastem hlubinné psychologie společný: zážitky z raných fází života mohu způsobit poruchy v mém současném životě. Otto Rank řekl jako první, že samotný porod může ovlivnit život v celém jeho dalším průběhu. Nando Fordo(?) z Maďarska vyřkl jako první domněnku, že naše prenatální zážitky mohou ovlivnit i naše chování v současnosti. Pro porodní asistentky je důležitý ještě jeden příklad. Existují ženy, které mají enormní strach z porodu. Tento strach se jmenuje tokofobie. Víme, že existuje primární a sekundární tokofobie. Sekundární tokofobie nastává u žen, které zažily velmi problematický porod. Podle studií se i tyto ženy často narodily s komplikacemi. Příznaky tokofobie jsou takové, že žena už nechce nikdy otěhotnět, má obrovský strach. Potíže jsou tak významné, že ženy ztrácejí schopnost pracovat nebo komunikovat a končí na psychiatrii. Když vyšetřujeme tyto ženy, zjišťujeme, že ženy měly komplikované porody, často se prokázalo sexuální zneužití v dětství nebo se často zjistily negativní vzpomínky na pobyt v nemocnici v dětství a také samy přišly na svět komplikovaným porodem. Tyto příznaky jsou o to horší, když je přítomna i primární tokofobie. Primární tokofobie se vyskytuje u mladých dívek. Existují 12leté dívky, které už trpí strachem z porodu. Mám teď v Německu v terapii dvě dívky, 14 a 17 let. Obě jsou panny, obě používají hormonální antikoncepci, mají diafragma (pesar), obě nosí v tašce kondom a obě nechtějí nikdy mít pohlavní styk. Mají poruchu v jídle, ale při hovoru je zřejmé, že jsou fixovány na téma porodu a rození dětí. Sedmnáctiletá dívka byla v dětství sexuálně zneužita, narodila se s pupečníkem dvakrát omotaným kolem krku a byla oživována. Čtrnáctiletá dívka se narodila nouzovým císařským řezem a byla také resuscitována. Vidíme, že reálný strach v dospělém věku může mít různé příčiny sahající do minulosti až k vlastnímu porodu. To je důležité pro porodní asistentky. Mnoho jich dokáže vycítit, že když přichází žena na porodní sál, která má obrovský strach, může to být spojeno se sexuálním zneužitím nebo s negativními zážitky z vlastních porodů. Odpoledne vám řeknu, jak lze s těmito informacemi zacházet v rámci terapie. Teď následuje zasloužená přestávka.  ************************************************************************************************************************ Doufám, že jste se posilnili a můžeme pokračovat. Na tomto obrázku je 14týdenní dítě. Bylo to krásné těhotenství a hladký porod. Dítě si leží úplně pohodlně, má uvolněná záda i zadeček. U dětí, které měly prenatální syndrom nedostatečnosti, je vidět sevřený zadeček a napnutá, prohnutá záda v kříži už ve 12 týdnech. O těch dětech v prenatální fázi ochuzených jsme mluvili dopoledne. Pokud dítě nedostalo v děloze vše, co potřebovalo, stává se často velmi závislým na matce a snaží se o kompenzaci po porodu. Samozřejmě tento syndrom nedostatečnosti (prenatal deprivation disorder) není jediným problémem. Zde jsou obrázky z nejnovějšího 3D-ultrazvuku a je vidět, že už v prenatální fázi se děti tváří velmi rozmanitě, obsáhnou širokou paletu výrazů – je to odraz maminčiných pocitů. Matka tohoto radostného miminka byla tou dobou velmi šťastná, maminka tohoto dítěte byla ustaraná, měla strach. Děti v děloze jsou velmi zaměstnané se sebou samotnými, zabývají se svým tělem, ale také podněty z vnějšího světa. Je-li maminka uvolněná, bezstarostná, je dítě schopné vnímat okolí, už od 18. týdne i naslouchat zvukům zvenku. Je to dobře, když má dítě v prenatálním období co nejvíce podnětů a zkušeností. Projevem traumatu je to, že se dítě zabývá stále stejnými problémy. Na tomto obrázku je zvláštní výraz tváře, dítě se usmívá a koutky má zdvižené jako klaun. To je prenatální úsměv. To dítě sní, že je pořád u maminky v lůně, to ale není zdravé, protože v tomto stavu by mohlo snadno zapomenout dýchat – a náhle zemřít (syndrom náhlého úmrtí).  Teď se ale vrátím k problému prenatální otravy – léky, alkohol, drogy – ty představují pro dítě veliké nebezpečí. Podle studií i jedna sklenička piva, vína nebo tvrdého alkoholu za týden se projeví na zdraví dítěte po porodu. Alkohol je velmi nebezpečný. Žena nemusí být alkoholička, ale stačí konzumace alkoholu jednou týdně a účinek už je závratný. Znamená to otravu a dítě se musí pokusit přežít s minimálním přítokem krve z placenty. Některé děti dokonce sahají po pupeční šňůře a mačkají ji, protože krev z pupečníku je nebezpečná. Následkem je rychlé bušení srdce a krev z těla dítěte je využita mozkem. Je dokázáno, že dítě může bez zásobování placentou přežít 10 minut. Bere-li maminka drogy nebo pije alkohol, snaží se tomu dítě vyhnout. Německé statistiky udávají, že asi 2 200 dětí je postiženo následkem alkoholu v těhotenství. Myslím, že to je sotva půlka reálného stavu. Sám odhaduji tento počet na pět tisíc. Pak je dalších asi osm tisíc dětí s minimálními následky konzumace alkoholu v těhotenství. Je vidět, že když žena pije malé množství alkoholu od početí, tedy v prvním trimestru, následkem jsou vývojové poruchy zvláště v obličeji, alkohol v druhém trimestru znamená poruchy růstu plodu a samovolné potraty a alkohol ve třetím trimestru způsobí poškození mozkových buněk. Následkem alkoholu je také nízká porodní váha, poruchy srdce a ledvin, deformace obličeje, tyto děti špatně sají a polykají a jsou velmi neklidné, později mají i poruchy v učení.  Toto zde jsou typické výrazy obličeje po konzumaci alkoholu v těhotenství. Bohužel musím konstatovat, že i zde v sále vidím lidi, u nichž se projevuje konzumace alkoholu jejich matek na začátku těhotenství. U této holčičky pila maminka alkohol na začátku těhotenství, má typický výraz obličeje. Tohle dítě šilhá, nemá horní ret a obličej má špičatý. Zde pila maminka ve střední části těhotenství (2. trimestr), dítě má malé oči a úzký horní ret. Na internetu je mnoho obrázků takových dětí a v současnosti probíhá celosvětová kampaň na ochranu těchto dětí, protože tyto škody jsou nenapravitelné. Na tomto obrázku je vidět dítě z profilu, uši jsou zešikmené a taky je vidět úzký horní ret a šilhající oči. Příznaky jsou vidět i na rukou. Po konzumaci alkoholu mizí tato čára uprostřed dlaně, ale nemusí to být jen po alkoholu, ale také po lécích jako Valium. Co to znamená? Kdo má čáru uprostřed, je velmi citlivý člověk a pokud v jeho okolí něco nehraje, uzavře se a nekomunikuje. Člověk, který měl syndrom prenatální nedostatečnosti, naopak velmi komunikuje, saje vztahy. Po komunikaci s takovými lidmi jste velmi unavení. Například i na porodním sále jsou některé ženy komunikace velmi chtivé a vyžadují pozornost, doslova vysávají lidi kolem sebe. Jiné ženy jsou uzavřené a ty je lepší nechat v klidu. Problém s alkoholem se projevuje i při kojení: tyto děti odmítají pít z prsu, na rozdíl od dětí, které prs vyžadují pořád. Ty „alkoholové“ děti mají i jiný tvar pánve, takže nohy těchto dětí jsou sevřené, špičky jsou otočené k sobě. Tyto děti se snaží svou pánev uzavírat. V mateřských školkách v Německu je asi třetina dětí, které chodí správně, další třetina chodí se špičkami od sebe, to jsou děti, které vyžadují pozornost, haló, já jsem tady, dívejte se, … a poslední třetina má špičky k sobě, ty děti jsou energeticky uzavřené, drží se zpátky a mají postoj sevřený, do školky přicházejí opatrně. Všechny tyto příznaky jsou následkem zážitků v prenatálním životě. Ty poslední děti často odmítají kontakt nebo dotyk a utíkají, jsou ve vývoji vpředu. To bývají ty rychlé porody, jejich důvodem je, že chybělo napětí svalu psoas, nesnaží se zaklínit se v těle, ale sevřou pánev a protože děloha je nepříjemné prostředí, chtějí prostě rychle ven. Jakmile přijde bolest, natáhnou se a samy se snaží vytlačit se ven. Z toho vychází složení tzv. porodního koktejlu: troška alkoholu, ricinového oleje, koňaku,… dítě to odmítá a proto chce rychle ven… Tady je důležitý obrázek. Pro osteopata nebo psychoterapeuta jsou to komplexní informace a potřebují k nim diferencovanou diagnózu, ale porodní asistentce stačí informace o těchto dvou důležitých svalech psoas. Chci vám ukázat, jak můžeme provést diagnózu, a to, co vím ze zkušenosti: čím víc jsou tyto svaly uvolněné, tím je člověk celkově zdravější. Když je psoas napnutý správně, pak je člověk správně uvolněný a docela zdravý. A pak vám ukážu několik cviků, které může cvičit každý, aby si uvolnil tyto svaly a tuto část těla. A ještě vám ukážu techniku, jak stanovit diagnózu svalů. Potřebuji dobrovolnice, abych vám ukázal uvolňovací techniku.  Paní Jarmila se položila na stůl. Nevypadá, že by byla těhotná. Ukážu Vám stanovení diagnózy. Na začátku prohmatám z boku chodidla. S trochou citu sleduji, jaké napětí je ve spodních končetinách v podélném směru. Chce to jen trochu cviku. Pak musím požádat, aby Jarmila myslela na něco velmi příjemného, na krásný zážitek. Teď si má připomenout nějaký stres, který prožila. Nakonec se má uvolnit. Velmi rychle se naučíte pozorovat, jak reagují bederní svaly: vycházejí z oblasti bederní páteře, procházejí přes hřeben kosti kyčelní (crista iliaca) a řídí rotační pohyb nohou směrem dovnitř nebo ven. Nejsou to jediné významné svaly, ale jsou velmi důležité. A právě když Jarmila pomyslela na něco negativního, tak se tyto svaly napnou a vytočí nohy výrazněji směrem ven. A to je malý signál, že něco z těchto záležitostí ještě není vyřešeno. Tyto svaly, celý jejich komplex, je tak silný, že dokonce ovlivňují napětí nohy v celé její délce až po chodidlo. Pokud je napnutý jen jeden sval psoas, pak se často liší velikost levé a pravé nohy. Jarmila má dost velké napětí svalů a vysokou klenbu nohy. A tento sval vytahuje nohu nahoru, do oblouku, a to víc vpravo než vlevo. Tuším, že máte levou nohu větší než pravou, že ano? Teď vám ukážu jednoduchou techniku, jak vyšetřit napětí v noze. Velmi lehce položíme ruku na nohu, třeba na palec u nohy, dotýkáme se velmi lehce, jinak by nebylo nic cítit. Pak uchopím nohu v kotníku a zkouším s ní pohybovat na obě strany a hledám rozdíly v měkkosti tkání. Tkáně jsou v těhotenství obvykle změkčené díky hormonům. Ale jestliže cítíte, že má těhotná pevná chodidla, znamená to, že by se měla více uvolňovat pro porod. Je vhodné prohmatat tkáně, jak jsou pevné, sama cítíte rozdíl – Vaše pravé lýtko je daleko měkčí než levé. I kolenní čéška je pohyblivá – obě jsou pohyblivé. Často je cítit, pokud zde byla operace. Když teď chci zkusit přímo reakci psoasu, tak uchopím třeba levé chodidlo a natahuji je směrem k pravému ramenu a dívám se na rameno, jak moc tkáň povoluje, když jemně táhnu. Pak zase uchopím pravé chodidlo a natahuji je směrem k levému ramenu a dívám se na rameno. Je to rozdíl. Zkusím znovu – pravé rameno se skoro nepohybuje. Takže snadno poznáme, že levý komplex psoasu je pevnější a nechce se uvolnit. Tyto rozdíly v napětí mohou vést ke skolióze a u těhotné to rozhoduje o poloze plodu, kam naléhá hlavička. Pokud byste byla těhotná, třeba v sedmém měsíci, provedl bych každopádně cvičení pro uvolnění levého psoasu. Ale aspoň to ukážu porodním asistentkám, jak bych s nohou pracoval, abych uvolnil napětí v levém psoasu a tak napomohl usnadnění porodu. Ten sval uvolníme, aby dítě mohlo snadněji procházet. Ještě se podíváme na levou nohu, jak zareaguje. Zatáhnu – a pak stejnou silou tahám za pravou nohu. Vidíte ten r

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Léčivá síla horečky

    Každá maminka někdy pocítí úzkost, když náhle zjistí, že její malé ditě má horečku. Často spanikaří a první, co udělá, sáhne po sirupu nebo čípku na sražení teploty. A to je právě to nejhorší, co může pro dítě udělat.Zvýšená teplota stejně jako horečka nejsou choroby. Jsou to právě příznaky infektu, nemoci. Dobrými příznaky, že organizmus se s chorobou snaží vypořádat sám a daří se mu to. Jde vlastně o projev přirozené obranyschopnosti těla.Choroboplodné organismy se nejlépe rozmnožují při normální teplotě, tedy do 37 °C. Zvýšení tělesné teploty podporuje a urychluje reakce obranného systému organismu. Horečka je tedy nejen příznakem onemocnění, ale i toho, že začal pracovat obranný systém, jenž se snaží všemi prostředky bojovat s nemocí.Proto hned, jak zjistíme zvýšenou teplotu, není na místě sahat po antipyretikách (léky na znižování teploty). Rozlišujeme, jestli jde o zvýšenou teplotu od 37 – 38,5 °­C­ nebo o horečku nad 38,5 °C. Zvýšená teplota je častokrát vedlejším projevem jiných procesů, které se v těle odehrávají: prořezávání zoubků, silné zatížení organizmu, únava, úrazy ...Zachovejte klid, zvýšená teplota je pozitivním signálemPři těplotě do 38,5 °C tělo bojuje proti infektu samo a právě zvýšenou teplotou si stimuluje imunitní systém. Bílé krvinky jsou pohyblivější a mají lepší schopnost se vypořádat s “bacily”. Podáním antipyretika tento léčebný proces přerušíme a uměle zastavíme. Organizmu nedáme šanci, aby si na narušitele vytvořilo účinné protilátky. Proto se mamince doporučuje jako nejdůležitější ZACHOVAT KLID. Panika zbytečně ovlyvní naše rozumné myšlení a ztíží vnímaní celé situace. Teplota se má nechat v počátečním stadiu propuknout. Sledujeme a zapisujeme naměřené hodnoty pro případ pozdější konzultace s lékařem. Nezapomeňme, že při měření teploty rektálně se musí odečíst 0,5 stupně, protože v konečníku je teplota o půl stupně vyšší.V první fázy horečky se doporučuje nezasahovat. Tělo ví, co dělá a při teplotě 38,5 °C a vyšší dochází k zastavení množení bakterií a virů a některé i umírají. Pokud horečku srazíme příliš brzy, dítě se sice bude cítit lépe, ale utlumíme tím obrannou reakci organizmu a tím mu ztížíme boj s patogeny a tím nakonec prodloužíme nemoc.Jak snížit horečku u dětíV případě trvání horečky delší dobu nad 39 °C, můžeme podat dítěti antipyretika (sirup, čípky, tabletky). Nejčastěji se používají 2 typy léků, Paracetamol v různých formách (Paralen, Panadol ...) nebo Ibuprofen (Nurofen, Ibalgin apod). V domácí lékárně by měly být oba typy léků a pokud jeden nezabírá, je vhodné vyzkoušet druhý. Nikdy dítěti nedáváme Acylpyrin, vzhledem k jeho schopnoti ředit krev!Horečku se můžeme pokusit znížit i vlažnými zábaly nebo sprchou. Nikdy nepoužijeme všechny metody současně. Nejdřív po 2 hodinách, když horečka neklesne, prostřídáme s jinou metodou.U horečky nad 39 °C může dojít k oslabení celého organizmu a nad 40 °C obranné funkce organizmu klesnou pod základní hodnoty. Při teplotách nad 41 °C je lidské zdraví vážně ohroženo, protože vysoká teplota narušuje činnost enzymů, které zodpovídají za metabolické děje v organizmu. Proto u vysoké horečky už přistupujeme k jejím snižování.ZábalyOrganizmus si reguluje svou teplotu i tím, že přebytečné teplo odvádí kůži ven z těla. Krevní cévy v kůži se rožšíří a protéká jimi vice krve. Tělo pak odvádí vice tepla.Zábaly se doporučují jako vlažné obklady na hrudník a břicho (je to nejvíc prokrvená část těla) na 5 - 7 minut celkem 3krát s 10 - 15 minutovou pauzou. Dítě zabalíme do vlažného prostěradla, jenom o pár stupňů chladnějšího, jako je teplota dítěte. Končetiny necháme volné. Pokud je pokožka dítěte studená, organizmus není schopen teplo odvádět. Zábal proto nepomůže. Pro zábaly nepoužíváme studenou vodu nebo led. V případě, že má dítě třesavku, snažíme se mu končetiny rozmasírovat.SprchyDítě sprchujeme vlažnou, ne studenou vodou (cca 37 °C) přibližně 1 - 2 minuty a to maximálně 1krát za hodinu. Sprchy ani zábaly neprovádíme současně, aby organizmus nebyl vystaven příliš velké zátěži najednou.Febrilní křečePrudkým zvýšením či náhlým poklesem tělesné teploty může dojít u zvlášť citlivých dětí k vyvolání febrilních křečí. Nejčastěji se vyskytují u dětí mezi 3. měsícem a 5. rokem života, jsou výsledkem vyšší citlivosti dětského centrálního nervového systému. Děti při nich náhle převracejí oči, cukají jim svaly v pravidelných záškubech, jsou ochablé nebo strnulé. Vždy je nutné volat záchranku a převést dítě do nemocnice, aby se provedlo důkladné vyšetření. Křeče z horečky většinou nemají negativní účinky na zdraví dítěte. Důležité je nepodléhat panice, při křečích položte dítě na podlahu a zůstaňte u něj. Nesnažte se ho omezovat. Hned, jak křeč povolí, volejte doktora. 

    25.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Těhotenství

    Těhotenství není nemocí. Budoucí matka však musí navštěvovat lékaře daleko častěji než žena, která není těhotná. Důvodů je několik.Pravidelné kontroly umožňují za pomoci relativně velmi jednoduchých vyšetřovacích postupů včas odhalit potenciální rizika, a to ještě dříve, než mohou vzniknout závažné škody. Některé nemoci v těhotenství neprovázejí výraznější problémy, jindy naopak budoucí matka trpí nejrůznějšími obtížemi, aniž by bylo těhotenství ohroženo. Míra obtížnosti tedy často neodpovídá závažnosti situace. Jen dobrý kontakt budoucí matky s lékařem a s porodní asistentkou dává možnost vše zkonzultovat, problémy včas řešit a obtíže léčit. Péče v těhotenství se netýká jen matky samotné, sledovat musíme i stav plodu, což je možné jen speciálními vyšetřovacími postupy při návštěvě těhotné ve zdravotnickém zařízení. Jak často chodit na kontroly? Žena by měla, pokud se domnívá, že je těhotná, vyhledat svého gynekologa co nejdříve po vynechání menses. Důvodem je časný průkaz gravidity, jenž umožní vyhnout se vlivům, které by mohly působit negativně na správný vývoj plodu. O termínu dalších kontrol rozhoduje lékař. Platí, že při normálním průběhu je návštěv méně, při problémech se intervaly mezi kontrolami zkracují. Minimálně by se budoucí matka měla vidět se svým lékařem jednou měsíčně, v posledních 3 měsících každých čtrnáct dní, v posledním měsíci jsou pak kontroly nutné každý týden. Vyšetření v průběhu těhotenství Na každou kontrolu těhotná přináší vzorek na rozbor moči. Jednoduchým testem prokazujeme přítomnost cukru nebo bílkoviny, které za normálních okolností nejsou přítomny. Jednorázový nález ještě neznamená nic špatného, při opakované pozitivitě testu je již třeba postupovat aktivně, doporučit podrobnější vyšetření. Kontrola tlaku a hmotnosti patří rovněž k základním testům při každé návštěvě v poradně. Opakovaně zjištěný vyšší tlak je důvodem k léčbě, kombinace vzestupu tlaku a přítomnosti bílkoviny v moči může znamenat vážné nebezpečí. Při posuzování hmotnosti jde především o dynamiku přírůstku, ne o absolutní hodnoty. Potenciální nebezpečí může signalizovat náhlé zrychlení přibývání na váze. Gynekologické vyšetření v zrcadlech může odhalit některé závažné patologické stavy, je nutné alespoň jednou za těhotenství, nejlépe hned na jeho počátku. Vyšetření pohmatem, zevní na lehátku i vnitřní, vaginální, na gynekologickém stole, je v průběhu gravidity nezbytné provádět opakovaně. Jen při něm můžeme odhalit některá nebezpečí, jako například hrozící předčasný porod. Základní krevní testy provádíme 2x za těhotenství, na jeho počátku a kolem 30. týdne. Vyšetřujeme krevní obraz a zjišťujeme krevní skupinu a Rh faktor. U Rh negativních těhotných pak opakovaně pátráme po přítomnosti protilátek, která může signalizovat ohrožení plodu při rozdílném Rh matky. Řada testů je zaměřena na odhalení případného výskytu vážných onemocnění, která by mohla ohrozit normální vývoj plodu. Mezi choroby, po kterých aktivně pátráme, patří například AIDS (HIV test), hepatitida typu B (průkaz HBs antigenu), syfilis (vyšetření BWR) nebo toxoplasmosa (průkaz protilátek). Ultrazvukové vyšetření umožňuje průkaz těhotenství, kdy je při užití sondy zavedené do pochvy vidět plodové vejce již po týdenním vynechání menses. Dokáže brzy odhalit vícečetné těhotenství a v průběhu gravidity sledovat správný vývoj plodu. Kolem poloviny těhotenství lze detekovat některé vážné vývojové vady a u takto postižených těhotenství doporučit jejich přerušení. Před porodem ultrazvuk dovoluje přesné posouzení polohy plodu a odhad jeho velikosti. Velmi důležité je zobrazení uložení placenty, což může zabránit komplikacím při vcestné lokalizaci lůžka. Nejmodernější ultrazvukové přístroje jsou vybaveny zařízením pro měření průtoku krve jednotlivými orgány, což přináší možnost včas odhalit potíže se zásobením plodu kyslíkem a živinami. Kardiotokografie je vyšetření, při kterém speciální přístroj ? současně zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost. Budoucí matka leží asi 20 minut na zádech nebo na boku a na břiše má pružnými pásy připevněné malé snímače. Vyhodnocení grafického záznamu umožňuje včas odhalit strádání nebo ohrožení plodu v a včas zasáhnout. Interní vyšetření a EKG (elektrokardiograf) musí absolvovat každá těhotná. Umožní odhalit případné patologické stavy, které byly dosud skryté. Navíc vždy existuje možnost, že bude při komplikacích těhotenství zapotřebí celkové anestezie (narkózy). V tom případě je EKG a interní nález nezbytností. Pokud se žena léčí s jakýmkoli onemocněním, musí být samozřejmě kontrolována specialistou v daném oboru. Genetické vyšetření nemusí podstoupit každá těhotná. Jednoznačným důvodem pro genetické vyšetření je například předchozí těhotenství zakončené porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vrozenou vadou, opakované potraty, vyšší věk matky, kontakt se škodlivinami nebo užívání léků v počátečních stádiích gravidity, aj. Genetik určí, jak velké je riziko, že plod může být postižen vývojovou vadou. Někdy je nutné vyšetřit chromozomy obou rodičů ze vzorků krve. Pokud je předpokládané riziko zvýšené, genetik obvykle doporučí pečlivé sledování ultrazvukem, případně invazivní vyšetření - odběr malého množství plodové vody nebo placenty. Amniocentéza je odběr plodové vody, který provádíme velmi tenkou jehlou přes stěnu břišní, vždy pod kontrolou ultrazvukem, abychom vyloučili poranění plodu. Bolestivost je srovnatelná s aplikací injekce. Riziko výkonu, kterým je především následný potrat, je menší než 1%. AFP tripple test je screeningovým vyšetřením z krve těhotné. Je zaměřen na vyhledání skupiny žen, u kterých je vyšší riziko, že jejich plod není po genetické stránce v pořádku. Pozitivita testu neznamená, že dítě je poškozené, pouze nás informuje o tom, že zde existuje vyšší riziko odchylky od normy. Stomatologické vyšetření je doporučováno 2x za těhotenství. Důvodem je zvýšená kazivost chrupu budoucích maminek. Normální a rizikové těhotenství. Za normální považujeme těhotenství, které není komplikováno žádnými potížemi a výsledky všech testů a vyšetření jsou normální nebo se od normy alespoň výrazně neodlišují. Do kategorie rizikových pak řadíme gravidity, kdy tyto požadavky nejsou splněny, těhotenství žen trpících některým závažným onemocněním, stavy, kdy na základě statistik víme, že hrozí relativně vysoké riziko komplikací a rovněž ty případy, kde současný průběh je sice normální, vážné problémy se však objevily v minulé graviditě, a stavy po opakovaných potratech. Za rizikové považujeme také těhotenství po úspěšné léčbě neplodnosti. Moderní medicína dosahuje výborných výsledků, tedy narození zdravého dítěte bez jakéhokoli postižení zdravotního stavu matky, i u rizikových těhotenství. V těchto případech je však třeba počítat se zásahy do osobního a rodinného života, s omezením různých aktivit budoucí matky, s nutností podávání léků a v krajních případech i s pobytem v nemocnici. Změna životního stylu. Pokud těhotenství probíhá normálně, není třeba zásadně měnit životní návyky. Není třeba se omezovat v práci, ve společenském životě, ve sportu, cestování, sexu, stravování, ani v dalších činnostech. Nic však není dobré dělat úplně "na doraz". Gravidita ve vyšším věku.Po 35. roce života ženy se stává otěhotnění čím dále méně pravděpodobné. Po 40. roce je šance na graviditu minimální, po 45. roce je již těhotenství vyslovenou raritou. Se stoupajícím věkem matky roste též riziko vrozených vad, pro ženu starší 40 let je několikanásobně vyšší než pro ženu 30letou. Starší ženy též častěji trpí některými chorobami, jejichž výskyt v graviditě komplikuje její průběh, například cukrovkou nebo vysokým tlakem. Při současných znalostech a úrovni mediciny je však zcela reálné, že těhotenství může proběhnout i u straších žen bez vážných komplikací a šance na porod zdravého dítěte je i v těchto případech velmi vysoká. U mužů se vliv věku uplatňuje méně výrazně. Schopnost počít potomka je zachována i ve vysokém věku a ani riziko narození geneticky postiženého dítěte není u muže tak úzce svázáno s věkem jako u ženy. Několik základních rad závěrem. Zvolte si lékaře, kterému důvěřujete, a řiďte se jeho radami. Vyberte si pracoviště, kde Vám vyhovuje organizace péče o těhotné a pracovní doba. Pokud trpíte nějakou chorobou nebo jste sledována pro jakékoli zdravotní problémy, stejně jako v případě, že užíváte pravidelně léky, oznamte co nejdříve těhotenství ošetřujícímu lékaři. Nejlepší však v těchto případech je konzultovat graviditu ještě před otěhotněním. Máte-li potíže, řekněte o nich svému lékaři. Pokud si v něčem nejste jistá, nevíte, co máte přesně dělat, rovněž neváhejte a poraďte se. Nenechávejte si problémy pro sebe - nikdy nemůžete vyloučit, že právě tento vynechaný detail je důležitý. Neprodleně informujte svého gynekologa především o bolestech břicha a o jakémkoli krvácení, včetně hnědého výtoku. Pokud máte potíže a nemůžete konzultovat svého lékaře, obraťte se na nemocnici, kde na gynekologii slouží pohotovostní služba. Nechte si vždy pečlivě vysvětlit význam navrhovaných vyšetření a doporučované léčby, stejně jako možná rizika. Omezte konzumaci alkoholu. Sklenička piva nebo vína nevadí, rozhodně se však neopíjejte. Nekuřte. Pokud nedokážete přestat úplně, omezte tento návyk na minimum. Nepobývejte v zakouřených prostorách. Bez porady z lékařem neužívejte žádné léky s výjimkou vitaminů, sama si můžete ještě naordinovat acylpyrin, případně živočišné uhlí. Nebojte se porodu, ale pečlivě se na něj připravte. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, co Vás v porodnici čeká. Pokud to průběh těhotenství umožňuje, udržujte se v dobré fyzické kondici. Věnujte čas cvičení pro těhotné. S dostatečným časovým předstihem se se svým lékařem poraďte o volbě porodnice, přítomnosti partnera u porodu, o dostupnosti analgezie, případně o možnosti alternativních postupů. i.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Miminko na porodním sále

    Hlavička už kouká ven, poslední zatlačení... a miminko se třepe v rukou lékaře či porodníasistentky, kteří vám ho položí na bříško, případně vloží do náruče. Nelekejte se, čerstvě narozenémiminko není ten čisťounký růžovoučký uzlíček, jaký často bývá ukazován na fotkách. Je normální,když zpočátku vypadá nafialověle, má mírně zdeformovanou hlavu, že je pokryté slizkým mázek čiže po něm stéká krev. V některých porodnicích vám miminko podají před tím, než je přestřiženápupeční šňůra, v jiných ihned po jejím přestřižení a... stále ještě existují takové, kde setak neděje vůbec :o( Proto je dobré se předem informovat, jaká je praxe v porodnici, kteroujste si k svému porodu vybrala vy.Položení miminka na bříško matky není samoúčelné. Jednak je tu hledisko psychologické -časný kontakt povzbuzuje maminku i její dítě, aby se vzájemně seznámili. Novorozenec se musívyrovnat s jiným prostředím, než na jaké byl doteď zvyklý - a právě vlastní maminka mu můževšechno ulehčit. Má dobře vyvinutý hmat a dotyk kůže je mu příjemný (prý :o) ). Má také dobřevyvinutý čich a vůně matky ho uklidňuje. Slyší a má se za to, že dokáže rozeznat hlas své matky,proto na něj mluvte uklidňujícím tónem. Se zrakem je to už horší, vidí asi na dvacet centimetrů,ale pokud ho máte v náručí, tak i to stačí, aby si vás mohl prohlédnout. Navíc se po porodu nadětech začínají usazovat bakterie, takže je výhodnější, když je v kontaktu s kůží vlastní matkya přebírá její bakterie, než kdyby se na něj nalepily bakterie nemocniční.Pupeční šňůra se může přestřihnout ihned po narození (po prvním nádechu) dítěte, nicméněpokud neexistují žádné problémy ze strany matky ani miminka (např. rozdílný RH faktor), je možnés tím vyčkat, než pupečník dotepe (cca 2-4 minuty). Pokud si přejete vyčkat (mimochodem tentopostup je doporučen Světovou zdravotnickou organizací), je dobré se na tomto postupu domluvitjiž před porodem - v mnoha porodnicích se totiž ženě v samém závěru druhé nebo na počátku třetídoby porodní aplikuje oxytocin a poté při porodu placenty lékař vyvíjí jemný tah za pupeční šňůruspojený s protitlakem druhé ruky vzhůru na dělohu. Obojí napomáhá rychlejšímu odchodu placenty,ovšem zároveň je nutné pupečník přerušit ihned po porodu dítěte.CO JE TO PUPEČNÍ ŠŇŮRA ?Pupečník je zhruba půl metru dlouhý provazec z cév, které propojují cévy placenty s cévamiplodu a v průběhu těhotenství tak zajišťují přívod živin k miminku a odvod odpadních látek od něj.Po porodu již ztrácí svůj význam, odstřižený pahýl postupně uschne a odpadne. Neobsahuje nervy,takže přestřižení není bolestivé.JAK SE PUPEČNÍK PŘESTŘIHNE? Směrem k dítěti se pevně převáže nebo zasvorkuje, směrem k placentě se zasvorkuje a v místěmezi oběma body se přestřihne. V některých porodnicích se tohoto úkolu mohou zhostit tatínkové -pokud by si to váš manžel přál, nebojte se na tuto možnost zeptat! V této době je také možnézasvorkování od placenty povolit a nabrat do zkumavek krev na různá vyšetření - například měl-liplod během porodu problémy s kyslíkem, je možné z vyšetření zjistit složení krevních plynů, přiRH imunizaci se zjišťuje krevní skupina dítěte nebo máte-li zájem darovat pupečníkovou krev,provádí se odběr krve k transplantaci...Když už jste se s miminkem trošku pomazlila, následuje tzv. první ošetření novorozence. Tose provádí buď na vyhřívaném novorozeneckém lůžku a vy během porodu placenty či kontroly porodníchcest a ošetření případného poranění můžete sledovat, co se s vaším děťátkem děje, nebo se miminkoodnáší na speciální box - pak na něj sice nevidíte, ale má-li váš manžel zájem, může se ošetřenízúčastnit. A to dokonce nejenom jako divák, ale i aktivně! Nezapomenutelné pro mne je, jak byl manželvyzván, aby si podepsal dcerku na stehýnku - a hrdý otec ji rozmáchlým gestem označil od kotníčkudo podpaží :o)CO JE TO PRVNÍ OŠETŘENÍ NOVOROZENCE A PROČ SE PROVÁDÍ? Otření miminka sterilní nahřátou plenou. Zajištění průchodnosti dýchacích cest - je-li potřeba (tedy ne rutinně) se tenkou hadičkou šetrně odsaje nosohltan. (Pokud jste dostala miminko na bříško, tak tyto dva kroky se provedou ještě dokud je miminko u vás.) Ošetření pupečního pahýlu - zbytek pupečníku se podváže cca 2 cm od úponu, dezinfikuje a sterilně kryje. Předchází se tím případné infekci. Měření a vážení - novorozeně se váží nahé, většinou na digitální váze. Délka se měří v "korýtku", do kterého se miminko položí a pro přesný výsledek se mu natáhnou nožičky. Právě pro to natahování se v některých porodnicích od měření po porodu upustilo a děťátko se měří až při propuštění (případně až u svého obvodního pediatra). Měření tělesné teploty v zadečku. Označení dítěte - se děje různě podle zvyklostí oddělení. Většinou se na stehno miminka Gentianovou violetí (fialová, hůře omyvatelná, vodička) napíše jeho příjmení, někdy se na hrudníčku označí číslem, navíc dostane miminko i maminka náramek se stejným číslem... Moje druhá dcera nebyla označená vůbec, ale od jejího narození do propuštění z porodnice jsme byly stále spolu, doprovázela jsem ji i na vyšetření. Aplikace Kanavitu - vitamín K se podává v injekční formě jako prevence krvácení. Aplikuje se do stehna, někdy se podává i druhá dávka před propuštěním z nemocnice. Kanavit se poté užívá dlouhodobě ve formě kapiček. Doporučené dávkování je 1 kapka týdně do 1 měsíce a dále 1 kapka měsíčně do 1/2 roku. Kredeizace - obě očička miminka se vykapou Opthtalmo-Septonexem, což působí jako prevence hnisavého zánětu spojivek. Nákaza by se mohla do očí zanést při průchodu porodními cestami.A na závěr ošetření se dá miminku plena (často se napoprvé dává plena hadrová, i když se jinak používají pleny papírové - to proto, že v hadrové pleně je lépe vidět, zda se již miminko poprvé vyčůralo), oblékne se, zabalí do vyhřáté peřinky a už se z něj můžete těšit u sebe v náručí :o) Celé ošetření může trvat asi tak deset minut. Současně s tím vším se ještě hodnotí tzv. APGAR SCORE - v první,páté a desáté minutě se sleduje puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarveníkůže miminka. Tímto bychom měli za sebou zhruba první čtvrthodinku života miminka a můžeme přistoupit kpříjemnějším záležitostem - ještě na sále si své miminko poprvé přiložíte k prsu. Teoreticky jeto možné ještě před prvním ošetřením, ale pokud vím, většinou se tak děje až po něm. Porodníasistentka nebo dětská sestra vám pomůže miminko přiložit. I když v tuto chvíli ještě nemátemléko, je to prospěšné - jednak sání bradavky děťátko uklidňuje, jednak se vám spouštíoxytocin, hormon, který napomáhá zavinování dělohy a zmenšuje poporodní krvácení.Pokud jste rodila v malé nemocnici "domáckého" typu a jste už ošetřena, je možné, že prvníkojení zvládnete už na svém pokoji ve své posteli, kam vás bude chodit porodní asistentka kontrolovat.Častější případ však je, že zůstáváte dvě hodiny pod dohledem asistentek na porodním sále,a teprve potom jste přemístěna na oddělení šestinedělí. A jak je to tou dobou s miminkem?Záleží na zvyklostech porodnice. Někde vám miminko nechají celou dobu a vy si ho odvážíte naoddělení, kde ho také máte stále u sebe. Jinde jsou zvyklí ze sálu miminko po nějaké doběodnést "na prohřátí" a vrátit vám ho až po vašem příchodu na oddělení nebo dokonce až zaněkolik hodin poté (abyste si mohla "odpočinout"). U zdravého donošeného dítě to není nutné,a pokud byste ráda měla miminko u sebe, nebojte se ozvat. Ne každá čerstvá maminka si totiždokáže bez miminka odpočinout, často i sebevíc unavená rodička neusne a neusne a jenom myslína jediné: co asi tam někde o samotě dělá její brouček...Na porodním sále se o vaše miminko postará dle zvyklostí oddělení buď porodní asistentka,která s vámi rodila, nebo dětská sestra, která v závěru porodu přijde na sál. Někdy bývá uporodu též pediatr, ale to spíš v případě, že ne všechno je úplně ideální (např. předčasnýporod nebo naopak přenášení, zjištěná vrozená vada miminka, vícečetné těhotenství či abnormálnípolohy plodu, při podání tlumivých látek matce atd.).

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Které oleje jsou vhodné pro přípravu jídel pro kojence a batolata ?

    Každý dnes ví, že olivový olej je (nejen) pro děti lepší než klasický rostlinný nebo slunečnicový olej. Na našem trhu ale najdete mnoho dalších druhů, které jsou v malém množství také velmi zdravé a navíc je běžně seženete v BIO kvalitě. Tyto oleje sice nepatří mezi nejlevnější, ale v případě, že do jídla přidáte jen předepsané množství se investice určitě vyplatí.Ořechový olejLisuje se zastudena ze semen vlašského ořechu. Podporuje činnost mozku, zlepšuje paměť, zklidňuje nervový systém a posiluje imunitu. Obsahuje velké množství minerálních látek, je bohatý na polynenasycené kyseliny (patřící do skupiny typu omega - 3), kyselinu olejovou a linolovou. Dochutí zeleninová jídla nebo jídla z obilnin (kroupy, bulgur, rýže nebo pohanka). BIO - k dostání v obchodech se zdravou výživou za průměrnou cenu 237 Kč/250 ml.Olej z dýňových semenJe ceněný pro své mimořádné léčivé vlastnosti. Má jemné projímavé účinky, povzbuzuje krevní oběh a působí proti padání vlasů, při lámavosti nehtů a příznacích demineralizace. Preventivně poslouží při potížích s prostatou a v boji proti zubnímu kazu. Z vitamínů a v něm najdeme vitaminy A, E a K a z minerálů hlavně zinek, účinně podporující naši imunitu, dále pak draslík, hořčík, vápník, síru a fosfor. BIO - k dostání v prodejnách zdravé výživy okolo 311 Kč za 500 ml nebo 200 ml za 110 Kč.Lněný olejVysoký obsah omega - 3 mastných kyselin by mu měl zajistit čestné místo na našem stole. Snižují totiž hladinu tuku v krvi, předcházejí ucpávání cév, snižují krevní tlak a ředí krev. Posilují také obranyschopnost organismu a příznivě působí na hormonální systém. Lněný olej se doporučuje při onemocnění ledvin, zánětu tlustého střeva, deprese, migrény, lupénky a zvětšené prostaty. Protože zahřívání by zničilo omega kyseliny, používá se až po dokončení vaření. Jeho chuť vynikne s rýží či dušenou zeleninou. BIO - k dostání v prodejnách zdravé výživy cca 250 ml za 180 Kč.Olivový olejJe extra panenský olej nejvyšší kvality získaný z ručně sbíraných oliv mechanicky lisovaných zastudena. Jako jediný z olivových olejů si zachovává antioxidanty, minerály a vitaminy prospěšné pro náš organismus. Hodí se hlavně  k používání ve studené kuchyni, do zeleninových salátů, na opečené pečivo, na dochucení ryb apod. Je vhodný i pro tepelnou úpravu. BIO - k dostání v obchodech se zdravou výživou v průměru za 272 Kč/500 mlOlej z kukuřičných klíčkůVyhledávat by jej měli hlavně lidé držící dietu. Je velmi jemný a působí blahodárně na zažívací systém. Použít se dá jak ve studené, tak v teplé kuchyni. Při vnitřním užití působí projímavě a diureticky. Zazáří i v regenerační přírodní kosmetice. Má hojivé účinky, změkčuje kůži, omezuje tvorbu prasklin, ošetřuje a chrání zanícenou a problematickou pleť. Vzhledem k velice příjemné chuti a obsahu koenzymu Q10 se využívá i k ošetření dásní a zubů. BIO - k dostání v prodejnách zdravé výživy v ceně cca 138 Kč za 500 ml.Kukuřičný olejJe bohatý na polynenasycené kyseliny, které snižují riziko vzniku cévních a srdečních chorob. Skvělý je hlavně při redukční dietě a při poruchách výživy a potravinové alergii. Jeho chuť výborně ladí s rýží a s listovými saláty. Můžete jej použít při přípravě moučníků, hodí se i na smažení a fritování, protože má vysoký bod varu, takže se nepřepaluje. BIO k dostání v prodejnách zdravé výživy za průměrnou cenu 138 Kč za 500 ml.Mandlový olejJe zastudena lisovaný ze sladkých mandlí. Bohatý je zejména na vitaminy, minerály a nenasycené mastné kyseliny. V kuchyni se používá hlavně k přípravě salátů, dresinků a majonéz a pro zjemňování jídel. Pro dobrý spánek se doporučuje dát si večer jednu čajovou lžičku mandlového oleje s mlékem. Lze jej použít i na masáže a péči o tělo. Hojí spáleniny na kůži, otoky, ošetřuje suchou nebo stárnoucí pleť, hrubou a popraskanou kůži a ekzémy. BIO - k dostání v prodejnách zdravé výživy za průměrnou cenu 206 Kč za 200 ml.Sezamový olejSeznam patří mezi nejdůležitější zdroje oleje na světě. Olej z něj je chutí blízký olivovému. Je trvanlivý, obsahuje antioxidanty, např. sezamin. Jeho hlavní složkou jsou nenasycené mastné kyselin, především olejová a linolová, dále lecitin, posilující paměť a působící jako antidepresivum. Uklidňuje sliznici travícího ústrojí, pomáhá při zácpě a podporuje vylučování zadržované vody. Z vitamínů jsou v něm obsaženy hlavně ty z řady B, z minerálů pak hořčík, měď a  železo. Dobře snáší vysoké teploty, a proto se hodí na smažení a fritování. BIO k dostání v prodejnách zdravé výživy 162 Kč za 500 ml.Kokosový olejJeho využití je vpravdě širokospektrální. Od potravinářského až po kosmetický průmysl. Je lehce stravitelný a nezatěžuje žlučník. Stabilizuje glykemickou nerovnováhu a navozuje pocit sytosti - je ideální při redukčních dietách. Doporučuje se používat při problémech se štítnou žlázou. Jemná kokosová chuť ho předurčuje k používání do sladkých pokrmů, kde dokáže nahradit máslo. Při péči o tělo je využíván jako pleťový a tělový olej, regeneruje opálenou pokožku, pomáhá při odstraňování lupů. BIO - k dostání v obchodech se zdravou výživou 199Kč za 300 ml.Olej ze světlice barvířskéSvětlice barvířská je bodlákovitá příbuzná slunečnice. Zastudena lisovaný olej z ní je velmi bohatý na vitamin E, nezbytný pro zdravou pleť. Pomáhá snižovat cholesterol a předchází srdečním chorobám. Vrací pružnost cévám, má antirevmatické účinky a působí jako mírné projímadlo. Obsahuje omega - 6 mastné kyseliny, pomáhající ředit krev, zmírňovat alergické reakce a záněty, stimulovat činnost mozku a regulovat hladinu krevního cukru. BIO k dostání v prodejnách se zdravou výživou za 141 Kč za 500 ml.

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Jídlo a pití
  • Jidášovo ucho

    Není bylina, aby na něco nebyla - toto heslo lze volně převést i na houby.TAKŘKA NA KAŽDÉM KROKUBez černý je léčivka k nezaplacení. Především právě v symbióze s ním Jidášovo ucho celoročně roste a jako by přejímalo jeho vlastnosti; objevuje se ale i na buku či vrbě. Není příliš vzhledné a tradiční houbař mu obvykle nevěnuje pozornost. Přitom však nesmí chybět v receptech čínské kuchyně, takže si tuto houbu gurmáni kupují pod jinými názvy v supermarketech.V Evropě jsou léčivé účinky Jidášova ucha známé už přes čtyři sta let:• Snižuje krevní tlak a kornatění cév. Odvar připravíme tak, že 3 g sušené houby namočíme do 500 ml vody a necháme přes noc odstát. Poté ji 1 až 2 hodiny povaříme na mírném ohni. Pijeme 1 až 2 šálky odvaru denně před spaním. Pro vylepšení chuti přidáme cukr nebo med.• Posiluje organizmus při porodu. Tonikum připravíme tak, že 30 g houby naložíme do vinného octa a užíváme 5 až 6 g denně.• Tlumí bolesti žaludku, zubů a srdce, posiluje psychiku a imunitní systém, zkvalitňuje pleť i vlasy.

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Věděli jste, že borůvky...

    Sušené borůvky se již odedávna používají pro děti jako lék proti průjmu. A to zejména proto, že udržují v těle vodu, působí protizánětlivě a zklidňují zvracení. Nemocné dítě je může klidně během nemoci žvýkat, navíc dobře chutnají. Pokud nejsou po ruce, účinný je i borůvkový čaj.Stejné množství vitaminů jako sušené mají i borůvky čerstvé. Za to, že jsou tak zdravé, vděčí svému modrému barvivu, zvanému myrtilin. Toto barvivo zachycuje volné radikály, čímž snižuje riziko srdečně-cévních chorob. Borůvky pomáhají i na vysoký krevní tlak a šťáva z nich je vhodným doplňkem při dietě.To, co se traduje o mrkvi, platí i o borůvkách. I ty totiž zlepšují zrak. Pravidelně by je měl konzumovat každý, kdo dlouho pracuje na počítači - oči se s borůvkami unaví později. Toto vzácné ovoce by mělo zpomalovat stárnutí mozkových buněk a celkový proces stárnutí organismu a snižovat riziko rakoviny.Borůvky v číslech:110 gramů borůvek působí dvakrát tak efektivně v zachytávání volných radikálů jako jahody a třikrát účinněji než švestky! Proto se i vy předzásobte tímto zdravým ovocem.

    03.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Rodičovské postoje

    Na otázku, od kdy je možné dítě vychovávat, odpovídali nezasvěcení lidé, že od doby, kdy dítě už má aspoň trochu rozum, kdy je možné se s ním domluvit, něco mu vysvětlit, ukázat, dokázat, a ono je schopno to pochopit. Pak Sigmund Freud a jeho následovníci spolehlivě ukázali, že každý z nás mnohé "výchovné" zásahy svého společenského okolí přijímá bez rozumu a bez pochopení, a to navíc tak hluboce, že to v nás zůstává a pracuje třeba po celý život, aniž jsme si toho vědomi.Tak se postoupilo v představách o výchově do věku kojeneckého a pak ještě hlouběji, tj. až do prvních dnů života. Ani to však nestačilo. Už od poloviny tohoto století je jasné, že vyvíjející se plod je v kontaktu a v součinnosti nejen s matčinými tělesnými pochody, ale i s její psychikou. Z toho plyne, že dítě je v jistém smyslu vychováváno už během těhotenství. Ale už dříve přišli psychologové na to, že způsob, jakým se chováme k dítěti a jak je tedy vychováváme, je dalekosáhle ovlivněn našimi tzv. rodičovskými postoji, které se vytvářejí dávno dříve, než k nějakému těhotenství vůbec dojde.Vždy znovu se mi v této spojitosti vrací ve vzpomínkách scéna z vlastní rodiny i z rodin mých přátel.Matka je ještě v porodnici a doma se čeká na její návrat i s miminkem. Všechno je připraveno. Je tu výbavička v několika vydáních, všechny možné hygienické prostředky, vanička, někde už i kočárek a spousta jiných věcí. Vygruntovalo se, provedly se nutné úpravy v domácnosti, provedla se tzv. organizační opatření. A přitom zcela nenápadně, v pozadí a ve skrytu tu čekají na dítě v "jeho lidech" jejich představy a ideály, někdy i úzkosti a obavy, jejich vědomosti a zkušenosti, jejich očekávání, jaké to dítě bude, jak se bude vyvíjet a čeho všeho v životě by mělo dosáhnout a čemu se vyhnout. A to jsou "rodičovské postoje", o nichž bude dále řeč a které pro další život dítěte mají daleko větší význam, než kdyby je tu místo kočárku čekala třeba luxusní Felicie nebo Mazda.Když se ptáme mladých rodičů, odkud se podle jejich mínění rodičovské postoje berou, odpovídají obvykle docela správně, že se vyvíjejí během soužití s dítětem nebo už v poslední fázi těhotenství, když se na dítě těšíme a připravujeme. (Pro matku je plod, který se hýbe a dává najevo svou přítomnost v jejím těle, zpravidla už dítětem zcela určitým a konkrétním, k němuž má také už svůj konkrétní vztah.) Neuvědomují si však zpravidla, že základy těchto postojů si už do vztahu k svému dítěti přinesli sami v sobě dávno dříve.Zkušenost nám říká, že rodičovské postoje bývají u mladých rodičů většinou už docela dobře zformovány. Nicméně jistě najdeme ve své blízkosti případy, kdy tomu tak není a kdy je očividné, že tito určití mladí lidé jsou pro své rodičovství ještě nevyspělí a nezralí. Tak jako třeba některé dítě není v šesti letech ještě zralé pro vstup do školy, tak jsou někteří lidé nezralí pro vstup do manželství a do rodičovské role. Projeví se to většinou tím, že nadále tvrdošijně lpí na svém předchozím předrodičovském způsobu života, že se nedovedou vzdát ničeho ze svých předchozích zálib, dítě je jim životní komplikací a přítěží - nedozráli k tomu, aby přijali odpovědnost za někoho druhého.Je proto možné za příznivé znamení demografického vývoje pokládat skutečnost, že věk mladých lidí uzavírajících manželství se v posledních letech začíná u nás zvyšovat - zatím byl jeden z nejnižších v Evropě. Dá se tedy předpokládat, že se ve výchově dětí brzy projeví i vyšší rodičovská zralost jak matek, tak mladých otců.Musíme ovšem připomenout, že otázka zralosti se týká i generace prarodičů, neboť i oni musejí skutečnost svého babičkovství a dědečkovství přijmout a zpracovat, aby byli mladé rodině a svým vnoučatům k užitku a opoře. I oni musejí přijmout novou odpovědnost a nově zápasit se zaměřením jenom na sebe, jak o tom budeme mluvit dále podrobněji v Eseji o výchově k odpovědnosti.Rodičovské postoje mají dlouhý vývoj. Začátek je ve vlastní rodině a ve zkušenosti dítěte s vlastními rodiči (nebo s náhradními rodičovskými osobami, neboť nezapomínejme, že dítě za "své lidi" přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají a nemusejí mít na to potvrzení z porodnice).Z toho ovšem mezi jiným vyplývá, že lidé, kteří žádnou zkušenost s rodiči a "svými lidmi" z doby svého dětství nemají, jsou v určitém nebezpečí, že jejich vlastní rodičovské postoje se budou vyvíjet chudě a nedokonale. Potvrzují to ostatně i dlouhodobé studie dětí, které vyrostly jen v dětských domovech. Na druhé straně však tyto studie také prokazují, že v řadě případů najdou i tito lidé dost vnitřních sil i dost chápavé a taktní pomoci z okolí, že se stanou rodiči řádnými a úspěšnými.O těchto zkušenostech dítěte s rodiči budeme mluvit v dalších kapitolkách podrobněji. Zde jenom stručně shrneme, že začínají už prvními úsměvy a reakcemi rodičů na ně, pokračují ve spoustě vzájemných kontaktů během kojeneckého věku, specifickým citovým vztahem mezi dítětem a mateřskou osobou někdy kolem sedmého měsíce života dítěte, vytvořením vztahu dítěte k domovu a lidem v něm někdy kolem dvou let, zkušenostmi s druhými dětmi ve věku předškolním, přijetím identity podle pohlavní příslušnosti ve středním školním věku a budováním své identity osobní v době puberty a po ní, mladistvými láskami, sněním o budoucnosti, až konečně mileneckým vztahem, manželstvím a vlastním těhotenstvím (pokud možno spíše v tomto pořadí než obráceném) u ženy a těhotenstvím své manželky u muže.Mají tedy rodičovské postoje dosti dobrodružnou cestu od svých pramenů kdesi hluboko ve vlastním dětství až do doby, kdy budou moci být uplatněny ve výchově vlastního dítěte. Jenomže nic se ze života neztrácí a co tam bylo během tohoto vývoje s láskou vloženo, to má velkou naději, že bude i s láskou předáno další generaci. Jde tu o jakýsi podivuhodný koloběh dobrého i zlého mezi lidskými generacemi - a nám jde přirozeně o to, aby to dobré nabývalo vrchu.Rád bych tuto kapitolku uzavřel poučením, které nám přineslo zkoumání následků nechtěného těhotenství. Je určeno generaci dnešních mladistvých a nastupující generaci rodičovské. Říká, že utváření správného vztahu k těhotenství je významným stupněm psychosexuální výchovy. Souvisí velmi úzce s otázkou antikoncepce. Avšak právě nálezy z našeho výzkumu ukázaly, že zvládnutí techniky antikoncepce není dostatečnou prevencí nechtěných těhotenství (ba ani dostatečnou prevencí AIDS), není-li sexuální chování každého z partnerů podloženo také odpovědností jednoho k druhému.Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat poučení mladých lidí o výhodách a nevýhodách, možnostech a mezích jednotlivých antikoncepčních metod - na druhé straně je však také třeba ukazovat, a to s podstatně větším důrazem než dosud, na pozitivní stránky plánovaného, dobře časovaného těhotenství, které může mladým lidem přinést maximální životní uspokojení a velmi významně přispět k růstu jejich osobnosti. Přispívá však i k tomu, že rodičovské postoje ve své poslední fázi vývoje (před narozením dítěte, protože pak s dítětem se vyvíjejí dál) mohou dostat veskrze pozitivní ráz a projeví se v pozitivním přijímání dítěte už od jeho prvních pohybů ještě v těle mateřském, přes porod, první pláč a první smích, dál k paci-paci a dál do života.Významný francouzský psycholog René Zazzo k tomu říká toto: "Víme dnes, že naše tělo nežije pouze z potravy, ale také z vřelosti někoho druhého. A to není jen básnická metafora nebo filozofická konstrukce, ale skutečný fakt. Biologické děje už se nedají definovat jenom funkcemi, jako je dýchání, krevní oběh, přijímámí potravy apod. Je nutné vzít v úvahu i takové funkce, jako je vzájemný vztah jedinců téhož rodu."

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková