Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Zelené potraviny

    ZELENÉ POTRAVINYMladé výhonky pšenice konzumovali již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii, sladkovodní řasy užívali dávní Aztékové a jejich odkaz potvrzují i moderní vědecké výzkumy, které doporučují tzv. Green Foods neboli konzumaci rostlinných potravin v syrovém stavu i nápojů z mladých rostlinných výhonků a řas.Mladý ječmen- obsahuje vitamín A, B1, B2, B6, E, kyselinu listovou, křemík, železo, draslík, vápník, hořčík, zinek, chlorofyl, enzymy, aminokyseliny, vlákninu- je zásadotvorný, proto upravuje potíže způsobené překyselením organismu jako např. kazivost zubů, zápach z úst, paradontózu, záněty močového měchýře- léčí chudokrevnost, urychluje hojení ran- prevence proti rakovině, cukrovce- zpomaluje stárnutí, regeneruje organismus, posiluje imunitu- zlepšuje činnost trávící soustavy, odstraňuje zácpuMladá pšenice- pomáhá redukovat váhu, projevy celulitidy- léčí akutní gastritidu, zánět žaludku a střev, žaludeční vředy, odstraňuje pálení žáhy a zácpu- zvyšuje imunitu, působí proti chronické únavě, léčí rýmu, bronchitidu- léčí chudokrevnost, snižuje krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu- vysoký obsah chlorofylu zlepšuje činnost endokrinního systému, odstraňuje z organismu odpadní látky, předchází vzniku karcinogenůAlfalfa - Vojtěška- obsahuje 40% bílkovin, proto podporuje výstavbu svaloviny, najdeme v ní vysoký obsah železa, draslíku, hořčíku, vitamínu A, C, E, chlorofylu a enzymů- snižuje riziko vzniku kloubních onemocnění a svalových zranění, zlepšuje činnost pohybového aparátu, snižuje únavu- zlepšuje činnost srdečního svalu- zpomaluje stárnutí, detoxikuje organismus- chrání před vznikem žaludečních vředů- příznivě působí na zdravotní stav u diabetiků- zlepšuje kvalitu spánku- doporučujeme zejména pro sportovce, těžce pracující a osoby v rekonvalescenciChlorella- zcela unikátní složkou chlorelly, mikroskopické sladkovodní řasy, je tzv. růstový faktor CGF - jedná se o směs aminokyselin, vitamínů a dalších látek, které podporují regeneraci a růst buněk- přírodní antibiotikum, potlačuje řadu infekcí, včetně boreliózy- díky vysokému obsahu železa a chlorofylu léčí chudokrevnost, působí proti únavě- zvyšuje imunitu, léčí záněty dásní, afty, opary- regeneruje jaterní buňky- přispívá k růstu prospěšné střevní a vaginální mikroflóry- preventivně působí proti rakovině- zlepšuje zdravotní stav u diabetiků- chrání srdce a cévy, snižuje LDL cholesterol- zlepšuje spánek, paměť, myšlení- díky vysokému obsahu bílkovin a vitamínu B12 doporučujeme pro vegetariánySpirulina- modrozelená sladkovodní řasa podporuje snižování nadváhy, oddaluje pocit hladu, snižuje chuť k jídlu (zejména na sladké)- čistí krev, játra, ledviny- zlepšuje stav při onemocnění srdce, slinivky, u diabetiků snižuje spotřebu inzulinu- snižuje LDL cholesterol- působí proti osteoporóze- zlepšuje kvalitu vlasů a pleti, urychluje hojení ran a jizev- působí proti depresím, zlepšuje mentální funkce- díky obsahu modrého barviva fytocyaninu je účinnou prevencí rakoviny, u osob, které již onemocněly, snižuje riziko návratu choroby a zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie a ozařování

    01.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Etika reprezentování dětství v západní kultuře

    Škola, Učení a SebevědomíKdyž jsou děti reprezentovány jako prázdné nevědomé nádoby, dospělí se sami připravují na to z dětí udělat dospělé. To znamená, že musí jít proti dětské nátuře a přinutit je být cokoliv, co chce dospělý, a to skrze výcvik a vyučování, které je vnucováno a ovládáno dospělým.Když je dítě do sebe zakořeněno, cítí se silné, protože ví, co chce. Naopak, dítě, které je naučeno hledat uznání zvenčí, má co dělat, aby žilo život osoby, kterou ve skutečnosti není a aby vyhovovalo externím očekáváním. Může se stát závislým, nejistým a bude potřebovat uznání od ostatních, protože vůbec neví, jak být sám sebou a jaké to je nebýt poměřován ostatními, nepotěšovat je a nehledat souhlas. Hledání uznání je jádrem nejistoty a deprese.Někteří lidé se natolik ztratí v této hře, že je považujeme za šťastné. Tito lidé „uspěli“. Stali se předepsanou osobou. A o mnoho let později se divíme, proč slavné osobnosti a další lidé, kteří jsou symboly úspěchu, spáchají sebevraždu nebo mají deprese. Abychom děti přizpůsobili obrazu dospělých, naše společnost vytvořila instituce, kam musí děti docházet proti své vůli a skrze nátlak. Děti, které chtějí chodit do školy, totálně ztratily své vnitřní spojení, že věří, že to, co chtějí, vychází zevnitř. Ne, nevychází. Co jim dělá dobře, je potěšení ostatních a zapadnutí, protože byli vycvičeni, aby se hledali zvenčí, ne zevnitř.Aby společnost mohla děti vytrénovat k tomu, že budou přijímat konstantní instrukce a ztratí svobodu, začíná to od porodu tím, že vezmeme dítě od matky, potom používáním postýlek, kočárků, chůviček namísto konstantního tělesného kontaktu s matkou a otcem. Oddělení pokračuje, když vezmeme dítě matce a pryč z domova co nejdříve je to možné do jeslí a školky. Oddělením dítěte  od jeho primárního spojení mu odejme jeho sílu.Když je dítě pryč mimo svůj zdroj síly, matku, tak je bezmocné a odpojené; udělá cokoliv, co je mu řečeno, aby získalo uznání a lásku. Bude strádat a hledat uznání, aby vykompenzovalo hlubokou bolest a touhu po primárním spojení. Tímto způsobem se síly, které vidí dítě jako materiál k formování, ukazují jako správné, ne proto, že je to pravda, ale kvůli našim způsobům vnímání dítěte. Dítě se stane poddajným a svolným a vyžadujícím autoritu nebo je zmatené, agresivní a v depresi. Když je nuceno k učení proti vlastní vůli, tak zmizí dokonce i motivace.Navrch toho všeho, kdy je dítě zmatené a strádající, je ještě dáno dohromady s dětmi stejného věku, které jsou všechny závislé na uznání a přijetí a které bojují o pozornost učitele a o přežití ve stádu. Tato zkušenost vzdaluje dítě od jeho přirozenosti. Teď soutěží s ostatními členy stáda a přeje si, aby ostatní selhali, aby ono mohlo zazářit. Potom říkáme, že je to lidská přirozenost, přitom se tak děje kvůli tomu systému, který přivedl děti do takových potíží na základě nejistoty a stádové dynamiky.Rodina je vždy věkově různorodá, takže děti se navazují na ty, kteří jsou kompetentnější, až povyrostou, stanou se také těmi, kteří nabídnou pomoc mladším. Ve skupině vrstevníků jsou zbaveny děti i této síly. Nemohou si opravdu v ničem pomoci, protože jsou všichni „slepí“ na stejném místě.  Nemohou přežít v tomto bezradném a neschopném uspořádání aniž by se nestaly absolutně závislými na nějaké postavě autoritě. Zpráva, že jsou neschopní a že jsou závislí je vryta. Když učitel odchází, nastává chaos a agrese. Nemohou existovat bez autority.  Když na děti nahlížíme jako na ty, kteří potřebují opravit, škola plní svou práci a snaží se je zformovat do kontejnerů informací diktovaných náhodnými dospělými, kteří mají moc. Dítě, které inklinuje k akademickým znalostem a má milující zdravé rodiče, může zapadnout a vypadá, že prospívá, ale ztrácí sebe, kdo skutečně je. Bude tuto hru hrát úspěšně, aniž by si bylo vědomo, že ztrácí samo sebe. Dítě, které inklinuje k fyzickým aktivitám, pohybu a živosti, je zdrogováno nebo přinejmenším potlačeno. Řeknou mu, že jeho způsoby jsou „špatné“ a že musí být „opraveno“.To mi připomíná známý citát Alberta Einsteina: „Je zázrak, že zvídavost dokáže přežít formální vzdělávání.“ A vskutku, někteří lidé se postaví na své nohy a zotaví se z dětství během pěti až dvaceti let. NA druhou stranu, většinou se lidé spíš nezotaví a kultura úspěšných hráčů této hry, ne jejich, plodí deprese, agrese, nespokojenost, závislosti, poruchy příjmu potravy a utrpení.Když reprezentujeme děti jako materiál, který má být formován, plýtváme jejich drahocenné dětství ve škole, skoro jako by byly ve vězení. Uvěří té lži, že by v životě nic nedokázaly.(Vzpomeňte si, že byly vycvičeny, aby braly autority jako ty, co mají pravdu).  Škola je vycvičí skrze pochvaly a tresty, známky, zostuzení, tlak skupiny a uznání toho, koho poslouchají. Dítě se vzdaluje samo sobě, skáče, jako mu programátoři pískají a dělá to nejlepší, co může, aby potěšilo ostatní a naplnilo jejich očekávání.Špičkoví studenti ve mně vzbuzují často větší obavy, protože zaprodali sami sebe. Někteří z nich se zotaví, ale právě mezi těmito hodnými spolupracujícími dětmi je více sebevražd, poruch příjmu potravy a depresí. Žijí život někoho jiného a později je v jejich životě myšlenka, že budou žít život dál tímto způsobem znepokojuje, děsí a skličuje. Největší radost pro člověka totiž je, když může být sám sebou a tito lidé nic takového nevidí.Nebojím se o ty, kteří v systému „selhávají“. Slýchám od ustaraných rodičů, kteří mi volají, že jejich dítě propadá ve škole, rebeluje proti systému, vzdoruje a věnuje se kamarádům a neškolním aktivitám. Jsem za takové rodiče a děti ráda. Toto jsou děti, které mají uvnitř ještě nějakou sílu a nezaprodaly se. Přežijí. Projevují se v různé míře. Jsou opravdovými zázraky. Nicméně někteří z nich, protože postrádají nástroje, jak být sami sebou (po tolika letech otupování), skončí se sebepoškozováním a ztratí se. Z těch, kteří přežijí, jsou často silní lidé, inovátoři a vůdci.Nejextrémnější aspekt tohoto nahlížení na děti je podávání léků, které je často doporučováno, ba dokonce vynuceno školou. Když dítě nepasuje do jejích představ, dostane speciální program nebo léky nebo obojí.Je štěstí, že jsme neměli tyto toxické léky dříve ve 20. Století; Einstein byl vyhozen ze školy v Německu a Edisonově matce řekli, že je její syn tupec a moudře ho vyhodili ze školy. Mnoho vůdců uniklo tyranii školy. Dnes se již nedozvíme, kolik úžasných myslí je otupováno od své moudrosti nebo zdrogováno.Marketing léků pro děti, který je ošidně nazýván jako psychiatrie, způsobil už spoustu smrtí, sebevražd, zabíjení a doživotní mentální nemoci. Ti, kteří přežili, jsou slepě vděčni za obojí, za vězení i za otupující drogy, které je udržovali od jejich touhy utéct. To mi připomíná citát, který pronesl Johann Wolfgang Goethe: „Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ti, kteří mylně věří, že jsou svobodní.“I tady se najdou rodiče, kteří vidí své děti jako schopné a svobodné a neposílají je do školy. Tyto děti jsou svobodné od začátku svých mladých životů, nemají podobné handicapy a jsou schopné si tvořit svůj vlastní život. Jsou sebevědomé, úspěšné a sociálně kompetentní a schopné mít s dospělými vztahy jako se sobě rovnými. Znají samy sebe a znají společnost, protože v ní žijí jako rovnocenná součást od počátku. 

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Jídlo a pití
  • Vegetariánství

    Ve svém životě jsem se setkal s různými důvody, proč se lidé stali vegetariány. Rozdělil bych je do dvou hlavních skupin. Jedni se stali vegetariány ze zdravotních důvodů (chtěli žít zdravěji, chtěli zhubnout, chtěli odlehčit stravu a být vitálnější nebo je obtěžovala určitá alergie). Ti druzí se stali vegetariány hlavně kvůli svému postoji k životu, své vnitřní životní filozofii. Díky tomuto postoji k životu je totiž vnitřně hřeje u srdce myšlenka, že kvůli jejich pobývání na Zemi není potřeba ukončovat životy jiných tvorů, kteří mají své osudy a stejně jako my život milují. Jen si zkuste představit, jak si pochutnáváte na svém domácím mazlíčkovi, podobně jako ten Číňan připravil té paní jejího „Bóbika“ a ihned leccos pochopíte.Pak jsou ještě děti vegetariánů, kteří se už jako vegetariáni narodili a rostou v tom automaticky.Všimněte si, že celá naše kultura se věnuje pěstování a zpracování masa a všechno se tomu podřizuje. Urychluje se růst pomocí hormonů nebo šlechtěním a po ihned po rozporcování se vše chladí a mrazí nebo se nakládá do laku a udí. Maso totiž po zabití nebo uhynutí zvířete takřka okamžitě začíná hnít. Proto je nutné ho rychle zmrazit (mráz rozkladný proces zpomaluje) nebo konzervovat. Proto taky každá domácnost má ledničku s mrazákem.Když jsem před 25 lety s vegetariánstvím začínal, musel jsem v té době odolávat „společenskému standardu“.Obecně tehdy mezi lidmi panoval názor, že vegetariánská strava je chudá na některé látky, které jsou obsažené pouze v mase, a jejich nedostatkem po nějaké době onemocním. Několikrát jsem vyslechl příběh, jak někdo musel kvůli zhoršení zdraví znovu přejít na masitou stravu. Osobně jsem nikoho takového nepotkal a ani sám jsem zdravotní problémy tohoto typu nikdy neměl.Veliký problém bylo veřejné stravování. Naštěstí ale naše restaurace měli většinou v nabídce „smažák“, a tak člověk hlady neumřel. Když byl smažený květák, čočka,nebo koprovka s vejci , tak to už bylo něco extra. Mělo to ale také své výhody. Člověk se musel doma postarat sám, a tak si rozšířil své znalosti i jídelníček. Do té doby byla má strava taková jednotvárná, protože jsem jedl to co ostatní. Ale po vypuštění masa jsem začal hledat doplnění bílkovin. A tak jsem věci do hloubky studoval a zkoušet novinky. Místo klasické bílé mouky jsem objevil celozrnnou, ovesné vločky nebo ječné vločky, amarant, mimo rýže tu najednou byla pohanka nebo jáhly. Člověk experimentoval i se sojovými boby a vytvářel si sójový sýr nebo experimentoval se sójovým masem, seitanem apod. Dostalo se mi rozhledu a nezávislosti na hotových výrobcích.Dnes už naštěstí ve většině středních a velkých městech máme vegetariánské jídelny, které nabízejí kompletní bezmasá menu, zdravé zeleninové saláty nebo čerstvě vymačkanou zeleninovou nebo ovocnou šťávu. Snaží se vařit z kvalitních surovin a straní se polotovarům. A krásné je na tom i ta pestrost v přístupu a v nabídce. Různými místy se i ta jídla hodně liší. Někdy je to i ovlivněno i exotikou jako např. Indie, Čína nebo arabský svět.Takže pokud člověk má chuť, žít bez smrti jiného tvora, možné to je. Chutně a zdravě se dá jídlo upravit také, záleží jen na osobní odvaze vystoupit z davu a experimentovat. Neomezuje to člověka v žádném směru ani sportovním.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková