Katary dýchacích cest jsou nejčastějším onemocněním dospělých i dětí. Někdy probíhají zcela banálně a nevyžadují zvláštní léčbu ani lékařské vyšetření, jindy mohou způsobit závažnou poruchu zdraví.

 
Katar (zánět) horních cest dýchacích je poměrně častá záležitost, příčin jeho vzniku je několik. Mezi vnější faktory patří zejména infekce, jejichž počet a charakter závisí především na míře expozice, tedy v jakém prostředí se člověk pohybuje – město nebo vesnice, zda jezdí veřejnou hromadnou dopravou, jaké má zaměstnání, v jak velké rodině žije… Nemalou roli hrají i další skutečnosti, například zda je kuřák nebo žije v nepříznivých sociálních podmínkách. Z vnitřních faktorů mají vliv genetika, nedostatečnost imunitního systému nebo choroby, které mohou zvyšovat vnímavost na infekce. I běžná rýma může skončit komplikacemi a dlouhým pobytem na lůžku.

Ochranné protilátky

Slizniční protilátky IgA mají za úkol chránit sliznici. Pokud jsou sníženy, vliv virů či bakterií má větší šanci vyvolat onemocnění horních cest dýchacích. Osídlení sliznic viry či bakteriemi může vést ke vzniku rýmy, zvětšení nosní mandle, angíně, zánětu vedlejších dutin nosních, kašli, laryngitidě, zánětu středního ucha, zánětu průdušnice a neustálému opakování těchto infektů. Nemocnost jak dítěte, tak dospělého se tak může točit v začarovaném kruhu, ze kterého není snadné se vymotat.

Nos jako filtr

Nos očišťuje, zvlhčuje, ohřívá vdechovaný vzduch a zároveň je vstupní branou do dýchacího systému. Denně přefiltruje stovky litrů vzduchu, v takovém velkém objemu je i obsah různých mikroorganismů velmi velký. Proto si lidský organismus vytvořil obranný mechanismus, kterým je nosní mandle. Jsou to buňky imunitního systému zvané adenoidní vegetace. Lymfatická tkáň při silné, ale i zdlouhavé stimulaci mikroorganismy reaguje expanzí, tedy růstem. Zvětšují se v dětském věku, ale potíže s nimi mohou mít i dospělí. Pokud tato situace nastane a nosní mandle se příliš zvětší, začne blokovat dýchání nosem a vdechovaný vzduch může bez jakýchkoli zábran vstupovat přímo do průdušek a plic nebo brání komunikaci se středním uchem a ucpává Eustachovu trubici. Později se v ní začne tvořit výpotek a dítě dobře neslyší. Pokud je nosní mandle zvětšená, může být zdrojem neustálé infekce a je nutné její odstranění. Jestliže se nosní mandle odstraní v útlém věku dítěte a spolu s ní se neodstraní příčina, která vedla ke stimulaci jejího růstu, může se lymfatická tkáň opakovaně zvětšit.

Rýma neboli rinitida

Rýma je zápalové onemocnění, které se projevuje zduřením sliznice nosu a nosních dutin. Toto onemocnění je spojeno i se zvýšenou tvorbou vodnatých hlenů. Nejčastěji bývá vyvoláno viry (rinoviry, virem parainfluenzy, adenoviry…), ale často se komplikuje rozmnožením bakterií (stafylokokové či streptokokové kmeny, kmeny Hemophilus a Moraxella). Rozpoznáváme dva druhy rýmy: akutní a chronickou. Akutní odezní přibližně do jednoho týdne. Chronická je ta, která trvá víc než čtyři týdny, případně přetrvává po celý rok. Velmi často bývá alergického původu.

Akutní rýma

je infekčního původu, u nemocného dochází k rychlému rozmnožení virů nebo bakterií. Příznakya projevy jsou stejné u dětí i u dospělých. Onemocnění se projevuje otokem nosní sliznice, ztíženým dýcháním nosem, vodnatou sekrecí, kýcháním. Při výraznějším otoku sliznice nosu, nosohltanu a nosních dutin se může přidružit i tlak, či dokonce bolest v uších s následným dočasným zhoršením sluchu. Příčinou bolesti je podtlak ve středoušní dutině způsobený otokem sliznice sluchové trubice. Často se přidává bolest hlavy, především v oblasti čela, a také slzení očí. Nemoc může být provázena i zvýšenými teplotami. Pokud je imunitní systém oslabený, může se rozvinout i bakteriální superinfekce,která se projevuje zabarvením vodnatého výtoku z nosu na žlutozelenou barvu.

Chronická rýma

bývá často alergického (ale může být i nealergického)původu, jak již bylo řečeno. Příznaky jsou téměř ty samé jako u rýmy akutní: pocit „ucpaného nosu“, vodový výtok, slzení a svědění očí. Oči bývají někdy i oteklé, sekret z nosu je často zabarvený, ale při výtěrech není zjištěna žádná kolonizace bakteriemi.

Při chronické rýmě však nemocní nemívají zvýšenou teplotu, také bolesti hlavy se vyskytují jen zřídka. Na co si však pacienti stěžují, je zatékání hlenů do nosohltanu a kašel – někdy suchý, dráždivý, jindy spojený i s vykašláváním hlenů.

Nejdůležitější je prevence

Základem prevence infekcí dýchacích cest je správná životospráva, stravou počínaje, otužováním a přiměřeným stresem konče. Nezapomínejme ani na význam pohybu, zejména na čerstvém vzduchu, přičemž počasí nehraje rozhodující roli. Všechny aktivity, které venku vykonáváme, přispívají ke zvyšování fyzické zdatnosti. Vynikající jsou i déletrvající pobyty v přírodě a zvláště a u moře. Je zřejmé, že si jen těžko můžeme dopřávat dostatečně dlouhé a časté pobyty v mimořádně příhodném mořském ovzduší, jeho kvality lze ale získat při každodenním používání izotonických sprejů s mořskou vodou. Další možností prevence častého stonání jsou imunomodulační léky, systémová enzymoterapie nebo vhodně volená homeopatická léčba. Imunomodulátory jsou látky, které modelují v organismu situaci, jako by se setkal s bakterií, a vedou k rozvoji jeho obranyschopnosti. Imunitní systém se tak posiluje a lépe se pak umí vypořádat s původci nemocí, s viry i bakteriem