Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Epilepsie a cestování

    Epilepsieje známa již z doby babylonského krále Chammurabiho. Římané považovali postižené za ďáblem posedlé, jiní epilepsii nazývali svatou nemocí.Odborný název epilepsie zavedl až řecký lékař Hippokrates. Epilepsie je neurologické onemocnění, projevující se záchvaty s poruchou vědomí. Záchvaty vznikají následkem nekoordinovaných elektrických výbojů, které se šíří mozkem a jejichž zdrojem jsou skupiny postižených buněk. Příznaky mohou být různé, od neobvyklých smyslových vjemů přes krátkodobé absence(pacient "není duchem přítomen") až po generalizované záchvaty křečí s bezvědomím. Epilepsie se vyskytuje u 0,5 - 1% populace, ve všech věkových skupinách. Cestování může pro epileptiky znamenat zvýšené riziko poranění při záchvatu i riziko celkového zhoršení onemocnění. Samozřejmě zde záležína délce a dosavadním průběhu onemocnění, typu a četnosti záchvatů. Prodobře kompenzované pacienty je riziko minimální.  Existují určitá společná  pravidla, která by měli pacienti s epilepsií dodržovat:Užívání předepsaných léků v pravidelných intervalech je podmínkou úspěšné léčby a snižuje pravděpodobnost vzniku záchvatu.Na cestách je proto nutné mít u sebe dostatečnou zásobu léků,z toho část v příručním zavazadle pro případ ztráty nebo zpoždění dalších zavazadel. Je třeba zásobit se na celou dobu pobytu a počítati s rezervou. Proto informujte o chystané cestě svého ošetřujícího lékaře.Vezměte si s sebou alespoň jedno originální balení léku s příbalovým letákem - možná budete nutné sehnat obdobný lék v zahraničí nebo informovat místního lékaře. Prodejní názvy léků se v různých zemích liší. Při převozu většího množství léčiv a zdravotnického materiálu mohou nastat problémy na celnici, opatřete si proto potvrzení od ošetřujícího lékaře, že léky jsou pro vaši osobní potřebu. Pravidelné užívání léků v určitou hodinu je velmi důležité.Při překonání více časových pásem proto upravujte dobu užívání postupně, maximálně o 1 - 2 hodiny denně, aby nedošlo k velkému prodloužení či zkrácení intervalů mezi užíváním.  Pokud se v prevenci záchvatů osvědčilo podávání rektálního diazepamu, vezte jej s sebou v příručním zavazadle. Letecky by měli cestovat pouze kompenzovaní pacienti -tzn. ti, kteří mají záchvaty méně často než 1x měsíčně. Epileptik by u sebe měl nosit informace o své chorobě - v podobě kartičky, lékařské zprávy. Důležitými informacemi  jsou druh epilepsie i záchvatů, užívané léky, kontakt na rodinu i ošetřujícího lékaře a instrukce pro první pomoc v případě záchvatu. To vše v jazyce cílové země i tranzitních zemí nebo alespoň v hlavních světových jazycích. Existují tzv. "pasy" pro epileptiky - sdružen íE-společnost. I na cestách je nutné dodržovat všechna režimová opatření a vyvarovat se podnětů, které mohou vyvolat záchvat. Pravidelný denní režim spočívá v přiměřeném spánku, kterého nesmí být ani nadbytek ani nedostatek.Nedoporučuje se spánek ve dne. Abstinence je samozřejmostí. Dlouho trvající pobyt na prudkém slunci není vhodný. Epileptici by se měli vyvarovat obtížnějšího cvičení, pohybu ve výškách, lezení po stromech, po žebříku, závodění,jízdy na kole, bruslení. Samozřejmě podle stupně kompenzace choroby.Nebezpečné je plavání, do vody je třeba vstupovat jen v doprovodu dospělépoučené osoby. Při cestování do zemí, kde je doporučováno nebo vyžadováno očkování a profylaktická antimalarická léčba, je nutné poradit se se svým neurologem a zároveň informovat lékaře v očkovacím centru o svém onemocnění. Meflochin, jeden z léků, užívaných k profylaxi malárie, není pro epileptiky vhodný.

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Thajská masáž není erotická

    Pod pojmem "Thajská masáž" si jistě mnoho lidí vybaví obrázek pochybné čtvrti v Bangkoku nebo masážní salon, jehož nabídka má s léčebnou masáží jen málo společného. Thajská masáž přitom neskrývá tajemstvím thajských žen, ale zatím u nás nedoceněnou starověkou masáž Nuad Phaen Boran.Thajská masáž se zásadně liší od švédské masáže, která je nejrozšířenější masážní technikou v západních zemích. „Naše známá masáž“ se soustřeďuje na práci se svaly a měkkou tkání. Thajská masáž naopak pracuje hlavně s tělem energetickým, používá akupresuru či jiné tlakové techniky a množství protahovacích manévrů a cviků, které lze nejlépe popsat pojmem aplikovaná hatha jóga.Sestava dostačující pro masáž celého těla trvá zhruba 2 hodiny. V thajské masáži nejsou žádná neměnná pravidla omezující výběr a skladbu cvičení. Nejlepší maséři se vždy řídí potřebami klienta a provádění masáže chápou jako fyzickou formu Metta, což je slovo vyjadřující láskyplnou dobrotu. Zvláštností je, že se masíruje v oděvu, ne na nahém těle, jak je to obvyklé u jiných typů masáží. Klient by měl mít na sobě lehký a volný oděv. Také oděv maséra by měl být lehký, aby umožňoval dostatečnou volnost pohybu.Každá masáž začíná meditativní modlitbou přibližně v délce jedné minuty a slouží k soustředění mysli na masáž a k udržení bdělého meditačního stavu během práce. (Kde a jak vznikla thajská masáž?) Tradiční thajská masáž začíná v uvolněné poloze na zádech, postupně přechází masér od čelních partií k práci na nohou, břiše, hrudníku, rukou, přes natahovací a protahovací cviky v poloze na boku se dostává k zádovým partiím těla, následují cviky vsedě, uvolnění ramen, lopatek, krčních obratlů a na závěr provádí masáž obličeje.Jak ti zní názvy cviků kobra, kobylka, pluh či španělská inkvizice? Zjistit to můžeš například ve studiu THAI FIT Praha (www.thaifit.cz), kde se ti budou věnovat diplomovaní thajští maséři a masérky. Například pozice kobry výborně odstraňuje napětí v bedrech, krku a v oblasti ramen. Cvičení začíná v poloze na břiše, masér si klekne na klientova stehna, uchopí se navzájem za zápěstí a masér v této pozici klienta pomalu zvedá. Účinek na páteř lze ovlivnit posunutím kolen výše či níže po stehnech klienta. Také ostatní cviky jsou neméně zajímavé a účinné.Pokud jsi zklamaná, že thajská masáže skutečně nemá erotický podtext, vyzkoušej Thajský likér s velice zajímavými účinky. V jednom litru alkoholu necháme 1 měsíc macerovat 40g skořice, 40g zázvoru, 10 hřebíčků, 10g muškátového oříšku, 10g pepře. Poté nálev přefiltrujeme a užíváme v malých dávkách. Thajské ženy říkají, že afrodisiaka jsou součástí nespočetných darů přírody, které můžeme používat jak chceme a kdy chceme. Objevme tedy jejich magické schopnosti.

    20.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Herní peníze a majetek – reálné jako skutečné peníze

    Kolikrát jste slyšeli nebo četli “Dyť to jsou jenom pixely, jenom hra, tak o co jde?” Kolikrát jste to řekli vy sami a do kdy jste tomu věřili? Možná právě do teď. Dokonce řada států je nucena reagovat na tento vývoj online světa. Přečtěte si, jaké státní novely vydala Čína nebo Korea.V online hrách, především MMORPG nebo jiných MMOG a třeba i ve virtuálních sběratelských hrách a jiných, získat tyto pixely stojí čas a čas jsou peníze. Proto se za pixely v online hrách platí miliardy dolarů ročně, když nepočítáme poplatky za samotné hraní zaplacené autorům hry. Prodej herní měny a majetku ve hře výměnou za reálné peníze v absolutní většině případů porušuje pravidla dané hry, za což může být prodávající i nakupující potrestán odebráním prodávaného majetku, případně i vyhozením – banem ze hry, a tedy ztrátou herního účtu včetně herních postav a jejich majetku. A tento majetek může snadno jít do desetitisíců korun. Autoři hry ale většinou zasahují jen ve zcela jasných a extrémních případech.Obchodováním s virtuálním majetkem v online hrách se zabývají především profesionálové a celé společnosti ze zemí, kde je to právně zcela nezávadné. Tento průmysl celosvětově zaměstnává statisíce lidí. Za posledních deset let se tento obchod stal nejen samozřejmou součástí světa MMO her, ale také se přímo odrazil v jejich designu. Vývojáři totiž pomalu přistupují na dříve potlačovaný princip, který hlásá: majetek ve hře = pixely = data = čas = peníze. A protože lidé nezadržitelně chtějí platit za virtuální majetek (aby šetřili čas), vývojáři se to učí tolerovat a především, snaží se hráčům sami nabídnout podobné placené služby.Nákup i prodej majetku v online hrách za reálné peníze jsem viděl, zažil, tajil a dokonce trestal v řadě prvotřídních MMORPG titulů. Přečtěte si, co jsem o tom zjistil…Lidský faktor nekompromisně káže – čas stojí peníze A proto někteří hráči dají přednost namísto investice desítek, stovek a tisíců hodin hraní, investici skutečných peněz a to co ve hře chtějí, si prostě koupí. Například ve Star Wars Galaxies, stejně jako ve všech MMORPG, existují extrémně vzácné a ceněné předměty. V lepším případě třeba legendární Mandalorianské brnění, pro jehož získání je třeba ve hře splnit řadu časově velmi náročných úkolů (v řádu až stovek hodin) nebo si ho ve hře zakoupit za stovky milionů herních peněz, k jejichž získání je opět potřeba investovat čas.Mandalorianské brnění je legendou ze Star Wars, provází tento svět od jeho počátků, od Epizody 5 až do dnes, například je v právě vysílaných nejnovějších epizodách Clone Wars.Co když ale ráno vstáváte do práce, po práci musíte strávit nějaký čas s rodinou a nemůžete hrát každý večer X hodin? Vezmete skutečné peníze a za ně si v nějakém internetovém obchodě koupíte herní peníze v dané hře, za které si to koupíte. Nebo nechcete porušovat pravidla hry a prostě děláte pro dosažení onoho cíle, co je ve vašich silách. Tématu těchto online obchodů se (možná) budu věnovat v jiném článku.Herní velmoc Jižní Korea se už dokázala s virtuálními měnami vypořádat pomocí nových zákonů, které se zabývají obchodem s virtuálním majetkem ve hrách a také ho specificky jasně zdaňují, takže nic nebrání tomu, aby se stal jasným a zcela legálním příspěvkem jejich ekonomice a státnímu rozpočtu. Zatímco v některých jiných státech se prodej virtuálního majetku zbytečně tabuizuje a ocitá se v podobné pozici, jako třeba prostituce. Neochota vyjít tomuto průmyslu vstříc tak podporuje rozvoj černé ekonomiky, podvodu a zločinu.Například Čína loni vydala velmi zajímavou novelu, kterou dramaticky reguluje virtuální měny. Nepatřím mezi ty vyvolené, co by to zcela pochopili, nicméně se jedná o to, že oficiální virtuální měny (například služba QQ na Tencent.com, která má více uživatelů než Facebook) nyní v Číně podléhají omezení – mohou být použity pouze k zakoupení služeb poskytovaných vydavatelem této měny. Neoficiální měny, kterými právě jsou virtuální peníze v MMORPG hrách, Čínský zákon (zdá se) nepovažuje za peníze ale za majetek, s tím si proto mohou hráči nadále dělat, co chtějí. Přecejen by bylo zvláštní, kdyby Čína zakázala obor průmyslu, ve kterém suverénně dominuje celému světu (údajně 80% zaměstnanců tohoto průmyslu je z Číny).Někomu to kazí hruAsi největším negativem tohoto nákupu virtuálního majetku je, že v těch hrách, které to svými pravidly nepovolují, je to prostě a jednoduše porušování pravidel. Takže ten, kdo férově hraje, aby ve hře získal něco vzácného nebo drahého, může najednou zjistit, že jiný hráč místo aby se ve hře snažil, si to koupil za skutečné peníze. Ten férový hráč je pak právem naštvaný.Druhý problém je, když chování takzvaných farmářů – lidí co hrají pro reálné peníze, obtěžuje normální hráče. Více o tom v jiném článku.Kdo nemá čas hrát, může si připlatitStává se veřejným tajemstvím, že i ve hře, co oficiálně nemá povolené obchodování za reálné peníze, je možnost si koupit virtuální majetek za majetek reálný důležitým usnadněním pro hráče, kteří by jinak nebyli schopni ten virtuální majetek získat – nemají dost času, nemají trpělivost nebo to prostě neumí. Právě tito lidé, kteří třeba nemají tolik času ale mají reálné finance, jsou často pro hru velmi nadějnými zákazníky. Hru nezatíží, ale hodně zaplatí.Brnění, zbraně, oblečení, domy, vozidla, lodě, jídlo, zvířata… v MMORPG vše stojí virtuální peníze. Jak je získáte?Potkal jsem hráče, co narozdíl ode mě neměli jeden herní účet (měsíčně 15 dolarů) ale třeba dva, tři, pět, sedum, deset… 150 dolarů měsíčně od jednoho hráče ze statisíců, kteří takovou hru hrají. Když správce hry vidí takového hráče, je pro něj nevýhodné ho potrestat a vyhodit ze hry, za to že si koupil herní majetek za reálné peníze. Navíc, když farmáři, ti co získávají herní peníze na prodej, se svými desítkami počítačů na kterých běží X her najednou, za své postavičky ve hře často také platí 15 dolarů měsíčně! Podíl zisku od “hráčů”, kteří se podílí na nákupu nebo prodeji virtuálního majetku, natolik stoupá, že řada vývojářských studií se je za to rozhodla netrestat vůbec nebo jen omezeně, pokud tedy očividně neškodí hře.Autoři MMO her se nyní sami snaží prodávat virtuální majetekKdysi byly téměř všechny MMORPG hry založeny na rovném měsíčním poplatku. Jenže vývojáři zjistili, že někdo si například koupí hru za 50 dolarů a pak měsíčně platí poplatek 15 dolarů, přitom si v ní proti pravidlům koupí od farmářů majetek za stovky dolarů, aby ho sám nemusel získat. Nejen, že správci hry měli problém hráče za to potrestat, začali ale i přemýšlet, jak na tom prodeji virtuálního majetku ve své hře vydělat.Klasická MMORPG má v dohodě s koncovým uživatelem, kterou musíte odsouhlasit před hraním hry, uvedeno, že vše virtuální v této hře není nikdy vaše ale je majetkem provozovatelů hry. Vy jste si hru koupili, software je váš k použití, ale postavička v ní a vše ostatní, není vaše. Totální většina hráčů těchto her nejen, že si tuto dohodu nikdy před odsouhlasením nepřečetla, ale valná část z nich ani neumí ten jazyk, jakým je napsána, např. anglicky. Vtipné tedy je, že když kupujete touto dohodou omezený virtuální majetek, tak nakonec stejně není váš (a už vůbec nikdy nebude na území ČR nebo na celnici), přesto je ve hře zcela váš… V podstatě kupujete službu, možnost ho využívat.Dnes už jsou ale hry, které mají obchodování jejich virtuálního obsahu za reálné peníze nejen povolené, ale je to i jejich podstatou. V případě nejznámější z nich, tedy Second Life, je ovšem nesporné, že se nejedná o hru. Je to virtuální svět, kde je možné vytvořit cokoliv, ale za zakoupené pozemky na kterých to uděláte, se platí, stejně jako za předměty a objekty (domy, jachty, spodní prádlo atd) vytvořené hráči. Hra má nastavený kurz, podle kterého je možné volně převádět reálné peníze ze svého účtu na ty virtuální ve hře i naopak. Jsou lidé a firmy, které se tímto živí. Jenže právě proto se taková hra stává tak málo hrou a tolik simulací skutečného světa. Najednou je zde skutečná ekonomika.Hráčské město. Stavba domů, jejich zařízení, zajištění dostatečného počtu aktivních obyvatel, placení provozních nákladů, provoz obchodů, dopravy… to vše stojí i ve hře čas a peníze.Mnohem rozšířenější jsou online hry založené na mikrotransakcích. Taková hra nestojí nic, stáhnete si jí zadarmo a i hrát ji můžete zadarmo, platí se v ní ale právě za ty drahé a parádní věci nebo herní výhody. V praxi to vypadá tak, že ze vzorku sto hráčů takové hry jich třeba třetina neplatí vůbec nic, protože nechce nebo nemůže, polovina platí trošku, a zbytek platí tolik, že to zaplatí za všechny ty hráče, co neplatí nic, někdy ještě mnohem víc. Tento model pochopitelně zvýhodňuje ty, co mohou zaplatit nejvíce.Nechutné a zavraždění hodné ale je, když hra, která je založena na měsíčních poplatcích, dodatečně zavede mikrotransakce. Napíšu to upřímně – ti z nás, co nemají na to platit měsíčně za svou oblíbenou hru “moc”, mohou dát přednost hře, kde se platí rovný měsíční poplatek třeba těch 15 dolarů, a za tuto částku máte vše k dispozici. Někdo si zaplatí herní účty (kopie hry) dva, někdo tři, stejně má mozek jen jeden a ruce dvě, takže může efektivně hrát jen jednu hru najednou. Ale, když jako to například vývojáři udělali v SWG nebo EverQuest 2, po letech běhu hry přidají systém, kde si NAVÍC můžete ve hře přikoupit něco navíc za reálné peníze, potom to tu férovost hry založené na měsíčních poplatcích pošle do háje a mnoha hráčům to sebere chuť hrát. Jenže, vývojářům se to může vyplatit.Každý hráč má jinou cenuZatímco někdo je rád, že si může dovolit platit měsíčně dolarů 15 (a znám lidi, co si to nedovolí), někdo je ochoten za svou hru, svůj volný čas, zábavu, relaxaci, svůj virtuální majetek, utratit měsíčně tisíce korun. Jednoho krásného dne jsme tak postávali na náměstí našeho města River Camp na planetě Corellia v SWG, probírali jsme naštvaně, jak do hry přidali dvě nové budovy, které je možné získat jen z balíčku karet, který je potřeba si koupit. Plivali jsme špínu na Johna Smedleyho, Sony Online Entertainment (autory hry), spamovali a obřími obrázky hackovali herní fóra. Druhý den, ta vytoužená budova stála na náměstí.Jeden z obyvatel města přes noc nasypal přes tři tisíce do té karetní hry a nakoupil tolik balíčků, dokud v jednom nedostal tu budovu. Tím zaplatil té hře za měsíc více, než my ostatní dohromady (ten samý měsíc). Kouzlo je ale v tom, že nebýt nás, tak by to nekoupil! Lidé a hráči se totiž ke svým činům motivují navzájem.Komunita, lidský faktor, komunitaKlíč k tajemství skutečné ceny virtuálních předmětů tkví v hráčské komunitě. Chci se před kámoši předvést v tom novém vznášedle, chci pro svoji tanečnici ty nové šaty, chci lepší výzbroj abych s nimi mohl jít na výpravu? Musím pro to ve hře pracovat – nebo si to koupit. Dokud budeme chtít něco získávat, dokud nám hra bude strkat před nos cíle a dokud budeme hrát spolu, abychom se vzájemně motivovali a soupeřili v získávání majetku a dosahování cílů, uděláme vše pro naplnění našeho přání, i když při tom někteří poruší pravidla hry. Takhle to funguje v reálném i virtuálním světe. Proto i ty pouhé pixely, pouhá data, jsou stejně reálná a cenná, jako věci “skutečné”. Nakonec ale, obojí se to skládá z atomů.

    28.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Dospívání

    Pro mnoho mladých lidí mohou být léta mezi dětstvím a dospělostí dobou velkých emocionálních otřesů spojených s obdobím citového vývoje. Toto období dospívání obvykle nazývané adolescence trvá sedm až osm let.Důležitou součástí citového vývoje je zájem o opačné pohlaví. Dobrá znalost opačného pohlaví pomáhá adolescentovi i později při vytváření vztahů v dospělém životě.Adolescence a problémy ji provázející nám mohou připadat jako nekonečný mor provázející lidskou společnost. Ve skutečnosti bývá období adolescence v různých částech světa různé, ale lišilo se i v různých dobách. V některých kulturách, kde se ještě žije tradičním způsobem života, jako třeba v některých částech Samoy, Nové Guiney nebo v Amazonii, adolescence v našem pojetí vůbec neexistuje. Chlapci procházejí zkouškou rituálního obřadu přijímání za muže, a tím se téměř okamžitě stávají muži. Dívky jsou jeden týden považovány za děti a příští týden už jsou přijaty mezi ženy. Nicméně v moderních západních zemích, může být adolescence dlouhá, únavná a vyčerpávající bitva na cestě k dospělosti a nezávislosti. Co je vlastně adolescence? Je to totéž co puberta? Kdy probíhá, co s sebou přináší a proč většinou přináší tolik problémů a potíží?Puberta a adolescenceJak puberta, tak adolescence znamenají přechod od dětství k dospělosti. Nicméně pubertou se obvykle označují biologické procesy, jako jsou růst a dospívání po stránce fyzické. Tyto fyzické aspekty řídí rychle se měnící hladina hormonů, jakýchsi chemických poslů působících v lidském těle. Změny zahrnují rychlý růst, nárůst svalů, vývoj pohlavních orgánů, zaoblení tělesných tvarů a u dívek růst prsou, u chlapců zase třeba změnu hlasu, nárůst ochlupení a tak dále. Začátek a konec puberty se dají relativně snadno rozeznat, ačkoliv existují velké individuální rozdíly.Snad nejdůležitější, co mohou rodiče pro adolescenta udělat, je stáhnout se poněkud z role ochranitele a toho, kdo hlídá disciplínu a morálku, ale působit pouze jako „záchranná síť“ pro případ, že by mohly nastat problémy. Je nesmírně důležité dát už mladému teenagerovi příležitost, aby se stýkal ve společnosti i s opačným s pohlavím.Nastává intenzivní růst do výšky, což u dívek začíná někdy kolem deseti let a u chlapců mezi dvanáctým a třináctým rokem. Tento růst zase rychle končí, a to u dívek mezi čtrnáctým a patnáctým rokem a u chlapců mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem. V této době už má tělo tvary dospělého a je i sexuálně zralé.Na rozdíl od puberty se adolescence mnohem hůře vymezuje, jak pokud jde o období, tak i o rozsah. Všeobecně můžeme říct, že je to jakési mezidobí, kdy člověk už není považován za dítě, ale taky ještě není plně zralým dospělým člověkem. Adolescence obvykle, i když to nemusí přesně platit, začíná počátkem období tzv. „teenagerů“, to je mezi 12. a 13. rokem, a končí „dospělými“ léty, to je mezi 19. a 20. rokem. Některé události probíhající v období adolescence mohou ovlivnit člověka po mnoho let ještě v dospělosti.Adolescence s sebou přináší změny v chování, myšlení a mentálních pochodech, v pocitech a citech, tedy proměňuje psychiku člověka (způsob, jak funguje lidské vědomí). Změny u adolescenta mohou a také ovlivňují lidé kolem něho, jako jsou rodiče, bratři a sestry a přátelé stejné věkové kategorie. Matka s dcerou společně nakupují oblečení. Svazek rodiče a dítěte se obvykle upevní, jestliže se rodič pokusí sdílet některé nové zájmy mladého člověka s ním.Jednou z cest, jak zkoumat toto období života, je začít s vnitřními myšlenkami a pocity adolescenta samého, s jeho rozvíjející se identitou a sebeuvědomováním. Potom se může hledisko rozšířit a zahrnout i vztahy k přátelům a kamarádům, rodičům a dalším členům rodiny, jeho názor na společnost a sledovat vývoj pohledu na svět všeobecně.Uvědomování si pohlavní příslušnostiTělo adolescenta prochází drastickými změnami pubertálního období, a s tím se mění i vědomí sebe sama a sebeidentifikace. Mnozí adolescenti se cítí jako neohrabaní, nemotorní a nešikovní. Rozlévají pití a vrážejí do nábytku. Jenže to je úplně normální. Je to částečně dáno rychlým růstem, ale je to i důsledek vývoje kostí a svalů, který předstihl vývoj nervový a schopnost mozku řídit tělo. Koordinace a pohybová šikovnost se brzy obnoví.Adolescent hledající svoji vlastní identitu může sklouznout až do extrému na protest proti existujícímu a stereotypnímu image, jako mladá dívka svým „punkovým“ účesem a make-upem. Přestože adolescent může zákony společnosti opovrhovat, je připraven podřídit se zákonům party, které mohou být stejně přísné.Důležitým hlediskem tohoto období života je rostoucí vědomí sexuality. Patří sem jednak vlastní sexuální nutkání a potřeby adolescenta, které jsou pro něho v rychle se vyvíjejícím těle něčím zcela novým. Je to období sexuálního snění, které je taky úplně normální a běžné. Patří sem i fáze homosexuální přitažlivosti – to jest přitažlivosti mezi příslušníky stejného pohlaví – a (masturbace) dráždění vlastních pohlavních orgánů. V některých společnostech je masturbace považována za škodlivou nebo perverzní záležitost a je zakázána. Důsledkem toho potom je, že mnozí mladí lidé vyrůstají s pocitem viny nebo studu, přestože jde o zcela normální a neškodnou věc.PartyVětšina lidí se ráda sbližuje s těmi, kteří mají stejné názory, postoje a zájmy jako oni, a taková přátelství se objevují právě v období adolescence. K tomu se váže řada dalších změn v životě adolescenta, zvláště v jeho chování vůči ostatním, vůči kamarádům a přátelům.Party se skládají z lidí, kteří jsou téměř stejného věku, prožívají stejné období a mají stejné nebo podobné životní postavení.Pro adolescenta jsou rodiče (a dospělí obecně) často úplně nemožní. Zavádějí nelítostná, staromódní a neférová pravidla. Parta přátel nabízí pochopení a smysl pro sounáležitost. V partě se může člověk osvobodit od dětských vzpomínek a nátlaku dospělých, a adolescenti tak mají obrovskou příležitost být sami sebou a objevovat sami sebe. Mladičké dívky touží uzavřít důvěrné přátelství s jinými dívkami a sdílet spolu všechno od módy až po hihňání se vlastním tajemstvím.Nicméně příslušnost k partě staví mladého člověka často před různé problémy, parta vytváří svá vlastní pravidla a vyvíjí své vlastní nátlaky, z nichž některé mohou být ještě přísnější a tvrdší než pravidla stanovená rodiči či dospělými. Například ve skupině blízkých kamarádů je pro adolescenta obtížné rozpoznat, zda má jen tak kamarádit a být členem party, nebo má usilovat o to být důležitý a dominantní a stát se raději vůdcem než tím, kdo je veden.Jiný nátlak na adolescenta může třeba představovat fakt, že někdo v partě bere drogy, je zapleten do drobné kriminální činnosti nebo už žije sexuálním životem. Někteří členové party mohou podobné aktivity považovat za vzrušující a účast na nich zvyšuje jejich respekt a důležitost v partě.Nicméně pravdou může být i opak, protože některé party mohou považovat to, že se člověk dá strhnout k podobné činnosti, za projev slabosti. Ale i když se parta rozpadne nebo když přestane být tak důležitá, jsou tady pořád ještě vnější tlaky ze strany rodičů, příbuzných, školy, zaměstnavatele a spoluzaměstnanců, policie a dalších autorit, které adolescent vnímá jako ty, kteří jsou vždy ochotni zpřísnit pravidla a standardy společnosti.Otázky typu: co dělat, co všechno si můžu dovolit, koho obdivovat, koho ignorovat – jsou v období adolescence velmi časté a objevují se pravidelně. Ve skutečnosti se stejné otázky budou objevovat po celý zbytek života, ale starší lidé už přece jenom mají určité životní zkušenosti, znalosti a své vlastní názory, které jim pomohou vyrovnat se s podobnými situacemi daleko účinněji a relativně bezbolestně.Jenže adolescent je teprve na začátku cesty k dospělosti a především si rychle uvědomuje svoji vlastní identitu. Tyto otázky jsou pro něj nové a znepokojující. Mladý člověk není ještě zdaleka schopen seřadit si své zkušenosti, myšlenky a pocity či city do nějakého pevného vzorce. Zmatek a nezkušenost se projevují v jeho chování, kdy adolescent může být takzvaně náladový a přecházet z jednoho extrému do druhého. Není nic divného, jestliže je mladý člověk v jednu chvíli horlivě nezávislý, samostatný a odbojný, zatímco o chvíli později může být dětinský a bezmocný.Odchod z domovaTakové výrazné změny v chování se silně promítají zejména do jedné specifické oblasti – do vztahů mezi adolescentem a jeho rodiči. Ve většině rodin zabezpečují rodiče svým dětem pohodlí, stabilitu a jistotu. Ale také stanovují rámec pravidel a třeba i časový harmonogram povinností.Mladistvý zápal adolescentů využil Mao při odstraňování a ničení tradičních čínských hodnot během čínské kulturní revoluce.Podobné rodičovské role existují i mezi mnohými dalšími živočichy, jako třeba vlky, delfíny či šimpanzi. V přírodě však bývá mladý jedinec blížící se dospělosti pro rodiče často hrozbou. Například když vyroste lví mládě v dospělého lva, rodiče ho přestávají chránit. Vyženou ho ze své skupiny, čímž ho mimo jiné přinutí, aby se vydal do světa a šel svou vlastní cestou.Když vyroste lidské mládě a dostane se do období adolescence, začne myslet samostatně a vytváří si svoje vlastní názory. Ty jsou částečně ovlivněny rodiči, ale taky partou, reklamou, internetem, televizními programy, časopisy a celou řadou faktorů, které mohou názory mladých lidí spoluutvářet.Problémoví rodičeVývoj vlastních názorů vede adolescenta často k tomu, že si klade otázku po smyslu hodnot, které uznávají jeho rodiče. To se děje nejenom z touhy být vyzývavý a oponovat za každou cenu, ale jednoduše proto, že svět se taky posunul dál. Časy se mění. Protože se zrychluje tempo moderního života a technického vývoje, mění se móda, hudební vkus, nabídka činností pro volný čas, slangový jazyk, dokonce i školní práce a pracovní perspektivy jsou úplně jiné, než tomu bylo před dvaceti či třiceti lety. Rodiče si jednoduše nemusí být vůbec vědomi toho, jak je důležité mít přesně ty „správné“ boty či kalhoty či poslouchat tu „správnou“ hudbu.Rozdíl v názorech a postojích rodičů a adolescentů bývá někdy nazýván generační propastí. To je částečně důsledek přirozeného vývoje světa, ve kterém žijeme. Někteří rodiče nedokážou – nebo taky nechtějí – si vybavit, co oni sami cítili v době, kdy procházeli obdobím adolescence. Ale i přes generační rozdíl většina zodpovědných rodičů sleduje vývoj z dlouhodobé perspektivy a pokouší se vyvést svoje potomky z krátkodobých problémů, které bývají většinou spojeny s nutností mít „správný“ účes či značkové boty.Zápas o světový názorExistuje další důležitý faktor v postojích často vyzývavých a rebelujících adolescentů. Patří sem způsob, jak mladý člověk vnímá svět a jak chápe takové ideje, jako je pravda či realita.Některé společnosti mají rituály, kterými jsou mladí lidé uváděni mezi dospělé. Při tomto židovském obřadu bar micva se třináctiletý chlapec poprvé představuje v roli dospělého.Stejně jako se v pubertě vyvíjí tělo, vyvíjí se v období adolescence myšlení. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že myšlení udělá v téhle době rychlý skok kupředu. Adolescent už se nespokojuje se zúženým a zjednodušeným pohledem na svět, který mu stačil jako dítěti. Adolescent si daleko více uvědomuje, že existuje celá řada alternativ. Názory rodičů týkající se životního stylu a morálky, rodinný způsob života, přístup ke vzdělání a sociálním vymoženostem, politika státu, dokonce i názory na znečišťování a na životní prostředí neexistují v jediné podobě. Adolescent si uvědomuje existenci protichůdných názorů a alternativ i to, že za některé z nich je potřeba i bojovat.Hledání často přivádí mladého člověka k tomu, že si klade zdánlivě nezodpověditelné otázky jako třeba: Co je pravda? Kdo jsem? Co je skutečnost, realita? Filozofové a myslitelé se přou o podobné otázky celá staletí, dokonce i přesto, že na některé neexistuje odpověď. Kladením podobných otázek si mladý člověk vytváří svůj vlastní osobní názor na svět a na to, jak svět funguje. Postupně si vytváří svoje vlastní postoje, vztahy a vytváří si svůj osobní morální kodex a stanoví si svoje pravidla chování, což dělá každého z nás neopakovatelnou individualitou.Čas uvědomováníDalo by se říct, že adolescence je obdobím uvědomování si možností života. Někteří mladí lidé procházejí v této době fází intenzivní činnosti, nadšení, dokonce až horečného zápalu. Tyto pocity mohou být spojeny s politikou, náboženstvím, populární hudbou, oblečením, uměním, módou, vlastně jakýmkoliv aspektem života. V partě poznají, co to je mít společný cíl, a právě v partě vrstevníků zažijí pocit bezpečí, jistoty a sounáležitosti.K období adolescence patří neodmyslitelně škola a smysl chození do školy je zcela zřejmý. Další praktické otázky, jako zda zůstat dál ve škole a pokračovat ve studiu na univerzitě, nebo zda skončit a najít si zaměstnání – pokud vůbec nějaké bude – se stávají naléhavými úkoly, které je třeba vyřešit.Rozhodnutí o vzdělání a kariéře učiněné v téhle době může život mladého člověka silně ovlivnit nejen na prahu dospělosti, ale i v dalším životě. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, když v tomto období najde adolescent staršího člověka, od něhož si nechá poradit a jímž se nechá vést.Přístup ke společnostiUž bylo řečeno, že období adolescence je obdobím zmatků a konfliktů, a tak k němu taky společnost přistupuje. V některých zemích, kde je povinná vojenská služba, jsou mladí muži povinně vycvičováni, aby byli vojáky, a často jsou povoláni k zabíjení lidí ještě dříve, než mají vlastní hlasovací právo. Podobně mnohé země umožňují mladým lidem uzavírat sňatky a mít děti ještě dřív, než jsou podle jiných pravidel dostatečně zodpovědní na to, aby mohli chodit do knihovny či řídit auto. Některé společnosti mají zase silně restriktivní zákony proti mladým homosexuálním mužům, ale už ne proti podobné zaměřeným mladým ženám.Někteří odborníci tvrdí, že jestliže společnost jako celek vytváří zjevně nesmyslná a nesourodá rozhodnutí o tom, kdy je člověk považován za dítě a kdy za dospělého, potom není divu, že jsou adolescenti zmateni. Nejenže se od nich očekává, že se vyrovnají s řadou otázek týkajících se fyzického, hormonálního, mentálního, citového a duchovního vývoje a života, ale jsou také vrženi do společnosti, která nemá stejné a souměrné požadavky a která se neustále mění, testuje sama sebe, opouští staré hodnoty a vytváří nové.Závěrem je třeba říct, že adolescent v západních společnostech stojí před skutečnými problémy. Je to doba, kdy mladý člověk začíná přemýšlet o tom, jakým typem člověka by chtěl být a v jaké společnosti a v jakém světě by chtěl žít. Mnozí lidé tráví život tím, že si postupně plní své cíle. Adolescence je prvním krokem na cestě k jejich stanovení a plnění.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • 14 věcí které šťastná matka dělá lépe

    Někdy považujeme život za nádherný, ale jsou i období, kdy nám připadá namáhavý. Jak se rozlišují dobré dny od špatných? Inspirovaly nás matky.1. ŠŤASTNÁ MATKA VÁŽÍ SLOVANapříklad pomoc tchýni, nákupy, vaření, domácí práce, večeře, vyzvednutí dětí ze školy... každodenní vyčerpávající práce. Šťastná matka řekne „prosím", neboť ví, že když je na všechno vždy sama, má plné zuby dětí a kuchyně, cítí se přetížená a špatně naladěné. Kouzelné slovíčko, které se učí děti v první třídě a milý úsměv mohou dělat divy i s tou nejzarputilejší tchýní.2, ŠŤASTNÁ MATKA NEPOTŘEBUJE PĚTIHVĚZDIČKOVÝ HOTELŠťastná matka navrhne rodinnou dovolenou ve všední den nebo na prodloužený víkend. Zabalí miláčky a stan, sežene kánoi nebo pronajme starou chajdu v horách. Pár dnů zapomene na to, že má doma nepořadníky, klidně přihlíží na nepořádek a vůbec ji to nevzrušuje. Důležitější je, že rodina je pohromadě, hraje karty, chodí na procházky a večer se čtou společně knihy u stolu. Celovečerní vyprávění ve špinavých ponožkách má své kouzlo a šťastná matka znovu zjistí, proč má tu svou rodinu tak ráda, i když je potom kupa prádla a třeba ve škole i trojka z matematiky.3. ŠŤASTNÁ MATKA NEZŮSTANE JEN DOMAŠťastná matka jde občas mezi lidi a setká se s kolegy v kanceláři, projedná stav světa s prodavačem novin, poptá se na dvojčata od sousedky. Když lije jako z konve, nezůstanou šťastné matky nikdy doma a nenechají na sebe křičet unuděné děti. Raději jim oblečou pláštěnky a gumáky a dívají se, jak dělají skok do dálky přes kaluže.4. ŠŤASTNÁ MATKA MÁ PŘÍTELKYNIProtože s nikým jiným nemůže tak dobře plkat o protivných puberťácích, odepíračích domácích úkolů a neluxujícím otci. S nikým to lip nejde než s jinou matkou, která má stejně staré děti.5. ŠŤASTNÁ MATKA NEČEKÁ, KDYŽ JSOU DETl JEŠTĚ V POSTELIPolíbí muže svého srdce již při snídani. Když ji drží v náručí, nechá vodu na nudle klidně překypět. Z celého srdce se usmívá, pohladí svého muže a umí dělat komplimenty. To je úspěšné očkování proti každodenním chorobám, jakými jsou rutina, období bez lásky a všednost.6, ŠŤASTNÁ MATKA JE RÁDA O SAMOTĚJen já a já - ve vaně. Bylinková kúra, trochu péče o pleť nikdy neuškodí. Brzo ráno s kávou na zahradě nebo na balkoně. Šťastné matky umí vždy vystoupit z rodinného programu a jsou soběstačné.7. ŠŤASTNÁ MATKA JE MILÁ K SOUSEDŮMKdyž šťastná matka upeče bábovku pro svoji rodinu, tak se ráda rozdělí se svou sousedkou. Pro šťastnou matku není problém přinést nákup pro starou paní Dvořákovou, nebo své kamarádce Evičce nabídne kočárek, který už nepotřebuje. Šťastné matce se to určitě vyplatí. Nikdo jí pak nenadává, když její děti jezdí u domu na kole a když je nemocná, určitě jí někdo pomůže nakoupit.8, ŠŤASTNÁ MATKA MILUJE TO, CO MÁDcera její kamarádky se nemusí vůbec doma učit a navíc hraje fantasticky na housle. Šťastná matka je i přesto zamilovaná do svého nemuzikálního hyperaktívního miláčka. Nezávidí bohaté kamarádce její domeček nebo svému kolegovi mercedes. Těší se, že její dítě je zdravé, že manžel vypadá ve spodkách sexy a pračka funguje.9.ŠŤASNÁ MATKA SE MAZLÍ SE SVÝMI DĚTMI, JAK ČASTO TO JEN JDENikdy neřeknou „nemám čas"!, když jejich malá holčička chce na klín nebo ten starší se chce trochu poprat. Kdo brečí, bude utišen. Večer dostanou děti pusu a ráno povzbuzující poplácání na ramena. Šťastné maminky nevynechají žádné něžnosti, protože ví, že jednoho dne se stanou z těchto dětí samostatní studenti, se kterými už si moc mazleni neužijí.10. ŠŤASHÁ MATKA MÁ OBČAS JEDINÁČKYJediná cesta, jak zabránit hádkám mezi sourozenci, je občas děti rozdělit. S nejmladším do ZOO, návštěva koncertu s puberťákem. Podniknout občas něco jen s jedním „potomkem" učiní matky šťastně, protože i toto si děti nesmírně užívají.11. ŠŤASTNÁ MATKA DĚLÁ VÝJIMKYNa rodinném jídelníčku nejsou hranolky-kečup-kola a kočka Elza má přísný zákaz vlézt do dětské postýlky, Ale po nepříjené návštěvě u zubaře, namáhavé škole a problémech v práci... a když dítě má neodolatelnou chuť na něco nezdravého... pak šťastná matka některá pravidla zdravé výživy poruší. Ona to ale může: přece ta pravidla i stanovila!12. ŠŤASTNÁ MATKA NENÍ DOKONALÁ A PŘÍZNÁ TOVšechny máme velkolepá předsevzetí, chceme být trpělivé, dítěti naslouchat a jeho potřeby brát vážně, ale potom přece jenom někdy „štěkáme". Křičíme, že strhneme kapesné a zakážeme počítač Šťastná matka ví, že takové špatné dny se naskytnou i v těch nejlepších rodinách a netrápí se špatným svědomím, ale je dost férová na to, aby přiznala, že i matky se občas chovají dost hloupě. A naše děti...? Ty si v tomto případě zaslouží omluvu.13. ŠŤASTNÁ MATKA SI NĚCO DOPŘEJETajně jí sladkosti, chodí na břišní tanec o víkendu, nebo si zajde na thajskou masáž. Občas koupí dětem kalhoty v „second nandu", ale pro sebe prádlo z hedvábí. Egoismus v malých porcích udělá matku šťastnou, protože dobře ví, že příští celá výplata půjde opět na její miláčky.14. ŠŤASTNÁ MATKA JE POTŘEBNÁ, KDYŽ JE KRÁSNÁ A ZDRAVÁSnad si každá z nás řekla tolikrát: „Už nemůžu, jsem unavená"... Snad každá z nás snila o „Supermanovi", který nás na chvíli vysvobodí z denních starostí, zajde nakoupit, vyzvedne dítě ze školky a v náručí nás během chvilky odnese na tajemné místo v přírodě, kde si dáme společný piknik. Po probuzení ale šťastná matka ví, že je vděčná životu za každé ráno, probudí své miláčky, pozdraví slunce, jemně se pousměje nad krásným snem a zajde si do lékárny koupit přírodní preparáty Dr. Theisse: Dr. Theiss IMMUN POWER - aby vše zvládala a měla dobrou imunitu. Dr. Theiss BODY POWER - aby měla lepší fyzický výkon a Dr. Theiss MIND POWER aby jí to myslelo 

    31.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Manželství
  • Zlatá pravidla pro rozvod v rodině s dětmi

    Mysleli jste si, že jste našli lásku na celý život – postavili jste si domeček nebo koupili byt, pořídili psa a dítě a najednou jste zjistili, že to není takové, jaké jste si představovali. Názorové rozdíly byli příliš velké, neshody časté a vy i váš partner už nemáte dost energie na to, abyste to neustále řešili dokolečka. Řešení je nasnadě a zní ROZVOD. Jenomže při rozvodu nejde jenom o samotné aktéry, ale také o děti, kteří mohou takovým rozchodem rodičů být poznamenaní na celý život.I když je dítě malé a rodiče si myslí, že tomu nerozumí, tak opak je pravdou. Dítě to vycítí. Mohou pak nastat problémy ve škole nebo školce, sociální problémy, výchovné problémy nebo může dítě začít trpět depresemi či strachem. I když je každý rozvod jiný, jsou v něm jiné osoby, jiné podmínky, jiné aspekty, existují jistá základní pravidla, jak byste se měli chovat, aby vaše dítě zbytečně nezažívalo pocity úzkosti.1.Neobviňujte toho druhéhoVy tu nejste oběť a ten druhý není viník. Takhle před dítětem určitě role nerozdělujte. I v případě, že vás partner podvedl, zřejmě k tomu vedla nějaká neútěšná situace doma nebo jiné problémy, takže vina je vždycky na obou stranách. Nebo pokud s tím nesouhlasíte, si to nechte pro sebe. Dítě bude potřebovat oba svoje rodiče i po rozvodu, takže druhého neočerňujte, protože dítě si k němu vytvoří negativní vztah a bude tím opět jenom trpět. Říkejte to tak, že jste se změnili nebo spolu vzájemně nesouhlasili, ale ne, že za to může maminka/tatínek. Buďte neutrální.2.Buďte fér a buďte předvídatelní„Ne, s kamarády na tábor jet nemůžeš, protože tatínek ti na to nedal peníze.“. Tohle rozhodně není dobrá cesta, jak spolu vycházet. Dítě by nemělo být svědkem toho, jak se jeho rodiče hádají, ať už kvůli tomu, kdo ho bude mít na Vánoce, nebo jestli mu zaplatí školu v přírodě. I po rozvodu by rodiče měli být zajedno v tom, že chtějí, aby se jejich dítě mělo dobře. A toho docílíte jedině tak, že spolu budete vycházet a vzájemně k sobě budete fér i během rozdělování svátků, narozenin, oslav, Vánoc a Velikonoc, kdy u koho dítě bude. Zároveň je vhodné udržovat jistou harmonii i mezi každodenními záležitostmi, protože rozvod je pro dítě tak jako tak velká zátěž a změna, takže potřebuje mít nějakou jistotu a být schopné předvídat, co se bude dít.3.Mluvte a buďte upřímníI malé děti vidí, že se něco děje. Sice nerozumí tomu, jestli se hádáte o pětikorunu nebo o to, kdo snědl poslední kolečko salámu, ale vědí, že se něco děje. Vyrozumí to z vašeho postoje, hlasu i gest. Takže nemá smysl si před ním hrát, že se nic neděje. Naopak. Dítě si potom totiž bude vymýšlet vlastní teorie, bude se bát a bude zmatené. Lepší je si s dítětem v klidu sednout a probrat to s ním. Neznamená to ale, že mu budete vyprávět celý příběh alá „Jak jsem poznal vaši matku“, ale v malých dávkách dítěti budete podávat pravdu. Buďte přitom upřímní, na nic si nehrajte a nelžete. Dítě by to poznalo a potom by to bylo ještě horší.

    19.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Práce a podnikání
  • Jak si zlepšit angličtinu?

    Angličtina je světový jazyk, který dnes požaduje spousta zaměstnavatelů po svých zaměstnancích na lepších pracovních postech. Anglicky se dnes učí děti na základní i střední škole a angličtina se nevyhne ani studentům vysoké školy. Asociace certifikovaných škol sdružuje spoustu jazykových škol, které mají ve svém portfoliu služeb jazykové kurzy angličtiny. Ale to není jediný způsob, jak si angličtinu zlepšit. Dnes se podíváme na několik kroků, jak zlepšit znalosti anglického jazyka.V první řadě byste se měli snažit číst nahlas. To je jeden z hlavních důvodů, jak si zlepšit anglický jazyk. Musíte číst gramaticky správně, poslouchat gramaticky správný jazyk a rozšiřovat si slovní zásobu. Denně byste měli zkoušet číst anglické texty alespoň 20 minut. Postavte se také před zrcadlo a zkuste komunikovat sami se sebou v anglickém jazyce před zrcadlem. Nejen, že si tak jazyk procvičíte, ale zároveň si zvýšíte sebedůvěru. Denně byste měli tento způsob praktikovat 10 minut.Jestliže vám angličtina nestačí na komunikaci, pak se snažte mluvit anglicky i s jinými lidmi, ne jen na hodinách jazykových kurzů. Snažte se denně v angličtině komunikovat se svými blízkými, ale také s lidmi ze svého okolí.Kupte si mluvniciPokud ale nemáte čas navštěvovat jazykové školy, pak si kupte mluvnici, která je běžně dostupná v knihkupectví. Tato publikace shrnuje gramatická pravidla angličtiny. Můžete v ní zpracovávat gramatická cvičení a také číst různé texty, díky nimž svou angličtinu budete zlepšovat.Jestliže se budete učit angličtinu doma, kupte si také knihu pro samouky, ve které je popsáno vše, co samouk potřebuje. Ale ideálnější volbou je návštěva jazykových kurzů, respektive jazykové školy. Můžete se tak poradit s odborným lektorem, který jazyku rozumí, a tak se nemůže stát, že byste se učili s gramatickými chybami.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Mateřství – výchovně vzdělávací podnik

    A je tu pokračování článku o mateřství – jako o výchovně vzdělávacím podniku :-).Mateřství mě kromě výchovně vzdělávací části též naučilo se třeba nebát nahlas zpívat písničky (a to nemám hudební sluch), a říkat denně  „miluji tě“ svým dětem a také ohromné trpělivosti. Něco jsem přeci jenom ztratila a to pamět – selektivně.Pamatuji si opravdu hodně věcí, ale některé hned vypouštím a zapomínám. Nevím proč a nedělám to schválně, ale děje se tak u opravdu důležitých věcí, které mi většinou manžel říká před večeří, kterou vařím a zároveň mi na nohou visejí 2 hladové děti, křičí a dožadují se jídla a trochu té pozornosti! LOL :-)  Teď se učíme souhvězdí. Také dobré téma, k tomu mi už pomáhá knížka o vesmíru. Jindy mi pomůže encyklopedie – škoda jen, že je v nich tak málo obrázků. Knížky jsou vůbec bezva věc, najdete v nich jen to, co opravdu chcete, na rozdíl od internetu :-) A nebolí vás tolik oči… Knížka se zaklapne a je to, kdežto z počítače na vás pořád něco bliká a láká vás zůstat déle a déle, až zapomenete na to hlavní, proč jste ho zapnuli. To se mi stává docela často, jdu jen vyřídit maily a skončím třeba u nakupování oblečení pro moje holky na mimibazaru…Další důležitou vědomost jsem nabyla při nakupování. Hráli jsme si hru na to, co potřebujeme a nepotřebujeme koupit. Velmi zajímavá hra. Dcery potřebovaly (chtěly) koupit třeba tričko s Hello Kitty, pitíčko Waterr nebo loupák. Vůbec často zaměnují slovo chci za potřebuji. Snad už to začínají chápat :-) Já se to také naučila, dřív jsem třeba potřebovala mít každý měsíc něco nového na sebe, co zrovna letí a je v kurzu, potřebovala jsem chodit často ke kadeřníkovi nebo na večeři. Teď už to vidím jinak. Důležitý je čas strávený s dětma aktivně a pak večeře, u které jsme zase celá rodina spolu. A i když není večeře vždy teplá, hlavně že se nám den spolu líbil :-)Snažím se také dětem dávat rady a určuji pravidla. Je to někdy opravdu těžké, zvlášť, když mě bedlivě hlídají. Nedávno mě nachytaly, jak jím potají čokoládu a to jim říkám, jak se nemá moc jíst. Jindy mě přistihly, jak řeknu třeba ošklivé slovo, které se nemá říkat. Což se ovšem stane, jen když řídím a řidič přede mnou udělá nějakou hloupost :-) to se bohužel neovládnu. Aspoň zjistí, že ani dospělí to nemají jednoduché a nejsou bez chyby. Důležitá to vědomost do budoucna.Mám mateřství opravdu ráda, kdy jindy vám někdo upřímně řekne:„Mami, to nevadí, že jíš čokoládu, stejně tě budu mít ráda - i tlustou :-)“nebo„Maminko, neříkej prosím už nikdy to ošklivé slovo, nebo ti Ježíšek nepřinese dárečky :-)“

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková