Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví
  • Cvičení pro udržení zdraví

    Proč cvičit?Cvičení je důležité pro udržení tělesného i duševního zdraví. Cvičit můžeme mnoha způsoby od nenáročného joggingu až po aktivní a energeticky náročný trénink, ale v každém případě bychom měli cvičit pravidelně.Myslíte si, že cvičíte dostatečně? Většina dětí běžně netrpí nedostatkem pohybu, protože si hrají a dělají nejrůznější sporty. Dětské hry, to je často právě běhání, skákání a nejrůznější tělesné aktivity. Problém se tak týká zejména dospělých. Většina z nich nemá dostatek pohybu. Do práce i z práce jezdí auty, autobusy či jinými dopravními prostředky a většinu dne pak prosedí za pracovními stoly. Večer zapadnou do pohodlného křesla a lenoší před televizí. Mnozí si ani neuvědomují, jak je to pro ně nebezpečné, ale bohužel je to tak.Na druhé straně zpravidla vědí, že cvičení je dobrá věc. Pomáhá udržovat tělo v dobré kondici, umožňuje relaxaci a schopnost vyrovnat se s duševním stresem. Rovněž působí proti nadváze (obezitě) a může nejenom prodloužit život, ale může především prodloužit aktivní život. Ten se pak stává radostí a ne protrpěným břemenem.Lidské tělo se od počáteční podoby s lidoopy v předcházejících pěti milionech let pochopitelně vyvíjelo. V prehistorické době žili lidé uprostřed divoké přírody. Museli lovit zvířata, sbírat plody, ovoce, vyhledávat si potravu. Museli se také umět ochránit před lvy a vlky, pro které se mohli stát kořistí. Jako úkryt lidem sloužili pouze jeskyně a primitivní chatrče. Člověk musel být tehdy v dobré kondici, silný a zdravý, protože jen tak mohl přežít.Méně aktivní životV posledních pár tisíciletích, ale zejména v posledních pár stoletích se život v mnohých částech světa stal nesouměřitelně snadnějším a lehčím. Obecně řečeno, lidé dneska žijí v pohodlných domech, mají teplé oblečení a slouží jim řada přístrojů, které za ně vykonávají těžkou práci (například pračky na prádlo).Naše myšlení se s těmito rychlými změnami víceméně vyrovnalo (ostatně jsme si to sami vymysleli). Pravda, někdy trpíme duševními stresy, kdy jsme pod příliš velkým tlakem a cítíme, že jsme jakoby ničeho nedosáhli, že toho ještě musíme hodně udělat a máme tak málo času. Ale právě v takovém duševním stresu nám může hodně pomoci fyzické cvičení. Odvede naši mysl od problému a zaměstná ji něčím jiným, třeba tím, že si uvědomujeme svoje tělo, zlepšujeme své fyzické dovednosti a schopnosti a v neposlední řadě si odpočineme a vneseme si do každodenního života další zážitky a hodnoty.Na rozdíl od mysli se fyzická stránka těla vyvíjí velice pomalu. Naše tělo je pořád ještě uzpůsobeno životu v divoké přírodě, je připraveno běhat, lovit a unikat. Jenže v dnešním světě vyspělé techniky mu neposkytujeme dostatek příležitosti, aby dělalo alespoň podobné aktivity.Stejně jako u jiných živočichů i pro člověka platí, že pokud vede život, k němuž není jeho tělo uzpůsobeno, musí se zákonitě dostavit problémy. K nim patří obezita, ztuhlé a bolavé klouby, ochablé svaly, slabé srdce, nevýkonné plíce, neprůchodné a ucpané cévy a v neposlední řadě kratší a mnohem méně spokojený život. Naštěstí vhodně zvolené cvičení může všechny tyto civilizační neduhy napravit. Někdy se takovému cvičení také říká relaxační.Sedavý způsob životaPřes veškerý spěch a stres si lidé dokázali zařídit život tak, aby měli stále více volného času. Ve společnosti s převahou konzumních televizních diváků a uživatelů počítačů dávají mnozí přednost před fyzickou činností či sportováním tomu posadit se před televizi a sledovat sportovní přenos. To může být jednou z příčin bludného kruhu, ve kterém nedostatek cvičení vede ke snížení výkonnosti, což zpětně způsobuje nedostatek touhy po cvičení či udržování se v kondici. Tato tendence se dá překonat právě některým z mnoha druhů pravidelných cvičení.Cvičební programyPravděpodobně existuje tolik cvičebních programů, kolik je lidí toužících se těmto cvičením věnovat. Typ cvičení se bude zřejmě lišit podle věku účastníků, množství času, zařízení i ceny, ale také podle každého jednotlivého cvičence. Někteří lidé chtějí cvičit sami, zatímco jiným vyhovuje cvičení skupinové. Někteří chtějí i soutěžit, jiní jsou spokojeni, když soutěžit nemusí. Takže při rozhodování a výběru vhodného cvičení pro udržování kondice se zamysleme sami nad sebou, nad svým životním stylem a potřebami.Když provozujeme náročný sport, je třeba zabránit dehydrataci těla. Cyklisté si s sebou vozí vodu, aby doplnili stav tekutin v těle, a pijí i během jízdy.Pro někoho může být uspokojující formou cvičení třeba pravidelný běh do práce, plavání v čase oběda, večerní tenis či víkendová projížďka na kole. I tyto aktivity by se měly stát součástí našeho pravidelného týdenního režimu spíš než příležitostnými aktivitami. Po pravdě řečeno, cvičení nemusí být jenom oficiální událostí jako takovou, při které musíme mít speciální oblečení a vybavení. Rychlá svěží chůze a lehký běh pro začátek zcela postačí.Kondiční a soutěživá cvičeníCvičení dělíme v podstatě na dva základní typy: na sport a hry a na činnosti, kterými se udržujeme v kondici. Každý typ má pro toho, kdo ho provozuje, svoje výhody a nevýhody.Právě pro sporty je charakteristická soutěživost. Ta může vyprovokovat některé lidi k vyššímu úsilí a k dosažení vrcholného výkonu, protože se snaží překonat druhé nebo zvítězit nad časem či jenom zlepšit své předcházející výkony.Sportovní činnostiNěkteré sporty jsou kolektivní, například fotbal, kriket, ragby, basketbal nebo volejbal. Tyto kolektivní sporty vyžadují spolupráci a vzájemné spoléhání se na sebe navzájem, což mnohé lidi uspokojuje. Stávají se tak nedělitelnou součástí aktivit uvnitř jisté společenské skupiny.Přespolní běh nebo jogging vám umožní poznávat krajinu a zároveň si zlepšovat fyzickou kondici. Někteří lidé považují běhání ve skupině za společenskou činnost, která však vyžaduje přizpůsobení se tempu a kroku ostatních, zatímco jiní dávají přednost svému vlastnímu tempu. Komu se nechce ven, může provozovat i běh na místě, který pomáhá udržovat celé tělo v dobrém stavu a je jednoduchým způsobem cvičení, které můžeme dělat kdykoliv a kdekoliv.Individuální sporty dělá každý sám, ale někdy mívá protihráče či soutěží s časem. Sem patří sporty jako tenis, squash, badminton, golf, lehká atletika či plavání. Tyto sporty vyhledávají především lidé, kteří sice chtějí soutěžit, ale raději se spoléhají sami na sebe než na spolupráci s jinými.Samozřejmě všechny druhy sportů se dají pěstovat na různých úrovních. Nicméně některé sporty, pokud chceme získat dobrou úroveň fyzické kondice a pevné zdraví, vyžadují více času a více vynaloženého úsilí.Například soutěžní squash, veslování nebo lední hokej vyžadují velké nasazení trvající od pár minut až třeba do půl hodiny. Tenis a badminton nejsou tak náročné na okamžité zatížení, ale zase trvají hodinu a více. Jogging si můžeme regulovat sami a můžeme ho provozovat kdykoliv a téměř kdekoliv. Sporty jako golf a kriket trvají sice dlouhé hodiny, někdy dokonce i dny, ale úroveň zatížení je přiměřeně rozložená a relativně nízká.Existuje velké množství sportů a záleží jen na člověku, který je chce dělat, kolik času má pro tuto aktivitu k dispozici. Velice zaneprázdněný člověk v dobré fyzické kondici bude asi preferovat squash. Naopak ten, kdo má více času a není práv na vrcholu svých fyzických sil, dá zřejmě přednost golfu nebo kuželkám.Cvičení pro udržení kondiceTypická hodina kondičního cvičení v místní tělocvičně či sportovní hale nebo někde u plaveckého bazénu je dalším způsobem, jak si zacvičit a udržet se v dobré a potřebné fyzické kondici. Někdy nám tyto činnosti mohou připadat poněkud jednotvárné až nudné a zdánlivě nevyžadující ani žádné zvláštní dovednosti. Ale dají se zpestřit třeba sladěním pohybu s hudbou nebo zaváděním nových prvků.Stejného účinku dosáhneme, když budeme střídat nářadí jako třeba míče, činky apod., a jejichž pomocí zlepšíme koordinaci našich pohybů a dovedností. Fitcentra a tělocvičny nabízejí další obměny, jako jsou ribstole, žíněnky statické či dynamické cvičební přístroje apod. Někdy je možné nabídnout účastníkům spolupráci s odborníky v nových oblastech, jako třeba moderní tanec, nebo spinning. Nové formy mohou být přitažlivé a prospěšné.Izotonické a izometrické cvičeníMnozí lidé souhlasí s tím, že cvičení ve skupině má svoje psychologické výhody, protože se k cvičení ještě přidává jistý prvek společenské aktivity. Jestliže cvičíme doma sami, máme tendenci to po čase vzdát. Ale u všech typů cvičení je důležité, aby účastník věděl, jak jím provozovaná aktivita prospívá tělu a jaký mu přináší užitek.Cvičení se také kromě jiného dělí na izotonická a izometrická. Izotonická cvičení (při zachování stejného napětí) jsou ta, při nichž se svaly v plném rozsahu napínají a uvolňují. Tento typ cvičení se využívá pro rozvoj určitých skupin svalů a pro zvýšení pohyblivosti kloubů, k protažení vazů a zlepšení krevního oběhu. Například kliky posilují svaly na pažích a ramenech a procvičují loketní a ramenní klouby. Zvýšená potřeba kyslíku posiluje a zlepšuje kapacitu plic a srdce. Kmitání z lehu na zádech ke skrčeným kolenům je prospěšné pro zádové a břišní svaly a pro pohyblivost páteře.Izometrická cvičení (se zachováním stejné délky) jsou ta, při nichž svaly působí proti nějaké překážce, aniž by se prodlužovaly na délku. Příkladem může být tlak proti zdi nebo držení paží v upažení a ve výdrži. Těmito cviky zvyšujeme sílu paží, ramen, posilujeme prsní svaly a nohy.AerobicAerobic je odborný termín, který znamená „za přítomnosti volného kyslíku“ nebo zjednodušeně řečeno „s kyslíkem“. Tento termín se stal synonymem pro celou řadu cvičení.Sval dokáže udělat jisté množství práce anaerobně, tj. aniž by potřeboval kyslík. Ale pokud pracuje ještě víc a déle, potřebuje další kyslík pro mnohem účinnější aerobní (kyslík vyžadující) biochemické pochody. Zvýšený přísun kyslíku zajišťují plíce a tělo pak může pracovat více a rychleji. Kyslík je krví rozváděn po těle za pomoci srdce, které rovněž musí pracovat intenzivněji.Aerobní cvičení prospívá celému tělu: napíná a posiluje svaly a všechny části těla, které jsou procvičovány. Zvyšuje se výkonnost plic a prsních svalů podílejících se na dýchání. Zvyšuje výkonnost a kapacitu srdce, které je samo o sobě vlastně svalem, takže si samo žádá další dodávky kyslíku.Veškerá tato zvýšená aktivita je užitečná pro celé tělo – za předpokladu, že to nepřeháníme, protože některá cvičení mohou být přece jenom trochu riskantní.Nebezpečí a rizikoSport a cvičení jsou ve své podstatě velmi prospěšné, ale mohou také znamenat zvýšení nebezpečí zranění nebo nehody.Výše rizika je jednou z otázek, kterou musí člověk zvážit, rozhoduje-li se o vhodném typu cvičení. Závěsné létání nebo lezení na skály zřejmě nebude vhodné pro každého. Ale i tady, jako ostatně všude, můžeme riziko snížit třemi životně důležitými faktory: správným vybavením, důkladným výcvikem a kvalifikovanou instruktáží v průběhu cvičení.Ale ať cvičíme na jakékoliv úrovni, všeobecně platí, že téměř všechny druhy cvičení by měly začínat zahřívacími cviky, abychom rozhýbali klouby a zahřáli svaly.Dobrý cvičitel nebo trenér vždycky zahájí trénink tím, že nechá svoje mužstvo řádně rozcvičit a teprve potom začne s plným tréninkovým programem. V opačném případě by vystavoval těla svých svěřenců riziku zranění, jako jsou natažené svaly, výrony, natržené vazy a šlachy nebo mnohem vážnější případy, jako jsou srdeční potíže.Ukazatelé tělesné kondicePro lidi, kteří dlouho necvičili nebo kteří jsou ve špatné fyzické kondici, je nevyhnutelně důležité, aby byli opatrní, zejména když začínají s nějakým novým druhem cvičení. Měli by se například poradit se svým lékařem a požádat ho o radu, možná by si měli nechat udělat základní vyšetření a teprve potom začít pomalu, postupně a nenásilně pěstovat kondici.Dobrým ukazatelem pro stanovení běžné kondice a toho, jak se tělo vyrovnává se zátěží, je tepová frekvence. Když je tělo v klidu, tepová frekvence (srdeční rytmus) je asi 60-80 tepů za minutu. Všeobecně řečeno, čím nižší je tepová frekvence, tím lépe.Při cvičení se může tepová frekvence zvýšit na více než 150 tepů za minutu. Dobrým ukazatelem kondice je doba, za kterou se tepová frekvence po cvičení vrátí do klidového stavu. Této době se říká doba tepového ustálení a obvykle se zjišťuje tak, že se změří puls okamžitě po skončení cvičení a potom znovu po 90 sekundách. Rozdíl se vypočítá v procentech.Jestliže například maximální tepová frekvence je 160 tepů za minutu okamžitě po skončení cvičení a po 90 sekundách klesne na 120 tepů, potom je doba tepového ustálení rozdíl mezi oběma čísly dělení maximální tepovou frekvencí (40 děleno 160), což se rovná jedné čtvrtině čili dvaceti pěti procentům.Člověk s takovýmto indexem je v poměrně dobré kondici a může začít s umírněným cvičebním programem beze strachu, že by mu cvičení způsobilo vážnější problémy. Index v rozpětí 15 – 20 procent a méně nasvědčuje tomu, že jde o člověka, který by měl postupovat při cvičení s maximální obezřetností.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Co je příčinou vzniku rýmy a jak nákaza probíhá?

    Rýma může mít až 200 různých původců, ale v drtivé většině případů za to může velmi infekční rhinovirus. Ten se do vašeho těla dostává ústy nebo nosem, neboť se šíří kapénkami ve vzduchu - např. když nemocný kašle, kýchá nebo mluví. To však není jediný způsob, jak se lze nakazit. Přenos infekce probíhá i fyzickým kontaktem s nemocným nebo s předměty, které používá.Jak dlouho od kontaktu s virem trvá, než onemocním?Znáte to povědomé škrábání v krku, nos stále více ucpaný a vy si říkáte „co se děje?“. Vzpomeňte si, kde jste byli a co jste dělali před 48 hodinami – je totiž velmi pravděpodobné, že zrovna tehdy jste se nakazili. Poté, co se dostane do vašeho těla, trvá rhinoviru obvykle 15 minut, než začne působit. Následně je to den až dva, výjimečně i čtyři, než se infekce začne projevovat a vy pocítíte obtíže. Ideální teplotou pro množení rhinoviru je 33 – 35 °C, a to je vhodné prostředí právě v nose.Dostal/a jsem rýmu. Mohu jí nakazit další členy domácnosti?Ano, můžete. Dokonce je to velmi pravděpodobné, pokud nepřijmete zvláštní preventivní opatření. Nejúčinnějším, ale stále snesitelným, je omezení kontaktu s nemocným. Partneři by neměli mít fyzický kontakt, společně používané sklenice a šálky by se měly pečlivě mýt v horké vodě.Jak často můžu mít rýmu?Dospělí lidé většinou trpí nachlazením a rýmou zpravidla dvakrát až čtyřikrát do roka. Děti, zvláště předškolního věku, však mohou onemocnět i šestkrát až desetkrát za rok.Je možné vyléčit rýmu bez použití speciálních přípravků (léků, nosních kapek)?Ano, je to možné. Průběh je však hůře snesitelný a rýma trvá déle. Při běžné rýmě a dostatečné imunitě mnoho lidí dokáže s použitím nosních kapek existovat téměř standardním způsobem. Většinu obtíží při rýmě totiž způsobují zduřelá nosní sliznice a hleny, které ucpávají nos. Správným používáním nosních kapek omezíte dýchací obtíže a rýmy se zbavíte, aniž byste byli po dobu nemoci větší měrou omezováni.Po jaké době se smím napít z hrnku, ze kterého pil nemocný?Rhinovir patří mezi vůbec nejmenší. Je středně odolný a přežívá mimo svého hostitele až 24 hodin.Jak rychle se můžu zbavit rýmy?Při dodržení obvyklých léčebných postupů trvá léčba přibližně týden. Pokud váš stav není po této době uspokojivý, je třeba hledat příčiny ve svém okolí, například nedostatek odpočinku, nevhodné klimatické podmínky v přetopené domácnosti. Také je možné, že v dané době proděláváte souběžně jiné onemocnění, nebo je tělo oslabené např. stresem. U žen přichází rýma i v době menstruace, těhotenství nebo klimakteria.Musím při nachlazení ležet v posteli?Přestože se traduje, že byste v posteli skutečně ležet měli, opak je pravdou. Podle mnoha studií je nejlepším lékem běžná fyzická aktivita a do postele případně ulehnout až při únavě, a vždy při horečce. Rozhodně byste se měli vyhýbat nadměrné fyzické zátěži.Má množství spánku vliv na průběh onemocnění?Pravidelný osmihodinový spánek je naprostý základ pro úspěšné vyléčení z nachlazení i pro samotnou prevenci. Říká se, že lidé, kteří spí méně než sedm hodin, podstupují 3x vyšší riziko onemocnění.Zbaví mě rýmy vitamín C?Užívání vitamínu C může přispět k prevenci nachlazení. Vitamín C totiž má pozitivní vliv na imunitu a je podpůrným lékem při infekci. Které potraviny obsahují nejvíce vitamínu C? Nejběžnějším ovocem s obsahem tohoto vitamínu jsou citrusové plody. Najdeme ho ale i v brokolici, rajčatech, červené paprice, kiwi nebo kysaném zelí.Mám rýmu, ale i nezvykle silné bolesti hlavy. O co se jedná v tomto případě?Může se jednat o akutní zánět vedlejších nosních dutin, pro který jsou obvyklé příznaky jako zvýšená teplota, únava, malátnost, bolesti hlavy (pod okem, v čele, v záhlaví), hnisavý výtok z nosu.Jak léčit zánět vedlejších nosních dutin?Pro vyléčení zánětu dýchacích cest je doporučen celkový klid, dostatečné zvlhčování vzduchu, obklady, antibiotika a používání nosních kapek ke zmírnění zduření nosní sliznice.Mohu jít do práce, pokud jsem nachlazen?Pokud jste pouze nachlazení, máte velkou naději na to, že budete moci vykonávat většinu běžných činností. Je možné chodit i do práce, ale dbejte i na zdraví svých kolegů – často si myjte ruce, vyhýbejte se přímému kontaktu, a při kýchání a kašlání si zakrývejte nos a ústa kapesníkem.Mohu se rýmou nakazit znovu po jejím prodělání?Ano, i to se může stát. Poté co se vyléčíte z nachlazení, jste imunní přibližně 10 dní. Pak vás může rýma opět napadnout.Mohu dostat rýmu od králíka nebo jiného domácího mazlíčka?Ano, můžete! Přestože je to málo uvěřitelné, takový způsob nákazy je skutečně možný. Ten, kdo bere nachlazeného domácího mazlíčka na prohlídku, ví, že veterinář vždy důrazně varuje před možným přenosem rýmy na člověka. 

    04.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Naděje pro neplodné ženy: Průkopnická operace dokáže „oživit“ vaječníky žen, které postihla předčasná menopauza

    Ženy, které postihla předčasná menopauza, nemusejí zoufat. Japonští a američtí vědci zjistili, že v jejich vaječnících zůstávají malá, nezralá vajíčka, která je vhodným zákrokem možné „probudit“. Dozrání těchto vajíček brání dvě zásadní překážky. Jednu z nich lze odstranit pomocí léků a druhou originální operací, při které je vaječník dočasně odstraněn a nařezán na proužky, z nichž některé jsou následně vráceny zpět do těla. Jakmile vajíčka dozrají, mohou být použita v rámci IVF, což ženě umožní mít dítě, které bude biologicky její. Experti tento způsob léčby označují za „skutečný průlom“,avšak upozorňují, že byl dosud vyzkoušen pouze na malém počtu pacientek.První studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v prestižním vědeckém žurnálu PNAS, se zúčastnilo 27 žen. U pěti z nich nová metoda zabrala,z toho jedna je těhotná a další (teprve pětadvacetileté) se už narodil zdravý chlapeček. „Porod proběhl císařským řezem, který jsem sám provedl. Noc před operací jsem nemohl spát, ale když jsem uviděl zdravé dítě, moje úzkost se rázem změnila v nadšení,“ komentoval to dr. Kazuhiro Kawamura. Podle jeho spolupracovníka, profesora Aarona Hsueha, by tato technika teoretickymohla pomoct i ženám, které zůstaly neplodné po léčbě rakoviny.„Doufáme, že časem ji zdokonalíme natolik, aby operativní odstranění vaječníků nebylo nutné,“ podotkl.Připomeňme, že předčasnou menopauzu dostane přibližně 1% žen v reprodukčním věku. Ty se sice mohou pokusit otěhotnět pomocíd arovaných vajíček (nebo se rozhodnout pro adopci), ale drtivá většina z nich by přirozeně raději měla vlastní dítě. 

    06.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Děti
  • Přednáška prof. Dowlinga - prenatální vývoj, těhotenství

     To je velmi důležité pro pochopení těchto malých dětí – vidím tu teď v sále mnoho malých dětí – chceme-li pochopit, co potřebují, musíme také vědět, co znamená druhý porod. Zde máme znázorněny ty čtyři fáze, od početí, tam je genetika velmi důležitá. A pak je fáze I., těhotenství. A zde je velmi důležité, jestli je matka zdravá nebo nemocná, jestli žije ve stresu nebo je šťastná, to vše ovlivňuje vývoj dítěte. A pak přichází první porod, včetně odstřižení od placenty. A pak je třetí fáze, kdy má dítě mít úzkou vazbu na matku díky kojení. A nakonec je druhý porod, to je čtvrtá fáze, a ta by normálně měla proběhnout cca do tří let věku dítěte (před mateřskou školou). To je tehdy, kdy zdravé dítě přestává být závislé na matce. Už by nemělo plakat ve dveřích školky, že maminka odchází. Ale ze své praxe vím, že existují i dospělí, kteří ještě neprodělali fázi druhého porodu. Ti jsou i v dospělosti pořád závislí na své matce.  V Itálii existuje vládní výbor, protože mají problém s dospělými muži, kteří jsou stále závislí na své matce, říká se jim „mammonis“. V Německu máme podobný problém, říkáme takovým „maminčini synáčci“. Ze své praxe i z výzkumu vím, že psychicky nemocní lidí, kteří jsou buď hospitalizovaní na psychiatrii nebo jsou ve věznicích, jsou lidé, kteří zažili trauma v jednom z těch čtyř období nebo i ve všech čtyřech. Například matka zneužívala alkohol nebo drogy v těhotenství, potom následoval porod pomocí kleští nebo vakuumextrakce, a pak dítě nemělo dobrý vztah s matkou – nebylo kojeno, protože přišlo do ústavu. A čtvrtá fáze také nebyla dobrá a neproběhla, protože dítě bylo předáváno z jednoho ústavu do druhého, z jedné pěstounské rodiny do druhé, až do puberty, a pak už se nestalo sociálně přizpůsobivým. Lidé, kteří se někdy dostanou na psychiatrii a někdy mají problémy s policií, ale mají základní pracovní schopnosti, u těch se dá prokázat poškození třech fází. Podle mé zkušenosti normální lidé, kteří nejsou vždy šťastni a nejsou zdraví, jsme vlastně my. Ti zažili trauma ve dvou z těchto fází. A pro každého lékaře je velmi důležité vědět, zda byl jeho pacient v některé z těchto fází zraněn – nebo zda byl v této rané fázi zcela šťastný. Já tu nejsem proto, že jsem dělal velký vědecký výzkum. Já jsem sice jsem výzkum dělal, ale musel jsem se sám s těmito skutečnostmi vypořádat. Já sám jsem přežil pokus o provedení potratu ve 12. týdnu těhotenství. Také jsem měl velmi obtížný porod. A v této fázi po porodu se můj otec dostal do nemocnice a matka brzy otěhotněla a čekala mladšího bratra. Matka měla velmi těžké existenční problémy. A pak jsem se dostal do nemocnice, kde jsem byl operován bez narkózy. Takže i tato fáze u mě nebyla dobrá. Proto vám chci ukázat, jak je důležité to všechno u každého člověka znát, abyste mu mohli cílenou terapií pomoci.  Příklad: Mám pacientku po autonehodě. Její manžel a dva synové byli velmi těžce zraněni. Měli zlomené ruce a nohy. Ona sama utrpěla jen velký náraz. Její manžel a oba synové se velmi rychle uzdravili a vrátili se z nemocnice domů. Ale matka zůstala velmi dlouho postižená následkem posttraumatické zátěže, měla poruchy spánku, jídla apod. A pak přišla ke mně na terapii a jako důvod uvedla autonehodu. Mluvili jsme o té nehodě hodně, ale její potíže se velmi zhoršovaly. Potom dostala strašnou migrénu, bolesti zad, potíže s dechem, a její manžel začal o terapii pochybovat. Zavolal mi a stěžoval si: Pane Dowlingu, co s mou ženou děláte, vždyť je na tom stále hůř? Já jsem vycítil, že všechny potíže té ženy měly jinou příčinu, autonehoda byla jen spouštěcím faktorem. Začal jsem s uvolňovacími cviky a hypnózou a ona začala mít sny, že oba její synové zemřeli při porodu. Ale já jsem věděl, že obě děti se narodily zdravě a spontánně. Ale její sny byly hrůzostrašné, o tom, jak její děti zemřely při porodu. Požádal jsem ji, aby se zeptala své matky, jak se narodila ona sama. Paní sebejistě odpověděla, že to jistě nebude s jejími problémy souviset. Ale přesto šla za svou matkou a vyptala se na okolnosti svého porodu. A matka jí vyprávěla, že její porod byl dramatický, velmi těžký, pomocí kleští. Nejsem detektiv, ale toto spojení mezi autonehodou a jejím vlastním porodem bylo příčinou. Když jsem na to zaměřil terapii, byly potíže během šesti týdnů pryč.  Mnoho pacientů v  dnešní Evropě má symptomy jako migrény, poruchy srdeční frekvence, poruchy dýchání a angíny, bolesti zad, a v mnoha zemích se provádějí náročné diagnózy pomocí CT a jiných moderních metod, ale možná po roce marného vyšetřování prohlásí leckterý lékař: Lituji, ale vaše problémy budou psychosomatického původu. Ani s nejlepšími diagnostickými metodami nejsme schopni najít organickou příčinu poruch. Pacienti přicházejí s obrovskými složkami s dokumentací, která jistě stála velké peníze. Ale příčina potíží není ve tkáních, ale v jejich vnitřní psychice. Uvedu příklad z oblasti výzkumu rakoviny. V Heidelbergu v Německu máme Německý ústav pro výzkum rakoviny, kde dělají velkou práci v genetickém výzkumu, hledají příčiny rakoviny a snaží se přijít na to, proč někdo může dostat rakovinu. A přirozeně nacházíme i genetické příčiny, ale ty nejsou schopny dostatečně odůvodnit, proč určití lidé dostanou rakovinu. A teď jsme poznali, že lidé, kteří mají rakovinu, prožili nevyřešený rozchod zhruba rok předtím, než nádor vznikl, asi 80% onkologických pacientů prožilo nějaký bolestný rozchod. Až do doby před třemi lety se nikdo onkologických pacientů neptal, jestli neprožili nějaké těžké trauma v oblasti svých vztahů. A my teď víme, že důležitou příčinou onemocnění rakovinou může být psychické zahořknutí. Víme teď, že mnoho pacientů trpí tzv. posttraumatickým zahořknutím. Je to stav deprese, zahořknutí v důsledku traumatu. V angličtině se to nazývá Post-traumatic embitterment disorder(PTED). Pojem PTED už je užíván jako mezinárodní psychiatrický termín a najdete jej i na internetu. Tento nový výzkum ukazuje, že pacienti trpící tímto syndromem daleko častěji podléhají rakovině. V bývalé NDR máme velmi mnoho případů této diagnózy PTED a pacienti jsou léčeni např. v univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. Mnoho starších lidí z bývalé NDR trpících tímto syndromem pociťovalo revoluci jako podvod. Prováděl jsem vlastní výzkum ve východoněmeckém městě Chemnitz (za komunismu Karl-Marx-Stadt) a v Lipsku a ten ukazuje, že lidi nejvíce trpící tímto syndromem prožili velmi těžké psychické zranění v prvních fázích života od početí do předškolního věku. Dříve než my dojdeme psychické újmy, uděláme si přestávku. Mám otázku: Kolik je tu v sále porodních asistentek? Kolik je tu lékařů – gynekologů, kolik zdravotních sester nebo dětských sester? Chtěl bych teď svůj výklad orientovat na porodní asistentky a sice na to, jak je možno při porodu postupovat, aby činnost asistentky byla skutečnou pomocí. Chtěl bych vám ukázat, jak působí stres na dítě v děloze a jak to souvisí s porodem. Všechny studie ukazují, že je třeba, aby se těhotná cítila uvolněná, jako na dovolené. Když je rodina těhotné v pořádku, všichni jsou šťastni a těší se na dítě, je to nejlepším předpokladem zdravého dítěte. Toto dítě jsem fotografoval, když bylo na světě ani ne 10 minut. Vidíte, jak je šťastné, sebevědomé, byl to krásný porod, který oba, matka i dítě, prožili jako velkou radostnou událost. Takové dítě má velké pozitivní šance pro budoucnost. Zde je jiný porod téhož dne, byl ale těžký, trval velmi dlouho. Ale ani zde jsme neintervenovali, čekali jsme trpělivě. I toto dítě přišlo na svět spontánně. Nešlo to tak dobře, jako u prvního dítěte, ale bylo to pořád lepší, než použít násilné metody pro urychlení porodu. Naučil jsem se od Michela Odenta mít hodně trpělivost při porodu. Před čtyřmi týdny jsme měli během dvou dnů sedm porodů v porodnici v Chemnitz. To mělo souvislost s mistrovstvím světa. V Německu teď přibývá hodně dětí. A z těchto sedmi žen ta, která přišla první, porodila jako poslední ze všech. Neměla to jednoduché. V nemocnici by jistě na ni naléhali a pospíchali by, asi by použili císařský řez. Když je ale dost klidu a trpělivosti, když nejsou žádné komplikace, je i tak možno porodit spontánně a šťastně bez medicínské intervence.  Toto je domácí porod v Anglii, kde to není až tak časté. Dnes je nejvíce domácích porodů v Holandsku. I když se tomu nechce věřit, domácí porody jsou statisticky velmi bezpečné. Když má žena správnou pomoc, správné informace a správnou důvěru, pak je domácí porod to nejlepší. Moje děti se doma narodit nemohly, jsem šťastný, že existují nemocnice. Ale domácí porod je důležitou tradicí, kterou je nutné podporovat. A také kojení. To je moc důležité, ta vazba. Tohle děťátko je staré 12 hodin a vazba je pro něj důležitá. Tohle je to samé dítě v devíti měsících, stále je šťastné a spokojené. A pak nastane druhý porod a to dítě se uvolní. Toto je obrázek šťastného dítěte, které jde do světa s velkou radostí a samo maminku opouští. Jak jsem říkal už předtím, celá doba až do této fáze je velmi důležitá. Toto spojení pomocí placenty a pupeční šňůry ovlivňuje zdraví člověka. Víme, že všechny neuropeptiny a neurotransmitery procházejí placentou od matky k dítěti. Takže dítě prožívá a vnímá vše, co cítí matka. Pokud je matka šťastná, pak je i dítě šťastné. Působí na ně ty stejné hormony. Jaký stres způsobuje problémy v těhotenství? Dost často to způsobuje otec dítěte, nebo partner či přítel, ale také velmi často je to babička, matka budoucí matky, kdo působí stres, pak otec budoucí matky, tedy dědeček, říkám to teď v pořadí, jak se to vyskytuje. Dále zde působí také tchýně a tchán. Hlavní stres je tedy daný vztahy v rodině. A podle studií je tento stres spojen s komplikacemi během porodu, jako vakuumextrakce, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestezií, také s předčasnými porody i s intenzivní péčí. Ukazuji tyhle obrázky, i když jsou smutné, protože i tímto způsobem přicházejí na svět děti. Ne každá vakuumextrakce však dopadá takovým způsobem. Tady je vidět dítě 24 hodin po porodu, porodní nádor. Nikdo mi nevymluví, že toto není těžká životní zkušenost, poranění. Je pravda, že ne každý člověk potom trpí bolestmi hlavy, ale mnoho lidí, kteří mají migrénu a bolesti v oblasti spodiny lebeční, má za sebou porod vakuumextrakcí nebo kleštěmi. Tento způsob porodu může mít dlouhodobé následky. Cílem mé práce je zabránit co možná nejvíce tomuto způsobu vedení porodu.  Tento chlapec má pět let a tady vidíte, jak je jeho lebka poznamenána následky porodu. Můžete se podívat kolem sebe tady v sále a podle obličeje budete schopni přibližně odhadnout, jakým způsobem kdo z vás přišel na svět. Zde přítomní lidé, kteří mají velmi symetrický obličej, přišli na svět rychlým porodem, císařským řezem nebo koncem pánevním. Císařský řez je komplikace pro dítě. Některým dětem, jako třeba i mým, se tak dá zachránit život, ale na úkor něčeho jiného. Mám v péči mnoho dětí, které mají psychické poruchy jako úzkostný strach, noční můry, a lze to odvodit jako následky císařského řezu. Tady vidíte dítě, které se mohlo narodit normálně spontánně, ale použití násilí mu neprospělo. Také narkotika, zde vidíte relativně předčasně narozené dítě plné narkotizačních prostředků. Toto dítě muselo být brzy resuscitováno pomocí kyslíku, a to je úplně jiný zážitek než krásný a radostný porod, který jsme viděli předtím. Mnoho lidí, kteří trpí velkým strachem, zažilo něco podobného. Také se mohou projevit zážitky nedonošených dětí, které strávili nějakou dobu v inkubátoru. Například minulý týden bylo propuštěno do domácí péče děťátko, které se narodilo jako první v historii ve 22. týdnu těhotenství (v USA). To je úplně jiný začátek života, než když se může dítě narodit spontánně po devíti měsících těhotenství.  Teď vám chci ukázat, jak dítě prožívá stres v děloze. Stres v děloze ovlivňuje zásobování dítěte placentou. A zde si musíme říci něco nového o placentě. Teprve teď začínáme v Německu a v Anglii více zkoumat tento orgán, tohle je placenta čtyři měsíce po početí. Každý z nás má takový orgán, strom života. Tento strom života je součástí našeho těla, nepatří matce. Jak už víte, je velmi důležité, že pupeční šňůra má silnou centrální cévu a tato céva přináší okysličenou krev dítěti a pokračuje nahoru k játrům. A tyto dvě artérie, ty modré, odvádějí odkysličenou krev do placenty, aby se znovu okysličila. A velmi důležité přitom je, že ty dvě artérie jsou spojeny s dolními končetinami. Zde vidíme embryo 24 dní staré, tady je pupeční šňůra a tady začínají růst nohy. Asi 40. den začíná pučet nožka (naznačená) a kolem 60. dne se krevní oběh končetiny propojuje s krevním oběhem placenty. To je z anatomického hlediska velmi důležité. Možná to nevidíte moc dobře, ale artérie přicházejí zleva a zprava kolem genitálií dítěte, z oblasti třísel – tady to vidíte trochu lépe, tady je pupeční šňůra – a přesně zde je pupeční šňůra propojena s krevním oběhem dolní končetiny. To je důležitá informace. Tady je větší obrázek. Tady vidíte pupeční artérie, a tady je krevní oběh nohy. Proč je to důležité? Tady máme dítě těsně po porodu. Ještě nemá oddělenou pupeční šňůru. Ale podívejte se na nohy, to děvčátko má velké napětí v bederní oblasti, protože krevní oběh k placentě velmi souvisí s touto oblastí. Tady je další miminko porozené císařským řezem. Mohli byste si myslet, že tohle dítě nemá problém, protože nepláče, ale ono je v hlubokém šoku. Hodně lidí si myslí, že poporodní trauma je záležitostí hlavy, poranění lebky, ale většina lidí, kteří prožili poporodní trauma, zažili pánevní šok. Co je to šok pánve, pánevních svalů? Co si pod tím máme představit? Pokusím se vám to vysvětlit. Krev přichází z placenty, jde do pupečníku, stoupá nahoru k játrům a až k mozku. A krev, která se vrací do placenty, přichází z třísel. Pupečníkové artérie přecházejí do pupečníku a krev jimi proudí zpět do placenty. Tyto dvě části těla jsou velmi úzce spojeny s krevním oběhem placenty. Zde můžeme porozumět tomu, jak vzniká kýla u novorozenců nebo problémy s kyčlemi, např. dysplazie, vidíme, že za to může napětí v pánvi. Tento sval se nazývá musculus psoas a pokud dítě tento sval napne, rozevře pánev. Zkusím to vysvětlit: má-li dítě placentární insuficienci (nedostatečné zásobování prostřednictvím placenty, tj. dítě nedostává dostatek kyslíku z placenty), musí toto dítě zvýšit svou srdeční činnost, až na více než 140 úderů za minutu. A tato zvýšená srdeční činnost (tachykardie) umožní, aby dítě v děloze nedostatečnost placenty přežilo. Dítě tedy své matce začne pomáhat. Mnoho dětí v děloze musí pracovat, aby přežily. Pomocí ultrazvuku můžeme pozorovat, že když dítě zvýší svou srdeční činnost, napíná sval psoas, aby obě tyto části těla rozevřelo. Aby co nejvíce usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Je vám tento mechanismus jasný?  Řeknu vám příklad z doby mých studií medicíny. Tenkrát nebyl ultrazvuk a všechny pacientky jsme museli vyšetřovat pohmatem, rukou prohmatat břicho těhotné. Můj profesor mi řekl: Dowlingu, vyšetřete tuto paní. A já jsem tady dole nahmatal hlavu. Vyšetřoval jsem dál a najednou jsem nahmatal tady nahoře také něco velmi tvrdého. Pomyslil jsem si: dvojčata! Ale profesor řekl: Ne, ne, ještě jednou. Tak jsem vyšetřoval znovu to tvrdé místo nahoře a přišel jsem na to, že je to hodně pevně sevřený zadeček. Tato maminka kouřila. Kouření znamená okamžitý stres pro dítě. Jakmile si matka v těhotenství zakouří, dítě zvýší svou srdeční činnost, aby přežilo. Přitom napíná psoas, aby usnadnilo průtok krve krevním oběhem k placentě. Ukážu vám na svém vlastním těle, co je možné zjistit ultrazvukem. Dítě, jehož matka kouří, neleží v děloze uvolněné, ale leží takto. Napíná psoas, a na ultrazvuku vidíme prohnutý kříž, vidíme, že kolena jsou roztažena od sebe, zadeček je úplně tvrdý, velký sedací sval (m. gluteus maximus) je také úplně stažený, a tento mechanismus slouží tomu, aby dítě rozevřelo tato místa: pánev a třísla, aby se co nejvíce usnadnil průtok krve k placentě. Když miminko napne psoas, nemůže dojít k porodu. Protože aby mohl porod proběhnout, musí mít dítě nohy uvolněné. Kolik zde přítomných porodních asistentek vidělo porod pomocí vakuumextrakce, kdy lékař velikou silou táhne zvonem hlavičku ven? Když jsem viděl první porody pomocí vakuumextrakce, myslel jsem si, že to dítě bude obrovské, aspoň 4 kila. A po půl hodině tahání bylo porozené malé dítě, které mělo sotva dvě kila. Důvod tohoto velmi často pozorovaného jevu je ten, že když má matka stres nebo kouří, dítě zůstává malé, do dvou kilogramů, ale má velmi pevný zadeček, zvýšenou srdeční akci a kvůli napnutým svalům zůstává dítě zaklíněno v matčině těle. To je důvodem, že stres v těhotenství může vést k velmi těžkým porodům i u malých dětí.  Tady vidíme celý musculus psoas, a je vidět, že přesně v místě tříselného kanálu (canalis inguinalis) se dítě pokouší zde rozevírat své kyčle a tím dochází k napětí tohoto svalu. Mnoho lidí přišlo na svět s napnutým a zkráceným bederním svalem - musculus psoas, to vede k bolestem v kříži (prohnutý kříž), k potížím s kyčelními klouby a bohužel i k bolestivým porodům. Tady je vidět, že oblouk pánve je tady dole. Ale kdyby tento člověk – tato žena – byla těhotná, její dítě by jí sedělo tady vpředu. Každé dítě, které se má narodit, musí projít mezi oběma bederními svaly (m. psoas). Tyto bederní svaly jsou branou k pánevnímu dnu. Mnoho lékařů a porodních asistentek obvykle sleduje pánevní dno, aby zjistili, jak je porod daleko, ale to pánevní dno není zase až tak důležité. Daleko důležitější je stav obou těchto psoatických svalů. Uvedu příklad dvou posledních porodů, které jsem vedl: přišla malá žena s malým bříškem, která šla uvolněně: kladla nohy rovně. Měla krásný, téměř bezbolestný porod a dítě mělo porodní váhu 4200 g. Ve stejný den rodila velká žena, která při chůzi kladla nohy od sebe, a měla obrovské břicho. Měla prohnutá záda v kříži, velké bolesti v zádech a zdálo se, že dítě bude velmi velké a těžké. Porod byl velice bolestivý, dítě pořád zůstávalo vysoko. Porod trval 29 hodin a miminko vážilo jen 2100 g. Důvod? Měla napnuté psoasy, bolesti v kříži, prohnutá záda, protože bederní svaly svým stažením táhnou dopředu bederní páteř. Tyto svaly také vytáčejí kyčle směrem ven. Ukážu vám to: když napnu psoasy, nohy se mi rozevřou: ze způsobu chůze jakéhokoliv člověka tak mohu poznat stav jeho psoasů. To je důležitý moment pro porodní asistentky. Stačí si všimnout, jak maminka přichází na porodní sál: pokud klade nohy před sebe rovně bez napětí, lze očekávat jednoduchý porod bez bolestí. Pokud klade nohy rozevřeně, lze očekávat komplikace. Na bederních svalech totiž navíc sedí nervové pleteně bederní (plexus lumbalis). Když dítě prochází mezi bederními svaly, otírá se o tento nervový pletenec. Tím působí tu strašlivou bolest, kterou žena téměř nemůže vydržet. Porodní bolest tedy není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno, ale jak se odírá o nervové pletence. Když chcete utišit bolesti při porodu, musíte co nejvíce uvolnit psoasy. Ve svých kursech učím porodní asistentky, jakým způsobem svaly co nejvíc uvolnit. V kurzech přípravy na porod nebo při zvládání krizových situací na porodním sále. Všechny informace, které zde uvádím, byly vědecky potvrzeny v této studii z Darmstadtu, proto chci, abyste opravdu pochopili, co tam píšeme. V rámci této studie jsme navštěvovali těhotné u nich doma. A u nich doma jsme měřili bazální srdeční frekvenci dítěte, bylo to vždy v 37. týdnu těhotenství. Zjistili jsme zřejmou souvislost: čím vyšší byla bazální srdeční frekvence, tím větší byly komplikace při porodu. Měřili jsme doma u maminek, protože v důsledku stresu z nemocničního prostředí může tlak krve i srdeční frekvence stoupnout maminkám i miminkům. Zdravé děti v děloze mívají frekvenci srdečního tepu kolem 120/min, pokud se měření provádí doma. U některých dětí stresovaných maminek jsme naměřili více než 140/min., u nich pak byly porodní komplikace, následovaly problémy s kojením, a ještě tři měsíce po porodu měly tyto děti zvýšenou srdeční frekvenci, jsou to děti s typickými poruchami spánku a častým pláčem (tzv. ukřičené děti). To vše je v korelaci se zvýšenou srdeční činností v těhotenství.Výzkum kojenců dokazuje, že bazální srdeční frekvence je v korelaci s temperamentem v raném dětství. Problematické děti mívají zvýšenou srdeční činnost. To platí i pro hyperaktivní děti: když dospějí do školního věku, neposedí, vrtí se. V Německu, v Anglii, v Rakousku výzkumem hyperaktivních dětí zjistili, že problémem není inteligence, ale právě  srdeční činnost. Každý člověk, který zažil bušení srdce, ví, že se v takové chvíli nemůže soustředit, zaskočí ho strach. Bušením srdce trpí mnoho dětí.Dalším z důvodů zvýšené srdeční činnosti je tokolýza. Víte, že když má žena předčasné bolesti, dostane léky na snížení děložního tonusu (tokolýza). Tato tokolýza ovlivňuje srdeční činnost matky i dítěte. Podle studií mnoho hyperaktivních dětí dostávalo v těhotenství nebo krátce před porodem tyto léky.Existuje mnoho studií o vlivu nikotinu v těhotenství. Pro dítě je jeho účinek velmi nebezpečný. O nikotinu víme tolik, že centralizuje náš krevní oběh. Když kouříme, dostává se (kromě jiného) více krve do mozku, ale končetiny jsou zásobeny krví méně, a také děloze se krve, a tedy i kyslíku, nedostává. Je již také dokázáno, že kouření vlastně působí jako antikoncepce. Pokud žena kouří, daleko obtížněji otěhotní. Podle studií musí až 30x častěji mít pohlavní styk s manželem, než otěhotní – příčinou je právě nedostatečné prokrvení podbřišku. Podobný mechanismus funguje u trávicího traktu - při kouření není dost prokrvena oblast trávicího traktu, takže neprobíhá správně trávení a člověk zůstává štíhlý. Je to stejný mechanismus jako u dělohy.  V Německu – nevím, jak je to u vás - dnes kouří až 40% žen ve věku 18 – 44 let, v Rakousku a ve Švýcarsku je to ještě horší. Tam kouří 50% žen mladších 20 let. V Německu je počato, nošeno po celé těhotenství, rodí se a vyrůstá 60% dětí v domácnosti, kde alespoň jeden její člen kouří. To je veliký problém. Důsledkem jsou předčasné porody, děti se rodí s nižší porodní váhou, nenarozené děti kouřících matek mají menší orgány (např. ledviny, slezinu, játra). U těhotných kuřaček je až 8x větší riziko náhlého úmrtí novorozenců. U dětí s porodní váhou pod 2500 g je až 16x větší riziko, že dítě do 9 měsíců zemře. Také je velmi důležité, jestli kouří otec dítěte,  protože i pasivní kouření škodí. I když otec kouří jen v práci nebo venku, ale pak si večer lehne vedle své ženy do postele, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin pod stejnou pokrývkou a dostane se tak k těhotné ženě a pak pupeční šňůrou až k dítěti, které pak nutně zvýší svou srdeční frekvenci. Pokud otec dítěte kouří, kde má tedy spát? Třeba v koupelně… Tady mám takový legrační obrázek. Pochází od jednoho lékaře z Anglie, kde v r. 1940 při výzkumu zjistili, že krevní oběh k placentě se odráží v horních i dolních končetinách. To znamená, že když dítě zvýší svou srdeční činnost a pumpuje tak hodně krve do placenty, pumpuje hodně i do rukou a nohou. Podobné je to i s léky: když žena bere Kontergan, cítí dítě toto nebezpečí u pupku a snaží se této krve co nejrychleji se zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin, kde působí negativně). Tady vidíme ručičku asi 10-týdenního plodu, dítě mělo zvýšenou srdeční činnost. Vidíme, že má nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev, dítě je ve stresu. To má vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Pokud je dítě uvolněné, s tepem 120/min., má nakonec otisky ve tvaru volných vln, u dětí s tepem nad 130/min. začínají prsty otékat a rýhy otisku prstu jsou změněné do smyček, smyčka směřuje ven. Pokud má maminka velký stres, musí dítě hodně pracovat a bojovat o přežití, nastává zrychlený srdeční tep nad 140/min a prsty jsou hodně oteklé. Stres má za následek kruhy v otisku. Tyto kruhy v otisku na prstech už zůstanou navždy, to jsou stresové děti. Můžeme se podívat na ruce, Každý může na vlastní ruce vidět, jak moc muselo jeho srdce pracovat v prvních 15 týdnech života. To je objev profesora Nathanielsze: ukazuji to všem svým pacientům. Tyto zážitky v děloze ovlivňují zdravotní stav srdce. Hyperaktivní děti mají kruhové útvary v otiscích prstů – je to dáno jejich zvýšenou srdeční frekvencí.  Teď to vše shrneme: účinky nikotinu i všechny druhy stresu působí i na dítě. Když musí matka moc pracovat, když má psychický stres, je ovlivněno i dítě. Po porodu je dítě přehnaně závislé na matce, nemůže se odpoutat od matky: nejraději by pořád pilo u prsu. Je to příznak, že v děloze prožilo nějaký nedostatek – nazýváme to prenatální nedostatkový syndrom (prenatal deprivationsyndrome). Dítě v děloze muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo potřebné látky k životu, po celé těhotenství bylo dítě koncentrováno na jediný cíl: dostat dost živin. A to zůstává v psychice i po porodu. Proto některé chce pořád pít, pořád chce být kojeno. To jsou ty děti, kdy chce maminka uspat dítě u prsu, pak opatrně přejde k postýlce a dítě položí a zanedlouho se dítě opět rozpláče a vyžaduje maminku znovu. Tyto plačtivé děti mají patologicky napjaté psoasy, mají blokované křížové a kyčelní (iliosakrální) klouby, mají zpomalený vývoj, tj. začínají později chodit. U těchto dětí je nebezpečí pupeční a tříselné kýly. O samotě jsou velmi neklidné a mají pořád zvýšenou srdeční činnost (puls přes 100/min.). Studie také prokázaly zvýšení pravděpodobnosti srdečních nemocí v dospělosti, navíc u mnoha lidí je riziko srdeční nemoci spojeno s podváhou. Muž, který měl porodní váhu menší než 2500 g, má o 50% větší riziko, že příčina jeho smrti bude srdeční nemoc. Tyto studie lze najít i na internetu. U žen je pravděpodobnost nižší, u těch, které se narodily s váhou pod 2500 g, je riziko úmrtí na srdeční nemoc pod 23%. Porodní váha je tedy velice důležitým faktorem pro zdravá vývoj v dospělosti. V Evropě i ve světě se na léčení srdečních nemocí vydává ohromné množství financí, přitom nejjednodušším prostředkem je preventivní péče, která se postará o to, aby ženy prožívaly bezproblémové těhotenství a aby jejich děti nepřicházely na svět předčasně a s nízkou porodní váhou. Toto je anekdota z Lékařských listů v Německu. Porodní asistentky zjistily porodní váhu 2 200 gramů. Jedna z nich říká: napište mu termín na měření krevního tlaku na rok 2035. To ale není vtip. Tato situace jen reflektuje lékařská fakta. Tohle je ještě jednou shrnuté vysvětlení, obrázek s kyčelními svaly (musculus psoas), zde je kyčelní kloub, na jehož vnitřní stranu zezadu navazuje musculus psoas. A právě tento sval způsobuje veliké bolesti zad a kyčelních kloubů. Víme, že dnes mnoho nemocnic nabízí výměnu kyčelního kloubu za titanovou náhradu. Ale pro správnou terapii pro všechny takové problémy stačí jediné: uvolnit psoas. Dnes odpoledne budu říkat informace zvláště pro porodní asistentky: jak lze stanovit diagnózu psoasu a jak jej lze uvolnit. A až budete tuto techniku sami používat v předporodní přípravě, uvidíte, že bude daleko méně porodních komplikací a žen, které volají po utišujících prostředcích. Čím je tento sval uvolněnější, tím je porod jednodušší. Na tomto obrázku vidíte, jak musculus psoas ovlivňuje ostatní svaly po celé své délce a napětí se přenáší nahoru, do míchy a páteře a až do hlavy. Napnutý musculus psoas působí problémy dole v pánevním dnu nebo nahoře v horní části těla. Například děti, které mají astma, mají poruchu dýchání, o níž se odborníci domnívají, že je hormonálního původu. Ale já vím ze zkušenosti, že 70% astmatických dětí má napnutý musculus psoas a jejich bránice je příliš vysoko, protože působí napínáním bránice proti napětí psoasu. Velice jednoduchá terapie spočívá v uvolnění tohoto psoasu. Už jsem vám ukazoval obrázky dětí ve stavu šoku v pánevní oblasti po porodu, zvláště po císařském řezu. Například moje dcera prodělala velmi rychlý císařský řez kvůli diagnóze vcestné placenty. Prožila velmi silný šok pánve. Zvláště napětí levého svalu musculus psoas vede k poruše trávení, protože tlusté střevo vede právě tudy a obsah střeva musí musculus psoas obejít. Mnoho dětí trpí zácpami a plynatostí a maminky se pokoušejí strkat do zadečku všechno možné, ale to je k ničemu. Ale ani změna stravy nepomůže, protože problém spočívá v mechanické blokádě v oblasti třísel. Mnoho dětí trpících zácpou mají napnutý musculus psoas. I moje dcera dodnes trpí zácpami, zvláště v důsledku stresu. To je typické pro děti, které prožily porodní trauma. Výzkumy navíc ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka sama nikdy nekouřila, povede to přesto k porodním komplikacím. Negativní vliv babiččina kouření způsobí nejen to, že její dcera bude mít zkrácený psoas, ale komplikace při porodu se přenášejí i na vnučku.Zde vidíte nervovou pleteň bederní (plexus lumbalis), tyto nervy jsou všechny uloženy na svalu musculus psoas, a zde je nervová pleteň křížová (plexus sacralis). Při porodu tlačí dítě hlavičkou na nervovou pleteň a musculus psoas, který je za předními svaly. Porodní bolest je způsobena tlakem hlavičky, která může nervovou pleteň až poranit. A poslední, velmi důležitý bod projdeme ještě před přestávkou:Tyto informace jsou velmi důležité pro porodní asistentky i lékaře, protože se týkají vedení porodu. Je to velice důležitá studie, která je i na internetu. Autoři jsou profesoři Zlotkin a Lagerkranz. (Zlotkin je prof. pediatrie v Torontu). Měřili hladinu krve u dítěte během porodu, hlavně katecholamin a adrenalin. To jsou ty černé trámečky vpravo. Vidíme situaci 1 den před porodem. Zde jsou údaje o zdravém miminku, které pak bylo porozeno spontánně vaginálně, druhý údaj patří zdravému dítěti, které se narodilo císařským řezem, a třetí dítě je s nedostatečností placenty, takže hypoxické dítě. To má zvýšenou hladinu katecholaminu 40. 10-6 molů na litr. Pro srovnání: u zdravého dospělého muže, který uběhne 5 km, se hladina katecholaminu zvýší na 8. 10-6 molů na litr. A zde vidíme průběh těchto hodnot při porodu, zdravé dítě při spontánním porodu také dosáhne hodnoty 40. 10-6 molů na litr, ale jen na minimální dobu. Tento adrenalin koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a do srdce. Tlak krve v končetinách, v trávicím traktu a v žaludku se tak velmi sníží. Říkáme tomu mechanismus ochrany hlavy, protože se přitom chrání mozek před nedostatkem kyslíku. I během velmi složitého porodu je mozek chráněn před poškozením. A zde vidíme hodnotu u plánovaného císařského řezu. Toto dítě nemá zvýšený adrenalin, takže u něj nepůsobí mechanismus ochrany hlavy. To je možná příčina vzniku traumatu dítěte přivedeného na svět císařským řezem. U mnoha dětí to vypadá, jako kdyby v okamžiku císařského řezu byl krevní oběh mozku najednou bez kapky krve. Dole je pak údaj o dítěti s placentární nedostatečností, při spontánním porodu i při porodu císařským řezem, a toto dítě se může dostat až na hodnotu přes 200 . 10-6 molů na litr. Přestože tyto děti měly velice těžký porod, mají daleko menší sklon k nemocem. To obrovské množství adrenalinu jim ochrání mozek, zapne imunitní systém a pomocí něj dětem dozrají plíce. To vše se můžete dočíst ve studii na internetu. Další měření proběhlo dvě hodiny po porodu. Všechny děti se srovnaly na normální hodnoty. Jediným problémem zůstává zdravé dítě porozené císařským řezem. Když tuto medicínskou skutečnost vysvětlíme maminkám a tatínkům, většina maminek pak raději volí spontánní porod, alespoň to chce zkusit. Ten adrenalin je vlastně první dárek, který matka může dát svému dítěti. A i když pak porod musí přece jen být ukončen císařským řezem, je pro dítě lepší začít porod bolestmi. I lékaři vědí, že když mají provést císařský řez, je lepší pracovat s  břichem napnutým porodními stahy než s uvolněným břichem.  Teď jste vyslechli mnoho vědeckých informací, zkusíme se podívat na vaše dotazy, abychom zjistili, zda jste tomu dobře porozuměli. Mám tu dotaz na depresi. Jedná se o osobu, která je dvojčetem, a po porodu císařským řezem byla v inkubátoru. Je to dobrý příklad. Nelze si myslet, že každý porod dvojčat provedený císařským řezem s následným použitím inkubátoru musí končit depresí. Ale při terapii pro tuto konkrétní osobu je velmi nutné vzít v úvahu tyto prožitky a skutečnosti. Když totiž lékař takovému člověku jednoduše předepíše psychofarmaka, aniž by prováděl psychoterapii, tak se ten problém vůbec neřeší. Pro mne je důležité u člověka, který bere psychofarmaka, provést psychoterapii, musíme jít ke kořenům psychických poruch.  Abych vám vysvětlil svou koncepci, uvedu zde příklad sebevražd. O sebevraždách je mnoho studií, které dokazují určitou souvislost mezi tím, že sebevraždy oběšením často podstoupili lidé, kteří měli při porodu omotanou pupeční šňůru kolem krku. Ale to neznamená, že dítě, které se narodí s pupeční šňůrou okolo krku, se později oběsí. Studie prokazují, že se člověk při plánování sebevraždy vrací k prožitkům z raných fází života. Tyto studie lze rovněž najít na internetu, jsou od prof. Jacobsona, Karolinska Institut, Stockholm. Jiní sebevrazi, kteří skáčou z vysokých budov, mostů nebo z vlaku, mají za sebou často porod vakuovou extrakcí nebo kleštěmi. U lidí, kteří se otrávili tabletami nebo plynem, bylo často při porodu použito narkotizačních prostředků. Ale chci vám správně vysvětlit svou koncepci. Byla zde otázka, má-li amniocentéza (vyšetření plodové vody) negativní účinek. Při ověřování těchto účinků se používají dvě metody. Při první se hodnotí dva tisíce dětí, jejichž matky prodělaly amniocentézu. Po jejich vyšetření se nenajdou žádné statisticky signifikantní projevy. Při vyšetření plodové vody totiž většina dětí spí. Jen některé děti jsou při plném vědomí a prožívají paniku. Některé děti si dokonce hrají s jehlou, protože si z jehly nic nedělají. Ze vzorku 1000 dětí po amniocentéze se nenajdou žádné zvláštní problémy. Druhá metoda je úplně jiná. Z praxe mé ženy jsem si vybral asi 200 dětí přes 10 let, které měly panickou hrůzu z injekce. Každý lékař se setkal s dětmi, které při pohledu na injekci mají smrtelnou hrůzu. Dítě se musí při injekci držet násilím. Při vyšetřování dětí, které mají fobii z injekcí, zjistíme, že tyto děti byly v raném věku často v nemocnici a dostávali hodně injekcí a ty děti, které v nemocnici nebyly, často měly amniocentézu. Když se ptáme jejich maminek, tak ty uvádějí, že to bylo strašné. Amniocentéza jim vyvolala stahy, musely zůstat v nemocnici. Je mnoho rodičů, kteří slyšeli, že jejich dítě mělo šňůru okolo krku, a mají z toho hrůzu a věří, že pro jejich dítě to bylo velké trauma. Je třeba si uvědomit, že pupeční šňůra okolo krku nemusí vůbec nic znamenat, pokud je hodně dlouhá. Jen krátká omotaná pupeční šňůra může být pro dítě hodně, i smrtelně nebezpečná.  Podobně i císařský řez znamená pro sítě trauma a nelze stanovit všeobecně jeho následky. Když ale má dítě nebo dospělý nějakou poruchu, kterou normální školní medicína neumí vysvětlit, pak je důležité se ptát na zážitky z prvních vývojových fází života. Například bolesti břicha: v Německu teď třetina dětí jde alespoň jednou k lékaři z důvodu bolesti břicha. Čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím větší je pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu. Čím dále od pupku, tím více je třeba tento problém zkoumat vážněji. To je velice jednoduchá pomůcka. Mnoho dětí má podivné potíže, které vedou i ke zvracení, ale ty mají původ v porodu a v odstřižení pupečníku. Školní medicína přitom nenachází žádné onemocnění konkrétního orgánu.O přestávce jsem dostal dotaz na diagnózu: kde lze ke studiu tohoto tématu něco najít. Uvedu jméno zakladatele psychoanalýzy. Sigmund Freud popíral, že rané zážitky z porodu nebo z prenatální fáze by mohly mít vliv na psychický vývoj. Jeho pokračovatel Otto Rank v r. 1924 uveřejnil knihu Trauma porodu, a Freud byl otřesen. Tato kniha popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Otto Rank se domnívá, že mnoho lidí má silnou touhu vrátit se zpět do těla matky. Je to příklad metody, kdy někdo dává traumatu zcela konkrétní obsah. Když jsem četl tuto knihu, ještě jsem nic nevěděl o svém vlastním porodu. Ale pro lidi z bohatých rodin, jako Sigmund Freud nebo Otto Rank, kteří se kolem r. 1880 nebo 1890 narodili v oblasti Vídně nebo v Maďarsku, porod skutečně znamenal oddělení od matky, protože jako děti byly odevzdány chůvě a mnoho z nich se vrátilo ke své skutečné matce až ve věku čtyř let.  Hovoříme-li o traumatu porodu, je třeba mít na paměti, že každý člověk může mít z porodu jiné zážitky. Tato fakta jsme si uvědomili až při práci s LSD. Těmito otázkami se zabývali dva vědci, Angličan Frank Lake, druhý je myslím z Prahy, Stanislav Grof. V r. 1956 začal Stanislav Grof pracovat s LSD. Oba psychiatři používali LSD a ještě dost dobře neznali jeho účinky. Byl to do té doby neznámý lék. Frank Lake podával svým pacientům na psychiatrii minimální dávky LSD, Stanislav Grof podával větší dávky. Mnoho z těchto pacientů pak zcela spontánně vyprávělo, že znovu prožili svůj porod nebo život v těle matky. Frank Lake si vše zaznamenával a pokračoval skoro 10 let – do r. 1964, ale pořád svým pacientům nevěřil a považoval to za fantazii. Nejsem si jist, ale tuším, že v r. 1964 si vzal LSD sám. Najednou svým pacientům uvěřil. V r. 1966 uveřejnil rozsáhlou knihu, kde popisuje, že porodní trauma může být souhrnem mnoha rozmanitých zážitků z porodu. Dnes odpoledne budu ještě hodně mluvit o traumatologii. Musíme si uvědomit, že od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit. To, co se člověk od početí naučí, to se ukládá v jeho organismu, v tkáních, v mozku. Všechno, pozitivní i negativní vzpomínky, se ukládají do paměti.  Já jsem Franka Lakea poznal v r. 1974. V té době bylo v Anglii používání LSD zakázané. Vznikla otázka, jak se k těmto raným zážitkům dostat bez LSD. Nabízela se domněnka, že ty vzpomínky z raného vývoje jsou někde uchovány hodně hluboko v podvědomí a že je třeba je „vyhrabat“ jako v archeologii. Ale je to jinak. Tyto zážitky lze pocítit celkem jednoduše a diagnostikovat je i bez LSD, hypnózy i bez jakýchkoliv jiných silných prostředků. Uvedu zajímavý poznatek Franka Lakea: Když člověk požije LSD a pak si vyvolá pozitivní vzpomínky na dělohu, zážitky, které byly pěkné, pak mnoho lidí začne škytat. Sedí v ordinaci a škytají. Víme, že šťastné děti v děloze stráví hodně času škytáním. Frank Lake pak pojal myšlenku, že pro vyvolání vzpomínek z prenatální fáze bude u pacientů vyvolávat škytavku. Proto jsme pak prováděli cvičení pro vyvolání škytavky - přestali jsme používat LSD a hypnózu a vyvolávali jsme škytavku. Přitom se člověk několikrát intenzivně nadechne a pak hodně pomalu vydechuje. (Ale teď to prosím nedělejte.) Je to vlastně také druh násilí a účinek je hodně silný. Tenkrát v Cambridge jsem změřil, že při tomto cvičení pro vyvolání škytavky se v mozku vyvolávají theta vlny. Dnes víme, že tyto theta vlny jsou velmi důležité v terapii. Dnes při terapii toto cvičení škytavky nepoužívám, ale mnoho terapeutů i lidí v pastoraci ví, že když chtějí člověku pomoci po psychické stránce, je důležité pomalé a hluboké dýchání. Když správně zhluboka dýcháte břichem, pomalu a zhluboka se nadechujete bránicí, automaticky se vám navodí kontakt s traumaty, která potřebujete řešit.  Teď si tady namalujeme mapu. Zde je naše dospělé vědomí, zde je podvědomí. Tady je prenatální fáze s placentou. To je taková mapa, která má velký význam pro psychiatra. V hlubinné psychosomatice i v hlubinné psychologii vycházíme z toho, že pokud máme problémy v této oblasti, pak to pravděpodobně souvisí s traumatickým zážitkem z raného období (v okolí placenty). Tato koncepce je všem oblastem hlubinné psychologie společný: zážitky z raných fází života mohu způsobit poruchy v mém současném životě. Otto Rank řekl jako první, že samotný porod může ovlivnit život v celém jeho dalším průběhu. Nando Fordo(?) z Maďarska vyřkl jako první domněnku, že naše prenatální zážitky mohou ovlivnit i naše chování v současnosti. Pro porodní asistentky je důležitý ještě jeden příklad. Existují ženy, které mají enormní strach z porodu. Tento strach se jmenuje tokofobie. Víme, že existuje primární a sekundární tokofobie. Sekundární tokofobie nastává u žen, které zažily velmi problematický porod. Podle studií se i tyto ženy často narodily s komplikacemi. Příznaky tokofobie jsou takové, že žena už nechce nikdy otěhotnět, má obrovský strach. Potíže jsou tak významné, že ženy ztrácejí schopnost pracovat nebo komunikovat a končí na psychiatrii. Když vyšetřujeme tyto ženy, zjišťujeme, že ženy měly komplikované porody, často se prokázalo sexuální zneužití v dětství nebo se často zjistily negativní vzpomínky na pobyt v nemocnici v dětství a také samy přišly na svět komplikovaným porodem. Tyto příznaky jsou o to horší, když je přítomna i primární tokofobie. Primární tokofobie se vyskytuje u mladých dívek. Existují 12leté dívky, které už trpí strachem z porodu. Mám teď v Německu v terapii dvě dívky, 14 a 17 let. Obě jsou panny, obě používají hormonální antikoncepci, mají diafragma (pesar), obě nosí v tašce kondom a obě nechtějí nikdy mít pohlavní styk. Mají poruchu v jídle, ale při hovoru je zřejmé, že jsou fixovány na téma porodu a rození dětí. Sedmnáctiletá dívka byla v dětství sexuálně zneužita, narodila se s pupečníkem dvakrát omotaným kolem krku a byla oživována. Čtrnáctiletá dívka se narodila nouzovým císařským řezem a byla také resuscitována. Vidíme, že reálný strach v dospělém věku může mít různé příčiny sahající do minulosti až k vlastnímu porodu. To je důležité pro porodní asistentky. Mnoho jich dokáže vycítit, že když přichází žena na porodní sál, která má obrovský strach, může to být spojeno se sexuálním zneužitím nebo s negativními zážitky z vlastních porodů. Odpoledne vám řeknu, jak lze s těmito informacemi zacházet v rámci terapie. Teď následuje zasloužená přestávka.  ************************************************************************************************************************ Doufám, že jste se posilnili a můžeme pokračovat. Na tomto obrázku je 14týdenní dítě. Bylo to krásné těhotenství a hladký porod. Dítě si leží úplně pohodlně, má uvolněná záda i zadeček. U dětí, které měly prenatální syndrom nedostatečnosti, je vidět sevřený zadeček a napnutá, prohnutá záda v kříži už ve 12 týdnech. O těch dětech v prenatální fázi ochuzených jsme mluvili dopoledne. Pokud dítě nedostalo v děloze vše, co potřebovalo, stává se často velmi závislým na matce a snaží se o kompenzaci po porodu. Samozřejmě tento syndrom nedostatečnosti (prenatal deprivation disorder) není jediným problémem. Zde jsou obrázky z nejnovějšího 3D-ultrazvuku a je vidět, že už v prenatální fázi se děti tváří velmi rozmanitě, obsáhnou širokou paletu výrazů – je to odraz maminčiných pocitů. Matka tohoto radostného miminka byla tou dobou velmi šťastná, maminka tohoto dítěte byla ustaraná, měla strach. Děti v děloze jsou velmi zaměstnané se sebou samotnými, zabývají se svým tělem, ale také podněty z vnějšího světa. Je-li maminka uvolněná, bezstarostná, je dítě schopné vnímat okolí, už od 18. týdne i naslouchat zvukům zvenku. Je to dobře, když má dítě v prenatálním období co nejvíce podnětů a zkušeností. Projevem traumatu je to, že se dítě zabývá stále stejnými problémy. Na tomto obrázku je zvláštní výraz tváře, dítě se usmívá a koutky má zdvižené jako klaun. To je prenatální úsměv. To dítě sní, že je pořád u maminky v lůně, to ale není zdravé, protože v tomto stavu by mohlo snadno zapomenout dýchat – a náhle zemřít (syndrom náhlého úmrtí).  Teď se ale vrátím k problému prenatální otravy – léky, alkohol, drogy – ty představují pro dítě veliké nebezpečí. Podle studií i jedna sklenička piva, vína nebo tvrdého alkoholu za týden se projeví na zdraví dítěte po porodu. Alkohol je velmi nebezpečný. Žena nemusí být alkoholička, ale stačí konzumace alkoholu jednou týdně a účinek už je závratný. Znamená to otravu a dítě se musí pokusit přežít s minimálním přítokem krve z placenty. Některé děti dokonce sahají po pupeční šňůře a mačkají ji, protože krev z pupečníku je nebezpečná. Následkem je rychlé bušení srdce a krev z těla dítěte je využita mozkem. Je dokázáno, že dítě může bez zásobování placentou přežít 10 minut. Bere-li maminka drogy nebo pije alkohol, snaží se tomu dítě vyhnout. Německé statistiky udávají, že asi 2 200 dětí je postiženo následkem alkoholu v těhotenství. Myslím, že to je sotva půlka reálného stavu. Sám odhaduji tento počet na pět tisíc. Pak je dalších asi osm tisíc dětí s minimálními následky konzumace alkoholu v těhotenství. Je vidět, že když žena pije malé množství alkoholu od početí, tedy v prvním trimestru, následkem jsou vývojové poruchy zvláště v obličeji, alkohol v druhém trimestru znamená poruchy růstu plodu a samovolné potraty a alkohol ve třetím trimestru způsobí poškození mozkových buněk. Následkem alkoholu je také nízká porodní váha, poruchy srdce a ledvin, deformace obličeje, tyto děti špatně sají a polykají a jsou velmi neklidné, později mají i poruchy v učení.  Toto zde jsou typické výrazy obličeje po konzumaci alkoholu v těhotenství. Bohužel musím konstatovat, že i zde v sále vidím lidi, u nichž se projevuje konzumace alkoholu jejich matek na začátku těhotenství. U této holčičky pila maminka alkohol na začátku těhotenství, má typický výraz obličeje. Tohle dítě šilhá, nemá horní ret a obličej má špičatý. Zde pila maminka ve střední části těhotenství (2. trimestr), dítě má malé oči a úzký horní ret. Na internetu je mnoho obrázků takových dětí a v současnosti probíhá celosvětová kampaň na ochranu těchto dětí, protože tyto škody jsou nenapravitelné. Na tomto obrázku je vidět dítě z profilu, uši jsou zešikmené a taky je vidět úzký horní ret a šilhající oči. Příznaky jsou vidět i na rukou. Po konzumaci alkoholu mizí tato čára uprostřed dlaně, ale nemusí to být jen po alkoholu, ale také po lécích jako Valium. Co to znamená? Kdo má čáru uprostřed, je velmi citlivý člověk a pokud v jeho okolí něco nehraje, uzavře se a nekomunikuje. Člověk, který měl syndrom prenatální nedostatečnosti, naopak velmi komunikuje, saje vztahy. Po komunikaci s takovými lidmi jste velmi unavení. Například i na porodním sále jsou některé ženy komunikace velmi chtivé a vyžadují pozornost, doslova vysávají lidi kolem sebe. Jiné ženy jsou uzavřené a ty je lepší nechat v klidu. Problém s alkoholem se projevuje i při kojení: tyto děti odmítají pít z prsu, na rozdíl od dětí, které prs vyžadují pořád. Ty „alkoholové“ děti mají i jiný tvar pánve, takže nohy těchto dětí jsou sevřené, špičky jsou otočené k sobě. Tyto děti se snaží svou pánev uzavírat. V mateřských školkách v Německu je asi třetina dětí, které chodí správně, další třetina chodí se špičkami od sebe, to jsou děti, které vyžadují pozornost, haló, já jsem tady, dívejte se, … a poslední třetina má špičky k sobě, ty děti jsou energeticky uzavřené, drží se zpátky a mají postoj sevřený, do školky přicházejí opatrně. Všechny tyto příznaky jsou následkem zážitků v prenatálním životě. Ty poslední děti často odmítají kontakt nebo dotyk a utíkají, jsou ve vývoji vpředu. To bývají ty rychlé porody, jejich důvodem je, že chybělo napětí svalu psoas, nesnaží se zaklínit se v těle, ale sevřou pánev a protože děloha je nepříjemné prostředí, chtějí prostě rychle ven. Jakmile přijde bolest, natáhnou se a samy se snaží vytlačit se ven. Z toho vychází složení tzv. porodního koktejlu: troška alkoholu, ricinového oleje, koňaku,… dítě to odmítá a proto chce rychle ven… Tady je důležitý obrázek. Pro osteopata nebo psychoterapeuta jsou to komplexní informace a potřebují k nim diferencovanou diagnózu, ale porodní asistentce stačí informace o těchto dvou důležitých svalech psoas. Chci vám ukázat, jak můžeme provést diagnózu, a to, co vím ze zkušenosti: čím víc jsou tyto svaly uvolněné, tím je člověk celkově zdravější. Když je psoas napnutý správně, pak je člověk správně uvolněný a docela zdravý. A pak vám ukážu několik cviků, které může cvičit každý, aby si uvolnil tyto svaly a tuto část těla. A ještě vám ukážu techniku, jak stanovit diagnózu svalů. Potřebuji dobrovolnice, abych vám ukázal uvolňovací techniku.  Paní Jarmila se položila na stůl. Nevypadá, že by byla těhotná. Ukážu Vám stanovení diagnózy. Na začátku prohmatám z boku chodidla. S trochou citu sleduji, jaké napětí je ve spodních končetinách v podélném směru. Chce to jen trochu cviku. Pak musím požádat, aby Jarmila myslela na něco velmi příjemného, na krásný zážitek. Teď si má připomenout nějaký stres, který prožila. Nakonec se má uvolnit. Velmi rychle se naučíte pozorovat, jak reagují bederní svaly: vycházejí z oblasti bederní páteře, procházejí přes hřeben kosti kyčelní (crista iliaca) a řídí rotační pohyb nohou směrem dovnitř nebo ven. Nejsou to jediné významné svaly, ale jsou velmi důležité. A právě když Jarmila pomyslela na něco negativního, tak se tyto svaly napnou a vytočí nohy výrazněji směrem ven. A to je malý signál, že něco z těchto záležitostí ještě není vyřešeno. Tyto svaly, celý jejich komplex, je tak silný, že dokonce ovlivňují napětí nohy v celé její délce až po chodidlo. Pokud je napnutý jen jeden sval psoas, pak se často liší velikost levé a pravé nohy. Jarmila má dost velké napětí svalů a vysokou klenbu nohy. A tento sval vytahuje nohu nahoru, do oblouku, a to víc vpravo než vlevo. Tuším, že máte levou nohu větší než pravou, že ano? Teď vám ukážu jednoduchou techniku, jak vyšetřit napětí v noze. Velmi lehce položíme ruku na nohu, třeba na palec u nohy, dotýkáme se velmi lehce, jinak by nebylo nic cítit. Pak uchopím nohu v kotníku a zkouším s ní pohybovat na obě strany a hledám rozdíly v měkkosti tkání. Tkáně jsou v těhotenství obvykle změkčené díky hormonům. Ale jestliže cítíte, že má těhotná pevná chodidla, znamená to, že by se měla více uvolňovat pro porod. Je vhodné prohmatat tkáně, jak jsou pevné, sama cítíte rozdíl – Vaše pravé lýtko je daleko měkčí než levé. I kolenní čéška je pohyblivá – obě jsou pohyblivé. Často je cítit, pokud zde byla operace. Když teď chci zkusit přímo reakci psoasu, tak uchopím třeba levé chodidlo a natahuji je směrem k pravému ramenu a dívám se na rameno, jak moc tkáň povoluje, když jemně táhnu. Pak zase uchopím pravé chodidlo a natahuji je směrem k levému ramenu a dívám se na rameno. Je to rozdíl. Zkusím znovu – pravé rameno se skoro nepohybuje. Takže snadno poznáme, že levý komplex psoasu je pevnější a nechce se uvolnit. Tyto rozdíly v napětí mohou vést ke skolióze a u těhotné to rozhoduje o poloze plodu, kam naléhá hlavička. Pokud byste byla těhotná, třeba v sedmém měsíci, provedl bych každopádně cvičení pro uvolnění levého psoasu. Ale aspoň to ukážu porodním asistentkám, jak bych s nohou pracoval, abych uvolnil napětí v levém psoasu a tak napomohl usnadnění porodu. Ten sval uvolníme, aby dítě mohlo snadněji procházet. Ještě se podíváme na levou nohu, jak zareaguje. Zatáhnu – a pak stejnou silou tahám za pravou nohu. Vidíte ten r

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • I zdravé děti mohou mít „nezdravá“ záda

    Cvičení Vojtovou metodou nebolí, ale pomáháV posledních letech se často hovoří o tom, že zbytečně příliš mnoho kojenců navštěvuje rehabilitační cvičení kvůli svalové hypotonii a jiným potížím komplikujícím správný psychomotorický vývoj. Mnoho maminek ale bohužel i pediatrů si myslí, že takováto cvičení jsou jen pro zdravotně handicapované děti. To je však mýtus, který vychází z neinformovanosti rodičů a nezodpovědnosti lékařů, kteří se zdráhají odesílat dítě ke specialistům.Nejčastějším typem cvičení, které se pod dohledem vyškoleného dětského fyzioterapeuta provádí, je tzv. Vojtova metoda. Tento způsob cvičení je také bohužel obestřen mnoha mýty, které nevycházejí z reality. Tato metoda správně nazývána metoda reflexní lokomoce je souborem cvičebních technik používaných k léčbě tělesných poruch. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že cvičení dle Vojty děti nebolí a mnoho z nich je snáší dokonce i bez sebemenších známek pláče i jiných negativních emocí. Není ani náročné pro matky nebo jiné osoby, které je poté s dítětem doma realizují. Hlavní pro mne cenná zkušenost je, že je velice prospěšné a dětem pomáhá. Výsledky jsou skutečně úžasné.Jednotlivé fáze psychomotorického vývoje dětí raného věku musí proběhnout kompletně ve správný čas a ve správném sleduPsychomotorickému vývoji dětí by měla býti věnována velká pozornost, protože jakým způsobem projde dítě tímto vývojem v kojeneckém věku, tak to ovlivní stav především páteře do dospělosti a tedy vlastně na celý život. Tento vývoj má své fáze a je nezbytné, aby přesně následovaly po sobě. Není sice tolik důležité, kdy přesně dítě určitou fází projde, ale je důležité podotknout, že jsou dány určité hranice, od kdy do kdy má dítě přejít do následující fáze. Pokud dítě nezačne např. lézt do určitého měsíce či týdne věku, je třeba vyhledat fyzioterapeuta, který dítě prohlédne a pomůže dítěti správně posílit určité zádové svaly, které jsou potřebné pro správný vývoj páteře.Lezení vede ke zdravému sezení a zdravé páteřiJe tedy v kompetenci především pediatrů, dítě při každé návštěvě ordinace důkladně prohlédnout a nespoléhat se jen na informace od matky, která většinou dítě nevidí objektivně. Jsou jisté věci, jež je nezbytné sledovat. U kojence je třeba posoudit stabilitu a symetričnost v poloze na bříšku a držení hlavičky v tzv. poloze pasení koníčků, poté kdy a jakým způsobem se začne přetáčet z polohy na zádech na bříško a naopak, kdy a jakým způsobem se začne dítě plazit a později lézt. Lezení je velice důležité a dle odborníků by mělo u zdravých dětí nastat přibližně do konce devátého měsíce. Po úspěšném lezení by mělo dítě zvládnout se samo posadit a pak již následuje stoupání si, chození s oporou tzv. chození kolem nábytku a nakonec má být vše završeno tzv. puštěním se a samostatnou chůzí. Přesně takto by měly za sebou následovat fáze v psychomotorickém vývoji dítěte. Dítě se zdravými zády nesmí žádnou z těchto fází vynechat. Pokud se tomu tak stane, není něco v pořádku. Věty typu, že každé dítě je jiné, což mnoho maminek a nejen jich tvrdí, nejsou na místě. Ano částečně mají pravdu. Každé dítě je jiné. Některé se např. otáčí ve třech měsících a jiné až v šesti, ale jak jsem zde již uvedla, jsou jistá vysledovaná období, dokdy nejpozději musí tento pohyb dokázat a jakým způsobem. Některé maminky se radují, že jejich dítě neleze a rovnou chodí, ale neuvědomují si, že je to špatně a že jejich dítě s největší pravděpodobností nebude mít zdravá záda. Lezení je natolik zdravé, že i u dětí, které do té doby měly jisté pohybové nesrovnalosti, tak čím déle polezou, tím více se tyto potíže odbourají. Lezení je důležité podporovat a z tohoto důvodu se během vývoje dítěte musí dodržovat určité postupy a některých je třeba se vyvarovat.Rodiče mohou ovlivnit bezproblémový vývoj psychomotoriky kojencůNejprve je nesmírně důležité, dítě první tři měsíce jeho života co nejvíce pokládat na bříško. Někteří odborníci tvrdí, že by dítě především od druhého měsíce mělo strávit na bříšku minimálně hodinu celkově po sečtení jednotlivých pokládání denně. Je skutečností, že některé děti tuto polohu zrovna nemilují, ale v tomto případě se nemůže tato činnost omezovat, ale zkracovat se doba ležení na bříšku a tím pádem se musí dítě do této polohy dávat častěji denně. Dále by se maminky měly vyvarovat tzv. pasivnímu posazování dětí za účelem jejich zabavení apod. Opět je třeba zde zmínit lezení, jako cestu ke zdravému sezení. Dítě si tedy musí poprvé sednout samo. Pokud jej rodiče posadí dříve než je zralé pro tento úkon, poškozují mu páteř a blokují přirozený psychomotorický vývoj, takže děti většinou nelezou nebo velmi krátce před završením vývoje kojence – chozením. Toto je jedna z největších chyb, kterých se rodiče dopouštějí a také nejčastější příčina skolióz a jiných onemocnění páteře, které se projeví v pubertě a v dospělosti. S těmito onemocněními se dá sice žít, ale velice komplikují život a to konkrétně především bolestivostí. Je proto žádoucí těmto potížím předcházet. V žádném případě nejsou později pro děti vhodná různá hopsadla a chodítka, která mají na páteř dítěte stejný vliv jako pasivní posazování. Dítě, které začíná chodit, by se nemělo vodit za ručičky, ale nechat se volně pohybovat s dohledem kvůli bezpečnosti. Pokud všechny tyto základní podmínky rodiče a pečující osoby dodrží, zajistí dítěti, že vstoupí do života se zdravými zády. Pokud však nastane nějaký problém ve vývoji dítěte či zastavení a zpomalení psychomotorického vývoje, je třeba využít rehabilitačního cvičení pod dohledem speciálně vyškoleného dětského fyzioterapeuta. Důležité je aby ho takto zkušený odborník prohlédl, posoudil konkrétní nesrovnalosti ve vývoji jeho hrubé motoriky a pomohl mu cvičením dojít ke zdravé páteři. Pokud je dítě jinak zdravé, tak samozřejmě dojde k cíli tohoto vývoje což je chůze také, ale bude celou cestu absolvovat s omezením, které povede ke špatnému držení těla a již zmíněným onemocněním páteře a pohybového aparátu. Je třeba si vážit skutečnosti, že v dnešní době se již tyto věci více sledují než dříve a je možnost dětem pomoci.

    27.leden 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Dospívání

    Pro mnoho mladých lidí mohou být léta mezi dětstvím a dospělostí dobou velkých emocionálních otřesů spojených s obdobím citového vývoje. Toto období dospívání obvykle nazývané adolescence trvá sedm až osm let.Důležitou součástí citového vývoje je zájem o opačné pohlaví. Dobrá znalost opačného pohlaví pomáhá adolescentovi i později při vytváření vztahů v dospělém životě.Adolescence a problémy ji provázející nám mohou připadat jako nekonečný mor provázející lidskou společnost. Ve skutečnosti bývá období adolescence v různých částech světa různé, ale lišilo se i v různých dobách. V některých kulturách, kde se ještě žije tradičním způsobem života, jako třeba v některých částech Samoy, Nové Guiney nebo v Amazonii, adolescence v našem pojetí vůbec neexistuje. Chlapci procházejí zkouškou rituálního obřadu přijímání za muže, a tím se téměř okamžitě stávají muži. Dívky jsou jeden týden považovány za děti a příští týden už jsou přijaty mezi ženy. Nicméně v moderních západních zemích, může být adolescence dlouhá, únavná a vyčerpávající bitva na cestě k dospělosti a nezávislosti. Co je vlastně adolescence? Je to totéž co puberta? Kdy probíhá, co s sebou přináší a proč většinou přináší tolik problémů a potíží?Puberta a adolescenceJak puberta, tak adolescence znamenají přechod od dětství k dospělosti. Nicméně pubertou se obvykle označují biologické procesy, jako jsou růst a dospívání po stránce fyzické. Tyto fyzické aspekty řídí rychle se měnící hladina hormonů, jakýchsi chemických poslů působících v lidském těle. Změny zahrnují rychlý růst, nárůst svalů, vývoj pohlavních orgánů, zaoblení tělesných tvarů a u dívek růst prsou, u chlapců zase třeba změnu hlasu, nárůst ochlupení a tak dále. Začátek a konec puberty se dají relativně snadno rozeznat, ačkoliv existují velké individuální rozdíly.Snad nejdůležitější, co mohou rodiče pro adolescenta udělat, je stáhnout se poněkud z role ochranitele a toho, kdo hlídá disciplínu a morálku, ale působit pouze jako „záchranná síť“ pro případ, že by mohly nastat problémy. Je nesmírně důležité dát už mladému teenagerovi příležitost, aby se stýkal ve společnosti i s opačným s pohlavím.Nastává intenzivní růst do výšky, což u dívek začíná někdy kolem deseti let a u chlapců mezi dvanáctým a třináctým rokem. Tento růst zase rychle končí, a to u dívek mezi čtrnáctým a patnáctým rokem a u chlapců mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem. V této době už má tělo tvary dospělého a je i sexuálně zralé.Na rozdíl od puberty se adolescence mnohem hůře vymezuje, jak pokud jde o období, tak i o rozsah. Všeobecně můžeme říct, že je to jakési mezidobí, kdy člověk už není považován za dítě, ale taky ještě není plně zralým dospělým člověkem. Adolescence obvykle, i když to nemusí přesně platit, začíná počátkem období tzv. „teenagerů“, to je mezi 12. a 13. rokem, a končí „dospělými“ léty, to je mezi 19. a 20. rokem. Některé události probíhající v období adolescence mohou ovlivnit člověka po mnoho let ještě v dospělosti.Adolescence s sebou přináší změny v chování, myšlení a mentálních pochodech, v pocitech a citech, tedy proměňuje psychiku člověka (způsob, jak funguje lidské vědomí). Změny u adolescenta mohou a také ovlivňují lidé kolem něho, jako jsou rodiče, bratři a sestry a přátelé stejné věkové kategorie. Matka s dcerou společně nakupují oblečení. Svazek rodiče a dítěte se obvykle upevní, jestliže se rodič pokusí sdílet některé nové zájmy mladého člověka s ním.Jednou z cest, jak zkoumat toto období života, je začít s vnitřními myšlenkami a pocity adolescenta samého, s jeho rozvíjející se identitou a sebeuvědomováním. Potom se může hledisko rozšířit a zahrnout i vztahy k přátelům a kamarádům, rodičům a dalším členům rodiny, jeho názor na společnost a sledovat vývoj pohledu na svět všeobecně.Uvědomování si pohlavní příslušnostiTělo adolescenta prochází drastickými změnami pubertálního období, a s tím se mění i vědomí sebe sama a sebeidentifikace. Mnozí adolescenti se cítí jako neohrabaní, nemotorní a nešikovní. Rozlévají pití a vrážejí do nábytku. Jenže to je úplně normální. Je to částečně dáno rychlým růstem, ale je to i důsledek vývoje kostí a svalů, který předstihl vývoj nervový a schopnost mozku řídit tělo. Koordinace a pohybová šikovnost se brzy obnoví.Adolescent hledající svoji vlastní identitu může sklouznout až do extrému na protest proti existujícímu a stereotypnímu image, jako mladá dívka svým „punkovým“ účesem a make-upem. Přestože adolescent může zákony společnosti opovrhovat, je připraven podřídit se zákonům party, které mohou být stejně přísné.Důležitým hlediskem tohoto období života je rostoucí vědomí sexuality. Patří sem jednak vlastní sexuální nutkání a potřeby adolescenta, které jsou pro něho v rychle se vyvíjejícím těle něčím zcela novým. Je to období sexuálního snění, které je taky úplně normální a běžné. Patří sem i fáze homosexuální přitažlivosti – to jest přitažlivosti mezi příslušníky stejného pohlaví – a (masturbace) dráždění vlastních pohlavních orgánů. V některých společnostech je masturbace považována za škodlivou nebo perverzní záležitost a je zakázána. Důsledkem toho potom je, že mnozí mladí lidé vyrůstají s pocitem viny nebo studu, přestože jde o zcela normální a neškodnou věc.PartyVětšina lidí se ráda sbližuje s těmi, kteří mají stejné názory, postoje a zájmy jako oni, a taková přátelství se objevují právě v období adolescence. K tomu se váže řada dalších změn v životě adolescenta, zvláště v jeho chování vůči ostatním, vůči kamarádům a přátelům.Party se skládají z lidí, kteří jsou téměř stejného věku, prožívají stejné období a mají stejné nebo podobné životní postavení.Pro adolescenta jsou rodiče (a dospělí obecně) často úplně nemožní. Zavádějí nelítostná, staromódní a neférová pravidla. Parta přátel nabízí pochopení a smysl pro sounáležitost. V partě se může člověk osvobodit od dětských vzpomínek a nátlaku dospělých, a adolescenti tak mají obrovskou příležitost být sami sebou a objevovat sami sebe. Mladičké dívky touží uzavřít důvěrné přátelství s jinými dívkami a sdílet spolu všechno od módy až po hihňání se vlastním tajemstvím.Nicméně příslušnost k partě staví mladého člověka často před různé problémy, parta vytváří svá vlastní pravidla a vyvíjí své vlastní nátlaky, z nichž některé mohou být ještě přísnější a tvrdší než pravidla stanovená rodiči či dospělými. Například ve skupině blízkých kamarádů je pro adolescenta obtížné rozpoznat, zda má jen tak kamarádit a být členem party, nebo má usilovat o to být důležitý a dominantní a stát se raději vůdcem než tím, kdo je veden.Jiný nátlak na adolescenta může třeba představovat fakt, že někdo v partě bere drogy, je zapleten do drobné kriminální činnosti nebo už žije sexuálním životem. Někteří členové party mohou podobné aktivity považovat za vzrušující a účast na nich zvyšuje jejich respekt a důležitost v partě.Nicméně pravdou může být i opak, protože některé party mohou považovat to, že se člověk dá strhnout k podobné činnosti, za projev slabosti. Ale i když se parta rozpadne nebo když přestane být tak důležitá, jsou tady pořád ještě vnější tlaky ze strany rodičů, příbuzných, školy, zaměstnavatele a spoluzaměstnanců, policie a dalších autorit, které adolescent vnímá jako ty, kteří jsou vždy ochotni zpřísnit pravidla a standardy společnosti.Otázky typu: co dělat, co všechno si můžu dovolit, koho obdivovat, koho ignorovat – jsou v období adolescence velmi časté a objevují se pravidelně. Ve skutečnosti se stejné otázky budou objevovat po celý zbytek života, ale starší lidé už přece jenom mají určité životní zkušenosti, znalosti a své vlastní názory, které jim pomohou vyrovnat se s podobnými situacemi daleko účinněji a relativně bezbolestně.Jenže adolescent je teprve na začátku cesty k dospělosti a především si rychle uvědomuje svoji vlastní identitu. Tyto otázky jsou pro něj nové a znepokojující. Mladý člověk není ještě zdaleka schopen seřadit si své zkušenosti, myšlenky a pocity či city do nějakého pevného vzorce. Zmatek a nezkušenost se projevují v jeho chování, kdy adolescent může být takzvaně náladový a přecházet z jednoho extrému do druhého. Není nic divného, jestliže je mladý člověk v jednu chvíli horlivě nezávislý, samostatný a odbojný, zatímco o chvíli později může být dětinský a bezmocný.Odchod z domovaTakové výrazné změny v chování se silně promítají zejména do jedné specifické oblasti – do vztahů mezi adolescentem a jeho rodiči. Ve většině rodin zabezpečují rodiče svým dětem pohodlí, stabilitu a jistotu. Ale také stanovují rámec pravidel a třeba i časový harmonogram povinností.Mladistvý zápal adolescentů využil Mao při odstraňování a ničení tradičních čínských hodnot během čínské kulturní revoluce.Podobné rodičovské role existují i mezi mnohými dalšími živočichy, jako třeba vlky, delfíny či šimpanzi. V přírodě však bývá mladý jedinec blížící se dospělosti pro rodiče často hrozbou. Například když vyroste lví mládě v dospělého lva, rodiče ho přestávají chránit. Vyženou ho ze své skupiny, čímž ho mimo jiné přinutí, aby se vydal do světa a šel svou vlastní cestou.Když vyroste lidské mládě a dostane se do období adolescence, začne myslet samostatně a vytváří si svoje vlastní názory. Ty jsou částečně ovlivněny rodiči, ale taky partou, reklamou, internetem, televizními programy, časopisy a celou řadou faktorů, které mohou názory mladých lidí spoluutvářet.Problémoví rodičeVývoj vlastních názorů vede adolescenta často k tomu, že si klade otázku po smyslu hodnot, které uznávají jeho rodiče. To se děje nejenom z touhy být vyzývavý a oponovat za každou cenu, ale jednoduše proto, že svět se taky posunul dál. Časy se mění. Protože se zrychluje tempo moderního života a technického vývoje, mění se móda, hudební vkus, nabídka činností pro volný čas, slangový jazyk, dokonce i školní práce a pracovní perspektivy jsou úplně jiné, než tomu bylo před dvaceti či třiceti lety. Rodiče si jednoduše nemusí být vůbec vědomi toho, jak je důležité mít přesně ty „správné“ boty či kalhoty či poslouchat tu „správnou“ hudbu.Rozdíl v názorech a postojích rodičů a adolescentů bývá někdy nazýván generační propastí. To je částečně důsledek přirozeného vývoje světa, ve kterém žijeme. Někteří rodiče nedokážou – nebo taky nechtějí – si vybavit, co oni sami cítili v době, kdy procházeli obdobím adolescence. Ale i přes generační rozdíl většina zodpovědných rodičů sleduje vývoj z dlouhodobé perspektivy a pokouší se vyvést svoje potomky z krátkodobých problémů, které bývají většinou spojeny s nutností mít „správný“ účes či značkové boty.Zápas o světový názorExistuje další důležitý faktor v postojích často vyzývavých a rebelujících adolescentů. Patří sem způsob, jak mladý člověk vnímá svět a jak chápe takové ideje, jako je pravda či realita.Některé společnosti mají rituály, kterými jsou mladí lidé uváděni mezi dospělé. Při tomto židovském obřadu bar micva se třináctiletý chlapec poprvé představuje v roli dospělého.Stejně jako se v pubertě vyvíjí tělo, vyvíjí se v období adolescence myšlení. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že myšlení udělá v téhle době rychlý skok kupředu. Adolescent už se nespokojuje se zúženým a zjednodušeným pohledem na svět, který mu stačil jako dítěti. Adolescent si daleko více uvědomuje, že existuje celá řada alternativ. Názory rodičů týkající se životního stylu a morálky, rodinný způsob života, přístup ke vzdělání a sociálním vymoženostem, politika státu, dokonce i názory na znečišťování a na životní prostředí neexistují v jediné podobě. Adolescent si uvědomuje existenci protichůdných názorů a alternativ i to, že za některé z nich je potřeba i bojovat.Hledání často přivádí mladého člověka k tomu, že si klade zdánlivě nezodpověditelné otázky jako třeba: Co je pravda? Kdo jsem? Co je skutečnost, realita? Filozofové a myslitelé se přou o podobné otázky celá staletí, dokonce i přesto, že na některé neexistuje odpověď. Kladením podobných otázek si mladý člověk vytváří svůj vlastní osobní názor na svět a na to, jak svět funguje. Postupně si vytváří svoje vlastní postoje, vztahy a vytváří si svůj osobní morální kodex a stanoví si svoje pravidla chování, což dělá každého z nás neopakovatelnou individualitou.Čas uvědomováníDalo by se říct, že adolescence je obdobím uvědomování si možností života. Někteří mladí lidé procházejí v této době fází intenzivní činnosti, nadšení, dokonce až horečného zápalu. Tyto pocity mohou být spojeny s politikou, náboženstvím, populární hudbou, oblečením, uměním, módou, vlastně jakýmkoliv aspektem života. V partě poznají, co to je mít společný cíl, a právě v partě vrstevníků zažijí pocit bezpečí, jistoty a sounáležitosti.K období adolescence patří neodmyslitelně škola a smysl chození do školy je zcela zřejmý. Další praktické otázky, jako zda zůstat dál ve škole a pokračovat ve studiu na univerzitě, nebo zda skončit a najít si zaměstnání – pokud vůbec nějaké bude – se stávají naléhavými úkoly, které je třeba vyřešit.Rozhodnutí o vzdělání a kariéře učiněné v téhle době může život mladého člověka silně ovlivnit nejen na prahu dospělosti, ale i v dalším životě. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, když v tomto období najde adolescent staršího člověka, od něhož si nechá poradit a jímž se nechá vést.Přístup ke společnostiUž bylo řečeno, že období adolescence je obdobím zmatků a konfliktů, a tak k němu taky společnost přistupuje. V některých zemích, kde je povinná vojenská služba, jsou mladí muži povinně vycvičováni, aby byli vojáky, a často jsou povoláni k zabíjení lidí ještě dříve, než mají vlastní hlasovací právo. Podobně mnohé země umožňují mladým lidem uzavírat sňatky a mít děti ještě dřív, než jsou podle jiných pravidel dostatečně zodpovědní na to, aby mohli chodit do knihovny či řídit auto. Některé společnosti mají zase silně restriktivní zákony proti mladým homosexuálním mužům, ale už ne proti podobné zaměřeným mladým ženám.Někteří odborníci tvrdí, že jestliže společnost jako celek vytváří zjevně nesmyslná a nesourodá rozhodnutí o tom, kdy je člověk považován za dítě a kdy za dospělého, potom není divu, že jsou adolescenti zmateni. Nejenže se od nich očekává, že se vyrovnají s řadou otázek týkajících se fyzického, hormonálního, mentálního, citového a duchovního vývoje a života, ale jsou také vrženi do společnosti, která nemá stejné a souměrné požadavky a která se neustále mění, testuje sama sebe, opouští staré hodnoty a vytváří nové.Závěrem je třeba říct, že adolescent v západních společnostech stojí před skutečnými problémy. Je to doba, kdy mladý člověk začíná přemýšlet o tom, jakým typem člověka by chtěl být a v jaké společnosti a v jakém světě by chtěl žít. Mnozí lidé tráví život tím, že si postupně plní své cíle. Adolescence je prvním krokem na cestě k jejich stanovení a plnění.

    29.leden 2020 - Napsal: Redakce

  • Za nespavost dětí mohou většinou rodiče

    Nespavost dětí a časté vstávání k nim během noci je noční můrou mnohých rodičů. Pro to, aby byla alespoň jedna noc klidná, se především maminky snaží udělat cokoli. A právě to je podle lékařů špatně. K tomu, aby dítě spalo, je ve velké většině případů zapotřebí především pevný režim a důslednost. Mnozí rodiče se domnívají, že volnost dítěte a plné respektování jeho nálad a přání je to nejlepší, co pro něj mohou udělat. Často tak tomu ale není. „Do spánkových ordinací chodí rodiče, kteří jsou nešťastní, vyčerpaní, unavení, často i neurotičtí a vše má jednu příčinu – nespavé dítě. Když blíže rozebereme situaci zjistíme, že ve velké většině případů nespavost a špatné usínání u dítěte nevědomky vypěstovali rodiče sami.V podstatě u dítěte vytvořili nějaký návyk, dítě ho neustále vyžaduje a rodič stále ustupuje, čímž se uzavírá kolečko, ve kterém je nespokojené ukřičené dítě a vyčerpaný rodič, který si neví rady,“ vysvětluje neuroložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Iva Příhodová. Nejčastější chybou rodičů je podle odborníků přehnaná péče a nezdravá úzkost. „To, že se rodič touží o dítě co nejlépe starat, je v pořádku, je i logické, že se rodiče o své dítě bojí, co ale není v pořádku, je, když se rodič k novorozenci začne chovat nad rámec běžných citových projevů. Pokud matka dítě uspává tak, že ho houpe na míči a fénuje mu bříško nebo dítě vozí v kočárku a následně jej přenáší do postýlky, nedá se mluvit o běžném projevu lásky. Špatný návyk je i to, když matka dítě uspává při kojení nebo když dítě spí výhradně v posteli rodičů,“ vysvětluje lékařka. Usínání rozhodujeZákladem toho, aby rodiče pochopili, kde se stala chyba, je znalost dětského spánku. „Každý spánek začíná fází usínání. K tomu, aby usínání proběhlo bez potíží, je zapotřebí, aby dítě poznalo, že právě nyní přišla doba, kdy se bude spát. Správné tedy je, aby dítě bylo ukládáno do postýlky v přibližně stejnou dobu. Znamená to tedy vytvořit pravidelný režim. Například koupání, krmení a postýlka. Když rodiče začnou usínání dítěte doprovázet nějakými rituály, například kolébáním a zpíváním nebo tím, že dítě do usnutí drží za ruku při světle lampičky, dojde u dítěte k vytvoření podmíněného reflexu. To znamená, že dítě nebude chtít usínat jinak, než za kolébání doprovázeného zpěvem nebo držením za ruku při světle lampičky,“ vysvětluje neuroložka. Podmíněný reflex je pak samotnou příčinou častého nočního pláče. „Rodiče, kteří u dítěte vypěstují takový návyk, pak zoufale hledají, proč dítě usne klidně večer, a v noci je pak neklidné. Příčinou je právě onen vypěstovaný reflex při usínání. Každý člověk se během noci několikrát lehce probudí ze spánku. Této fázi spánku se říká krátká probuzení a člověk je ani nevnímá a neví o nich. Krátká noční probuzení Tato probuzení přicházejí mezi jednotlivými spánkovými cykly, kterých dospělý člověk mívá až pět z noc. U dítěte se vyskytují ještě častěji. Během tohoto krátkého probuzení mozek rychle zmapuje okolí a vyhodnotí získané signály. Specifikum dětského spánku je to, že se dítě probere o něco více než dospělý člověk. V praxi to v podstatě znamená, že se lehce probudí, mozek vyhodnotí signály a zjistí, že něco není tak, jak by mělo být – tím něčím je ono zpívání a kolébání, světlo, držení za ruku či houpání na míči. Toto narušení podmíněného reflexu dítě probere plně do vědomí a dítě se pak pochopitelně snaží dosáhnout toho, aby nastala situace, při které je zvyklé usínat – tedy začne křičet za účelem toho, aby si vynutilo zpěv, kolébání, světlo a podobně,“ vysvětluje lékařka Iva Příhodová. Pokud si rodiče chybu uvědomí a zjistí, čeho se dítě dožaduje, jsou na nejlepší cestě k tomu, vše napravit. Jde ale o cestu, která je dlouhá a obtížná. „V okamžiku, kdy se přijde na chybu, je třeba začít pracovat na jejím odstranění. Znamená to tedy odbourat naučený rituál. Výsledkem snažení by mělo být uložení dítěte do postýlky, rozloučení se ním na dobrou noc a odchod rodiče od spokojeného neplačícího dítěte. Začátky tohoto snažení bývají těžké, je však možné je postupně nacvičovat. Například postupným vzdalováním se od postýlky, občasným ohlášením se dítěti apod. Když dítě získá jistotu, že se nic neděje, přestane propadat panice a pláči. Pokud má dítě zajištěno pohodlí a nic mu neschází je možné ho nechat i chvíli plakat. Intervaly mezi tím, kdy je dítě matkou utěšeno, je ale třeba postupně prodlužovat. Je však třeba důslednost. Ve velké většině případů je toto způsob, který rodině od nočního vstávání pomůže,“ radí lékařka. Odborníci ve vážných případech doporučují i konzultace s dětským psychologem. Ten by měl objasnit, kde je chyba, proč je dítě neklidné a jak situaci řešit v rámci celé rodiny. Když rodiče začnou usínání dítěte doprovázet nějakými rituály, dojde k vytvoření podmíněného reflexu.  

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Teenageři a piercing jazyka

    Pokud máte dítě, konkrétně, preteen nebo teenager, je pravděpodobné, že vaše dítě zjistí, jak úžasný je takový piercing do jazyka, pokud vaše dítě dělá zalíbí těla šperky, můžete se vsadit, že budete čelit příval žádostí, aby mu / jí, aby si propíchnout.Z rodičů pohledu, chápu počáteční úzkost: Moje dítě .... chce ... piercing!?! Co o získání zaměstnání? Co když on / ona dostane nemoc? Je moje dítě začíná jít dolů "špatnou cestu"? Je to začátek konce? ... Atd.Rodiče, bude tento článek vám pomůže dát svou mysl v klidu. Byl jsem na obou stranách spektra tak chápu obou hledisek. První věc, aby zvážila, že vaše dítě bude prostřednictvím této "vzpurný" fázi (a nelži sobě, do určité míry nebo jiný, jsi šel přes to taky). Ve snaze odlišit se jako jednotlivci, děti vypadají, že má zvláštní schopnost používat věci, které IRK vám nejvíce k dosažení svých cílů "nezávislosti". Vaše dítě je také součástí generace, kde média infiltroval každý aspekt svého života - a konkrétněji, celebrity uctívání součástí naší pop kultury je ve všech dob vysoká. Pokud vaše dítě oblíbené celebrity má břicho piercing, buďte ujištěni, že bude jen přilévat oleje do ohně. Konečně, děti v tomto věku jsou velmi dobře vědomi jejich vzhled, a chtějí používat své tělo jako formy sebevyjádření. Místo malování míru značky na tvářích (jak jste si možná udělal v 60. letech), může dospívající mají nyní nozdra piercing stát na rozdíl od davu.Nezávislost, sebevyjádření, a kulturní vlivy - mají vliv na každou generaci, ale každá generace najde svůj vlastní způsob, jak přidat rotaci s těmito tématy.K dispozici je také ještě jedna věc k dispozici: v této fázi, vaše dítě se také snaží "vzít" určitou moc daleko od vás - to znamená, že jsou vázání k obnovení vládnoucí systém v domě. Je to součást dospívání. Pokud se vaše dítě opravdu chce piercing, a řekneš ne, pravděpodobně bude jít ven a dostat to udělat tak jako tak. Podle jejich názoru, že právě vykonstruovaném vaše pravidlo, a proto jste kousek po kousku méně šéfa z nich, a začnete ztrácet svůj vliv a kontrolu.Nyní, tam jsou výhody umožňující vaše dítě, aby si propíchnout. Přestože jako rodiče chceme, aby přístřeší a chránit naše děti před nespravedlnosti světa, tato mentalita neslouží v dětském nejlepším zájmu. Jakmile vaše dítě má piercing do jazyka, se budou muset naučit o oběti: například, ačkoli oni milují svou piercing ve rtu, v případě, že chcete, aby se letní práci v bance, aby mohl zaplatit za auto, se budou muset vzít ven. Oni jsou pak konfrontováni s volbou: mohou buď ponechat piercing a být chudý, nebo mohou odstranit piercing a být bohatý. Život je plný obtížných rozhodnutích - a piercing jsou docela rozumný způsob, jak ilustruje tento bod.Zde je způsob, jak přijít ke šťastnému médium. Pojďme předstírat, že vaše dospívající dcera chce břicho-tlačítko prsten, protože, "je to roztomilé a každý má jeden". Spíše než dávat přímo "ne", sednout a popovídat. Vy a Vaše dítě mělo řešit tyto otázky a připomínky, vířící kolem vaší hlavy (chcete-li lépe vzdělávat sami na piercing, podívejte se na některý z mých dalších článků - obracím nepřeberné množství otázek a aspektů piercing). Měli byste se také stanovit jasně a žádných nejistých termínech, které bude platit za to. Pokud chcete, aby vaše dítě platit za piercing, on nebo ona bude získat větší porozumění o skutečné hodnotě peněz - tj. budou muset pracovat, aby dostali, co chtějí. Pokud dítě platí pro piercing, budou také více investovat do péče o piercing, který je naučí více o osobní zdravotní odpovědnosti a hygieny.Pokud chcete platit za piercing do jazyka, možná si můžete vytvořit vaše dítě pracovat pro ni. Velmi populární (a vysoce efektivní) způsob je, aby vaše dítě piercing, pokud mají vysokou čest-roll, nebo si jen to na jejich vysvědčení. Je to win-win situace: Vaše dítě získá vynikající známky (které se již dlouho pohybuje účinky) a získají piercing jako odměnu.Jen tak mezi námi dospělými - pokud jde o zaměstnanost jde, piercing neovlivní zaměstnání jako kdysi. Google, a další podnikatelské subjekty podnikání, například, nemají šaty kód politiku - který zahrnuje tetování a piercing. V některých z těchto velkých a velkých podniků, piercing nejsou problém. Ve skutečnosti, více a více podnikání jsou naprosto v pořádku, ne-li přímo povzbudivé, o piercing.Je to stále pravda, že v jiných pracích piercing jsou problém, ale krásná věc o piercing je, že mohou být odstraněny. Pro dočasné odstranění, může "sluha" zakoupit (je to jasné a zapadne do piercing tak, aby otvor nebude zblízka), je to možné vidět a piercing může být stále nosit mimo práci. Na rozdíl od tetování, piercing nejsou trvalé. Pokud piercing je odstraněna, nikdo vidět starou díru. To by mohlo být velmi schůdné řešení pro vaše dítě!Užívání vaše dítě profesionální piercing salonu se výrazně minimalizuje možnost onemocnění a infekce - to takhle, pokud vaše dítě chce mít bradavici nebo kožní značku odstranit, by vám spíše oni sami nebo jejich přítel šel na to s kapesnímu, nebo byste raději, kdyby profesionální lékař udělal ve sterilním prostředí? Ve stejném duchu, pokud vaše dítě opravdu chce piercing, měli byste raději oni sami nebo jejich přítel pokus se špinavým pojistkou, nebo byste raději, kdyby profesionální dělal to s čistými nástroji ve sterilním prostředí? To samo o sobě je velmi pádný důvod, aby na piercingu - pokud se to stane tak, může to také být v bezpečí!Je to problém, když děti začnou prosazovat jejich nezávislost prostřednictvím tělesných změn a dekorace - Já vím. Přesto jsem byl také, že dítě, které opravdu chce piercing a dostal několik bez souhlasu (po ptát, taky) - můžete se vsadit, moji rodiče byli hopping šílený, ale takovým způsobem, jejich reakce nadšená mě. Když moje máma konečně ustoupila a přivedl mne k piercing salonu s ní souhlasem, jsem myslel, že moje máma byla tak chladnější než kterákoliv jiná a mnohem více porozumění. Kromě toho, jakmile mí rodiče viděli proces a pochopil, že opravdu to jedno! Mnoho z jejich omylů bylo objasněno a oni si uvědomili, že to není tak velký problém. Byla to dobrá zkušenost pro každého. Jsem teď starší, ale každý den vidím děti a rodiče ve stejné situaci - je to legrační, jak některé věci zůstávají stále stejné. Povolení vaše dítě piercing je jedinečný a nezapomenutelný způsob, jak postavit most - což je obtížné v těch se snaží dospívající let.Každopádně, pokud chcete informovat se o piercingu do jazyka, rizika, postupy, jak jeho práce, atd., přečtěte si více o mých článků nebo vyhledávání na internetu (i když existuje mnoho mylných představ na internetu, proto si své zdroje moudře). V kostce - piercing je poměrně bezpečná, není trvalé, a ne něco, co lidé si vyloučen pro. To může podpořit dobrý vztah mezi vámi a vaším dítětem, může to naučit oběť, pracovní etika, finanční odpovědnost, osobní zdravotní odpovědnost, a to může být poučná zkušenost pro všechny zúčastněné.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Nejdražší položky dětského zboží

    Pokud jste poprvé máma, budete pravděpodobně si uvědomit, že děti jsou velmi drahé (skoro jako zlato), ale je to nejlepší investice! Chceme pouze to, co je pro ně ale současně chceme ušetřit naše peníze stejně. Existuje skutečně mnoho způsobů, jak ušetřit své peníze i bez obětování našeho dítěte potřebám! Zjistěte níže o tom, jak ušetřit na Vašeho dítěte položky.1) Formula -. Formula je opravdu drahé položky pro naše dítě. Tak dlouho, jak jsi to velmi zaneprázdněn máma, měli byste opravdu zvážit kojení své dítě tak dlouho, jak je to možné. Nejen, že je to zdarma, je to také velmi zdravé pro ně. Je-li nákup vzorec je opravdu nutné, měli byste si koupit to ve velkém.2) Plenky -. Plenky jsou velmi nákladné, zejména proto, že vaše dítě dostane pouze jej použít pro několik minut nebo několik hodin! Pokud opravdu chcete uložit haléře, měli byste zvážit použití látkové plenky, ne-li po celou dobu, nejméně jednou za čas. To může být nechutné, ale to může opravdu pomoci ušetřit peníze! Můžete se také pokusit nákupem plenky ve velkém za nižší cenu příliš.3) Potraviny -. Ačkoli se to může zdát jako jediný dolar za jídlo, když přidáte všechny, tak to poznáte, jak nákladné to může být. Jeden skvělý způsob, jak ušetřit na dětskou výživu, je, aby se vaše vlastní. Nejen, že je levnější, to je také zdravější pro ně. Můžete mít své obvyklé jídlo nakrájené a zpracování prostřednictvím potravin procesor. To přispěje k vytvoření kojenecké stravy pro vaše dítě.4) Play položky -. Miminka může dostat opravdu přitahuje na hračky. Nejenom, že tito budou zabaví, ale také může pomoci jim rozvíjet jejich malé mozky. Pokud si chcete koupit levnější hračky, zkuste hledat na internetu nebo navštívit místní spořivosti, a kdo ví, možná zjistíte, položky, které jsou dobré jako nové!5) Oblečení -. Miminka rostou opravdu rychle, takže nákup oblečení je opravdu nutností každých pár měsíců. Jen se ujistěte, že značka není uvedeno v úvahu, zejména pokud je Vaše dítě může nosit pouze na několik týdnů. Zkuste s ohledem na oblečení z šetrnost obchodě. Existuje spousta roztomilých položek v sekáčích a některé z nich dokonce mají ještě značky na nich a nikdy nosit!6) Další potřebné položky -. Zatímco ještě těhotná, pravděpodobně jste připraveni pro své dítě nákupem potřebné věci, jako betlémů, autosedaček a dalších položek. Na rozdíl od ostatních položek uvedených výše, jsou tyto položky zakoupit pouze jednou. Ale musíme uznat, že jsou stále drahé! Pokud máte starý přítel nebo člen rodiny, který má děti starší než vy, a nebude ji používat už, můžete si koupit od nich za nižší cenu, nebo si můžete koupit položek on-line! Tam jsou velké webové stránky, které nabízejí skvělé nabídky. Amazon je jedna síť, která vám může pomoci ušetřit spoustu peněz, zvláště proto, že nabízejí dopravu zdarma u většiny objednávek.Děti jsou drahé, ale tam je vždy způsob, jak ušetřit velké množství peněz! Jen musíš být dost kreativní a vždy porovnávat ceny před nákupem Vaší věci. Zkuste s ohledem na tyto tipy a budete jistě schopni ušetřit peníze!

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Výživa kojenců

    Na toto téma již byly napsány desítky článků a všechny se shodují v tom, že  kojení je tou nejlepší  a  nenahraditelnou potravou. A  nejen  to, mateřské  mléko  je  zároveň  zdrojem protilátek,  které  Vaše  miminko  chrání  před  většinou  infekcí  a snižuje  riziko  alergií.První přiložení k prsu by se mělo odehrávat ještě  na porodním sále, nejlépe  bezprostředně po porodu. Pro maminku to bývá zároveň první intimní kontakt s miminkem.V prvních dnech po narození se v mléčné žláze tvoří kolostrum (mlezivo). Mlezivo  je  hustá, nažloutlá  tekutina, bohatá na  vitamíny, bílkoviny a  obranné  látky. V  dalších  dnech  se  pak  postupně mění v mateřské  mléko, které  je bílé  a řidší, což si  maminka může  mylně vysvětlovat  jako  mléko  “slabé“ . Navíc  je možné, že  se  tvorba  mléka  dočasně  utlumí (tzv.“laktační krize“). Těchto útlumů však může nastat za období kojení několik. Sama jsem zažila dvě “laktační krize“ (první nastala ve 3 měsících – trvala několik dnů - a druhá kolem 6 měsíce), nejsou to jednoduché chvíle, ale můžu Vás ujistit, že se dají překonat. Nakonec jsem svého synka kojila 11 měsíců. Opravdový nedostatek mléka vzniká ojediněle. Vodítkem k tomu, že  má dítě dostatečný  přísun  mléka, jsou mokré  plínky ( 6-8  počůraných plínek denně). Takže : pokuste si věřit a přikládejte miminko  častěji, platí zde  zákon “nabídky a poptávky“. Zkrátka nezoufat a vytrvat!!Někdy se  stává, že  kojení se  nedaří, miminko pláče, pouští  se prsu. Důvodem  může být špatná  poloha. Takže něco málo o technice kojení. Kojit  můžeme vleže, vsedě, můžeme si vypomoci polštářem, ale vždy je důležité najít vhodnou polohu pro sebe a té pak přizpůsobit polohu miminka. Kojení nesmí bolet! Miminko přiložíme “bříško na bříško“ tak, aby  bradavka byla pohodlně přímo proti středu jeho úst. Pak už jen přiblížíme prs k ústům (prs by se měl dotýkat brady, tváře a nosu současně) a necháme miminko, aby si pohodlnou  polohu zvolilo samo. Je to  Vaše chvilka, kdy  jste s miminkem  spojeni, tak si ji  vychutnejte s láskou a pohodlím. Dobu kojení neměřte časem, ale zase to nepřehánějte. Myslím, že každá maminka pozná, kdy miminko již nepije a jen si s prsem “hraje“, což je sice příjemné, ale může dojít k tvorbě trhlinek  na bradavce, které bolí a  mohou se  stát místem  infekce. Co  se  týká střídání prsů během kojení, názory se různí a já osobně jsem kojila, jak mě napadlo ( nikdy jsem si totiž nepamatovala, ze kterého prsu jsem kojila naposled).Další věc, kterou si maminky způsobují  problémy, je zlozvyk  jménem čajíček. Většinou  to bývá situace, kdy  miminko v noci  pláče a nejjednodušší  způsob utišení  je láhev  s čajem. Nebo  to může být pouze  záležitost  pocitu – nemůže  mít v  horkém  létě miminko  žízeň? Odpověď  je, ne. Mateřské  mléko se  skládá ze  dvou složek, tzv.“přední  a zadní“ mléko. Přední mléko  je méně tučné, průhledné  a slouží k utišení  žízně. Zadní mléko je vydatné a nasytí miminko. Takže miminko, které je plně  kojené nepotřebuje žádné další tekutiny, ani čaj nebo ovocné šťávy. Věřte, že  pokud v prvních měsících místo čajíčků budete pravidelně kojit, jak si miminko řekne, ušetříte si v budoucnu spousty nocí přerušovaného spánku.Důležitou složkou pro správné kojení je vhodná výživa maminky. Tady bych se pousmála nad výrokem mojí maminky, která mi už od doby těhotenství  nakládala obrovské porce se slovy: musíš jíst za dva. Po porodu v tom samozřejmě pokračovala, jen  zaměnila “jsi těhotná“  za “kojíš“. Strava kojící maminky by měla být pestrá, bohatá na jód, rozhodující je kvalita, ne kvantita. Nejedná se o  žádnou  speciální  dietu, jezte, na  co máte  chuť, jen je rozumné vyloučit jídla ostře kořeněná a jídla, která  u miminka způsobují  bolavé  bříško. Co se týká tekutin, řiďte  se svou  potřebou ( já ji měla obrovskou – vypila jsem  kolem 5-ti litrů vody denně). Pokud  máte chuť  na šálek  kávy, dopřejte  si jej. To, co by  ale neměla maminka dítěti rozhodně dopřávat, je kouření. Nikotin přechází do mléka, snižuje jeho tvorbu a může mít i vliv na vývoj dítěte. Milé maminky,jestli jste  se textem  prokousaly až sem, máte  můj obdiv. A závěr? Ať už  jste budoucí maminky nebo maminky  čerstvé a kojící, snažte se důvěřovat svým  schopnostem a  hlavně instinktu, miminko vždy dá  najevo své  potřeby. A hlavně odpočívejte , abyste  si chvíle, které spolu strávíte, dokázaly užít.

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Porod koncem pánevním, císařský řez a lekce prenatální komunikace

    Máte plánovaný císařský řez a po přečtení celého internetu nejste ani trochu klidnější? Naše články o císařském řezu (dále CsŘ) a porodu koncem pánevním (PKP) vás taky nezbavily napětí? Tento článek je psaný přesně pro vás.Císařský řez je v některých případech nejlepší řešení . V ČR cca 20% porodů je vedeno císařským řezem. V Turecku je to 60%. Jak k tomu přistupovat?Miminko má od počátku svoji osobnost, a pokud se rozhodne, že tato poloha je nejlepší, tak mu věřte (mnohokrát jsme u porodu zjistili, že byla krátká pupeční šňůra nebo nějaký další problém, který jsme nezdiagnostikovali hned zpočátku). Příroda i v dnešní době ví všechno líp – tak ji důvěřujme. Vy můžete udělat maximum za sebe, ale hlavní krok je na vašem miminku.Co můžete udělat vy? Pokud vás nenapadá, co mu máte říct, zkuste mu to vysvětlit třeba takto:„Zlatíčko, blíží se nám konec těhotenství a budeš muset na svět. Neboj se, budu celou dobu s tebou. Jestli máš nějaký důvod být prdelkou napřed, tak tak zůstaň, věřím ti. Jestli ale můžeš, bude pro nás pro oba lepší, aby ses narodil hlavičkou napřed. Já mám obavy, abychom mohli být po porodu hned spolu (podle Patrıka Balınta je vhodné dítěti říct, že jste to vy, kdo má strach – neboť bere vaše pocity za svoje a ztotožňuje se s nimi. Není vhodné si před nenarozeným miminkem hrát na hrdinku – on nevnímá vaše slova, on vnímá, co cítíte). I když budeme fyzicky od sebe v první chvíli odděleni, neměj strach, budu s tebou v duchu a neopustím tě.“Co když se neotočí?Nestrachujte se, on ví opravdu líp než vy, proč nechce hlavičkou napřed. Vy jste udělala maximum a v této fázi jen respektujete jeho přání (není to hezké – vážit si svého děťátka jako osobnosti hned od začátku?). Jak se připravit na CsŘ?Představte si ideální prázdniny – vy a vaše miminko jste spolu a všichni kolem zajišťují ostatní. Operace je jen jiný způsob narození, který po vás vyžaduje trochu větší připravenost a větší pouto s miminkem (osobně se domnívám, že pouto s novorozencem je umocněno přirozeným porodem, ale dá se taky dobře upevnit větším psychickým spojení již během těhotenství – jen to stojí trochu víc úsilí.)Zkuste v klidu sdělit lékaři, co si přejete. Najděte porodnici, kde přijmou tatínka také na operační sál (některé porodnice přijmou tatínka jen za „neoficiální“ poplatek a některé vůbec). Požádejte o spinální anestezii, abyste mohla být s miminkem hned od začátku.Co když to nejde?Tatínka na sál nepustí – Zrození je intimní chvilka mezi vámi a dítětem, to nejdůležitější pouto je mezi vámi dvěma. Domluvte se s partnerem, že v době porodu bude sedět někde v klidu a myslet na vás (tak jako jste vy myslela na miminko během těhotenství) – bude tak moci být aspoň v duchu s vámi. Musíte podstoupit celkovou anestezii (to v našich končinách není běžné) – buďte s miminkem celou dobu před porodem, vysvětlete mu, že jste s ním, jen budete chvíli odloučeni, že ho neopouštíte. Případně udělejte růžové vajíčko kolem vás (viz níže).Šťastné maminky mívají zdravé děti. Klidné maminky mívají klidné děti. Jak být v klidu?Lidé na celém světě používají různé „techniky“ k uklidnění mysli – a dosažení většího klidu. (Pokud jste od přírody spíše úzkostný typ, toto pro vás bude užitečné i v běžném životě.) Meditace nemusí být několikahodinové broukání mnichů. Jde o soustředění pozornosti na něco – ve vašem případě na vaše miminko. (Výše uvedená komunikace je svým způsobem meditace s miminkem.) Pokud chcete dosáhnout většího klidu, měla bych pro vás několik možností:Představte si svůj porod – projděte si ho ve všech detailech. Jak jsou na vás sestřičky milé, jak dostanete spinální anestezii (dolní polovina těla), takže můžete po porodu své miminko podržet a uvítat na tomto světě. Hned po porodu začnete kojit (pokud chcete), rána se dobře hojí, manžel vám chápavě se vším pomůže (je mi jasné, že se některé začínáte smát). Je to jako kdybyste psala scénář nebo vyprávěla kamarádce pohádku o ideálním porodu. Nechte myšlenky typu „mně tohle stejně nevyjde“ stranou a prožívejte si krásný porod. (některé filozofické směry tvrdí, že na co nejvíc myslíte a čemu ve svých myšlenkách dáváte největší emocionální náboj, to si k sobě přitahujete. V Čechách se přeci také říká, že když se něčeho bojíte, tak si to přitahujete…). Tohle „cvičení“ si můžete opakovat denně nebo kdykoli chcete. Klidně v tramvaji, když pojedete ráno na kontrolu.Spojte se svým miminkem. Pokud mají někteří psychologové pravdu a miminko automaticky přebírá vaše názory za vlastní, tak je hodně vyděšené a na rozdíl od vás si to neumí racionálně vysvětlit. Komunikujte s ním všude, kde to jde – v hromadné dopravě, doma, při vaření… kdekoliv. Spojení s ním vám dodá jistotu. (Možná jste již samy zažily – pokud někomu dáváte jistotu, samy se cítíte více jisté. Pokud někomu dáte lásku, cítíte se skvěle, jako kdybyste ji dávaly samy sobě. Vaše miminko potřebuje obojí.) Porod je zkouška, na kterou jste dva. Využijte této přesily, kterou vám příroda dala.Omezte sbírání informací od maminek, které mají špatné zkušenosti s CsŘ. Přeruště své kamarádky, které vám říkají hororové zážitky z porodnice – váš porod bude JINÝ. Jakmile vyberete porodnici, tak už nečtěte, co zlého tam dělají. Vám to neprospěje, maximálně vás to vyvede z rovnováhy. Veškeré informace velice dobře filtrujte!!! To všechno jsou jen informace… život je někde jinde. Rozhodně nepřijímejte vše. (Obecně se dá říct, že ženy, které moc nepřemýšlí při porodu, rodí lépe. Více zde)Vyhledávejte pozitivní informace, pozitivní maminky a neřešte, kdo kde kdy špatně porodil. Vy jste jiná, vaše miminko taky. I kdyby všichni rodily CsŘ s problémy, vy svým přístupem můžete odrodit pohádkově.Můžete vytvořit kolem sebe růžový obal (takové vajíčko), v něm jste vy a vaše miminko. I když vaše miminko vyndají, budete neustále spojeni tímto obalem. Zároveň vám v tomto obalu nikdo neublíží. (Toto cvičeníčko je velice vhodné pro lidi, kteří mají neustále strach, pro děti, když jsou malé a mají obavy ze školy nebo z čehokoli jiného – v jejich vajíčku jim nikdo neublíží.)Pokud jste věřící, popřemýšlejte nad danou situací i z tohoto úhlu pohledu. Pokud ve svých prosbách k vyšší síle (ať už je to Bůh nebo příroda) můžete požádat o ochranu, pomoc a sílu, určitě vám to jen pomůže. Všechna náboženství chrání život – tudíž i vaše miminko a vás.Lékaři vám říkají věci, které se naučili na fakultě, které zažili a které slyšeli. Ne vždy od nich uslyšíte pozitivní informace. Záleží na vás, jak se s tím poperete. Složíte zbraně, protože lékař má vždy pravdu – nebo si řeknete: „Příroda to nějak zařídí. Uvidíme.“?

    06.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Výživa mateřským mlékem

    Vaše děťátko se Vám narodilo dříve, než jste očekávala, a Vy jste se možná na jeho příchod nestačila ještě připravit. Jste plná obav o jeho život a zdraví. Zdá se Vám, že musíte s poléhat jen na péči lékařů a sester a sama nemůžete pro své dítě nic udělat. V tomto letáčku Vám chceme povědět, že jste nezastupitelná v péči o Vaše dítě zejména tím, že mu poskytujete mateřské mléko. Přestože se miminko narodilo dříve, Vaše tělo už je většinou schopno tvořit mléko. Chceme Vám vysvětlit, proč je výživa mateřským mlékem obzvlášť důležitá pro nedonošené dítě, jaké jsou způsoby jeho krmení i co můžete udělat pro to, abyste měla dostatek mléka a mohla v budoucnu své dítě kojit.Význam mateřského mléka pro nezralé dítěMateřské mléko, které se tvoří pro Vaše nezralé miminko, se liší od mléka pro donošené dítě. Obsahuje větší množství některých živin, které potřebuje právě nedonošené dítě. Trávicí enzymy přítomné v mateřském mléce doplňují ještě nedostatečně funkční enzymy dítěte a napomáhají tak trávení. Živiny z mateřského mléka se lépe vstřebávají nezralou střevní sliznicí.Mateřské mléko obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů, které pomáhají dítěti v obraně proti infekci. Některé složky mateřského mléka se účastní ničení škodlivých mikroorganizmů, jiné zabraňují jejich uchycení a pomnožení. Umožňují také, aby v dolní části trávicího ústrojí vzniklo příznivé prostředí pro “správné” bakterie. Na osídlení střeva po porodu závisí další vývoj obranyschopnosti dítěte. V mléce dítě také dostává hotové protilátky proti bakteriím a virům, kterými jste osídlena Vy. Dotýkáte-li se svého miminka nebo chováte-li ho v náručí “kůží na kůži” (”klokánkujete”), jsou na Vás přeneseny jeho kmeny mikroorganizmů, Vy proti nim “vyrobíte” protilátky a v mléku je svému dítěti předáte. Nezralé děti živené mateřským mlékem méně často onemocní obávaným střevním zánětem. Růstové faktory obsažené v mateřském mléce urychlují růst a dozrávání trávicího systému. V mateřském mléce je zastoupena většina důležitých hormonů, které ovlivňují organizmus dítěte. Dokonce malé množství mateřského mléka v časných dnech nebo týdnech po porodu pozitivně ovlivňuje zdraví dítěte v kojeneckém i dětském období.Výživa mateřským mlékem je nejpřirozenějším a nejlevnějším způsobem výživy dítěte.Výživa nedonošených dětíCo nejdříve po narození podáváme dítěti malá množství mleziva (kolostra), abychom připravili trávicí systém na jeho příští funkci, dodali potřebné obranné i růstové faktory a zabránili poškození buněk z hladovění. Čím je dítě nezralejší, tím menšími dávkami začínáme a tím opatrněji je zvyšujeme. Mlezivo je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitaminů a obranných látek. Od 5. dne se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko, maminky nezralých dětí tvoří kolostrum pravděpodobně ještě do 10. –14. dne. Zralé mateřské mléko je méně vydatné, proto v době, kdy dítě dostává jen malé dávky mléka, přednostně podáváme takzvané “zadní” mléko, které vytéká z prsu asi po 5 minutách odsávání, obsahuje více tuku a tím více kalorií. Plné mateřské mléko podáváme dítěti obvykle až v období, kdy je schopné přijmout dávku z celého prsu. Rostoucím nezralým dětem obohacujeme (fortifikujeme) mateřské mléko dalšími bílkovinami, cukry, minerály, vitaminy a stopovými prvky. Není to proto, že byste svým mlékem nezajistila správnou výživu dítěti, ale proto, že dítě ještě netráví takové množství mléka, jaké potřebuje k růstu.Způsoby krmení nedonošených dětí mateřským mlékemPrvní kapky kolostra je možné odsát u inkubátoru na sterilní lžičku a pokud stav dítěte dovolí, podat několik kapek mléka na jazyk.-Krmení sondouZpočátku je většina nezralých dětí krmena sondou. Sonda je tenká umělohmotná cévka, která se zavede ústy nebo nosem do žaludku dítěte, a mateřské mléko se do ní velmi pomalu (většinou asi 20 – 30 minut) vstřikuje injekční stříkačkou. Zpočátku dítě pravidelně krmí odstříkaným mateřským mlékem sestra, později to naučí i Vás.-Krmení injekční stříkačkouKrmení injekční stříkačkou je doporučováno jako přechod mezi sondováním a plným kojením. Jeho výhodou proti sondování je, že mléko se dostává do úst, takže dítě poznává jeho chuť a trávicí proces může začínat už v ústech, ne až v žaludku. Krmení stříkačkou lze zkoušet asi od 30. pomenstruačního týdne u dětí, které dobře dýchají. Dítěti se jemně opře konus stříkačky s mlékem o dolní dáseň a velmi pomalu se vstřikuje mléko tak, aby dítě stačilo polykat. Dítě vykonává sací pohyby, ale nemělo by stříkačku uchopit rty a táhnout píst, protože by se učilo sát jinak než při kojení.Je možné zkusit i jiné přechodné způsoby krmení, například lžičkou nebo sondou přilepenou na prstu, který zasunete dítěti do úst. Nejvhodnější “alternativní” způsob krmení Vašeho dítěte najdete s pomocí ošetřující sestry.-Přikládání k prsuPřichycení a pevného uchopení prsu rty je dítě schopné asi ve 28. pomenstruačním týdnu. Dítě musí být v celkově dobrém stavu, ale podpora dýchání nosním pozitivním tlakem (nCPAP) s malým množstvím kyslíku nebývá překážkou. Pokud lékař dovolí, můžete za pomoci sestry zkusit přiložit miminko k téměř odsátému prsu a po chvilce i nakapat pár kapek mléka na jazyk, aby dítě pocítilo vůni a chuť Vašeho mléka. Poté ponecháte dítě ve Vašem náručí s ústy na prsu a pomalu sondujete příslušnou dávku mléka. Dítě se tak učí spojovat prs s chutí a vůní mléka a pocitem sytosti.Ve 29. – 30. pomenstruačním týdnu je většinou dítě schopné z prsu sát. Neumí ale koordinovat sání, polykání a dýchání, proto nemůže být ještě kojeno. Sání z odstříkaného prsu se nazývá nonnutritivní sání, protože nezajišťuje výživu. Nonnutritivní sání významně podporuje tvorbu mateřského mléka, umožňuje dřívější plné kojení a tím zkracuje dobu pobytu dítěte v nemocnici. Během nonnutrivního sání se dýchání dítěte a hladina kyslíku stabilizují a dítě se ukonejší a uvolní. Miminko necháte sát z téměř odstříkaného prsu a po chvilce podáte mléko sondou (opět můžete přitom dítě nechat při prsu) nebo nakrmíte stříkačkou.Nutritivní sání bývá možné od 31. – 32. pomenstruačního týdne. Odsajete přední mléko, dítě zvážíte, přiložíte k prsu a necháte přiložené po krátkou dobu, dokud vykonává sací pohyby a není unavené. Po napití dítě opět zvážíte, vypije obvykle asi 5 ml mléka. Poté můžete dítě opět přiložit k prsu a dokrmit do předepsané dávky sondou.Plné kojení bývá možné mezi 33. – 40. pomenstruačním týdnem. Je prokázáno, že klinicky stabilní nezralé dítě při kojení koordinuje sání a dýchání lépe a o několik týdnů dříve než při pití savičkou, má proto stabilnější hodnoty kyslíku v krvi. Pro přikládání nezralých dětí k prsu jsou vhodnější většinou jiné polohy než pro donošené děti, pohodlnou polohu pro Vás i dítě určitě najdete s pomocí zkušené sestry.Ošetřující lékař a sestra Vám vysvětlí a ukážou, jaký způsob krmení je v daném období nejvhodnější pro Vaše miminko. -Odsávání mateřského mlékaAbyste měla dostatek mateřského mléka, je třeba začít odsávat mléko co nejdříve po porodu. Zpočátku se doporučuje odsávat mléko z obou prsů 8 – 12x za 24 hodin, to znamená i v noci. Ošetřující lékař nebo sestra Vám poradí, čím a jak odsávat. Na tvorbu mléka pozitivně působí pohled na dítě, časté odsávání, přikládání k prsu a dobrá mysl (stresové hormony tlumí produkci mléka). V době laktace je velmi důležitá správná výživa, dostatek tekutin a odpočinku. Je nutné, abyste čas mezi návštěvami dítěte a odsáváním mléka využívala k odpočinku a spánku. Vaše rodina by Vám měla umožnit tento režim dodržovat jak po dobu Vašeho pobytu v nemocnici omezením a vhodným časováním návštěv, tak doma po propuštění pomocí v domácnosti. V lékárnách jsou k dostání bylinkové čaje na podporu tvorby mléka. Příznivě působí i masáže, které provádí tatínek dítěte, můžete se příjemně uvolnit i aromaterapií. Nechte se rodinou „hýčkat“ a prožívejte s hrdostí svoji výjimečnost v tom, co důležitého dáváte svému miminku.Někdy se stane, že přes veškerou snahu nebudete mít dostatek mléka pro Vaše dítě. Můžete být ujištěna, že každé byť malé množství Vašeho mléka dítěti pomáhá v jeho nelehkém životním startu.-Klokánkování (kangaroo péče, péče “kůží na kůži”)Klokánkovat znamená chovat své nahaté miminko na kůži mezi prsy. Z tohoto způsobu péče má prospěch dítě i rodiče. Ve srovnání s pobytem v inkubátoru děti při klokánkování dýchají mnohem pravidelněji, mají vyšší a stabilnější úroveň kyslíku v krvi i tělesné teploty a zažívají delší období hlubokého spánku. Jsou-li děti relaxované a stabilní, mohou využívat energii přijatou v mléce pro růst.Péče “kůže na kůži” je důležitá pro všechny děti, nejen pro ty, které jsou právě kojeny. Klokánkovat své dítě může samozřejmě i tatínek.Tip: Klokánkování podporuje tvorbu mateřského mléka.Jak bylo zmíněno v úvodu letáčku, po osídlení Vašeho těla bakteriálními kmeny a viry z prostředí dítěte dojde k vytvoření protilátek (obranných látek proti infekci), které pak v mléku předáváte svému dítěti.ZávěrSkoro všechny maminky nezralých dětí mají chvíle, kdy se jim zdá, že toto těžké období nemohou zvládnout. Nebojte se přijít se všemi problémy za námi. Vytrvejte v odsávání mateřského mléka a v přikládání dítěte k prsu, i když to ne vždy půjde lehce. Pocit, že aktivně pomáháte svému dítěti, Vás bude posilovat a dodávat naději. Až překonáte počáteční obtíže, budete se Vy i Vaše miminko těšit z tělesné blízkosti při kojení.Příprava odsávačky Sterilizovat odsávačku 1x denně 20 minut varemVymýt odsávačku horkou vodou po každém použitíVypláchnout odsávačku horkou vodou před novým použitímOsobní hygiena

    11.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Porod do vody

    Porod do vody je takovy zpusob vedeni porodu, kdy vypuzovaci faze druhe doby porodni probiha pod urovni vodni hladiny. Pred vlastnim porodem plodu muze rodicka stravit v bazenu ruzne dlouhou cast, jak prvni, tak druhe doby porodni. Pobyt ve vode ma priznivy ucinek na cevni a svalovy system rodicky, snizuje odpor dolniho segmentu delozniho a porodniho kanalu, zvysuje prah bolestivosti a snizuje psychicke napeti rodicky.Tehotna, ktera se rozhodne pro porod do vody v zarizeni, ktere tyto sluzby poskytuje musi splnovat nasledujici kriteria: nesmi byt zatizena porodnicka anamneza, tehotenstvi musi probihat fyziologicky, stari gravidity musi byt alespon 37 ukoncenych tydnu a nesmi byt pritomny znamky hypoxie plodu. Porod do vody je naopak kontraindikovan pri zname infekci rodicky (hepatitis, HIV pozivivita), pri vyskytu jakekoliv porodnicke nebo jine patologie v prubehu prvni a druhe doby porodni, pri podani analgetik anebo epiduralni analgezie. Porodnicka zarizeni, ktera provadi porod do vody musi mit hygienikem schvalenou vodni lazen (vana, bazen) jako soucast samostatneho porodniho boxu. V dobe pobytu rodicky v lazni je nutna stala pritomnost nejmene dvou osob pro pripadny transport rodicky z lazne. Za porodu jsou navic pritomni porodnik, pediatr, porodni asistentka, neonatologicka sestra. Tito pracovnici musi mit zkusenosti s porody do vody a je vhodne, aby vedli pripravu na porod do vody.Pred vstupem do lazne se rodicce poda klysma (vyplach). Do vody mohou vstoupit kdykoliv pred zacatkem aktivni faze druhe doby porodni. Voda v lazni nesmi presahovat 38_C. Rodicka zaujme takovou polohu, ktera ji prinasi nejvetsi ulevu. Pri delsim pobytu ve vode je vhodne doplnovat ztraty tekutin vznikle pocenim.Srdecni frekvence plodu se monitoruje intermitentne sondami urcenymi k pouziti pod vodou, ktere nesmi byt napojeny na elektrickou sit. Odtekajici plodova voda neni kontraindikaci pobytu ve vode. Dirupci vaku blan lze provest i pod vodou, stejne tak jako porodnicke vysetreni rodicky. Pri vedeni druhe doby porodni jsou respektovany obecne porodnicke zasady. Rodicka zaujme pro ni nejvyhodnejsi polohu, tak, aby byl umoznen pristup k rodidlum. Epiziotomii je nutne provest pouze pouze vyjimecne. Plod je po porodu neprodlene vyzvednut z vody. Treti doba porodni se vede jiz mimo lazen.Porod do vody zatim nenaznal sirsiho uplatneni v praktickem porodnictvi a nejsou znamky jeho intenzivniho rozsirovani mimo ojedinele porodnice, ktere se timto typem porodnickeho servisu zabyvaji. I pres snahy houzevnatych propagatoru teto metody z rad, jak odborne, tak laicke verejnosti nelze predpokladat, ze se porod do vody stane rutinnim zpusobem porodu novorozence. Nicmene vzhledem k tomu, ze nebyla prokazana skodlivost porodu do vody jak pro matku tak pro novorozence nelze se k teto metode stavet zcela zamitave a mozno ji doporucit pro zarizeni, ktere k porodu do vody maji podminky a dostatecne zkusenosti.

    06.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Hlídání dětí – BABYSITTING

    Nebojte se babysitting využítKaždý občas potřebuje děti pohlídat a není na tom nic špatného. Pokud není zrovna k dispozici babička, která by na vaši ratolest dohlédla, nebojte se obrátit na agentury, které se na hlídání dětí specializují. Ať už si zvolíte hlídání u vás doma nebo v rodině pečovatelky, vaše dítě bude mít kompletní péči a zachová se jeho každodenní režim.Z jakého druhu hlídání dětí si můžete vybratjednorázové/nepravidelnédlouhodobé – to často využívají maminky, které se brzy vracejí ke svému povoláníintenzivní – vhodné v době, kdy je vaše dítě nemocné (pečovatelka s ním tráví nepřetržitě více než 24 hodin)speciální péče – pro děti mentálně nebo fyzicky handicapovanéasistence – pomoc maminkám v šestinedělídoprovody, vyzvedávání – například doprovod do mateřské školky a následné vyzvednutí, popřípadě k lékaři nebo do zájmových kroužkůs programem – hlídání spojené s konkrétní zájmovou činností dítěte (nejde o výuku, ale o aktivní způsob hlídání)V dnešní době existuje agentur na hlídání dětí mnoho. Máte tak možnost najít si tu pravou, která bude vyhovovat jak vám, tak i vašemu dítěti. Proto se toho nebojte!

    07.březen 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Co dělat na mateřské… pokračování

    Co byste měli dál? Usilovat o co nejlepší servis zákazníkům. Rychlá komunikace a dodání je samozřejmostí. Zkuste zapřemýšlet nad tím, čím jste vyjímeční, jiní. Co můžete nabídnout originálního, jaká je vaše přidaná hodnota nebo proč je vaše alternativa lepší. A to pak propagujte, pokud nemáte zcela unikátní produkt nebo službu, kterou nikdo jiný nemá…  Další důležitou věcí je logistika. Pokud dodáváte / posíláte zboží zákazníkovi přímo vy sami, ohlídejte si smlouvy s dodavatelem. Aby se třeba nestalo, že na zboží budete třeba týden čekat. To vám zákazník mezi tím zruší objednávku a uteče. Pokud zboží zasílá přímo dodavatel, občas si zkontrolujte prostřednictvím tzv. „mystery shoppingu„, co a jak vlastně posílá v balíčku zákazníkovi, pod jakým jménem a co všechno obsahuje balíček. Abyste nebyli třeba nepříjemně překvapeni… a co teprve zákazník, který pak bude volat vám…Zamyslete se nad svojí cenovou politikou. V dnešní době se každý druhý zajímá o cenu a ne vždy ta nejnižší cena je ta nejlepší alternativa. Nejenž se takto bude cena díky konkurenci pořád snižovat, ale zároveň s nižší cenou klesá i důvěryhodnost. Prostě se pak zboží zdá podezřele levné. A to nemluvím o vaší marži, která bude strašně nízká. Spočítejte si tedy proto, jaká cena vám pokryje + – náklady, přihoďte nějaké % navíc a pak ji porovnejte s konkurencí. Namísto nižší ceny, nabídněte zákazníkům třeba služby navíc zdarma. Například poštovné zdarma je velmi oblíbená výhoda. Dále můžete třeba přibalit vzorek zdarma, nebo malý dárek jako bonus za větší objednávku. Vždy se dá něco vymyslet…Způsob zabalení balíčku je také důležité. Na balíček třeba můžete nalepit váš štítek s webovou adresou a uděláte si tak reklamu pro ty, kteří přijdou s balíčkem do styku. I při čekání na poště můžete najít nové zákazníky, když uvidí, kolik balíčků máte na poslání a zaujme je váš štítek s adresou e-shopu :-)Prostě je potřeba hledat zákazníky vždy a všude. A ty, které už získáte, se snažte udržet! Neb je známou pravdou, že udržet si zákazníka je podstatně levnější, než získat nového! Budujte pozitivní image kolem svého podnikání, buďte sami sebou, originální a buďte  fér. Nefér jednání se vám jednou vymstí. A hlavně VYTRVEJTE! Úspěšný business se někdy rozjede až za cca 2 roky…

    07.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Zmírnění bolesti při porodu

    Subarachodiální analgezieTato metoda se velmi podobá epidurální analgezii, ale tišící prostředek se zavádí do mozkomíšního moku. Používá se spíše při císařském řezu, ale během spontánního porodu ji v současnosti mnoho porodnic nenabízí.Paracervikální blokNěkteří porodníci dávají tomuto řešení přednost před epidurální analgezií. Provádí se pouze v případě přirozeného porodu a nevyžaduje přítomnost anesteziologa. Účinná látka je do těla vpravena injekcí do oblasti hráze či pochvy. Znecitlivění snižuje pocit bolesti, ale neovlivňuje děložní činnost. Jedna dávka může odstranit i bolesti při nástřihu hráze.AnalgetikaJedním z nejpoužívanějších léků proti bolesti v porodnictví je meperidin (známý také jako Dolsin). Nejúčinnější je při nitrožilním podání, kdy jej lze přesně dávkovat přidáváním do infúzního setu. Obvykle nenarušuje porodní stahy a jejich účinky, i když při větších dávkách mohou být kontrakce méně časté nebo slabší. Meperidin se podává až tehdy, kdy je první doba porodní správně rozvinuta a je možné vyloučit nepravé porodní bolesti. Nemělo by to být ale později než 2 - 3 hodiny před započetím druhé doby porodní. Nevýhodou je to, že účinky na rodičku a stupeň úlevy se velice liší. Meperidin může být podán také po porodu ke zmírnění bolesti při šití hráze, porodu placenty nebo po císařském řezu. To zda podání léku poškodí dítě závisí hlavně na celkové dávce a době, kdy byl podán. Všechny účinky na plod jsou ale krátkodobé a v případě nutnosti je možné je léčit.Celková anesteziePoužívá se výhradně v situacích, kdy je třeba provést chirurgický zákrok a pro použití jiných tišících prostředků není čas. Ale vždy po konzultaci maminky a lékaře. Z hlediska maminky jde o pohodlný způsob porodu, ale největší potíž s celkovou anestezií spočívá v tom, že pokud trvá chirurgické vybavení dítěte déle než obvykle, mohou anestetika podaná matce „uspat" i miminko.Celkovou anestezii lékaři využívají při císařském řezu, který provádějí hned při podezření na ohrožení zdraví nebo života plodu. Slovo o psychice na závěr ....Každý porod je neopakovatelná a nepřenositelná zkušenost, takže i kdyby vás tucet žen přesvědčoval o tom, že projdete nesnesitelnou bolestí, může právě ve vašem případě jít všechno jako po drátkách a bez potíží. Totéž platí i  o opaku.  Porod je přirozený proces, kterým ženy procházejí už od samého počátku věků a i v dnešní době jej mnoho z nich absolvovalo bez použití léků. Není nic špatného na tom, když dovolíte lékařům, aby vám v rozumné míře pomohli : musíte jim v první řadě věřit. Nejlepší bude, pokud proberete otázku postupu při bolestech u porodu hned při přechodu do těhotenské ambulance v porodnici - tam vás váš gynekolog pošle po ukončení osmého měsíce.

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Termín porodu | naše miminko

    Jak se stanovuje termín porodu? Proč se musí tento termín určit, jaký má přesně význam a jak jej lékaři určují? Pokud hledáte odpovědi na tyto a další otázky, jste na správné adrese.Den poroduTermín předpokládaného porodu určí lékař hned na začátku těhotenství. V té době jej určí lékař buď podle data poslední menstruace, nebo podle vyšetření ultrazvukem. Často se ale nestává, že by se dítě narodilo právě v tento den. Takže pokud uslyšíte, že se dítě narodilo „v termínu", je to doba nejen v předem určený den, ale i dva týdny před tímto dnem anebo dva týdny po tomto dnu.Určení dne porodu na začátku těhotenstvíDen, kdy se asi miminko přihlásí a půjde na svět, určuje lékař podle jednoduchého výpočtu.Od data poslední menstruace se odečtou tři měsíce a k tomuto výsledku se následně přičte sedm dní.Složitější způsob je připočtení 280 dní (ty představují deset tzv. lunárních měsíců po 28 dnech) k prvnímu dni poslední menstruace.Mnohem přesněji se určuje termín porodu podle dne, kdy došlo k oplozující souloži. V takovém případě se k tomuto dni připočte 267 dní. U žen, které nemají pravidelný cyklus, je tento způsob určení termínu porodu nejvýhodnější, ovšem ne vždy se podaří určit přesně den, kdy k početí došlo.Zpřesnění termínu v průběhu těhotenstvíDalší zpřesnění termínu porodu může určit lékař, i pokud žena-prvorodička cítí pohyby. Ty se totiž zpravidla objevují ve 20. týdnu. U ženy, která už měla dítě, je to už kolem 18. týdne. U žen, které si nejsou jisté ani datem menstruace, se termín porodu určuje hlavně podle ultrazvuku.Proč se stanovuje termín porodu?Lékaři určují tento termín ze dvou hlavních důvodů:Podle toho, v jakém stadiu je plod, se řeší různé problémy a komplikace, které mohou nastat, lékař může lépe diagnostikovat případné nesprávné vývojové změny apod., mezi ně patří: onemocnění matky, závažné ohrožení dítěte v děloze, vady ve vývoji apod. Důležité je to také pro samotnou maminku a její rodinu - nákup výbavičky, příprava bytu nebo řešení nějaké jiné rodinné situace (např. bytové apod.). Termín chtějí lékaři znát co nejpřesněji také proto, aby lépe rozpoznali tzv. prodlouženou graviditu a popř. uměle vyvolali porod.

    02.květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Určení plodných dnů

    V dnešní době existuje už řada minipočítačů sloužících ke sledování cyklu a můžete je bez předpisu zakoupit v lékárně. Většinou se používají k zabránění těhotenství. Hodí se i jako pomůcka ke stanovení období, které je pro otěhotnění nejvýhodnější, a proto vás mohou doprovázet i na cestě k vytouženému dítěti.Co jsou minipočítače? A jak pomůžou s plodností?Jde o miniaturní počítače, které v zásadě pracují na stejném principu: měří a zaznamenávají jisté procesy probíhající během cyklu ve vašem těle. Na základě zjištěných hodnot potom stanovují, zda právě máte nebo nemáte plodné dny. Výrobci se často snaží vytvořit dojem, že tyto počítače jsou schopny stanovit plodné dny přesněji a spolehlivěji, než jak vám to umožní pečlivé sledování vlastního těla. To ale není pravda - přinejmenším pokud vezmeme v úvahu všechny doposud dostupné přístroje.Pravda je taková, že minipočítače určené ke sledování cyklu měří některé jevy, které vy sama cítit ani pozorovat nemůžete - např. přítomnost některých hormonů, které vaše tělo vylučuje. Nebo např. obsah oxidu uhličitého ve vzduchu, který vydechujete. A pravda je také to, že většina těchto přístrojů vám ušetří práci. Nemusíte naměřené hodnoty a pozorování ručně zapisovat a potom sama vyhodnocovat. Zda je právě vhodná doba pro početí, si jednoduše přečtete na displeji. Zároveň však používáním takového počítače nemůžete skutečně nahradit vlastní pozorování.Teplotní minipočítače. Další pomůcka při určení plodnostiTyto přístroje stanovují plodné dny na základě různých metod. Výpočty vycházejí z teplot naměřených každý den po probuzení, které jsou zaznamenávány s přesností na jednu desetinu stupně. Při používání teplotního minipočítače není v prvních měsících možné počátek ovulace stanovit zcela spolehlivě. Přístroje porovnávají aktuálně naměřené hodnoty s hodnotami minulých cyklů uživatelky. Na základě těchto propočtů také počítače označují plodné dny, tedy dobu, kdy je pravděpodobnost otěhotnění nejvyšší. Některé z přístrojů dokonce udávají pravděpodobné pohlaví dítěte při početí v daný den cyklu. Takové předpovědi ale skutečně možné nejsou.Babycomp a Ladycomp - plodnost zjistí a pomůžouVybavení a využitíOba přístroje jsou si dosti podobné a už relativně dlouho dostupné na trhu. V zaobleném krytu je uschován teplotní snímač k měření ranní bazální teploty. Tento snímač je třeba alespoň 60 vteřin podržet v ústech. Přístroj poté zobrazí, jaká je vaše aktuální plodnost.Způsob fungování a zvláštnostiPlodné dny jsou na základě zadaných hodnot vypočítávány srovnáním s předchozími cykly. Zčásti je ale plodné období pojímáno velmi velkoryse. Doba měření je krátká, informace jsou dobře čitelné. U modelu Babycomp jsou navíc zabudovány některé přídavné funkce, například budík.Vhodnost užití při plánování početíTyto minipočítače jsou k tomuto účelu dostatečně vybaveny. Ladycomp je určen jako antikoncepční pomůcka, Babycomp jako pomůcka pro početí. V zásadě ale pracují oba stejně. Vedle modelu Ladycomp je odnedávna na trhu také model Pearly, jehož spolehlivost je stejná, ale díky možnosti napájení baterií je jeho využití mobilnější.

    03.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Domácnost
  • Plastové boxy – moderní a praktický způsob uskladnění potravin

    Přetéká vaše lednice spoustou potravin? Potřebujete uspořádat zeleninu, pečivo nebo nechat porci jídla na později? Máme pro vás chytré řešení – plastové boxy. Vejde se do nich cokoli potřebujete, snadno se udržují, zaberou minimum místa a můžete je používat i v mikrovlnné troubě.Plastové boxy, neboli vakuové dózy jsou skvělým řešením, pokud chcete vaše pokrmy využít na sto procent. Umožňují totiž jídlo uskladnit na dlouhou dobu, ochrání ho před zkázou a zároveň uchovají jeho původní chuť a aroma. Zároveň vám plastové boxy šetří místo, pokud je právě nepoužíváte. Nabízí totiž možnost šikovně je naskládat jednu do druhé. Oproti jiným prostředkům skladování mají vakuové boxy ještě jednu významnou výhodu – lze je snadno umývat, takže jste si vždy jisti, že jsou hygienicky čisté a tak i zdravotně nezávadné.Vakuové boxy pro uskladňování potraviny jsou z platu. Z toho pramení mnhoho dalších výhod těchto nádob. Jsou lehké, díky čemuž je manipulace s nimi velmi snadná, prodávají se v nejrůznějších barvách, takže je můžete snadno sladit s barevností celé vaší kuchyně. Dále je možné je používat i v mikrovlnné troubě.Velmi zajímavé jsou i takzvané termomisky. Jedná se o nádobí vyrobené z více vrstev včetně speciální izolační nerezové vložky. Díky této konstrukci si potraviny uložené v termomisce udrží svou teplotu až po dobu několika hodin.V každodenním životě se setkáváme se situacemi, kdy potřebujeme něco zabalit, přenést a nevysypat, posbírat a přetřídit. Potřebujeme jednat nejrůznější plastické sáčky, které jsou v dnešní době již natolik zdokonaleny, [...]

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Není nad to svěřit svůj domov do rukou profesionálů

    Chcete svůj dům nebo byt proměnit k nepoznání? Nemáte čas a potřebujete někoho, kdo to udělá za vás? Dokonale vymalovat, vytapetovat, vyčistit koberce zabere spoustu času. Výsledek ale nemusí dopadnout podle vašich představ. Není proto nad to svěřit vše do rukou profesionálů a pak jen bez námahy a nervů sledovat, jak se vaše bydlení mění k nepoznání a nehnout přitom ani prstem.Při výběru firmy, které svůj domov svěříte, je však nutné vybírat opravdu pečlivě. Není totiž profesionál jako profesionál. Je tedy třeba důkladně si proklepnout všechny potenciální kandidáty a dát přitom důraz na kvalitu, zkušenosti, co nejširší nabídku služeb, dodržování termínů a v neposlední řadě na spokojenost zákazníků.Jednou z takto osvědčených firem je pražský Malířský servis. Její práci vyzdvihuje kompletní servis od A do Z, od návrhu malby nebo způsobu tapetování, až po kompletní úklid na závěr. Ve finále tedy nepoznáte, že by se vám doma pohyboval někdo cizí. A navíc bude vše zářit novotou.O malování pokojů se píše již výše. Patří k němu však kompletní vystěhování nábytku či jeho případné pokrytí igelitem. Právě složité přípravy mnoho zákazníků od přivolání profesionálů odradí. Firma se vám o vše postará.V případě tapetování je nejdůležitější přesnost a pečlivost. Je třeba vybrat správně lepidlo a udržovat v každé fázi tapetování naprostou čistotu. Lepidla určená k tapetování jsou obvykle velmi silná. Stačí jen malá nepozornost a tapety se slepí dohromady. Malířský servis zajistí materiál včetně samotných tapet, kvalitního lepidla a veškerých potřebných nástrojů. Máte tedy jistotu opravdu precizní práce.Doplňkovou službou prodlužující životnost malby je štukování. Malířský servis zajistí štukování zdí i stropu, které prodlužuje trvanlivost malby. Štukování by se mělo provádět jednou za čas i před tapetováním. Napraví se drobné nerovnosti na zdech a zároveň se zkvalitní samotné lepení tapet. Štukování se často opomíjí a podle toho to bohužel v některých bytech vypadá. Na staré tapety se vždy pouze nalepí další vrstva tapet a tím práce končí. Tento způsob tapetování považují profesionálové za velmi nešťastný. Štukování samozřejmě představuje další náklady. Konečný výsledek je však znát na první pohled.Služba kompletního úklidu je pro zaměstnance Malířského servisu standardem. Navíc Vám mohou na přání vyčistit koberce nebo parkety. Obnova vašeho bydlení tak bude kompletní a vy si jej pak můžete už jen užívat.Služby osvědčené firmy s dlouholetými zkušenostmi, kvalitní prací a seriózním jednáním jsou tedy zárukou spokojenosti a pohodlí pro každého zákazníka.

    25.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Manželství
  • Neurovědy pravé lásky - a co říkají lásky!

    Každý má představy o lásce; pro lidi, je to celoživotní předpojatost. Milostný vztah je jedinečný v tom, že napříč kulturami, nic se řídí jinak normální lidské bytosti dělat bláznivé věci, než je hledání lásky vazby v páru vztahu.Co je to pravá láska, však?To má mnoho atributů. Jedna zkušenost lásky je jako Mark Twain popisuje, „neodolatelnou touhu být neodolatelně žádoucí.“ Nové poznatky v neurologii bude souhlasit s tvrzením pana Twaina. Romantická přitažlivost Zdá se, že uvolnění stejné úrovně, ne-li vyšší, dopaminu a oxytocinu do krevního oběhu jako léčiva.Pravá láska, ale je všeobjímající. To odráží atributy lidské povahy v celé své kráse.„Láska je jediný rozumný a uspokojivé odpověď na problém lidské existence,“ říká psychologický teoretik Erich Fromm. Je to něco, co „se táhne srdce a dělá vám velký uvnitř,“ říká básník a autor Margaret Walker.Ještě dalekosáhlejší názor říká, že,„Láska nemá povědomí zásluh nebo DeMerit, ale již bez měřítka... Láska miluje, to je jeho povaha“ ~ HOWARD THURMANAtributy skutečné lásky, jsou ty, které odrážejí naši lidskou přirozenost. Jsme vztah bytosti, drátových s vrozenými různic pro empatické spojení.Dávání, založená na znalosti sebe a ostatní?Vrcholoví sportovci vědí, že je to pravda, v ‚žádná bolest, žádný zisk‘ klišé. Podobně partneři u zdravých, silných vztahů rozpoznat láska je denní disciplína, plný cvičení, které udržují své srdce a mysl pružná a silná.Studie ukazují, Romantická láska může trvat celý život a vést k šťastnější, zdravější vztahy. Udržet vášnivou lásku naživu po celý život je víc než je to možné; to také vede k šťastnější, zdravější partnery. Skutečný romantická láska mezi partnery není totéž jako první intenzivní fáze ‚zamilovanost‘ podle výzkumníka Dr. Biance Acevedo na University of California.Dr Acevedo poukazuje na to, že „Romantická láska má intenzitu, zapojení a sexuální chemii, že [‚zamilovanost‘fáze] má po odečtení obsedantně složku.“ Vzhledem k tomu, obsesivně love způsobuje hroty úzkosti a pocity nejistoty a nejistoty, co usnadňuje zdravé dlouhodobé vášnivá přátelství je „pocit, že partner je" tam pro tebe,“uvádí Dr. Acevedo.Pravá láska živí empatické spojení do sebe a jiné, která umožňuje oba partneři v páru vztahu k růstu soucitné pochopení osobního hodnoty každý partner přináší do jejich života.Pocit vlastní hodnoty nemůže být dán jiný, nicméně. Jedná se o vnitřní vlastnost, která je podporována v rámci sebe sama, dovednost, která je třeba se naučit, častěji tvrdě, pokud vůbec, v dalším průběhu vztahu.Tato kvalita je základním předpokladem, aby se stal zralý dárce ve vašem vztahu. Jak jinak může partner dát jeden druhému to, co každý nejvíce touží - bezpečná sdílené připojení s druhým, v němž jsou také vidět a ceněny pro jedinečné osoby jsou. Tato myšlenka se vztahuje následující:„Úspěch manželství nepřichází v nalezení‚správné‘osobu, ale pokud jde o schopnost obou partnerů, aby se přizpůsobily skutečné osoby, které nevyhnutelně realizovat se vzali.“ ~ JOHN FISHERV konečném důsledku lidské bytosti jít do jejich vztahů se získá více než získat lásku. Jsme jsou zapojeny s „nutkání“, aby se děje, a významně přispívají, a to platí i pro partnery ve vztahu k sobě navzájem. V ideálním případě by partneři soutěžit obohatit si navzájem životy takovým způsobem, že vyživují svůj vztah. Nebo, jak Diane Sawyer poznamenává: „Dobré manželství je (ve skutečnosti) soutěži štědrosti.“Nevěra a idealizoval představy o lásce?Až příliš často, partneři jít hledat lásku, klamáni zromantizovaného pojmu najít spřízněnou duši, aby měli velký manželství. Mnoho ztrácet čas hledat ideálního milence, namísto použití své síly k vytvoření milostný vztah Aspire.Když partneři jsou nešťastní, že tento pojem může klamat je začít hledat jinde. V takových chvílích, potřebují budíček. Po pravdě řečeno, „špatné manželství nezpůsobí nevěru, nepřesnost způsobuje špatné manželství,“ říká psychiatr, autor a rodinný terapeut Frank Pittman.Nevěra není schůdné řešení. Je to výzva k chaosu a utrpení, s trvalé následky, a to nejen pro partnera, který byl zrazen, ale i zrady partnera.Dr. Pittman dále dodává:„Nevěra vyplývá z přesvědčení, že ženy [mužů] mají moc, aby se cítíte jako člověk, [a] ženy, pokud jste jen najít ženu [muže], který si myslí, že jste perfektní, pokud si jen najít ženu [ muž], že jste zraněný, nebo ještě zklamaný [nebo že potřeby a váží dávání].“ ~ FRANK PITTMANBezpochyby je tu moudrost čeká na správnou osobu, a chemie faktory v přivést partnery dohromady, a to i důkaz, že jsme podvědomě vybrat partnera, který má kladné a záporné vlastnosti podobné našim rodičům, naší ‚Imago‘ zápas, jako Dr. Harville Hendrix poznamenává ve svých knihách Získání Love You Wanna (pro páry), a Udržování Love You Najít (pro jednotlivce) - a tak můžeme společně pracovat na vyřešení předčasného rány.S odvoláním na partnerovi jako soulmate není problém; posedlá nebo opakovaně ptát, zda jsme si vzal špatnou osobu, v mnoha případech (ne všichni), krade pryč energii, která by byla lépe využita při kopání hluboko, dostat do práce, přístup těchto zdrojů uvnitř, se pomalu začíná léčit, jak pro jednotlivce, tak pár. To může také nechat partnery náchylné k sexu nebo lásky závislost.Zig Ziglar říká, že je nejlepší v následující citaci:„Nemám žádný způsob, jak zjistit, zda jste či nejste si vzal špatnou osobu, ale vím, že mnozí lidé mají spoustu špatných představ o manželství a co to znamená, aby se, že manželství šťastný a úspěšný. Budu první, kdo přiznává, že je možné, že jste si vzít špatnou osobu. Nicméně, pokud se chováte špatnou osobu jako správnou osobu, můžete také skončit, že si vzal tu správnou osobu po tom všem. Na druhou stranu, pokud si vzít si tu správnou osobu, a léčit tuto osobu v pořádku, určitě bude mít skončil brát si špatnou osobu. Také vím, že to je mnohem důležitější, že je tou pravou osobou, než je vzít si tu správnou osobu. Stručně řečeno, ať už jste si vzal právo nebo špatnou osobu je v první řadě záleží na vás.“~ Zig ZiglarPokračovat ve výzkumu a soulmate, jako reakci na nevyhnutelné výzvy při tvorbě zdravého emocionální intimity ve vztahu, je riskantní v nejlepším případě. Pravá láska vytváří spřízněné duše; Je to proces, a ne cíl.Empatie a kvalitní vztah během konfliktu?Není to láska, která udržuje svůj pár vztah, nicméně. Je to kvalita vztahu, který udržuje svou lásku.Usilovat o empatické spojení ve vztahu k druhému, je snažit se rozumět každému slovu druhá neříká. Není snadné feat.Konflikt doslova hází energie v těle a mysli z rovnováhy tím, že aktivuje odezvu přežití našeho těla, nebo sympatický nervový systém.A to je místo, kde gumové splňuje silnici. Jak se dá udržet kvalitu vztah, s ohledem na skutečnost, že jako jedna z nejoblíbenějších a obdivovaných básníků poznamenali:„Manželství je jeden dlouhý rozhovor, kostkovaný spory.“ ~ ROBERT LOUIS STEVENSONSpory s blízkými představují obrovské výzvy, a ano, dokonce i pro ty, kteří se zdát, aby se hádat o zvyk. Lidé jsou zapojeny s vrozenými nutkání na hmotu a smysluplně připojit, tedy, ‚rozdíly‘ mezi milenci spouštět základní obavy, jako je odmítnutí, nedostatečnosti nebo opuštění.Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak vyjádřit lásku, je naslouchat, se srdcem k srdci toho druhého, což se soucitným pochopením. Je to, co je empatická spojení je. A empatie není řešením. Vy a váš partner jsou zapojeny s obvodem do empathically připojit. Jako počítač, aby si toto zařízení a jeho výhody, budete potřebovat instrukce a pravidelný trénink.Regulující hněvu a strachu, transformovat je do kladných aktiv?To nás děsí cítit odpojen od těch, které milujeme; Zatím nám to také děsí, když druhý nevidí, a hodnotu, kdo jsme a jedinečné příspěvky toužíme přivést k životu a klíčových vztahů. Ty se zdají být naše největší obavy, a to jak intimita obavy z: blízkost a odloučení. Zneklidňující emoce, pokud nejsou regulovány, uvolňují vysoké hladiny stresových hormonů v těle.Stejně jako ostatní části nervového systému, sympatický nervový systém pracuje prostřednictvím řady propojených neuronů. Naštěstí to funguje v komplementárním způsobem, jako tým a ne opozice, s parasympatické nervové soustavy.Vzhledem k tomu, sympatický je okamžitá reakce, která vás připraví mít mimořádnou sílu k boji nebo utéct a parasympatické nervové soustavy, v kontrastu, je postupná odezva, která obnovuje relativní rovnováhu energií vašeho těla a mysli. Můžeme se naučit pravidelně hněvu a strachu, způsoby, které jsme uklidnit svou mysl a tělo.Dar poslechu sebe za pochopení, když platil obratně, je jedním z nejsilnějších regulátory strachu. Jako jeden existenciální filosof to popisuje takto:„První povinností lásky je poslouchat.“ ~ PAUL TILLICHJe to ve chvílích, kdy váš pocit bezpečí cítí ohrožen, že vy a váš partner nejvíce potřebují odezvu zajišťující od sebe, ten, který uvolňuje oxytocin, bezpečnosti a lásky hormon, do vašeho krevního oběhu.Pečování reakce partnera, když druhý je spuštěno, může pracovat hojení divy. Je to jeden z nejlepších schopností, podle manželství výzkumník Dr. John Gottman, který předpovídá, zda pár vztah vydrží bouře.Nastavení záměr vytvořit pozitivní výsledky ve vytápěných chvílích je klíčem. Podle jeho slov,„Vztah je smlouva o vzájemné nurturance. Vztahy musí být bohatý klima pozitivity. Pro vztahy se být silný, ideální klima je jedním hemží pozitivní interakci.“~ JOHN GOTTMAN, květen 2009Tak často zapomínáme, že jako lidské bytosti, jsme řídí stejnými zákony, kterými se řídí celý vesmír. Jsme najednou vědců a zaměření vědecké studie.Naše mozky jsou zapojeny nejen pro vztahy, které jsou zapojeny pro zdravé ty, které jsou všechno o rovnováze. Vysoká hladina strachu nebo hněvu způsobit uvolnění vysokých hladin kortizolu, které mohou způsobit nerovnováhu a psychické nebo emocionální rozrušení, jakož i psychosomatické onemocnění.Milostné vztahy, například špičkových škol života?Milostný vztah je jedinečný v tom, že přináší problémy, jako žádný jiný. Tím pádem je to proto, že je to potenciálně prvotřídní škola, vztah, který nás napadá více než kterýkoli jiný, protáhnout způsobem, který nám umožní odvážně milovat celým svým srdcem.Rodič-dítě vztahy mohou být srdcervoucí a náročné v porovnání, nicméně, je to mnohem snazší milovat děti. Je to jednodušší, snad milovat své děti tak, že dětem, na rozdíl dává našim partnerům, je více uspokojující, protože děti mají tendenci být více vnímaví. (Rodiče také mají tendenci upřednostňovat děti, které jsou více vnímaví k jejich dávání.)Je to podstatně jednodušší mít skvělý vztah s našimi dětmi, než je tomu u našeho partnera. Tak, děti nejsou naše ‚nejlepší‘ učitelé ve škole života.Proč to musí být náročné?Vrozené problémy páru vztahu jsou přesně to, co potřebujeme vymanit, uvolnění a přístřešek pouta a rány raného dětství. Ve slovech Josepha Barth,„Manželství je naše poslední, nejlepší šanci vyrůst.“ ~ JOSEPH BARTHGenuine dávání není ani tak o to, co ‚je třeba‘ dát, a to zejména, dávat‘to znamená, že ve skutečnosti, protože partneři často objevovat na základě apriorní představy o tom, co to znamená být hodnoty a miloval, nervové struktury potiskem v buněčné paměti - nebo časné přežití-love mapy.Je to proces zrání, který přináší partnerům uvědomit, že skutečné dávání je založen na poznání, co vyživuje druhý z pohledu toho druhého! Dítě nám nemůže zpochybnit stejně jako životního partnera. To proto, že je to příliš snadné propustit nebo odladit děti, a říct si, že jako rodiče, víme lépe.Děláme v mnoha ohledech, samozřejmě. Jde o to, že jsme měli naše jedinečné vnitřní smysl pro sebe a moudrost od doby, kdy jsme byli děti. Nebylo by to bylo skvělé, kdyby naši rodiče věděli, jak se více naslouchat, a přednášet méně?Milovat, jako duchovní cestu k self-realizovat?V průlomovém, nejprodávanější nátěr na lásku a osobního růstu, The Road Méně cestoval, psychiatr a autor Scott Peck nám dává následující definici lásky jako:„Vůle rozšířit sebe sama za účelem rozvíjení své vlastní nebo někoho jiného duchovní růst.“ ~ SCOTT PECKCo duchovní růst má co do činění s neuroscience mozku a vztahy?Je pozoruhodné, že Dr. Peckovu použití slova ‚duchovní‘ se netýká náboženství samo o sobě, a spíše klinických pozorování lidského chování, jak přirozeně motivované citovými (duchovní) různic pro smysluplné připojení, transcendence a lásky, je vytváření pojmů, které je úzce spojena s konceptem Dr. Abraham Maslow ze ‚seberealizace‘.Co bylo kdysi teorie, když Drs. Peck a Maslow publikoval svá díla, se nyní opírají o desetiletí neuroscience. Studie ukazují, že lidský mozek je zapojen pro vztahy s obvody pro péči, soucit a empatické spojení, mimo jiné úžasné kapacit, jako je představivost, možnost myšlení a vnitřní připojení k podivuhodné zdrojem tvůrčího génia, který se vzpírá logické vysvětlení.V kontroverzní knize publikovaného výzkumu na vědě spirituality, jak Bůh změní váš mozek Neurolog Andrew Newberg a terapeut Mark Waldman, který se používá mozek skeny ke studiu duchovní praxe, jako jsou modlitby a meditace, a dospěl k závěru, že zatímco soucit bázi vnímání Boha a duchovních záležitostech ovlivňovat kvalitativně blahodárné a hojivé změny struktury v mozku, represivní, drsných nebo úsudku vjemy způsobují skutečnou škodu. Tyto nálezy byly přesvědčivé napříč různými náboženstvími, a to i bez účasti v každém náboženství, tedy údajných ateistů.No před nejnovějších poznatků v oblasti neurověd, Albert Einstein intuitivně udělal podobnému závěru,„Nejdůležitější rozhodnutí děláme, je, zda věříme, že žijeme v přátelském nebo nepřátelském vesmíru.“ ~ ALBERT EINSTEINCo je ještě úžasnější je, že skutky lásky, ať už vzhledem k tomu, nebo obdržel, vyživují každou buňku v těle s zdravé hormonů. Proč brát prášky? Take radu lásky lékaři sám, Dr. Buscaglia, místo toho,„Příliš často podceňují sílu dotek, úsměv, vlídné slovo, naslouchající ucho, poctivý kompliment, nebo nejmenší zákona o péči, z nichž všechny mají potenciál proměnit život kolem.“ ~ LEO BUSCAGLIATím pádem, emoční stavy, jako je soucit, výtvarný projev, empatické spojení, a tak dále, jsou více než jen emoce. Mnohem více. Jsou hardwired motivační disky, sdílené univerzální touhy, je hodnotový systém druhů vnitřní.Čtyřiadvacet hodin denně, a to doslova, tato emocionální nebo duchovní ovladače formovat lidské chování, podvědomě zevnitř, snažit se dělat víc, než jen přežít, dát, s cílem přispět k uspět v životě a vztazích souvislostech.Nejjasnější důkaz, možná o síle těchto emocionálních řidičů je stále úspěšné uplatnění vědy o lidské motivace a chování (Maslow, a jiní protože), například prostřednictvím marketingových a politických kampaní, navrženy tak, aby mocně využít spotřebitelské výdaje nebo veřejné mínění sloužit peněžní zisk nebo politické zájmy.V nadpisu Flow Kniha: Psychologie optimální zážitek, Mihaly Csikszentmihalyi diskutuje o jeho výzkumu. Také známý jako ‚v zóně‘ sportovci, průtok je stav vědomí, v němž mysl a tělo jsou absorbovány v činnosti bez pojetí času. Csikszentmihalyi tvrdí lidé nejsou spokojeni, protože dosud zcela zřejmé, že ‚vesmír‘ nebyl vytvořen tak, aby byly šťastné, že naopak, že vesmír má v úmyslu je zmařit v jedinečným způsobem za účelem pomoci jim růst.Zajímavé je, že zjistil, že když jsou lidé požádáni o nejlepší okamžiky ve svém životě, ale v drtivé většině hlásí, že:„Nejlepší momenty v našem životě nejsou pasivní, receptivní, relaxační časy... Ty nejlepší momenty obvykle dochází, když tělo a mysl člověka se protáhne na hranici svých možností v dobrovolné snaze dosáhnout něčeho složitého a užitečného. Optimální zkušenost je tedy něco, uděláme stalo.“ ~ MIHALY CSIKSZENTMIHALYILidská zkušenost snaží najít smysl a jedno ve vztahu k životu a blízkými, je skutečně duchovní hledání. Jako lidské bytosti, partneři v několika vztazích jsou zapojeny do těchto základních připojení, bez ohledu na to, že stejně jako většina vědců, nemusí označovat je jako duchovní.V jistém smyslu je láska seeking duchovní spojení uvnitř sebe, a mezi sebe i druhé. Je to celoživotní proces směrem ke zralé lásky a moudrosti. Cokie Roberts to takhle:„Pamatujte si, že udržet příjemný, dlouhodobý manželství trvá úsilí, záměrnost a záměr se učit jeden o druhém. Jinými slovy, manželství je pro dospělé.“ ~ COKIE ROBERTSBez ohledu na to, že většina vědců se lze vyhnout slovo ‚duchovní‘ a že naše Učebnice vysvětlit lidské chování úzce z hlediska přežití druhu, důkazy říká jinak. Je zřejmé, že lidský mozek je pevně propojeny tíhnou k - a naplnit celoživotní osobní úkol smysluplně spojit, překonat pouhý senzorickou existenci - nebo jednoduše zajištění naší pokračující přežití jako lidské bytosti.Slova jsou omezeny v popisovat duchovní záležitosti, což váhání vědy srozumitelné částečně. Podle Einsteina„Bylo by možné popsat vše vědecky, ale to by nemělo smysl,., Že by bylo bez významu, jako byste popsal Beethovenovy symfonie jako variaci tlaku vlny“ ~ ALBERT EINSTEINV této době v naší evoluce, nicméně se zdá, náš druh je ohrožena silami, které používají slova, pro účely měnové nebo politický zisk, conceptualize lidmi a mužské a ženské vztahy, v mechanických, ponižujících nebo sporného podmínek.Jasně uvedeno, spiritualita je jednoduše celoživotní pátrání po nezáleží, to znamená, že pro smysluplnou připojení k životu. Drsné zacházení, násilí, válečné hry, nebo taktiky strachu, ponížení, stud nebo nenávisti, a podobně, poškodilo zásadní vnitřní spoje, poškození neuronových sítí v mozku a těla.Emoce dávají životu smysl. Žít smysluplně je vždy asi naruby emocionální spojení. Zdravý vztah není buď, anebo tvrzení; to je pokračující čin vyvažovat oba, a procesy. To vyžaduje hodně odvahy a odhodlání realizovat tento celý Přijměte způsob naučit se milovat sebe a jiné, jako nevyhnutelné pocity zranitelnosti mají na území intimních vztahů.Pravá láska dává takovým způsobem, který umožňuje ostatním vědět, že jste je vidět jako jedinečné jednotlivce jsou, a vyjadřuje svou lásku a přijetí s pečující akce a promyšlené odpovědi. Dokonce i moudrý prezident vykonává sílu svých možností, nějakou dobu trvat, aby uznaly hodnotu svého partnera jako jedinečné bytosti:To, co jsem si uvědomil, jak jsem starší, je, že Michelle je méně znepokojeni mi dává jí květiny, než ona je, že „mě dělat věci, které jsou pro mě těžké - vybojovat čas. Že jí je důkazem, důkaz, že jsem přemýšlel o ní. Oceňuje květiny, ale ke svému románku, je, že jsem vlastně dávat pozor na věci, které se stará o, a čas je vždy důležitým faktorem.“~ BARACK OBAMA, Ebony, 200Skutečná láska k sobě a jiným, mezi životními partnery, má dalekosáhlé důsledky na rodinu a potenciálně náš svět. Výsledky ukazují, že kvalita pár vztah má uklidňující účinek na jeho partnerů.„Když je láska v manželství, tam je harmonie v domě, když tam je harmonie v domácnosti, je spokojenost v komunitě, když je spokojenost v komunitě, je prosperita v národě, v případě, že je prosperita v zemi, tam je mír ve světě.“ ~ Čínské příslovíCo je to pravá láska, na závěr? Podle slov Davida a Vera Mace, „vývoj opravdu dobré manželství není přirozený proces.

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak zachránit manželství a zabránit rozvodu

    K dispozici je zcela nový způsob, jak zachránit manželství a skoncovat s rozvodem a jeho bytí využilo mnohem víc lidí, každý den. Co mnoho lidí se zjistit, je to, co jste asi zjistil, pokud se pokusíte zachránit manželství a pomocí technik, a informace, které neobstojí, bude vaše manželství i nadále trpět a je pravděpodobné, míří k rozvodu.Co se spousta lidí, kteří nyní využívají, jsou knihy a příručky, které jsou vyráběny, které vám pomohou s kterým se vaše manželství. Jako způsob, jak zachránit manželství, tyto pokyny se pro záchranu manželství se jeví jako velmi užitečné a při rychlý pohled na tento zbrusu nový trend, je snadné pochopit, proč. Tyto knihy manželství úspory jsou psány odborníky. Před 10 lety, by se tyto odborné profesionálové mají pronajaté kanceláře a viděl klientům tváří v tvář základě, pomáhá jim řešit jejich problémy manželství. Dnes však, jak na internetu exploduje, tito odborníci jsou odepsat jejich odborné poradenství a nabízet jejich manželství opravu radu, snadný přístup a stahování ebook nebo příručku. Nyní jako způsob, jak zachránit manželství, uvidí manželský poradce zůstává fantastický způsob, jak pro ty, manželské páry jsou zcela odhodlán zachránit jejich manželství se navzájem. Nicméně, pokud váš kamarád se zdráhá a nemá skutečný zájem na záchraně manželství, pak se snaží opravit manželství s pomocí tradičního manželství poradce bude mocnou obtížné. Vaše nejlepší volba, pokud se jedná o manžela, který chce jen z manželství, je použití jednoho z těchto nových ebooks nebo vodítka. To je z toho důvodu, že tyto úspory manželství průvodci jsou psány se znalostmi a zkušenostmi, že byste mohli být se snaží zachránit své manželství sami. A to je opravdu krása těchto příruček pro někoho, jako jsi ty, kdo pracují na opravy jejich manželství, nezáleží na tom, že jste na vlastní pěst, můžete uspět s novým průvodci manželství opravy! Začnete tím, sebe a svého partnera brzy bude pracovat s vámi zachránit své manželství! Existuje mnoho účinných věcí, které můžete udělat pro zastavení vaše manželství . 

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Hádka a usmíření ve vztahu

    Vzájemným obviňováním usmíření rozhodně nedosáhnetePři hádkách ve vztahu se často stává, že se partneři v rámci hádky začnou navzájem obviňovat z věcí, které s úvodním problémem vůbec nesouvisí. Začne to obviněním jednoho, druhý se začne bránit, tak vytáhne nějaké starší obvinění, první mu to vrátí…a takto to postupuje v řetězové reakci. Snažte se tomuto bludnému kruhu vyvarovat! Takový způsob hádky určitě nepovede k usmíření. Místo něj se otevřou staré rány, způsobíte si navzájem bolest a o usmíření nebude žádný z Vás chtít ani slyšet. Nebojte se proto připomínat si během hádky, jaký problém vlastně řešíte. Co jsme vlastně vyřešili?Neodcházejte od nedořešených věcí. Je pravda, že někdy je lepší, když si ve vztahu navzájem poskytnete nějaký čas k přemýšlení. Ale vždy, když se rozcházíte, mělo by být jasné, s čím se rozcházíte. Ať už je to nějaké řešení, nebo jen čas k přemýšlení. Během hádky kolikrát stačí, když si společně vyměníte své názory a po nějakém čase se řešení najde samo.Hádky nemusí být Váš nepřítelNevnímejte hádky jako něco negativního a nemějte pocit, že pokud se s partnerem hádáte, máte špatný vztah. Hádky zažívá každý, a to proto, že je potřebujeme! Během hádek se totiž odvážíme říct věci, které se jinak bojíme tomu druhému svěřit. Berte tedy hádku jako něco nápomocného, něco, díky čemu se můžete poučit a osobnostně vyrůst. Když pak dospějete ke společnému řešení a usmíříte se, tak to Váš vztah s partnerem posílí. Po pěkném usmíření se také můžete navzájem pochválit, jak dobře jste vše zvládli.

    21.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Práce a podnikání
  • Jak uspět při hledání práce

    Ztráta práce  je pro každého člověka velice stresovou životní situací. Pokusíme se vám poradit několik jednoduchých kroků, které vám mohou napomoci při hledání nové práce. Možná nejrychlejším a nejjednodušším způsobem v první chvíli je oslovit vaše známé nebo rodinné příslušníky. Mohou vědět o vhodném pracovním místě právě pro vás. Mohou vám poskytnout referenci, doporučit vás svému šéfovi jako vhodného kandidáta na nové pracovní místo. Také můžete zkusit kontaktovat bývalé kolegy z předešlých zaměstnání nebo napřímo oslovit nejznámější firmy, které pracují ve vašem oboru.Důležité je také stanovit si, co od nové práce očekáváte. Je to vhodný čas pro vyhodnocení priorit, jak být v nové práci spokojený a vyvarovat se například chyb v tom předešlém. Pouvažujte zejména o městě, ve kterém hledáte práci. Je pro vás důležité, zda pracujete pro velkou mezinárodní společnost nebo pro malého živnostníka? Co firemní benefity a výhody? A pak samozřejmě požadovaný plat.Pokud máte k dispozici internet, vyzkoušejte prohledat nabídky práce jak na úřadech práce, tak i na komerčních serverech, kterých je v současné době celá řada. Firmy zde zveřejňují své nabídky práce a očekávají zpětnou reakci od uchazečů. Jakmile najdete vhodný inzerát práce, nezapomeňte v odpovědi přiložit svůj životopis. Stejně tak jej budete potřebovat i k samotnému pracovnímu pohovoru.Řada pracovních nabídek se opakuje na více serverech, není tedy potřeba odpovídat na všech serverech na stejnou nabídku stejného zaměstnavatele. Nejspolehlivější způsob je využít takový personální server, kde vyplníte kontaktní formulář přímo u inzerátu a odešlete. Tím se vaše odpověď dostane přímo kontaktní osobě, tedy personalistovi, který má ve firmě nábor zaměstnanců na starosti.V komunikaci se zaměstnavatelem se vyvarujte používání e-mailových schránek typu pipydlouhapuncochamonca@seznam.cz. Ideální  je jmeno.prijmeni@seznam.cz , tedy např.:  jan.novak@seznam.cz . Také nepoužívejte e-maily založené čistě pro hledání práce typu hledampracipetr@seznam.cz , protože schránku po nalezení nové práce již nebudete pravděpodobně vybírat a můžete tak přijít o výhodnou nabídku v budoucnu, například když se uvolní vaše vysněné místo.K pracovnímu pohovoru budete potřebovat životopis. Ten si můžete sepsat doma např. ve Wordu nebo využít některou ze služeb, která je vytváří na profesionální úrovni. Také je vhodné životopis vložit do databází uchazečů a nabídnout se tak potencionálním zaměstnavatelům. Dávejte ale pozor, na které servery svůj životopis vkládáte. Vyberte si jen ty největší a nejprestižnější. Malým nebo neznámým serverům nedávejte žádné vaše osobní údaje.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak si zlepšit angličtinu?

    Angličtina je světový jazyk, který dnes požaduje spousta zaměstnavatelů po svých zaměstnancích na lepších pracovních postech. Anglicky se dnes učí děti na základní i střední škole a angličtina se nevyhne ani studentům vysoké školy. Asociace certifikovaných škol sdružuje spoustu jazykových škol, které mají ve svém portfoliu služeb jazykové kurzy angličtiny. Ale to není jediný způsob, jak si angličtinu zlepšit. Dnes se podíváme na několik kroků, jak zlepšit znalosti anglického jazyka.V první řadě byste se měli snažit číst nahlas. To je jeden z hlavních důvodů, jak si zlepšit anglický jazyk. Musíte číst gramaticky správně, poslouchat gramaticky správný jazyk a rozšiřovat si slovní zásobu. Denně byste měli zkoušet číst anglické texty alespoň 20 minut. Postavte se také před zrcadlo a zkuste komunikovat sami se sebou v anglickém jazyce před zrcadlem. Nejen, že si tak jazyk procvičíte, ale zároveň si zvýšíte sebedůvěru. Denně byste měli tento způsob praktikovat 10 minut.Jestliže vám angličtina nestačí na komunikaci, pak se snažte mluvit anglicky i s jinými lidmi, ne jen na hodinách jazykových kurzů. Snažte se denně v angličtině komunikovat se svými blízkými, ale také s lidmi ze svého okolí.Kupte si mluvniciPokud ale nemáte čas navštěvovat jazykové školy, pak si kupte mluvnici, která je běžně dostupná v knihkupectví. Tato publikace shrnuje gramatická pravidla angličtiny. Můžete v ní zpracovávat gramatická cvičení a také číst různé texty, díky nimž svou angličtinu budete zlepšovat.Jestliže se budete učit angličtinu doma, kupte si také knihu pro samouky, ve které je popsáno vše, co samouk potřebuje. Ale ideálnější volbou je návštěva jazykových kurzů, respektive jazykové školy. Můžete se tak poradit s odborným lektorem, který jazyku rozumí, a tak se nemůže stát, že byste se učili s gramatickými chybami.

    05.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Neumíte relaxovat?

    Stalo se vám někdy, že vám kamarádka nebo někdo z vašich blízkých řekl, že neumíte relaxovat? Že tolik pracujete, přemýšlíte nebo pořád něco děláte a ani trochu si neodpočinete? Tak právě tohle se mi stalo před pár týdny.Před několika týdny jsme se bavili s kamarádem o tom, jak si večer dáme horkou vanu. „To bude super, až člověk vypne po celém dni v práci.“ A jak jsem řekla, tak jsem i udělala. Večer jsem přišla domů, zahodila všechno oblečení a vypravila se do koupelny. Tam jsem si napustila plnou vanu horké vody a nalila do ní svou oblíbenou pěnu do koupele. Do této chvíle bylo všechno podle mých přestav. Po deseti minutách horké lázně jsem znovu začala přemýšlet o práci a o tom, kolik toho ještě musím udělat. Po dalších pěti minutách jsem musela vylézt. Nedokázala jsem to. Nedokázala jsem ani dvacet minut ležet ve vaně a jen tak relaxovat.Když se to opakovalo každý další den, začala jsem vážně uvažovat, jestli jsem v pořádku. „Copak nedokážu ani na dvacet minut vypnout?“ ptala jsem se. A vážně to nedokážu! Ať jdu kamkoliv, přemýšlím o svých povinnostech a o svých závazcích. Přemýšlím, co musím udělat, kde musím kdy být, jak udělat to či ono, aby to bylo dokonalé. Prostě práce, práce, práce! Když jsem byla malá, vždycky jsem si myslela, že ti „pání podnikatelé“ se mají. Nemusí nic dělat a peníze se jim jen hrnou… Jak jsem byla bl…áhová. Když chce člověk něco dokázat, musí tvrdě pracovat a bohužel hodně tvrdě. Bála jsem se, jestli to vůbec přejde, jestli tohle někdy skončí a sama jsem si odpovědět neuměla.Teď už vím, že každý si musí najít svůj způsob relaxace. Komu nepomáhá vana, ani nic z „osvědčených“ metod, ať zkusí odpočívat aktivně. I já teď při psaní tohoto článku odpočívám. Naučila jsem se to! Takže pokud budete mít snahu a píli, dokážete vše. 

    13.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Návrat do práce

    Když se tak rozhlížím po okolí, myslím, že bych popsala několik zcela odlišných přístupů původních zaměstnavatelů ke svým zaměstnankyním, které se vrací po rodičovské dovolené do práce. S prvním přístupem by mohla být spokojená každá žena (a těch několik mužů), která se k tomuto bodu blíží. Může se stát, že jste doma s druhým dítětem, kterému ještě ani nebyly 3 roky, ale zaměstnavatel se ozve, že by potřeboval, abyste se vrátila do zaměstnání o pár měsíců dříve,pokud by to bylo možné. Úplně možné to asi nebude, nicméně pokud vás zaměstnavatel skutečně potřebuje, abyste nastoupila, následuje nabídka na zvýšení platu. Pak by již následovala pouze dohoda o termínu nástupu do práce.Další způsob už je spíše o ústupcích na obou stranách. Na jedné straně potřeba nastoupit do zaměstnání, ale nikoliv na plný úvazek. Na druhé straně snaha ušetřit na nákladech. Výsledek? Žena nastoupí k původnímu zaměstnavateli, ale na zkrácený úvazek, a tím pádem za méně peněz. Bohužel dost často se nejedná o poměrnou částku vzhledem k původnímu platu, ale o skutečně nižší plat. Samozřejmě existují i čestné výjimky, a těm fandíme.A pak to jde už jen s kopce. Co třeba situace, kdy nastane doba návratu do zaměstnání, ale místo již není k dispozici? A k tomu pak přistoupí snaha ze strany zaměstnavatele vyhnout se placení odstupného… V tu chvíli je nejdůležitější to, kdo má silnější nervy. Doporučuji být informována o svých právech a povinnostech a neudělat chybu, neustoupit a vydržet i případný psychický nátlak. A nakonec to odstupné dostanete. Tedy pokud vydržíte třeba podobné výroky: „Proč bych měl držet místo někomu, kdo tři roky nechodil do práce?“ „Je vidět, že moc dobře víte, jaká jsou vaše práva.“  „Odstupné, no to bude právě bude problém.“ Samozřejmě vše proneseno patřičným tónem.Ale jsou i horší situace, náhodou zjistíte, že firma, ve které jste pracovala, už neexistuje. A co teď? Vlastně nic, nezbývá než jít dál.Nebo jste již na mateřskou odcházela po nepříliš dobře se vyvíjejícím vztahu s nadřízenými. Tady je pak těžko radit – místo vám držet musí, ale stojí pak návrat za to?Zdá se vám to jako pochmurné čtení? Ani ne, jen něco ze života. Každopádně držím palce, ať narazíte nejlépe na první variantu, až budete v této situaci.Na závěr bych chtěla upozornit, že veškerá podobnost s reálnými lidmi a situacemi rozhodně není náhodná. Naopak! A jak jste na tom vy? 

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Tvoření a tipy
  • Leonardo da Vinci

    Historie pamatuje mnoho slavných osobností, které vynikali medzi ostatními svými schopnostmi, činmi a v řadu případech i genialitou. Jedním z takových lidí byl bezpochyby i italský malíř, sochař, architekt, ale taky vynálezce, stavitel či hudebník Leonardo da Vinci. Jeho dílo v sobě ukrývá nebývalou tvořivost a uměleckou genialitu v nejrůznějších oblastech života.Většina lidí ho zná zejména jako mistra štětce a jeho nejznámejší obrazy zná snad každý člověk na světě. Známý se stal taky jako vynálezce a průkopník moderních technologii, které ve své době neměli obdobu. Byl taky aktivním v oblastech jako anatomie, stavebnictví nebo dokonce astronomie. Leonardo da Vinci začínal jako učeň u malíře Verrocchio, později již měl svou vlastní malířskou dílnu. Ve Florencii působil jako architekt u syna pápeže Alexandra VI. Vytvořil zde taky velké množství plánů a modelů soch, ale i návrhů katedrál, náčrtů různých staveb, cest, budov, schodišť, ale téměř všechny zůstali jenom na papíry. Málokteré jeho architektonické dílo se skutečně postavilo. O dost zajímavější jsou jeho vědecké studie. Dodnes se dochovalo přes 6 tisíc stran kreseb, ve kterých se zaměřuje na oblasti vědy a umění. Žádný z těchto deníků nebyl nikdy publikován. Nedávno byla dokonce objevena jeho laboratoř, které Leonardo da Vinci využíval ke studiu létání, kterému se taky poměrně dost věnoval. Zajímal se o pozorování letu ptáků a vytvořil plány létajících strojů, kromě jiného i helikoptéry či rogala a v teoretické rovině taky popsal činnost padáku. Da Vinci byl přesvědčen, že Slunce a Měsíc obíhají kolem zeměkoule a dokázal i vliv Měsíce na příliv a odliv. Dále se věnoval anatomii, z jeho díla se zachovalo velké množství podrobných kreseb. Našel způsob pitvání lidského oka a vytvořil kresbu ideálních proporcií mužského těla. V jeho zápiscích nalezneme i vojenské vynálezy jako kulomety, tanky nebo bomby či děla. Vynalezl taky zařízení podobné ponorce, automobilu, systémy na ohřev vody za pomoci slunce, klimatizaci a mnoho dalších. Jeho tvořivá genialita se ale naplno projevila v oblasti umění. Bohužel zachovalo se jenom několik jeho mistrovských díl. Z jeho tvorby můžeme spomenout světoznámou Monu Lisu, dále obraz Poslední večeře, o kterém se vedou široké diskuze, Dámu s hranostajem, Zvěstování, Bakchus a mnoho dalších. Lze říct, že jeho dílo ovlivnilo věděcké a umělecké povedomí na celém světě. Více o této osobnosti se dočtete taky ve Wikipedii 

    10.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Zoufalá maminka
  • Seznamky a rande

    Seznámit se s někým novým, najít si přátele či alespoň známe je těžší a těžší. Proto jsou v dnešní době velmi používané různé typy seznamek, které by vám měli pomoci se seznámit. Spousta lidí tyto seznamky rovnou zatracuje a říká si, že se nebude ztrapňovat před cizími lidmi, ale ti, kterým seznamka pomohla, na ní nedají dopustit.V různých ženských časopisech neustále nacházíme články, jak lze v seznamce například přes internet najít dokonalého partnera a manžela.My se dnes chceme zaměřit na různé typy seznamek, jejich výhody a naopak nevýhody, co na nich můžeme čekat a jaké mají výsledky. Online seznamky:Ty jsou v dnešní době asi nejrozšířenějším typem seznamek vůbec. Na internetu nalezne nepřeberné množství těchto online seznamek, které se liší pouze počtem uživatelů či grafikou stránek. Jejich výhodou je, že si můžete z pohodlí svého domova prohlížet profily, které na seznamce jsou, a nemusíte komunikovat s nikým, s kým nechcete. Naopak ale nemůže vědět, jestli jsou údaje na seznamce pravdivé, protože nic se nevyrovná šoku, který se vám stane na prvním rande, kdy čekáte pětadvacetiletého, vysokého blonďáky a místo něj přijde padesátiletý, lehce otylý chlápek, kterého je vám bude spíš líto. Výsledky z těchto seznamek jsou rozporuplné, protože určitě budete muset zkoušet víckrát, než možná narazíte na někoho, kdo opravdu stojí za to. Nicméně na online seznamce se dá najít i ten pravý či pravá. Pokud si nerada prohlížíte cizí profily, udělejte si svůj a čekejte jenom na reakce okolí, i to se někdy vyplatí. A vy si tady můžete také vybírat, komu odpovíte a komu nikoliv. Můžete je najít i pod názvem fotoseznamka. Seznamka zakládající se na vyplněném dotazníku:V tomto typu seznamka nejprve vyplníte osobností dotazník, který se vám ihned vyhodnotí. Podle tohoto dotazníku se dozvíte svého ideálního partnera. Zároveň vám na seznamce rovnou několik takových partnerů představí. Tato seznamka je v podstatě také online, ale na trochu jiném principu. Nemůžete si zde vybrat kohokoliv a poté ho kontaktovat, ale dostanete jenom omezenou nabídku kontaktů na základě vašeho dotazníku. Navíc zde nastává otázka, jak dobře je daný dotazník vůbec vyhodnocený. SMS seznamka:Tuto seznamku podle mých informací používají spíše lidé, kteří nehledají žádný vážný vztah, ale spíše pobavení. Vy si vyberete jejich inzerát a poté pošlete sms ve stanoveném tvaru na tel. číslo provozovatele seznamky, který vzkaz předá. Což podle mého názoru není úplně jisté. SMS seznamky bych rozhodně nedoporučovala, pokud hledáte něco seriózního. Speed dating:Tato forma seznámení je pro ty, kteří preferují osobní kontakt hned na poprvé. My tento systém známe spíše z amerických filmů, ale začíná se rozmáhat i u nás. Jak to funguje? Seznamky se účastní stejný počet mužů i žen. Ženy každá sedí u jednoho stolu a muži se u těchto stolů střídají. Je zde omezený čas na konverzaci, proto je třeba mít připravených pár otázek, na které byste se rádi zeptali. Každá žena by měla mít kontakt s každým mužem.Pokud vás někdo zaujme, můžete si poté domluvit schůzku. Tato forma seznamování má své klady, ihned víte, jak kdo vypadá či jak se chová, ale i své zápory, protože daný člověk se mlže přetvařovat a koneckonců, vy ho vůbec neznáte. Dnes už existuje opravdu hodně typů seznamky a je jenom na vás, který si vyberete. Někomu více vyhovuje osobní kontakt a někdo dá přednost online seznamce, každopádně dá se říci, že dnes už si každý přijde na své. V seznamkách existuje určité riziko, ale risk je zisk. Zkuste proto získat pravou lásku i přes tento způsob, když se vám to jinak nedaří.

    22.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Rodičovské postoje

    Na otázku, od kdy je možné dítě vychovávat, odpovídali nezasvěcení lidé, že od doby, kdy dítě už má aspoň trochu rozum, kdy je možné se s ním domluvit, něco mu vysvětlit, ukázat, dokázat, a ono je schopno to pochopit. Pak Sigmund Freud a jeho následovníci spolehlivě ukázali, že každý z nás mnohé "výchovné" zásahy svého společenského okolí přijímá bez rozumu a bez pochopení, a to navíc tak hluboce, že to v nás zůstává a pracuje třeba po celý život, aniž jsme si toho vědomi.Tak se postoupilo v představách o výchově do věku kojeneckého a pak ještě hlouběji, tj. až do prvních dnů života. Ani to však nestačilo. Už od poloviny tohoto století je jasné, že vyvíjející se plod je v kontaktu a v součinnosti nejen s matčinými tělesnými pochody, ale i s její psychikou. Z toho plyne, že dítě je v jistém smyslu vychováváno už během těhotenství. Ale už dříve přišli psychologové na to, že způsob, jakým se chováme k dítěti a jak je tedy vychováváme, je dalekosáhle ovlivněn našimi tzv. rodičovskými postoji, které se vytvářejí dávno dříve, než k nějakému těhotenství vůbec dojde.Vždy znovu se mi v této spojitosti vrací ve vzpomínkách scéna z vlastní rodiny i z rodin mých přátel.Matka je ještě v porodnici a doma se čeká na její návrat i s miminkem. Všechno je připraveno. Je tu výbavička v několika vydáních, všechny možné hygienické prostředky, vanička, někde už i kočárek a spousta jiných věcí. Vygruntovalo se, provedly se nutné úpravy v domácnosti, provedla se tzv. organizační opatření. A přitom zcela nenápadně, v pozadí a ve skrytu tu čekají na dítě v "jeho lidech" jejich představy a ideály, někdy i úzkosti a obavy, jejich vědomosti a zkušenosti, jejich očekávání, jaké to dítě bude, jak se bude vyvíjet a čeho všeho v životě by mělo dosáhnout a čemu se vyhnout. A to jsou "rodičovské postoje", o nichž bude dále řeč a které pro další život dítěte mají daleko větší význam, než kdyby je tu místo kočárku čekala třeba luxusní Felicie nebo Mazda.Když se ptáme mladých rodičů, odkud se podle jejich mínění rodičovské postoje berou, odpovídají obvykle docela správně, že se vyvíjejí během soužití s dítětem nebo už v poslední fázi těhotenství, když se na dítě těšíme a připravujeme. (Pro matku je plod, který se hýbe a dává najevo svou přítomnost v jejím těle, zpravidla už dítětem zcela určitým a konkrétním, k němuž má také už svůj konkrétní vztah.) Neuvědomují si však zpravidla, že základy těchto postojů si už do vztahu k svému dítěti přinesli sami v sobě dávno dříve.Zkušenost nám říká, že rodičovské postoje bývají u mladých rodičů většinou už docela dobře zformovány. Nicméně jistě najdeme ve své blízkosti případy, kdy tomu tak není a kdy je očividné, že tito určití mladí lidé jsou pro své rodičovství ještě nevyspělí a nezralí. Tak jako třeba některé dítě není v šesti letech ještě zralé pro vstup do školy, tak jsou někteří lidé nezralí pro vstup do manželství a do rodičovské role. Projeví se to většinou tím, že nadále tvrdošijně lpí na svém předchozím předrodičovském způsobu života, že se nedovedou vzdát ničeho ze svých předchozích zálib, dítě je jim životní komplikací a přítěží - nedozráli k tomu, aby přijali odpovědnost za někoho druhého.Je proto možné za příznivé znamení demografického vývoje pokládat skutečnost, že věk mladých lidí uzavírajících manželství se v posledních letech začíná u nás zvyšovat - zatím byl jeden z nejnižších v Evropě. Dá se tedy předpokládat, že se ve výchově dětí brzy projeví i vyšší rodičovská zralost jak matek, tak mladých otců.Musíme ovšem připomenout, že otázka zralosti se týká i generace prarodičů, neboť i oni musejí skutečnost svého babičkovství a dědečkovství přijmout a zpracovat, aby byli mladé rodině a svým vnoučatům k užitku a opoře. I oni musejí přijmout novou odpovědnost a nově zápasit se zaměřením jenom na sebe, jak o tom budeme mluvit dále podrobněji v Eseji o výchově k odpovědnosti.Rodičovské postoje mají dlouhý vývoj. Začátek je ve vlastní rodině a ve zkušenosti dítěte s vlastními rodiči (nebo s náhradními rodičovskými osobami, neboť nezapomínejme, že dítě za "své lidi" přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají a nemusejí mít na to potvrzení z porodnice).Z toho ovšem mezi jiným vyplývá, že lidé, kteří žádnou zkušenost s rodiči a "svými lidmi" z doby svého dětství nemají, jsou v určitém nebezpečí, že jejich vlastní rodičovské postoje se budou vyvíjet chudě a nedokonale. Potvrzují to ostatně i dlouhodobé studie dětí, které vyrostly jen v dětských domovech. Na druhé straně však tyto studie také prokazují, že v řadě případů najdou i tito lidé dost vnitřních sil i dost chápavé a taktní pomoci z okolí, že se stanou rodiči řádnými a úspěšnými.O těchto zkušenostech dítěte s rodiči budeme mluvit v dalších kapitolkách podrobněji. Zde jenom stručně shrneme, že začínají už prvními úsměvy a reakcemi rodičů na ně, pokračují ve spoustě vzájemných kontaktů během kojeneckého věku, specifickým citovým vztahem mezi dítětem a mateřskou osobou někdy kolem sedmého měsíce života dítěte, vytvořením vztahu dítěte k domovu a lidem v něm někdy kolem dvou let, zkušenostmi s druhými dětmi ve věku předškolním, přijetím identity podle pohlavní příslušnosti ve středním školním věku a budováním své identity osobní v době puberty a po ní, mladistvými láskami, sněním o budoucnosti, až konečně mileneckým vztahem, manželstvím a vlastním těhotenstvím (pokud možno spíše v tomto pořadí než obráceném) u ženy a těhotenstvím své manželky u muže.Mají tedy rodičovské postoje dosti dobrodružnou cestu od svých pramenů kdesi hluboko ve vlastním dětství až do doby, kdy budou moci být uplatněny ve výchově vlastního dítěte. Jenomže nic se ze života neztrácí a co tam bylo během tohoto vývoje s láskou vloženo, to má velkou naději, že bude i s láskou předáno další generaci. Jde tu o jakýsi podivuhodný koloběh dobrého i zlého mezi lidskými generacemi - a nám jde přirozeně o to, aby to dobré nabývalo vrchu.Rád bych tuto kapitolku uzavřel poučením, které nám přineslo zkoumání následků nechtěného těhotenství. Je určeno generaci dnešních mladistvých a nastupující generaci rodičovské. Říká, že utváření správného vztahu k těhotenství je významným stupněm psychosexuální výchovy. Souvisí velmi úzce s otázkou antikoncepce. Avšak právě nálezy z našeho výzkumu ukázaly, že zvládnutí techniky antikoncepce není dostatečnou prevencí nechtěných těhotenství (ba ani dostatečnou prevencí AIDS), není-li sexuální chování každého z partnerů podloženo také odpovědností jednoho k druhému.Na jedné straně je tedy třeba rozšiřovat poučení mladých lidí o výhodách a nevýhodách, možnostech a mezích jednotlivých antikoncepčních metod - na druhé straně je však také třeba ukazovat, a to s podstatně větším důrazem než dosud, na pozitivní stránky plánovaného, dobře časovaného těhotenství, které může mladým lidem přinést maximální životní uspokojení a velmi významně přispět k růstu jejich osobnosti. Přispívá však i k tomu, že rodičovské postoje ve své poslední fázi vývoje (před narozením dítěte, protože pak s dítětem se vyvíjejí dál) mohou dostat veskrze pozitivní ráz a projeví se v pozitivním přijímání dítěte už od jeho prvních pohybů ještě v těle mateřském, přes porod, první pláč a první smích, dál k paci-paci a dál do života.Významný francouzský psycholog René Zazzo k tomu říká toto: "Víme dnes, že naše tělo nežije pouze z potravy, ale také z vřelosti někoho druhého. A to není jen básnická metafora nebo filozofická konstrukce, ale skutečný fakt. Biologické děje už se nedají definovat jenom funkcemi, jako je dýchání, krevní oběh, přijímámí potravy apod. Je nutné vzít v úvahu i takové funkce, jako je vzájemný vztah jedinců téhož rodu."

    23.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Dobrý spánek, krásný den

    Probouzíte se ráno doslova rozlámaní? Bolí vás záda i hlava a jste bez energie? Pak je na místě otázka, jestli víte, na čem spíte! Zdraví, vitalita a dostatek energie – toho všeho dosáhnete, jen když budete mít kvalitní spánek.Vyspinkali jste se do růžova? Jestli ne, je na čase podívat se na vaše matrace a další postelové vybavení. V posteli strávíme víc než třetinu života, proto bychom neměli výběr matrace zanedbat.Spánek je přirozený způsob, jak si naše tělo může odpočinout, zregenerovat síly a uvolnit se. Postel a matrace sehrávají v dějinách lidstva nesmírně důležitou a záslužnou roli. Jsou místem odpočinku, radosti, útočištěm v těžkých chvilkách.5 kroků k zdraví a kráseUsínejte v temnějším a dobře vyvětraném pokoji.Nenoste si práci do postele.Kvalitní matrace a rošty do postele jsou skvělou investicí pro sladké sny.Dopřejte si teplou sprchu nebo skleničku teplého mléka.Přes den si zasportujte, prospěje to nejen vašemu zdraví ale i spánku.Spánek vám sluší Muži i ženy, starší i mladí, všichni vypadají lépe odpočatí. A proto nezapomeňte, že:Nikotin, cvičení před spaním a alkohol nejsou kamarádi se zdravým spánkem.Do postele hupsněte s mírně naplněným bříškem. Hladani přecpávání vám neudělají dobře.Naslouchejte svému tělu a nesnažte se usnout za každou cenu. Pokud se vám ještě nechce spát, sáhněte po dobré knížce nebo televizním ovladači.Do postele vždy choďte v tu samou hodinu – není nad pravidelný spánek!Anatomie, anatomie… V dnešní době jsou moderní zejména anatomické matrace a polštáře. Zapamatují si tvar vašeho těla a přizpůsobí se mu. Díky těmto přednostem si budete moci vychutnat spánek, jak to jen jde.Usínáte nejraději na břichu nebo na boku, či zádech? Dopřejte svému tělu, co potřebuje, ve formě kvalitního postelního vybavení a ono se vám patřičně odvděčí.

    24.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Plačící VNITŘNÍ DÍTĚ !

      Jsme už dávno velcí a samostatní, ale přesto jsme někdyskleslí, smutní nebo naštvaní na ten nespravedlivý svět, který nám neskýtá dostlásky a dalších dobrých věcí, jež bychom si zasluhovali. Tak hledáme, kdo bynám to dal anebo aspoň zkoušíme najít nějaké temné síly, které můžou za to, žese nám nevede líp. Jenže co když si za to můžeme my sami? A co když cesta ke štěstí (a k dospělosti) vede přes důkladné poznání a zažití této pravdy? „Tak, jak s námi zacházeli, když jsme byli malí,zacházíme sami se sebou, když jsme velcí.“ Tento prostý poznatek objasňuje příčinu většiny úzkostí a depresí. Proměny bolestiPokud s námi zacházeli v dětství nevlídně, zacházíme sami se sebou stejně nevlídně i dnes. Pokud jsme v dětství pod tímto zacházením cítili emocionální bolest, cítíme ji úplně stejně i dnes, když se sebou nevlídně zacházíme mysami.Kdo slyší o tomto poznatku poprvé, považuje jej přinejlepším za zajímavouhypotézu, častěji za nesrozumitelný nesmysl, který se ho netýká. Způsob, jakýmsami se sebou zacházíme, je obvykle zcela nevědomý. Jak nevlídně sami se sebouzacházíme, obvykle vůbec nevnímáme, neboť nám to připadá naprosto přirozené a absolutně oprávněné. Způsob, jakým s námi v dětství zacházeli, se nám vštípil asi podobně jako mateřský jazyk. Tak, jako nás naučili, že stolu se říká„stůl", naučili nás, že se s námi má zacházet nevlídně. My to tak pakděláme celý život, aniž bychom tušili, jaké utrpení si tím způsobujeme.Jestliže jsme v dětství prošli nevlídným zacházením, obvykle se domníváme, že naše emocionální problémy v dospělosti jsou přirozeným důsledkem bolesti prožité v dětství. Předpokládáme, že bolest prožitá tehdy má takovou„setrvačnost“, že bolí ještě dnes, třeba i po několika desítkách let. Příčinou úzkostí a depresí v dospělosti není totiž bolest prožitá v dětství. Ta už se dávno zahojila přirozenými mechanismy mysli. Příčinou dnešních úzkostí a depresí je bolest, kterou si sami působíme tím, že i teď se sebou nevědomky zacházíme právě tak nevlídně, jak nás to v dětství naučili.(…)Proč se tomu říká vnitřní dítě?Abychom mohli emocionálně dospět, potřebujeme v dětství dostat určité množství„emocionálních růstových vitamínů“ - lásky, přijetí a spojenectví. Dostaneme-li jich méně, emocionálně vývojově zamrzneme v tom věku, kdy jsme deficit lásky pociťovali nejvíce. Zatímco naše tělo, intelekt a energetika dospěly (neboť fyzickou potravu nám naše civilizace obstarat umí), citově podvyživená emocionalita zůstala vězet v nedospělém, dětském stadiu .A právě této retardované,vyhladovělé emocionalitě se říká zraněné vnitřní dítě.Zraněné vnitřní dítě je personifikací našeho emocionálního hladu. Dostaneme-li se do situace, která něčím připomene nevlídné zacházení v dětství, dokáže naše vnitřní dítě rozpoutat opravdové emocionální zoufalství. Při troše bdělosti si v takové chvíli možná všimneme, že to, co snámi v tu chvíli lomcuje, jsou dětské emoce. Ale protože jsme už dospělí, a emoce tak mají k dispozici naší dospělou energetiku, dokáží s ní někdy rozpoutat pravé emocionální peklo, které nám umí vzít půdu pod nohama a debilizovat nás.Vnitřní dítě je typická pohádková bytost, neboť současně evidentně existuje i neexistuje. Samozřejmě, že neexistuje, je přece jasné, že ve mně žádný malý chlapeček nebydlí. Samozřejmě že existuje, protože se emocionálně projevuje naprosto konkrétním, nepřehlédnutelným způsobem …!

    30.leden 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • 3-2-1

    3 těhotenství, 2 děti, 1 porod – aneb Jak se rodí tak i onak. Když jsem už o 8 dní přenášela syna, hospitalizovali mě pro jistotu v porodnici. Porod zkoušeli tři dny vyvolávat, ale jemu se prostě ven nechtělo. Dokonce jsem měla pocit, že si zase vylezl zpátky nahoru a držel se za žebra – nepůjdu a nepůjdu, tady je teploučko a měkoučko, nepohnu se ani za nic ;) Jediný efekt vyvolávacích tablet byly křeče v nohách a těma se asi ven nedostane. Snažila jsem se je rozchodit a dost zoufale jsem se ptala spolubydlící maminky (druhorodičky), jestli to už je „ono“. „Ne, to jsou jenom křeče, porodní bolesti bys poznala!“.Ve středu, 12. den po termínu jsem si opět došla pro svou denní dávku „křečových“ tablet. Ležím si tak na lehátku, kolem pasu kilometr monitoru (ještě že dělají pásy i pro velryby), koukám na křivku a přemýšlím, jaké to asi bude, až budu mámou. Křivka se mi nezdá, nějak divně klesá, tak jsem zavolala na sestru, která zrovna procházela kolem a kontrolovala maminky čekatelky. Pak už jenom slyším „pane doktore a volejte ARO“. Propadám panice, vůbec nevím co se děje a moje tělo ovládá nekontrolovatelný třes. Ostatní už byla otázka několika minut. Chlapeček se mi narodil akutním císařským řezem v částečné anestezii. Je to krásný a zdravý kluk.Pro vás, které jste to nezažily – jaký je porod císařem? Pokud máme na mysli samotnou cestu ven, tak je to celkem dobrý způsob jak porodit dítě. Nebolí, jen trochu tahá kůže a najednou máte miminko (sice ne u sebe, ale máte). Ale není to zadarmo. Je to operace, která je riskantní jak pro matku tak pro dítě, rekonvalescence bývá o dost delší než u klasického porodu, jizva se nemusí dobře hojit a samozřejmě u některých žen může být další těhotenství resp. porod riskantní, pokud je např. příliš brzy po předchozím těhotenství.Prvních 24 hodin jsem ležela na JIP napojená na hadičky, pod vlivem a absolutně bezstarostná. Probuzení nastalo při přemístění na normální pokoj. Vstát z postele a nenamáhat při tom břicho byl pro mě nadlidský výkon. Dokonce jsem chvílema přemýšlela, zda se napít, protože pak budu potřebovat na záchod, takže budu muset vstávat ;) Děkovala jsem za vozíky pro miminka, o která jsem se mohla opírat a bez kterého jsem moc daleko nedošla. Na práci jsem neměla nic kromě miminka a sebe a přesto jsem se cítila jak po maratonu. V tu dobu jsem vážně nechápala, proč některé ženy z porodnice pospíchají. Vždyť tady nemusíme vařit, uklízet, prát ani žehlit ;) Po týdnu jsme byli propuštěni domů a mámo, starej se jak umíš.

    08.duben 2020 - Napsal: Radka Eliášková