Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • CO ZVYŠUJE RIZIKO UŽITÍ DROG

    Toto téma by nepochybně pokrylo stránky několika knih – svými aspekty právními, sociálními, psychologickými, výchovnými i morálními. Zde se mu však budeme věnovat jen ve vztahu k možným rizikovým souvislostem s výchovnými problémy a užíváním drog. Berme tedy rozvod jako realitu – lidé se rozvádějí. Legitimní svazek partnerů přestává být realitou, zůstávají vzpomínky, pocity viny, křivdy, ztráty, zlost, smutek, samota a jiné. Pokud se nepodaří vztah, majetkové poměry či péči o děti dořešit, aby se vše po čase uklidnilo a rodiče mohli začít žít život v nových podmínkách, je pravděpodobné, že vše ovlivní nějak i děti. Možné následky nedořešeného rozchodu >>Očerňování, obviňování druhého partnera („…kdyby nebyl tvůj táta takovej …všechno by bylo jinak … on je úplně k ničemu…”). >>Přetrvávající konflikty a nedorozumění, do kterých rodiče zatahují děti, které pak mají tomu druhému něco vzkázat, něco rozsoudit nebo rozhodovat to, co jim nepřísluší. >>Absence jednoho z rodičů, který se v důsledku problémů stáhne uražen nebo citově zraněn a není pak dětem k dispozici. >>Zavazování dítěte tajemstvím („…nesmíš mámě říkat, že…”). >>Neadekvátní „využívání” dítěte jedním z rodičů (například matka nadměrně potřebuje dceru, aby ji utěšovala, poslouchala její starosti a smutky). >>Nedostatečná kontrola a důslednost při výchově (přetížení jednoho z rodičů, pocity viny vůči dítěti, snaha „dělat to jinak”…). >>Nadměrná kontrola a náročnost při výchově (snaha „dělat to jinak”, dokázat bývalému partnerovi, že to „jde jinak”, odreagování od vlastních problémů a selhání…). >>Svádění viny za krach manželství na dítě – „kvůli tobě jsme se pořád hádali“, „zůstali jste mi na krku“ a podobně. Z hlediska rizika užívání drog se tyto a některé další problematické důsledky nedořešeného rozvodu mohou projevit v několika směrech: >>Dítě na sebe může upozorňovat právě tím chováním, které rodiče nanejvýš zneklidní – pozdními příchody, experimentováním s drogami – možná si říká o zvýšenou pozornost či důslednost. >>Dítě může užíváním drog vyjadřovat zlost na rodiče za to, že ho připravili o jednoho z nich nebo o pocit, že má ideální rodiče apod. 

    29.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Těhotenství

    Těhotenství je děj, nad kterým stále stojíme v údivu. Zopakujme si proto aspoň stručně, co se v tak úžasně krátké době děje na jeho začátku. Dělení buněk oplozeného vajíčka začíná už v době jeho putování vejcovodem do dělohy. To trvá čtyři až pět dní. Dalších pět nebo šest dní trvá, než se vajíčko pevně "uhnízdí" v děloze. Embryo necelé tři týdny staré je velké jeden a půl milimetru, má tvar kapky a dá se na něm už rozlišit hlava a ostatní tělo. Na konci třetího týdne začíná tlouci srdce - a bude tlouci až do samého konce života. Je to vskutku nejdéle pracující orgán v našem těle. Během druhého měsíce dosáhne embryo velikosti čtvrt centimetru. Utváří se obličej, ústa, oči, uši, končetiny. Začínají se tvořit nervy. Játra vyrábějí červené krvinky. Prsty se protahují a odděluje se palec. Funkci mozku na elektroencefalografu lze zachytit už v devátém týdnu embryonálního vývoje.Tady začíná další fáze vývoje, kdy plod (s vývojovým pokrokem dostává i nové jméno - fetus) je velký dva a půl centimetru a vznáší se v amniotickém vaku, který má v průměru asi 5 cm. Mnohé ženy však si v této době ještě ani neuvědomují, že jsou těhotné.Na začátku třetího měsíce se plod už zřetelně pohybuje. Dokončuje se vývoj orgánů. Jestliže po narození je na dítěti patrna nějaká malformace, čili nesprávně utvářený orgán (např. rozštěpy patra a rtů, srůsty prstů apod.), dá se na týden (někdy i na den) přesně určit, kdy k tomu došlo. Jen lidský mozek, tato nejjemnější a nejsložitější tkáň v našem těle, má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního a fetálního vývoje, tj. od druhého týdne výš. To znamená, že může být poškozen kdykoliv nějakým dosti silně působícím škodlivým činitelem. Od čtvrtého měsíce se dá ultrazvukem zjišťovat i pohlaví dítěte.Pohlavní diferenciace začala ovšem už mnohem dříve vlivem pohlavních chromozomů - XX ženských a XY mužských - a zvláště pak vlivem mužského hormonu testosteronu, který v mohutné míře začnou produkovat varlátka, neboli testes, sotva se ve své miniaturní podobě začnou u mužského plodu vyvíjet. Na těchto hormonálních základech se dále vyvíjí celá řada dalších zajímavých mužsko-ženských diferencí v duševních funkcích, v myšlení a cítění, v postojích a životním zaměření, čímž se vnáší do života lidstva ona specifická zajímavost a dramatičnost, jež poskytuje nepřeberné množství podnětů a inspirací umělcům všech dob. Již na úrovni prenatální se zjišťují rozdíly ve funkci mozkových hemisfér chlapečků a holčiček, takže se dá říci, že náš mozek funguje mužsky nebo žensky dávno dříve, než si to potom na světě sami uvědomíme.Také původ některých specifických poruch učení (např. dyslexií) se podařilo dnes vystopovat hluboko do pátého měsíce těhotenství, kdy jednotlivé vrstvy kůry mozkové mají už svou specifickou skladbu buněk (cytoarchitektoniku). Ukázalo se při zkoumání mozků dyslektiků, že v této architektonice jsou určité zvláštnosti, které mohly vzniknout jen před pátým měsícem nebo během pátého měsíce jejich intrauterinního vývoje.Aktivní "život" mozku, jak lze prokázat elektroencefalografickým sledováním, začíná v době mezi 28. a 32. týdnem vývoje plodu. V té době už také reaguje na smyslové podněty z okolí - sluchové, zrakové, hmatové.V pátém měsíci už dosahuje plod přibližně polovinu své porodní délky a váží asi půl kilogramu. To už také matky zřetelně cítí jeho "kopání", v jehož intenzitě se do jisté míry zračí už i příští temperament dítěte. Od této chvíle bude matka vědomě prožívat své "soužití" s dítětem, které bude mít pro ni už nepochybnou reálnou existenci i určitou osobitost. Říkáme, že matčin vztah k plodu se individualizuje. Není to už jen vztah k dítěti v naději, ale vztah k tomuto určitému jejímu dítěti.V šestém měsíci se už některé nedonošené děti předčasně narodí, takže můžeme jejich životní projevy sledovat přímo a podrobně. Od sedmého měsíce výš pak už nedonošené či nezralé děti dnes celkem dobře přežívají.V posledních desetiletích se mohutně rozvíjí vědecké odvětví, které si říká "prenatální psychologie". Její východiska shrnuje známý kanadský psycholog Thomas Verny (původem z Bratislavy) do těchto čtyř bodů:1. Lidský plod dovede vidět a slyšet, může něco prožívat, dokonce je schopen se učit (na základní, rudimentární úrovni). Co však je nejdůležitější, je schopen i cítit - samozřejmě ne s onou složitou promyšleností dospělého člověka, nicméně cítí.2. Z toho vyplývá, že to, co dítě cítí a vnímá, začíná formovat jeho postoje a očekávání vůči sobě samému. Jestli nakonec bude sebe vnímat jako šťastné, anebo smutné, a jednat jako člověk šťastný, anebo smutný, agresivní, nebo povolný, sebejistý, nebo plný úzkosti, to závisí - z části - na tom, co se o sobě dovídá za pobytu v děloze.3. Hlavním zdrojem těchto "poselství", která dítě formují, je jeho matka. To neznamená, že každá povrchní, přechodná starost nebo úzkost by měla vliv na její dítě. To, na čem záleží, jsou hlubší a trvalé formy cítění. Trvající úzkost nebo tíživá nejistota týkající se vlastního mateřství může zanechat hluboké jizvy na osobnosti nenarozeného dítěte. Na druhé straně takové povznášející emoce jako radostné očekávání mohou významně přispět k jeho zdravému citovému vývoji.4. Nejnovější výzkumy se začínají čím dál více zaměřovat i na otce a jeho city. Donedávna se k nim nepřihlíželo. Nyní víme, že to, co muž cítí k ženě a nenarozenému dítěti, je jedním z nejvýznamnějších činitelů určujících úspěšnost těhotenství.Tolik tedy Thomas Verny a s ním mnozí další prenatalní psychologové. Na podporu jejich závěrů je možné uvést jeden zajímavý pokus.Prováděl jej doktor Reinold v Rakousku. Těhotná žena klidně leží na vyšetřovacím stole a lékař sleduje chování plodu ultrazvukem po dvacet minut. Za těchto okolností se plod v děloze zpravidla uklidní a tiše leží. Když se dosáhlo tohoto klidového stadia, lékař matce sdělil, že "plod se vůbec nehýbá". Toto svým způsobem pravdivé a neškodné sdělení vyvolalo ovšem u žen skoro vesměs úlekovou reakci. Dr. Reinold sledoval, za jak dlouho na matčin prožitek stresu plod odpoví. Dělo se tak pravidelně během několika vteřin. Všechny plody na matčin stres reagovaly mohutným "kopáním" a neklidem. Neuroendokrinní systém matky přenáší tedy plodu nepochybně její silnější citová hnutí.T. Verny k tomu říká, že "emoční radar plodu je tak citlivý, že zachycuje i jemnější záchvěvy mateřských citů".Ať již názory prenatálních psychologů přijmeme se vším všudy nebo s jistou rezervou (sám se přikláním spíše k tomuto druhému postoji), jedno můžeme pokládat za jisté a prokázané: Vztah mezi prožíváním matky a chováním plodu existuje. Pochybnost může vznikat jen v otázce, jak těsný je tento vztah a jak trvalé může být a jak se v životě dítěte dále uplatní to, co eventuelně z citového života své matky během jejího těhotenství přijalo.Z toho pak můžeme již sami odvodit závěr, k němuž ostatně docela jinými, nevědeckými cestami dospěly už kdysi naše prababičky, že totiž doba těhotenství má být pro matku dobou pěknou, šťastnou, kterou by měla prožívat co nejvíce v duševní pohodě a co nejméně v duševním stresu. Za starých dob dokonce v některých krajích mívala těhotná žena právo, aby se jí "vyhovovalo ve všem", takže tento čas byl pro ni časem jakéhosi královského panování v rodině (i vůči tchyni), což ji přirozeně motivovalo k tomu, aby si tento zážitek pokud možno vícekráte v životě zopakovala. A jaké neštěstí to znamenalo pro ženu, která nic takového zažít nemohla! Jaké společenské ponížení! Tohoto výsadního postavení těhotné ženy se dalo ovšem i všelijak sobecky využívat a zneužívat. Proto například J. A. Komenský hraje na jinou notu, tj. mnohem vážnější, když v Informatoriu školy mateřské říká, že by nastávající matky "nad jiné časy pobožněji sobě měly počínat, ...aby něčím plodu svému neškodily". Důrazně říká, že "potřebí matce těhotné hnutí mysli své na pozoru míti", aby se příliš nelekala, nehněvala (možno říci i nevztekala), netrápila starostmi a netruchlila. Dnešní věda všechno tohle shrnuje do jednoho doporučení: Pokud je to jen možné, vyvarujte se všeho stresu!Moderní psychologie nemá mnoho, co by k tomu dodala.Něco však přece. Především to, že dobře prožité těhotenství není věcí jen oněch devíti měsíců, nýbrž rodičovských postojů, které - jak jsme viděli - se tvoří celým předchozím životem, od časného dětství do dospělosti. Je tedy třeba se na těhotenství připravit a udělat všechno, aby si ho matka i otec v pravém slova smyslu užili - a s nimi i ti, kdo jsou jejich blízcí a kdo s nimi tvoří společenství širší rodiny.Z toho pak dále plyne, že mladí lidé se rozhodně nemají nechat zaskočit nechtěným těhotenstvím, a to zvláště pokud jsou sami ještě ve věku mladistvém.Poznatky mluvící proti příliš mladému rodičovství žen i mužů je možné shrnout asi takto:- Mladí rodiče ve věku mezi 15 a 18 léty jsou ještě ve vývojovém stadiu adolescence. Psychické charakteristiky tohoto období jsou těžko slučitelné s nároky rodičovství.- Manželství mladých rodičů se proto velmi často rozpadají.- Těhotenství zpravidla mladistvé milence zaskočí nepřipravené.- Těhotenství mladistvých žen jsou v naprosté většině případů neplánovaná a nechtěná.- Je více komplikací ve vztahu k vlastním rodičům.- Mladiství rodiče mají zpravidla horší společenské a ekonomické postavení.- Bývá u nich i horší zdravotní péče v těhotenství a u jejich dětí je tendence k nižší porodní váze.Několik velice důležitých doporučení pro dobu těhotenství má však i dnešní medicína. (Píše o tom paní primářka Marie Pokorná v naší knížce Radosti a strasti, 1995.)Předně je třeba od útlého dětství dbát na zdraví děvčátek. Jejich pohlavní buňky, tzn. vajíčka, jsou přítomny ve vaječnících v konečném počtu už při narození. Neobnovují se - jen zrají s věkem děvčete a mohou tedy během doby do oplodnění utrpět i různé škody. Proto je důležitá správná výživa, snížení škodlivého záření na nejnižší míru, vyloučení alkoholu, nikotinu a drog, velmi opatrné užívání léků, prevence infekcí hlavně v dutině břišní, prevence infekcí od zvířat (hlavně tzv. toxoplazmózy - říká se jí také "králičí nemoc").A v době těhotenství samotného? Hodně čerstvého vzduchu. Hodně spánku a dobré pohody. Pohybovat se co nejvíce a pracovat na vzduchu, cvičit u otevřeného okna. Jíst pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, maso nejraději kuřecí a rybí (v těhotenství se maso ordinuje i vegetariánkám), mléčné produkty a mléko (hlavně pro obsah vápníku). Nekouřit a nepobývat v zakouřených místnostech. Neužívat žádné léky. (Při vážnějším onemocnění vždy se radit s lékařem!) Pozor i na vitamínové směsi. Vyhýbat se prostředí s rizikem infekcí a působení chemikálií. Nic vědomě neriskovat!S těmito radami tedy opouštíme mladou matku a otce a přejeme jim, aby si svého mateřství a otcovství užili plně a radostně - a nepromarnili ani den svého těhotenství (myslím to vážně - i otcova!), neboť je to nepochybně velice významná etapa výchovy jejich dítěte, byť zatím světlo světa ještě fakticky nespatřilo.  

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Ta paní od tatínka

       "Co ti ta paní udělala, že jí nemáš ráda?"   "Vzala mi tátu."    Není to ani maminka, není to ani macecha. A přitom je to žena, která zasahuje do života dítěte. Setkává se s ním v pravidelných intervalech a patří vlastně mezi nejbližší příbuzné. Je to totiž ta "paní od tatínka" - je to "cececha". Výmysl 13tileté dívky v naších krajích se začíná ujímat.   Kdo je ta žena? Skoro vždy je mladší než maminka a tráví s tatínkem více času než samotné dítě. Rozhoduje o jeho čase, tráví s ním veškeré volno a všude s ním chodí, ačkoliv by, z hlediska dítěte, mohla klidně zůstat doma. Zúčastňuje se pasivně nebo aktivně závažných životních rozhodnutí týkajících se dítěte. Někdy se pokouší o jeho výchovu, často pouze poučuje a vynáší o něm soudy. Většinou se snaží získat si zájem dítěte a dokonce i jeho lásku.    Je to také ta "paní od tatínka", kterou nemá nikdo rád (otce nepočítaje). Nemá jí ráda maminka, ani babička, ani dědeček, ani kamarádky maminky. Čili nikdo, kdo je důležitý v dětském okolí. Buď se o té "paní" vůbec nemluví, což je lepší případ, jako by neexistovala. Nebo se o ní mluví pouze "špatně".    Takové chování je v našem kraji zvykem. Objevují se již světlé výjimky, kdy se o nové otcově partnerce mluví bez napětí a dokonce je přijata v původní rodině jako její další člen, ale jedná se skutečně o raritu.    Vezměme si vliv vztahu dítě a jeho nevlastní matka z hlediska malého dítěte.    V drtivé většině je dítě v předškolním věku vstřícné ke každému, kdo o něj projeví zájem. Visí samozřejmě na své mamince i tatínkovi a když se rozvedou, je schopno přijmou bez výrazných problémů i nové partnery obou rodičů. Podmínkou je ovšem nezmenšený zájem o něho ze strany otce tak i matky. Novou "paní" přijme bez problémů, pokud si tato je schopna s ním "krásně hrát".    Ještě v mladším školním věku, tak cca do 8 let, je vztah k "nevlastní mámě" neproblematický. Dítě si stále ještě žije ve vlastním dětském světě a názory dospělých se míjí u něho účinkem. Vnímá jakoby jedním uchem tam a druhým ven.    Avšak ouha! Od okamžiku, kdy začne vnímat hodnocení lidí svými blízkými a svůj svět podle toho také chápat, tehdy se dítě začne zabývat také hodnocením té "paní od tatínka".    Začnou se v něm předčasně bouřit city, které se navenek projevují jako závist, žárlivost a vztek, to všechno spojeno s bezmocností.    Dítě někdy začne otci klást přímo otázky týkající se jeho partnerky. Nechápe, jak těžko se otci odpovídá. Pokud otec postřehne, že nemůže názor dítěte korigovat ve svůj prospěch, tehdy dochází, ve vztahu mezi ním a dítětem, k ochlazení. Toto ochlazení se projeví omezením kontaktu otce s dítětem. Ze strany dítěte, které není odpověďmi otce dostatečně uspokojeno, dochází také k pocitům nespravedlnosti. Nesmíme zapomenout, že mezi lidmi, stejně tak mezi otcem a dítětem, je vnímána i tzv. neverbální komunikace - nekomunikace (mimoslovní).    Stává se, že pokud k rozchodu rodičů dochází v pubertě a otec seznámí dítě se svou novou ženou, v drtivé většině ztrácí otec autoritu a jeho nová žena je pouze jeho jakási "odnož", o niž není zájem.    Jedině tehdy, když je dospívající dítě vůči matce v negativním vztahu (odpor), mohou se jak otec, tak i jeho nová žena stát jakýmisi spiklenci společně s dítětem proti matčině osobě.    Není však výjimkou, kdy se děti v pubertě od otce a jeho nové ženy zcela odkloní a přestane mít o jeho život zájem. Chlapec nebo dívka v pubertě totiž vůbec nechápe, že tak starý člověk, jako je jeho otec, se může zamilovat. Zamilovat se "ve stáří" rovná se totiž "šílenství". Nesmíme zapomenout na to, že většina dětí už od školních let předpokládá, že jejich rodiče jsou staří lidé, kteří mají to nejlepší za sebou a nic nového je nečeká. Z hlediska dítěte je povinností rodičů pouze a pouze být dítěti k dispozici z všech okolností. Tento názor je přirozený a pro vývoj dítěte je nosný.    Mnozí z nás zažili v životě těžký okamžik, kdy si náš bývalý partner, s nimž máme potomka nebo potomky, našel nového partnera. Naše milované dítě námi opečovávané a chráněné, odchází do nového, pro nás neznámého prostředí, které netvoří pouze otec, ale někdo, k němuž máme rozporuplný, někdy vyhraněně negativní vztah.    Po odchodu dítěte do otcovy nové domácnosti, je nám velmi těžko, máme pocit zbytečnosti, prázdné náruče a hlavně nespravedlnosti. Představujeme si, jak nás dítě svým chováním zrazuje. Jak tráví čas s otcem a jeho milenkou vesele a šťastně bez jediné vzpomínky na svou nešťastnou a osamělou matku. V takových chvílích má pocit, že se její nedospělé dítě chová jako zrádce.    Jak to dělá ta hrstka populace, aby ani dítě, ani opuštěná matka a nakonec ani otec, který si našel jinou, nežili v napětí a v nenávisti?    Odborníci na mezilidské vztahy se denně setkávají s vášnivými negativními emocemi, které v krizových situacích jejich klienti a pacienti prožívají. Bohužel málokterý člověk je schopen uposlechnout příkazu rozumu a vydat se po té jediné správné cestě.    O co nám vlastně v citovém životě jde?    Žít celý dospělý život v nenávisti a radosti z pomsty? Nebo se srovnat se situací, která vznikla a nedá se příliš změnit? Porozhlédnout se kolem sebe a uvidět, že život není jenom nespravedlivý a plný utrpení.    Pokud se manželé rozejdou, je třeba předpokládat, že si časem oba najdou nové partnery a vytvoří si novou strukturu vztahu. Společné dítě z minulého manželství by mělo co nejméně pocítit jakékoliv negativní hodnocení partnerů, jak ze strany jednoho nebo druhého rodiče. Ani blízcí příbuzní, v podobě dědečků a babiček, by neměli negativně přistupovat k novému "příchozímu". Dítě by mělo mít "otevřený" vztah ke každému novému člověku a být připraveno si pod jemným vedením dospělých vytvořit si na své okolí svůj vlastní názor.    Naopak oba rodiče by měli zamezit jakémukoliv negativnímu hodnocení blízkých příbuzných (i ostatních lidí), protože se tak tvoří u dítěte zatěžující negativní pocity.    Podle průzkumů bylo zjištěno, že děti, které vyrůstaly ve velmi kritickém prostředí (kritickém vůči ostatním lidem), byly méně aktivní než ty, které vyrůstaly v prostředí, kde se jednotliví členové rodiny vyhýbali negativnímu hodnocení okolního světa. V našem případě, kdy se jedná o negativní hodnocení tzv. "cecechy" (přítelkyně nebo manželky otce dítěte), dochází nebohé dítě ke zjištění, že ačkoliv ono samo dává najevo svůj nezájem nebo nechuť, přesto to nijak neovlivní vztah jeho otce k té "hrozné ženské". Pak se nemůžeme divit, že právě takové děti podléhají snadněji pocitu bezmocnosti a následně se u nich objevují různá psychosomatická onemocnění. Jsou to bolesti hlavy, bolesti břicha, nechutenství nebo naopak přílišná žravost. Děti, které žijí v určitém napětí vůči blízké osobě, jsou tímto napětím vyčerpávány a proto se nemůžeme u nich divit zřetelné ztráty tvůrčí aktivity a iniciativy.    Opuštěná matka vychovávající sama děti je samozřejmě v těžší situaci než její bývalý manžel, který si "užívá" s novou ženou. Přesto je třeba mít na paměti, že živením nenávisti vůči "sokyni" nepomohu sobě, ale hlavně a hlavně uškodím svým dětem, nejenom v současnosti, ale i do budoucnosti.

    04.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Manželství
  • Neurovědy pravé lásky - a co říkají lásky!

    Každý má představy o lásce; pro lidi, je to celoživotní předpojatost. Milostný vztah je jedinečný v tom, že napříč kulturami, nic se řídí jinak normální lidské bytosti dělat bláznivé věci, než je hledání lásky vazby v páru vztahu.Co je to pravá láska, však?To má mnoho atributů. Jedna zkušenost lásky je jako Mark Twain popisuje, „neodolatelnou touhu být neodolatelně žádoucí.“ Nové poznatky v neurologii bude souhlasit s tvrzením pana Twaina. Romantická přitažlivost Zdá se, že uvolnění stejné úrovně, ne-li vyšší, dopaminu a oxytocinu do krevního oběhu jako léčiva.Pravá láska, ale je všeobjímající. To odráží atributy lidské povahy v celé své kráse.„Láska je jediný rozumný a uspokojivé odpověď na problém lidské existence,“ říká psychologický teoretik Erich Fromm. Je to něco, co „se táhne srdce a dělá vám velký uvnitř,“ říká básník a autor Margaret Walker.Ještě dalekosáhlejší názor říká, že,„Láska nemá povědomí zásluh nebo DeMerit, ale již bez měřítka... Láska miluje, to je jeho povaha“ ~ HOWARD THURMANAtributy skutečné lásky, jsou ty, které odrážejí naši lidskou přirozenost. Jsme vztah bytosti, drátových s vrozenými různic pro empatické spojení.Dávání, založená na znalosti sebe a ostatní?Vrcholoví sportovci vědí, že je to pravda, v ‚žádná bolest, žádný zisk‘ klišé. Podobně partneři u zdravých, silných vztahů rozpoznat láska je denní disciplína, plný cvičení, které udržují své srdce a mysl pružná a silná.Studie ukazují, Romantická láska může trvat celý život a vést k šťastnější, zdravější vztahy. Udržet vášnivou lásku naživu po celý život je víc než je to možné; to také vede k šťastnější, zdravější partnery. Skutečný romantická láska mezi partnery není totéž jako první intenzivní fáze ‚zamilovanost‘ podle výzkumníka Dr. Biance Acevedo na University of California.Dr Acevedo poukazuje na to, že „Romantická láska má intenzitu, zapojení a sexuální chemii, že [‚zamilovanost‘fáze] má po odečtení obsedantně složku.“ Vzhledem k tomu, obsesivně love způsobuje hroty úzkosti a pocity nejistoty a nejistoty, co usnadňuje zdravé dlouhodobé vášnivá přátelství je „pocit, že partner je" tam pro tebe,“uvádí Dr. Acevedo.Pravá láska živí empatické spojení do sebe a jiné, která umožňuje oba partneři v páru vztahu k růstu soucitné pochopení osobního hodnoty každý partner přináší do jejich života.Pocit vlastní hodnoty nemůže být dán jiný, nicméně. Jedná se o vnitřní vlastnost, která je podporována v rámci sebe sama, dovednost, která je třeba se naučit, častěji tvrdě, pokud vůbec, v dalším průběhu vztahu.Tato kvalita je základním předpokladem, aby se stal zralý dárce ve vašem vztahu. Jak jinak může partner dát jeden druhému to, co každý nejvíce touží - bezpečná sdílené připojení s druhým, v němž jsou také vidět a ceněny pro jedinečné osoby jsou. Tato myšlenka se vztahuje následující:„Úspěch manželství nepřichází v nalezení‚správné‘osobu, ale pokud jde o schopnost obou partnerů, aby se přizpůsobily skutečné osoby, které nevyhnutelně realizovat se vzali.“ ~ JOHN FISHERV konečném důsledku lidské bytosti jít do jejich vztahů se získá více než získat lásku. Jsme jsou zapojeny s „nutkání“, aby se děje, a významně přispívají, a to platí i pro partnery ve vztahu k sobě navzájem. V ideálním případě by partneři soutěžit obohatit si navzájem životy takovým způsobem, že vyživují svůj vztah. Nebo, jak Diane Sawyer poznamenává: „Dobré manželství je (ve skutečnosti) soutěži štědrosti.“Nevěra a idealizoval představy o lásce?Až příliš často, partneři jít hledat lásku, klamáni zromantizovaného pojmu najít spřízněnou duši, aby měli velký manželství. Mnoho ztrácet čas hledat ideálního milence, namísto použití své síly k vytvoření milostný vztah Aspire.Když partneři jsou nešťastní, že tento pojem může klamat je začít hledat jinde. V takových chvílích, potřebují budíček. Po pravdě řečeno, „špatné manželství nezpůsobí nevěru, nepřesnost způsobuje špatné manželství,“ říká psychiatr, autor a rodinný terapeut Frank Pittman.Nevěra není schůdné řešení. Je to výzva k chaosu a utrpení, s trvalé následky, a to nejen pro partnera, který byl zrazen, ale i zrady partnera.Dr. Pittman dále dodává:„Nevěra vyplývá z přesvědčení, že ženy [mužů] mají moc, aby se cítíte jako člověk, [a] ženy, pokud jste jen najít ženu [muže], který si myslí, že jste perfektní, pokud si jen najít ženu [ muž], že jste zraněný, nebo ještě zklamaný [nebo že potřeby a váží dávání].“ ~ FRANK PITTMANBezpochyby je tu moudrost čeká na správnou osobu, a chemie faktory v přivést partnery dohromady, a to i důkaz, že jsme podvědomě vybrat partnera, který má kladné a záporné vlastnosti podobné našim rodičům, naší ‚Imago‘ zápas, jako Dr. Harville Hendrix poznamenává ve svých knihách Získání Love You Wanna (pro páry), a Udržování Love You Najít (pro jednotlivce) - a tak můžeme společně pracovat na vyřešení předčasného rány.S odvoláním na partnerovi jako soulmate není problém; posedlá nebo opakovaně ptát, zda jsme si vzal špatnou osobu, v mnoha případech (ne všichni), krade pryč energii, která by byla lépe využita při kopání hluboko, dostat do práce, přístup těchto zdrojů uvnitř, se pomalu začíná léčit, jak pro jednotlivce, tak pár. To může také nechat partnery náchylné k sexu nebo lásky závislost.Zig Ziglar říká, že je nejlepší v následující citaci:„Nemám žádný způsob, jak zjistit, zda jste či nejste si vzal špatnou osobu, ale vím, že mnozí lidé mají spoustu špatných představ o manželství a co to znamená, aby se, že manželství šťastný a úspěšný. Budu první, kdo přiznává, že je možné, že jste si vzít špatnou osobu. Nicméně, pokud se chováte špatnou osobu jako správnou osobu, můžete také skončit, že si vzal tu správnou osobu po tom všem. Na druhou stranu, pokud si vzít si tu správnou osobu, a léčit tuto osobu v pořádku, určitě bude mít skončil brát si špatnou osobu. Také vím, že to je mnohem důležitější, že je tou pravou osobou, než je vzít si tu správnou osobu. Stručně řečeno, ať už jste si vzal právo nebo špatnou osobu je v první řadě záleží na vás.“~ Zig ZiglarPokračovat ve výzkumu a soulmate, jako reakci na nevyhnutelné výzvy při tvorbě zdravého emocionální intimity ve vztahu, je riskantní v nejlepším případě. Pravá láska vytváří spřízněné duše; Je to proces, a ne cíl.Empatie a kvalitní vztah během konfliktu?Není to láska, která udržuje svůj pár vztah, nicméně. Je to kvalita vztahu, který udržuje svou lásku.Usilovat o empatické spojení ve vztahu k druhému, je snažit se rozumět každému slovu druhá neříká. Není snadné feat.Konflikt doslova hází energie v těle a mysli z rovnováhy tím, že aktivuje odezvu přežití našeho těla, nebo sympatický nervový systém.A to je místo, kde gumové splňuje silnici. Jak se dá udržet kvalitu vztah, s ohledem na skutečnost, že jako jedna z nejoblíbenějších a obdivovaných básníků poznamenali:„Manželství je jeden dlouhý rozhovor, kostkovaný spory.“ ~ ROBERT LOUIS STEVENSONSpory s blízkými představují obrovské výzvy, a ano, dokonce i pro ty, kteří se zdát, aby se hádat o zvyk. Lidé jsou zapojeny s vrozenými nutkání na hmotu a smysluplně připojit, tedy, ‚rozdíly‘ mezi milenci spouštět základní obavy, jako je odmítnutí, nedostatečnosti nebo opuštění.Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak vyjádřit lásku, je naslouchat, se srdcem k srdci toho druhého, což se soucitným pochopením. Je to, co je empatická spojení je. A empatie není řešením. Vy a váš partner jsou zapojeny s obvodem do empathically připojit. Jako počítač, aby si toto zařízení a jeho výhody, budete potřebovat instrukce a pravidelný trénink.Regulující hněvu a strachu, transformovat je do kladných aktiv?To nás děsí cítit odpojen od těch, které milujeme; Zatím nám to také děsí, když druhý nevidí, a hodnotu, kdo jsme a jedinečné příspěvky toužíme přivést k životu a klíčových vztahů. Ty se zdají být naše největší obavy, a to jak intimita obavy z: blízkost a odloučení. Zneklidňující emoce, pokud nejsou regulovány, uvolňují vysoké hladiny stresových hormonů v těle.Stejně jako ostatní části nervového systému, sympatický nervový systém pracuje prostřednictvím řady propojených neuronů. Naštěstí to funguje v komplementárním způsobem, jako tým a ne opozice, s parasympatické nervové soustavy.Vzhledem k tomu, sympatický je okamžitá reakce, která vás připraví mít mimořádnou sílu k boji nebo utéct a parasympatické nervové soustavy, v kontrastu, je postupná odezva, která obnovuje relativní rovnováhu energií vašeho těla a mysli. Můžeme se naučit pravidelně hněvu a strachu, způsoby, které jsme uklidnit svou mysl a tělo.Dar poslechu sebe za pochopení, když platil obratně, je jedním z nejsilnějších regulátory strachu. Jako jeden existenciální filosof to popisuje takto:„První povinností lásky je poslouchat.“ ~ PAUL TILLICHJe to ve chvílích, kdy váš pocit bezpečí cítí ohrožen, že vy a váš partner nejvíce potřebují odezvu zajišťující od sebe, ten, který uvolňuje oxytocin, bezpečnosti a lásky hormon, do vašeho krevního oběhu.Pečování reakce partnera, když druhý je spuštěno, může pracovat hojení divy. Je to jeden z nejlepších schopností, podle manželství výzkumník Dr. John Gottman, který předpovídá, zda pár vztah vydrží bouře.Nastavení záměr vytvořit pozitivní výsledky ve vytápěných chvílích je klíčem. Podle jeho slov,„Vztah je smlouva o vzájemné nurturance. Vztahy musí být bohatý klima pozitivity. Pro vztahy se být silný, ideální klima je jedním hemží pozitivní interakci.“~ JOHN GOTTMAN, květen 2009Tak často zapomínáme, že jako lidské bytosti, jsme řídí stejnými zákony, kterými se řídí celý vesmír. Jsme najednou vědců a zaměření vědecké studie.Naše mozky jsou zapojeny nejen pro vztahy, které jsou zapojeny pro zdravé ty, které jsou všechno o rovnováze. Vysoká hladina strachu nebo hněvu způsobit uvolnění vysokých hladin kortizolu, které mohou způsobit nerovnováhu a psychické nebo emocionální rozrušení, jakož i psychosomatické onemocnění.Milostné vztahy, například špičkových škol života?Milostný vztah je jedinečný v tom, že přináší problémy, jako žádný jiný. Tím pádem je to proto, že je to potenciálně prvotřídní škola, vztah, který nás napadá více než kterýkoli jiný, protáhnout způsobem, který nám umožní odvážně milovat celým svým srdcem.Rodič-dítě vztahy mohou být srdcervoucí a náročné v porovnání, nicméně, je to mnohem snazší milovat děti. Je to jednodušší, snad milovat své děti tak, že dětem, na rozdíl dává našim partnerům, je více uspokojující, protože děti mají tendenci být více vnímaví. (Rodiče také mají tendenci upřednostňovat děti, které jsou více vnímaví k jejich dávání.)Je to podstatně jednodušší mít skvělý vztah s našimi dětmi, než je tomu u našeho partnera. Tak, děti nejsou naše ‚nejlepší‘ učitelé ve škole života.Proč to musí být náročné?Vrozené problémy páru vztahu jsou přesně to, co potřebujeme vymanit, uvolnění a přístřešek pouta a rány raného dětství. Ve slovech Josepha Barth,„Manželství je naše poslední, nejlepší šanci vyrůst.“ ~ JOSEPH BARTHGenuine dávání není ani tak o to, co ‚je třeba‘ dát, a to zejména, dávat‘to znamená, že ve skutečnosti, protože partneři často objevovat na základě apriorní představy o tom, co to znamená být hodnoty a miloval, nervové struktury potiskem v buněčné paměti - nebo časné přežití-love mapy.Je to proces zrání, který přináší partnerům uvědomit, že skutečné dávání je založen na poznání, co vyživuje druhý z pohledu toho druhého! Dítě nám nemůže zpochybnit stejně jako životního partnera. To proto, že je to příliš snadné propustit nebo odladit děti, a říct si, že jako rodiče, víme lépe.Děláme v mnoha ohledech, samozřejmě. Jde o to, že jsme měli naše jedinečné vnitřní smysl pro sebe a moudrost od doby, kdy jsme byli děti. Nebylo by to bylo skvělé, kdyby naši rodiče věděli, jak se více naslouchat, a přednášet méně?Milovat, jako duchovní cestu k self-realizovat?V průlomovém, nejprodávanější nátěr na lásku a osobního růstu, The Road Méně cestoval, psychiatr a autor Scott Peck nám dává následující definici lásky jako:„Vůle rozšířit sebe sama za účelem rozvíjení své vlastní nebo někoho jiného duchovní růst.“ ~ SCOTT PECKCo duchovní růst má co do činění s neuroscience mozku a vztahy?Je pozoruhodné, že Dr. Peckovu použití slova ‚duchovní‘ se netýká náboženství samo o sobě, a spíše klinických pozorování lidského chování, jak přirozeně motivované citovými (duchovní) různic pro smysluplné připojení, transcendence a lásky, je vytváření pojmů, které je úzce spojena s konceptem Dr. Abraham Maslow ze ‚seberealizace‘.Co bylo kdysi teorie, když Drs. Peck a Maslow publikoval svá díla, se nyní opírají o desetiletí neuroscience. Studie ukazují, že lidský mozek je zapojen pro vztahy s obvody pro péči, soucit a empatické spojení, mimo jiné úžasné kapacit, jako je představivost, možnost myšlení a vnitřní připojení k podivuhodné zdrojem tvůrčího génia, který se vzpírá logické vysvětlení.V kontroverzní knize publikovaného výzkumu na vědě spirituality, jak Bůh změní váš mozek Neurolog Andrew Newberg a terapeut Mark Waldman, který se používá mozek skeny ke studiu duchovní praxe, jako jsou modlitby a meditace, a dospěl k závěru, že zatímco soucit bázi vnímání Boha a duchovních záležitostech ovlivňovat kvalitativně blahodárné a hojivé změny struktury v mozku, represivní, drsných nebo úsudku vjemy způsobují skutečnou škodu. Tyto nálezy byly přesvědčivé napříč různými náboženstvími, a to i bez účasti v každém náboženství, tedy údajných ateistů.No před nejnovějších poznatků v oblasti neurověd, Albert Einstein intuitivně udělal podobnému závěru,„Nejdůležitější rozhodnutí děláme, je, zda věříme, že žijeme v přátelském nebo nepřátelském vesmíru.“ ~ ALBERT EINSTEINCo je ještě úžasnější je, že skutky lásky, ať už vzhledem k tomu, nebo obdržel, vyživují každou buňku v těle s zdravé hormonů. Proč brát prášky? Take radu lásky lékaři sám, Dr. Buscaglia, místo toho,„Příliš často podceňují sílu dotek, úsměv, vlídné slovo, naslouchající ucho, poctivý kompliment, nebo nejmenší zákona o péči, z nichž všechny mají potenciál proměnit život kolem.“ ~ LEO BUSCAGLIATím pádem, emoční stavy, jako je soucit, výtvarný projev, empatické spojení, a tak dále, jsou více než jen emoce. Mnohem více. Jsou hardwired motivační disky, sdílené univerzální touhy, je hodnotový systém druhů vnitřní.Čtyřiadvacet hodin denně, a to doslova, tato emocionální nebo duchovní ovladače formovat lidské chování, podvědomě zevnitř, snažit se dělat víc, než jen přežít, dát, s cílem přispět k uspět v životě a vztazích souvislostech.Nejjasnější důkaz, možná o síle těchto emocionálních řidičů je stále úspěšné uplatnění vědy o lidské motivace a chování (Maslow, a jiní protože), například prostřednictvím marketingových a politických kampaní, navrženy tak, aby mocně využít spotřebitelské výdaje nebo veřejné mínění sloužit peněžní zisk nebo politické zájmy.V nadpisu Flow Kniha: Psychologie optimální zážitek, Mihaly Csikszentmihalyi diskutuje o jeho výzkumu. Také známý jako ‚v zóně‘ sportovci, průtok je stav vědomí, v němž mysl a tělo jsou absorbovány v činnosti bez pojetí času. Csikszentmihalyi tvrdí lidé nejsou spokojeni, protože dosud zcela zřejmé, že ‚vesmír‘ nebyl vytvořen tak, aby byly šťastné, že naopak, že vesmír má v úmyslu je zmařit v jedinečným způsobem za účelem pomoci jim růst.Zajímavé je, že zjistil, že když jsou lidé požádáni o nejlepší okamžiky ve svém životě, ale v drtivé většině hlásí, že:„Nejlepší momenty v našem životě nejsou pasivní, receptivní, relaxační časy... Ty nejlepší momenty obvykle dochází, když tělo a mysl člověka se protáhne na hranici svých možností v dobrovolné snaze dosáhnout něčeho složitého a užitečného. Optimální zkušenost je tedy něco, uděláme stalo.“ ~ MIHALY CSIKSZENTMIHALYILidská zkušenost snaží najít smysl a jedno ve vztahu k životu a blízkými, je skutečně duchovní hledání. Jako lidské bytosti, partneři v několika vztazích jsou zapojeny do těchto základních připojení, bez ohledu na to, že stejně jako většina vědců, nemusí označovat je jako duchovní.V jistém smyslu je láska seeking duchovní spojení uvnitř sebe, a mezi sebe i druhé. Je to celoživotní proces směrem ke zralé lásky a moudrosti. Cokie Roberts to takhle:„Pamatujte si, že udržet příjemný, dlouhodobý manželství trvá úsilí, záměrnost a záměr se učit jeden o druhém. Jinými slovy, manželství je pro dospělé.“ ~ COKIE ROBERTSBez ohledu na to, že většina vědců se lze vyhnout slovo ‚duchovní‘ a že naše Učebnice vysvětlit lidské chování úzce z hlediska přežití druhu, důkazy říká jinak. Je zřejmé, že lidský mozek je pevně propojeny tíhnou k - a naplnit celoživotní osobní úkol smysluplně spojit, překonat pouhý senzorickou existenci - nebo jednoduše zajištění naší pokračující přežití jako lidské bytosti.Slova jsou omezeny v popisovat duchovní záležitosti, což váhání vědy srozumitelné částečně. Podle Einsteina„Bylo by možné popsat vše vědecky, ale to by nemělo smysl,., Že by bylo bez významu, jako byste popsal Beethovenovy symfonie jako variaci tlaku vlny“ ~ ALBERT EINSTEINV této době v naší evoluce, nicméně se zdá, náš druh je ohrožena silami, které používají slova, pro účely měnové nebo politický zisk, conceptualize lidmi a mužské a ženské vztahy, v mechanických, ponižujících nebo sporného podmínek.Jasně uvedeno, spiritualita je jednoduše celoživotní pátrání po nezáleží, to znamená, že pro smysluplnou připojení k životu. Drsné zacházení, násilí, válečné hry, nebo taktiky strachu, ponížení, stud nebo nenávisti, a podobně, poškodilo zásadní vnitřní spoje, poškození neuronových sítí v mozku a těla.Emoce dávají životu smysl. Žít smysluplně je vždy asi naruby emocionální spojení. Zdravý vztah není buď, anebo tvrzení; to je pokračující čin vyvažovat oba, a procesy. To vyžaduje hodně odvahy a odhodlání realizovat tento celý Přijměte způsob naučit se milovat sebe a jiné, jako nevyhnutelné pocity zranitelnosti mají na území intimních vztahů.Pravá láska dává takovým způsobem, který umožňuje ostatním vědět, že jste je vidět jako jedinečné jednotlivce jsou, a vyjadřuje svou lásku a přijetí s pečující akce a promyšlené odpovědi. Dokonce i moudrý prezident vykonává sílu svých možností, nějakou dobu trvat, aby uznaly hodnotu svého partnera jako jedinečné bytosti:To, co jsem si uvědomil, jak jsem starší, je, že Michelle je méně znepokojeni mi dává jí květiny, než ona je, že „mě dělat věci, které jsou pro mě těžké - vybojovat čas. Že jí je důkazem, důkaz, že jsem přemýšlel o ní. Oceňuje květiny, ale ke svému románku, je, že jsem vlastně dávat pozor na věci, které se stará o, a čas je vždy důležitým faktorem.“~ BARACK OBAMA, Ebony, 200Skutečná láska k sobě a jiným, mezi životními partnery, má dalekosáhlé důsledky na rodinu a potenciálně náš svět. Výsledky ukazují, že kvalita pár vztah má uklidňující účinek na jeho partnerů.„Když je láska v manželství, tam je harmonie v domě, když tam je harmonie v domácnosti, je spokojenost v komunitě, když je spokojenost v komunitě, je prosperita v národě, v případě, že je prosperita v zemi, tam je mír ve světě.“ ~ Čínské příslovíCo je to pravá láska, na závěr? Podle slov Davida a Vera Mace, „vývoj opravdu dobré manželství není přirozený proces.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak zachránit manželství a zabránit rozvodu

    K dispozici je zcela nový způsob, jak zachránit manželství a skoncovat s rozvodem a jeho bytí využilo mnohem víc lidí, každý den. Co mnoho lidí se zjistit, je to, co jste asi zjistil, pokud se pokusíte zachránit manželství a pomocí technik, a informace, které neobstojí, bude vaše manželství i nadále trpět a je pravděpodobné, míří k rozvodu.Co se spousta lidí, kteří nyní využívají, jsou knihy a příručky, které jsou vyráběny, které vám pomohou s kterým se vaše manželství. Jako způsob, jak zachránit manželství, tyto pokyny se pro záchranu manželství se jeví jako velmi užitečné a při rychlý pohled na tento zbrusu nový trend, je snadné pochopit, proč. Tyto knihy manželství úspory jsou psány odborníky. Před 10 lety, by se tyto odborné profesionálové mají pronajaté kanceláře a viděl klientům tváří v tvář základě, pomáhá jim řešit jejich problémy manželství. Dnes však, jak na internetu exploduje, tito odborníci jsou odepsat jejich odborné poradenství a nabízet jejich manželství opravu radu, snadný přístup a stahování ebook nebo příručku. Nyní jako způsob, jak zachránit manželství, uvidí manželský poradce zůstává fantastický způsob, jak pro ty, manželské páry jsou zcela odhodlán zachránit jejich manželství se navzájem. Nicméně, pokud váš kamarád se zdráhá a nemá skutečný zájem na záchraně manželství, pak se snaží opravit manželství s pomocí tradičního manželství poradce bude mocnou obtížné. Vaše nejlepší volba, pokud se jedná o manžela, který chce jen z manželství, je použití jednoho z těchto nových ebooks nebo vodítka. To je z toho důvodu, že tyto úspory manželství průvodci jsou psány se znalostmi a zkušenostmi, že byste mohli být se snaží zachránit své manželství sami. A to je opravdu krása těchto příruček pro někoho, jako jsi ty, kdo pracují na opravy jejich manželství, nezáleží na tom, že jste na vlastní pěst, můžete uspět s novým průvodci manželství opravy! Začnete tím, sebe a svého partnera brzy bude pracovat s vámi zachránit své manželství! Existuje mnoho účinných věcí, které můžete udělat pro zastavení vaše manželství

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 7 slov žít v manželství

    Instituci manželství je stanovena v mnoha společnostech. Přestože manželství pokyny se liší od kultury ke kultuře, skládá se ze společných základních funkcí, které pomáhají podporovat zdravý, šťastný vztah. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, manželství vyžaduje značné množství práce a péče od obou manželů. Lidé zamilovat, chodit uličkou, a očekávají, že žít šťastně až do smrti na autopilota. I když láska, kompatibilitu a paralelní cíle hrají obrovskou roli v manželství, to je také důležité, že jste učinit vědomé úsilí ke splnění svého konce se zabývají tzv. "svatební slib". Zde jsou slova, žít podle které vám pomohou udržet vaše manželství na správné cestě a dostanete přes těžké časy se váš manžel nebo manželka: 1. Láska s celým svým srdcem. Měli byste dát do toho všechno - svou bezpodmínečnou lásku - na svého manžela, spřízněnou duši, milenec, důvěrník, a nejlepší přítel. Vaše manželství by měla být vaše nejvyšší prioritou. 2. Nebojte malé věci. Je to tak snadné uvíznou ve světě hnidopišství. Pokud jste worrywart nebo mají dramatický talent s tendencí k ránu nejvíce triviální záležitost v poměru, si potřebujete odpočinout. To nestojí za zhoršení začít argument s vaším partnerem nad něčím nepatrné. Pokud nemáte, bude on nebo ona nakonec začnou stáhnout a rozvíjet pocity nelibosti, které mohou potenciálně narušit váš vztah. Takže, pokud máte nutkání prosadit se přes něco menší, zhluboka se nadechněte a kousnout do jazyka.3. Trpělivost je ctnost. Bez ohledu na to, jak úžasné je váš vztah, jste povinni zkušenosti protivenství společně. Trik je v práci přes své problémy a zůstat spolu pro lepší nebo horší. Kdo kdy řekl, že by bylo snadné? Rozvíjet trpělivost vydržet "manželství test" času. 4. Praxe náhodné činy laskavosti. Je důležité říct, slova "miluji tě" a další sladké výrazy, aby váš partner. Nicméně, je to silnější vykonávat činy laskavosti. Koneckonců, činy mluví hlasitěji než slova. Připravte si manžel jídlo, vyzvednout děti ze školy, sprchový kout, mu hodně chválí a náklonnosti, nebo jednoduše zapojit do smysluplného dialogu, kde si většina z poslechu. 5. Mýlit se je lidské, odpouštět je božské. Nikdo není dokonalý. Budete procházet životem společně dělat chyby podél cesty. V procesu, budete nakonec bolí každého jiný. Bolest způsobená na vás může někdy způsobit úzkosti a hořkosti. Nech to být. Musíte odpustit, takže se můžete pohybovat v minulosti ublížil, aby se znovu začít s vaším partnerem. V opačném případě budou tyto potlačené negativní emoce mít nepříznivé účinky na vaše zdraví a manželství. 6. Poctivost je nejlepší taktika. Manželé a manželky by se neměla držet tajemství od sebe navzájem. To je "no kdyby, ANDS, nebo" ale "pravidlo. Je to tak jednoduché. 7. Cvičení dělá mistra. Komunikace, kompromis, a další klíčové komponenty manželství může být náročné zavést do praxe. Nicméně, pokud si uvědomit, že jejich hodnota a začlenit je do vašeho denního afirmace, budete brzy sklízet plody své práce. Manželství je partnerství a měla by být věnována dostatečná pozornost a výživu je třeba přežít a prosperovat. Manželství se v práci a tím, že přijmeme tyto "slova žít", jste na vaší cestě k šťastnější, zdravější vztah.

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Právní aspekty spekulativních sňatků s cizinci

    Zdá se, že sňatky „na oko“ nejsou pouze vděčným tématem amerických filmů, ale i českou realitou. S postupným otvíráním hranic, s nárůstem životní úrovně a s možnostmi solidního pracovního i společenského uplatnění a také s vidinou blízkého vstupu České republiky do Evropské unie roste počet cizinců, kteří zde uzavírají manželství. Ne vždy však v duchu ustanovení § 1 ZOR, tj. s úmyslem založit manželství jako trvalé společenství muže a ženy.S pojmem[1] manželství na oko, fingovaný sňatek nebo spekulativní manželství se v odborné literatuře ani v učebnicích nesetkáme. Do nedávné doby tomu tak bylo i v našem právním řádu. V každém případě je však nutné fingovaná manželství považovat za manželství vzniklá a platná, pokud splňují požadavky stanovené zákonem o rodině; tato manželství tedy nelze automaticky spojovat s pojmy neplatného a zdánlivého manželství[2] podle zákona o rodině.Důvodem pro uzavření manželství cizince s občanem České republiky mnohdy bylo, je a zřejmě i bude získání povolení k pobytu, získání povolení k zaměstnání, nabytí nemovitosti, získání právního důvodu bydlení a (v nedávné době)[3] také možnost studia bez nutnosti placení úhrady za studium. Samozřejmě, oficiální statistika dokazující tyto skutečnosti neexistuje. Ze Statistické ročenky České republiky[4] lze pouze zjistit přirozený pohyb obyvatel, kolik cizinců imigrovalo[5] do České republiky, avšak nikoli údaje o počtu sňatků[6] a rozvodů s cizinci.Z uzavření manželství za účelem získání pobytu vyplývají nepochybně zřejmé výhody (jak ve sféře veřejného, tak i soukromého práva), které mohou vyvažovat „povinnosti a rizika“ spojená s institutem manželství.Zjevné nevýhody uzavření manželství však lze spatřovat především v právu soukromém, a to v majetkové sféře (ve vzniku společného jmění manželů, vzájemné vyživovací povinnosti mezi manželi v rozsahu stejné životní úrovně), a ve statusových věcech (v automatickém uplatnění domněnky otcovství manžela matky a z toho vyplývající vyživovací povinnosti k dítěti, ve vzniku dalších příbuzenských vazeb a z nich pak dědické posloupnosti apod. a v neposlední řadě v možnosti „obstrukcí a průtahů“ u rozvodu, např. v uplatňování tzv. tvrdostní klauzule podle § 24b ZOR[7] a práva na výživné manžela, event. rozvedeného manžela).II. Nová právní úprava o pobytu cizinců na území České republikyDnem 1.1. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „PobCiz“).Rodinněprávní vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi a jinými příbuznými jsou mnohdy předpokladem pro vstup cizince na území České republiky, pro získání přechodného pobytu bez víza nebo na základě krátkodobého nebo dlouhodobého víza. Rodinněprávní vztahy jsou však zpravidla vždy základem pro udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky.Ve smyslu § 65 odst. 1 písm. a) PobCiz je cizinec oprávněn požádat o povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území České republiky tehdy, jestliže se jedná o cizince, který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území České republiky hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je:- manželem státního občana České republiky,- osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,- nezletilým dítětem státního občana České republiky a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče,- zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý (tj. pro účely zákona o pobytu cizinců na území ČR rozvedený, svobodný nebo ovdovělý) a starší 70 let,- osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče (§ 45 a § 46 odst. 1 ZOR), popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území České republiky, nebo- nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky.III. Některé veřejnoprávní aspekty uzavření manželstvíV právu veřejném lze spatřovat zejména výhody pramenící z uzavření manželství na oko.Základním veřejnoprávním aspektem uzavření manželství cizince a státního občana České republiky je možnost získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Se získáním tohoto povolení je pak spojena celá řada práv vyplývajících z dalších právních předpisů. Některé právní předpisy s cizinci se zákonným pobytem výslovně počítají, některé oslovují všechny fyzické osoby.Všech fyzických osob se dotýká v prvé řadě Listina základních práv a svobod, vyhlášená pod č. 2/1993 Sb., která vychází z přirozenoprávní teorie a užívá termínů „lidé, každý, všem, nikomu ...“. Dále je vhodné v této souvislosti zmínit zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 2 NEP a § 3 NEP[8], a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 2 zdp.[9]Jiné právní předpisy, ačkoli používají termíny „občan, občané“, vážou práva také na fyzické osoby.[10] Jedná se např. o zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 1 slovy „občan“, „občané“, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných také v § 1 slovy „občan“, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 1 slovy „všem občanům“.Další kategorie zákonů váže práva na fyzické osoby, jestliže mají na území České republiky pobyt. Je to např. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje okruh oprávněných v § 3.[11]IV. Některé veřejnoprávní aspekty zániku manželstvíFingovaného sňatku se dotýká ustanovení § 80 odst. 1 písm. a) a b) PobCiz. Podle těchto ustanovení policie zruší platnost k povolení k pobytu, jestliže- zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,- manželství zanikne na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě nebo nebylo nezrušitelně osvojeno.Zákon tedy jednoznačně chrání rodinu, ve které se narodilo dítě nebo bylo osvojeno. V těchto případech zákon nezakládá právo policie povolení k pobytu cizince zrušit.Prokazování skutečnosti, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu, bude v praxi zřejmě velmi složité. Snad pouze v případě, kdy manželé nikdy nezaloží společnou domácnost, bude možné se domnívat, že šlo o fingovaný sňatek.Pokud by manželství zaniklo nebo bylo zrušeno do 5 let od vydání povolení k pobytu, doslovný výklad svádí k závěru, že jsou dány bez nutnosti dalšího dokazování předpoklady pro zrušení povolení k pobytu. Na druhou stranu je však nutné zvážit, zda paušální posuzování manželství v době trvání kratší než 5 let za manželství fingovaná by nebylo zřejmým zjednodušením a neodůvodněnou tvrdostí.[12]V této souvislosti se také nabízí otázka, jak se policie dozví, že velmi brzy k rozvodu nebo k prohlášení manželství za neplatné došlo. Za stituace, kdy se průkaz o povolení k pobytu vydává s dobou platnosti na 10 let (§ 74 odst. 1 PobCiz) je nasnadě, že cizinec vyhledá[13] „dobrovolně“ policii za účelem prodloužení doby platnosti zmíněného průkazu až těsně před uplynutím této doby. Pak bude zřejmě problematické dokazovat, zda alespoň určité období po uzavření manželství vedli manželé společnou domácnost apod. Pokud by došlo k rozvodu podle § 24 ZOR (tzv. sporný rozvod), za důkaz existence a popisu kvalifikovaného rozvratu mezi manželi by mohl sloužit rozvodový spis a vlastní odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství. Jestliže by se však manželé na rozvodu dohodli ve smyslu § 24a ZOR (tzv. nesporný rozvod), ze spisu ani z odůvodnění rozsudku o rozvodu se popis kvalifikovaného rozvratu zpravidla nepodává, neboť jej manželé nemusí prokazovat[14] (srov. domněnku rozvratu „... má se za to, že ...“ podle § 24a odst. 1 ZOR).Zrušení povolení k pobytu v případě, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu, nemá vliv na samotnou existenci a trvání manželství, na práva a povinnosti manželů, tedy na soukromoprávní vztahy mezi manželi.V. Soukromoprávní aspekty uzavření manželství a jeho zánikuS uzavřením manželství spojuje určité závažné důsledky nejen zákon o rodině, ale i občanský zákoník.Pro úplnost je třeba zmínit také zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. V § 32 tohoto zákona je upraveno postavení cizinců tak, že podle odstavce prvého cizinci mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo zvláštními předpisy není stanoveno jinak, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky.Je tedy možné konstatovat, že soukromé právo vychází ze zásady rovnosti subjektů, tak jak vyplývá z Listiny základních práv a svobod a z občanského zákoníku (§ 2 odst. 2).Zákaz diskriminace manžela - cizince se pak projevuje v konkrétních institutech.1) V prvé řadě se jedná o povinnost, ale i právo manželů žít spolu (§ 18 ZOR). Právo a povinnost manželů žít spolu ovšem nelze ztotožňovat se společným bydlením (viz např. studentská manželství). Avšak pokud spolu manželé chtějí bydlet, může se tato skutečnost realizovat na základě jakéhokoli právního důvodu bydlení. Žádný právní předpis nebrání tomu, aby vznikl např. společný nájem bytu manželi mezi občanem České republiky a cizincem (§ 700, § 703 ObčZ, a to i např. k bytu obecnímu), aby manželé společně bydleli na základě společného podnájmu[15] (§ 719 ObčZ), na základě společného práva odpovídajícího věcnému břemenu (§ 151n a násl. ObčZ) nebo jiného pojmenovaného právního důvodu bydlení, event. na základě inominátního kontraktu (§ 51 ObčZ). Manželu - cizinci vznikne uzavřením manželství také tzv. odvozený[16] právní důvod bydlení, tj. právo bydlet v nemovitosti nebo v bytě svého manžela. Manželé mohou bydlet i na základě vlastnického, resp. spoluvlastnického práva k nemovitosti - bytu (k tomu níže).I kdyby manžel - cizinec pozbyl povolení k pobytu, nic se nemění na skutečnosti, že manželství trvá, a že trvá např. i společný nájem bytu manželi, spoluvlastnictví apod.Důsledkem případného rozvodu může být pak skutečnost, že výlučným nájemcem např. obecního bytu bude cizinec. Pronajímateli zřejmě nezbude, než tuto skutečnost respektovat.[17]2) Ze zákona o rodině vyplývá manželům celá řada dalších práv a povinností,[18] např. povinnost pomáhat si (§ 18 ZOR), uspokojovat potřeby rodiny a hradit náklady společné domácnosti (§ 19 ZOR). Vzájemné zástupčí právo manželů v běžných věcech a vznik solidárních závazků manželů při obstarávání běžných záležitostí rodiny (§ 21 ZOR) se také týká manželství uzavřených mezi občanem České republiky a cizincem.3) Podobně také ustanovení upravující vzájemnou vyživovací povinnost mezi manželi[19] (§ 91 ZOR) a vzájemnou vyživovací povinnost mezi rozvedenými manželi[20] (§ 92 a násl. ZOR) se vztahují i na smíšená manželství občanů České republiky s cizinci. Pokud zákon o rodině hovoří o zásadně stejné životní úrovni mezi manželi, je nutné mít za to, že ani v těchto případech není na místě stanovovat výši výživného v rozsahu reálné „spotřeby“, ale naopak tak, aby se ekonomicky slabší manžel podílel na vysoké životní úrovni druhého. Tato skutečnost může být považována za určité „riziko“.Co se týká výživného mezi rozvedenými manželi, zejm. tzv. sankčního ve smyslu § 93 ZOR, je zde situace podobná, tj. riskantní. Avšak pokud by manželé byli ochotni a schopni se dohodnout, např. v rámci tzv. nesporného rozvodu ve smyslu § 24a ZOR, výše a splatnost výživného je ponechána zcela na jejich dohodě (renta i tzv. odstupné ve výši dohodnuté, tj. jakékoliv). Jako problematická se může jevit nemožnost zahrnutí otázky výživného do předmanželské smlouvy.4) Zákonným důsledkem uzavření manželství upraveným v občanském zákoníku je vznik společného jmění manželů[21] (§ 143 ObčZ - dále jen „SJM“).Zde je opět nutné zdůraznit, že skutečnost, že jeden z manželů je cizinec, nehraje významnou roli.Právní úprava SJM je po řadách novel ovládána zásadou smluvní volnosti,[22] avšak manželé (ani snoubenci) nemohou smluvně zrušit ani úplně vyloučit až ke dni zániku manželství vznik SJM - věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti budou vždy tvořit předmět SJM.Pokud uzavřou smlouvu o zúžení, event. vyloučení SJM až ke dni zániku manželství ve smyslu § 143a ObčZ, na tuto smlouvu se mohou vůči jiné osobě odvolat jen tehdy, jestliže jí je obsah této smlouvy znám.Tyto skutečnosti mohou být samotnými manželi považovány za značné úskalí uzavření manželství na oko.Modifikace zákonného rozsahu SJM, event. vyloučení jeho vzniku až ke dni zániku manželství, mohou být pojaty do předmanželské smlouvy.V této souvislosti je však třeba zmínit několik obecných problémů. Jedním z nich je možné obcházení devizového zákona uzavřením manželství na oko.Nabývání nemovitostí cizinci je upraveno v devizovém zákoně (zákon č. 219/1995 Sb., dále jen „DevZ“). Podle § 17 DevZ může cizinec (cizozemec), který není občanem České republiky, nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon[23] nestanoví jinak, pouze z taxativně uvedených důvodů.[24] S ohledem na téma tohoto příspěvku se jedná o:a) dědění nemovitosti,b) nabývání nemovitosti do společného jmění manželů, pokud druhý manžel není cizinec (cizozemec),c) nabývání nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů.ad a) Vzhledem k tomu, že zákon nespecifikuje dědický titul, je možné mít za to, že cizinec může dědit jak na základě zákona, tak na základě závěti, a to od kohokoli.ad b) Právě v této kategorii může docházet k obcházení zákona, tj. manželství může být uzavíráno nejen za účelem získání pobytu, ale i za účelem nabytí nemovitosti, nebo z obou důvodů.Co se týká vypořádání zaniklého, event. zrušeného SJM, žádné ustanovení pak manželům nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec.K vypořádání SJM však nedochází pouze v případě zániku, event. zrušení SJM jako komplexu vztahů, jako institutu, ale i v případě jeho smluvního zúžení (§ 143a odst. 1 ObčZ). Toto zúžení může být komplexní (generální, obecné), tj. až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, nebo i individuální, tj. pouze o jednotlivé majetkové hodnoty, třeba konkrétní nemovitost.Co se týká vypořádání zúženého SJM, žádné ustanovení pak manželům také nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec.ad c) Pokud jde o nabývání nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů, zákon opět nestanoví žádné omezení týkající se nabývacích titulů; je tedy možné mít za to, že může jít o darovací smlouvu, kupní smlouvu apod. Manžel, rodiče nebo prarodiče mohou být také cizinci.Dalším problémem je možné nazvat obcházení zákona o tzv. trojdani (zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů). K této situaci může dojít tehdy, je-li uzavřeno manželství na oko, SJM je rozšířeno o nemovitost manželky, následně pak o tuto nemovitost zúženo a vypořádáno tak, že se výlučným vlastníkem stává manžel. Žádné ustanovení pak manželům nebrání v tom, aby původně „společnou“ nemovitost získal do výlučného vlastnictví cizinec. Tento „převod“ nepodléhá dani z převodu nemovitostí.5) Významným důsledkem uzavření manželství je rovněž uplatnění zákonné domněnky otcovství. Pokud se v manželství narodí dítě (přesněji v době od jeho uzavření do 300 dne po jeho zániku), za otce se považuje manžel matky. Není rozhodné, zda spolu manželé žijí či nikoli, rozhodný je právní stav, tedy otcovství matrikové. V důsledku uplatnění zákonné domněnky otcovství nastoupí dlouhodobý právní vztah rodič - dítě, který má důsledky v rodině v širším smyslu (dědění, vyživovací povinnost prarodičů k vnukovi apod.). Také je třeba zdůraznit, že rodiče mají k dítěti rovná práva a povinnosti, ať jsou občany České republiky či nikoli, ať zde mají pobyt či nikoli. Tato skutečnost má vliv na svěření dítěte do výchovy v případě odděleného soužití rodičů, event. v případě rozvodu jejich manželství.6) S uzavřením manželství na oko mohou být spojeny i další soukromoprávní aspekty v oblasti podnikání.Co se týká podnikání[25] v České republice, cizinec může na území České republiky zásadně podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby (§ 21 odst. 2 ObchZ).Za účelem podnikání může cizinec:a) podílet se na založení české právnické osoby,b) účastnit se jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené,c) sám českou právnickou osobu založit,d) stát se jedním společníkem české právnické osoby,e) provozovat samostatnou výdělečnou činnost na základě živnostenského oprávnění a registrace v obchodním rejstříku.Značnou výhodou sňatku cizince s občanem České republiky a následného udělení povolení k pobytu je v této souvislosti skutečnost, že cizinec zásadně nemusí ustanovovat odpovědného zástupce (§ 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,ve znění pozdějších předpisů) a může být i statutárním orgánem obchodní společnosti.7) Pokud jde o pracovní uplatnění,[26] problematika zaměstnávání občanů České republiky a cizinců je upravena zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“).Tento zákon stanoví, že do zaměstnání v České republice mohou být přijati cizinci nebo osoby bez státní příslušnosti zásadně jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno (§ 2 odst. 2 ZamZ):a) povolení k zaměstnání[27] ab) povolení k pobytu na území České republiky.Ašak povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky [§ 2d písm. b) ZamZ]. Znění citovaného ustanovení tedy může svádět k uzavírání manželství na oko. Ve shora uvedených případech totiž mají cizinci v pracovněprávních vztazích stejné postavení jako občané České republiky.VI. ZávěrCílem tohoto příspěvku nebylo vyčerpávajícím způsobem postihnout problematiku postavení cizinců na našem území, ale upozornit na dílčí aspekty nové právní úpravy udělování a rušení pobytu cizincům z „rodinných“ důvodů.[28] Postavení cizinců se však dotýká celá řada dalších právních norem. Je třeba říci, že cizincům zaručují právní předpisy České republiky zásadně stejný standard jako občanům České republiky, tj. že právní řád není diskriminační.Vzhledem k tomu, že manželství a rodině poskytuje náš právní řád ochranu, lze mít za to, že vázání možnosti získání pobytu na území České republiky (bez předchozího nepřetržitého pobytu na jejím území) na vznik a existenci manželství, je v obecném i zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Avšak s ohledem na skutečnost, že dochází ke zneužívání pobytu k získávání různých výhod, má ustanovení, umožňující policii zrušit povolení k pobytu, dospěje-li k závěru, že manželství bylo uzavřeno pouze s cílem toto povolení získat, své místo.

    30.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Maminčin mazánek

    Podlehnete-li kouzlu jeho venkovní tváře a slova "já a maminka" nebudete považovat za dostatečné varování, vstoupíte místo do manželství do jámy lvové. Zpočátku ve fázi zamilovanosti budete dělat, co mu na očích vidíte, a když vám konečně spadnou růžové brýle slepé lásky, zjistíte, že jste se ocitla v pasti povinností a starostí, z níž nelze uniknout. Místo dvou vlastních dětí máte doma tři. Všechno visí na vašich bedrech. Zatímco vy nevíte, kam dřív skočit, on chodí kolem vás a říká vám, co všechno děláte špatně, protože jeho maminka to dělala jinak a samozřejmě lépe. Co řekne ona, je svaté, i kdyby tvrdila, že se slunce točí kolem země, co řeknete vy, je špatné. Zkrátka tchýně se stává neustálým přízrakem vašeho manželství strašící vás ve dne v noci, i přesto, že žijete odděleně. Maminčin mazánek si vás totiž nevybral náhodně. Má specielní radar na vyhledávání spolehlivých a zodpovědných pečovatelek, a tudíž si vybírá partnerky zaručující pohodlný přechod z mateřské náruče do láskyplné, pečovatelské náruče manželky. A jestliže se partnerka zcela nepodobá mladší kopii jeho matky, snaží se ji opravovat podle jejího vzoru.Chcete-li v manželství s máminým jájínkem přežít, musíte s ním zacházet jako s dalším dítětem a nejlépe jako s jedináčkem. Kontrolovat ho jestli si nezapomněl klíče, kapesník, věci potřebné do zaměstnání atd. Připomínat mu jeho povinnosti, co musí po práci dojít vyřídit apod. Pokud například zjistí před dovolenou, že má propadlý pas, můžete za to vy, protože jste ho měla včas zkontrolovat. Hlavně mu musíte zajistit stoprocentní domácí servis. Jídlo podávat až na stůl a nezapomínat na příbor. Chystat mu čisté oblečení na druhý den do práce na obvyklé místo. Vědět, kde co má a v případě potřeby mu to podat, nebo ho tom informovat. V době vaší nepřítomnosti musíte řídit domácnost po telefonu. Navigovat ho, kde v lednici najde jídlo, jak a v čem si ho má ohřát. Někdy raději pověřte drobnými úkoly děti, poněvadž dospělý mazánek ze sebe dělá blbce, aby nemusel nic dělat a vy jste si to nakonec všechno udělala sama. Když vám maminčin mazánek žaluje na své vlastní děti, co zase měly udělat a neudělaly, nebo co kde nechaly rozházené, musíte tyto problémy řešit jako sourozenecké šarvátky. Věta, vždyť jsi jejich otec, vyřiď si to s nimi sám, v něm vyvolá pocit ublížení a ihned spustí lamentaci jako mučedník před smrtí. V lepším případě jde volat mamince, jak mu doma ubližují.Zdá se vám výše uvedený návod, jak přežít manželství s máminým jájínkem jako ironie? Myslíte si, že dnešních mladých mužů se syndrom mazánka netýká? V tom případě naivně podceňujete lásku a péči jejich matek. Než učiníte osudový krok před oltář, navštivte se svým drahým svou potencionální tchýni. Pokud po vašem příchodu matinka vystartuje a začne obskakovat svého synáčka, který usedne ke stolu a nevezme si sám ani lžíci, utíkejte. I když se vám tento rituál zdá normální a roztomilý, protože máte v sobě pečovatelské sklony jako jeho matka (jinak by si vás nevybral), v manželství se z něj časem stane neúnosné a stresující břemeno. Tento manželsko-mateřský maratón vydrží jen otrlá žena se silnými mateřskými pudy a ocelovými nervy, anebo žena, která nemůže mít děti a soužitím s jájínkem zabije dvě mouchy jednou ranou. Má dva v jednom.Manželka maminčina jajínka má dvě možnosti. Buď mu dělat celý život maminku, anebo nasadit tvrdý kurs převýchovy. Neobskakovat, nerozmazlovat, být hluchá k jeho výčitkám, poněvadž výčitky používá jako prostředek k citovému vydírání. S chválou a litováním zacházet jako se vzácným kořením. Zkrátka nemazlit se s ním, jenom v ložnici. A nepovolit. Oni totiž maminčini mazánci, když přejdou z mateřské náruče do náruče manželské, vynechají ve svém vývoji mezičlánek dospívání. Často se však tento mezičlánek nepodaří manželce vyplnit, a pak je lepší vrátit mazánka zpět do mateřské náruče.

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Co se vztahem po nevěře

    Určitě každá žena se s nevěrou setkala, ať už jako oběť, jako pachatel anebo jí "jen" přihlížela. Pokud nevěra zasáhne váš vztah a nevíte, jakým směrem se dál ubírat, přečtěte si tento článek.Nevěra nás provází již řadu století, ale dodnes některé ženy neví, jak se k ní mají postavit. Jestli být tolerantní a spoléhat na krátkodobost záletů anebo všechny nevěrné bídáky hned poslat k šípku. V podstatě je ale velmi snadné se rozhodnout, jak se k záletníkovi zachovat. V dnešní době nátlaku a přehnaných požadavků ženy ztrácejí své já a hlavně sebevědomí. Pro muže je pak jednodušší se vymluvit např. na nedostatek sexu, žena se podle nich dost nesnaží být atraktivní atd. To jsou ale opravdu pouze výmluvy, protože nic nedává právo člověku vám nejbližšímu tak ubližovat. Ani kdybyste byla plešatá a měla 250kg (což jsou jedny z věcí, kterých se muži upřímně nejvíce děsí). Záleží ovšem na tom, jak moc vám na daném muži záleží. Samozřejmě pokud žijete v jinak spokojeném manželství a máte i děti, není úplně tak jednoduché se rozhodnout, ale může jít opravdu jen o úlet a v tomto případě musíte myslet i na ostatní články rodiny. Pokud jste s přítelem kratší dobu a už nenechá cizí sukni na pokoji, je čas mu dát vale. Zamilovanost (a hlavně ta počáteční) je sice krásná věc, ale s takovým člověkem byste byla jen nešťastná. Muž, který o vás opravdu stojí, sice flirtuje, ale nevěra mu přijde jako špatný vtip a jen na ni pomyslí, už se ošívá. Proto by si každá žena, která hledá toho pravého, měla stanovit mantinely a přes ty nepřecházet. Ženský instinkt by měl také napovědět, každá žena se při setkání s nevěrníkem zarazí, bohužel jak plyne konverzace, je ním naprosto unešená. A tady vznikají problémy. Vkradla jste se příteli do telefonu nebo mailu a našla tam podivné zprávy? Stop. Tady se dostáváte do "šlamastiky" sama. Neexistuje někomu takto zasahovat do soukromí. Pro vašeho milého je vaše obvinění jen potvrzením důvodu, proč se poohlíží jinde. Tady se připravte na fakt, že se s vámi okamžitě rozejde, aniž by se nějaké nevěry dopustil. Páni razí heslo: Stíhačky ne! (Muži si rádi píšou s ostatním ženami, ale někdy na realizaci setkání ani nedojde.)Pokud vás nevěra psychicky ničí, musíte si ujasnit své priority. Utrpěl tím váš vzájemný vztah natolik, že se na přítele nemůžete ani podívat? Skončete to. Psychicky by vás ubíjel fakt, že mu dále už nemůžete důvěřovat a každá sms by vás šíleně znepokojovala. Byl opilý na chatě s kamarády a plazila se po něm známá? Dejte mu šanci, alkohol sice neomlouvá, ale neříkejte, že jste někdy po pár drincích neházela očka na blonďáka u baru. Načapala jste ho v posteli s vaší nejlepší kamarádkou? Vyškrábejte jí oči, bídákovi zlomte nos, vyhoďte jeho věci z okna na ulici a začněte nový, úchvatný život, kdy se touto historkou budete bavit ještě několik desítek let a případný holkař při jejím vyprávění rovnou vezme nohy na ramena.

    08.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Láska ve vztazích a v manželství

    Lásku nedokážeme ovládnoutLáska je velmi silná pozitivní emoce, kterou k někomu či něčemu cítíme. Lásku můžeme skutečně zažívat i u věcí, my se ale nyní budeme věnovat lásce ve vztahu a v manželství. Lásku nedokáže nikdo z nás plně pochopit a nedokážeme ji ani vědomě ovládnout. Stejně jako všechny ostatní emoce je i láska zcela spontánní záležitostí, která se vymyká naší kontrole.Potřeba láskyPotřebu lásky a potřebu být ve vztahu či v manželství cítí každý člověk. Americký psycholog Maslow se ve svých výzkumech zabýval lidskými potřebami. Postupně vybral a sepsal všechny potřeby, které člověk má. Hned za fyziologickými potřebami a za potřebou bezpečí se nachází potřeba lásky. Důležitost tohoto citu si můžeme uvědomit například i díky umění. Láska, vztahy a manželství jsou pro nás tak podstatnou součástí života, že tvoří náměty téměř všech knih, filmů, seriálů, divadelních her či písní. Vztah a manželství musíte postavit na pevných základechLáska stojí na počátku každého vztahu. Bez ní není možné, aby vztah vznikl. Často se ale stává, že se láska během několika let vztahu ztrácí. To samé se děje po letech či dokonce desítkách let společného soužití v manželství. Je jasné, že zamilovanost nemůže vydržet věčně. Co ale může přetrvat, je úcta, podpora, náklonnost a respekt ve vztahu či v manželství. A všechny tyto hodnoty by v upřímné lásce neměly chybět. Jakmile manželé tyto hodnoty mají, cítí k sobě i po dlouhých letech manželství lásku a jejich vztah je díky nim pevný. Při hledání svého budoucího partnera či partnerky tedy myslete i na tyto hodnoty lásky. Nedívejte se jen na vnější vzhled či objem bankovního konta. Láska ve vztahu a v manželství by se neměla zakládat na materiálních hodnotách, ale spíše na těch vnitřních a duchovních.

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Tvoření a tipy
  • Příběhy vůní

    Vůně by nám mohly vyprávět, jsou zde od počátků světa.  Naši předkové dozajista neznali takové množství vůní, které známe my dnes. Největšího rozkvětu vůně dosáhly během objevování nových kontinentů, dovážení vzácných dřevin z Indie, vůně čokolády od Aztéků....., tím také se začíná vonné řemeslo šířit po celém světě.  Poslední dvě století zaznamenal vonný průmysl obrovský rozvoj, díky chemii a to v izolování nových vonných látek.A jakto, že by nám vůně mohly vyprávět? ;)Kadidlovník proslul tím, že byl jedním z darů, které přinesli mudrcové malému Ježíši při jeho narození. Jeho název pochází ze staré francouzštiny a znamená "pravé kadidlo". V historii se po několik tisíciletí zapalovala kadidlovníková pryskyřice v chrámech, kostelech a na posvátných místech. Dodnes se s touhle vůní můžete setkat v kostelech při různých obřadech, také při meditacích, józe.Heřmánek římský v západním léčitelství se používá přes dva tisíce let.Levandule od té doby co ji přivezli Římané do Velké Británie, je levandule oblíbenou zahradní rostlinou. Sáčky naplněné levandulí k provonění prádla jsou stále využívány.Pačule ve viktoriánských a edwardiánských dobách bylo moderní nosit indické šály provoněné pačulí, olej se používal jako odpuzovač hmyzu a měl chránit oblečení. Má po staletí pověst afrodiziaka, Indové by mohli vyprávět.Papyrus, zelené zlato delty, královská rostlina, symbol radosti, kouzelné žezlo bohyň - byl nedílnou součástí každodenního života. Egypťané z téhle rostliny zhotovovali sandály, pletli suknice a koše. Kořen papyru sloužil jako palivo a jeho dřeň se využívala k výrobě zápalné části pochodní. Hrál také důležitou roli při výrobě lodí. Avšak nejhodnotnější byl papyrus v podobě bílého odolného papiru, na nějž se zapisovaly hieroglyfy. Z papyru vyráběli vonný olej, který používali při svých obřadech.Neroli má nádhernou květinovou vůni. Kvůli velkému počtu květů, které jsou potřeba k výrobě malého množství oleje je také drahý. Citrusové květy se podle tradice přidávaly do svatebních kytic, protože jejich lehká, uklidňující vůně prý mírnila nevěstinu nervozitu. Svůj účinek se používá i v dnešní době, je mimojiné výborný proti stresu, dobrý při panice a šoku.Cypřiš, jeho nádherná zelená silná vůně byla ve starém Řecku branami do podsvětí. Díky své posilující a osvěžující vůni se na Dálném východě dlouho používal jako kadidlo. Nicholas Culpeper, jeden z otců západní rostlinné medicíny, používal cypřiš při zadržování tekutin v těle. Ostrá svěží esence se přidává do mnoha parfémů.Rozmarýn V Shakespearově Hamletovi se o něm Ofélie zmiňuje jako o vzpomínkové rostlině, jeho silná, pronikavá vůně velmi povzbuzuje mysl. Ve starověkém Řecku se větvičky rozmarýnu zapalovaly jako kadidlo, protože jeho kouř vydává silnou vůni. V dnešní době se větvičky rozmarýnu pokládají na opékané maso, aby mu dodaly aroma.Fialka Ve starověkém Řecku se používala nejčasteji s růží, lilií, kosatcem, levandulí, majoránkou a myrtou. Velice oblíbené byly fialky, které se používaly jako ozdoba svatebního lůžka nevěsty. Ve starověkém Řecku se pro každou část těla používal jiný vonný olej. Fiialkovým olejem se natírala hruď.Mošus Starověcí Čínané využívali mošus na parfémování tuší na psaní a malování.Citrónová tráva je velmi vonná indická tráva, v tradiční medicíně se používala i používá při horečce a infekcích. Olej je též výborným repelentem, hodí se všem cestovatelům nebo lidem žijících v tropických oblastech.Jalovec využívali staří Egypťané k potírání nemocných, k pročištění. V dnešním Švýcarsku se proti infekcím dýchacích cest a nachlazení stále používá džem z jaloviček.Vetiver V Indii se z této trávy pletou matrace, na Východě je znám jako "olej klidu a míru".Pomeranč, Limetka, Citron Ani né tak jejich vůně, ale spíše obsah vitamínu C zachránil život námořníkům. V 15. a 16. století námořníci na dlouhých plavbách běžně umírali na kurděje. Bezpočet jich zemřelo navzdory tomu, že netrpěli nedostatkem jídla. Portugalský dobyvatel Vasco de Gama ztratil téměř polovinu ze sta mužů následkem kurdějí na první plavbě kolem mysu Dobré naděje v roce 1490. Až v polovině 17. Století objevil James Lind, britský námořní chirurg, že denní příděl citrusů, jako jsou limetky, citrony nebo pomeranče, udržují námořníky ve zdraví.Benzoin Na Dálném východě se velmi cení jako kadidlo a léčivo. V 16. století, kdy byl znám jako benzoová pryskyřice, si jeho vůni zamilovala královna Alžběta I.Máta peprná V antickém Řecku se při slavnostech používala při zdobení stolů a na hlavách se nosily mátové věnce. V 18. století se máta pšstovala v Anglii na slavných mitchamských lánech v hrabství Surrey. Nyní se přidává do zubních past a žvýkaček.Černý pepř Za starých časů byl černý pepř natolik ceněn, že ho mělo město Řím jako výkupné složit 3000 liber. Říkalo se mu černé zlato.Pelargonie vonná Nejlepší gerániový olej pochází z tichomořského tropického ostrova Reunion. Podle herbáře Nicholase Culpepera ze 17. století dokáže divoce rostoucí pelargoni zbavit ledviny písku a kamenů. Její sladká růžová vůně s citrusovým nádechem je především vůní pro ženy.Šalvěj muškátová Již před mnoha staletími byla využívána v tradičním lékařství ke zmírnění menstruačních potíží a porodních bolestí. Olej je proslulý svými výrazně povzbuzujícími účinky, rozjasňuje mysl a navozuje stav euforie.Růže "Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně", napsal o růži Shakespeare. Díky své sladce opojné vůni proslula růže jako symbol opravdové lásky. Kandované okvětní lístky růže, růžovou marmeládu a růžovou vodu připravovali již staří Římané. Je zaslouženě královnou éterických olejů.Ylang ylang Ve viktoriánských dobách se tento olej přidával do makasarového oleje, který dodával lesk vlasům. Dodnes ho používají domorodí obyvatelé v tropických oblastech. Při svatebních obřadech se květy Ylang-Ylangu posypává manželská postel, bezpochyby kvůli svým afrodiziakálním účinkům.Myrha Její léčivá pověst sahá více než 4000 let nazpět. Vojáci antického Řecka si brali myrhu do boje jako psychickou ochranu a jako první pomoc. Myrha je první volbou při léčbě plísní na nohou, chronických ran, vředů a zánětů dásní. Květinové vůně Za Kateřiny Medicejské vzrostl zájem o parfémy, udělala v Paříži z parfémů módní novinku. Začali se především parfémovat rukavičky. Pomerančový květ Klasická vůně pomerančového květu byla objevena v Číně arabskými obchodníky a byla považována za symbol plodnosti v manželství. Výtěžek z něžných květů se vyznačuje zvláště plnou lahodou notou.Santalové dřevo  Již kolem roku 500 př.n.l. bylo součástí  při náboženských rituálech, a stále je ještě při různých ceremoniálů v Indii a Číně používaným vonným olejem. Skrývá v sobě dřevnatou, balzámovitou notu. V Indii jsou tyto stromy chráněny státem a je zakázáno je kácet, ať již na soukromých pozemcích či pozemcích náležejících círvi - dříve, než strom dosáhne věku 30 let. Vůně nás provázely a stále provází během důležitých i méně důležitých lidských okamžiků od stvoření světa.

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Rodičovské postoje

    Na otázku, od kdy je možné dítě vychovávat, odpovídali nezasvěcení lidé, že od doby, kdy dítě už má aspoň trochu rozum, kdy je možné se s ním domluvit, něco mu vysvětlit, ukázat, dokázat, a ono je schopno to pochopit. Pak Sigmund Freud a jeho následovníci spolehlivě ukázali, že každý z nás mnohé "výchovné" zásahy svého společenského okolí přijímá bez rozumu a bez pochopení, a to navíc tak hluboce, že to v nás zůstává a pracuje třeba po celý život, aniž jsme si toho vědomi.Tak se postoupilo v představách o výchově do věku kojeneckého a pak ještě hlouběji, tj. až do prvních dnů života. Ani to však nestačilo. Už od poloviny tohoto století je jasné, že vyvíjející se plod je v kontaktu a v součinnosti nejen s matčinými tělesnými pochody, ale i s její psychikou. Z toho plyne, že dítě je v jistém smyslu vychováváno už během těhotenství. Ale už dříve přišli psychologové na to, že způsob, jakým se chováme k dítěti a jak je tedy vychováváme, je dalekosáhle ovlivněn našimi tzv. rodičovskými postoji, které se vytvářejí dávno dříve, než k nějakému těhotenství vůbec dojde.Vždy znovu se mi v této spojitosti vrací ve vzpomínkách scéna z vlastní rodiny i z rodin mých přátel.Matka je ještě v porodnici a doma se čeká na její návrat i s miminkem. Všechno je připraveno. Je tu výbavička v několika vydáních, všechny možné hygienické prostředky, vanička, někde už i kočárek a spousta jiných věcí. Vygruntovalo se, provedly se nutné úpravy v domácnosti, provedla se tzv. organizační opatření. A přitom zcela nenápadně, v pozadí a ve skrytu tu čekají na dítě v "jeho lidech" jejich představy a ideály, někdy i úzkosti a obavy, jejich vědomosti a zkušenosti, jejich očekávání, jaké to dítě bude, jak se bude vyvíjet a čeho všeho v životě by mělo dosáhnout a čemu se vyhnout. A to jsou "rodičovské postoje", o nichž bude dále řeč a které pro další život dítěte mají daleko větší význam, než kdyby je tu místo kočárku čekala třeba luxusní Felicie nebo Mazda.Když se ptáme mladých rodičů, odkud se podle jejich mínění rodičovské postoje berou, odpovídají obvykle docela správně, že se vyvíjejí během soužití s dítětem nebo už v poslední fázi těhotenství, když se na dítě těšíme a připravujeme. (Pro matku je plod, který se hýbe a dává najevo svou přítomnost v jejím těle, zpravidla už dítětem zcela určitým a konkrétním, k němuž má také už svůj konkrétní vztah.) Neuvědomují si však zpravidla, že základy těchto postojů si už do vztahu k svému dítěti přinesli sami v sobě dávno dříve.Zkušenost nám říká, že rodičovské postoje bývají u mladých rodičů většinou už docela dobře zformovány. Nicméně jistě najdeme ve své blízkosti případy, kdy tomu tak není a kdy je očividné, že tito určití mladí lidé jsou pro své rodičovství ještě nevyspělí a nezralí. Tak jako třeba některé dítě není v šesti letech ještě zralé pro vstup do školy, tak jsou někteří lidé nezralí pro vstup do manželství a do rodičovské role. Projeví se to většinou tím, že nadále tvrdošijně lpí na svém předchozím předrodičovském způsobu života, že se nedovedou vzdát ničeho ze svých předchozích zálib, dítě je jim životní komplikací a přítěží - nedozráli k tomu, aby přijali odpovědnost za někoho druhého.Je proto možné za příznivé znamení demografického vývoje pokládat skutečnost, že věk mladých lidí uzavírajících manželství se v posledních letech začíná u nás zvyšovat - zatím byl jeden z nejnižších v Evropě. Dá se tedy předpokládat, že se ve výchově dětí brzy projeví i vyšší rodičovská zralost jak matek, tak mladých otců.Musíme ovšem připomenout, že otázka zralosti se týká i generace prarodičů, neboť i oni musejí skutečnost svého babičkovství a dědečkovství přijmout a zpracovat, aby byli mladé rodině a svým vnoučatům k užitku a opoře. I oni musejí přijmout novou odpovědnost a nově zápasit se zaměřením jenom na sebe, jak o tom budeme mluvit dále podrobněji v Eseji o výchově k odpovědnosti.Rodičovské postoje mají dlouhý vývoj. Začátek je ve vlastní rodině a ve zkušenosti dítěte s vlastními rodiči (nebo s náhradními rodičovskými osobami, neboť nezapomínejme, že dítě za "své lidi" přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají a nemusejí mít na to potvrzení z porodnice).Z toho ovšem mezi jiným vyplývá, že lidé, kteří žádnou zkušenost s rodiči a "svými lidmi" z doby svého dětství nemají, jsou v určitém nebezpečí, že jejich vlastní rodičovské postoje se budou vyvíjet chudě a nedokonale. Potvrzují to ostatně i dlouhodobé studie dětí, které vyrostly jen v dětských domovech. Na druhé straně však tyto studie také prokazují, že v řadě případů najdou i tito lidé dost vnitřních sil i dost chápavé a taktní pomoci z okolí, že se stanou rodiči řádnými a úspěšnými.O těchto zkušenostech dítěte s rodiči budeme mluvit v dalších kapitolkách podrobněji. Zde jenom stručně shrneme, že začínají už prvními úsměvy a reakcemi rodičů na ně, pokračují ve spoustě vzájemných kontaktů během kojeneckého věku, specifickým citovým vztahem mezi dítětem a mateřskou osobou někdy kolem sedmého měsíce života dítěte, vytvořením vztahu dítěte k domovu a lidem v něm někdy kolem dvou let, zkušenostmi s druhými dětmi ve věku předškolním, přijetím identity podle pohlavní příslušnosti ve středním školním věku a budováním své identity osobní v době puberty a po ní, mladistvými láskami, sněním o budoucnosti, až konečně mileneckým vztahem, manželstvím a vlastním těhotenstvím (pokud možno spíše v tomto pořadí než obráceném) u ženy a těhotenstvím své manželky u muže.Mají tedy rodičovské postoje dosti dobrodružnou cestu od svých pramenů kdesi hluboko ve vlastním dětství až do doby, kdy budou moci být uplatněny ve výchově vlastního dítěte. Jenomže nic se ze života neztrácí a co tam bylo během tohoto vývoje s láskou vloženo, to má velkou naději, že bude i s láskou předáno další generaci. Jde tu o jakýsi podivuhodný koloběh dobrého i zlého mezi lidskými generacemi - a nám jde přirozeně o to, aby to dobré nabývalo vrchu.Rád bych tuto kapitolku uzavřel poučením, které nám přineslo zkoumání následků nechtěného těhotenství. Je určeno generaci dnešních mladistvých a nastupující generaci rodičovské. Říká, že utváření správného vztahu k těhotenství je významným stupněm psychosexuální výchovy. Souvisí velmi úzce s otázkou antikoncepce. Avšak právě nálezy z našeho výzkumu ukázaly, že zvládnutí techniky antikoncepce není dostatečnou prevencí nechtěných těhotenství (ba ani dostatečnou prevencí AIDS), není-li sexuální chování každého z partnerů podloženo také odpovědností jednoho k druhému.Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat poučení mladých lidí o výhodách a nevýhodách, možnostech a mezích jednotlivých antikoncepčních metod - na druhé straně je však také třeba ukazovat, a to s podstatně větším důrazem než dosud, na pozitivní stránky plánovaného, dobře časovaného těhotenství, které může mladým lidem přinést maximální životní uspokojení a velmi významně přispět k růstu jejich osobnosti. Přispívá však i k tomu, že rodičovské postoje ve své poslední fázi vývoje (před narozením dítěte, protože pak s dítětem se vyvíjejí dál) mohou dostat veskrze pozitivní ráz a projeví se v pozitivním přijímání dítěte už od jeho prvních pohybů ještě v těle mateřském, přes porod, první pláč a první smích, dál k paci-paci a dál do života.Významný francouzský psycholog René Zazzo k tomu říká toto: "Víme dnes, že naše tělo nežije pouze z potravy, ale také z vřelosti někoho druhého. A to není jen básnická metafora nebo filozofická konstrukce, ale skutečný fakt. Biologické děje už se nedají definovat jenom funkcemi, jako je dýchání, krevní oběh, přijímámí potravy apod. Je nutné vzít v úvahu i takové funkce, jako je vzájemný vztah jedinců téhož rodu."

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Neplacení alimentů maminkám je národním hitem! Kdo vám pomůže?

    Statistiky v České republice, které se týkají rozvodů, jsou děsivé. Téměř každé druhé manželství skončí rozvodem. K tomu každé třetí dítě se narodí jako nemanželské. Pro matky samoživitelky se potom stávají alimenty velkou součástí finančního zabezpečení dětí.Neplacení alimentů se dnes stává téměř národním folklórem. Tento problém postihuje především ženy, které se stávají samoživitelkami rodiny a všechny náklady spojené s obživou musí obstarat samotné. Partner se odcizí, přestane přispívat na svého potomka a pro řadu matek tak vzniká závažný problém. Kde vzít peníze na školu, kroužky, oblečení a další velmi nákladné aktivity už bývalé partnery nezajímá.  Jednou z mála variant, jak tyto závažné problémy řešit, pokud bývalý partner nereaguje na výzvu, je soudní řízení. To je ale velmi nákladné, protože zastupující právník stojí nemalé peníze. Většina maminek na takové řízení nemá prostředky a proto bývalým partnerům takové věci prochází. Proto se objevila iniciativa, která nabízí těmto rodičům pomoc. Jde o projekt vymahani-alimentu.cz, který provozuje společnost Omega Solutions.“Tento projekt vznikl jako projev solidarity. Výchova dítěte bez peněz je velice složitá a ve většině případů dítě poznamená. Tímto nemyslíme nemožnost koupit značkové oblečení, ale podstatné náklady na dětský rozvoj prostřednictvím sportu, vzdělání a poznání. Proto chceme pomáhat zodpovědným rodičům, kteří převzali odpovědnost za závazky neodpovědných protějšků a potřebují pomoci,” řekl Martin Peka, zástupce projektu.Samotný proces je poměrně jednoduchý, rodič se zaregistruje na stránkách projektu a poskytne potřebné údaje. Zbytek už je v režii spolupracujících advokátů. „Všechny pohledávky a služby s tím spojené hradí naše společnost a rodiči tak zůstává plná dlužná částka,” dodal Martin Peka. K tolik potřebným finančním prostředkům se tak dostanou i rodiče, kteří by si nemohli dovolit právní zastupování, protože je jejich rozpočet už tak napnutý. I když rodič, který nemá dítě svěřené ve své péči přispívá dle rozsudku soudu, po určité době nastává jiný problém. Jak děti rostou, mění se jejich potřeby. Zásadní zlom nastává zpravidla při nástupu na základní školu, při postupu na druhý stupeň základní školy, zahájení studia na střední nebo odborné škole, ale i třeba při zahájení studia na vysoké škole.Zásadní změnou může být i změna zdravotního stavu dítěte, ale také například změna poměrů rodiče, který nemá dítě svěřené do péče, zejména jeho výdělečné možnosti. Je třeba mít na paměti, že dítě by se mělo podílet na životní úrovni obou rodičů, tedy i případně výrazně vyšší životní úrovni rodiče, které nemá dítě do péče svěřeno. „Obecně lze říci, že po třech a více letech od původního rozsudku o stanovení výživného by bylo dobré uvažovat, zda částka placená druhým rodičem je stále ještě odpovídající. Většinou se ukáže, že nikoli a to je chvíle, kdy je vhodné žádat o zvýšení výživného,“ podotýká Martin Peka z projektu vymahani-alimentu.cz, který provozuje společnost Omega Solutions. Pokud se na tomto zvýšení rodiče nedohodnou, je zcela na místě požádat o ustanovení zvýšeného výživného soud. Opět se není třeba obávat vysokých nákladů a rizik. V případě nezletilých dětí se neplatí ani soudní poplatek, ani v případě neúspěchu náklady protistrany.

    19.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Nezařazené
  • Přála bych si tchyni

    Přála bych si tchyni. Vážně. Kvůli našim dětem, kvůli manželovi. Milou, babičkovskou, mne respektující a naše děti zbožňující. Nemám žádnou. Bohužel. První tchyně byla docela prima a opravdu se snažila navázat se mnou, svojí snachou, vstřícný vztah. Na to, že měla pouze jediného syna, byla opravdu tolerantní. A upřímně jsem uznávala, že se hodně snaží. Když se pak naše manželství rozpadlo, neboť manžel po třech letech svazku náhle pocítil potřebu ještě se tolik nevázat, bohužel se logicky ukončil i vztah nás dvou. A přitom to všechno bylo na dobré cestě. No nic, stává se. Přesto mi však na ní ještě pár let docela záleželo a psala jsem jí ke každým narozeninám, které vtipně slavila na den narození ó velkého Vladimíra Iljiče, tudíž jsem ve společnosti, zejména té ovíněné, díky tomu ohromovala nevídanými znalostmi z historie.S druhou tchyní byl vztah o něco komplikovanější. Rovněž měla jediného syna a já navíc měla punc použitého „zboží“, tedy rozvedené bezdětné ženy. K mojí oblíbenosti navíc příliš nepřispívalo ani to, že jsme se s druhým chotěm seznámili prostřednictvím seznamovací kanceláře. Když si dovolím odbočit, tam musím říci, že to byly prima časy… kamenná seznamka měla vychytaný systém párování eventuálních dvojic. Promyšleným dotazníkem se stovkou otázek mi v průběhu dvou měsíců doporučili 15 eventuálních protějšků, se kterými jsem se opravdu sešla. Byly to někdy opravdu kousky: Jeden třeba do telefonu tvrdil a v dotazníku uváděl, že je pohledný 183 cm vysoký gymnasta…. Realita byla taková, že gymnasta, byť s mimořádně silnými dioptrickými skly, nejspíš byl, ale nepochybně také dyskalkulik… protože centimetrů měl tak o 15-20 méně, tudíž jsem na něj shlížela velmi zvysoka. Dalšímu jsem se líbila natolik (bohužel však zcela neopětovaně), že mi na druhé setkání přinesl dárek v podobě tanga kalhotek a na rovinu se mě ptal, jaké auto by mě potěšilo. Potřetí jsme se, přes jeho ublížené nepochopení, už opravdu neviděli. Třetí v pořadí se mě snažil ohromit tím, kolik štěňat piva vypije za týden. Jiný považoval za svoji přednost, že byl odejit z dobře placené práce kvůli tomu, že mu šéf nehodlal tolerovat právo na každodenní poobědovou 20-min. siestu v kanceláři. Bez toho totiž odpoledne hlava nikomu nefunguje, víme? I dalšímu jsem se líbila, jen měl přibližně o 50 kg více, než uváděl v dotazníku, ale snažil se! Každý den chodil běhat po nábřeží zabalený do igelitu, cestou domů pak načerpal tekutiny v podobě tří, čtyř piv a hubnoucí efekt byl tentam. Podobně to pokračovalo ještě pár týdnů, ale zkrátím to: Můj druhý a zcela jistě poslední manžel (víckrát už do toho rozhodně nejdu) byl 15. v pořadí, resp. poslední, koho jsem byla ochotná ještě vidět. A ono to během prvních 2-3 minut opravdu zafungovalo tak, jak mělo. Ta oboustranná chemie byla hmatatelná. A nic na tom nezměnil ani fakt, že mě o půlnoci cestou z vinárny nechal nečekaně stát na peróně v metru, protože potřeboval stihnout přestup na jinou linku a coby čerstvý pražský přistěhovalec si ještě nebyl v pražské MHD ničím jist. Ani zakončení druhé schůzky, kdy mě cestou z kina pro změnu opustil v noci na temné zastávce mezi vinohradskými hřbitovy, jelikož mu jela přímá tramvaj, kterou „potřeboval“ stihnout. V ten večer jsem skutečně reálně zvažovala, jestli to mám takhle zapotřebí a jestli mě to i přes nepopiratelnou vzájemnou přitažlivost hodlá dál bavit. Potřetí už se naštěstí nic takového neopakovalo, po pár týdnech se ke mně přistěhoval – však nač ztrácet čas?, po roce jsme se brali a za další rok byla na světě první dcera. Takže za mě – zprostředkovaná seznámení rozhodně ano! Ale abych se velkou oklikou vrátila k původnímu tématu: Vlastně se své druhé tchyni nemůžu ani moc divit, že měla takový strach o to, koho si její jediný syn najde a že mi zpočátku nedůvěřovala. Teď když máme děti, tak už to chápu dokonale. Po svatbě jsem si s tchyní navíc začaly rozumět a když jsme oznámili očekávaný přírůstek do rodiny, ledy roztály úplně. Žel však nám ji 2 měsíce po narození dcery těžká nemoc, ta nejtěžší z těžkých, vzala. Přesto mám jednou provždy v paměti uložené, jak byla šťastná, když si svou vnučku mohla poprvé pochovat. A absolutně jistě vím, že by byla prvotřídní milující babičkou i tchyní… jen mít od života tu šanci.  

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel