Možná právě teď přemýšlíte nad tím, zda svému miminku, ať už se narodilo nebo ještě spokojeně plave v bříšku, nabídnete dudlík. Na českém trhu existují stovky druhů od různých výrobců. Když se jich zeptáte, který je nejlepší, vychválí vám jako správní obchodníci všechny. Pokud jste tak pečlivá, že nechcete nechat nic jen náhodě, najděte si o dudlících víc informací. Naše miminko vám pomůže.

Když se mi narodil první syn, chtěla jsem, aby dudlík neměl. V porodnici to ale vypadalo, že nebude chtít nic - ani mléko ode mě, ani umělé mléko, každou noc i den probrečel a já po příchodu domů zoufalá a rozčarovaná z prvních "nezdarů" zkusila dudlík použít. Ne jako náhražku, ale spíš jako pokus o to dítě na chvilinku uklidnit. Myslela jsem si, že i on sám bude v menším stresu, když nebude každou půlhodinku začínat pláčem. Nechtěl ho, plival ho z pusinky, když byl větší tak ho i vztekle zahazoval. Po měsíci trpělivých, ale nenásilných pokusů jsem to vzdala.

Druhému synkovi, aniž by ho nějak zvlášť potřeboval, jsem dudlík po příchodu domů z porodnice bez problémů "nasadila". Nejsme zastáncem striktního nepoužívání dudlíků. Pokud pomůže dítěti od pláče, který mu třeba brání usnout, je pak určitě v menším stresu. Maminka samozřejmě taky, takže nemusí být na miminko nevrlá. Zkrátka můj druhý chlapec dudlík přijal. Nějak jsem nepřemýšlela nad tím, jaký je pro něj vlastně dudlík ten nejlepší. Lékárnice mi doporučila silikonový placatý dudlík jako ten nejzdravější pro růst zoubků, tak jsem ho koupila a on ho přijal. Po měsíci ho začal plivat, tak jsem vyzkoušela jiné druhy a už chtěl jen jeden, s klasickou užší kulatou špičkou vyrobený ze silikonu. Jak jsem se později dozvěděla, je to přesně ten druh dudlíků, který dítěti nejvíc připomíná maminčin prs.